LIBER 2010 Annual Conference

Iva Horová: Liber 2010

Biblioteca Academica 2010 Brno, 3. 11. 2010

LIBER 2010 Annual Conference

Re-inventing the Library. The Challenges of the new Information Environment

Iva HorováKnihovna Akademie múzických umění v Praze

Iva Horová: LIBER 2010


O LIBER a o konferenci obecně Organizace a témata konference Master Class 2 Z obsahu konference, postřehy Univerzita a Státní a univerzitní

knihovna Aarhus

Osnova



Asociace evropských vědeckých knihoven (od 1971, nevládní organizace pod Radou Evropy)

Poslání: reprezentace a podpora zájmů, propojování aktivit, lidí, koordinace projektů…

přes 400 členů ze 45 zemí

Pracovní sekce a skupiny:Scholarly Communication (OA, e-Science)Digitization and Resource Discovery (digitalizace a uchovávání, Europeana)Heritage Collections and Preservation (konsorcium CERL, mapy, rukopisy)Organization and Human Recources (benchmarking, vzdělávání vedoucích

pracovníků)Liber Services (zabezpečení sítí, kvalita, ….)

LIBER Quarterly: od r. 2007 jen e-verze 12 členů v ČR, AKVŠ členem od 1.1. 2006

LIBER– základní info



The 15th LIBER Architecture Group Seminar (Madrid, duben)

The 4th Conference of the Manuscripts Librarians Group (Řím, květen)

The 17th Conference of the LIBER Groupe des Cartothécaires (Tallin, červen)

LIBER Annual Conference 2010 (červen/červenec) Library Assessment (Baltimore, říjen)semináře, jednání pracovních skupin…

Text and Literacy in the Digital Age (Holandsko, prosinec) – právě zahájena registrace

LIBER – akce 2010 (výběr)



Dánsko, 28. 6. – 1. 7. 2010 pořadatel: Aarhus University a State &

University Library Aarhus http://www.statsbiblioteket.dk/liber2010 cca 300 účastníků, hosté ze zámoří 10 x zastoupena ČR: KNAV, MZK, NK, NTK,

4 x VŠK 15 vystavovatelů, 15 sponzorů volba nového výkonného výboru LIBER,

změna presidenta a vicepresidenta

39. výroční konference - základní údaje



Master Class 1 – 3 SPARC Europe Annual Meeting LIBER YEP ! jednání řídích výborů plenární zasedání, sponzoři ceny LIBER: 2 prezentace, 1 poster (Elsevier) paralelní sekce - vždy 2x4 témata posterová sekce Break-outs (řízené připravené diskuse) vystavovatelé společenský programSofistikovaná organizace a koordinace, ale …

Organizace a rozvrh konference



1. The Library of Babel just needed a communication strategy - how to market universal knowledge

zaměřeno na komunikační techniky a nástrojepro zvyšování efektivity spolupráce akademických knihoven 2. Managing e-theses 3. The transition of the library zaměřeno na bibliometrii, evaluace…

Témata Master Classes



M. Moyle, UC London: DART-Europe P. Ayris, UCL: The LERU Roadmap to OA S. Copland, GU Aberdeen : NDLTD I. Horová, AMU : Non-text theses A. Rovira, PU Barcelona: TDX R. Hill + M. Moyle: Investigating the impact of

theses at Dublin City University

Managing e-theses - obsah



M. Moyle: DART-EUROPEDigital Access to Research Theses – Europe přehled o aktivitách projekt portálu vznikl v r. 2005 zapojeno 18 zemí a 260 univerzit spolupracuje s konsorcii a národními knihovnami, ale i

lokálními poskytovateli pravidelné sklízení metadat (DC, OAI-PMH, cca 80

záznamů e-theses denně účast bezplatná jednoduchý interface, využívání postupně narůstá

