The Secret of Susccessful Projects, International seminar 2013 · International seminar 2013 - The...

International seminar 2013 - The Secret of Successful Projects Full-texts and Posters

September 2013Pardubice, Czech Republic

Grant Office – the way to succesful projects CZ.1.07/2.4.00/17.0106

This project is cofinanced by the European Social Fund and the state budget of the Czech Republic

ISBN 978-80-7395-674-5 (Print)ISBN 978-80-7395-675-2 (Online)

Title International seminar 2013 The Secret of Successful Projects Full-texts and Posters CD-ROM includedPublisher University of Pardubice Studentská 95, 532 10 Pardubice Czech RepublicNumber of Copies 70Edition FirstPrinted by Printing Centre of the University of Pardubice

International seminar 2013, The Secret of Successful Projects Full-texts and Posters organized by - University of Pardubice - Office of International Affairs and Development

- Project Grant Office – the way to succesful projects - Společnost pro projektové řízení, o.s., Czech Republic

This collection of full-texts and posters was formed under the scope of the project Grant office - the way to successful projects CZ.1.07/2.4.00/17.0106. This project is cofinanced by European Social Fund and state budget of the Czech Republic. ISBN 978-80-7395-674-5 (Print) ISBN 978-80-7395-675-2 (Online) University of Pardubice http://projekty.upce.cz/groff/index.html http://projekty.upce.cz/groff/ms2013.html

Content Full-texts

THE ROLE OF A COORDINATOR IN COLLABORATIVE FP7 PROJECTS -PRACTICAL EXPERIENCES Michal Dovčiak (in English),,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,...7

PROBING STRONG GRAVITY BY BLACK HOLES ACROSS THE RANGE OF MASSES Michal Dovčiak (in English),,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,12

EXPERIENCES OF EUROPEAN PROJECTS FOR THE PROMOTION OF THE CHEMICAL SECTOR Andreas Fiedler (in English),,,,,,,,,,,,,,,,,,,,...............16

WHAT IS HIDDEN BEHIND THE SUCCESS OF ICT PRAGUE PARTICIPATION IN INTRA-EUROPEAN R&D PROJECTS Anna Mittnerová (in English),,,,,,,,,,................23

CZECH FOOTPRINT IN THE DEVELOPMENT OF GMES/COPERNICUS PROGRAMME Tomáš Soukup (in English),,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,..............28

10 CHALLENGES OF EU RESEARCH PROJECTS L AND HOW TO SURMOUNT THEM Martin Spieck (in English),,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,.............29

ZKUŠENOSTI S EVROPSKÝMI INFRASTRUKTURNÍMI PROJEKTY A SPOLUPRÁCE V RÁMCI ERIC A SOUVISEJÍCÍ KOMUNIKACE Jiří Kolman (in Czech),,,,,,,,,,..............36

GRANT OFFICE – CESTA K ÚSPĚŠNÝM PROJEKTŮM Monika Vejchodová, Jitka Genserová, Lucie Macháčová, Eva Pražáková (in Czech),,,,,,,,,,,,,,,,,.......... ..43

KANCELÁŘ CZELO - PARTNER ČESKÉHO VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V BRUSELU Anna Vosečková (in Czech),,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,............49

Posters (CD-ROM included)

Use of CaLoSiL® lime-nanosuspension for conservation of an angel statue from Kutna Hora limestone Karol Bayer

Use of CaLoSiL® lime-nanosuspension for conservation of historic rendering of the former convent Rosa Coeli in Dolní Kounice in South Moravia Karol Bayer

Probing Strong Gravity by Black Holes Across the Range of Masses Michal Dovčiak Experience with ESFRI projects and cooperation within ERIC and related communication with European Commission Jiří Kolman

Innovative learning in scientific and technical subjects Anna Mittnerová

Materials for the new millenium Jana Moravská

GISAT - Česká stopa v GMES Tomáš Soukup

Czech Liason Office for Research, Development and Innovation Anna Vosečková

Support of short term internships and skilful activities for innovation of tertiary education at Jan Perner Transport Faculty and the Faculty of Electrical Engineering and Informatics, University of Pardubice Petr Vršanský

International seminar 2013 - The Secret of Successful Projects

Litomyšl, September 16 - 17, 2013 7

THE ROLE OF A COORDINATOR IN COLLABORATIVE FP7 PROJECTS - PRACTICAL EXPERIENCES

Michal Dovčiak

Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Fričova 298, 251 65 Ondřejov (Czech Republic) [email protected]

Abstract

Astronomical Institute AS CR joined in 2011 the competition for the 5th call of FP7 projects on Cooperation in Space theme with a proposal for a 5-year-long project “Probing Strong Gravity by Black Holes Across the Range of Masses". This proposal was successful and the project was approved to be financed by European Union from the 1st of January 2013. Altogether seven institutes from seven European countries participate in this project. Astronomical Institute is coordinating the activities of the whole consortium. In this contribution I will summarize important points from preparation of the proposal, negotiations with European Commission and start of the project at the beginning of this year. Keywords: FP7, research projects, management, coordination, project preparation, negotiations

1 PROJECT SUMMARY The 5th call for small or medium-scale focused research projects under the Space theme of the 7th Framework Programme of the European Union on Cooperation was announced on the 20th of July 2011 with a deadline for proposals on the 23rd of November 2011. The whole budget of this call was 84 million Euros. The call was divided into three activities, each subdivided into areas with several topics. In the topic we were competing in there was an upper limit of 2 million Euros for one collaborative project and the total topic budget was 8 million Euros. The main details about the call and about the topic our project was proposed to are summarized in Tab. 1.

Tab. 1: The basic facts on the call and activity/area/topic we participated in.

Provider: European Commission (EC)

Funding scheme: 7th Framework Programme

Specific programme: Cooperation

Theme: SPACE

EC Department: Directorate-General for Enterprise and Industry (DG-ENTR)

Funding body: Research Executive Agency (REA)

Call for proposal: Space Call 5: FP7-SPACE-2012-1

Budget: € 84 000 000

Publication date: 20/7/2011

Submission deadline: 23/11/2011

Activity: 9.2 Strengthening the foundations of Space science and technology

Area: 9.2.1 Research to support space science and exploration

Topic: SPA.2012.2.1-01 Exploitation of space science and exploration data

Type of projects: collaborative project – small or medium-scale focused research project

Min. number of participants: 3, each from different country

Budget per topic: € 8 000 000

Max. EU contrib. per project: € 2 000 000

We decided to propose a five-year-long project with six partner institutions from different countries. As the subject of our proposal belongs to the basic research, all the partners were chosen either from universities or research institutions. Thus the experiences from preparation of the proposal and negotiations with European Commission are biased towards basic research, excluding all aspects involving non-public institutions (e.g.


8 Litomyšl, September 16 - 17, 2013

small or medium enterprises – SMEs). The basic details on our project and consortium are summarized in Tab. 2 and 3.

Tab. 2: The project details.

Project acronym: StrongGravity

Project number: 312789

Project coordinator: Michal Dovčiak

Project title: Probing Strong Gravity by Black Holes Across the Range of Masses

Project duration: 1/1/2013 – 31/12/2017, 5 years, i.e. 60 months

Number of participants: 7

Number of researchers: 33 (including post-doc positions)

EU contribution: € 1 989 320

Total cost: € 2 644 556

Tab. 3: The project consortium.

Institution Country

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. (AsU) – coordinator Czech Republic

Observatoire Astronomique de Strasbourg, Centre National de la Recherche Scientific (CNRS)

France

Dipartimento di Fisica, Università degli Studi Roma Tre (UNIROMA3) Italy

Institute of Astronomy, University of Cambridge (UCAM) United Kingdom

Centro de Astrobiología, Agencia Estatal Consejo Superior de Investigaciones Científicas (CSIC)

Spain

I. Physikalisches Institut, Universität zu Köln (UCO) Germany

Centrum Astronomiczne im. M. Kopernika, Polska Akademia Nauk (CAMK) Poland

2 PREPARATION OF THE PROPOSAL

The first rule for preparing any FP7 proposal is “start early”. It is always advised to start thinking about the main topic of the project and possible partners for the project consortium well in advance, even before the call for proposals is announced. Although the exact research topics are not known at that time, they generally do not change very much. However, if the first rule is not followed, as in our case, all is not lost and one has to speed up the process by investing most of one’s time to the preparation of the project. Our preparations started in the middle of the submission period. We started with choosing the main subject of our research (astrophysical black holes) and two core partners with which we could discuss the topic of our proposal and more partners to be invited to our future consortium. Actually, the first decision among the three initial partners was to choose the coordinator. There were different opinions in this matter, we were not only choosing between experiences and availability to devote large amount of time to coordinating such a project but we were also taking into account some other practical views. It was considered whether the coordinator from eastern European country would be an advantage or opposite (credibility of eastern European countries in EU funding versus EC support of new EU countries). Another factor in this decision was to avoid the situation in which the coordinating institution would submit two projects competing in the same call topic at the same time. As soon as the coordinator was chosen and research theme was discussed in more detail, the three core partners suggested possible research groups that would help us to cover the scientific topics addressed in the proposal the best. Partners of our current scientific collaborations were preferred so that the preparation of the proposal could continue smoothly and rather swiftly. The initial number of partners was too large for such a project so we had to refine our choice. The scientific expertise could not be our only criteria, all of the suggested partners were excellent, so again other practical views had to be taken into account. We tried to choose groups from different countries (i.e. each group from different country), including partners from both western and eastern European countries, partners with larger number of female researchers (European Commission puts large emphasis on gender aspects and on supporting women in science). Eventually we ended up with seven consortium members (see Tab. 2).

The next step was to start with the proposal itself. Due to the lack of time the work had to be organized very efficiently so we split the work on the proposal among all participants. The scientific theme was divided into



several subtopics (work packages) and each partner was in charge of one or two of them. Also the work on more general scientific background part, implementation (management, coordination, budget plan) and impacts (plans for public outreach and dissemination) was shared, mainly among the three core partners.

The budget allocation for each institution followed from the amount of work planned to be done by them. In our case the tasks were distributed quite uniformly so the individual budgets were comparable, only the coordinating institution had additional costs planned for the management of consortium activities. The finances of all partners were mostly planned for the research (personnel costs of researchers and post-doc positions, travel support for working trips, personal computers) and dissemination (travel support for conferences, publication costs, project web pages, public outreach events).

During the whole process of proposal preparation, we were communicating mainly by the e-mail but we also met personally with four out of our six partners and we finalized the proposal during a several-day meeting of the three core partners.

We can summarize the role of the coordinator during preparation of the proposal in our case in several points:

• studying various materials – FP7 rules, documents, manuals, financial and management guides, templates, etc.,

• checking with partners if they have Participant Identification Code (PIC), i.e. if they are registered in FP7 database of institutions, and if financial verification of their institution is needed (e.g. it is not needed for public bodies),

• submitting needed information into the Electronic Proposal Submission Service (EPSS) and checking the information submitted to this system by the partners; special attention had to be taken on type of the institution and the method of their indirect costs calculations (in our case most of the partners have a flat rate of 60%, one institution uses simplified method and one actual indirect cost calculation method),

• coordinating the planning of scientific topics to be addressed by the proposal and work to be done by each institution,

• coordinating the budget allocation among partners, checking if the planned costs are in agreement with the rules (indirect costs, limits of EU contribution to the RTD activities, eligibility of costs, etc.),

• coordinating the work on producing the three sections of the text part of the proposal – science, implementation and impacts,

• preparing the implementation part of the proposal; it is helpful to discuss this part with National Contact Point (NCP) for FP7 and with partners and their NCPs – often more experienced institutions in FP7 may have useful information and even some materials (brochures, templates) that can help with suggesting appropriate management scheme, coordination procedures, budget planning and other important details.

3 NEGOTIATIONS WITH THE EUROPEAN COMMISSION

After submitting the proposal, two periods of uncertainty start. At the end of the first period the initial information letter on evaluation of the proposals arrives with the Evaluation Summary Report of the proposed project. In this letter the consortium is informed whether the proposal passed the evaluation criteria. Each section (scientific part, implementation and impacts) has to reach at least 3 out of 5 points and the proposal has to reach the total of at least 10 out of 15 points. In the initial letter there is also information on the number of projects that passed the evaluation threshold and an approximate number of projects that will be probably accepted for funding. In our case there was to be expected that 45 projects would be financed out of 139 that had passed the threshold. After the initial information is received the consortium has to wait for the final decision of the European Commission. If the proposal is successful the coordinator receives invitation to enter negotiations with the EC, in our case represented by Research Executive Agency (REA). The project is assigned project officer (PO) who leads the negotiations with the consortium. It may be assigned also a legal and financial officers.

The main purpose of the negotiations is to adjust the proposal so that the smooth running of the project is ensured. It is checked whether the legal status of partners and names of the authorized representatives are up-to-date. The part A of the proposal is transformed into the Grant Preparation Forms (GPF) which are submitted electronically via Negotiation Forms (NEF). Later, after negotiations are successful, the GPF are needed for the core Grant Agreement prepared by EC. The part B of the proposal is transformed into the Description of Work (DoW) document where all the issues from the Evaluation Summary Report have to be taken into account. The DoW is a legal document, as Annex I it becomes a part of the Grant Agreement, and thus the PO may require further details to be changed or added. The financial plan may still be revised and more details on planned costs may be required by the financial officer so that it is ensured that the planned costs are in agreement with the FP7 financial rules. In parallel with negotiations with the project officer, the work on Consortium Agreement has



to be started as soon as possible so that it is finalized and signed by all partners before the grant Agreement is signed. The project officer is not involved in the Consortium Agreement preparations, however, consortium has to inform PO about the progress made and date of its signature.

The duties of the coordinator during the negotiation phase:

• study various materials – REA model Grant Agreement, negotiation guidance notes, guide to financial issues, DESCA Consortium Agreement, guide to intellectual property rules, NEF manuals, etc.,

• participate in the negotiation meeting with the project officer, where coordinator introduces the project to PO – explains basic research aims and describes the project management structure and procedures, PO explains to the coordinator further requirements to be completed before the Grant Agreement may be signed and coordinator has possibility to ask for additional clarifications on various aspects of negotiations, Grant Agreement or rules that apply to the project,

• provide the EC with interest bearing bank account details (IBBA) of the coordinating institution,

• check with partners if their legal status or authorized representatives have not changed,

• ensure that the parts A of GPF are signed by all partners and deliver the signed forms to project officer,

• submit information into the electronic NEF; this process might have several rounds, after the submission of NEF the project officer might open it again if still something needs to be changed or PO can open it even on the coordinators request in case of need,

• prepare the Description of Work, where the information from the proposal has to be updated according to Evaluation Summary Report and the PO requirements,

• coordinate the preparations of the Consortium Agreement, prepare the draft version and discuss it with partners, incorporating their requirements,

• agree with partners on the consortium budget allocation per project periods, the budget plan is part of the Consortium Agreement.

The main non-scientific shortcoming mentioned in our Evaluation Summary Report that we had to address during the negotiations was that we did not implement the Advisory Board in our management structure. The most important points further raised by our project officer during the negotiations were:

• the researchers from the institute of our French partner were officially under two different public bodies, thus we had to add a third party into our consortium with Clause 10 in the Grant Agreement (i.e. GPF and DoW needed to be changed accordingly),

• divide the project into three reporting periods (24+18+18),

• plan a review period after first 12 months (adding Clause 5 into Grant Agreement),

• explain better and in more detail the project costs for each partner,

• distinguish between management and research management, the former being funded under management activities while the latter under RTD activities,

• better explain the risks of the project and ways of dispute resolution,

• the publications should not be deliverables by themselves but grouped together in a report for each reporting period,

• improve our gender aspects section of the DoW,

• change some terminology in DoW due to legal issues (European Commission to REA, contract to Grant Agreement, EC contribution to EU contribution, etc.),

• prepare explanation letter to describe how we incorporated the issues from Evaluation Summary Report to the DoW.

After the negotiations are finalized the EC has to approve GPF and DoW and prepare the Grant Agreement which is at first signed by the authorized representative of coordinating institute and then by European Commission (in our case represented by REA). After that the coordinator has to ensure that the Forms A – accession to the Grant Agreement are signed and sent to the project officer and eventually the pre-financing of the project is sent to the bank account of the coordinating institution. The coordinator should require the bank information from other consortium members in due time to be able to re-distribute the EU contribution without delay to other partners according to the budget plan in the Consortium Agreement. The timeline from receiving the evaluation, through negotiations up until Grant Agreement signature and receiving the EU contribution is summed up in the Tab. 4.



Tab. 4: The timeline of evaluation, negotiations and Grant Agreement signature.

Evaluation received: 1/3/2012

Invitation to negotiations: 30/3/2012

Negotiation meeting: 19/4/2012

Negotiations finalized: 8/7/2012

Consortium Agreement signed: 28/8/2012

Accession forms signed: 14/9/2012

Grant Agreement signed: 13/12/2012

Pre-financing: end of December 2012

4 START OF THE PROJECT

When the negotiations are successfully finished and the Grant Agreement signed the project may start according to the planned starting date, which in our case was on the 1st of January 2013. The very first tasks, the coordinator had to attend to, were to arrange re-distributing of the pre-financing contribution from EU and to organize the kick-off meeting. One of the early tasks was also establishing of the Advisory Board for the project Consortium. During the first half year there already arose two issues that needed to be addressed and discussed with the project officer. There was a change in procedures for submitting the future periodic project reports – the financial parts would be signed electronically and no paper version would be necessary in the future. Thus we had to agree on this change within the consortium and now each partner has to establish a financial signatory for the project to sign the financial reports for the institution electronically. The coordinator will have to arrange an amendment to the Grant Agreement with the project officer. The second change was a change of authorized representative of one of our partners. Currently, the last coordinator’s task in our beginning project was to provide a half-year progress report on the work done during the first six months of the project to the project officer.



PROBING STRONG GRAVITY BY BLACK HOLES ACROSS THE RANGE OF MASSES

Michal Dovčiak

Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Fričova 298, 251 65 Ondřejov (Czech Republic) [email protected]

Abstract

It is almost impossible to see black holes directly, therefore it is the observation of the matter moving in close vicinity of these objects, either orbiting them, falling down upon them or being ejected from their neighbourhood that can reveal their properties. In this European Union research project, StrongGravity, funded under the Space theme of the 7th Framework Programme on Cooperation we will analyse and interpret multi-wavelength observations of systems containing different kinds of black holes, according to their mass – the stellar-mass black holes in the binary systems in our Galaxy and the supermassive black holes in the centres of galaxies with masses of more than billion suns. Keywords: black holes, active galactic nuclei, X-ray binaries, Galactic centre

1 THE STORY OF BLACK HOLES

1.1 History It was as early as at the end of the 18th century that two of the famous scientists of that age, the English natural philosopher and geologist John Michell and the French mathematician and astronomer Pierre Simon Laplace, speculated about the existence of the “dark” stars. They would have such large mass that their light would not be able to escape their gravitational field. While Pierre Simon Laplace [1] states that “... the attractive force of a heavenly body could be so large that light could not flow out of it,”, John Mitchell [2], [3] also suggested the way how to find such invisible objects: “, we could have no information from sight; yet if any other luminous bodies should happen to revolve about them we might still perhaps from the motions of these revolving bodies infer the existence of the central ones,”. At that time these ideas could be regarded as speculations only, there was no observation to show and no theory to describe how the light moves in the gravitational field. They simply assumed that light consists of small particles and thus behaves according to Newton’s law of universal gravitation.

These ideas were given more solid foundations more than 100 years later. In 1916, Albert Einstein [4] formulated his theory of Gravitation which also explained how the light travels in space-time. According to his theory the speed of light in vacuum is constant and the trajectory of light ray is bent near massive objects. In the same year Karl Schwarzschild [5] found an elegant mathematical solution to Einstein's equations with very peculiar properties. It was a point in space with infinite density hidden behind the imaginary sphere, the so-called event horizon, from below which no light could escape. This object was given the name of “black hole” by another prominent scientist John Wheeler in 1967. Soon after the first black-hole solution was found, the whole family of mathematical black holes was discovered – a rotating black hole [6], a black hole with an electric charge [7], [8] or even a black hole with a hypothetic magnetic monopole [9].

1.2 Are black holes real? In 1963, the first quasar, 3C273, was discovered by astronomers Schmidt and Oke [10], [11]. This object was very strange, it looked like a star but it lay too far away, outside of our own Galaxy, and it was also too bright, to be a star. That is why these type of celestial bodies were called quasi-stellar objects (quasars). Eventually, the only reasonable explanation was that it was a nucleus of a galaxy that harboured a giant black hole with mass of a billion suns. Nowadays, we think that such a supermassive black hole lies in the centre of each galaxy. We were even able to weigh our own black hole in the centre of the Milky Way – its mass is four million times that of our Sun [12], [13].

Later in 1972, Webster and Murdin [14] have found a body around which a blue supergiant, a very hot, luminous and massive star, orbited. Although invisible in optical light, this object was found to be a very strong and massive X-ray source. It was discovered that this object has to be a black hole 15 times heavier than our Sun [15] and that it is surrounded by an orbiting matter in the form of a disc with such high temperature that it shines in X-rays. Currently there are more than twenty known binary systems in our Galaxy that have a stellar-mass black hole as one of their components [16].



