Znej Systém Ochrany Přírody u Nás. Know system of nature protection in the country.

7/25/2019 Znej Systm Ochrany Prody u Ns. Know system of nature protection in the country.

1/8

ORL PERO

Znej systm ochrany prody u ns O - 02

sepsan Orl pero, m dv verze. Zkladn a rozenou.

Vtzslav ermk Atana


2/8

Znej systm ochrany prody u ns: O 02(zkladn n!orma"e#$%stm o"&ran% prod% 'e souor opaten, v%&lek a zkon), 'en* ma' za +kol "&rnt a rozv'etpovdom oan) o vlve"& p)so" ne-atvn na nae *votn prosted.

O"&ranu prod% m na starost /0 1.

me dva pstup% k o"&ran prod% 2 oe"nou na +rovn la"k&o povdom 2 "o 'e a nen sprvnA odorn, kde 'sou '* an-a*ovn spe"alst a odorn".

v esk repul"e se zzu' 2 velkoplon "&rnn +zem nrodn park%, 34rn 5ra' Ola,maloplon "&rnn +zem 6 7r01ez, 7r00am, 01ez, 00am

8le se v%&lau' prodn park% a pamtn strom%.3&rnn 'sou o&ro*en dru&% rostln a *vo"&). 5ter se dl do t skupn 2 o&ro*en, sln

o&ro*en a krt"k% o&ro*en

(1ozen n!orma"e#Ochrana prody ! "es#uZ 9kpede, oteven en"%klopede

:ento lnek po'ednv o ochran$ prody! "es#u. 5ra'nav esku %la ldskou nnost v pr)&ustalet v;razn zmnna, na mno&a mste"& znan pokozena (nap. t*ou surovn, pr)m%slovou azemdlskou nnost atd.#. V souasnost e?@,@ km?(=>>>#, "o*pedstavu'e =,= B +zem. 0odle velkost se dl na2

velkoplon nrodn park%(@, "elkov rozlo&a ==C?,D km?# a "&rnn kra'nn olast(?,"elkov rozlo&a =E CEF,@ km?#. $lou* k o"&ran kra'n% mlo naruen zsa&% lovka, seza"&oval;m z%tk% p)vodn prodn kra'n%G

maloplon 6 =>H= "&rnn;"& +zem o "elkov rozloze CCF,H km?ve @ kate-or"&2 nrodnprodn rezerva"e, nrodn prodn pamtka, prodn rezerva"ea prodn pamtka. $lou* ko"&ran zvlt "enn;"& lokalt a mo&ou ;t zzovna v rm" velkoplon;"& "&rnn;"&+zem.

5rom zvlt "&rnn;"& +zem se v%&lau' tak prodn park%a pamtn strom%, kter v%tve'v;znamn kra'nn prvk%. 3&rnn 'sou vz"n dru&% rostln a *vo"&), kter se dl do Dkate-or2 dru&% o&ro*en, sln o&ro*en a krt"k% o&ro*en.

7e'vt nrodn park v esku 'e 7rodn park Iumava(FCD,D km?#. 7e'vt "&rnn kra'nnolast v esku 'e Jesk%d%(==>H km?#. 7e'star "&rnn +zem v esku 'e od roku =CDC /o!nsk;

pralesa zroveK to 'e ne'star prodn rezerva"e v Lvrop. 7e'star "&rnn kra'nn olast vesku 'e od roku => esk; r'. 7e'star nrodn park v esku 'e od roku =>FD5rkonosk;nrodn park. 7e'mlad "&rnn kra'nn olast (esk; les, @HE km?# %la v%&lena v ro"e ?EE.


3/8

(Seril) Co je to ochrana prody, jak jsou jej formya k emu slou prodn park a CHKO? (I)

Tma naznauje ti zkladn problmov okruhy, kterm se zde budeme vnovat.

a) Co je to ochrana prody.

Veejnost obecnuznv, e pedevm hospodskou innost lovka a civilizac vbec je proda ohroovna,nkdy pmo devastovna. Na jedn stran si lid pej pohodlnj zpsob ivota a chpou, e pro dosaen

takovho elu je mnohdy nezbytn do prodnho prosted i velmi citelnzasahovat. Na strandruh vak taklid vnmaj produ jako hodnotu, kter jim umouje init ivot kvalitnjm, protoe je esteticky, kulturn,ale i fyzicky obohacuje. Zejmna nkter zem, je vykazuj mimodnou koncentraci estetickch hodnot,spolenost uznv jako natolik cenn, aby se sama zvltnmi prostedky zasadila o jejich zachovn. Odborncidok kromtoho vytipovat i lokality, kde se vyskytuj nkter dleit nebo ohroen druhy rostlin, ivoichiprodnch jev, je jsou sice mnohdy laikm skryty, ale kter pesto zasluhuj zvltn ochrany. Meme tedyvyjdit dva zkladn pstupy k ochranprody: Obecn, kter vychz z vtinovho nzoru, e proda je proivot lovka dleit a nenahraditeln a zasluhuje si tedy ochranu, pimenou tomu, jak se jej urit st jev zestetickch nebo uitnch hledisek. Odborn, kter vychz z dkladn znalosti ady fenomn, tvocch prodnprosted v konkrtn lokalit, a kter pak nkter takov lokality a zem ozna za zvltvznamn, jejichochranu je teba zabezpeit systmem prvnch a materilnch prostedk. Pro tyto ely jsou zizovny zvltn

instituty, kterm ji n prvn d poskytuje speciln kompetence.

