StRatEGiE tVoRBy VEřEJNÝCh pRoStRaNStVíurbanspace.rec.org/files/Joint-Strategy-in-Czech.pdf ·...

jako součást projektuUrbSpace

StRatEGiE tVoRBy VEřEJNÝCh pRoStRaNStVí

Městské prostory – cesta k městu uzpůsobenému pro život

� �Joint Strategy Joint Strategy

The author:

Prof. richard Stiles, institute for Urban Design and Landscape architecture, University of technology, Vienna

this paper was compiled from six separate working papers prepared by regional environmental Center (Slovakia), nadace Partnerství (Czech republic) and nadácia ekopolis (Slovakia), LaMoro (italy), riSSC (italy), FH erfurt (germany) and tU Wien (austria).

this guideline is part of the project “UrbSpace” (www.urbanspaces.eu) that is implemented through the CentraL eUroPe Programme cofinanced by the erDF.

Úvodní shrnutí ...............................................................................................................................................5

KaPitoLa 1Úvod a širší kontext ....................................................................................................................................... 7

1.1 Záměryacíle ........................................................................................................................................ 81.2 Vymezeníotevřenéhoprostoru ............................................................................................................ 91.3 Systém,hierarchie,spojení ................................................................................................................. 101.4 Širší kontext a otázka politiky ............................................................................................................. 11

Kapitola �Vlastnosti„dobréhoměstskéhoprostoru“ ................................................................................................... 1�

2.1 Životníprostředí ................................................................................................................................ 142.2 Sociálníaspolečenskéfunkce ............................................................................................................ 162.3 Strukturálníasymbolickéfunkce........................................................................................................ 18

Kapitola �Plánovánísevšemizúčastněnýmiaproně ................................................................................................... �1

�.1 Úvod .................................................................................................................................................. ��3.2 Jakužívámeveřejnáprostranství?Hlavnífaktory ................................................................................ ��3.3 Uživateléměstskýchprostranství ........................................................................................................ �53.4 Genderováhlediska:Plánovánívzájmuženamenšin ........................................................................ �73.5 ‘Městoprovšechny’:Plánujemeprohendikepovanéavšechnyostatní .............................................. �83.6 Partneřivplánovacímanávrhovémproces ........................................................................................ �9

Kapitola 4Plánováníanávrh–zásadyúspěšnéhoprocesu ........................................................................................... �1

4.1 Úvod: navrhování jako proces ............................................................................................................ ��4.2 Začínáme–vytvářímevizi .................................................................................................................. ��4.3 Přípravnáfáze .................................................................................................................................... ��4.4 Vlastní návrh / dizajn ......................................................................................................................... �74.5 Fáze realizace .................................................................................................................................... �84.6 Správaaúdržba,stálýdohledavyhodnocování ................................................................................ �94.7 Závěry–omezeníapříležitostidobréhoplánovacíhoprocesu ............................................................ 40

Kapitola 5Jaktovšesložittak,abyvznikldobrýnávrh? ............................................................................................... 41

5.1 Úvod:programovánáplňadizajnprostoru ........................................................................................ 4�5.2 Fyzickévlastnostimístaajejichodrazvnávrhu .................................................................................. 4�5.3 Vytvářímekvalitnízadání ................................................................................................................... 4�5.4 Definujeme základní elementy - vzorce .............................................................................................. 4�5.5 Typologieprověřenýchforemměstskýchprostranství ......................................................................... 4�5.6 Několikpříkladůtypickýchveřejnýchprostranství ............................................................................... 445.7 Spojenídocelku,kterýjevícenežpouhýmsoučtemčástí .................................................................. 46

� �Joint Strategy Joint Strategy

4 5Joint Strategy Joint Strategy

Národní a mezinárodní politiky v oblasti životníhoprostředí,předevšímpakEvropskáúmluvaokrajině,stálevícepřiznávajízásadnírolipřívětivéhoměstskéhoapříměstskéhootevřenéhoprostorunejenprokvalituživotaobyvatelsídel,aletaképroekonomickéaktivi-ty investorůavytvářenípracovníchmíst. Důležitosttétoúmluvy,která jižnabylaúčinnosti, jepodtrženafaktem,ževětšinalidívEvropěžijevurbanizovanémprostředí.

Tatopráceposkytujejakýsinávodkplánovacímupro-cesu a vlastnímu navrhování „dobrého městskéhoprostoru“,jehožexistencejejednouznepostradatel-nýchpodmínekplnění cílů,které stanovujeÚmluva.Jsouzdeobsaženakritériadefinujícíkvalituměstské-hoprostorustejnějakoprocesnízásady,jakknído-spět.

Městskýprostor,někdysetéžhovoříoveřejnémpro-stranství, zahrnujenejenparky, sady,náměstí a jiná„prostranství“ ale je jím vlastněprůběžná síť veške-réhonezastavěného„místa“veměstěajehoblízkémokolí. obklopuje budovy a ostatní struktury, dává jim vyniknout, poskytuje místo k pobytu, pohybu k sa-motnémubytívněbudovatonejenprolidi,aleveš-keréživéorganizmy,sekterýmiměstosdílíme.

Pokud jsou spojující tepny a uzly této sítě navrženydobře, jsouschopnyplnitnejenokrašlovacíčipoby-tovoufunkci,alemnohodalších,stejnězásadníchproživotobyvatelměsta.Jdeocelouřadukladnéhopů-sobenívoblastiklimatu,vodního režimu,hlukovéaemisnízátěžeatd.(předevšímzelenáprostranství).

Odhlédneme-liodvýšezmíněnéhokladnéhoefektuvoblasti životního prostředí, dobře fungujícíměstskýprostor přímo kladněpůsobí na lidi samotné, jejichduševníatělesnézdraví,chování,nabízíprostorprovolnočasové aktivity, setkávání a mnoho dalšího.Role kvalitního městské prostoru s pobytovýmifunkcemi má tak zásadní roli ve vytváření sociálnístruktury společnosti, že je s podivem, jak málo senad tím mnohé samosprávy zamýšlejí. Je nutnopoznamenat, že soudobá evropská společnost jeohroženaodstředivýmitendencemi,vyváříseskupiny,kteréspolunekomunikujíatd.Pravidelnýkontaktveveřejném prostoru, byť by šlo jen o pozorování, jenezbytnýproto,abyzmizelneopodstatněnýstrachzcizího,neznámého.

Akonečně, i kdyžvýčetbymohlpokračovat, je zdevýznam,kterýnenítaklehceuchopitelnýčirozezna-telný.Jednáseoto,žetojepředevšímměstsképro-stor,veřejnéprostranství,kterévytváří imageměsta,kekterýmsiobyvatelévytvářejívztah.Lidéseztotožnílépe s „pláckem“ ve své čtvrti, kam si chodí denněsednout,nežsdálničnímobchvatem.

Předtím,nežmůžebýt jednaz těchto funkcí,natožpakvšechny,naplněna,jenutnosplnitjednuzákladnípodmínku, je nutno volný, přístupný prostor vůbecmít.Historickymělaměstavždyveřejnáprostranství,náměstíparky,bulváry,nárožíatd.,nevždyjevšakvnovévýstavběpamatovánonatotoveřejnéanaopakvestaršízástavbě jdouvolnéprostoryčastoohrože-ny snahou je zastavět nebo si je přivlastní lidé prosvojeauta.Ochranastávajícíchaposkytovánínovýchveřejnýchprostranstvíbymělybýtsoučástíkaždéhodobrého strategickéhoplánu, každé vize, územníhoplánuadokumentůznějvycházejících.

Ne každé městské prostranství je schopno naplnitvšechnyčijenvětšinushorazmíněnýchfunkcí,aletakénelzeočekávat,žesetostanejaksisamoodsebe.Proplnévyužitípotenciálu,kterýtenkterýprostorskýtá,jepotřebajejpečlivěapoučeněnaplánovatanavrh-nout (nebouskutečnit změny stávajícího). Takénenísamozřejmé,žeprofitovatzexistenceveřejnéhopro-stranství budou všichni zúčastnění (bydlící, pracujícíči jenprocházejícíbezohledunavěk,pohlaví atd.).Protojedůležité,abysedoplánovacíhoprocesuza-pojiliobyvatelé,firmy,nevládníorganizace.Jentakjemožnéconejvícevyloučitto,žesenapotřebynějakéskupiny zapomene.

Ze zkušenosti víme, že se tomu tak bohužel dělo aděje. Je zásadní sipokládatotázkyovyužitelnostiapřístupnosti prostoru všemi skupinami obyvatel, odmalýchdětípo seniory, lidí somezenímipohybu, čismyslovýmiomezenímiatd.Mužskéaženskéhlediskojenutnoopětzohlednit.Zkrátkajetřebasesnažitoodstraněníbariér,atojakfyzickýchtakpsychologic-ký,kterébyztížilyčiznemožniliužitíprostorunějakouskupinou.

Dalšímaspektem,kterýjetřebabrátvúvahujebez-pečnostprostoru,aťužsejednáopřekážkypohybu,čielementypůsobícízranění,takocharakterprostorujakotakového.Tentotižmůžemítvlivnavýskytkrimi-nality, asociálního chování atd. Maximalizace pocitu


Celkové Shrnutí

bezpečí jezásadnímhráčemvtom, jestlibudepro-storlidmivyužívánajak.

Dobrýměstský prostor byměl být tedy naplněn conejširším spektrem funkcí pro nejrůznější skupinyobyvatel. tento dokument definuje jak tyto funkce, takpotřebyrůznýchskupinlidí.Abysetytodvěstra-nyminceprotnulyjenutnosesoustředitnaceláplá-novacíproces, jehostrukturu, to,kdosehoúčastnía kdy. Účast veřejnosti, veřejná projednávánímají v tomtoprocesu základní úlohu. Všichni, kterých se projektnějakým způsobem týká, by měli dostat prostor ktomu,abysemohlivyjádřitčistátsepřímosoučás-típrocesu. Čtyřizákladnízázeplánovacíhoprocesujsouvtétoprácirozebránydovětšíhodetailu.JdeoPřípravu, Návrh, Realizaci a konečně o Správu. Za-hrnoutvšechnyzájmovéskupinyasubjektyjenutnozapojitjižodsaméhozačátku.

Výčet zásad zakončíme tím, že hlavním úkolem jevšechny tyto aspekty dobře sjednotit ve výslednémnávrhu, totiž aspekty životního prostředí, ochranyzájmuslabších,participaceveřejnosti, takabyvzniklživotaschopný, dobře strukturovaný veřejný prostor.Nadto by toměl být prostor s charakterem, duší čiidentitou,jedinětaksikněmulidénajdoucestu,je-dinětaknebudejensnůškoufunkčníchprvkůbezvý-znamu, sjednocení. aby se toho dalo dosáhnout, lze jedinědoporučitveřejnésoutěžeonávrhaúčasttěchnejlepšíchodborníků,vyplatíseto.


Tato strategie považuje městský prostor za zásadnínáležitostkaždéhoměsta,zdroj,kterýjevšezahrnujícíaneomezujesenakonkrétnípříklady,kterésevybavíkaždému: parky a náměstí. Když se řekne městskýprostor,rozumímejímveškerounezastavěnouplochuveměstě.Působíjakosíťspojujícívšechnyuzly(parky,náměstí, nároží, plácky atd.) navzájem a váže je naprostorzahranicemiměsta,venku,vkrajině.