1.3 How can we study black holes? The basic property of black holes is that due to their strong gravity nothing can escape their event horizon (e.g. [17]). Everything below this sphere is attracted towards the central point, where the space singularity lies. There, all objects are unavoidably smashed and become part of the black hole itself. Thus black holes appear black and remind us of a hole where things are lost forever. However, often due to their strong gravity they attract matter that may either fall directly onto them or orbit around them in the form of a disc (Fig. 1). In the latter case the matter slowly descends towards the central black hole and it heats up due to friction. We call this process accretion. Black holes may even eject matter from their neighbourhood, probably due to complicated interactions between the black hole, the matter and the electromagnetic field originating in the plasma (ionised material) of the accretion disc. Thus they may create winds and jets. The whole environment around the black hole is very active, various processes are under way, lots of photons with different wave-lengths are produced and many of them may be detected by our telescopes. These photons carry the most valuable information about the physical process that they were created by, about the properties of the matter emitting them as well as about the strong gravitation and the properties of the black hole itself.

Fig. 1: An artist view of a black hole with an accretion disc. Courtesy NASA/JPL-Caltech.

1.4 Why are black holes interesting? Astrophysical black holes themselves are very simple objects, characterised by two quantities only – their mass and their spin (the measure of their rotation); their electric charge is expected to be small enough to be neglected in real situations. Thus to measure these properties it means to know everything about the particular black hole. However, it may also have wider astrophysical and cosmological implications, e.g. the knowledge of the spin can tell us something about the evolution of the black holes. For stellar-mass black holes, as the endpoints of the life of massive stars, this will shed light on supernovae and hypernovae explosions [18]. For the super-massive black holes at the centres of galaxies this will tell us whether they grew in mass via accretion of matter or by merging between galaxies [19]. Observations of systems with black holes will also help us to understand their nearest neighbourhood – what the connection between the disc, its atmosphere (corona) and jet is, how the winds and jets are launched, why the corona is so hot and how compact it is. Studying black holes will improve our picture of how the central parts of galaxies work and what is the nature of the feedback between the galactic core and the rest of the galaxy, contributing to the research of evolution of galaxies.

2 THE STRONGGRAVITY PROJECT

2.1 What do we study? The main subject of our project is to study black holes as real astrophysical bodies inhabiting and shaping our Universe and their influence on their close environment. We will study the effects of strong gravitation near these most bizarre mathematical objects predicted by Einstein's theory of Gravity. We are interested in the two confirmed types of black holes according to their mass: the super-massive black holes, that reside in centres of galaxies and often exhibit the power of their own gravity violently in active galactic nuclei, and the stellar-mass black holes as the endpoints of stellar evolution, which we observe in the binary systems of our Galaxy. As a representative of quiet supermassive black holes, we will also study the one which is closest to us, the peaceful supermassive black hole in the centre of the Milky Way, the Sagittarius A*.



2.2 Why do we study it? We study the black hole systems to better understand the influence of black holes’ strong gravity on their neighbourhood and to measure the properties of the observed black holes – their mass and their spin (measure of their rotation). We want to trace the components in the vicinity of the black holes – their accretion discs, coronae, winds and jets – and determine their geometrical layout and their physical properties. Last but not least we would like to contribute to our understanding of radiation processes in places of strong gravity. One of the major goals of this collaboration project is to determine, in a combined theoretical and observational effort, the so far most accurate and robust census of the black hole spin distribution in the local universe.

2.3 How do we want to do that? We develop new analytical tools that take into account the whole complexity of Einstein’s general relativity and radiative transfer effects close to the black hole event horizon. These tools will then be applied to the most complete observational data samples of black hole systems that are to be taken from the archives of European space-based and ground-based observatories or obtained in new multi-wavelength observational campaigns.

3 ACKNOWLEDGEMENT The research leading to these results has received funding from the European Union Seventh Framework Programme (FP7/2007-2013) under grant agreement n°312789.

REFERENCES

[1] Laplace, P. S. (1796). Le Système du Monde Vol. II. Des Mouvements Rèels des Corps Cèlestes (Paris: Duprat).

[2] Laplace, P. S. (1799). Beweis des Satzes, dass die anziehende Kraft bey einem Weltkörper so gross seyn könne, dass das Licht davon nicht ausströmen kann. Allgemeine Geographische Ephemeriden (Weimar), 4(1). Engl. trans. in [20] or [21].

[3] Michell, J. (1784). On the means of discovering the distance, magnitude, etc. of the fixed stars, in consequence of the Diminution of the Velocity of their Light, in case such a Diminution should be found to take place in any of them, and such other Data should be procured from observations, as would be farther necessary for that Purpose. Philosophical Transactions of the Royal Society of London, 74, 35.

[4] Einstein, A. (1916). General Theory of Relativity. Annalen der Physik 49(7), pp. 769-822.

[5] Schwarzschild, K. (1916). From the observatory. PASP, 28, 269.

[6] Kerr, R. P. (1963). Gravitational field of a spinning mass as an example of algebraically special metrics. Phys. Rev. Lett., 11, 237.

[7] Reissner, H. (1916). Über die Eigengravitation des elektrischen Feldes nach Einsteinschen Theorie. Ann. Phys. (Leipzig), 59, 106.

[8] Nordström, G. (1918). On the energy of the gravitational field in Einstein’s theory. Proc. Kon. Ned. Akad. Wet., 20, 1238.

[9] Newman, E. T., Couch, R., Chinnapared, K., Exton, A., Prakash, A. and Torrence, R. (1965). Metric of a rotating, charged mass. J. Math. Phys., 6, 918.

[10] Oke, J. B., and Schmidt, M. (1963). Optical Observations of the Radio Source 3C 273. AJ, 68, 288.

[11] Schmidt, M. (1963). 3C 273: a star-like object with large red-shift. Nature, 197, 1040.

[12] Ghez, A. M., Salim, S., Weinberg, N. N., Lu, J. R., Do, T., Dunn, J. K., Matthews, K., Morris, M. R., Yelda, S., Becklin, E. E., Kremenek, T., Milosavljevic, M. and Naiman, J. (2008). Measuring Distance and Properties of the Milky Way's Central Supermassive Black Hole with Stellar Orbits. ApJ, 689, 1044.

[13] Gillessen, S., Eisenhauer, F., Trippe, S., Alexander, T., Genzel, R., Martins, F. and Ott, T. (2009). Monitoring Stellar Orbits around the Massive Black Hole in the Galactic Center. ApJ, 692, 1075.



[14] Webster, B. L. and Murdin, P. (1972). Cygnus X-1-a Spectroscopic Binary with a Heavy Companion? Nature, 235, 37.

[15] Orosz, J. A., McClintock, J. E., Aufdenberg, J. P., Remillard, R. A., Reid, M. J., Narayan, R., and Gou, L. (2011). The Mass of the Black Hole in Cygnus X-1. ApJ, 742, 84.

[16] Remillard, R. A. and McClintock, J. E. (2006) X-Ray Properties of Black-Hole Binaries. Ann. Rev. of Astronomy & Astrophysics, 44, 49.

[17] Misner, C. W., Thorne, K. S. and Wheeler, J. A. (1973). Gravitation. W. H. Freedman & Co., San Fransisco.

[18] Miller, J. M., Miller, M. C. and Reynolds, C. S. (2011). The Angular Momenta of Neutron Stars and Black Holes as a Window on Supernova. ApJL, 731, L5.

[19] Berti, E. and Volonteri, M. (2008). Cosmological Black Hole Spin Evolution by Mergers and Accretion. ApJ, 684, 822.

[20] Hawking, S. W. and Ellis, G. F. R. (1973). The large scale structure of space-time. Cambridge Monographs on Mathematical Physics, London: Cambridge University Press.

[21] Stephani, H. (2003). Laplace, Weimar, Schiller and the birth of black hole theory. ArXiv General Relativity and Quantum Cosmology e-prints, [gr-qc/0304087].



EXPERIENCES OF EUROPEAN PROJECTS FOR THE PROMOTION OF THE CHEMICAL SECTOR

Andreas Fiedler

isw Institute for Structural Policy and Economic Development (Germany) [email protected]

Abstract

During the past ten years an intensive cooperation between chemical regions in Europe has emerged. The European Chemical Regions Network has been successfully established and recognised by the European Commission as important stakeholder in the European decision-making process. A number of European projects in the area of innovation promotion, cluster development and logistics have been initiated and implemented in the last years, which have contributed to the improvement of framework conditions for the chemical industry at regional, national and European level. A sustainable partnership between companies, research institutes and politics has been established, which forms a good basis for the deepening of cooperation in the future. Keywords: Chemical Industry, Chemical Regions, Cluster Development, Innovation, Chemical Logistics, European Cooperation

1 INTRODUCTION

1.1 The European Chemical Industry The chemical industry is an important economic sector in the European Union. The industry is highly integrated in the international division of production with strong export orientation. The chemical industry provides jobs for 1.2 million people, which produce a turnover of 539 billion Euro. This represents 20% of global market share [1]. The industry is very important for many upstream industries, such as automotive, as it provides its products alongside the value added chain. Therefore, innovation in the chemical industry plays a key role for the whole production process. The chemical industry provides and will provide answers to many key challenges of the future such as new materials, alternative feedstock, energy and climate change.

For these reasons the promotion of sustainable development has been in the core interest of political decision makers at European, national and regional level. The European chemical industry is facing high global competition especially from the Far East and Asia, which have better access to raw materials, lower production costs and less restrictive regulatory framework conditions.

The European Union decides about important framework conditions for the production of chemicals. With the publication of the White Paper “Strategy for a future chemicals policy” [2] in 2001 the European Commission had proposed an immense legislative package, which has been finally implemented in the so called Reach Regulation, which requires all companies to register, evaluate and authorise all chemical products [3].

1.2 The European Chemical Regions Network During this long decision-making process especially in the initial phase this has lead to a serious debate about the survival of the chemical industry in Europe. In this context also regions have started to develop an active role in the political dialogue. As the chemical industry is mostly concentrated in a few but large production sits, there are a number of regions in Europe, where this industry has a dominant role. Regional Authorities have a strong interest to promote the economic development of important industrial sectors such as the chemical industry in order to ensure the provision of competitive employment for their people. But on the other side, regions are also interested in protecting environment and reducing of risks of chemical production. Therefore, chemical regions have a very holistic approach towards the chemical industry combining economic, social and environmental dimensions.

In spring 2003 several European regions have met during the 1st European Congress of Chemical Regions in Brussels to discuss the major challenges for the chemical industry with the European Commission. It became clear that there is a strong common interest at regional level to promote the sustainable development of the chemical sector and represent interest at European level. The European Commission welcomed this initiative and asked the regions for an active contribution to the consultation process.

Under Leadership of the Land Saxony-Anhalt 13 chemical regions have joined together for the development of an EU Project in the framework of the new European programme for interregional cooperation INTERREG IIIC.



The project “European Chemical Regions Network” (ECRN) was successful and started its work in January 2004. The idea was to bring chemical regions from all over Europe together in order to better tackle the special challenges for these regions by exchanging information, exploring solutions for common problems and by speaking with a single voice.

The following years have been used to implement a number of studies on topics such as chemical park management, innovation, environment legislation, R&D, human resource development. The ECRN has organised a large Congress once a year to discuss the ongoing political questions with the decision makers at regional, national and European level. Joint Positions have been developed in consensus of all regions and communicated towards the European Commission.

At the end of the project the partners have decided to create an independent association to continue cooperation and to integrate new members into the network. Today the young network has grown from a temporary project to a constant organization with currently 19 member regions and a Brussels-based secretariat. The ECRN is now registered as an association under German law and is a recognized "European stakeholder" for regional issues of the chemical industry and policies.

Apart from its participation in the European Commission - initiated “High Level Group on the Competitiveness of the European Chemical Industry”, where the ECRN has represented the regional perspective among representatives from the public and private sector and from civil society, the ECRN has also been appointed as an observer of the experimental game that is implemented by the EU Commission for the implementation of the EU regulation on Registration, Evaluation, Authorization and Restriction of Chemicals (REACH Systems). In addition the network is providing consultation to the European Commission for actions relating to climate change after the term of the Kyoto Protocol from 2012.

The ECRN has also promoted the development of spin off projects by its partners in the field of logistics (ChemLog), cluster building (ChemClust), development of skills and innovation, technology platforms (SusChem), REACH, emission right trading and climate change. The ECRN also works together with relevant stakeholders including CEFIC, EMCEF, ECEG, EPCA, EEN, EEB, national chemical associations, partners from the Social Dialogue etc.

Being a recognized "European Stakeholder" and as a member of the High Level Group on the Competitiveness of the Chemical Industry in Europe, which has been set up by the European Commission in 2007, the central objective of the ECRN is to continue to commit itself to regional concerns of the chemical industry and chemical policy in Europe. ECRN work is focusing on:

• Improving regional development strategies in chemical regions • Maintaining competitiveness by fostering European cooperation of regional actors • Developing a European partnership of regional partnerships in chemical regions • Articulating common interests of chemical regions to the European institutions • Ensuring recognition of the European Chemical Regions Network as a genuine stakeholder in the future

debate on chemical policy

This involves among other things:

• Exchange of experiences • Exchange of information • Know-how transfer between regional administrations • Development of joint statements relating to major topics relevant for chemical policies • Development of joint cooperation projects, e.g. in the fields of R&D, innovation, etc. • Cooperation of chemical stakeholders at the European level

The European Chemical Regions Network (ECRN) has the intention to create a greater awareness for the regional dimension with those involved in the shaping of policies in Europe. The network gives access to experiences made in regional development of chemical regions between all relevant actors and creates synergies between "best practices" in dealing with the ongoing restructuring of chemical regions and the improvement of mainstream Structural Funds Programmes. The ECRN currently consists of 19 chemical regions from all over Europe in which the chemical industry plays a leading determining role for economic performance, growth and employment [4]:

• Bavaria, Germany • Brandenburg, Germany • Cheshire, United Kingdom • Flanders, Belgium



• Hessen, Germany • Ida-Viru, Estonia • Limburg, Netherlands • Lombardy, Italy • Lower Saxony, Germany • Mazovia, Poland • North Rhine-Westphalia, Germany • Novara, Italy • Rhineland-Palatinate, Germany • Saxony-Anhalt, Germany • Schleswig-Holstein, Germany • Scotland, United Kingdom • Ústí Region, Czech Republic • Wallonia, Belgium • Yorkshire & The Humber, United Kingdom

2 COOPERATION IN THE AREA OF INNOVATION AND CLUSTER DEVELOPMENT The promotion of innovation has been one of the main priorities since the beginning of cooperation of chemical regions. Furthermore many networks and clusters of companies, research organisations and administration have emerged to support cooperation and improve framework conditions for the chemical industry. These activities have been heavily co-financed by public authorities in order to facilitate better economic development and to agree on strategic focus of future policies, entrepreneurial investments and research activities.

2.1 MentorChem

The Project “Mentoring European Knowledge of the Chemical Regions” (MentorChem) was a cooperation between the regions Saxony-Anhalt, Lombardia and Asturias in the framework of the pilot action “Regions of Knowledge” supported by the European Commission GD Research from January 2004 to June 2005. The main aim of the action was to demonstrate the central role of knowledge in driving regional development and how regional actors can effectively participate in formulating their regions future. Furthermore, it was the objective to increase collaboration on interregional basis to enable learning between European regions and the identification of models and activities that can be implemented in different regions.

The cooperation approach of the project emphasized an innovative-pragmatic mentoring model, which was based on a classic approach of identifying the weaknesses-needs of disadvantaged vs. developed regions and the exchange & modelling of best-practices. As a result, joint solutions for the transfer of innovative policy instruments have been discussed and possible options for the future were highlighted. Finally, the results have been examined in view of maximizing the opportunities for the mainstream policies.

The component Benchmarking and Analysis has resulted in the publication of the SWOT Analysis and Benchmarking Study to increase the knowledge about problems and challenges in the respective areas and to identify topics for the exchange of experience. These priority topics have been further deepened in the Mentoring phase that has initiated a mutual learning process between the partners. The main results of the project are: the development of regional strategies towards REACH, the description of regional research competences in chemistry, the initiation of cooperation between the chemical sites initiatives CeChemNet (Saxony-Anhalt) and AIQPA (Asturias), the improvement of cluster policies and the exchange of experience based on best practice.

The success of the MentorChem project and the chosen “Mentoring approach” has led to the development of a new funding programme within the 7th Framework Programme for Research called “Regions of Knowledge”. The EU Member States have earmarked a total of € 126 million for funding this theme over the duration of FP7 and a number of projects have been implemented in several calls [5].

2.2 ChemSME

The project ChemSME “Development and strengthening of the chemical cluster for the support of innovation and internationalisation of small and medium-sized enterprises” has been implemented between November 2004 and December 2006 in the framework of the INTERREG IIIC Regional Framework Operations TouriSME. With regard to the particular importance of the chemical industry in the cooperating regions – Saxony-Anhalt, Limburg and North East England – the project ChemSME has aimed at a systematic exchange of experience about successful policies for the development and the strengthening of chemical clusters. Based on an analysis of the past experience the partners have developed new approaches that benefit the SME in particular in the area of innovation and internationalisation. The project addressed particular challenges in the development of



SME, like e.g. lack of R&D competences, insufficient innovation and internationalisation or low competitiveness. The core areas for the development of best-practice solutions concerned the networking processes, co-operation of SME and R&D institutions with focus on innovation capacities, co-operation of SME and global players for the support of internationalisation and competitiveness and co-operation of SME with public institutions.

In the first phase of the project, regional experiences in the context of cluster policies have been analysed and benchmarked and an interregional cluster brochure and a SWOT analysis have been published. Within the project the partners identified and elaborated best-practice solutions, for instance the Voucher system in Limburg, the Fraunhofer Pilot Plant Centre for Polymer Synthesis and Polymer Processing in Schkopau as well as the Chemistry directory of membership in North East of England with the aim to implement concrete actions to foster the regional development. The partners organised several workshops to involve the relevant stakeholders from business, administration, politics and science in the discussion.

As a result, representatives from Limburg and Saxony-Anhalt officially signed a Joint Statement in December 2005 to increase the exchange of information about the Voucher scheme and to elaborate the potential for policy recommendations. In May 2006 the project partners from Limburg and Saxony-Anhalt attended a workshop in the Ministry of Economy and Labour of Saxony-Anhalt to present the Voucher-System to the administration. The best practices – Voucher and Pilot Plant Centre – have been successfully tested in a joint pilot project at interregional level.

Also several international business contacts have been established, e.g. between DSM Solutions (Limburg) and the Fraunhofer Institute for Applied Polymer Research (Saxony-Anhalt), which will last after the project end. Additionally the partners signed a declaration to continue the collaboration.

2.3 ChemClust

ChemClust was a European cooperation project that brought together regional and local authorities concerned with the chemical industries from Saxony-Anhalt, North Rhine Westphalia, Schleswig-Holstein (Germany), Asturias (Spain), Masovia (Poland), Usti Region (Czech Republic), Cheshire West and Chester Council, Tees Valley (United Kingdom), Novara (Italy) and Limburg (Netherlands). These regions have teamed up to exchange their experience on innovation promotion in the chemical industry. The ChemClust partnership included regions with more and less experience that share one goal: To learn mutually and make their regional development policies in the area of innovation and cluster policies more effective. The project was running from January 2010 until December 2012 funded in the framework of the INTERREG IVC Programme [6].

To foster innovation the transfer of knowledge between research institutions and industry has to be supported. ChemClust addresses this topic by focusing on the concept of Open Innovation and by examining methods to transform chemical parks into knowledge sites. Another prerequisite for innovation are skilled workers. In the environment of a changing industry it is also necessary to identify the qualifications that future employees must possess and strategies to develop these skills.

The project partners have implemented two benchmark reports to analyze the development of chemical regions and clusters. They have collected in depth quantitative data on the development of the chemical sector. Furthermore a detailed qualitative description and analysis of cluster activities, thematic priorities, stakeholders and financial framework is included.

Within the pilot project on the development of chemical parks as knowledge sites – the specific experiences of settling research infrastructure on chemical parks from Leuna and Schkopau in Germany has been transferred to Czech chemical park in Zilina. The pilot project on the promotion of innovation has discussed the transfer of the Open Innovation Concept for the chemical industry which has been implemented in Limburg (Netherlands) to Asturias, Novara and Schleswig-Holstein. The pilot project on skills foresight has tested a number of on the ground activities to attract young people of different ages to work in the chemical industry or to bring them closer to MINT professions.

3 COOPERATION IN THE AREA OF CHEMICAL LOGISTICS

The chemical industry is one of the most important industrial sectors in Europe. The European Union has discussed strategies to ensure competitiveness of the European Chemical industry in the High Level Group under leadership of the Commissions Vice-President Günter Verheugen from 2007 to 2009. As former President of the European Chemical Regions Network the Minister of Economy and Labour from Saxony-Anhalt, Dr. Reiner Haseloff, has participated in the work of the HLG in order to represent the regional interest. In this context the idea for a stronger cooperation in the area of chemical logistics in Central and Eastern Europe has been born and received strong support from the European Commission. On this basis the ChemLog project has been developed and could successfully start its activities in November 2008.



3.1 ChemLog

ChemLog was a European cooperation project between regional authorities, chemical industry associations and scientific institutions from Germany, Poland, Czech Republic, Slovakia, Hungary, Austria and Italy with the objective to strengthen competitiveness of the chemical industry by improving framework conditions for supply chain management in Central and Eastern Europe. The project was funded by ERDF in the framework of the Central Europe Programme [7]. ChemLog wants to overcome barriers for transnational transport in the West-East and East-West dimension by initiating a broad process of exchange of experience and facilitating the development of transnational infrastructure projects with high relevance for the chemical industry. In this context the project partners aim to establish fruitful cooperation with relevant administrative entities from regional, national and European level, chambers, associations, enterprises and logistic providers to identify priorities and find common solutions for the improvement of logistic infrastructure in Central and Eastern Europe. The project had the following objectives

• Strengthening Railway and Waterway transport for chemical goods in comparison to road to improve safety and environmental protection, reduction of costs and increased speed and flexibility for chemical logistics.