I obecnou ochranu prody zabezpeuje nae legislativa vyhlenm zkladnch pravidel, jimi jsou vichnipovinn se dit, kter vak nepedstavuj njak vznamn zsah do volnosti jednn. Tato pravidla jsou obsaenav tzv. lesnm zkon(z.. 289/1995 Sb. v platnm znn), vodnm zkon(z.. 254/2001 Sb. v platnm znn), alei v nkterch zkonech dalch. Smyslem tchto pravidel je zajistit, aby lovk do prody zasahoval jen je-lito nutn k zabezpeen jeho poteb, nepimenji nedevastovala tak ji uchoval co nejdle.


4/8

zem, kter koncentruj jak hodnoty vnman a oceovan laickou veejnost, tak i z hlediska odbornhoposouzen a je je teba chrnit intenzivnji, ne jak to in bn legislativa, jsou potom chrnna zvltnmipravidly, kterm zklad vytv zkon na ochranu prody a krajiny (dle jen ZOPK), . 114/1992 Sb.v platnm znn. Podle tohoto zkona se zizuj (vyhlauj) pedevm zvlt chrnn zem prody(ZCHP), ale i jin lokality, zem, ale i jednotliv objekty, kter sice hodnoty ZCHP nedosahuj, avakvykazuj takovou koncentraci nejrznjch kvalit, kterou neposta chrnit jen podle bnch pravidel. Jsou topedevm tzv. EVL (evropsky vznamn lokality) a Pta oblasti, vyhlaovan v soustav NATURA 2000,vznamn krajinn prvky, pamtn stromy a jejich skupiny (aleje) a tak prodn parky. Kad z tchto kategorim sv specifick uren i tomu odpovdajc rozdlnou intenzitu ochrany. Tou se pro tyto ppady rozum soubor

prostedk, jimi je jednak zajiovna zachovalost uritch hodnot, brn se jejich znehodnocovn a dle aktivnpe (tzv.management prody), spovajc v promylen innosti a zsazch, jejich smyslem a elem je nejennezhorovn stavu, ale jeho kvalitativn zlepovn smrem k pvodnmu a pirozenmu stavu.

b) Jak jsou formy ochrany prody podle na legislativy?

Ochrana prody se u ns provd formou tzv. obecn ochrany a zvltn ochrany. Jaksi mezistupepedstavuje ochrana zem, vyhlench v soustav NATURA 2000, kter respektuje nkter poadavkyEvropskch spoleenstv. Chrnny jsou podle zkona (ZOPK) tak tzv.pamtn stromy, nkter druhy rostlin,ivoicha nerost.

Obecn ochrana prody je v ZOPK upravena v sti druh zkona ( 5 13). Do n mj. nle vznamnkrajinn prvky (VKP) a prodn parky (Pp). Obecn ochrana se zde omezuje na pasivn roli, zamenouzejmna na nezhorovn stavu chrnnch lokalit. Nepot se zde s aktivnm psobenm (p),pro n bybylo teba zizovat zvltn instituci, kter by se j vnovala. Obecn ochrana je v praxi podrobena dohledu mstnpslunch orgnochrany ivotnho prosted, zizovanch pi obcch s rozenou psobnost(ORP).