Totoširoképojetíjedůležiténejenzdůvoduuvědoměnísi faktu, že prostor je kontinuální, stejně jako našetouhapopohybuvněm,ale jen tak lzedostatečněvnímatrozdílnoupozicizmíněnýchuzlůvrámcitétosítě.Onytvořísystém,každýmátrochujinouroliajetřebaknimtaktopřistupovatčijetaknavrhnout.

Ikdyžjenezbytnévnímatkontinuituprostoru,zejménapři strategickém plánování, ve praxi je mnohdynutno rozlišovat, dělit, klasifikovat. Například podlemajetkovéstruktury,přístupnosti(veřejné,neveřejné)atd.Totorozlišeníjezásadnívjakémkolivplánování,užjenproto,žespozemkemvevlastnictvíměstalzesnadno nakládat, nemělo by se zapomínat na to,že samospráva má rozsáhlé pravomoci ovlivňovati to, jak bude nakládáno s pozemky soukromými

(skrze územní plánování, stavební řízení, finanční ainformačnípodporuatd.)

Veřejná správa si opravdu stále více uvědomujedůležitostměstskéhoprostoru.Snadnejvýznamnějšímpotvrzením této tendence je ratifikace Úmluvy okrajině 30 Evropskými zeměmi. Zásady uvedené vÚmluvěbudetěchto30států(včetněČR)musetvtělitdosvénárodní legislativy.ZásadnízobsahuÚmluvyje již jen to, že krajinu definuje jako totální pokryvté které země (a o tu je nutno patřičně pečovat) ažeměstskéapříměstskékrajině,kdednesžijedrtivávětšina evropské populace, přisuzuje stejný významjakokrajiněvenkovské(zemědělské)apřírodní.

Tato práce poskytuje jakýsi návod k plánovacímuprocesuavlastnímunavrhování„dobréhoměstskéhoprostoru“. Právě celostní přístup ke plánováníměstskéhoprostorujejednímzezásadníchdoporučeníÚmluvy.

Shrnutí


Kapitola 1

Úvod a širší kontext

Tento projekt se zabývá nástroji zlepšení kvality prostředí menších urbánních celků. Soustředí se na územní pláno-vání a specificky na jeho část, která se týká městské krajiny a otevřeného prostoru menších měst (či městských částí). Evropská úmluva o krajině, kterou podepsala i Česká re-publika, adresně oceňuje hodnotu městské a příměstské krajiny a její důležitost pro kvalitu života obyvatel měst.Tento projekt pracuje se strategickým přístupem k pod-poře aktivního a informovaného zapojení celé řady účast-níků celého plánovacího procesu – místních úřadů a pod-nikatelů, urbanistů a běžných občanů či jejich sdružení. Je důležité vzít v úvahu co nejširší spektrum partnerů již od počátečních fází procesu utváření či revitalizace měst-ské krajiny – otevřeného městského prostoru, tohoto je-viště života města. Tento strategický přístup znamená, že nebudou opomenuta žádná hlediska, ať už se jedná o kriminalitu, nezdravé tendence ve společnosti atd.1 Celkovýmcílemprojektu‘UrbSpace’jeposkytnoutjakýsinávodčiprůvodcektomu,jakutvářetkvalitníměstskýve-řejnýprostortak,abypřispělkpodpořepřitažlivostiúzemíacelkovékvalitěživotaveměstě.TatoSpolečnástrategie/Obecnézásadydoporučujepostupy, kterými lzedosáh-noutvytvořenívysocekvalitníměstskékrajinyči jednot-livýchveřejnýchprostranství,cožjejednouzezásadníchpodmínekdosažení tohoto cíle, tedyměsta přívětivéhoprokaždodennípobytjehoobyvatelinávštěvníků.

Vesnazeosplněnívytčenéhocílestaví tatostrategiena zjištěních šesti pracovních textů, jejichž přípravapředcházelatétoStrategii.Tytopřípravnédokumentyse zabývaly zvláštními aspekty navrhování veřejnýchměstských prostranství, jako je životní prostředí (pří-rodního),participace,generováhlediska,bezpečnost,přístupnost,avlastnídizajn.

TatoStrategiejeurčenaprovšechny,kteříjsouzodpo-vědníčijimzáležínakvalitěměstskéhoprostředíaúžejitěm,kteříjsouzapojenívplánování,konkrétníchnávr-zíchřešeníasprávěveřejnýchměstskýchprostranství.

Politikůmaodpovědnýmzaměstnancůmnamístníchúřadechposkytuje:

různéúhlypohledu,zekterýchlzevnímattypyafunk-ceveřejnýchprostranstvíapotřebyjejichuživatelů

rady a volby cest jak dosáhnout toho, aby realizo-vanéprojektybylyživotaschopné

seznamkonkrétníchkroků,kteréjetřebaučinitvrámci plánování, realizace a správy

Urbanistům, architektům, krajinářům a dalším od-borníkům poskytuje:

informaceotom,jakédokumentyajakározhod-nutíbymělyučinitodpovědnéosobynastraněin-vestorapředvlastnímzadánímpředtím,nežzačneodpovědnýprocesvlastníhonávrhu

výčetčitypologiivšehotoho,colzepovažovatzaskladebnýprvekotevřenéhoměstskéhoprostoru

aověřeníplatnosti všeobecnýchvzorů/šablondi-zajnu,kteréjsouzaloženynašestitématechpřed-cházejícíchpracovníchtextů

Občanům a jejich sdružením poskytuje: potřebný vhled do plánovacích procesů tak, aby semohlisamiaktivněahlavněužitečnězapojit

přehledzákladníchkritériípomocíněhožmohoupo-soudit kvalitu existujících či navrhovaných veřejnýchprostranství

Abysedostálopotřebámvšechtěchtoskupin,Strate-giesesnažívyjádřitktěmtozákladnímotázkám:

Proč vlastně potřebujeme veřejná prostranství?(ideovýkontext)

Jaké jsou charakteristiky dobrého veřejného pro-stranství?(prostorajehoprogramovánáplň)

Prokohobychommělitytoprostoryplánovat(uži-vatelé)

Jakpřistoupitkplánovacímuprocesu(proces)

Otázkakdyakdetatoveřejnáprostranstvívytvářetjeztěž-kazobecnitelnáazáležínakaždémjednotlivémpřípadu.

1.1 Záměry a cíle


Často je na otevřenýměstský prostor nazíráno jakonajednotlivá„místa“jakoparkynebonáměstíavidě-notímtoúhlempohledu,mohoumítnejrůznějšífor-mu(vizPříloha1:výčethlavníchtypůveřejnýchpro-stranství).Vširšímsmyslu lzevšakotevřenýměstskýprostor vnímat jako všezahrnujícího, jmenovitě jakoprůběžnou síť všeho nezastavěného prostoru. Je tosít,kteráspojujejednotlivá„místa“(veřejnáprostran-ství),probíhákolemstavebvšechtypů,formujejejichokolí,pozadíauvádíjedosouvislostí.Vlastněvšaklzeza otevřenýměstský prostor považovat všechna vý-znamná„místa“,kterájsouvměstskézájmovézóně,napříkladpříměstskérekreačnízónyatd.

Ačkoliv je toto širší vnímání otevřeného městské-ho prostoru jako něčeho spojitého, nepřerušenéhozásadní pro strategické plánování, dizajn a správu,z praktických důvodů je vhodné rozlišovat jeho díl-číčásti, jednotliváveřejnáprostranství.Mámerůznézpůsoby,jaktotorozděleníučinit,např.podlemajet-kového klíče, odpovědnost za správu, šíři veřejnéhopřístupu,strukturu,způsobužitíatd.

Jedno zásadní rozlišení lze učinit jistěmezi soukro-mým a veřejným prostorem. Je ale důležité si uvě-domit, žeovlivnitobecnípolitikou lzenejenveřejnáprostranství. Existuje mnoho způsobů, kterými lzeovlivňovatsoukromésubjektyajejichpozemky,aťužjde o institut územního plánu, územního a staveb-níhořízeníatd.,stejně jakovyužitíveřejnýchfinanč-níchprostředkůvpodoběspecifickypodmiňovanýchgrantů soukromým vlastníkům atd. Neméně důleži-

týmmomentemjejenposkytováníjasnýchinformacíadoporučeníúřadyovhodnépraxivpřístupukote-vřenýmměstskýmprostorům.

Ikdyžexistujípřípady,kdy jemožno rozumně rozli-šitmeziměstskýmiotevřenýmiprostoryvširšímslovasmyslu, a ‚veřejným prostorem‘, existuje takémno-hosituací,kdyotázkavlastnictvíjeméněvýznamná.Veřejný přístup nebo právo veřejného užívánímůženapříkladbýtudělenoinasoukroměvlastněnémpro-storu,pokudjetradičněveřejněpřístupný.Aleisou-kroméotevřenéprostory(zahrádkářskékolonienapř.,kteréjsouveřejněnepřístupné)mohouhrátvýznam-nouroli.Jsouútočištěmpronejrůznějšídruhyrostlinaživočichů(přirozeněsevyskytujících).tytoprostorymohoupřispívatmnoha jinými formami ke zlepšeníměstskéhoprostředíjakotakového(čistotaavlhkostvzduchu,pohledovápřívětivostatd.

Z hlediska správy a údržby veřejných prostranstvímůže být dobrým nápadem převod alespoňněkterých povinností a odpovědností na uživatele.Předpřijetímjakéhokolivrozhodnutíostavbě,plánučistrategiimáurčitěsmyslzačítucelenýmpohledemna problematiku otevřeného městského prostoru aažpaksezabývatvlastnictvím jednotlivýchparcelčiodpovědnostísprávců

1.2 Vymezení otevřeného prostoru



I když je důležité zvažovat každé jednotlivé veřejnéprostranstvízvlášť,naprostozásadníjenutnostdívatse na tatomísta jako na uzly celé sítě. Jak již byloshora zmíněno, tato síťnezastavěnýchprostorměs-ta je všudypřítomná,plynulá, je kolemvšechbudova konstrukcí. Uzly veřejných prostranství (náměstí,široké ulice, „plácky“, parky, parčíky ale i jednotlivánároží) jsouvelicedůležitýmisoučástmicelématice,alepřecejensoučástmi.Jedobré,vidětotevřenýpro-stor jako celek.

V soudobém urbanismu se otevřené nezastavěnéplochy stale více oceňují a je uznávána jejich role v“zelenéinfrastruktuře”měst.Zelenáinfrastrukturajetermín,kterýsepoužívákpopisusouhrnunezastavě-ného,otevřenéhoprostoru-zejménatakového,kdepřevažuje vegetace. Prostorová organizace takovéinfrastruktury (systémzelenýchklínů,parků,korido-rů atd.) bývá postavena na principech shodných vevětšiněměst.Můžeseopíratořeky,prudkésvahyčijinétopografickécharakteristiky,můženavazovatnahistorickoustrukturu,hranicehistorickýchměstskýchčástí,radiálnízelenéklínyvnikajícídoměstazvenčí,čikombinaci toho všeho.