• Support of development of logistic centres for intermodal transport and their integration in infrastructure planning.

• Support of stronger connection of pipelines for the development of an effective Central and Eastern European Feedstock Network.

• Initiate transnational know-how and technology transfer for the development of efficient transport systems with focus on West-East dimension.

• Support of implementation of trans-European Transport Corridors, Contribution for harmonisation of regulations, coordinated planning of infrastructure and coordinated use of European Structural Funds.

The ChemLog partners have implemented their activities in four thematic work packages. On the basis of a detailed SWOT Analysis and intensive exchange of experience, the partners have developed a number of feasibility studies to pave the way for future investments. The recommendations towards the policy-making and planning process have been developed in the work package “Strategy and Mainstreaming”. • Analysis and Exchange of Experience In the first year the partners have implemented a joint SWOT Analysis to identify barriers and opportunities for Chemical Logistics in Central and Eastern Europe and to articulate the needs for improvement. Afterwards a study on best practice solutions has been completed to initiate exchange of experience and knowledge transfer among the partners. • Investment Preparation In the second year the partners have completed eight feasibility studies on pipelines, intermodal transport, railway and waterway transport to prepare the implementation of investments in selected infrastructure projects with high priority for the chemical industry. • Strategy Development and Mainstreaming On the basis of the results of the SWOT Analysis and Feasibility Studies the partners have developed of Joint Strategy and Action Plan to implement recommendations after the project end. For this purpose Central and Eastern European Chemical Logistics Network has been established as sustainable cooperation platform. For instance the Ministry of Regional Development and Transport of Saxony-Anhalt has implemented a feasibility study on freight transport between the chemical sites of the Central German and Eastern Europe alongside the Pan-European Corridor II (Berlin – Warsaw – Moscow), one of the main corridors to reach to growing target markets in Russia. The feasibility study involves the analysis of terminals, mapping the current terminals, their capacity and examining their potential for further development. The study has identified a shifting potential of 4.3 million tons from road to rail until 2025, where most of the transport is concentrating on the Russian market.

The ChemLog partners have discussed their recommendations with representatives from politics and administration responsible for transport planning at regional, national and European level. A milestone for the mainstreaming activities was the yearly Policy Advisory Group meeting, which was used to present findings from the project with high level stakeholders. A special focus was given to the European Commission in view of reviewing the new EU transport policy. A special meeting was organised in Moscow to discuss challenges of intermodal transport between EU and Russia with relevant stakeholders from politics, industry and science. The main conclusions from the ChemLog project have been summarised in the Warsaw Memorandum, which constitutes the establishment of the Central and Eastern European Chemical Logistic Network.



The European Chemical Logistic Network has defined a set of follow up activities with the main focus on the implementation of the ChemLog Strategy and Action Plan. Regular meetings will be organised to bring together project partners and other relevant organisations. A deeper cooperation should be established with the European Commission and Cefic in the follow up process of the High Level Group as part of the new EU2020 strategy. Furthermore a close cooperation with political administrations at regional and national level will be intensified in order to support the integration of recommendations into relevant transport policy and planning. Finally, the development of follow up projects on specific topics of chemical logistics will also be facilitated to deepen thematic cooperation and enlarge partnership.

3.2 ChemLog+

ChemLog+ is an interregional cooperation project between Saxony-Anhalt and the Province of Novara to deepen cooperation in the area of chemical logistics in Central and Eastern Europe. The project is based on the results of the EU project ChemLog, which has been implemented from 2008 until 2011 in the Central Europe Programme. The ChemLog+ project will ensure a continuation and deepening of cooperation on chemical logistics in Central and Eastern Europe until 2014. The project ChemLog+ is supported by the European Regional Development Fund (ERDF) and by Saxony-Anhalt in the framework of the programme „Saxony-Anhalt interregional“. ChemLog+ has the following objectives:

• Establishment of sustainable communication and cooperation platform for chemical logistics in Central and Eastern Europe and all through Europe

• Improvement of framework conditions for chemical logistics for strengthening competitiveness of chemical industry in Saxony-Anhalt, Novara and Europe

• Continuation and deepening of cooperation of Chemlog project partners • Support of development of Logistic hub terminal network Central Germany and Intermodal Terminal

CIM in Novara for the improvement of chemical logistics in Saxony-Anhalt and Novara • Creation of synergies between different EU Projects on chemical logistics • Development and articulation of joint positions towards the European decision making process • Development of follow up projects in the area of chemical logistics • Constant dissemination of information and public relation • Exchange of experience and cooperation with European Network of Chemical Regions

The thematic work focuses on the identification of needs for action and cooperation possibilities in the areas:

• Use of Structural funds behind the background of new funding period (currently under development) • Integration of ChemLog into TEN-T Review • Integration of ChemLog in new EU Eastern Partnership Transport • Development of Human Resources • Support of intermodal transport in Central and Eastern Europe

Furthermore the ChemLog Strategy and Action plan will be regularly updated and joint positions on relevant policy issues will be developed. Regional initiatives to promote chemical logistics will be further supported such as the Terminal Network Central Germany or the Extension of the intermodal terminal CIM in Novara.

3.3 ChemLog T&T

ChemLog T&T is a follow up project from ChemLog cooperation, which focuses on a special aspect of chemical logistics: the development of Tracking and Tracing solutions for improvement of intermodal transport of dangerous goods in Central and Eastern Europe. The old ChemLog partnership has been extended with further partners from Slovenia, Hungary and Italy. The project has started in July 2012 and will run until December 2014, financially supported by the Central Europe Programme.

The project has the following objectives:

• Promotion of intelligent use of ICT for the improvement of intermodal transport of dangerous goods in Central and Eastern Europe

• Facilitate modal shift from road to rail and reduce greenhouse emissions • Improvement of safety, security, reliability and efficiency of intermodal transport of dangerous goods • Promoting the development and implementation of Tracking and Tracing Systems for the transnational

intermodal transport of dangerous goods • Improvement of framework conditions in view of organizational, institutional and strategic solutions for

tracking and tracing technologies under involvement of companies, logistic service providers and public authorities



• Develop recommendations for open and joint standards for tracking and tracing as a result of practical testing and facilitate the networking and implementation of T&T technologies in CEE

Analysis and Tool development In the first year the partners will analyze the needs for tracking and tracing of dangerous goods in intermodal transport from chemical companies and public authorities. This analysis will lead to the identification of requirements, which have to be fulfilled by T&T solutions, which already exist or are under development. In the following phase specific T&T Tools will be assessed in relation to the defined needs with the intention of further development and selection for the practical testing in the pilot projects. Pilot Projects On the basis of the results from the tool development the project partners will implement 4 transnational pilot projects will be implemented to test these tools alongside important transnational transport corridors. 1. Pan-European Corridor II or III from Germany to Poland (up to Russia), 2. Pan-European Corridor V from Italy – Slovenia and Hungary (up to Ukraine), 3. From Austria, Slovakia to Hungary, 4. From Germany, Czech Republic to Slovakia (up to Ukraine). Strategy Development and Mainstreaming On the basis of the results from the practical testing within the pilot project the partners will develop recommendations for the implementation of T&T Tools in the future and give also conclusions for the standardization and improvement of framework conditions.

4 OUTLOOK TO FUTURE COOPERATION With the start of the new programme period 2014-2020 several new funding programmes that promote cooperation in many areas such as innovation, human resources, transport, environment etc. will start. On the basis of the implemented projects the involved project partners have collected good experiences of cooperation and sustainable partnerships have been established. The European Chemical Regions Network is an ideal platform to discuss common topics of interest and to develop new project ideas and facilitate application writing. The ongoing projects such as ChemLog T&T will further deepen collaboration until the end of 2014. The next year will be an important period to discuss future topics of cooperation and identify funding opportunities in the drafting of the new European programmes.

REFERENCES

[1] Cefic (2012): Facts and Figures 2012, http://www.cefic.org/Documents/FactsAndFigures/2012/ Facts-and-Figures-2012-The-Brochure.pdf

[2] European Commission (2001): White Paper Strategy for a future chemicals policy, COM (2001) 88 final, 27.2.2001

[3] European Parliament and Council Regulation (EC) No 1907/2006 (Corrigendum 29 May 2007) and Directive 2006/121/EC (Corrigendum 29 May 2007)

[4] http://www.ecrn.net/abouttheecrn/welcomeandoverview.php

[5] http://cordis.europa.eu/fp7/capacities/regions-knowledge_en.html

[6] www.chemclust.eu

[7] www.chemlog.info



WHAT IS HIDDEN BEHIND THE SUCCESS OF ICT PRAGUE PARTICIPATION IN INTRA-EUROPEAN R&D PROJECTS

Anna Mittnerová Institute of Chemical Technology in Prague (ICT Prague) (Czech Republic)

E-mail: [email protected]

Abstract

The statement “Research administration is not a necessary evil, but an essential part of a success” and another usefull recommendations were said to Czech academics by General Secretary of Max-Planck Society Dr. B. Bludau on the seminar that was organised by the Czech Academy of Sciences at Národní in February 2006. How were those recommendations transfered to a new concept of organising an international cooperation in science and reseach within the last 7 years at the Institute of Chemical Technology in Prague, small technical university with huge research potential, excellent research teams and outstanding academics is a subject to the following article. Meet with us scientists and academics, and their administrators who work mainly in Prague 6, Dejvice but in fact they are through their projects already today a part of the European Research Area (ERA [1]). Welcome to the new era in ERA with ICT Prague! Keywords: Framework programme, European Research Area, research projects, ICT Prague, project administration, project management, university, Academia of Sciences, EUPRO II.

1 LOOKING BACK INTO HISTORY

At the end of the year 2004, after 13 years of working in private sector, I got into my employment at the administration department of the Institute of Macromolecular Chemistry of Academia of Sciences of the Czech Republic (IMC AS CR [2]). It was the period when the first FP6 projects began to be implemented. Czech research teams participated quite a lot in international research consortia. It was partly due to the good quality of their research and partly because the participation of teams from new member states was supported by the European Commission.

The IMC AS CR, where research teams continued the tradition of the excellent researcher Professor Otto Wichterle, an inventor of contact lenses and a founder of this Institute, succeeded in four project proposals that were highly evaluated and approved for funding. The researchers were very happy, but administration of the institute had a tangled head. I was a new employee, I could speak English, I was experienced in international cooperation so it was decided, I become the person in charge of administrative, financial and legal issues of those projects. Although the agenda was very new for me, I made use of my experience acquired in my previous engagement in a private company. Obviously, I had to learn the rules of participation in EU projects and their funding. I attended various courses and seminars organized particularly by the Czech NCP´s at TC AS CR [3], I attended a one week course in Florence on Planning and Management of EU projects. This course was performed by agency PIXEL [4] under the Lifelong Learning Programme Gruntvig. And of course I learned by implementing of this four FP6 projects running at the IMC AS CR.

In February 2006 the Academy of Sciences and Max-Planck Society for the Advancement of Science (MPG) arranged a seminar in Prague, at Národní on the topic “Administration and management of science and research” [5]. Dr. Barbara Bludau [6], Secretary General of the MPG really impressed me by her lecture. The content of her basic recommendations can be summarized as follows:

• Other than the excellent science and research is not acceptable for us.

• The new conditions in science and research are given by the current market globalization, internationalization of research organizations, higher research costs, environmental and demographic factors.

• Protection of intellectual property, technology transfer and commercialization of inventions are a necessary part of research.

• Excellent science and research cannot be carried out without relationship with a public.

Dr. B. Bludau concluded her lecture by saying: "Research administration is not a necessary evil, but an essential part of a success”. I still remember this message well and MPG´s concept directed my future way



and decisions made in management and administration of intra-European cooperation within the EU funded projects.

At the year 2006 I changed my employer, I left IMC AS CR for the ICT Prague. What were the reasons? All Czech academy institutes were still state organisations, which meant that they were bound with very rigid rules and new approaches to the administration and management particularly of EU funded projects were very difficult to enforce. ICT Prague, as majority of Czech universities, was at this time public organisation and the implementation of new rules and approaches was on their own discretion. The former rector Prof. Ruzicka and vice-rector for S&R Prof. Moravcova promoted at this time a new concept of university management, which included also changes in the approach to the administration of EU projects. They offered me to work in ICT Prague with the team of the Department of S&R, foster international cooperation, build and launch a new system of administration and management of intra-European research projects. It was a challenge for me, so I accepted their offer and I have started to work at the Department of S&R of ICT Prague. I have to say, that ICT Prague is my „alma mater“, I started here my fist career, I have had here always a lot of friends and good relationships with its academics. I knew well the structure and way of academic life at this university.

2 RESEARCH AT ICT PRAGUE

2.1 Basic data about ICT Prague

With a 200 year tradition, ICT is the largest and most significant chemical technology university in Central Europe. There are four faculties, Faculty of Chemical Technology (FCT), Faculty of Environmental Technology (FET), Faculty of Food and Biochemical Technology (FPBT) and Faculty of Chemical Engineering (FCHI), they cover almost all fields of chemistry. Central laboratories, a chemical literature library, a publishing house and other supporting technical, administrative and management departments are an integral part of the university. Since 1952 ICT Prague has acted as an independent state and later public organisation. It has a rich network of international ties, including strong presence in EU programmes. Research teams at ICT Prague are currently involved in 28 FP7 projects including frontier and collaborative research and Marie Curie mobility and career development grants. There are around 3,000 Czech and 150 foreign students in bachelor and master study programs and some 820 PhD students. University staff includes 1100 employees of whom about 740 are academic and research staff. The annual turnover of the university is slightly below 50 million EUR, about 52% of which is allocated for research. Research is funded by national agencies, industry and by European Commission; proportion of EC funding is about 5%.

2.2 Management of research at the ICT Prague

My first step on the new position at ICT Prague was to record all running projects, to collect all contractual and financial documents on the Department of Science and Research (S&R) and to develop a system how to track new project’s proposals and running projects.

I have found out that on all four faculties of ICT Prague are outstanding research teams, which were already involved in FP5 and FP6 projects. The economic department, led at this time by Ing. I. Chválná (current Bursar), was ready for systematic changes of administrative procedures in benefit of EU projects.

My concept was to provide a quality servis to research teams, to reduce their administrative burden, moving these activities to members of departments of S&R, Economic, Personnel and Communication. It was also necessary to implement a new module within existing electronic financial and management systems that would be able to record all important documents and information related to EU projects and proposals. I had to build a team of specialists to reach these ambitious goals. To finance such team additional funding was required, therefore I created a new project proposal under the MEYS programme EUPRO with the target to establish the Office of administrative and management support of research teams participating in intra-European cooperation. I succeeded and since 2007 the office with acronym KAMPUŠ [7] is operating at ICT Prague under the department of S&R.

2.3 Support of international cooperation in research

What were and are the targets of our project? They are very similar to those that Dr. Bludau from MPG spoke about at the seminar in the Czech Academy seven years ago.

KAMPUŠ is an office that acts as a link between the research teams and university administrative departments (Economic, Personnel, Communication, Science and Research), between university and project coordinators and particularly European Commission and its Project and Financial Officers.



• We provide information on open calls within the topics our teams are interested in.

• We assist to our teams from creating a proposal, through negotiations to project implementation and its financial reporting.

• We check and comment contractual documents, particularly with regard to the protection of intellectual property.

• We assist to Economic department in monitoring and reporting of financial statements.

• We cooperate closely with our Personnel department and our Computer centre, which have developed an electronic system for monitoring and reporting of productive hours and the recording of Time Sheets.

• We have implemented a new module “Grants and Projects” within our MIS (Manager Information Service) for monitoring proposals and projects and their documentation.

• We managed complete legal, financial, administrative and personnel agenda of the CHOBOTIX project funded by ERC.

• We have compiled a methodology for employment of foreigners hosting at our university that are financed form research grants, particularly in FP7 Marie Curie schemes.

• We are engaged in the JU FCH [8], in its projects, membership in the RG N. ERGHY, Prof. Bouzek is delegated by MEYS in the JU FCH States Representative Group.

• Last but not least, in cooperation with our Public Relation department we promote our research teams and inform on their scientific achievements general public, pupils, students and their teachers.

2.4 Specialists for administrative agenda of EU projects

To be able to do this job well, we have undergone a lot of trainings and several courses organised by TC AS CR or by EU Finance Helpdesk [9] or other foreign agencies [10]. Subsequently we train our colleagues in our administrative departments or our project administrators. We also organize seminars and trainings to newly open calls and on various topics relating to the creating of new project proposals, performing and reporting of FP7 projects.

Our team is composed from specialists with complementary qualifications that are Masters or Ph.D. of chemistry, Masters of economy, humanities and a lawyer. Thus composed team is able to cope with the wide range of tasks that must be carried out and resolved, beside the research tasks, during the negotiation and execution of the project.

• Ing. A. Mittnerová (chemical engineer) team leader, acquired experience from their own participation in FP6, FP7 and LLL projects, specialised on foreign researchers, delegated by MEYS as a member of FP7 Program Committee PEOPLE Marie Curie, LEAR of ICT Prague.

• Ing. H. Štěpánková (economics) experience from the Grant department at the Imperial College London, UK, in charge of the administrative and financial issues of the ERC project and other FP7 collaborative projects, and any ESF OP PA and OP VK projects.

• Ing. K. Friessová, Ph.D. (chemical engineer), experience acquired within her research career in CR and abroad, participation in the FP7 project, in charge of financial and management agenda of FP7 collaborative and JU FCH projects.

• Ing. M. Kolmanová (economics) – experience from her previous engagement in TC AS CR, CZELO, Representation of CR in EU, expert on financial issues and membership in JU FCH.

• Mgr. Jana Mittnerová (lawyer) contractual issues, methodology of employment of foreigners

Beside core members of our team we have trained specialists, who are working directly on the university departments, those are:

• Mgr. Petra Kinzlova (humanities) expert on organising Researcher’s Night and other promotional events, currently works as a Chancellor of our Rector.



• Ing. H. Bartková, Ph.D.(chemistry engineer) she was working in KAMPUŠ team, currently she acts together with Prof. Krýsa as a coordinator of the FP7 project INTEC; she is a team leader of the ESF (OP PA, OP VK) projects, she was involved in LLL project.

• Ing. Monika Tomaniová, Ph.D. (chemistry engineer) she is an administrator of many FP6 and FP7 projects that were and currently are executed on the Department of Food Analysis under the Prof. Hajšlova. Monika is outstanding specialist in management of the projects.

• Bc. J. Kozisek (economics) acts as a FSIGN, in charge of financial issues and approving Costs Statements of FP7 projects, he is a member of the Economic department team.

• Ing. V Landa (economics) is in charge of employment contracts, reporting of project productive hours, employment of foreigners, leader of the Personnel department team.

2.5 ICT Prague outstanding research teams

Each faculty has its excellent teams, that are engaged not only in the research projects funded by national agencies but that participate also in the wider intra-European cooperation especially in research projects funded by EU framework programmes.

The most significant teams involved in EU cooperation are led by our outstanding academics like:

• Prof. Karel Bouzek (FCT), his research is focused on Hydrogen Based Energy Conversion and Storage Technologies; within the FP7 he was or still is involved in the projects WELTEMP, DEMMEA, CISTEM and DeMStack. Whereas first mentioned project is focused on the problem of energy storage in the form of hydrogen, the topic of remaining three, performed under the JU FCH programme, is highly efficient reverse conversion of chemical energy of hydrogen back to the electrical energy. The attention is paid especially to the new materials development and testing and to understanding of the degradation processes limiting life time of this type of equipment. Prof. Bouzek acts also as a leader of ICT Prague participation in two ERASMUS MUNDUS scheme projects in master (EM3E) and Ph.D. (EUDIME) study programs.

• Ing. Jan Bartáček, Ph.D. (FET), field of his research is in wastewater treatment and technologies, energy production and resource recovery from wastewater sludge. After his return from a stay in the Netherlands he managed to get funding from FP7 PEOPLE Marie Curie ERG (Reintegration grant) and now he is involved in two IRSES (International Research Staff Exchange Scheme) projects. In the first one BioWET (Advanced Biological Waste-to-Energy Technologies) he acts as a project coordinator, in the second one ALGAENET (Renewable energy production through microalgae cultivation) as a project partner. Dr. Bartacek is also a leader of ICT Prague participation in the project IMETE (International Master of Science in Environmental Technology and Engineering) funded by EACEA in the ERASMUS MUNDUS scheme.

• Prof. Jana Hajšlová (FFBT) is engaged in advanced analytical strategies in chemical food safety control, strengthening Europe's excellent position on food safety issues. She was or is involved in eight FP7 projects. Within the FP7 CONffIDENCE project a new analytical strategy (GCxGFC/TOF MS) enabling fast and simple simultaneous determination of food contaminants representing different classes (polycyclic aromatic hydrocarbons – PAHs, brominated flame retardants – BFRs and polychlorinated biphenyls, PCBs), in a single run has been developed. This method has been submitted within the call launched by Association of Official Analytical Chemists International (AOAC int.) and then as the best one selected (of 32 other proposals) for international validation. Currently the method targeting PAHs has become the official method in North America for fish/ seafood safety control.