Zvltn ochrana prody je upravovna v sti tet ZOPK ( 14 45). Tvo ji tzv. velkoplon zvltchrnn zem to jsou a) Nrodn parky (NP)a b) Chrnn krajinn oblasti (CHKO)a dle maloplonzvlt chrnn zem (MZCH) a to jsou a) Nrodn prodn rezervace (NPR), b) Nrodn prodnpamtky (NPP), c) Prodn rezervace (PR) a d) Prodn pamtky (PP). ZCHP jsou svoj povahou natolikvznamn, e jsou zizovny (vyhlaovny) obecnzvaznm prvnm pedpisem v ppadNP zkonem,v ppadCHKO nazenm vldy. MZCHzizuje buMP (v ppadNPR a NPP) nebo mstnpslunkraj (PR a PP). Ochrana prody je zde poskytovna mimodn cennm lokalitm a zemm, zahrnuje jakpasivn ochranu, zamenou na nezhorovn stavu lokalit a zachovn vech jejich cennch fenomn, takaktivn pi, smujc k udrovn (zachovn) jejich hodnot a dokonce i v jejich kvalitativn zlepovnk dosaen pirozenho a pvodnho stavu, nebo stavu jemu blzkmu. Za tm elem jsou u velkoplonchZCHP (NP a CHKO) zizovny zvltn instituce Sprvy, jejich kolem je zajiovat po vech strnkch tutoochranu a pi. Sprvy jsou nezvisl na mstn samosprv a jejich kompetence jsou omezeny na ochranuprody v chrnnm zem. Pro MZCH vykonvaj koly jejich sprv bu Krajsk stediska Agenturyochrany prody a krajiny (AOPK) nebo Sprva nejbli CHKO i NP. Ochrana prody je ve zvltchrnnch zemch nejintenzivnj, avak i zde je odstupovna podle toho, jak je cenn lokalita uvnit

chrnnho zem. Velkoplon ZCHP vtinou zahrnuj zem destek nebo stovek km2

, rozloha MZCH jezpravidla v du destek hektara nkolika km2.

zem vyhlen v soustavNATURA 2000 jsou chrnna podle sti tvrt ZOPK ( 45a- 45i). Pedstavujurit mezistupe mezi obecnou ochranou a ochranou zvlt chrnnch zem a zpravidla jsou nslednvyhlaovny jako ZCHPv pslun kategorii nebo je jim zizovna tzv. smluvn ochrana. Na zkladjednna posouzen jejich stavu vak v nkterch ppadech me dojt k tomu, e nebudou do pslunho seznamuzahrnuta nebo z nj budou vykrtnuta. U ns chrnme v soustavNATURA 2000 tzv. EVL (evropsky vznamnlokality) a tzv. Pta oblasti. Pot se zde t s aktivn ochranou, kter je zajiovna bu mstn pslunmKrajskm stediskem (KS) AOPK nebo Sprvou CHKO i NP, v ppad sjednan smluvn ochrany pak jezajiovna vlastnkem pozemku.


5/8

(Seril) Co je to ochrana prody, jak jsou formy jejochrany a k emu slou prodn park a CHKO. (II)

Dokonen ze 7.4.:

c) K emu slou Prodn park (Pp) a CHKO?

1) V tzv. Pp je ochrana poskytovna krajinnmu rzu. (Nen tedy primrn uren k samotn ochranprody). Ten je charakterizovn jako zejmna prodn, kulturn a historick charakteristika uritho msta i

oblasti. Je chrnn ped innost, kter by mohla snit jeho estetickou a prodn hodnotu a to formouzkazu takov innosti. Vjimky z toho mus bt povoleny mstn pslunm orgnem ochrany ivotnhoprosted. Pp nen zvlt chrnnm zemm podle ZOPK. Je jednm institut obecn ochrany prody aZOPK se o nm zmiuje v 12 odst.3. Nezizuje se mu proto ani dn konkrtn sprva. Tu vykonv mstnpslun orgn ochrany ivotnho prosted ORP.

Pp zizuje (od innosti ZOPK) svm nazenm kraj ve sv zemn psobnosti a ten tak stanov blipodmnky jeho ochrany. Ty zpravidla sestvaj z vtu innost, kter nejsou na zem parku (nebo v nkter jehosti) povoleny (bez pedchozho souhlasu pslunho orgnu ochrany ivotnho prosted). Zpravidla bvzakzno budovn novch staveb na zemch, urench k plnn funkc lesa. Kraj zpravidla v aktualizacisvch Zsad zemnho rozvoje (ZR) tyto bli podmnky ochrany Pp zohledn, jejich praktick dodrovn je

pak sveno zemn plnovac dokumentaci (PD) katastrln pslun obce. Vzhledem k tomu, e zemnpsobnost kraje se nevztahuje na vojensk jezdy, nelze ani Pp vyhlsit na zem vojenskho jezdu.

V Pp se nepot s aktivn p o produ. Ta je mon jen na lokalitch, kter byly ppadn na zem Ppvyhleny jako MZCH. V praxi to bv obvykl nap. v Pp Temn je vyhleno nap. 5 MZCH, v PpHebeny jsou teba PR Kuchyka nebo Hradec a dal).

Ped innost ZOPK vyhlaovaly Pp ve sv zemn psobnosti okresy, pvodnjetjako tzv. oblasti klidu.V nkterch ppadech sledovalo vyhlen Pp velmi konkrtn zmr, jeho clem bylo znemonit realizacinkterch zvltk prodnecitlivch aktivit. (To byl do znan mry i ppad Pp Temn, kter zabrnil snahmjistch taskch spolenost o prospekci a nslednou tbu zlata na Hvoansku).