Managing e-theses 1



P. Ayris: Plán OA LERU Liga evropských vědeckých univerzit výhody OA definuje 6 kroků jak postupovat propagační a jiné podpůrné materiály evropské akce o OA model publikačního systému na UCL

Managing e-theses 2



S. Copland : NDLTD (Networked Digital Library of Theses and Dissertations)

University Robert Gorden, Aberdeen, Skotsko členka představensta NDLTD– mezinárodní

iniciativa EThOS : British Library Electronic Theses

Online Service – S.C. měla klíčovou roli cíle a zaměření NDLTD, výhody pro členy,

přehled symposií Inovation ETD Award: nikdy nezískala evropská

práce

Managing e-theses 3



R. Hill + M. Moyle: Zjišťování významu VŠKP

na Dublin City University od r. 2008 povinně e-verze 80 – 120 prací na úrovni master a PhD. ročně IR v systemu DORAS obsah IR: 239 prací, z toho 179 v OA statistické ukazatele (stahování atd. ) porovnává využívání tištěných a e-verzí

Managing e-theses 4



A. Rovira: Theses and Dissertation Online (TDX) knihovna Polytechnické univerzity v Barceloně kooperativní projekt digitálního repozitáře pro

doktorandské práce 15 katalánských univerzit podporovaný místní samosprávou roli v něm má také národní katalánská knihovna využívá SW Dspace, který nahradil původní od r. 2001, repozitář obsahuje přes 8 mil. prací

Managing e-theses 5



Co jsem prezentovala: Situaci v ČR (stav do 2003, legislativa,..) AKVŠ Komisi eVŠKP a její výsledky Theses.cz některé současné problémy v ČR českou komunitu DSpace AMU a řešení pro netextové práce na AMU

Plný text publikován v LIBER Quarterly 2/2010

Managing e-theses 6



SPARC EUROPE Annual Meeting (aliance akademických a odborných knihoven,

reakce na vliv tržních mechanismů na vědeckou komunikaci )

- vize o roli Springer v OA- Mesur project – nové způsoby impaktování

LIBER YEP ! Starting a network for Young European Professionals in libraries

- setkání k zahájení mezinárodní spolupráce, za- a propojení mladých knihovníků z univerzitních, národních a odborných knihoven

Další pre-konferenční akce



Hlavní téma: Re-inventing the Library. The Challenges of the new Information Environment

„knihovny nově“, výzvy nového informačního prostředí, nových technologií:

role a postavení knihoven v budoucnosti publikování, komunikace, e-Science změny v návaznosti na změny ve vzdělávací sféře webové archivy, OA, digitální knihovny, zpřístupňování trendy ve službách, vyhledávací služby ekonomická krize, snižování rozpočtů

Témata konference



světoví informační giganti a firmy (Google, Microsoft)

zástupci sponzorů: OLCL, Elsevier, ExLibris, EBSCO

zástupci význačných univerzit, knihoven, projektů, význačné osobnosti

slavnostní zahájení: president LIBER Hans Geleijnseslavnostní zahájení: president

LIBER Mai Buch (DEFF, Denmark): Re-inventing the

Library – the Danish Way: nové strategie, nové vize, nové možnosti…

Z obsahu konference 1



Clifford Lynch, Coalition for Networked Information (CNI), USA The Future Arrives: Scholarly Practice, Scholarly Communication and the Roles of Libraries úvahy o novém prostředí, v němž musejí knihovny nově operovat

Heather Morrison, Simon Fraser University, Canada The role of the research library in an emerging global public sphere nutnost silné politiky, řešení právních aspektů

Lee Dirks, Microsoft, External Research The next generation scholarly communication ecosystem: implications for librarians nové výzvy, adresněji oslovit své komunity uživatelů, k dispozici 24/7, odrážet

nenovější trendy ve společnosti, vyrovnat se s finanční škrty „less library, more information“

Brian Lavoie, OCLC Sustainable economics for a digital planet: ensuring long-term access to digital

information. digitalizace je spojení technických, sociálních a ekonomických podmínek.