• Prof. František Štěpánek (FCI). His targets are development of chemical robots able to carry out pre-defined sets of chemical reactions. The project with acronym CHOBOTIX was funded by ERC, as a first IDEAS starting grant in the Czech Republic. The project finished after 5 years of its execution, the first prototypes of chemical robots have been successfully fabricated and their functionality demonstrated. The ability to remotely control reaction-diffusion processes in chemical robots using radio frequency signals and to achieve controlled release of encapsulated substances at specific time and location has been achieved. Also the financial agenda under the supervision of Ing. Hana Štěpankova was perfectly managed. Brussels financial audit after 3 years of project duration approved all costs as eligible without any findings. The total ERC contribution to the project was 1,64 mil EUR. Currently Prof. Štěpánek is an ICT Prague team leader in the FP7 project MICREAGENTS (Microscale Chemically Reactive Electronic Agents).



Besides to these, also other teams of ICP Prague are involved in currently running FP7 projects managed by outstanding academics like Prof. K. Demnerová, Prof. J. Moravcová, Prof. T. Macek from FPBT, Prof. J. Krýsa and Ph.D. M. Kouřil form FCT, Assoc. Prof. J. Kosek from FCHI. As well the Rector department’s specialists A. Mittnerová and H. Bartková participate in several FP7 and LLL projects.

A. Mittnerová is a Work package leader in a new FP7 project TRIGGER with the title “TRansforming Institutions by Gendering contents and Gaining Equality” funded under FP7-SCIENCE-IN-SOCIETY-2013-1 thematic programme. Other Czech project partner is IoS AS CR represented by Mgr. Marcela Linková. The Grant agreement with the EC is currently negotiated; project is expected to start at the beginning of 2014.

2.6 Our achievements

In summary, the ICT Prague, with its 34 projects funded under the FP7 and LLL, with contracted amount nearly 8 million EUR is, in proportion to 1 academic, the most successful university in the Czech Republic in terms of participation in intra-European cooperation. ICT Prague’s projects are executed under all thematic areas of FP7 programme, 1x IDEAS, 17x COOPERATION, 5x PEOPLE, 3x Capacities, 3x JU FCH, 5x LLL (EACEA). The list of projects is available on the webpage of the department of S&R or on the EUPRO II project KAMPUŠ web pages.

3 CONCLUSION

To be successful in intra-European cooperation requires not only excellent researchers but also sophisticated administrative and managerial infrastructure of the university. Cooperation with the teams in European Research Area brings not only funds, but strengthens research potential and human resources development of the university.

3.1 At the end

"Chance favours only the prepared mind " Louis Pasteur

REFERENCES

[1] European Research Area (ERA), http://ec.europa.eu/research/era/index_en.htm

[2] Institute of Macromolecular Chemistry AS CR, v.v.i., http://www.imc.cas.cz/cz/umch/

[3] Technology Centre of AS CR, http://www.tc.cz/cs

[4] PIXEL, http://www.pixel-online.net/

[5] Management špičkové vědy, Akademický Bulletin, 4/2006 http://abicko.avcr.cz/archiv/2006/4/05/management-spickove-vedy.html

[6] Dr. Barbara Bludau, http://www.pplaw.com/en/professionals/bludau-barbara

[7] Projekt EUPRO II LE12005, KAMPUŠ, http://www.vscht.cz/homepage/veda/index/Profil_vav/kampus

[8] Projekt EUPRO II LE12005, KAMPUŠ, JU FCH http://www.vscht.cz/homepage/veda/index/Profil_vav/kampus/JUFCH

[9] Finance Helpdesk, http://www.finance-helpdesk.org/Front/ShowCategory.aspx?CatId=30

[10] Yellow Research, http://www.yellowresearch.nl/index_yr.php?qlink=home

Acknowledgment to the project EUPRO II LE 12005 under which was this article financed.



CZECH FOOTPRINT IN THE DEVELOPMENT OF GMES/COPERNICUS PROGRAMME

Tomáš Soukup

Gisat, s. r. o. (CZECH REPUBLIC) [email protected]

Successful project is always a collaboration and teaming effort. Such collaboration must be based on good cooperation within an organization as well as across the selected partners chain and is critical for project success in all phases of project proposal preparation, project implementation as well as for successful operational follow-ups realisation. This presentation provides the overview of GISAT experiences within collaborative EU research under the GMES/Copernicus programme envelope and discusses the key factors of success to be considered as well as obstacles to be aware in long term EU financed research for private organisation providing Earth observation services. Majority of the company activities are related to the use of remote sensing imagery. GISAT is dedicated to provide its partners and clients with a broad range of products and services, with environmental, agricultural and urban mapping applications representing the key thematic service areas. Since the beginning GMES/Copernicus [1] programme GISAT has entered the group of GMES service providers leading the operational Earth observation services capacity building in Europe. GISAT has been involved in various ESA GSE & FP7 funded projects in the field of Land Monitoring, Emergency Response and Security Mapping defining (together with users) the scope and technical solution for such services, testing their utility and helping to transfer validated research production chain into operational level. The close collaboration with the partners and the users on governmental, regional and local levels made the results of the GMES projects concluded so far successful stories on how the EO technology can help during evidence-based decision making. In the last five years GISAT has expanded with its services out of European territory and the company has performed tens of mapping projects in many different parts of the world. Successful project in the EO services domain can be sometimes based on luck, but for long-standing and sustainable success it is desirable to base all activities on highly professional collaborating research partner groups with the same goal and will in mind - to share information in order to increase the likelihood of success by exploiting the best domain knowledge and practices. Managing such collaboration has been always challenging both from project manager and team member perspective. Without frequent, effective and efficient communication, any project is likely to evolve toward disaster. Project managers therefore need to continually communicate and support all relevant issues by setting:

• Transparent project objectives and goals • Focused task assignments and expectations • Open, real-time work status updates • Continuous two-way communication streams

Fortunately, new software technologies can support such collaboration and communication approaches more effectively and can provide a transparent mechanism for day-to-day instant sharing of project status updates that is critical for the overall team success. Some practical experiences using such tool within context of the EU research projects will be discussed too. Keywords: Collaboration, GMES, Copernicus, FP7 research projects, Earth observation, remote sensing, satellite data

[1] http://copernicus.eu/



10 CHALLENGES OF EU RESEARCH PROJECTS H H AND HOW TO SURMOUNT THEM

Dr. Martin Spieck

DLR – German Aerospace Center, Hamburg, Germany [email protected]

Abstract

Each year, the EU funds thousands of research projects. The article presents 10 “best practices” for improving the management of EU research projects. It concentrates on the coordination and administration of the scientific and technical work. Keywords: Innovation, research and technology development (RTD), research projects, European research, best practices

1 INTRODUCTION

There is a tremendous amount of guides and recommendations of how to manage a project. Amazon1 lists 26.348 books on “project management”: from the fundamental basics to commonalities and synergies between project management and topics like Mixed Martial Arts, Feng Shui and Harry Potter. At one book per day, a lifetime is not enough to read all the information, and sometimes disinformation, which is available. So why just another article on “the secrets of successful EU projects”?

The answer to this question already hints to the first of these “secrets”: research projects require some special treatment. There are only few books and guides which deal in detail with the particularities of research. And EU research projects again are a specific subgroup, but with an annual R&D budget2 of almost 11 billion € a subgroup of some relevance.

This article reveals 10 “secrets” of a successful EU project. Of course, these secrets are not that secret at all – in fact, they are basically “best practices”, derived from more than 15 years of experience in European research. And they are no fundamental laws: it is possible to neglect or violate every single one of them and still deliver a successful research project. But it is playing against the odds.

No mistake: it may be advantageous, or even necessary, not to follow the beaten path and to act against recommendations and established “best practices”. Each project has its individual constraints and requirements, and research is all about new ideas and taking prudent risks. But when doing something different than everybody else does, it is probably a good idea to be aware of it and to know why.

2 BEST PRACTICES FOR EU RESEARCH

The practices given below concentrate on the scientific and technical aspects of EU research projects. There are, of course, many other important aspects, e.g. financial or administrative, and handling them smartly is vital to the success of a research project. But it is my conviction that it is here where the battle for successful research is being won or lost.

2.1 Research projects are special.

Many principles of general project management also apply to research projects. But some do not.

Research is dealing, by definition, with novelty: new ideas, new insights, new methods and approaches, new results. This requires dealing with uncertainty, unsteadiness and unpredictability. This also requires fostering inspiration, creativity and liberty of action.

Project managers are responsible for meeting budget and time planning. Steering a project though these “zones of ambiguity” can be a nightmare scenario. Micromanaging action plans and tight, packed and inflexible schedules, however, are all too popular death traps for successful research.

1 Amazon.com, Inc. on its www.amazon.com domain, August 2013. 2 Total annual budget (2013) of the current EC framework programme FP7



On the other hand, research projects cannot be allowed to roam too freely. But how to gain and maintain control over an ambitious research project without stalling its dynamics?

It is difficult to measure progress and success of research. Both have less to do with quantity, e.g. number of reports, number of samples, number of working or computing hours, than with quality. Any manager of a research project stands and falls with his or her ability to monitor and evaluate the quality and relevance of the ongoing work and the achieved progress. Additional key elements are a robust project plan, well-defined objectives and tasks, clear accountabilities, efficient risk management and decision-making procedures and vivid and open communication within and across all levels of the project. Then, a project manager can foster an environment where people are encouraged to be creative and productive, where people get involved and act responsibly.

Managing a research project is like steering a sailboat through rough seas: you have to know when to give lead and when to get the sails close, when to change the course to compensate for driftage and if the weather is improving or closing in. Too formalised and administrative management does not reduce the inherent risks of steering a research project, but creates additional hazards.

It is possible to deliver creative solutions to a research challenge on time and budget. But no one said it is easy.

2.2 There is no “silver bullet” for proposals.

Submitting a proposal to a Call of the European Commission is a trying and time-consuming exercise. Depending on the thematic area, the type of the project and other criteria, the chances of receiving a grant may be quite low.

Here and there, one can hear rumours of patent remedies, must-have buzzwords and other tricks for the sure-fire proposal. Still, I have yet to see any other magic formula than crafting a focused, well planned and well-structured project and writing a convincing, easy-to-read proposal for it. And even this does not guarantee success – it is simply a necessary, but not necessarily a sufficient criterion to prevail in an evaluation.

Instead, submitting a proposal resembles a game of poker: you have to have some luck to win the jackpot, but playing it smart multiplies your chances. A proposal is more than an elaborate project plan. A good proposal is an intelligent combination between a popular science article and a business plan: clear, detailed and consistent messages in brief, simple and plain sentences.

2.3 A proposal has a target audience of three: the evaluators.

Often recommended, but also often neglected: look at your proposal with the eyes of an evaluator.

• An evaluator will instinctively like or dislike your proposal within 30 seconds. He or she may alter this opinion in the course of the evaluation, but the first impression sets the attitude in which he or she dives into the details. And evaluators have different habits when starting to read a proposal. In a ranking of relevance3, the most important parts to make a good first impression and to allow easy access to the proposed project are: (1) the executive summary, (2) the first page of chapter 1, (3) the abstract, and (4) the overview of the project plan.

• Each evaluator has to judge your proposal against a fixed list of detailed evaluation criteria. The applicable evaluation criteria and their sub-criteria are public and can usually be found in the “Guide for Applicants” or a similar document. Usually, all sub-criteria have to be addressed by a brief statement to justify the mark given for the criterion. In your proposal, you can make it easy or difficult for the evaluator to find answers to these questionsL

• It is not good for your chances if an evaluator who is an expert for your specific field of research is bored to death by several pages of over-simplified introductions. But it is at least as bad if an evaluator who is not familiar with the details of your field is being bombarded by complex, highly sophisticated explanations peppered with numerous highly specific technical terms.

It is a tightrope walk to find a good balance here. A good proposal manages to convey the impression of your expert knowledge in plain words. And if in doubt, it is possible to make an educated guess: the narrower the niche and the more specific the topics of the Call, the higher is the probability that you will have to deal with experienced experts in your field.

3 The ranking is subjective. It bases on observations and conversations at central evaluations of Calls for technology

development, and is given as an orientation guide only.



2.4 Smart project planning aligns individual agendas with the overall objectives

If you think that in a research project, everybody is strictly focused on achieving the common goals and striving hard to reach them, think again.

The larger the project and the higher the number of participants, the greater is the variety of motivations and interests of those involved. An organisation may join a research project because of a multitude of reasons, and this motivation must not comply with those of their employees participating in the project.

Examples of hidden agendas are: to use the project to create specific knowledge, tools or achievements to be used elsewhere, to gain a strategic advantage by being in the project, to market a new product to potential key customers across Europe, to get connected and improve one’s professional network, to get some share of an anticipated rousing success and reputation, or simply to make some money.

Especially in large multi-partner projects, there are many opportunities to hide, excuse or vindicate sloppy work, missed deadlines and insufficient results. As a consequence, there are many opportunities for members of the project team to try to follow their own interests or simply minimise their efforts. It is possible to maintain focus and drive in projects which suffer from this effect, but it requires a lot of hard work, dedication and nerves which are better spent somewhere else. And the results of the project will not be as convincing as they could be.

The alternative is to ensure that all participants have a genuine and lasting interest in the specific contribution they are expected to deliver. And this has to be considered right from the beginning, starting with the composition of partners and the first drafts of a project plan. In a lot of cases, it is astonishingly easy to include individual interests without impairing, and sometimes even by improving, the quality of the proposal and its project plan. In other cases, it is the higher art of project management.

Written statements, like remarks, suggestions and contributions to the draft proposal do not tell the whole story. Often, potential partners propose what they think the coordinator wants to hear. They keep their commitments fuzzy, lower the bar or introduce a hidden backdoor to maintain enough leeway to pursue their own interests once the project has started, but they do not express them openly. It takes some time, intensive communication and careful listening to find out. But it is well worth the effort. Commitment can only be achieved when there is enough common ground between the individual interests and the overall objectives. And commitment is one of the determining factors for the dedication and the energy level of your project team and ultimatively the success of your research project.

2.5 It is not a good idea to focus on everything.

Most research projects rest on three pillars:

• the methodology which defines how the problem will be solved and how the work will be performed, • the tools which enable the project team to actually do the work, and • the results which are achieved through this work.

There are many research projects which promise to excel in all three areas. And most of them fall short in at least one, many of them in two, and still a significant number in all three of them.

Of course, all three of these are interconnected. For instance, it is quite useless to propose a novel methodology without putting it to work and comparing results. But this methodology project will not, at the same time, create the new European standard toolset to solve these types of problem and deliver revolutionary results which offer new insights for the scientific world.

Climbers make sure that they have otherwise firm holds when they reach out to a new grip. Research proceeds most efficiently by using the same principle.

There are some basic types of focused research:

Focus: • create a new methodology to solve a problem

Other areas:

• develop new or adapt existing tools to solve limited test/reference cases

• deliver results for comparison and to highlight the potential advantage

advanced

methodology tools results

level

timeaverage

expert



Focus:

• create mature and widely applicable tools for recently developed or improved methodology

Other areas:

• exploit, finetune and/or gradually improve methodology

• provide results for verification and/or calibration, assessment of advantage/performance

Focus:

• provide a detailed solution (results) for an existing or developing problem

Other areas:

• select appropriate methodology • use available tools professionally; if necessary,

improve and/or calibrate tools for the relevant case

Focus:

• provide answers for a new or developing problem by innovative use of existing methodology

Other areas:

• “upgrade” methodology (adapt, enhance, merge, combine,...)

• select and/or adapt tools for specific application

What is the focus of your research project?

2.6 Efficient management of large projects: the “project of projects”

The complexity of research projects grows exponentially with its size. Projects which excced a volume of more than 5 million € and/or 12 partners are increasingly difficult to manage.

For large-scale projects, common approaches to deal with this problem are to establish a separate management layer, or to subcontract parts of the business to professional management service providers. Both approaches will increase the share of management expenditures in the project and might be considered expensive for projects which are in-between those two levels.

An alternative strategy is to structure the project into several parts which can work and progress rather independently, thus creating a “project of projects”. Each of the “sub-projects” are still small enough to be managed straightforward and without exessive effort. The coordinator can concentrate on steering the overall project, overseeing the proceedings in the sub-projects and managing the “transversal activities”.

To be efficient, the sub-projects must possess adequate autonomy. This raises the demands and responsibility of their managers. Each of them oversees a conventional project with own work packages and tasks, “local” and “global” deliverables and milestones as well as appropriate reporting and communication processes.

Last but not least, there are research projects which possess a stringent workflow or have strong interactions and interdependencies and cannot reasonably be divided into a modular structure.

2.7 Smart reporting: administrative duties do not have to be a bureaucratic burden

There are two types of reports: periodic reports and result reports. The latter document the scientific activities and achievements. Periodic reports are an administrative documentation. They report, or at least should report, the current state of the project, the work performed in the respective period, actual or expected derivations from the project plan and other information relevant for the execution of the project.

Far too often, they are a nuisance for everyone involved: the task leader who have other troubles than to provide input for a report, the work package leaders who struggle to find expressive explanations for not-so-impressive results, the project manager who merges these internal reports and adds equally impressive explanations for why the project is late but still right on track, and the scientific officer who finally has to read the periodic report.

advanced


level

timeaverage

expert

advanced


level

timeaverage

expert

advanced


level

timeaverage

expert



Experience shows that there appears to be quite a number of different philosophies out there on how periodic reports should look like, such as “reporting by millimetre” (the value of a report increases proportionally with its thickness), “reporting by mushroom” (keep everything in the dark and add some manure) or “reporting by shock’n’awe” (create an immense Excel sheet with all details from the project plan, add a colour code and regularly update without tracking changes).

Needless to say: successful projects have a different philosophy. One which proved to work quite well for most research projects reads:

1. Periodic reports are helpful management tools. 2. They use brief, clear templates which have been specifically designed for the project in question. 3. The reports are delivered on time and depict the actual state of the project. 4. They do not show the entire picture and are no replacement for close communication.

The reporting schedule has to be adjusted to the specific needs and particularities of the project. A rule of thumb for small to medium sized research projects is to have about 12 periodic reports4 over the course of the project, but at least three per year.

The benchmark for a good template for internal reporting is:

• contains all relevant information to assess the current state of the project, • allows to highlight, flag and visualise issues in a comprehensible and consistent manner, • can usually be completed in less than 30 minutes, • uses well-defined criteria to monitor progress and achievements, • is designed for easy assembly of periodic projects reports which are submitted to the EC.

Smart reporting allows turning an unpleasant duty into a useful and sufferable exercise. All you need is some intelligent preparatory work at, or better before the start of the project and consequent enforcement of punctual and honest internal reporting. And if in doubt, follow the guideline “doing more with less”.

2.8 The purpose of a meeting is not to gather together, it is to work together.

How often have you attended project meetings in which everybody presented quite pointless overview of his/her recent activities and some quite incoherent results in quite long-winded, boring presentations, only to see the meeting being closed with the conclusion “now let’s work together” before everybody went back home again?

Many project meetings are used for justifying the time billed since the last gathering, and not for arranging how to proceed. They are looking backwards instead of into the future.

Meetings are usually the only opportunities where the project team meets personally. It is bad management to waste these opportunities. All partners have to fill in periodic activity reports anyway. Results and achievements can be distributed in advance and studied in detail and with leisure before a meeting. But constructive discussions and collaboration are most efficient if everybody is sitting at the same table.

Some recommendations to turn meetings and workshops from boring sit-ins to solution-driven events:

1. Invest at least as much time to think through and write the agenda of the meeting as it takes the partner who has to travel furthest to get there.

2. Have all participants distribute their slides one week in advance. 3. Request that all attendees review all of these slides prior to the meeting. 4. Take minutes of the meeting. Distribute them within two working days. 5. Follow up on action items. And get it done in the first 15 minutes of the meeting. 6. The second half of the meeting5 should be reserved for constructive, collaborative or creative discussions. 7. Project partners will not dare to run away from bad presentations. Have the courtesy to obey the well-known

rules for good presentations nevertheless. 8. There are three “I-keys” for an efficient meeting: integrative, interactive, intuitive.

Most managers agree that meetings are a central, if not the most important element of their communication strategy. They are the figurehead of your management style.

Do you want them to be boring?

4 These may include more formal and elaborate reports, e.g. half-time and final report. 5 I.e. afternoon for a one-day meet, 2nd day at a two-day gathering.



2.9 Always keep your officer informed.

The project officer is your “interface with the European Commission” for all scientific, technical and practical issues.

Often enough, project managers are uneasy or even afraid of him or her. Especially inexperienced coordinators appear to be inclined to consider the officer a kind of snappish watchdog, ready to slash anyone who makes a wrong movement and, in general, jealously guarding the money of its master. Not astonishingly, this leads to secretive, uncommunicative and uncooperative behaviour. Reports are being sugar-coated, problems are being concealed and delays are being “put in perspective” until there are hardly any perspectives left.

This negative image is quite wrong. In fact, the project officer is on your side. Your success is his/her success, too.

Most project officers are extremely cooperative as long as they feel well informed. And information includes the good, the bad and the ugly news. Project officers know that in research projects, not everything goes as planned. They know the traps, slippery slopes and mine fields which are out there for the project manager and his/her project. If anything goes wrong: level with your project officer. This is the first step for recovery.

On the other hand, there is a grain of truth in this distorted watchdog picture. A project officer is supervising the proceedings. It is his or her job to ensure that the Commission gets fair value for its money. If you are hiding problems, if you are laying smoke screens or trying to take him or her as a fool, your officer will cover his back. And things will become very awkward for you and your project.