Jednotliváveřejnáprostranstvíbymělabýtdotakové-hocelkovéhosystémuconejlépezapojenaVzávislostinatom,kdesenacházejívrámcisystémuiksoběna-vzájem,mohouhrátrůznérole,mohoujimbýtpřidě-lenyrůznéfunkce.Hierarchieveřejnýchprostranstvíjespojena s konceptem spádovýchoblastí: v závislostinavelikostiveřejnéhoprostranstvíanapočtufunkcí,

kterémárostečiklesápočetlidí,kteříjsouochotnisevypravitnatakovéprostranstvíinadelšívzdálenost.Nazákladětohotopoznatku je třebasestarato to,abyveřejnáprostranstvíorůznýchvelikostechatedynabízejícírůznávyužitíbylarozptýlenapokudmožnorovnoměrněv rámciměstaa jednotlivýchčtvrtíba iblokůaulic.Vícektomutotématuvkapitole3.

To,jakspolunavzájemveřejnáprostranstvíkomuniku-jí,jejichfyzická,aleimyšlenkovápropojenost,jedů-ležitézmnohadůvodů.Vždytoalevycházízfunkceotevřenéhoměstskéhoprostorudefinovanévkapitole2.Zhlediskaměstskéhoklimatu,podporyživotavolněžijícíchdruhůrostlinaživočichůjsouplochy,kterésespojujídosítí,kteréprocházejícelýmměstemajdoudáledokrajinyživotnědůležité.Stejnětakzhlediskalidskéhouživateledělajípropojenáapřívětiváveřejnáprostranstvípohybpoměstěmnohemjednodušším,příjemnějšímabezpečnějším.Tojedůležitézejména,alenejen,projakkolivhendikepovanélidi(aťjsoujimimalé děti, lidé na vozíčku, senioři atd.). Z hlediskaurbanistického je plynulé propojení rovněždůležité,jednak zvyšuje efektivitu organizace prostoru, kterou uzlyveřejnýchprostranstvívykonávajíatakétozleh-čuje orientaci v širším území. I potenciál veřejnýchprostranstvívevyjádřenívýznamuahodnoty,kteroudanéúzemíproobyvateleinávštěvníkymá,sezvyšu-je, je-li víceprostranstvínavzájemčitelněpropojenonebopropojenosokolníkrajinou(například).

1.3 Systém, hierarchie, spojení

Otevřenéměstsképrostorymohoupřispětkezlepšeníceléřadysložekživotníhoprostředíajinýchcharakte-ristikvúzemí.Jejichkvalitaavýměramůžepodstatnouměrou přispět k omezení suburbanizace (lidé se ne-musístěhovatzapřírodouzměsta),zlepšeníklimatuveměstě,poskytujeútočištěvolněžijícímzvířatůmarostlinám,alemohoubýtrozhodujícíprorozhodovánípotenciálníchinvestorů.Užjento,žepřívětivé,zelenéa čistéměstobudepřitahovat investice, obyvatele avesvémdůsledkuseprojevívrůstuhodnotypozem-kůčibudovbymohlostačitkrozpoznánídůležitostizřizováníapéčeokvalitníměstkoukrajinu.Nejdůle-žitějšímefektemvšak je vysokákvalita života, zdravíaspokojenostobyvateltakovýchměst(Kodaň,Vídeň,Vancouver apod.)

Atraktivníměstský prostor jakéhokoliv typu, od roz-sáhlýchlesoparkůkekamennýmpláckůmobklopenýmbudovami, vždy přispívá ke kvalitě života ve městě.Kvalitaživota jezasetím,copřitahujedoměstalidi,investice, turistyatd. Čímméněobyvatelépotřebujíkvůlipříjemnémupobytuvyjetnavenkov,tímlépeproměsto, vydělané peníze se zde utratí,méně se jezdíautematd.Navíc,tendencestěhovatsedonovýchsa-telitůjeopětzapříčiněnaneobyvatelnostíměsta.Tímměstoztrácítonejdůležitější,talent,kterýsititovětši-nouúspěšnílidéberoussebou.

Urbanistéalidénaúřadech,zodpovědnízaplánová-ní si jsou již dlouho v obecné rovině vědomi těchtopřínosů,aleteprvenedávnosedostalotototémanaevropskoupolitickouúroveň.Hlavními faktory, kterépostavilydopopředítutoproblematiku,bylyzejménazměny sociální struktury společnosti aměnící sepří-rodnípodmínky.Probíhajícízměnyspíšepodpořínežutlumí nárůst důležitosti otevřenýchměstských pro-stor.

Opřenosnostiotevřenýchměstskýchprostorsejižpřenevedouajejichuznánídosáhlotakovémíry,žepod-porapéčeoněbylazahrnutadonejrůznějšíchnástro-jů,znichžnejvýznamnějšímjeasiEvropskáúmluvaokrajině(1).Tatojeplatnáodroku2004abyladopo-sud ratifikována 36 evropskými zeměmi. Úmluva jezdezmiňovánazjednohoprostéhodůvodu:nenahra-ditelnost otevřených městských a příměstských pro-storrozpoznávázejménaproto,ževurbanizovanýchúzemíchžijeapracujevEvropědrtivávětšina lidí.AOtevřený městský prostor je základní komponentouměstskékrajiny.

Otevřenémuměstskémuprostoru je přiznán významTématickoustrategiíproměstskéživotníprostředí(po-litikaEU)(2).Jinévýznamnédokumenty,kteréseměst-skýmiprostoryzabývají jsounapříklad:LipskáCharta(3),AalborskáCharta(4).VícedetailůnaleznetevPří-loze1(Tabulka1:Evropsképrogramyadokumenty).

Stím,jakEvropskáÚmluvaoKrajiněnabylanaúčin-nosti,lzeříci,žestrategickýpřístupkplánováníapéčio krajinu (včetně městské a příměstské) by měl býtsoučástívšechstátů,které jipodepsaly. Cíli,kterésivýslovně Úmluva stanovuje jsou především celostnípřístupy,jako:péčeokrajinu,krajinnéplánování,(Člá-nek 3). Článek dva pak výslovně zmiňujeměstskouapříměstskoukrajinujakosoučástkrajinnéstrukturykaždéhostátu,cožznamená,žebysenato,coměst-skou krajinu tvoří, totiž především volný, otevřenýprostor,mělopohlížetpodobnějakonakrajinumimoměstoamělbyzdebýtrovněžuplatňovánstrategický,celostnípřístupvesprávěaplánování.

Stejně jako Úmluva, existuje i řada projektů finanč-ně podporovaných z jednotných zdrojů EU, které serovněžzabývaliaspektyurbánníhoprostoru(rámcovéprogramy,INTERREG).Jejichseznamjerovněžuvedenvpříloze1(Politiky–dalšídokumenty).

Důvodem, proč se městský prostor těší nebývalémuzájmu je především rostoucí povědomí o širokémspektrufunkcí,kterévolnýprostorveměstěmá.Tytofunkcesesnažímepojmenovatvdalšíkapitole.Kapi-tola3sezaměřujenapotřebyrůznýchskupinuživa-telů ve vztahu k veřejnémuprostranství a zabývá setím,jakapročtytoskupinyzatáhnoutdoplánování.Kapitola 4 se soustředí na to, jakmá celý plánovacíprocesvypadat, jaká je jeho faktickáa časová struk-tura,kdosehomáúčastnitatd.Konečněkapitola5sezabývátím,jakbyspolumělyvšechnytytofaktoryaprocesykomunikovattak,abynakoncistálúspěšněrealizovanýveřejnýprostor,kterýpřispějekezlepšeníměstskéhoprostředíjakocelku.

1.4 Širší kontext a otázka politiky


1� 1�Joint Strategy Joint Strategy

Kapitola 2

Vlastnosti „dobrého městského prostoru“

Dobrýdizajnneníjeotázkouosobníhovkusu;dobřenavrženýměstský prostor musí také splňovat celouřadu funkčních nároků. Dobrý začátek projektovánímůže být zvážení všechmožných funkcí budoucíhočirekonstruovanéhomísta.Následujícípřehledmůžeinspirovat ty, kteří zatím věří tomu, že veřejné pro-stranství je jen o rekreaci a posedávání.

životní prostředí-funkcednespopisovanéjakoeko-logické,ekosystémovéapod.,kladnývlivna:

– ovzduší,klimacelkově(tojeto,pročchodímedolesa)

– sníženíhlukovézátěže– vodnícyklus(zasakování,výpar,odtok)– živočichyarostliny(majíkdežít)

sociální a společenské funkce-vevztahukpřímé-muužívánílidmitytofunkcezahrnujíčiposkytují:

– prostorpropohybvšeobecně– místo,kdesevůbecmůže(zdarma!)odehrávatja-

kýkolivsociálníkontakt,aleikomerčníčikulturníaktivity

– přístupkalespoňkouskupřírody– zásadněovlivňujelidskézdravíaspokojenost

strukturální a symbolické funkce–vztahujísekvý-znamuprostoru v rámci celéhoměsta, tak konkrét-níchmíst, jde o funkceméně zřejmé ne všakméněvýznamné,zahrnují:

– rozděleníazároveňspojeníměstskýchčástí– zlepšeníčitelnostiměsta,možnostorientace– vytvořeníatmosférymísta– možnost identifikacesmístem,přenosvýznamů,

hodnot

Vzásadě,čímvícefunkcímdávánějakýprostormísto,tímlepšíbude.Ale,závisejícnaumístění,nevždyjedobrédávatvšemfunkcímstejnouváhu.

Tatokapitolasezabýváprávěfunkcemi,náplníavy-světluje,kdejejejichvýznam.Můžebýtpoužitajakokontrolníseznamsloužícípronavrhováníčioceňová-níkvalityurčitéhoprostranství/místa.

Shrnutí


Zásadní předpoklad pro úspěšnou tvorbu nových čirevitalizacistaršíchměstskýchprostranství jeznalosttoho,codělátakovéprostranstvídobrým,úspěšným.Takžejaktostoukvalitouvlastněje?

Jestliže si nebudeme dávat pozor, diskuze o kvalitěprostranství se můžou zvrhnout na argumentaci oosobním vkusu zúčastněných. Zatímco vkus budevždyhrátrolivrámciosobníchvýměnnázorů,baví-me-liseoveřejnémprostoru,kterýsenavícstavízaznačnépenízeavznikápřispěnímmnoha,stojízatosnažitsenajítobjektivnípřístupanaléztuniverzálníměřítkakvality.