HLAVNÍ řečníci



Jon Orwant (Google)Odvozování knihovny z prvotních principů snižuje se význam knihovny jako místa, kde se zahajuje

studium čehokoli trvá zájem o knihovnu jako o úložiště informací roste význam knihovny jako garanta dostupnosti,

přístupu k informacím a dokumentům roste význam knihovny jako místa dostupného po

internetu, mobilu klade klíčové otázky: mají být knihovny reagující nebo

více aktivní? více specializované ? více komerční nebo charitativní ?Nelze předem stanovit, je to případ od případu…




M. JUBB (Research Information Network, UK)Výzvy pro knihovny v těžkých časech: analýza ekonomického vývoje univerzit a jejich knihoven se

zaměřením na "research libraries", GB, 1998-2008 s výhledy do let 2009-2010

absolutní výdaje na univerzitní knihovny stoupaly, ale ve vztahu k rozpočtu celé univerzity výdaje na knihovny klesly v průměru z cca 3,5 % na cca 2,75 %

výdaje na knihy za posledních 10 let klesly z 12 na 9 %, výdaje na periodika stouply z 15 na 19 %

více než 50% výdajů na osobní náklady (rozdíly 30 – 70% podle typu knihoven)

v průměru 36% nákladů jde na obsah trendy v době rozpočtových škrtů: snižování akvizic, vyšší efektivita s

méně lidmi šance k přehodnocení: nové aktivity: IG, OA, správa hledání nové strategie v oblasti obsahu (hybridní, e-obsah…)




M. Casella (University of Turin, Italy)Institutional Repository Assessment…měřitelnost IR z mnoha hledisek, interní a externí perspektivy hodnocení,

význam pro vědeckou komunitu = podstatný vliv

Kristiina Hormia-Poutanen (National Library of Finland):Libraries, archives and museums working together! Learning by

doing!projekt National Digital Library of Finland, 2008−2011součásti projektu

Giuseppine Vullo (University of Glasgow)A global aproach to library evaluation„What happens if we call the books “documents”, the reader “end-user”

and the library “DL”?není generální model měření kvality




celkem 21 1x ČR - poster NTK UK, Dánsko (Aarhus), Finsko vystavené v hlavní jednací aule autoři přítomni vždy o přestávkách k dispozici tištěné zmenšeniny prezentace posterů – á 2 minuty oceněný poster: Jani Sassali: TOR - Toolbox of

Research Information Literacy guidance (Oulu University, Finland)

Postery



1. Jak připravit knihovnu pro budoucnost v OA?Jaké asi budou rozpočtové a personální proměny, které nás převedou od

současného stavu do této budoucnosti.

2. Jak máme vzdělávat následující generaci knihovníků? Uvést jednu zásadní věc, která zlepší knihovnické vzdělávání)

3. Zatímco se vědecké knihovny stále přizpůsobují ekonomické realitě, kdy rozpočty se "tenčí", nové informační zdroje a služby potřebují rozvoj.

Co z tradičních knihovnických služeb lze "opustit bez následků“ nebopředat jiným subjektům, abychom ušetřili na tyto nové potřeby?

4. Jaké jsou priority evropských VK v následujících 5ti letech?

5. Jak ovlivní elektronická kniha (digitální čtení) vědecké knihovny?Vliv na sbírky (fondy), knihovnu jako prostor (místo setkávání),na integraci knihoven ve výzkumu a vzdělávání, na kulturu a školství.