Some points on how to keep your project officer well-informed and happy:

• Don’t bother your project officer with trivia. Yours is not his or her only project. • Inform your officer when something has been achieved: a milestone has been passed, a deliverable was

created, a work package was closed. • Keep your officer in the loop for all meetings at project level. Invitations to join and gain a first-hand

impression do not harm either. • Forward the minutes of project level meetings as soon as they have been approved by the management or

project team. • Some officers want to receive reports only via the “official channel”, i.e. the SESAM portal; some appreciate

to also get copies per email. Ask for your officer’s preferences. • As long as things are going smoothly, communication can be relatively relaxed. When there are troubles

ahead, it pays to increase the number of contacts, to provide more detailed scientific and/or technical information and to painstakingly live up to every commitment which can be kept in the current situation.

• The project manager is the only official point of contact. Do not tolerate if members of the project team bypass you to talk directly with the project officer. In the best case you are risking mixed messages, in the worst case there may be a hidden agenda.

And remember: the project officer is on your side.

2.10 Mind the gap! Traps which might be fatal for your project.

Scope creep There are a number of triggers for scope creep:

• interesting new developments or exciting new problems • partners pursue their own objectives • the objectives cannot be met • ambiguity about the goals of the project plan.

The result of scope creep is that all may work very hard to answer questions nobody asked, and to end up with no answer to the original question.

Lip service support We all know this problem: people who promise pie in the sky today and jam tomorrow. And little to nothing of these promises is being kept. The reason may be genuine enthusiasm mixed with little experience and a portion of naivety, or it may be a cunning plot to achieve advantages without intent to keep the promised commitment. This problem is annoying if single people are concerned. It may be disastrous if this service is being provided by a large organisation with a significant share in the project.



Exit of stakeholders Contrary to most of the other traps and practices given in this article, there is little one can do take preventive measures. Not as severe, but still interesting are two other internal processes at stakeholder companies: reorganisations and mergers & acquisitions. Both can be managed, but may offer an interesting time.

Loss of key personnel Nobody can exclude or prevent accidents or illness. If the project loses a key person, it is tough luck. But more often, losses occur because people are leaving their company. Do not let this jeopardise your project: if your project requires the participation of persons with special knowledge or capabilities, you can protect your project by a regulation in the Consortium Agreement or a similar contract:

(a) if participants of an organisation have special, but not extraordinary qualifications: demand to be informed immediately someone/this person gives notice

(b) if you let an organisation join as a partner because you need the specific qualifications of an individual person: negotiate an appropriate termination clause

Political or dark agendas This is the dark side to the topic discussed in practise 4: someone who joins the project to hamper or derail the activity, or who uses the project as a bait. Best to be detected before a consortium is formed. If not, it can become very difficult to salvage the project. It is often impossible to substantiate the suspicion sufficiently to find a legal leverage. Some Consortium Agreements have detailed procedures to expel a partner from the project, but even this may be a very tedious process. An alternative is to restructure the project and to seal that partner off into an “appendix” of the project.



ZKUŠENOSTI S EVROPSKÝMI INFRASTRUKTURNÍMI PROJEKTY (ESFRI) A SPOLUPRÁCE V RÁMCI ERIC (EUROPEAN RESEARCH

INFRASTRUCTURE CONSORTIUM) A SOUVISEJÍCÍ KOMUNIKACE (PRÁVO NA INFORMACE) S EVROPSKOU KOMISÍ

Jiří Kolman

Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. a doktorand na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (Česká republika)

Abstrakt

Pracuji v Centru výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., které v rámci OP VaVpI projektu CzechGlobe a dalších národních a evropských projektů interdisciplinárně zkoumá klimatické změny.

Klíčovými aktivitami Centra je zapojení do mezinárodních sítí zkoumajících toky skleníkových plynů (ICOS ESFRI), participace na experimentálním měření toků látek v různých ekosystémech v rámci sítě ANAEE a nyní se Centrum zapojuje do mezinárodního měření aerosolů v ovzduší prostřednictvím evropské sítě ACTRIS.

Mezinárodní spolupráce v rámci unijních rámcových projektů a pod evropskou právnickou hlavičkou ERIC nese jak radosti tak sebou přináší i strasti, kterými musí každé evropské konsorcium projít.

Ve svém příspěvku se tak pokusím analyzovat následující aspekty:

1) Lesk a bída konsorciálních smluv rámcových projektů a pravidel ESFRI spolupráce. 2) Aspekty duševního vlastnictví a politiky zpřístupňování dat 3) Open Access – Přístup k datům a k VaV infrastruktuře 4) Související komunikace s Evropskou komisí ve světle právního institutu svobodného přístupu k informacím Klíčová slova: ESFRI, ERIC, konsorciální smlouva, právo na informace, Evropská komise.

1 SLOVO ÚVODEM

Pro úspěšné zapojení a realizaci projektu je důležitá komunikace a informace co, kdy, jak a za kolik. Základní informace se člověk dozví z projektových výzev, z doprovodných osvětových seminářů organizovaných příslušnou grantovou agenturou a veřejnými a soukromými organizacemi zabývajícími se podporou grantové činnosti jakými jsou v případě českých zájemců hlavně národní kontaktní body zodpovědné za danou grantovou oblast, Technologické centrum AV ČR, Regionální kontaktní organizace (RKO) působící v jednotlivých krajích, jednotlivé univerzity, neziskové organizace a konzultantské firmy. Privátní konzultantské firmy realizují tyto semináře buďto v rámci projektu, který implementují nebo v rámci propagace svých služeb v referované grantové oblasti.

Dalším významným zdrojem informací jsou příručky pro hodnotitele přihlášených návrhů projektů, které však ne vždy jsou k dispozici, protože ku příkladu v případě pilotních výzev ještě nejsou v době vyhlášení výzev připraveny nebo příslušné manuály ještě nejsou aktualizovány pro aktuální kolo podávání žádostí. Bohužel v blízkém období, kdy budou vyhlášeny nové projektové výzvy Evropskou komisí, se toto bude s největší pravděpodobností opakovat, protože se bude jednat o nové granty v rámci nového rámcového unijního programu Horizont 2020 a tudíž tento cenný pramen informací bude zpočátku chybět.

Jiným velice zajímavým zdrojem praktických informací a zkušeností jsou již realizované projekty. Během příprav projektové žádosti se může žadatel inspirovat abstrakty úspěšně realizovaných projektů, již uzavřenými konsorciálními smlouvami či jejich vzory vydanými Evropskou komisí. Dalším zdrojem cenných informací je přímá komunikace s příslušnými úředníky majícími danou grantovou výzvu na starost.

V rámci tohoto textu se budu zabývat problematikou konsorciálních smluv rámcových projektů (EU FP7) a spolupráce v rámci tzv. Evropského strategického fóra pro infrastruktury výzkumu (the European Strategy Forum on Research Infrastructures, dále jen “ESFRI”). Tyto dokumenty jsou cenným informačním zdrojem a vodítkem při přípravě nových projektů.

Dále se budu zabývat souvisejícími aspekty, které se v současnosti řeší u většiny evropských konsorciálních projektů anebo jsou nyní na vzestupu ruku v ruce s novými trendy iniciovanými evropskou výzkumnou politikou. Jedná se hlavně o:

- Aspekty duševního vlastnictví a politiky zpřístupňování dat - Open Access k infrastruktuře



Zkušenosti z témat popsaných výše budou pak vyabstrahovány na problematiku související s komunikací s Evropskou komisí v rámci právního institutu svobodného přístupu k informacím.

2 METODOLOGIE

Z hlediska metodologie jsou poznatky publikované v této práci získané za použití empiricko-analytické metody [1], komparativního přístupu, právní logiky a právní interpretace [2].

Autor této práce použil své zkušenosti ze stáže v Evropské komisi vykonané na přelomu 2006 a 2007 na Generálním ředitelství pro regionální politiku. Dále jsou využity postřehy z jeho bruselského působení jako zástupce Jihomoravského kraje při Evropské unii v letech 2007 až 2011, během kterého byl mimo jiné zodpovědný za prosazování vědeckovýzkumných projektů připravovaných a realizovaných v Jihomoravském kraji v rámci politik Evropské unie. Další významnou zkušeností je pak působení v Centru výzkumu globální změny AV ČR, kde je realizován v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace projekt evropského centra excelence CzechGlobe. Centrum je zapojeno do několika mezinárodních rámcových vědeckovýzkumných projektů EU a ESFRI výzkumných infrastruktur. CzechGlobe je zakládajícím členem ESFRI Integrated Carbon Observation System (ICOS - Integrovaný systém pro sledování uhlíku), které se zabývá monitoringem toku skleníkových plynů v Evropě a které od roku 2014 bude fungovat pod specializovanou právní formou určenou pro výzkumné infrastruktury ERIC (European Research Infrastructure Consortium). Autor se zabývá související problematikou dále z pohledu evropského práva v rámci svého doktorského studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

3 KONSORCIÁLNÍ SMLOUVY JAKO ZAJÍMAVÝ ZDROJ INSPIRACE PRO ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY

V případě úspěšné evaluace evropského projektu je připravována projektovým koordinátorem ve spolupráci s jednotlivými členy konsorcia tzv. konsorciální smlouva, kde jsou upraveny základní otázky fungování a role jednotlivých účastníků projektu. Ve skrze jsou Evropskou komisí doporučovány k použití vzorové dokumenty, které jsou pak upravovány ad hoc participanty a konzultovány právě s Evropskou komisí.

Nejčastěji používaným mustrem konsorciální smlouvy je vzor DESCA (DEvelopment of a Simplified Consortium Agreement for FP7) [4], který vznikl pro potřeby projektů realizovaných v sedmém rámcovém programu EU a který vznikl na základě podnětů a návrhů významných evropských vědeckovýzkumných hračů: Francouzského ANRT (www.anrt.asso.fr), něměckého Helmholtzu (www.helmholtz.de), KoWi (www.kowi.de), Fraunhoferu (www.fraunhofer.de), celoevropského sdružení vědeckovýzkumných organiazcí EARTO (www.earto.eu), evropské hospodářské komory Eurochambres (www.eurochambres.be) a zástupců univerzit UNITE (www.unite.be).

Ve standardní konsorciální smlouvě se tak může čtenář dozvědět následující pravidla fungování projektu v rámci daného konsorcia, kterými se řídí většina projektových konsorcií a která jsou očekávána hodnotiteli při evaluacích předložených projektových žádostí. Na tomto místě je třeba podotknout, že jazykem konsorciálních smluv je v současnosti angličtina, která je akceptována i účastníky z velkých zemí Evropské unie jakými jsou například Německo, Francie, Itálie či Španělsko (které jak známo mělo například problém s přijetím evropské legislativy týkající se jednotného evropského patentu a s tím souvisejícím jednotným jazykovým režimem aplikujícím jen minimum jazyků používaných v patentovém řízení v současnosti). Hlavní body konsorciálních smluv:

1) Definice základních pojmů, jakými jsou například „consortium plan (plán konsorcia)“, „rozpočet konsorcia (consortium budget)“,

2) Účel konsorcia (Purpose),

3) Začátek platnosti, trvání a ukončení spolupráce v rámci daného projektu (Entry into force, duration and termination),

4) Odpovědnost jednotlivých účastníků (Responsibilities of Parties),

5) Závazky mezi jednotlivými účastníky (Liability towards each other),

6) Organizační struktura (Governance structure),

7) Finanční ujednání (Financial provisions),

8) Práva ke společným výsledkům spolupráce (Joint ownership) a šíření výsledků (Dissemination),

9) Přístupová práva (Access rights),

10) Ostatní záležitosti upravené v kapitole „Různé“ (Miscellaneous).



Jak vyplývá z výše uvedeného výčtu předmětu úpravy konsorciálními smlouvami vytvořené projektovými matadory z řad excelentních výzkumných center, ustanovení těchto smluv mohou posloužit jako dobrá munice při přípravě úspěšných projektových žádostí. Týká se to hlavně pasáží týkající se realizace či implementace předloženého projektu. Zároveň díky brilantní angličtině, kterou jsou psány vzory těchto smluv, se snižuje riziko jazykových chyb, ke kterým jinak zákonitě dochází při přípravě projektových dokumentů nerodilými mluvčími. Ad 1) Definice základních pojmů

Definice pojmů v DESCA jsou důležité nejen pro chod samotného konsorcia, ale slouží i jako vítaný zdroj vysvětlení požadavků vyskytujících se ve formulářích návrhů projektů požadovaných Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace (dále jen „DG Research“). Můžeme tak tuto sekci konsorciální smlouvy považovat za užitečný slovníček projektového eurospeaku. Obsažené definice jsou stručné a výstižné, vyplývající z letité aplikační praxe jdoucí napříč Evropou a různými právními řády jednotlivých členských států EU. Ad 2) Účel konsorcia

Účelem této sekce konsorciální smlouvy je definovat samotné poslání konsorcia resp. konsorciální smlouvy, tj. vztahy a postavení jednotlivých stran konsorcia projektu, organizaci úkolů v projektu, strukturu řízení, práva a povinnosti jednotlivých aktérů a mj. specifikace jejich zodpovědnosti za zdárné plnění projektu, otázka spolupráce ve zpřístupňování dat během plnění projektu zapojenými stranami a procesní úprava případného řešení sporů. Výše uvedené aspekty jsou pak podrobněji upraveny v dalších sekcích konsorciální smlouvy. Ad 3) Začátek platnosti, trvání a ukončení spolupráce v rámci daného projektu

Počátek platnosti konsorciální smlouvy resp. závaznosti pro zúčastněnou stranu vzniká podpisem člena projektového konsorcia, kdy po pozitivní evaluaci projektu a negociací detailů plnění projektu koordinátorem konsorcia a Evropskou komisí (resp. DG Research) je tato smlouva podepsána. Zde je třeba zmínit, že příprava konsorciální smlouvy a její podpis závisí nejen na rychlosti a agilnosti jednotlivých zúčastněných, ale do jisté míry i závisí na rychlosti administrativy Evropské komise. Rychlost součinnosti DG Research tak závisí na konkrétním úředníkovi DG Research (desk officerovi), kterému správa pověřeného projektu leží na stole. V případě personálních změn (např. odchod na mateřskou dovolenou, častá absence z důvodu nemoci apod.) se může samotný start projektu zpozdit. Někdy je administrace konsorciálních smluv ze strany Evropské komise delegována na stážisty, kteří nemají dostatek zkušeností s tímto druhem práce a dochází tak ke zbytečným zmatkům nebo ke zdržením, kdy stážisté čekají na „posvěcení“ svých návrhů svými nadřízenými. Dále je v konsorciálních smlouvách upraveno ukončení projektu (většinou končí samotnou realizací v rámci předem stanovené doby vyplývající z grantových pravidel) a způsob, jak může zaniknout členství v projektu individuálnímu účastníku před samotným skončením realizace projektu. Ad 4) Odpovědnost jednotlivých účastníků

Ta je definována šířeji a jednotliví účastnici jednají na základě dobré víry definované v případě DESCA podle belgického práva, které by se nemělo lišit od principů vycházejících z římského práva (bona fides) a které jsou společné i ostatním evropským právním řádům. Jakýkoliv zádrhel v případě nemožnosti plnit povinnosti v projektu musí být hned komunikován ostatním a hlavně koordinátorovi konsorcia projektu. V případě zásadního neplnění povinností členem konsorcia může být rozhodnuto všeobecným shromážděním konsorcia (General Assembly) o vyloučení a přerozdělení vyplývajících plnění projektu mezi ostatními členy. Toto závažné rozhodnutí je komunikováno a konzultováno s Evropskou komisí. Ad 5) Závazky mezi jednotlivými účastníky

Co se týká odpovědnosti mezi účastníky projektu, je konsorciální smlouvou upravena odpovědnost za informace a materiály (information and materials) poskytnutými ostatními členy, kdy ten kdo tyto podklady obdrží za ně zodpovidá z pohledu práva duševního vlastnictví a zároveň poskytovatel dat pro plnění projektu neodpovídá za porušení práva duševního vlastnictví příjemcem těchto podkladů. Dále jsou konsorciální smlouvou upraveny otázky odpovědnosti vůči třetím osobám a problematika vyšší moci (force majeure). Tyto pasáže je dobré mít na paměti a případně zvážit jejich použití v přihláškách projektů v kapitolách formulářů týkajících se úpravy rizik, která anticipují předkladatelé projektu. Ad 6) Organizační struktura

Při tvorbě konsorcia resp. přípravě projektové žádosti je klíčové organizační schéma projektu, které by mělo být přehledné s jasně definovanými rolemi a pravomocemi jednotlivými prvky managementu projektu, které by mělo odrážet zažité představy dobrého řízení evropských vědeckovýzkumných projektů. Obvykle se tak



v konsorciálních smlouvách a již předtím v „application forms“ můžeme setkat s následujícími stavebními kameny organizační struktury projektových konsorcií FP programů.

Jsou jimi:

a) všeobecné shromáždění (General Assembly), b) výkonný výbor (Executive Board), c) koordinátor konsorcia (the Coordinator) d) řídící podpůrný tým (the Management Support Team). Všeobecné shromáždění je nejvyšším orgánem daného konsorcia, které se skládá ze zástupců jednotlivých členů konsorcia a které se obvykle schází jednou za rok nebo i častěji (buď to jedná pravidelně, nebo může být dle potřeby zorganizováno mimořádné jednání). Toto shromáždění může i vyloučit z projektu některého člena konsorcia a stal se prý i případ, kdy byl ustaven shromážděním po konzultaci s Evropskou komisí nový koordinátor [3], který nahradil původního, s kterým nebyli spokojení členové konsorcia.

Výkonný výbor je složen ze zástupců projektu. Ne všichni participanti na projektu jsou zastoupení v tomto výboru, který má na starost výkon rozhodnutí odhlasovaných všeobecným shromážděním, kterému se výkonný výbor též zodpovídá. Výbory se obvykle schází podle ustanovení konsorciálních smluv minimálně jedenkrát za kalendářní čtvrtletí. Frekvence zasedání všeobecného shromáždění a výkonného výboru je ošetřeno konsorciální smlouvou (tj. záleží na konsorciu, jak si nastaví tuto četnost). V DESCA je minimální frekvence zasedání výkonného výboru konsorcia navržena na čtvrtletní dobu.

Koordinátor konsorcia, který má právní subjektivitu, jedná jako prostředník mezi jednotlivými stranami projektu a Evropskou komisí. Z pohledu jednotlivých zapojených stran projektu je koordinátor hlavním tahounem daného konsorcia. Na druhou stranu, i když koordinátoři nejčastěji jsou i samotnými iniciátory hlavních cílů projektu, tak jejich hlasovací právo není nikterak posilněno vůči ostatním stranám a naopak v konsorciích je ctěna zásada, že co zapojený partner (Party) projektu tak to jeden hlas, pokud se zúčastněné strany nedomluví právě v rámci konsorciální smlouvy jinak. V některých případech se strany dohodnou na váženém hlasování obvykle zohledňujícím výši ko-finančního podílu (např. členských poplatků v případech, kdy se například vybírají na údržbu či na samotnou realizaci projektu). Jedná se o ustanovení, která zabraňují „úkolování“ ostatními členy konsorcia, aniž by nebyly zohledněny náklady, které vznikají zúčastněnému při plnění projektových závazků. Kdo přispívá více v těchto projektech z vlastních nebo jiných neprojektových zdrojů, tak má více hlasů. Koordinátor plní hlavně úkoly vyplývající z úkolů definovaných právě v konsorciální smlouvě a v tzv. General Agreement uzavřené koordinátorem s Evropskou komisí, kde jsou popsány detaily projektu.

Řídící podpůrný tým je jmenován výkonným výborem na základě návrhu koordinátora projektu. Úkolem týmu je asistovat výkonnému výboru a koordinátorovi pomáhat s výkonem rozhodnutí všeobecného shromáždění a pomáhat s každodenním řízením daného vědecko-výzkumného projektu.

Fakultativně pak ještě DESCA upravuje zřízení tzv. externího expertního poradního výboru (External Expert Advisory Board - EEAB), který je nominován a řízen výkonným výborem. EEAB asistuje jako poradní orgán při rozhodování všeobecného shromáždění. V samotné DESCA není navržen počet expertů v EEAB ani nutná kvalifikace pro nominaci do tohoto orgánu. Každopádně většinou je nominován lichý počet členů, kteří jsou vybíráni z řad expertů. A celkově bývá tento poradní výbor tříčlenný a členy tohoto výboru jsou experti ve svém oboru, který je zároveň hlavním tématem daného projektu. Tito experti však jinak nejsou obvykle vůbec nebo jen minimálně pracovně svázání s žádnou ze stran participujících na projektu. Výbor se schází obvykle před výročním zasedáním všeobecného shromáždění. Někdy se také místo externího expertního poradního výboru používá pojem vědecký poradní výbor nebo rada (Scientific Advisory Board - SAB), tak jak tomu bývá v případě struktur vědecko-výzkumných center a univerzit. Tajemníkem EEAB nebo SABu bývá koordinátor projektu, který zároveň má na starost implementaci návrhů tohoto poradního výboru, pokud jsou akceptovány partnery projektu resp. výkonným výborem. Ad 7) Finanční ujednání

V části konsorciálních smluv je upravena otázka rozdělení projektových financí, které jsou rozdělovány koordinátorem v součinnosti s ostatními partnery.

Dále jsou definovány náklady, které mohou být z projektu 100% uhrazeny, jako např. administrativní náklady či náklady na publikace.