Jeden z nejslibnějších je přístup definice funkcí. Toznamená, že se podíváme na prostor a zjišťujeme,jaké funkce plní či má plnit a jak dobře či do jakémíry.Ikdyžsedánamítnout,ženamístokvality,zají-mámesepouzeoutilitárnívlastnosti,existujípoměr-nědobřeakceptovatelnéprecedenty,kdesedázačít(vizPříloha2).Lzerozpoznatnásledující třizákladnískupiny funkcí:

1.životníprostředí

2.sociálníaspolečenskéfunkce

3.strukturálníasymbolickéfunkce

1.funkcednespopisovanéjakoekologické,ekosysté-movéapod.,kladnývlivna:

ovzduší,klimacelkově(tojeto,pročchodímedo lesa)

sníženíhlukovézátěže

vodnícyklus(zasakování,výpar,odtok)

živočichyarostliny(majíkdežít)

2.vevztahukpřímémuužívánílidmitytofunkceza-hrnujíčiposkytují:

prostorpropohybvšeobecně

místo,kdesevůbecmůže(zdarma!)odehrávatjakýkolivsociálníkontakt,aleikomerčníčikulturní aktivity

přístupkalespoňkouskupřírody

zásadněovlivňujelidskézdravíaspokojenost

3. strukturálníasymbolické funkcesevztahujíkvý-znamuprostoru v rámci celéhoměsta, tak konkrét-níchmíst, jde o funkceméně zřejmé ne všakméněvýznamné,zahrnují:

rozděleníazároveňspojeníměstskýchčástí

zlepšeníčitelnostiměsta,možnostorientace

vytvořeníatmosférymísta

možnostidentifikacesmístem,přenosvýznamů,hodnot

Cobychomsimělivrýtdopaměti, je,žeširoceroz-šířenýnedostatekvolnéhoprostoruveměstechzpů-sobuje, že mnoho z výše uvedených funkcí, častonavzájemtěžkoslučitelných,bysemělovměstnatdomalého počtu nevelkýchmíst. To znamená, že pro-jektanttakovýchprostranstvímusí„pořádnězabrat“,aby se podařilo vše spojit a aby to nakonec hladcefungovalo.

Environmentální a ekologické funkce urbánníhovolného prostoru se zdají být naplňovány bezvýznamnějšíholidskéhopřičinění,apřitomposkytujílidemmnohodobrého.Tatokapitolazahrnuje tocose někdy označuje jako „ekoslužba“. To je takovýzastřešující pojem pro všechny funkce, které nížeuvádíme. Ekoslužba byla definována (Ecosystemservices) jako „ty statky a služby, které poskytujeekosystém (příroda) a které jsou pro lidi výhodné“.

(Turner2004).Jenakonkrétnímnávrhuprostranstvíaby se snažil zahrnout níže uvedená hlediska (večtyřechskupinách)tak,abybyloměstsképrostředíconejvíce obohaceno.

2.1.1 Povětrnostní vlivy

Volnéprostory(nezastavěné,nezpevněné)majíklad-nývlivnaklimaveměstě:

2.1 Životní prostředí

Úvod


Zelenáprostranstvípřeměníčástslunečníenergiefotosyntézou na cukry, to znamená, že tatoenergie se nespotřebuje na teplo, povrch seméněohřívá.Fungujetojakoklimatizace,zdar-ma.

Už jen samotný efekt stínění korun stromů, bezzmíněnéfotosyntézyhrajezásadnírolivosvě-ženívzduchuvbetonovémměstěvlétě.

Tím, jak se pod stromy vzduch ohříváméně nežnad zpevněným povrchem, vzniká vítr, tenrozptyluje izabezvětřípotenciálněznečištěnýměstskývzduch.

Dýchánírostlinsiceprodukujetrochukyslíku,hlav-ním momentem je však zvlhčování a čištěnívzduchu,cožjeopětvprašnémměstězásadnívýhoda.

Vyrovnávání změn teploty rozsáhlejšími vodnímiobjemy známe z dovolené umoře. Toto všakfungujeivmenšímměřítkuikdyžasinevrám-ciročníchobdobí,takalespoňvrámcistřídánídneanoci, vednemenší vedro, vnociménězima.

Vegetace,předevšímpásykeřůastromůhrajívý-znamnou roli v zachycování prachu a emisí, tlu-mípřílišsilnývítratd.

2.1.2 Ochrana před hlukem

Efektivitaotevřenéhoprostorujakotakovéhovome-zení hlukové zátěže je omezená, nebudou-li přijataurčitá opatření. Vliv vegetační bariéry je poměrněmalý,pokudsealevhodnězkombinujesotevřenýmprostorem,terénnímiúpravamiastavebnímiopatře-ními,můžetobýtideálnířešení.

Zelenébariéry,předevšímspeciálněnavrženésku-piny a pásy stromů a keřů podstatně snižujíhladinu hluku a chrání místa s bydlením, škola-mičiinstitucemipřednegativnímvlivemkomu-nikací,hlučnýchprovozůatd.

K aktuální redukci decibelů je nutno přidat ještěpsychologický efekt vizuálního oddělení aneb„coočinevidí,srdce(auši)nebolí“.

Optimálníakustickábariérajetaková,kdesekom-binujeterénníúprava,speciálnívegetačníprv-ky a stavební opatření. Kombinace může být,nohemméněprostorověnáročná.

2.1.3 Kladný vliv na vodní cyklus – jak si poradit s přívalovými srážkami

Dobře naplánovaná a prostranstvímohoumít pod-statnývlivnapřirozenýoběhvodyvměstskémpro-středí.

Propustné plochy, navíc s vegetací, různé terénnízádržné systémy mohou podstatně zpomalitodtok vody, čímž se méně zatěžuje většinouextrémnězatíženádešťovákanalizace.Navícjemnohovodyschopnopřímovsáknout,čímžjdeúplněmimokanalizačnísystém,jetolevnější.

Tatovoda,kterýbyjinakodtekla,pakzásobujeve-getaci,kterounenínutnétolikčivůbeczavlažo-vat,opětvelkýfinančníefekt.

Vegetace sama je schopna zachytit nezanedbatelná množstvívody,tosebuďodpařuje,čímžzvlhču-jevzduch,nebopostupněokapáváazasakuje,opětsezpomalujeodtok.

2.1.4 Útočiště pro volně žijící druhy zvířat a rostlin

Užve40.letech20.stoletíbylavypracovánastudieorostoucímvýznamuvolnéhoměstskéhoprostoruproflóruafaunu(předměstskéčtvrtěLondýna.

Tlak, kterým na krajinu působí industrializovanézemědělstvízpůsobujetakovýúbytekživotníhoprostoruvolněžijícíchrostlinazvířat,žečastojedinýmútočištěmsestáváparadoxněměsto.

Uvědoměnísitohotoproblémuvedekezřizování,péčioaochranětakovýchploch,kterésesvýmcharakteremblížívenkovsképolootevřenékra-jině. Město samo však poskytuje celou řaduzvláštních nik, které naplňují životní potřebymnohadruhůzvířatarostlin.

Ekologieměstaamapovánístanovišťjsoupříkladytoho,jakseochranapřírodyzapojujedotvor-byměstskéhoprostředí.

Městskálada,kdejeponechánavolnárukapříro-dě jsouprávětěminikami,kdesedaříživotuve všech formách.

V tomto kontextu je to především spojitost jed-notlivýchstanovišťnavzájemapropojeníjejichměstskéhosystémusokolníkrajinouocoby-chomsemělisnažitpředevším.


Tabulka 1: Důsledky ekologických funkcií v dizajnu

Tyto si asi uvědomujeme nejvíce, protože se týkají nás, uživatelů. Jde zde ale o více než vytvořit „hezké“ prostředí k procházce, posezené nebo hrám dětí.

2.2.1 Prostorapodmínkypropohybi klidné spočinutí

Tato funkce zahrnuje přímé užití prostoru pro hru, sport, odpočinek, zkrátka trávení času tak, jak to zrovna umož-ňuje situace.

Prostor a zařízení pro hry dětí různého věku

Podmínky pro nejrůznější druhy sportu

Podmínky pro improvizovaný pohyb a pobyt všeobecně

Je důležité si uvědomit, že při tvorbě dizajnu je třeba myslet na opravdu všechny skupiny obyvatel.

2.2.2 Prostor pro kontakt, komunikaci

Veřejné prostranství je základní komponentou ote-vřeného městského prostoru jako celku. Je to jeviště, na kterém se celý náš sociální život odehrává. Princip veřejného prostranství je v jeho demokratičnosti. Je přístupné všem bez rozdílu, zdarma, vždy a nelze jej nikdy zcela sešněrovat tak, jak je tomu například v pseudo-veřejném prostoru obchodní pasáže. Jenom zde se potkávají lidé různého věku, sociální přísluš-nosti. Veřejné prostranství chrání společnost před rozpadem, což není přehnané tvrzení. Podobné argu-menty zněly v době vytváření prvních veřejných praků v 19. století, a ty se jednoznačně osvědčily.

Dánský architekt Jan Gehl (Gehl, 1986), rozpoznává tři úrovně sociální součinnosti ve veřejném prostoru:

První úroveň je výsledkem toho, že lidé jednoduše potřebují být alespoň občas „venku“.

2.2 Sociální a společenské funkce

16 17JoinT STraTeGy JoinT STraTeGy

Druháúroveňzahrnujevytvářeníprostranství,kdelidéchtějítrávitnějakýčas.

A konečně, jenom tehdy, pokud se lidé rozhod-nouttrávitsvůjčasvenku,vzniknemožnostkon-taktu s ostatními.

Abyvšakvzájemnésociálnípůsobenímohloplněvyu-žítsvůjpotenciál,atonaceloměstskéúrovni,jenut-nomítcelouřaduvelikostněafunkčněrozdílnýchčiodstupňovanýchprostranstvíodveřejnýchpotakřkaprivátní. Jednoduše, tato prostranství se musí dopl-ňovat,vytvářetucelenousíť.Častosezapomínáze-jménanapoloprivátníprostorytypuvnitrobloku,kte-ré slouží jasně definované skupině obyvatel. Styčnéplochy prostor s různoumírou přístupnosti nabízejítakémožnostkontrolyčiřízeníužívání.

2.2.3 Přístup k přírodě

Vkontrastusfunkcímístajakoposkytovateleživotní-hostanovištěprorostlinyaživočichy,zdesejednáofunkcivevztahuk lidskýchuživatelům,tj.coztohomajílidé.

Jelikožčlověkjesoučástípřírodyajakodůsledeksta-tisícůletvývojevezcelapřírodnímprostředí,existujeuvnitřnás touhapokontaktus tímtoprostředím.Uněkohoméněu jinýchvíce.Takzvaná„Hypotézaná-klonnostikpřírodnímu“jesnadnejlépevyjádřenýmpříklademtohototvrzení(Wilson,1984).

Přírodníprvkyveměstěmohoubýtpasivněvnímánykaždým,kdojejimnablízku.Nabízísealeijinémož-nosti,napříkladmohoutytopřírodníenklávysloužitjakozákladstrukturovanéhovyučováníběhemškolnídocházkyapodobně.Bezpřítomnostipřírodněblíz-kých(rozumějmístspřirozenoudruhovouskladbou,s malými zásahy zahradníků) enkláv je velice těžképředatměstskémuobyvatelstvualespoňzákladnípo-vědomíopřírodníchzákonechaotomjakmůženašechováníohrozitkřehkourovnováhujížjsmesoučástí.Existujípříkladysnahovytvořenístandardůpronávr-hypodobnýchmíst(viz.Příloha2).