6/8

2) CHKO je velkoplonm zvlt chrnnm zemm podle 14 odst.2 psm.b) ZOPK a konkrtnupravenm v 25 27 ZOPK. Je urena ke komplexn ochranprody, kter zahrnuje samozejmou ochranukrajinnho rzu, dle pasivn ochranuprody formou zkazu uritch innost a aktivit a koneni aktivn pio produ formou promylench zsaha innost, smujcch jednak k udren a zachovn stvajcch hodnot,tak k tomu, aby se co nejvt st chrnnho zem postupnpibliovala pirozenmu pvodnmu stavu a to nacelm chrnnm zem. Intenzita ochrany a pe je v CHKO odstupovna podle tzv. zn ochrany. Tystanov MP. Nejintenzivnj je v I. a II.zn ochrany, III.zna se bl ji bnmu zpsobu vyuvn ahospodaen v lesch, IV.zna je vyhlaovna v zastavnch (a zastavitelnch) zemch obc na zem CHKO. Jejreim je ji hodn podobn ostatnm (nechrnnm) zemm s uritmi vjimkami, stanovenmi zpravidla t

v blich podmnkch ochrany CHKO a v PD obc, zpracovvan se zapracovnm p ipomnek orgnu ochranyivotnho prosted, kterm je na zem CHKO jej Sprva. Ta je zizovna MP, jejho vedoucho jmenuje editelAOPK R. Sprva CHKO vykonv sttn sprvu na seku ochrany prody na zem CHKO a je nezvislna mstn samosprv. Tm je zajitna mj. i priorita ochrany prody ped ppadnmi tlaky mstnch subjekt,jejich vsledkem by mohlo bt oslaben ochrany prody, jej pokozovn a znehodnocovn. Ochrann psmoCHKO se na rozdl od NP nevyhlauje.

CHKO vyhlauje svm nazenm vlda na nvrh MP. To tak krom rozdlen CHKO do jednotlivch znochrany, stanov tak bli podmnky ochrany CHKO a pln pe. V blich podmnkch ochrany se i dlejednotlivch zn stanov nkter omezen pi vyuvn zem, nezbytn pro innou ochranu prody teba iv konkrtnch lokalitch. Pln pe pak uruje pedevm koly aktivn innosti, smujc k zachovn

hodnotnch fenomn a ke zlepovn stavu smrem k pvodnm a pirozenm podmnkm. Nkteromezen innost v CHKO plat bez vjimky na celm jejm zem a jsou stanovena ji zkonem zejmna je tozkaz vstavby novch sdelnch tvar, zkaz stavby novch dlnic, zkaz chemickho oetovn komunikacv zimnm obdob, zkaz likvidace odpadmimo vyhrazen msta, zkaz tboen a rozdlvn ohmimo pedemuren lokality atd. V blich podmnkch ochrany bv zpravidla zakotven zkaz novch stavebmimo IV.znyochrany, kter lze naruit jedins pedchozm souhlasem Sprvy CHKO nebo ve veejnm zjmu. V I.znch pakplat zkaz novch staveb bez vjimky ji ze zkona. Na zem CHKO nen zakzn vstup osob a omezit jej lzejen v I.znch, vyaduje-li to nezbytn ochrana prody. Ochrana prody na zem CHKO stoj t mimokompetence kraje, je ovem nadazena PD obc tam, kde by dolo ke konfliktu mezi poadavky ochrany prodya obcemi. Kraj me ve svch ZR zohlednit existenci CHKO a me t zakotvit nezastavitelnost uritch zemv CHKO, je-li dvodem nco jinho, ne ochrana prody. Ta je pln v kompetenci CHKO a jej Sprvy, resp.AOPK a MP. CHKO me bt vyhlena i na zem existujcho vojenskho jezdu (Je tomu tak nap. veVVP Boletice).

Krom rzn intenzivn ochrany prody podle jednotlivch zn je zcela bn, e na zemch CHKO existuj(jsou vyhlena) i MZCH nejrznjch kategori(NPR,NPP, PR, PP). I zde je ochrana prody urena jejichkategori, blimi podmnkami ochrany a plnem pe. Zpravidla zem MZCH tvo jdra I. nebo II.znochrany..

CHKO je ji ze zkona koncipovna jako institut uren prioritnk ochranprody a pi o ni a po NP jeto druh nejvy stupeochrany prody v R.

S vyuitm materilMP sestavilo pro Pbramsk tdenk

Vce zde: http://www.pb-t.cz/products/serial-co-je-to-ochrana-prirody-jake-jsou-jeji-formy-a-k-cemu-slouzi-prirodni-park-a-chko-i-/


7/8


8/8

Znej Systém Ochrany Přírody u Nás. Know system of nature protection in the country.

Documents

Transcript of Znej Systém Ochrany Přírody u Nás. Know system of nature protection in the country.