Publikační náklady jsou velice zajímavou otázkou, protože aktuálním trendem je zpřístupňovat informace resp. vědecké informace v rámci tzv. Open Access režimu (pozor na rozdíl mezi Open Access k vědecko-výzkumným výsledkům a k vědecko-výzkumné infrastruktuře).

Co se týká „publikačního“ Open Accessu tak ten není ve vzoru DESCA nijak detailně upraven, na druhou stranu Evropská komise prostřednictvím svých vědecko-výzkumných rámcových programů se snaží vytvářet motivující



prostředí pro co největší sdílení vědeckých výsledků. A proto je možné nechat si náklady Open Accessu plně hradit z evropských výzkumných grantů. Obecně se Open Access dělí na několik typů [5]: a) Zlatý Open Access (Gold Open Access) b) Zelený Open Access (Green Open Access) c) Zlatozelený Open Access (Hybrid Open Access) d) Diamantový Open Access (Diamond Open Access) e) Diamantový plusový Open Access (Diamond-plus Open Access) Zlatý Open Access znamená, že autor (resp. instituce, pro kterou pracuje a v rámci své práce pro ni publikuje vědecké výsledky) po úhradě poplatku nakladateli může s publikací článku volně disponovat a šířit ji dle libosti.

Zeleným Open Accessem se rozumí standardní publikace, jejíž text je uložen v repositáři výzkumné organizace a volně přístupný je až po určité době určené nakladatelem a závislé též na úzu vědeckovýzkumného oboru.

Zlatozelený hybridní Open Access, kdy v případě papírových tradičních periodik je po zaplacení poplatku zpřístupněn článek všem.

U diamantového se neplatí za okamžité zveřejnění všem a u diamantového plusového se nejen neplatí za zveřejnění a zpřístupnění všem, ale autor publikace ještě dostane od nakladatele autorský honorář.

Evropská komise doposud podporovala spíše levnější variantu tzn. zelenou a v některých případech ještě i zlatou verzi. Nyní vzrůstá tlak v příštím finančním a programovacím období 2014-2020 důrazněji podporovat publikace vědeckých výsledků v režimu Open Access. Tento požadavek je naprosto legitimní, protože granty Evropské komise jsou veřejné prostředky a tudíž spadají i do režimu svobodného přístupu k informacím. Proto je dobré z hlediska žadatele na tyto aspekty myslet při psaní projektových žádostí a nezapomenout si alokovat dostatečné sumy peněz na publikace a jejich autorskoprávní poplatky. Ad 8) Práva ke společným výsledkům spolupráce a šíření výsledků

Konsorciálními smlouvami bývají upravena i autorská práva na společné výsledky projektu (joint ownership) a na šíření (publicita) jeho výsledků. Ad 9) Přístupová práva

V rámci spolupráce jednotlivých partnerů projektu je důležité určit otázku přístupu k datům jednotlivých partnerů, která jsou nutná k realizaci projektu a která držitel získal mimo projekt např. před jeho vznikem nebo během jeho realizace v rámci jiného projektu. Konkrétní vymezení dat jednotlivými účastníky projektu je definované v příloze konsorciální smlouvy. V další příloze konsorciální smlouvy mohou být účastníky smlouvy výslovně uvedena data, která si nepřejí, aby byla zpřístupněna ostatním v rámci realizace projektu. Ad 10) Ostatní záležitosti upravené v kapitole „Různé“

V této kapitole konsorciálních smluv bývají upraveny například otázky rozhodného práva v případech sporů mezi účastníky. Většinou bývá vybráno belgické právo. V případě účasti partnerů z Belgie je dobré zvážit výběr právního řádu země, ke které nemá nikdo z členů těsný vztah (např. sídlo). Předejde se tak přehnanému zvýhodnění některých účastníků konsorcia v případě budoucího sporu během realizace projektu.

4 SMLOUVY UZAVÍRANÉ V RÁMCI ESFRI ERIC

Co se týká smluv uzavíraných v rámci ESFRI ERIC je zde hlavním rozdílem skutečnost, že jsou schvalovány jednotlivými členskými zeměmi resp. zástupci příslušných ministerstev odpovědných za výzkum a vývoj. V případě České republiky je tak odpovědné Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zúčastněné vědecko-výzkumné instituce jsou zastupovány resp. konzultovány svými vládami.

Jinak gró dokumentů je obdobné konsorciálním smlouvám jen jsou některá témata rozdělena do vícero dokumentů kvůli komplexnosti této vědecko-výzkumné evropské spolupráce, která je plánována na delší dobu než je obvyklá několikaletá doba rámcových programů. ESFRI ERIC spolupráce jsou plánovány na neomezenou resp. např. dvacetiletou dobu s možností prodloužení. Ustavující dokumenty se tak skládají např. ze Statutes (zakládacího dokumentu – „stanov“), Data policy (Datové politiky, ve které je podrobně upraveno nakládání s daty a zpřístupňování dat externím zájemcům nejen z vědecké obce).

Opět se v případě zpřístupňování vědeckých dat dostáváme k otázce „publikačního“ Open Accessu, který je ze strany Evropské komise resp. Evropské unie podporován obdobně, jak bylo již popsáno výše v případě rámcových unijních vědecko-výzkumných projektů. Ve finále však u ESFRI ERIC projektů může být datová



politika jiná, protože při vytváření datových dokumentů mají na jejich vznik daleko větší vliv vlády zúčastněných zemí a jejich právnická oddělení, která jsou daleko opatrnější mimo jiné z toho důvodu, že zapojení do ESFRI ERIC projektu znamená obvykle větší a dlouhodobější finanční závazek nejen pro unijní rozpočet, ale je finančně podporována národními rozpočty. Dalším faktorem z pohledu práva na informace (resp. v tomto případě k právům na vědecké výsledky zúčastněných veřejných institucí jakými jsou např. univerzity) je rozdílná národní právní úprava tohoto institutu. Obecně lze konstatovat, že skandinávské země a některé nové členské země ze střední a východní Evropy jsou ke zpřístupňování dat daleko benevolentnější a ochotnější než např. Německo. Jedním z důvodů neochoty zpřístupňovat všechna data je snaha podpořit vědecko-výzkumnou spolupráci se soukromou sférou např. s podnikatelskými subjekty a na základě smluvního výzkumu tak finančně podpořit další rozvoj evropské výzkumné spolupráce s menším přispěním veřejných financí.

Otázkou však je, jestli smluvní spolupráce se soukromými podnikatelskými subjekty nenaráží na principy volné hospodářské soutěže – hlavně z pohledu neoprávněné veřejné podpory. Je totiž velice těžké kvalifikovaně určit skutečné náklady získaných vědeckovýzkumných dat, která vznikla na základě mezinárodní spolupráce díky přispění veřejných peněz (kombinace národních a evropských zdrojů). Podnikatelský subjekt by měl mít přístup k datům, která však vznikla nadstandardně a která by bez spolupráce s ním jinak nevznikla a přičemž náklady na jejich pořízení by měly být financovány za takových podmínek, které by nebyly pod netržní cenou. Ostatní výzkumná data, která vznikla z podpory z veřejných peněz, by měla být automaticky zveřejněna a zpřístupněna všem.

Tato komplexní problematika zpřístupňování dat, smluvního výzkumu a principů zabraňujících neoprávněné veřejné podpoře by měla být reflektována již při tvorbě aplikačních projektových žádostí. Samozřejmě doposud není vše vyjasněno ani v nových dokumentech připravovaných pro nové programovací období EU 2014-2020 a tudíž žadatelé by měli vsadit na jistotu a postupovat podle dosavadních postupů a zvyklostí.

5 OPEN ACCESS K INFRASTRUKTUŘE

Kromě „publikačního“ Open Accesu se hovoří v případě vědeckovýzkumných grantů v poslední době též o Open Accessu k infrastruktuře. Tzn. beneficient veřejných prostředků by se měl o svou infrastrukturu podělit s případnými dalšími zájemci a přispět tak k úplnému využití vybudovaných vědeckovýzkumných kapacit a dále touto Open Accessovou spoluprací si přivydělat na udržitelnost zbudované infrastruktury v budoucnu. Bohužel i tato problematika není doposud legislativně vyjasněna jak na národní tak ani není dostatečně upravena na unijní úrovni.

Na základě zkušeností s ESFRI spolupráce mohu konstatovat následující pohledy a přístupy na „infrastrukturní“ Open Access:

a) Open Access vzájemný b) Open Access otevřený všem c) Open Access polootevřený d) Open Access živelný

Ad a) Open Access vzájemný

Pod tímto pojmenováním rozumím sdílení infrastruktury v rámci dané komunity např. konkrétního konsorcia či některých ESFRI projektů. Členové za určitých podmínek mohou využívat infrastrukturu ostatních členů. Ad b) Open Access otevřený všem

V čisté podobě asi těžko může existovat z čistě kapacitních důvodů – nikdo se nemůže zavděčit všem. V reálu však fungují některá výzkumná centra, která nabízí na základě otevřených výzev použití svých kapacit externím zájemcům, kteří nemusí být ani z jejich partnerské vědecké komunity (např. hostují a spolupracují s různými firmami). Ad c) Open Access polootevřený

Jedná se o nabídku výzkumné infrastruktury jen určité skupině externích subjektů např. jen v rámci určité výzkumné oblasti či subjektů (např. spolupráce zaměřená jen s malými či začínajícími podnikateli). Ad d) Open Access živelný

Na základě mé zkušenosti nejčastější „model“ sdílení vědeckovýzkumných kapacit, kdy spolupráce vzniká ne na základě určitého plánu či strategie. Vzniká spíše na základě formálních a neformálních vazeb s okolím a na základě grantových schémat, která jsou zrovna v dané době vyhlašována a podporována (např. v případě České republiky v podobě grantů TAČR a jejich pravidel či dle pravidel a zaměření tzv. inovačních voucherů).



6 SLOVO ZÁVĚREM

Cílem tohoto textu bylo popsat a analyzovat některé aspekty projektové spolupráce a vypíchnout některé netradiční zdroje inspirace, které se mohou hodit pro přípravu kvalitních projektových návrhů. Toto vše pak uvést ve světle právního institutu práva na informace, která se ve vědeckovýzkumném životě projevuje hlavně v oblasti zpřístupňování vědeckých výsledků a dat podpořenými veřejnými prostředky a dále v podobě sdílení výzkumných kapacit (infrastruktur podpořených též veřejnými prostředky) externími uživateli. Hovoříme tak o tzv. Open Accessu. Toto zpřístupňování informací a infrastruktury je podporováno Evropskou komisí, která však sama ještě nemá definitivně jasno nad finální formou této své podpory a dále je v různé míře Open Access spolupráce podporována i národními administrativami. Odpověď na otázku, která forma Open Accessu uvedená výše je spravedlivější, etičtější, demokratičtější a hlavně právně v pořádku nechávám na samotném čtenáři.

REFERENCES

[1] Berg-Schlosser, D., & Stammen, T. (2003). Einführung in die Politikwissenschaft (7th edition ed.). München: Verlag C.H. Beck.

[2] Alexy, R. (1989). A Theory of Legal Argumentation: The Theory of Rational Discourse as Theory of Legal Justification. Oxford: Clarendon Press.

[3] ANRT a kol. (May 2011). DESCA - The simplified FP7 Model Consortium Agreement, Version 3.0, Brusel: http://www.desca-fp7.eu

[4] Řípová, K. (2012). Konsorciální smlouva v projektech 7. RP (prezentace) v rámci semináře Konsorciální smlouvy organizovaný Regionální kontaktní organizací jižní Morava ERA, 29. 3. 2013, Brno.

[5] COST Symposium on Practice, Opportunities and Challenges (13–14 May 2013). Working Document on Open Access. Vienna.

Tento článek je výstupem Centra CzechGlobe, jehož vybudování je v rámci OP VaVpI spolufinancováno z fondů EU a státního rozpočtu ČR (Projekt: CzechGlobe – Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu, Reg. č. CZ.1.05/1.1.00/02.0073).



GRANT OFFICE – CESTA K ÚSPĚŠNÝM PROJEKTŮM

Vejchodová Monika1, Genserová Jitka1, Macháčová Lucie1, Pražáková Eva2 1Univerzita Pardubice, Oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy (Česká republika)

2Univezita Pardubice, Oddělení lidských zdrojů (Česká republika) [email protected], [email protected], [email protected],

[email protected]

Abstrakt

Realizace projektu “Grant Office – Cesta k úspěšným projektům” byla zahájena 1. 8. 2011 v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt je tříletý a je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Hlavním cílem projektu je (i) rozvoj univerzitního systému kvalifikované podpory pro přípravu a řízení projektů a (ii) vzdělávání akademických a administrativních pracovníků v oblasti věcného a finančního řízení, komunikačních a prezentačních dovedností, související legislativy a dalších kompetencí důležitých pro kvalitní přípravu a úspěšné řízení vědeckovýzkumných projektů. Při přípravě projektu byl uskutečněn průzkum zájmu o vzdělávání, jehož porovnání s průběžným zhodnocením přineslo zajímavé výsledky. Klíčová slova: vědeckovýzkumný projekt, příprava projektů, řízení projektů, vzdělávání.

1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Projekt „Grant Office – Cesta k úspěšným projektům“ (GROFF) je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, a to v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt byl zahájen 1. 8. 2011, realizační fáze potrvá do 31. 7. 2014.

Hlavními cíli projektu jsou:

- rozvoj univerzitního systému kvalifikované podpory pro přípravu a řízení vědeckovýzkumných projektů,

- vzdělávání akademických a administrativních pracovníků v oblasti věcného a finančního řízení, komunikačních a prezentačních dovedností, související legislativy a dalších kompetencí důležitých pro kvalitní přípravu a úspěšný management vědeckovýzkumných projektů.

Vzdělání je určeno podpůrným administrativním pracovníkům, akademickým a vědeckovýzkumným pracovníkům (cílové skupiny).

Projekt zahrnuje 8 klíčových aktivit (KA): KA01 Vzdělávání v oblasti jazykových a ICT kompetencí, KA02 Vzdělávání zaměřené na projektový management, KA03 Zahraniční a místní stáže, odborná školení v zahraničí, KA04 Learning by doing (cílené praktické vzdělávání projektových týmů), KA05 Vzdělávání v oblasti legislativní podpory, diseminace a komercionalizace výsledků VaV, KA06 Elektronická podpůrná aplikace pro přípravu, řízení a administraci projektů, KA07 Odborné workshopy/konference a KA08 Hodnocení odborných aktivit.

Jednotlivé klíčové aktivity (KA01 – KA07) jsou pro účely tohoto článku rozděleny do 7 částí:

1. Jazykové vzdělávání

V rámci jazykového vzdělávání jsou nabízeny následující kurzy: Projektový anglický jazyk I (základní); Projektový anglický jazyk II (pokročilá); Konverzace v anglickém jazyce

2. Informační a komunikační technologie

V rámci vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou nabízeny následující kurzy: MS Excel I (základní); MS Excel II (pokročilý); MS Excel III (pro přípravu a řízení projektů); MS Outlook; MS Project (teorie); MS Project (praktický trénink); Vědeckovýzkumné databáze

3. Projektové řízení

V rámci projektového řízení jsou nabízeny následující kurzy: Osobnostní diagnostika; Aktivizace lidského potenciálu; Prezentační dovednosti; Týmová práce; Příprava projektů; Projektový management I a II (certifikace); Finanční management; Dotační tituly; Příprava mezinárodních vědeckovýzkumných projektů; Zkušenosti z přípravy a řízení Rámcových programů EU



4. Stáže a školení

Cílové skupině jsou nabízeny stáže v českých i zahraničních projektových odděleních, na zahraničních vědeckovýzkumných pracovištích zapojených do projektů a zahraniční školení zaměřená na praktický finanční a projektový management.

5. Praktické vzdělávání

V rámci praktického vzdělávání probíhají přímé konzultace s cílovou skupinou, jejichž cílem je příprava vzorových projektových žádostí do různých dotačních titulů a tím tedy vzdělávání v oblasti přípravy a psaní projektů.

6. Legislativa

Zákon o vědě a výzkumu; Zákon o vysokých školách; Finanční legislativa; Výběrová řízení; Vnitřní předpisy Univerzity Pardubice; Obchodní zákoník; Občanský zákoník; Konsorcionální smlouvy; Spin-off společnosti; Licencování; Ochrana duševního vlastnictví; Business plán

7. Mezinárodní seminář

V rámci realizace projektu budou realizovány dva mezinárodní semináře. První se uskutečnil v únoru 2012, druhý se uskuteční v září 2013. Cílem našeho výzkumu bylo ověření zájmu cílové skupiny (administrativní a akademičtí pracovníci Univerzity Pardubice) o klíčové aktivity projektu (KA01 – KA07), tj. plánu, a jeho porovnání se skutečností ke stanoveným termínům (vždy k 31. 10. a k 30. 4. v období realizace projektu). V projektové žádosti jsme očekávali proškolení celkem 319 osob ve všech klíčových aktivitách KA01 – KA07.

2 PROSTŘEDKY A METODY

Při našem výzkumu jsme vycházeli z vlastního dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na identifikaci zájmu cílové skupiny. Toto dotazníkové šetření se uskutečnilo při přípravě projektu, v roce 2010. Při analýze zájmu jsme využívali jak kvantitativních metod (kontingenční tabulky a grafy), tak kvalitativních metod (analýza názorů a postojů jednotlivých respondentů) [1]. Skutečné údaje pocházejí z pravidelného monitorování průběhu projektu, které se v dosavadní fázi realizace uskutečnilo k 31. 10. 2011, k 30. 4. 2012, k 31. 10. 2012 a k 30. 4. 2013.

3 VÝSLEDKY A DISKUZE

Počty zájemců, v dělení na muže a ženy, o jednotlivé části klíčových aktivit KA01 – KA07 a porovnání plánu a skutečného zájmu vidíme na obr. 1. Z obrázku vyplývá, že největší zájem je o kuzy projektového managementu, kurzy zaměřené na informační technologie a legislativní oblasti. Rovněž je možné konstatovat, že zájem ze strany žen převyšuje zájem ze strany mužů, a to téměř ve všech částech klíčových aktivit KA01 – KA07.



Následující obrázky (obr. 2 – 7) graficky znázorňují počty osob, které byly plánovány pro účast v rámci jednotlivých částí některých klíčových aktivit KA01 – KA06, a počty osob, které se jednotlivých částí skutečně zúčastnily. Údaje jsou za jednotlivá období kumulované, osoby jsou počítány jmenovitě. Jedná se tedy o počty osob, nikoliv počty účastí. Z obr. 2 vyplývá, že skutečná účast již nyní převyšuje plán. Účast je ale konstantní, protože kurzy anglického jazyka jsou dlouhodobé a komplexní a jsou tedy navštěvovány stejnou cílovou skupinou. Kurzy anglického jazyka byly rovněž prvními z nabízených kurzů.

Odlišná situace nastává u kurzů zaměřených na informační a komunikační technologie (obr. 3). Skutečná účast

rovněž převyšuje plán, avšak zájem jednotlivých osob narůstá postupně, a to s nabídkou více různorodých

a zajímavých kurzů. Kurzy informačních a komunikačních technologií byly zahájeny až od ledna 2012.

0

20

40

60

80

100

120

140

Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy

Plán Skutečnost k31. 10. 2011

Skutečnost k30. 4. 2012



Obr. 1 Počty zájemců o jednotlivé části klíčových aktivit

Jazykové vzdělávání

Informační technologie

Projektový management

Stáže a školení

Praktické vzdělávání

Legislativa

Mezinárodní seminář

0

10

20

30

40

50

60

70






Obr. 2 Účast na kurzech jazykového vzdělávání



Obr. 4 znázorňuje účast zájemců na kurzech projektového managementu, které jsou velmi oblíbené. I zde

převyšuje skutečnost plán, přičemž počet zájemců postupně vzrůstá.

Na obr. 5 vidíme počty osob, které vycestovaly na prakticky zaměřené stáže a školení. V rámci této klíčové

aktivity jsme ještě plánu nedosáhly, a to proto, že projekt stále ještě běží a stáže a školení se uskutečňují.

Současně dochází k pečlivému výběru osob z řad celkové cílové skupiny, přičemž důraz je kladen na odborný

přínos, a to jak pro osobu, tak i pro konkrétní pracoviště a celou Univerzitu Pardubice.

0

20

40

60

80

100

120






Obr. 3 Účast na kurzech informačních a komunikačních technologií

0

20

40

60

80

100

120

140






Obr. 4 Účast na kurzech projektového managementu



Praktické vzdělávání je určeno rovněž pečlivě vytipovaným jednotlivcům a týmům. Z tohoto důvodu jsou celkové

počty osob z řad zájemců nižší. Současně se jedná o individuální prakticky a pracovně zaměřené konzultace.

V čase však počet zájemců vzrůstá a již nyní skutečnost převyšuje plán.

Kurzy legislativy jsou u cílové skupiny rovněž velmi oblíbené. Obr. 7 znázorňuje stoupající trend a překročení

plánovaných hodnot.

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20






Obr. 5 Účast na stážích a školeních

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45






Obr. 6 Účast na praktickém vzdělávání



Poslední graf (obr. 8) znázorňuje celkové počty osob z řad cílové skupiny, které se zúčastnily jednotlivých částí

klíčových aktivit KA01 – KA07, a to v dělení na vědeckovýzkumné a akademické pracovníky (AP) a podpůrné

administrativní pracovníky (THP). Z grafického znázornění vyplývá, že řada oblastí oborů je zajímavá spíše pro

AP (praktické vzdělávání, aktivní účast na mezinárodních seminářích), řada naopak spíše pro THP (jazykové

vzdělávání, informační a komunikační technologie a legislativa). Oblast projektového managementu oslovuje

obě dvě cílové skupiny.