2.2.4 Vliv na lidské zdraví a pohodu

Existuje stále více studií dokazujících měřitelný vlivpřítomnostiotevřenýchprostor/veřejnýchprostranství(předevšímtěchsezelení)nalidskézdraví,duševnípo-hodu,dokonceinapracovnívýkon.Popobytuvparkusesnázesoustředímeaplnímekomplexníúkoly.

Výzkumrovněžpodpořildomněnky,žepohleddoze-lenězoknapokojeurychlujeuzdravovánípacientůvnemocnicích.

Rovněž pokud bydlíme blízko parku, sadu, je-li nášvnitroblok se stromy, pak existuje tendence k menší nemocnosti atd. plný stromů otevřeného zelenéhoprostoru.


Tabulka 2: Důsledky dizajnu zaměřeného na společenské funkce

Zde se jedná o význam z hlediska vnímaní urbánní-ho prostoru uživatelem, jde o představy uživatele o místě, přičemž nemusí být na daném místě zrovna fyzicky přítomen.

V Článku 1 Úmluvy o krajině je krajina (přičemž jde i o urbánní krajinu) definována jako „kus země vnímané lidmi“. Z tohoto hlediska je vnímání, představa o kra-jině stejně důležitá (z lidského pohledu), jako fyzická krajina sama (Ostatně, to je základní princip reklamy: není důležitá skutečná vlastnost objektu, výrobku, spíše naše představa o něm).

2.3.1 Rozděleníazároveňspojenírůznýchčástíměsta

Role otevřeného prostoru ve městě v poskytování struk-tury a organizování území je rozpoznána a uznávána. Volný prostor dle svého charakteru odděluje městské části jednu od druhé, město od krajiny, lze oddělo-vat plochy s různým využitím atd. Jde však i o to, že nám jako pohybujícím se živočichům poskytuje volný prostor také možnost pohybu mezi všemi těmito mís-

ty, čím atraktivnější, příjemnější tento prostor je, tím lépe nás vybízí jej použít. V této kapitole máme na mysli především zelené pásy, koridory, klíny vstupující z krajiny do města, mohou to být koncentrické kruhy atd. Nejde samozřejmě o parky, široké ulice a bulváry lemované stromy (kde je místo nejen pro auta) hrají stejnou roli.

Koncept členění prostoru však samozřejmě funguje v různých měřítkách, i v malém parku, na náměstí i v celém prostoru města.

2.3.2 Zlepšeníčitelnostistrukturyměsta

Aby se ve městě jeden neztratil je důležité z několika úhlů pohledu. Problematika orientace ve městě spus-tila celou řadu výzkumných projektů z nichž povstala celá řada výsledků. Klasikou tohoto tématu je „Město a jeho obraz“ od Kevina Lynche (1960). Snadná ori-entace je důležitá nejen z hlediska efektivity pohybu po městě, ale také z hlediska životní pohody obyva-tel. Tato hluboce uložená psychologická potřeba, jejíž archetyp se přehrává v mnoha pohádkách pro děti,

2.3 Strukturálníasymbolickéfunkce

18 19JOiNT STRATegy JOiNT STRATegy

kdysehrdinaztratívhlubokémleseanemůženaléztcestunašlaodezvujižvedvacátýchatřicátýchletech�0. století v celostní psychologii a jejích zásadách zá-kladníhovizuálníhovnímání.Provytvořeníkvalitníchprostranství,tj.vtomtosmyslujasněčitelných,jenut-no zkoumat realitu i z tohoto pohledu.

Zmíněné principy mohou být užity už při návrhupouhých složek prostranství, dlažby, zeleně, nábyt-ku,vstupůatd.tak,abynaprvnípohledbylozřejmé,kudy,jak,kde,odkud,kamatd.Rychlýpřehled,kterýzískámeoprostorunásvíceuklidníaumožnínámuží-vatmístovpohodě,beznapětí.Budemesetammocicítit„jakodoma“,cožjsouargumentyzLynchovypu-blikace(vizPříloha2).

Neníodvěciargumentovattím,žepřehledný,snadnosmyslyuchopitelnýprostorulehčípobyttakélidemsjakýmkolivsmyslovýmomezením.

2.3.3 Vytváříme atmosféru místa

Atmosféramístajevlastněotom,jakjemístovnímánonámisamými,mluvíseonítakéjakoogeniuloci.

Namísta,kdenacházímevětšinoureagujemeinstinktiv-ně,předevšímnataková,kdejsmepoprvéaneznámetotam.Natotojetřebasedívatzhlediskavývojovéhojakonadědictví, které si nesemezdoby, kdy vycítěnívhodnostimístaprousazeníse,lov,bezpečíapohodlí(…)bylozásadnímpropřežitíjednotlivceiskupiny.

Vklasickédoběbylgeniuslocizosobněn,byljímmyšlenjakýsi„ochráncemísta“,živáentita,kterámístoobýva-la.Čínskágeomantiejevlastněvyjádřenímtéhožprinci-pu.Vždyjdeotonalézatkpobytuvhodná,tj.bezpečnábaiprospívajícímísta.Čínsképředstavyotokuenergiebylyuplatněnytakévanglickémkrajinářství(našeparkyz19.století jsoudědiciprávětohotostylu), jmenovitěalexandrem Popem a jeho nabádání k tomu, abychom ses„geniemlocimístapřitvorběvždyporadili“.Toseodrazilovtvorběparkůazahrad,přivytvářenítakovýchkompozic,kterénavozovalyurčitounáladuapodobně.Vnedávnějšíhistoriisetytomyšlenkyobjevujíznovuvevědáchjakojevývojovápsychologieapodobně.

To,dojakémíryjemožnovyužíttytopoznatkyvetvorběmísta,jepředmětemenvironmentálnípsychologie�.

2.3.4 Místo jako nositel identity, významů a hodnot

I když jednotlivámísta,prostranství veměstě (stej-ně tak jejich ucelený systém) určitě význam a hod-notu pro obyvatelemají, je nutno si uvědomit, žepro každéhomůže být význam a hodnota v něčemjiném,nebomohoubýtvnímányrozdílně.Tentofaktčiníznávrhovéhoprocesuveliceobtížnýúkol,snaží-liseprojektanttytověcibrátvúvahu.

Ikdyžněkteréosvědčenépostupyexistují(alejetakétřebasevyhnoutuplatňováníklišé),zaručitto,žeur-čitýmzpůsobemnavrženýprostorbudeurčitýmzpů-sobemvnímánsenedá.Významyhonaplníažsamiuživatelé a až tam se ukáže jak byl či nebyl návrhúspěšný. I z tohotodůvodu jedůležité zahrnoutdoprocesunávrhurůznéskupinybudoucíchuživatelů.

Potenciálmístakpřenosuvýznamůmůžebýtdour-čitémíryvnímántakéjakodůsledekzasazenínávrhudokontextumísta.Užpřed jakýmkolivnávrhemmáurčenémístoněkolikerokontextů:klimatický,geolo-gický,mánějakýtvarterénu,jevsousedstvíněčeho,má často nějakou historii, výhledy někam atd. Čímvícetěchtověcíbereprojektantvpotazavtělí jedonávrhu,tímčastějisestává,žemístobudenaplněnovícevýznamy.

Hodnoty vznikají na základě vzájemného působenímístaajehouživatele.Záležínačitelnostimísta,jehonaplnění významy, ale také na vnímavosti a hodno-tovémsystémuuživatelečiskupinuživatelů.Předatvzkaz jasně (čitelnost významu) je tedy základnímúkolem projektanta (chce-li oslovit široké spektrumuživatelů,cožnemusíbýtvždyzáměr,jenutnohovo-řitjasněajednoduše–tedynavrhovattak).

Symbolyjsouvýznamnéproto,žepokudjepublikumzná, jepoměrně lehké jimipoukazovatnavýznamy,nechat uživatele ať se s nimi identifikuje (nebo ne)atd. Existuje mnoho způsobů jak symbolický jazykpoužívatvdizajnu,aleaťužjevýsledekjakýkoliv,mylidé vždy „skenujeme‘“ jakýkoliv prostor při hledánítoho,conámomístěněconapoví.„Ohmatáváníseděje zrakem, sluchem, čichem ale i mimosmylsově.Probíhávšakvždyaukaždého.


Tabulka 3: Důsledky dizajnu zaměřeného na strukturální a symbolické funkce

Kvalita urbánního prostoru: Funkce a míra využití

Seznam funkcí městského otevřeného prostoru a ta-bulky v této kapitole dobře poslouží k ocenění kvali-ty stávajících prostranství a jejich sítě a také k návrhu koncepcí a dizajnu konkrétních nových prostranství. Konečně, míra užívání určitého místa je jedním z nejvý-

znamnějších indikátorů kvality tohoto místa. To, kolik různých funkcí místo unese je však každopádně výcho-diskem právě této míry užití. Je ale důležité vzít v úva-hu, že množství lidí, užívajících nějaký prostor je také přímo úměrné nabídce atraktivních prostranství v okolí a celkovému počtu lidí žijících v lokalitě. Proto je třeba mít na paměti, že míra užití není vševypovídající.

20 21JoinT STraTegy JoinT STraTegy

Kapitola 3

plánování se všemi zúčastněnými a pro ně

Městské prostory jsou pro lidi, ale které konkrétnískupinybychommělivzítvúvahuazapojitdopláno-vání?Tatokapitolanejprveshrnujezákladní faktory,kteréovlivňujímožnostivyužitíurčitéhomístalidmiaažpaksezabývátím,kdoajakvůbecužíváčimůžeužívatveřejnéprostranstvíNakonecshrnujemehlavnípartnery v plánovacím procesu.

Přístupnostmísta je jedním zhlavních faktorů, kteréovlivníjehoužívánírůznýmiskupinami.Jednáseopří-stupnost místa fyzickou (dizajn ramp, bran atd.), ale mnohofaktorůpůsobívlastněnastraněuživatelů,:je-jichvlastnímobility,časovémožnosti,tělesnákondiceatd.Běhemživotasemobilitadramatickymění,zatím-copředškolní děti jsou veměstě omezeny v pohybuzásadně,srostoucímvěkemrostemožnostpohybovatsevolněanavětšívzdálenosti.Kekonciživotamobilitanaopak klesá.Možnostmobility naopaknekoreluje svolnýčasem,kterýmámekdispoziciatd.

Kombinací těchto faktorůpro jednotlivéskupinyoby-vatellzedocílitsprávnýmnávrhemtoho,žebudemena-vrhovatvhodnéavhodněvybavenéprostory tam,kdejsouopravdupotřeba.totovolásamozřejměpovytvoře-nístrategickéhomodelu,kterýbudezahrnovatsociolo-

gickáajinádataahlavněvšechnastávajícíaplánovanáprostranství.Systémregionálníchaceloměstskýchpar-ků,pláckůprodětívkaždémblokuatd.sepřivědomítěchtofaktorůzdájistěsmysluplnější.