Diskuse – zadané otázky



Nutné dovednosti nové generace knihovníků

Vliv formy percepce informací (digital reading) na odborné knihovny

Open access v knihovnách Úspory v rozpočtech knihoven,

efektivita služeb, priority odborných knihoven

Diskuse – o čem fakticky byly



Nutné dovednosti odborných knihovníků:

před knihovnickým vzděláním mají prioritu znalosti v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání

nutná asertivní spolupráce s vědci a výzkumníky silné znalosti v IT a v problematice autorských práv musí být silní v týmové práci, didaktice, adaptabilitě,

komunikaci a risk managementu musí akceptovat sféru PR/marketingu a vliv

soukromého sektoru

Diskuse – výstupy 1



Vliv „digitálního“ čtení:

Fondy tradiční dokumenty - „artefakty“, část fondu charakter

muzeálního fondu a kulturního dědictví dramatické změny v budování fondů- zvážit individuální

priority v každé jednotlivé knihovně zásadní je problematika autorských práv

Studenti různorodé způsoby percepce informací (vzdálený přístup,

speciální studijní boxy v knihovně, relaxování v prostorách knihovny ...)

nutné různé formáty při sdělování informací, místo tištěného materiálu např. video




Open Access: knihovníci mají malý vliv na urychlení procesu ovlivnit mohou akademici komplexní OA je utopie klíčová je role tvůrců politiky a poskytovatelů financí cesta k OA je obdobím velkých problémů, dvojitých

nákladů, složitých řešení spolupráce knihoven s nakladateli a tvůrci obsahu

na rozšíření OA potřebujeme interní právní experty OA znamená žít nebo zahynout




Úspory, efektivita, priority knihoven: více se účastnit výzkumných projektů zvažovat citlivě outsourcing (těžko se ale obnovuje činnost, které

jsme se vzdali – např. katalogizace, otázka udržení kvalifikovaného personálu)

? poskytovat v prostorách knihovny uživatelům počítače - více by využívali vlastní notebooky

sdílená katalogizace, sdílení serverů, fondů, prostor ? zaměstnávání úzkých specialistů vers. univerzální typy

zaměstnanců nabízené placené služby (např. i vazba dokumentů)

Priority držet krok s vývojem komunikačních a informačních technologií držet krok se svými uživateli, mít zpětnou vazbu knihovna více jako komunální a společenské centrum je nutné být velice aktivní v oblasti marketingu a lobování




nelze zůstat „kamennou knihovnou“ orientace služeb na konkrétní uživatele hledat svá specifika změna knihoven na studijní prostory služby nezávislé na prostorách virtuální knihovny; „komunitní centra“ aktivity v oblasti marketingu a lobování nutno využívat trendové prostředky (sociální sítě..) OA ano, ale cesta není jednoznačná AK jsou „nositeli“ IR novou rolí AK je šíření výsledků VaV

Celkové shrnutí



založena v r. 1928 (včetně knihovny) 9 fakult a institutů (významná je teologická,

zahájení konference děkan) architektonicky jednotný kampus v zeleni dominantou je věž ústřední + státní knihovny fakultní a katederní knihovny kooperaci koordinuje knihovní výbor – zástupci

všech fakult hlavní služby se sdílejí + specifika určena i širší veřejnosti + vědecké úkoly zasílá e-mailem scanované kopie článků kooperace v pokrytí časopisů

Aarhus University, Library



původně veřejná knihovna z r. 1897 5 divizí funkce národní knihovny a univerzitní knihovny v jedné

budově spolupráci řídí a koordinuje ministerstvo kultury fci NK plní v souvislosti s povinným výtiskem –

spolupráce s Royal Library Copenhaven plní integrační funkce v dánském knihovnictví přes 3,2 mil. knih a periodik, 1,3 ostatních typů

dokumentů přes 74 tis. titulů e-časopisů digitalizace národního kulturního dědictví a dlouhodobé

uchovávání – spolupráce a Dánským národním archivem

State and University Library Aarhus



29/06/2011 40. výroční konference a výročí LIBER Španělsko, Barcelona Universitat Politècnica de Catalunya –

Barcelona Tech

Pozvánka na LIBER 2011

Iva Horová: Liber 2010


Děkuji za pozornost

Detailní informace najdete zde

[email protected]

LIBER 2010 Annual Conference

Documents

Transcript of LIBER 2010 Annual Conference