Ze všech výše uvedených grafů i průvodních slov vyplývá, že celkové plánované hodnoty jsou již v tuto chvíli

dosaženy a překročeny. Přesto je stále ještě řada účastníků z řad cílové skupiny se zájmem o nabízené klíčové

aktivity. Jsme tedy velmi rádi, že realizace projektu může nadále pokračovat a uspokojit tak potřeby cílové

skupiny.

REFERENCE

[1] BLAŽKOVÁ, M. (2007). Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy, Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-1535-3.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90






Obr. 7 Účast na kurzech legislativy

0

50

100

150

200

250

Obr. 8 Skutečné celkové počty zájemců

THP

AP



KANCELÁŘ CZELO - PARTNER ČESKÉHO VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V BRUSELU

Anna Vosečková

CZELO, Technologické centrum AV ČR (ČESKÁ REPUBLIKA) [email protected]

Abstrakt

Přednáška poskytne přehled o dosavadním působení České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO) v Bruselu, tj. od jejího zřízení v květnu 2005 až do současnosti. Představen bude způsob jejího financování, prostředí, v jakém se pracovnice kanceláře pohybují, a jejich nejvýznamnější partneři. V průběhu uplynulých let byl vybudován efektivní systém cílených služeb na podporu zapojování českých výzkumných pracovníků do evropské i mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a byla vypracována komunikační strategie, cílená jednak na širokou výzkumnou komunitu v České republice, jednak na bruselské odborné kruhy.

V r. 2013 byly zahájeny práce na realizaci nových prvků, k nimž patří zejména vydávání CZELO Bulletinu v anglickém jazyce, příprava nové webové stránky přizpůsobená struktuře příštího unijního programu Horizont 2020 a stručná brožura o aktivitách a službách kanceláře CZELO. Prohlubuje se zejména spolupráce s nově budovanými evropskými či regionálními centry excelence finančně podpořenými z Evropského regionálního rozvojového fondu (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace) a s projekty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Na závěr budou uvedeny konkrétní příklady podpory, kterou kancelář standardně poskytuje, a příklady akcí organizovaných v Bruselu. Klíčová slova: Výzkum, vývoj, inovace, Rámcové programy EU, Evropský výzkumný prostor.

1 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI

Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj (CZELO) byla zřízena v Bruselu v květnu 2005 s cílem napomáhat úspěšnému zapojení českého výzkumu do evropské výzkumné spolupráce, a to zejména prostřednictvím Rámcových programů Evropské unie pro výzkum a vývoj. Od počátku poskytovala kancelář bezplatné služby výzkumníkům ze všech oborů a výzkumných subjektů (veřejným i soukromým) v České republice. Kancelář CZELO je projektem Technologického centra Akademie věd ČR, finančně podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). V letech 2005 - 2008 byl realizován projekt 1P05OK464 (grant z Národního programu výzkumu, 1P - Regionální a mezinárodní spolupráce ve výzkumu). Druhá etapa kanceláře, projekt CZELO2 (OK08005) byl finančně podpořen z programu EUPRO (podpora evropské spolupráce – program MŠMT) a probíhal od počátku r. 2008 do 31. 12. 2012. Projekt CZELO3 (LE13018) je financován grantem programu EUPRO II (podpora infrastruktury mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji – program MŠMT) a byl zahájen ke dni 11. března 2013 a potrvá do 31. 12. 2016.

CZELO nabízí především následující služby: poskytování cílených a aktuálních informací českým výzkumným subjektům o evropském výzkumu a o příležitostech zapojení do mezinárodních výzkumných konsorcií (Přehled aktuálních informací a dvojjazyčný web CZELO); příprava a zprostředkování setkání českých výzkumníků s relevantními úředníky Evropské komise pro prezentaci výzkumných témat a návrhů projektů (minisemináře CZELO); systematická propagace českého výzkumu, jeho výsledků, partnerských kapacit a konkrétních nabídek ke spolupráci; pořádání informačních dnů (seminářů, konferencí, debat) o českém výzkumu a vývoji pro představitele evropských institucí (Evropský parlament, Evropská komise, Rada EU a další), organizací zastoupených v Bruselu a partnerských kanceláří; a v neposlední řadě zajišťování základní podpůrné infrastruktury a asistence při setkáních českých výzkumníků s potenciálními projektovými partnery v Bruselu.

2 VÝSTUPY PROJEKTU CZELO A CZELO2

2.1 Projekt CZELO

Projekt CZELO byl zahájen 31. ledna 2005 a ukončen 31. prosince 2008. Kancelář byla v Bruselu oficiálně zřízena k 15. květnu 2005 a slavnostní otevření proběhlo v prostorách Stálého zastoupení ČR při EU dne 27. června 2005. Postupně byl budován systém cílených služeb, poskytovaných bezplatně všem českým výzkumným subjektům, veřejným i soukromým. Hlavním cílem komunikační strategie bylo co nejvíce šířit informace o možnostech zapojování do projektů unijních programů a na skutečnost, že kancelář poskytuje



příležitost pro přímou osobní komunikaci s Evropskou komisí a dalšími relevantními evropskými i mezinárodními subjekty. Po dobu trvání projektu pracovníci kanceláře prezentovali své služby na 14 konferencích, 10 seminářích, 3 informačních dnech v ČR a na 15 setkáních s delegacemi českých podnikatelů či zástupců státní správy v Bruselu. Další část komunikační strategie byla cílena na bruselské odborné kruhy a jednalo se zejména o propagaci výzkumných kapacit ČR. Za tímto účelem uspořádala kancelář či se organizačně podílela na přípravě celkem 21 akcí (konferencí, seminářů či diskusních stolů). Od prvního ročníku České Street Party se kancelář aktivně prezentovala na svém stánku.

Od června 2008 začala kancelář CZELO pořádat malé neformální tematicky zaměřené minisemináře určené pro odborníky z ČR a dalších zemí a pro zástupce EK. Do konce projektu tak kancelář uspořádala celkem 7 miniseminářů. Pracovníci kanceláře se v zastoupení státní správy, členů programových výborů, expertů a dalších subjektů účastnili na cca 90 zasedáních. Kancelář CZELO v průběhu trvání projektu navštívila celá řada představitelů české vědy, výzkumu a technologického vývoje, státní správy i samosprávy. Na těchto setkáních byly diskutovány možné oblasti spolupráce, včetně přípravy konkrétních akcí, ať již v Bruselu či v ČR. V průměru se jednalo o cca 30 návštěv ročně. Poskytnuty byly konzultace k 30 návrhům projektů. Oficiální přijetí kanceláře jako plnohodnotného člena Neformální skupiny styčných kanceláří (Informal Group of Liaison Offices, IGLO) bylo realizováno již koncem června 2005. Členství v IGLO poskytlo pracovníkům kanceláře mnoho cenných informací o evropské politice výzkumu, zkušenosti s přípravou akcí a výměnu osvědčených praktik a postupů. Přínosem bylo i vyhledávání partnerů do výzkumných projektů.

2.2 Projekt CZELO2

Projekt CZELO2 Projekt byl zahájen v lednu 2008 a ukončen 31. prosince 2012. V r. 2008 probíhal souběžně s projektem CZELO s cílem provést důkladnou přípravu na průběh českého předsednictví v Radě EU v 1. pololetí 2009. Dne 25. května 2010 proběhla prestižní akce k 5. výročí působení kanceláře v Bruselu. Na akci, které se zúčastnilo 96 hostů, vystoupil s klíčovým proslovem, ve kterém zmínil úspěchy a záměry českého výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) s důrazem na oblast výzkumných infrastruktur, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vlastimil Růžička. U příležitosti oslav 7. výročí působení kanceláře CZELO v Bruselu, které se konaly v prostorách Stálého zastoupení ČR při EU pod názvem „Sedm let CZELO – sedm prezentací po sedmi minutách“ dne 30. května 2012, se více než 130 hostům představilo šest českých center excelence finančně podpořených z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a jeden projekt k synergiím mezi strukturálními fondy a 7. RP. Akci ukončily proslovy ředitele Josefa Jandy (MŠMT) a ředitele TC AV ČR Karla Klusáčka. V průběhu českého předsednictví pak kancelář uspořádala čtyři akce: 15. 1. 2009 - společenská akce s prezentací o reformě českého VaVaI pro členy CREST (nyní ERAC) v Bruselu; 1. 4. 2009 - seminář a prezentace českých úspěchů a projektů VaVaI ve Výboru regionů v Bruselu pod názvem „Regiony znalostí a Lisabonská strategie“; 6. - 7. 5. 2009 - konference, dva semináře, partnerská burza a výstavka bannerů s významnými vynálezy a úspěšnými výzkumnými projekty v jednotlivých regionech ČR v Lucemburku pod názvem „Czech Open Days“; 26. - 28. 5. 2009 - třídenní konference EK a CZ PRES „Udržitelný rozvoj: výzva pro evropský výzkum“ v Bruselu (zajištěna rovněž výstava fotografií Mikrosvět, zorganizováno vystoupení pantomimického souboru Theatro Pantomissimo, chod velkého stánku CZ PRES v konferenčních prostorách a propagační materiály od českých subjektů). S cílem poskytovat nejaktuálnější informace se pracovníci kanceláře zúčastnili celkem 645 konferencí, seminářů a dalších prezentačních akcí organizovaných v Bruselu a v dalších evropských zemích (od února 2011 jsou záznamy z akcí, kterých se zúčastnili pracovníci kanceláře, zveřejňovány na webu CZELO). V průběhu trvání projektu bylo na web vloženo celkem 3053 informací a vyřízeno 982 dotazů a požadavků. Poskytnuty byly konzultace k 31 návrhům projektů.

Za účelem propagace kapacit českého výzkumu a získání vlastních zkušeností s fungováním projektů 7. rámcového programu se pracovníci kanceláře aktivně zapojili do dvou projektů 7. RP: EECAlink v letech 2009 – 2011 (kancelář CZELO se jménem TC AV ČR zúčastnila tohoto projektu jako jeden ze 17 partnerů, vedla pracovní balíček č. 5 Dissemination (šíření výsledků) a zodpovídala za organizaci závěrečné konference projektu v Bruselu 7. 6. 2011) a OMC-NET CIA4OPM v letech 2009 – 2011 (vytvoření obecné metodologie pro hodnocení společensko-ekonomických dopadů financování výzkumu z veřejných prostředků - výsledky byly předloženy výboru ERAC). Pracovníci kanceláře zastupovali české subjekty na 55 jednáních a v kanceláři se uskutečnilo na 86 setkání a vzájemných konzultací. Důležité je rovněž navazování a udržování kontaktů s úředníky Evropské komise. Zvláštní pozornost byla věnována českým (i slovenským) pracovníkům na Generálním ředitelství EK pro výzkum a inovace, GŘ pro Informační společnost a média a dalších GŘ a v Evropském parlamentu, a to buď formou individuálních schůzek či organizováním poledních setkání, tzv. Research Lunch. V průběhu řešení projektu tak došlo k 32 schůzkám a k zorganizování 12 poledních setkání. Zorganizováno bylo 30 miniseminářů. Kancelář logisticky podpořila a poskytla základní infrastrukturu celkem 32 akcím.

Kancelář CZELO v průběhu řešení projektu uspořádala či organizačně se podílela na přípravě akcí, jejichž hlavním cílem byla propagace výzkumných kapacit českých subjektů, informování o českém systému výzkumu a vývoje a v neposlední řadě o významných výsledcích, kterých čeští badatelé dosáhli – celkem bylo zorganizováno 17 mezinárodních akcí. Zajištěna byla rovněž aktivní účast na všech ročnících České Street



Party. V ČR pak pracovníci kanceláře aktivně vystoupili na 36 akcích. V r. 2010 byla zahájena intenzivnější spolupráce se zástupci českých regionů v Bruselu formou tzv. Snídaní s regiony. Do konce projektu jich proběhlo 8. Celkem tak kancelář obecně prezentovala český výzkum, vývoj a inovace či se jiným způsobem aktivně zapojila a zviditelnila na 18 akcích a při dalších příležitostech (v Bruselu, v Bratislavě, v polské Vratislavi a v Charkově na Ukrajině). V průběhu řešení projektu rovněž kancelář CZELO poskytovala krátkodobé i dlouhodobé pracovní stáže. Výsledkem těchto pobytů bylo navázání hlubší spolupráce s českými výzkumnými subjekty a motivace vysokoškolských studentů pro volbu vědecko-výzkumných kariér, případně pro práci v evropských institucích. Stážisté se plně zapojili do činnosti kanceláře a navázali důležité pracovní kontakty. Celkem se jednalo o 15 tříměsíčních stáží pro studenty MUNI Brno s pracovním stipendiem programu ERASMUS (kancelář se v r. 2009 stala školícím pracovištěm tohoto programu), o 14 krátkodobých stáží projektových manažerů vysokých škol, výzkumných institucí i podniků a o 9 stáží pracovníků TC AV ČR.

3 NOVÉ PRVKY OD ROKU 2013

Projekt CZELO3 (2013 – 2016) je realizován v úzké provázanosti s projektem CZERA - Česká republika v Evropském výzkumném prostoru (projekt LM2010010), finančně podpořeného v období 2010 - 2015 z programu MŠMT (LM – Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI). V tomto smyslu se jedná o synergie s aktivitami projektu CZERA nazvanými „Služby pro národní výzkumné týmy, výzkumné organizace a průmyslové podniky“, s cílem usnadnit zapojení národních výzkumných kapacit do špičkové mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Intenzivní úsilí o zvýšení účasti subjektů ČR v novém rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 a do aktivit Evropského výzkumného prostoru (ERA) obecně je dále realizováno ve spolupráci s partnery z české Národní informační sítě (NINET), tj. s regionálními a oborovými kontaktními organizacemi.

Na úrovni evropské a zahraniční se jedná o spolupráci s relevantními zájmovými skupinami, institucemi a dalšími subjekty působícími v Bruselu. Již prokázaným přínosem z minulých let je aktivní zapojení kanceláře CZELO do neformálního sdružení IGLO (Neformální sdružení styčných kanceláří, Informal Group of Liaison Offices) i jeho tematicky zaměřených pracovních skupin, jež nabízí např. sdílení dokumentů nacházejících se ve stadiu příprav, možnost konzultace problematických otázek či předávání osvědčených postupů. Další členské státy proto přistupují k otevření styčných kanceláří v Bruselu: od května 2012 byla znovu po cca dvou letech otevřena maďarská kancelář HunOR, nově pak kancelář estonská ETAG a moldavská MOST. Celkem tak bude mít své styčné kanceláře v Bruselu otevřeno 23 členských států a zemí přidružených k 7. RP. K novým prvkům projektu CZELO3 patří:

• začlenění oblasti inovací a většího důrazu na spolupráci s průmyslovým sektorem do aktivit projektu - promítne se jak do informační činnosti, tak do spolupráce s českými relevantními subjekty jako takové v tomto smyslu se jedná zvláště o navázání strategických kontaktů trvalejší povahy s národními technologickými platformami, klastry, póly excelence, vědeckotechnickými parky či sdruženími výzkumných organizací a inovačních podniků, posílena bude rovněž spolupráce se zastoupeními českých zájmových sdružení v Bruselu, jako je Česká podnikatelská reprezentace při EU (Czech Business Representation, CEBRE) či Agentura MPO na podporu obchodu (CzechTrade); oblast inovací bude zohledněna i v názvu kanceláře a názvu projektu CZELO3 (Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace),

• začlenění oblasti terciárního vzdělávání: propojování znalostního trojúhelníku zvláště v souvislosti se začleněním Evropského technologického a inovačního institutu (EIT) do programu Horizont 2020 a vyšší provázanost s oblastí vysokoškolského vzdělávání (např. zavedení průmyslových doktorátů a převedení grantů pro doktorandy z programu Erasmus pro všechny do Akcí Marie Sklodowska-Curie) si vyžádá i větší důraz na spolupráci s českým vysokoškolským sektorem, v Bruselu pak na spolupráci s těmi styčnými kancelářemi, které kromě výzkumu pokrývají i oblast vysokoškolského vzdělávání (jedná se zvláště o nizozemskou kancelář NethER a švýcarskou SwissCore) přínosem bude i aktivní zapojení kanceláře CZELO do pracovní skupiny IGLO pro vysokoškolské vzdělávání, která zahájila svou činnost v r. 2012,

• intenzivní propagace nově vznikajících českých center excelence a regionálních center VaV budovaných s finanční podporou Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Evropského regionálního rozvojového fondu, ERDF (i v příštím programovacím období na léta 2014-2020): cílem je podpořit budoucí finanční udržitelnost těchto nových subjektů, a to prostřednictvím jejich zapojení do evropské výzkumné spolupráce, konkrétně do projektů rámcových programů projekt v tomto smyslu naváže na činnosti zahájené v projektu CZELO2 (např. zapojení CEITEC do akce několika styčných kanceláří Marie Curie Roadshow na jaře 2012 či propagace šesti českých center excelence v rámci oslav sedmého výročí působení kanceláře CZELO v Bruselu dne 30. 5. 2012),



• nové metody informační strategie: k nim bude patřit zejména nová webová stránka, která bude uzpůsobená programu H2020, tematicky členěna dle výzkumných oblastí s cílem zajistit strukturované informace o jejich vývoji, a zohledňující pokrok v oblasti softwarových aplikací a využívající moderních technologií; dále bude publikován a rozesílán ad-hoc zpravodaj (cca 6-8x ročně) v angličtině s novinkami z českého prostředí VaVaI, adresovaný bruselským odborným kruhům, evropským institucím a partnerským kancelářím a sdružením,

• podpora rozvoje lidských zdrojů pro VaVaI: aktivity projektu budou cíleny nejen na podporu zkušených vědců, ale zvláštní pozornost bude věnována i výzkumným pracovníkům na začátku jejich výzkumných kariér, a to jejich zapojováním zejména do miniseminářů organizovaných kanceláří CZELO; pokračovat bude poskytování pracovních stáží pro vysokoškolské studenty v rámci programu ERASMUS a pro řešitele projektů finančně podpořených z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Evropského sociálního fondu, zaměřených na zvyšování odborné kvalifikace projektových manažerů na českých vysokých školách a dalších institucích,

• synergie s dalšími programy a politikami EU: program Horizont 2020 bude implementován tak, aby umožňoval komplementaritu s kohezními fondy (zvláště s ERDF), se Společnou zemědělskou politikou, Programem pro konkurenceschopnost podniků a MSP (COSME), programem Erasmus pro všechny a Life+ specifický význam pro oblast VaVaI bude mít zejména ERDF a možnost kombinovat jeho zdroje s podporou H2020 za podmínky existence regionálních výzkumných a inovačních strategií pro chytré specializace (RIS3 – Smart Specialization) - proto bude kancelář CZELO poskytovat i cílené informace ohledně možností synergického využívání uvedených finančních nástrojů.

Stěžejním přínosem pokračování financování kanceláře CZELO v Bruselu je zvýšení zapojování ČR do ERA, zvláště pak do projektů příštího rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. K dalším konkrétním přínosům patří:

• zdokonalení informační a podpůrné platformy, zvláště prostřednictvím nové tematicky strukturované a uživatelsky přátelské webové stránky a sběrem a přenosem aktuálních informací

• zvyšování odborných kapacit českých projektových manažerů prostřednictvím krátkodobých stáží v Bruselu

• odborná příprava mladé generace pro zahájení vědecké či manažerské kariéry za využití pracovních stipendií programu ERASMUS (kancelář CZELO je ze strany EK uznána jako školící pracoviště)

• propagace českých výzkumných a inovačních kapacit nejen organizováním prezentačních akcí, ale i vydáváním elektronického ad-hoc bulletinu v jazyce anglickém informujícího o úspěších a kvalitách českých výzkumných subjektů

• podpora navazování partnerských vztahů za využití specifického postavení kanceláře v Bruselu a členství v relevantních zájmových sdruženích

• zajištění účasti ČR na zasedáních a dalších akcích, na které se český zástupce nemůže dostavit buď z časových či finančních důvodů

• přímý tok informací do všech krajů ČR prostřednictvím úzké spolupráce s českými regionálními a oborovými kontaktními organizacemi a dalšími subjekty, jako jsou např. národní technologické platformy či klastry

• prohloubení partnerských vztahů s průmyslovým sektorem začleněním oblasti inovací.

4 PŘÍKLADY KONKRÉTNÍ PODPORY

Česka styčná kancelář pro VaV (od března 2013 Česká styčná kancelář pro VaVaI) se v průběhu uplynulých sedmi let stala skutečnou informační a podpůrnou platformou pro oblast českého výzkumu, vývoje a inovací. I nadále bude usnadňovat a podporovat navazování užších partnerských vztahů českých výzkumných a inovačních týmů, institucí a podniků s jejich evropskými i mimoevropskými protějšky. Projekt bude prioritně zaměřen na zvýšení účasti relevantních českých subjektů v projektech nového rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 (H2020) a na zapojování do dalších aktivit a iniciativ probíhajících na praktické úrovni v rámci budování a realizace ERA. K příkladům konkrétní podpory patří:

• Příprava projektového návrhu

Chcete se zapojit do evropské výzkumné spolupráce a potřebujete získat informace o tématech příštích výzev, o problematice Rámcových programů a dalších programů EU? Kancelář CZELO vám nabízí oficiální i neoficiální dokumenty, aktualizované informace na webu, Přehled aktuálních informací o evropském výzkumu (vychází elektronicky každé 3 týdny, odběr emailem http://www.czelo.cz/newsletter/), zodpovídání dotazů a vyřizování požadavků, zápisy z akcí – konference, semináře, informační dny. Máte vytipovanou oblast/téma, ve které byste chtěli realizovat svůj projekt? Kancelář CZELO vám nabízí konzultace projektových záměrů, kontakty na relevantní úředníky EK, pomoc s vyhledáváním partnerů do



projektových konsorcií, odkaz na relevantní databáze, vyhledání partnerů přes kanceláře sdružené v IGLO http://www.iglortd.org/services/partner.html).