Vplánování,kteréjezaměřenonaproměnuurbánníhoprostoruklepšímu,bysemělyvzítvúvahutytozákladnískupinyobyvateltak,abyproněvždybyloněkdemísto:

– předškoláci– školáci– náctiletíamladídospělí– zaměstnanílidé,lidév„produktivnímvěku“– ženyimuži– rodiny,rodičenebolidésdítětem,skupinoudětí– nezaměstnaní– místníobyvatelé– dojíždějícípravidelněijednorázovínávštěvníci

/turisté– zaměstnavatelé,podniky,místníobchodníci– senioři– lidésomezenímipohybuasmyslůajejich

pečovatelé– minoritníetnickéakulturnískupiny

Shrnutí

�0 �1Joint Strategy Joint Strategy

�� Joint Strategy Joint Strategy

Poznámka: většina existujícíchprostranství je navrže-nasohledemnamajoritníspolečnost,naprůměrnéhoobčana,protojetřebabrátohledzejménanajakkolivnetypické, oslabené skupiny obyvatel tak, aby se přiobnověstávajícíchanávrhunovýchprostranstvítentodluhpostupněsmazával.

Přímézapojeníconejširšíhospektrabudoucíchuživa-telůjecestou,jaksevyhnouttomu,žesenaněkoho

připlánováníanávrhuzapomene,nebojehopotřebynebudoudostatečněnaplněny.Hlavnímihráčivplá-novacímprocesubymělibýt:

zadavatel (investor), zástupci místní „občiny“, rele-vantnízájmovéskupinyanevládníorganizace,měst-skásprávaajejírelevantnísložky,projektant(dizajnér)apotřebníspecialisté.

Jak je zřejmé z předchozí kapitoly, kvalita městského prostoru se odvozuje především od množství funkcí, které má, což také závisí na míře naplnění potřeb uži-vatelů. Tato kapitola je právě o těchto potřebách a o tom jak tito uživatelé nebo jejich skupiny mají být do celého procesu zapojeni. Zaostřeno máme tedy pře-devším na společenské a sociální funkce prostranství i když obyvatelé města samozřejmě profitují i ze všech ostatních typů funkcí (jak zmíněno v předchozích ka-pitolách).

Je velmi lehké říci, že veřejná prostranství by měla být navržena pro celou společnost, je však důležité určit,

se kterými skupinami, složkami společnosti máme co do činění a jaké jsou jejich konkrétní potřeby. Doku toto neodhalíme, nemůžeme vlastně nic úspěšně na-vrhnout, vždy může něco chybět či přebývat či bát uděláno špatně. Podíváme-li se na to, jak byla veřejná prostranství navrhována doposud, musíme si přiznat, že hlas některých skupin byl jaksi více slyšet, zatím-co jiné byly oslyšeny zcela. Tato kapitola sice definuje alespoň ty hlavní skupiny ve společnosti a jejich po-třeby a jejich zapojení do plánování, je logické, že se více zabývá právě těmi skupinami, které byly v minu-losti ignorovány.

3.1 Úvod

Existuje mnoho způsobů, jak se dá společnost katego-rizovat, rozdělit podle demografických charakteristik. Mluvíme-li však o náležitostech veřejných prostranství, existují jen tři faktory, které rozhodují o jejich využití lid-mi v rámci jejich životního cyklu. Jsou to:

MobilitaFyzická aktivita/kondiceČas k dispozici

3.2 Jakužívámeveřejnáprostranství?Hlavnífaktory

Mobilita

Mobilita, pohyblivost, nám dáví informaci o vzdá-lenosti, kam až je uživatel schopen cestovat, aby se dostal na jím žádané veřejné prostranství. Všeo-becně, mobilita roste s věkem, i když při detailním pohledu je situace složitější. Předtím, než se naučí chodit, malé děti zcela v pohybu závisí na rodičích, které to zase omezuje, protože je musí vozit, nebo nosit. Jak děti rostou, jejich rádius se rapidně zvět-šuje (v závislosti na charakteru urbánního prostředí, kde žijí, rádius dětí na vesnici je až násobně větší, protože tam není tolik překážek pohybu). Náctileté limituje snad jen možnost přepravy, ale například kolo či městská doprava jim dávají k dispozici roz-sáhlá území. Pracující dospělí jsou snad nejvíce mo-bilní skupinou, zatímco na straně nezaměstnaných může být limitujícím faktorem nedostatek peněz. Jak lidé stárnou, jejich mobilita se postupně snižuje, nicméně klišé o seniorech s hůlkou rozhodně neplatí a mnohdy jsou to právě senioři, kteří jsou nejvíce aktivní částí populace.

Speciální skupinou, kdy mobilita není spojena tak moc s věkem jsou lidé s omezením pohybu či smys-lů. Těm bude věnovat samostatný prostor v této ka-pitole.

Diagram 1: nároky na prostor a jeho umístění v závislosti na věku, volném času a mobilitě

22 23JoiNT STraTEgy JoiNT STraTEgy


Diagram 2: Kdo všechno sedí kolem stolu?

3.2.1 Fyzická aktivita/kondice

Fyzickáaktivitaakondicevětšinoutakésvěkemnej-prverosteapakslábne.Tovedekzávěru,ženejméněpohyblivé skupiny, jako jsou batolata, kterámohouhodinyprosedětnapísku,nepotřebují hektary zele-ných ploch tak jakomládež plná energie. Je ovšemnutnoseizdevyvarovatklišéjakonapříkladpředsta-vyoseniorechtrávícíchcelédnyvparkuušachovéhostolku,ikdyžvšeobecněplatí,žetím,jaklidéstárnou,potřebujíméněmísta(ovšemopětnetakjejichpsi).

3.2.1.1 Čas

Druhá strany „mince mobility“ je často čas, kterýmáme k dispozici. Diagram 1 by se dal shrnout ná-sledovně:čímjsmemobilnější,tímméněčasumáme.Takže potenciálně nejaktivnější uživatelé veřejnýchprostranstvíjsoutakzaměstnánivprácičistudiu,žemohouužívatotevřenýprostorjenvpřesněvymeze-noudobu.Naopakméněmobilnískupinyčasto„ne-vědícosčasem“.

3.2.2 Spádové oblasti a hierarchie veřejných prostranství

Vezmeme-li v úvahu vztahy mezi mobilitou, fyzickou aktivitouačasem,kterýmajíjednotlivéskupinylidíkdispozici,vedenástozákonitěkzávěru,ževhodnýmřešenímvkoncepciveřejnýchprostranstvíjejejichhi-erarchie,systémrůzněvelkýchprostorsrůznounápl-ní:jepotřebamítkdispozicipláckyanárožíveskorokaždéulici(atoiprodospělé,kteříčastonemajíčassenavětšívzdálenostidopravit),většíprostranstvívkaždémobytnémsouboru,atd.ažponejvětšíparkya volnočasová centra celoměstského ba regionální-ho významu. Nesmíme ovšem zapomínat na jejichspojenía topředevšímpohodlnéabezpečnépěší acyklistické,jelikožvlastnictvíaužíváníautaveměstěvlastněznemožňujevýskytprostranstvívůbec(parku-jícíauta,mnohapruhovékomunikaceatd.)

Vmnohazemíchexistujídoporučeníohlednětypůavelikostíveřejnýchprostranstvíapřístupuknim,vícevPřílozeč.2.

Populacemůže být rozdělena do nejrůznějších sku-pin,zdejenávrhrozdělenípropotřebyplánováníve-řejnýchprostranství:

předškoláci školáci mládež muži ženy

turistéanávštěvníci

Mestský otvorený priestor

rodiny

etnickéa kulturní menšiny

malédětis doprovodem

lidésomezenímipohybuasmyslůa jejich doprovod

zaměstnaní

seniořimístní

obchodnícipravidelnědojíždějící

místníobyvatelé nezaměstnaní

Jak je vidno z tohoto diagramu, je dostmožné, žejeden člověk bude reprezentován hned v několikaskupináchnajednou,zatímcovšichniseběhemsvéhoživotapřesouvámezjednéskupinydojiné.

Členovétěchtorůznýchskupinmajírůznépotřebyanárokysohledemnaměstskýprostorajedůležitéabytytopotřebybylypředmětemdůkladnéhozkoumánípředtím,nežsezačnesplánovánímanávrhem.

Předškolácipředškolácivětšinounebudouužívatměstsképrosto-rybezdohledurodičů,staršíchsourozencůči jinéhodohledu.Většinounebudouužívatmístadáloddo-mova. Rodiče či jejich dohlížející budou chtít mít smístemjejichpobytustálývizuálníkontakt.Samydětisebudouorientovatspíšenauzavřenějšíprostory,kdenebudetěžkénajítsvůjdoprovodazorientovatse.

ŠkoláciDěti na prvním stupni základních škol se pohybujívětšinoujižsamy,používajíkoloiměstskoudopravu,pokud je doprovod nevozí do školy, nabízí se jim vol-nýčasmeziodchodemzeškolyapříchodemdomůapodobně.Tytodětisevětšinoupohybujíkontinuálněv rámci jednéčtvrti aproto je třebananěmyslet vrámcikaždéhoblokudomů.Tatoskupinajetaképo-měrněnáročnánavybaveníhernímiprvky.

Náctiletí a dospívajícíomezení mobility jsou nízká, místa, která jsou schopni využívatmohoubýtznačněvzdálenáoddomova.Jepravdou,žezdeseuplatňujenaprostoopačnázása-daoprotitěmnejmenším,vizuálníkontakt,zejménasrodičijenevítanýavyhledávánabudouneformálnímísta,kdesenevtírážádnáautorita.Neníanipotřebazvláštního vybavení.

Všeobecnějetatoskupinafyzickyaktivní, ikdyžna-vrhovatsportovnípláckyspíčevyhovujemužskéčásti.Dívkyužívajíveřejnéhoprostoruvícepasivněavícesivybírají. Pravidlem je spíše malá pozornost, která se věnujegenerovéhohlediskutétověkovéskupiny.

PracujícíEkonomickyaktivníčlenovéspolečnostimajíteoretic-kyvelmimáloomezenísvýchschopnostívyužítměst-skýprostor.Zásadníomezeníjevšaknedostatekčasu,zejména během pravotního týdne. To znamená, žejejichaktivitaveveřejnémprostorusečastoomezujenabrzkéranníapozdějšívečerníhodinyanavíkendy,zejménaneděli(vsobotuje„nutno“vyříditnákupy).Ztohodůvodujekaždápříležitostvyžitívenku,kterou

majíblízkodomovanebopráce (nebopocestě)na-prostozásadníprojejichschopnostjívyužít.

Ženy a mužiZdejenutnovzítvúvahurozdílymezipohlavími,pře-devšímpakotázkypřístupnosti abezpečnosti veřej-nýchprostranství(aťužopravdovénebopociťované)zejménaproženy.Generováhlediskajsouvevětšípo-drobnostiuvedenaníže.

Rodiny, rodiče či jiný doprovod s dětmiDospělí,kteřímajídětinastarostijsouomezenipře-devšímatraktivitouprostorutak,jaksebudejevitdě-tem.Protojedůležitépřinávrhuprvkůpromalédětimysletrovněžnajejichdoprovodikdyžtomůžezna-menat „pouze“poskytnutí odpovídajícího posezení a podobně.

NezaměstnaníLidébezzaměstnánímajívzhledemklidemzaměstna-nýmpřiužíváníveřejnýchprostranstvídvěodlišnosti:zaprvé,jepravděpodobné,ženatombudoufinanč-něhůře,cožjemůžeomezovatvdopravěnavzdálenámísta.Tovedekpotřeběmítveřejnáprostranstvíroz-místěná rovnoměrně v území. Za druhé, budoumítvícečasunatrávenívenku,cožnestojímocpenězajeatraktivní(jsou-liveřejnéprostoryatraktivní).

Místní obyvateléTojsouvšichni,kteříbydlípoblížveřejnéhoprostran-ství,kterénavrhujeme.Jetonašehlavnícílováskupi-na. Ta všakmůžeobsahovatkombinaci všechostat-ních skupin s tím rozdílem, že její vztah k „jejich“prostranství je mnohem více osobní.

Pravidelně dojíždějícíTato skupina, v kontrastu s předcházející si obecněnevytváříosobnívtahkmístům,kterýpoužívámimosvé bydliště, i když existují výjimky. Jejich čas budeomezenaužíváníveřejnýchprostranstvíjespecifické,častoseomezujenapřestávkynaobědatd.Přítom-nostpříjemnýchmíst,kdesedájístsendvič,nebojentak posedět či projít se v rámci pracovní přestávky

3.3 Users in urban open space areas



všakmůže těmto lidem nabídnout přesně ten druhrelaxace,kterýpotřebují,abyselépesoustředili,netr-pěliúnavou,protáhlise,obzvláštěpokudmajísedavézaměstnáníapodobně.Výhodynejsou jenna jejichstraně,alesamozřejměinastranězaměstnavatelů.Obchodníci,majiteléfirem,zaměstnavatelé

Každéfirměprospívá,pokudmáspokojenéavýkon-né zaměstnance, navíc dnešní mobilita v rámci nejednoho státu, ale celého kontinentu znamená, žekonkurovatsenedájenvýšíplatu.Atraktivníprostře-dí bydliště a zaměstnání je jedním z faktorů, kterérozhodují,kdebuduchtítžítapracovat.Cosetýčeprodeječehokoliv,bezlidí,kteříprojdoukolemvýkla-duneníprodej.Čímatraktivnější prostředí, tímvícelidí,zákazníků.Majiteléshoppingcentertopochopili,nyníjenaměstskýchsprávách,abysesnažilytaké.

SeniořiSeniořibudoumítobecněvícevolnéhočasu,kterýmo-houtrávitdlesvéhouvážení.Comůžebýtomezeno,jejejichmobilitačivůbecochotacestovatnadelšívzdále-nosti.Tatoskupinajeleckdytěžkouchopitelná,jelikožklišéobabičkáchsedícíchnazápražíneplatí.AlespoňvČeskérepubliceobecněplatí,žeseniořibudoučastějidoprovázeni psem. je protonutnémyslet i nanávrhzařízeníprovolnýpohybpsůtak,abynedocházelokekolizímsostatnímiuživateliveřejnýchprostranství.

LidésomezenímipohybuasmyslůajejichdoprovodVelice jednoduše řečeno, dizajn veřejných prostran-stvíbymělbýt takový, aby kladl conejmenšípočetpřekážektétoskupinělidí.VČeskérepubliceexistujepropracovanýnormovýsystémpronávrhyveveřej-némprostoru.Jevšakdůležitésiuvědomit,ženormanemůžeošetřitvšechnyreálnésituaceajevhodnéná-vrhy konzultovat s odborníky na tuto problematiku.

Migranti a jiné minoritní etnické a kulturní skupinyLidésrůznýmkulturnímpozadímčastoužívajíveřej-nýměstský prostor jiným způsobem. Zatímco jejichzpůsobužíváníveřejnýchprostorsemůželišit,jednuvěcmají většinou společnou. Jejich životní podmín-ky,cosetýčebydlení,bývajíomezené,takževeřejnáprostranstvíproněnabývajívětšíhovýznamu,stávajísemísty,kterámohounahraditnedostatekživotníhoprostoru doma.

Turisté, ostatní návštěvníciKonečně, nemělo by se zapomínat, že veřejná pro-stranství neslouží jenmístnímobyvatelům. Zejménapro turisty jeatraktivita jejichdestinaceavpřípaděměsta zejména otevřeného městského prostoru zá-sadnípřirozhodováníonávštěvě(anávratu),nikdonebudedomalíčitkrásupařížskýchdálnic,že.

Uplatněníhledisekrovnoprávnostižennebomenšino-výchskupinobyvatelseprojevujevevícevyváženém,udržitelnějším a více fér prostředí nejen pro ženy,ale pro všechny členy společnosti. Takovéplánovánísesoustředínaaktivníintegraciopomíjenýchskupinvevšechfázíchprocesu:odujasněnísizáměrůacílůpřesupřesněníopatřeníjakknimdospětkrealizaciavyhodnoceníúspěchu.Důležitájezměnaceléhopro-cesu,nejensoustředěnísenato,cozněhovzejde.

Předtím, než aplikujeme zmíněný přístup, je nutnosi ujasnit, jestli jsouměsta, tak jak jsou plánována,určena pro ženy a muže všech věkových kategorií,příjmových skupin, etnik atd. Velice často vidíme vnašich městech výsledky nevšímavosti k potřebámtěch, kteří svoje požadavky hlasitě nevykřikují. Takjsou našeměsta více tvořena promuže,mladého,dobře vydělávajícího, zdravého smáloomezeními aodpovědnostmi.

Uchopeníproblematikyveřejnéhoměstskéhoprosto-ruzgenderovéhohlediskapředpokládázváženídvouzákladníchotázek:otázkybezpečíabezpečnostiproslabšípříslušníkyspolečnosti(ženy,děti,senioři, lidésomezeními)atakéotázkypřístupnostiapřístupukevšemuveřejnémuměstskémuprostoru.

Postup,kterýmsedosáhnecílevtétooblastijezalo-žennadvojímpřístupu:–zapojenígenderovéhohle-diskadoplánovacíhoprocesu všeobecněa –prová-děníkonkrétníchopatření.Genderovéplánovánínenícílemsamoosobě,jetoprostředek,jakzajistitvytvá-řeníkvalitníhoměstskéhoprostředí, jehožatributemje rovněž službavšemobyvatelůmbez rozdílu.Rov-něžsetakovápolitikanezabývájenženami,izdejdeovztahobou,uchopenýsprávně,kjejichoboustran-némuprospěchu.K tomu,abyseodstranilyzjištěnénedostatkyjsouvšakpotřebakonkrétníopatření.

Dlouhodobá či lépe trvalá změna směrem k rovno-právnostivurbanizmumusíbýtzaloženanaodhaleníapotřebnézměněspolečenskýchhodnot,které jsourozhodující pro vnímání rozdílného postavenímužea ženy ve společnosti. Tyto hodnoty a společenskénormy jsou tím, co rozhoduje o úspěchu integracečivytěsněníhledisekrovnoprávnostipohlaví,příjmo-výchskupin,věkovýchskupinatd.,nejenvúzemnímplánování.

Podíváme-li se blíže na životní styl různých skupinobyvatelveměstech,odhalímemnohorůznýchakti-vit,potřebapožadavků.

Podpora plánování „města pro všechny“ může býtúčinnájentehdy,pokudodhalímečisipřiznámeexis-tencirozdílůmezipohlavími,věkovýmiskupinamilidí,jejichkulturnímpozadím,životnísituací,příjmyatd.,auvědomíme-li si vliv toho všehona to, jak všichnitito lidéměsto „používají“ nebo jakopodmínky jimměstokživotuposkytuje.

Protobychomvždymělizačítpředevšíms:

Průzkumy, statistikami zohledňující při užíváníměstskéhoprostoru.

Ohodnoceníužíváníměstskéhoprostoru,jednotli-výchprostranství

rozborem pravidel rozhodování, plánování a ve-řejnéúčasti

Rozboremodpovědnostivplánování

Cosetýčebezpečíabezpečnosti,jenutnovzítvúvahunejenobavyzběžnéhoznásilí,alevpřípaděženzdeexistujeještěobavazespecifického,sexemvybuzenéhonásilíčiohrožení.Přiochotěužívatveřejnámístajedů-ležitánejenjejichfaktická,aleivnímanábezpečnost.

Cosetýčevýchovnýchčivzdělávacíchprogramů,pro-klamovanépolitiky státu i samospráv, veřejnýchslu-žebatd.,zdesečastogenderovéhlediskouplatňuje,neboseotomalespoňmluví.Vpřípaděurbanizmu,návrhuveřejnýchprostranstvíaúzemníhoplánovánívšeobecněsevšaktentokontextuplatňuječijevyža-dovánjenzřídka.

Genderový přístup znamená, že ženy byměly být vohniskuzájmuvždy, když se jednáovytváření jaké-koliv strategie.

Zapojení veřejnosti bymělo výslovně zahrnovat sku-piny žen v souladu se zjištěními předchozích analýzstávajícího stavu. Tyto vybrané skupiny jsou zde jakopojistky toho,abysepřivytváření strategienavrženáopatřenínebylapouze snahouobagatelizaci čimar-ginalizaciproblémů,místohledáníopravdovýchřeše-ní.Tentomomentjedůležitývpřípaděveřejnéúčastivšeobecně.

3.4 3.4 Genderová hlediska: Plánování v zájmu žen a menšin



Výraz‘Městoprovšechny’nebo„Dizajnprovšechny’jespojenstendencíkvytvářeníconejmenšíhopočtubariérvprostředí,aťuž jsouopravdovéčidomnělé,vnímané.Jednásenejenonávrhvlastníchprostran-ství,aletakéopřístupknim,komunikace.Bezbarié-rovéprostředíjejednouzpodmíneknezávisléhopo-hybu pro všechny.

Zde je tostejné jakosgenderovýmhlediskem.Ano,bezbariérovéměstoulehčíživothendikepovaným,alezamyslíme-li se,pakprostory, kam je snadnésedo-stat,kde jesnadnésezorientovatapohybovat jsoupřece přínosem pro všechny,místní obyvatele i ná-vštěvníky.

Ikdyžje„dizajnprovšechny“přesnětím,cozname-ná, přístup, který zosobňuje začal ohledy namalouskupinuhendikepovanýchlidí.Jetřebamítnapaměti,žehendikepovanílidénetvořížádnoujednolitousku-pinusestejnýminároky,kteréjepotřebabrátvúvahuvkaždémplánovacímprocesuakonkrétnímnávrhu.Přisnazeouchopenítohotoproblémuexistujenebez-pečízjednodušení,alejetřebasistanovitalespoňširšíkategorieuživatelů, abychommohli vůbecknávrhuopatřenípřistoupit.Existujídvahlavnítypyomezení:omezenípohybuaomezenísmyslová,předevšímzra-ku,cožvesvépodstatěopětomezujepohyb(mobi-litu).