• Realizace projektu

Realizujete mezinárodní výzkumný projekt? Kancelář CZELO vám nabízí prostory v Bruselu – zajištění jednacích prostor a logistická podpora pro schůzku projektového konsorcia (veškerá výpočetní technika včetně zajištění občerstvení), informace a konzultace problémů či nejasností, zprostředkování kontaktů.

• Propagace výzkumných kapacit

Máte zájem zviditelnit svůj výzkum či instituci? Nebojte se nás oslovit s požadavkem, nápadem či myšlenkou. Kancelář CZELO vám nabízí zorganizování cílené propagační akce – např. prezentace výzkumných center vybudovaných ze strukturálních fondů, aktivní účast na České Street Party či na miniseminářích dle vašich potřeb, příležitostné prosazování řečníků na konferencích a seminářích či zajištění zahraničních řečníků na vaše akce v ČR, stáže v kanceláři CZELO (např. v rámci projektů OP VK a dalších OP). Nově pak nabízíme zveřejnění vašeho profilu (výzkumných kapacit, možností zaměstnání či doktorandských nebo postdoktorandských pozic atd.) v nově vydávaném ad hoc CZELO Bulletinu (pouze v anglickém jazyce).

• Hodnocení návrhů projektů pro EK

Evropská komise stále hledá odborníky na hodnocení návrhů projektů Rámcových programů. Pokud máte zájem, přihlaste se do databáze expertů na Portálu účastník a získáte nejen zkušenosti pro vlastní přípravu projektů, ale i potencionální partnery do projektů, představíte pracovníkům EK nejen sebe, ale i svou instituci a navíc se jedná o činnost dobře placenou. Kancelář CZELO vám v případě zájmu může pomoci při navázání kontaktů s relevantním oddělením EK.

The object

- an angel statue from a set of three statues (Virgin Mary with two angels at the sides) on an

enclosing wall of a private house in the center of Kutna Hora city

- style and dating: 1764

- dimension: 83 x 48 cm base, height 147 cm

The used rock

- local biodetritic coarse grained, Mesozoic, cretaceous limestone

(so called Kutna Hora limestone)

- contains variable portion of biodetrital carbonate particles (calcite), quartz, mica and low

amount of other silicates

- high porosity, coarse porous system, average pore size approx. 80 µm

The main damage phenomena

• surface washout (dissolution)

• crust formation, deformation of the original shape

• on local parts rock-disintegration to the depth of several cm

• inappropriate cement based repair mortars

• sanding and crumbling of the stone under repair mortar layers and their detachment

• biological deposits - green algae

The main conservation demands

• stabilization of highly damaged parts before other restoration treatments – preconsolidation

• removal of inappropriate repair mortar

• reduction of gypsum crusts

• structural consolidation of damaged areas

• grouting, fulfilling of cracks

• treatment with materials compatible to the original rock

Utilisation of lime-nanosols for listed conservation demands

Preconsolidation, structural consolidation, grouting, fulfilling of cracks

Testing on laboratory samples and reference areas before treatment

Testing and selection of suitable lime-nanosols

Assessment of application techniques

Evaluation of consolidation effect

Comparison of basic properties and microstructure of untreated and treated limestone

Evaluation methods

• Visual assessment

• REM-EDS analysis of microstructure (performed by IATCS, Vienna)

• Ultrasonic measurements

• Drilling resistance

• Mechanical properties (performed by ITAM Prague)

• Water uptake measurement

Summary of testing results and subsequent application on the statue

The testing of structural consolidation on laboratory samples prepared from the same type of

limestone as the statue, has clearly shown a very good penetration capability (penetration depth

up to 4cm) of tested nanosols and provable increase of strength. The strength increase was

dependent on the number of impregnation cycles and application by dropping (flooding) showed

better results than application by brushing.

Different CaLoSil types has been compared and modified for grouting, fulfilling of cracks and

stabilization of the edges heavily damaged areas.

As a negative consequence of consolidation appears the creation of white haze on the stone

surface. A slight reduction of white haze creation by modification of application is possible by

covering of treated areas immediately after impregnation by an aluminium foil. The full and

sensitive removal of white haze itself was satisfactory using different standard cleaning methods.

Based on this results the product CaLoSil E25 has been selected for the structural consolidation of

damaged areas on the angel statue. The consumption of the consolidant was quite high, on the

reference areas was up to 18 l/m2 and the consolidation effect was proved by ultrasonic

measurement. White haze formation appeared mainly on areas with densified surface (sulfation).

The edges of heavily damaged areas and cracks has been treated with modified CaLoSil E 50 and

CaLoSil Pasty.

Use of CaLoSiL® lime-nanosuspension

for conservation of an angel statue from Kutna Hora limestone

– an example on a reference object

Mass gain during the carbonation

0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30

Time [days]

!"#$!%&'

Dana Macounová, Karol Bayer (University Pardubice, Faculty of Restoration Litomyšl, Czech Republic)

SEM/BSE iamge of Untreated

stone

SEM/BSE iamge of treated

stone with CaLoSiL E25

(consolidant distribution

coloured with red)

SEM/SE iamge of treated stone

with CaLoSiL E25,

microstructure of matrix with

deposition of carbonated

consolidant

Summary and conclusions

- Good penetration to the treated porous limestone

- Best results by application by dropping/flooding

- Provable structural consolidation evaluated by strength and ultrasonic measurements

- White haze formation on the surface, mainly on surfaces with higher density

- Sensitive removal of white haze by different stone cleaning methods possible

- Recordable gain of the mass due to bonding of the CO2 , carbonation in tested rock with

penetration depth ca. 2 cm in 7-10 days

Before

consolidation

After

consolidation

Velocity - average (km/s) 1,35 2,04

Velocity - minimum (km/s) 0,77 1,59

Velocity - maximum (km/s) 2,48 2,72

Velocity – increase

average (%)

50

Enclosing wall, the original position of an

angel

Overview of a set of decoration on the wall, our reference object – angel

is color on the left

Impregnation of areas, where

consumption was measured

Angel after impregnation Elbow child - after impregnation; injection;

stabilization of borders; after restoration

Before and after restoration

detail (elbow and hand of child)

Statue of angel with child before and after restoration

Laboratory testing - the chosen method of application - vertical and horizontal; depth of penetration at two methods of

application – on the right dripping, on the left by brush

The object

ROSA COELI – a Premonstratensian convent founded in 1181

– the first woman convent in Moravia, rebuilt in the 14th, 16th and 18th century

Treated area

The historic lime render at the west wall in the 2nd floor of the cloister.

Three layers of historic mortars preserved:

• the first layer, original render, applied on masonry made of stones and bricks, is preserved in

fragments, mortar is quite coarse and very crumbly. It contains tiny particles of carbonised

lime. Pinkish colour of the mortar is caused by iron compounds (oxides and hydrated oxides)

present in the sand.

• the second layer, “gothic” render, of whitish colour, locally smooth surface, finer than other

layers, preserved in fragments

• the third layer, “baroque” render, comprises a coarse, very corroded mortar of greyish colour.

This render covers approx. 45% of the surface of the wall.

The main damage phenomena

• surface disintegrated, very corroded, crumbly

• loss of cohesion

• loss of adhesion to the masonry

The main conservation requirements

• surface cleaning

• structural consolidation of damage areas

• fixing of the edges of the mortar

Examination of consolidation effect

• REM-EDS analysis (performed by IATCS, Vienna)

• On-site examination of consolidation effect of different consolidants

(performed by ITAM Prague)

(methods:peeling test, micro-drilling resistance, water uptake measurement

agents: CaLoSiL E25/E50/IP25, Funcosil KSE 300/500, Porosil RZ/ZTS)

Evaluation of consolidation tests

On site investigation confirmed that there is an increase of compactness of the surface of the

impregnated mortars compared to the non treated mortars in the case of all tested agents. The

most remarkable strengthening was observed on materials impregnated with Porosil RZ and

Porosil ZTS. Disadvantage of these agents may be relatively slight strengthening of the mortar

under the surface and no water uptake. Satisfying consolidation effect was achieved also with

Funcosil 300 and Funcosil 500. Great disadvantage is a very low absorption or no water

uptake of the treated materials even after several months.

REM-EDS proved good strenghtening effect of CaLoSiL E50 only at the surface. There was no

consolidant underneath.

Very good results (comparing all used testing methods) were achieved with CaLoSiL E25

which consolidated evenly all the treated mortar. The only disadvantage may be the necessity

of several impregnation cycles (2-3) to achieve a remarkable consolidation effect. Relatively

low concentration (25g/liter) enables to reduce a danger of forming of the white haze (WHF) to

minimum by proper application (slow, gradual spraying, temperatures below 20°C, avoiding

application under the direct sun).

Based on the results of the tests CaLoSiL E 25 was chosen as most appropriate agent for a

structural consolidation of mortars.

Use of CaLoSiL® lime-nanosuspension

for conservation of historic rendering of the former convent Rosa Coeli in Dolní Kounice in South Moravia

– an example on a reference object

Dimensions of wall/treated mortar (m2)

West wall 59,9

Original render (12th century) 1,4

“Gothic” render (14th century) 1,2

“Baroque” render (18th century) 25.3

Render in total 27,9

Cycle Date Climate

conditions

Consumption

[litres]

Size of the treated

area [m2]

Consumption

[litres/m2]

Consolidation effect White Haze

Formation

(WHF)

1st cycle 24.5.

2011

T: 21,8°C

Rh: 60,7%

47,5 27,9 m2 1,7 Improvement of

cohesion, but not

wholly satisfying

No/very

slight

2nd cycle 8.6.

2011

T: 22,3°C

Rh: 73,9%

17 27,9 m2 0,6 Satisfying

improvement of

cohesion at majority

of the surface

No/very

slight

3rd cycle 29.6.

2011

T: 26,8°C

Rh: 42,7%

5,5 10 m2

(selectively)

0,5 Satisfying

improvement of

cohesion

slight

Conclusion:

Historic lime mortars of the convent Rosa Coeli were conserved using nanosol CaLoSiL E25 for

structural consolidation after series of tests of different strenghtening agents.

Mortars were succesfuly conserved and secured against further deterioration.

Average consumption of nanosol was 0,9l/m2

It is the first example of using nanosol in such a large scale in the czech Republic.

Luboš Machacko, Jana Dunajská, Dana Macounová, Karol Bayer (University Pardubice, Faculty of Restoration Litomyšl, Czech Republic)

Structural consolidation of damage areas

Consolidation of the mortars was performed by means of CaLoSiL E25 in two and three cycles

according to the structure of the mortar surface. The main goal was to achieve a profound

structural consolidation of the damaged surface.

Product/

Producer

Type of consolidant Test area

(cm)

Amount of

consolidant

Consolidation effect

Calosil E 25

(IBZ Freiberg, D)

Nanosol of Ca(OH)2 in

ethanol

M - 16 x 25 200 ml

(2 cycles á 100 ml)

Satisfying at the surface and underneath.

Calosil E 50

(IBZ Freiberg, D)


ethanol

K - 16 x 25 200 ml


Satisfying at surface, but not underneath.

Calosil IP 25

(IBZ Freiberg, D)


izopropanol

L - 16 x 25 200 ml


Satisfying at surface and underneath,

tendency to white haze formation.

Funcosil 300

(Remmers, D)

Silicic acid ester M - 16 x 25 150 ml Satisfying at surface and underneath,

no water uptake even after 17 months.

Funcosil 500

(Remmers, D)

Silicic acid ester N - 16 x22 150 ml Satisfying at surface and underneath,

no water uptake even after 17 months.

Porosil RZ

(Aqua, CZ)

Silicic acid ester O - 17 x 29 300 ml Satisfying at surface, but not underneath.

Porosil ZTS

(Aqua, CZ)

Silica sol P - 17 x 33 150 ml Too mach strenghtening at the surface,

but mortar still crumbly underneath.

Untreated mortar CaLoSiL E25 in the pore system CaLoSiL E50 at the surface but not

underneath

West wall after the treatment

Scheme of preserved mortars (red – original render, blue – “gothic“ render, green – „baroque“ render)

Rosa Coeli, exterior Rosa Coeli, the cloister

West wall after the treatment

Preserved mortars

Left –original mortar

Right – „baroque“ render

Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, v .v. i.

Acknowledgement: The research was supported by the grant CZ.1.05/1.1.00/02.0073

(Czechglobe) of the Operational Programme CZ.1.05 ‘Research and Development for

Innovations Operational Programme’ Priority 1: European Centres of Excellence.

A) Open Access to Publications:

• Gold Open Access

• Green Open Access

• Hybrid Open Access

• Diamond Open Access

• Diamond-plus Open Access

B) Open Access to Infrastructure

• Open Access Mutual

• Open Access to Everybody

• Open Access Half-open

• Open Access Casual

Jiří Kolman

Global Change Research Centre Academy of Sciences of the Czech Republic, v. v. i., (CzechGlobe), Belidla 986/4a, 603 00 Brno, the Czech Republic / Faculty of Law at

Masaryk University, [email protected]

Conclusion:

All above mentioned specifics might require special legislation dealing with this policy. However

European Commission itself and member states have their own approaches that differ and are not still

unified. The dispersed legislation and granting rules have disturbance effect on the project

implementation either on EU or national level. The general rules dealing with freedom of information

are not in all cases respected and in some cases are in conflict with the rules of public aid.

Experience with ESFRI projects and cooperation within ERIC (European

Research Infrastructure Consortium) and related communication (right to

information) with European Commission

MS Word ClipArt

MS Word ClipArt

One of the actual aspects of ESFRI and FP projects is Open Access.

What type of Open Access does exist?

www.materialy21.cz

The project work with students and their

teachers to operate several key activi-

ties, which we would like to increase in-

terest in the study and future career in

the above mentioned � elds. We organi-

ze cycles of lectures, open days, partici-

pate in exhibitions and symposia, pub-

lishing popularizing quarterly reedition

book on thermonuclear fusion as a sour-

ce of clean safe energy, short populari-

zing movies, organize training seminars

for teachers and scienti� c clubs for pri-

mary and secondary schools. The project

is funded by the European Social Fund

and the state budget, making it possi-

ble for the implementation of activities

to ensure high quality facilities so that

the convergence of research discipli-

nes become fun, not only for students

but also for their teachers.

The project, called Materials for the New Millenni-

um is designed as a comprehensive project for

the popularization of science and research is fo-

cused on three important areas of scienti� c re-

search which are closely linked. Speci� cally, the

� eld of controlled thermonuclear fusion, space

research and materials research. The main ob-

jective of the project is bring new information

and popularization to the young people, especi-

ally pupils and students at all levels of education

so as to achieve an increase in the attractiveness

of science and research, and in particular to the

Czech research and development remained at the

international level in the future.

The project is implemented by Vitkovice - research and development - technical applications,

as in collaboration with the Institute of Plasma Physics ASCR, Czech Space O! ce and Assistance

Center, Inc. with support from the Operational Programme Education for Competitiveness.

www.vitkovice.net | www.czechspace.cz | www.ipp.cas.cz |www.asistencnicentrum.cz

Registration number: CZ.1.07/2.3.00/35.0009 | MATERAILS FOR THE NEW MILLENIUM

MATERIALS FOR

THE NEW MILLENIUM

INSTITUTE OF PLASMA PHYSICS, v.v.i.

ACADEMY OF SCIENCES OF THE CZECH REPUBLIC

CZECH LIAISON OFFICE FOR RESEARCH,

DEVELOPMENT AND INNOVATION (CZELO)THE CZELO OFFICE FACILITATES A DIRECT CONTACT BETWEEN CZECH RESEARCH AND IMPORTANT EUROPEAN

INSTITUTIONS, MAINLY THE EUROPEAN COMMISSION, THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL

OF THE EU, CZECH REGIONAL OFFICES IN BRUSSELS AND PARTNER OFFICES OF COUNTRIES ASSOCIATED

IN IGLO. THIS IS ALSO REFLECTED IN ITS STRATEGIC LOCATION IN BRUSSELS.

Core activities:

• Provision of up to date and targeted information

on opportunities for participating in international research

cooperation

• Facilitation of consultations or personal meetings with relevant

offi cers from the EC, mainly in a form of miniworkshops

• Ensuring support infrastructure and assistance for meetings

of representatives of Czech administration and Czech

researcher community with their partners in Brussels

• Organization of presentation events on Czech research,

development and innovation

• Systematic promotion of Czech research, achieved results,

partner capacities and concrete collaborative offers through

CZELO Bulletin

• Participation in relevant events held in Brussels including

the eventual replacement of Czech delegates in the meetings

• Cooperation with other countries and research bodies

Number of inquiries and requests

addressed to CZELO in 2012

0

10

20

30

40

50

60

70

AS CR

5

20

40

58

65

45

RPO

HEI

Firm

Administration

Foreigners

Visits of CZELO website in 2012 by origin

233

7

65 %

14 880

INQUIRIES TO CZELO

IN 2012

OF CZELO WEB VISITS IN 2012

WERE FROM THE CZECH REPUBLIC

VISITS OF CZELO WEB

IN 2012

Czech Republic

Belgium

Slovakia

Unknown

United Kingdom

Others

YEARS OF CZELO PRESENCE

IN BRUSSELS CELEBRATED IN 2012

Support of short term internships and skilful activities for innovation of tertiary education

at Jan Perner Transport Faculty and the Faculty of Electrical Engineering and Informatics -

University of Pardubice

Project number: CZ.1.07/2.4.00/17.0107

Education for Competitiveness Operational Programme, Priority Axis No. 2: Tertiary Education, Research and Development

Realization period: 1. 6. 2011 – 31. 5. 2014

University of Pardubice

www.uni-pardubice.eu

Jan Perner Transport Faculty

Faculty of Electrical Engineering and Informatics

Innovation of the bachelor‘s and the master‘s study programmes

• Transport Technology and Communications • Information Technology

• Civil Engineering • Electrical Engineering and Informatics

Innovation of the doctoral study programmes

• Engineering and Technology in Transport and Communications

• Electrical Engineering and Informatics

Research team

Jan Perner Transport Faculty, University of Pardubice

• faculty of multi-disciplinary character of trade-economic and technological-technical focus

• bachelor‘s, master‘s and doctoral study programmes educate specialists for private and public transport companies and busi-

nesses, manufacturing, construction and trade companies, research and design organizations, government and education

Faculty of Electrical Engineering and Informatics

• dynamic young faculty, which in bachelor‘s, master‘s and doctoral programmes, trains experts for electrical industry, in the areas of

information technology and management systems, and in various industries especially in the fields of measurement, automatic cont-

rol and information systems

Both faculties are significantly involved in projects of basic, applied and institutional research within both domestic and interna-

tional cooperation.

Project partner

National Technology platform „Interoperability of railway infrastructure“

Contacts

http://projekty.upce.cz/posta/info.html http://www.sizi.cz/

• interest group of 22 businesses, universities, research and project organizations in the field of railway construction

that are involved in capital construction and maintenance of railway infrastructure in the Czech Republic in the

areas of infrastructure, energy, management and securit

Main objectives of the project

• strengthen cooperation and deepen relationships between the University of Pardubice and the project partner – Technology platform

„Interoperability of railway infrastructure“

• network with national and foreign institutions in educational, research and commercial area

• gain and improve language and professional skills

• domestic and foreign study visits to scientific and research workplaces of universities and commercial entities for students and acade-

mic workers

• support of active participation at domestic and foreign conferences, fairs and exhibitions

• transfer of expertise to target groups

• improve tuition by transferring the gained knowledge

Project realization

• 113 domestic and foreign internships have been realized

• participation of 49 people of the target groups at 21 international conferences has been supported

• 3 workshops has taken place where participants of internships and conferences informed about their completed actions and contri-

bution to their work

• 9 language courses have been realized supporting 57 people of target groups

• 6 courses aimed at communication, presentation, teamwork, managerial skills and research teambuilding have been realised supporting

67 people

• national cooperation with existing collaborative entities and the cooperation with other new entities has been developed in connecti-

on with the above mentioned activities

• these activities are going to last in the upcoming 9 months of realization

• on the basis of newly acquired knowledge, experience and skills the above mentioned study programmes will be upgraded

International seminar 2013 - The Secret of Successful Projects Full-texts and Posters

September 2013Pardubice, Czech Republic

Grant Office – the way to succesful projects CZ.1.07/2.4.00/17.0106

This project is cofinanced by the European Social Fund and the state budget of the Czech Republic

ISBN 978-80-7395-674-5 (Print)ISBN 978-80-7395-675-2 (Online)

Title International seminar 2013 The Secret of Successful Projects Full-texts and Posters CD-ROM includedPublisher University of Pardubice Studentská 95, 532 10 Pardubice Czech RepublicNumber of Copies 70Edition FirstPrinted by Printing Centre of the University of Pardubice

The Secret of Susccessful Projects, International seminar 2013 · International seminar 2013 - The...

Documents

Transcript of The Secret of Susccessful Projects, International seminar 2013 · International seminar 2013 - The...