Otřepanéklišéolidechnavozíčkuaopatřeních,kteráseomezujínastavburampmístoschodůbohuželstá-letvoříslovníkmnohaprojektantů.Tatoopatřeníjsousamozřejměvelicedůležitá,alenelzeseomezitjenaně.Takéjetřebasiuvědomit,žerampyopětusnad-ňujíživotcelémuspektruuživatelůanejen„vozíčká-řům“.Vpraxi jemnožství lidí,kteřívesvémpohybupoměstě používají „kolečka“mnohem větší, než simyslímeanejdejeno„staré“nebonepohyblivélidi,seznamjedlouhý:

děti vkočárcích,děti s chodítky,děti shračkaminakolečkách

lidénakolech,skateboardu,bruslích,koloběžce

lidésnákupnímivozíky

lidéskufrynakolečkách

…dosaďtesidalší

Stačí jeden dva shody, ale i pořádně hrbolatá dlaž-ba,rozbitýchodníkatd.,aprovšechnytytolidijetoproblém.Alebudeme-lisebavitjenodopravě,paknapříkladjakákolivstrategiepodporycyklodopravyveměstěplnémbariérjejenhranapodporu.

Z tohoto přehledu je zřejmé, že hendikepovaní lidéužívající vozíček tvoří zlome počtu těch, pro kterébezbariérové prostory vytváříme. Každý jsme byli,jsmenebobudemeběhemsvéhoživotavsituaci,kdyzpřístupu„dizajnprovšechny“můžemetěžit.

Konceptdizajnuprovšechnylzebrátrovněžjakpří-pravunabudoucnost,cožnenívnašichpodmínkách,kdydramatickyrosteprocentoseniorůvpopulacijistěnicodvěci.

3.5 ‘Město pro všechny’: Plánujeme pro hendikepované a všechny ostatní

Aktivnízapojenížendoprojektůmůžepomocizmě-nitdosavadnívágnípřístup,kterývesvémdůsledkuomezuježenyajejichživotveměstě.Změnamyšlení,přístupuznamenápřiznatženámprávonaočekávání,žejejichměstoněcouděláproto,abysevněmcítilyvítányabezpečně.

Tento přístup dává přednost spíše předcházení pro-blémůmnežopatřením,kteréomezujíčitrestají.Ten-topřístupjeoodpovědnostiměstazabezpečí.Zvýše-nípocitusvobodnéhopohybuprotytoskupinybudevýhodounejenproně,aleprovšechny.

3.6 Partneřivplánovacímanávrhovémproces

Klient/zadavatelKlientem může být fyzická, právnická osoba či insti-tuce, pro kterou se projekt zpracovává, definice, kdo vlastně klientem je, je občas složitá. Dá se říci, že in-vestor, ten kdo platí, je dobrou definicí, ale co když je pozemek, na kterém se bude stavět, někoho jiného? Není vlastník rovněž klientem? A co lidé, kteří budou v budoucnu místo využívat? Konečně, především pro ně se veřejný prostor utváří. Pak je tu někdo, kdo bude odpovědný za údržbu, což může být někdo úplně jiný, než všichni doposud vyjmenovaní. Jak je vidět, defini-ce klienta nemusí být tak jednoduchá, jak se zdá.

MístníobyvateléSpolečenství místních obyvatel by mělo být vždy jed-ním z hlavních hráčů při plánování, ale jak už to bývá, zřídka se jedná o jednu jednolitou skupinu. Naopak, jsou to nejrůznější skupiny s často zcela protichůd-nými zájmy, alespoň na povrchu, v procesu se může ukázat, že tomu tak ani být nemusí.

Místní obyvatelé budou často těmi, kteří mají o vlast-nostech řešené lokality nebo problému nejpřesnější a nejaktuálnější informace a také budou s největší prav-děpodobností nejčastějšími uživateli. Proto by měli být zapojeni do procesu od samého začátku.

Diagram 3: hlavní aktéři sedící kolem „zeleného stolu

28 29JoiNt StrAtegy JoiNt StrAtegy

Protože je městský prostor zamýšlen jako sdílený, je nutno se ujistit, že bude vyhovovat do nejširšímu spektru uživatelů. Proto je žádoucí, aby se plánová-ní zúčastnili opravdu všichni, kteří mohou přispět k úspěchu konečné realizace.

A kdo jsou tedy hlavní aktéři? Následující tabulka pokrývá ty hlavní:

Zájmové spolky a nevládní organizaceProskupinymístníchobyvatelmlžebýtněkdysložitéorientovatsevevšechaspektechvytvářeníveřejnýchprostranství.Protojestěžejnízahrnoutdoplánovánílidičiorganizace,kterémajíprofesionálnízkušenostis vlastnostmi či funkcemi prostranství, ke kterým jetěžkozískatpřístupvkaždodennímživotě.

SamosprávaJestlijesamosprávavlastníkempozemkůnebone,jenutno,abybyli lidézesamosprávyzahrnutidopro-jektuodzačátkuaneažpřiúzemnímřízení.

Stejnějakovpřípaděmístníchobyvatel,napůděsa-mosprávyjenutnonajítspolečnouřečahájitnejrůz-nějšízájmy.Jedůležité,abyvšechnyodbory,kterýseveřejnýprostor týká,dostali stejnoumožnost se vy-jádřita jejichstanoviskubyladánastejnáváha.Řešísecelářadazáležitostíodúklidusněhu,přesnávrhydětskýchprvkůažpopočtyparkovacíchmíst,kterájenutno vymístit.

InvestorInvestoremmůžesamozřejměbýtsamospráva,kteráfinancujecelýprojekt.Tímpádemužbyinvestorstej-něbylplánovacíhoprocesupřítomen(vizvýše).Alenevždytomujetak,často jezahrnutoexterní financo-vání(Evropskýfondsoudržnostiapod.).Jestližejsouzahrnuty místní organizace nebo jednotlivci, pak i jimi odvedenáprácemůžebýtpovažovánazainvestici.

Jiné odpovědné či dotčené orgány státní správy a samosprávy.Jednáseonejrůznějšíorgányochranyovzduší,vod,půdy,regionálníhoplánováníatd.,kterébymohlybýtsoučástíceléhoprocesuanejenčástivyjádřeníkÚRneboSP.ZahrnutíPolicie,městskéistátní,hasičůatd.můžebýtdobrýmnápadempro to,abysepředešlozbytečnýmproblémůmsprovozemvbudoucnosti.

Projektant (architekt)Ve většině případů se bude jednat o profesionála voboru,kterýbudemusetskloubitpřáníapožadavkyvšech ostatních zúčastněných s potenciálem místa,nejprve ve vytvoření konceptu a následně, v připo-mínkovacím procesu, ve finálním návrhu.

Projektantmá důležitou roli nejen jako navrhovatelřešení,kterásámpokládázanosná,aleběhemgra-fickýchpracívefázistudie(zejména)můžekonkrétnězformovat představy ostatních zúčastněných, kteřínemajídarjasnéprostorovépředstavivosti.

Jetopředevšímroleprojektanta, ideálněbyjímmělbýtschopnýzahradníakrajinnýarchitekt,kteráurčípředstavámamnoharůznýmzájmůmjejichfyzickoupodobu.Pokudsevšakvnávrhuobjevujíjakékolivve-getačníprvky,posledníslovobudemítažPříroda.

Další specialistéPodlepovahyprojektujetřebapřemýšletozapojenídalších specialistů, od statiků, přes vodohospodáře,inženýrynejrůznějšíhozaměřeníažpopřírodovědce,umělceasociology.Výhodné je rovněžnajmouspe-cialisty na vedení projektů se zapojením veřejnosti,kteří jsou schopnidosahovat shodyvpřípaděproti-chůdnýchzájmůčipřizapojeníproblémovýchskupinobyvatel.

Specialistémohou zahrnovat rovněž odborníky pra-cujícísjakýmikolivnestandardnímiskupinamiobyva-tel, práci s hendikepovanými, se ženami, imigranty,odborníky z oblasti prevence kriminality, prodeje drog atd.


Kapitola 4

plánování a návrh – zásady úspěšného procesuZačínáme – příležitost ke změně

Plánovacíanávrhovýprocesjsouvlastněprocesyipro-duktysamyosobě.Tatokapitolasesoustředínaproces.Návrhovýproceszačínádlouhopředtímnežse„coko-livdánapapír“anemělbyrozhodněkončitpředánímvýsledkuprácedoužívání.Aťužjeojakchce,klíčemkúspěšnémunávrhujezapojenívšechdotčenýchstran.Vsamotnémprocesulzerozpoznat4kroky:

– Příprava–sběrinformací,tzv.Rozboryaprůzkumy–jednáseopotenciálalimitypřírodníhoprostředíapožadavkyapotřebybudoucíchuživatelů.

– Návrh/Dizajn–všechno,cozahrnujevytvářenínovévizeprourčenémístocozahrnujevšeuprvního bodu.

– Realizace–stavění,úprava,výsadbaavšecojes tím spojeno.

– Údržba,správa,vyhodnoceníužívání–cožzahrnujeizměny,napraveníchyb,doplňkytoho,cosezapomněloatd.

Tytokrokyjsouuvedenytak,jakbymělyvčasenásle-dovat, přičemžposlední fázemůžebýt zároveňpří-pravnouprodalšíprojektčiprojekty,nikdesečlověkneučílépenežvpraxi.

Každýztěchtokrokůseveskutečnostimůžerozdro-bit do mnoha dalších a nebo se spolu mohou i pro-línat,alezakaždýmprocesemmusístátněkdo,kdojejbudemít jasnědefinován,budemít jasnouviziabudevědět,jakakdycodělatakohoakdydopro-cesu zapojit. Pokud celý proces nebude nikdo řídit,nakonecsekvýsledkutakémůžemedobrat,alene-musíbýtpodlenašichpředstavatakésenámtomůževeliceprodražit.

Prvnífázíprvníhokrokubytedymělobýtrozhodnutíovlastnístruktuřeplánovacíhoadizajnovéhoprocesujakotakových.Následněbyseměloujasnitfinancová-ní;následujedefinicehlavníchvýzevkřešeníahlavníchpartnerů;následujeosloveníširokéhospektramístníchobyvatel; a konečně všichni ostatní dotčení by mělibýtosloveniapokudmožnoosobněseznámeníjedens druhým a smístem, které se bude řešit. Toto jsouhlavnípodmínkypro splnění či kroky, které jenutnoučinitpředtím,nežsenačrtneaodsouhlasíplánpro-jektovéhoprocesuazákladnípožadovanánáplň,kte-roubudeplnitdanéveřejnéprostranství(požadovanýprogram/zadání).

Teprvepotéjevhodnádobanazapojeníprojektanta.

Shrnutí


V následující fázi projektant připraví studii, ideálně ve variantách, která respektuje zadanou programovou náplň. Studie musí mít grafickou formu srozumitelnou veřejnosti. Studie by měla být hodnocena na základě úspěšnosti naplnění zadání. Použití seznamu funkcí z Kapitoly dvě může rovněž pomoci při ohodnoce-ní úspěšnosti návrhu. Výsledky hodnotícího procesu (který může mít formu veřejného projednávání) jsou předány zpět projektantovi a ten je zapracuje do ná-vrhu (například ve variantách). Výsledný návrh budou schvalovat všichni zúčastnění partneři projektu.

Jakmile je dizajn odsouhlasen, přecházíme k fázi rea-lizace. Návrh je nejprve nutno dopracovat do detailu prováděcí dokumentace včetně všech technických vý-kresů a rozpočtu. Je na klientovi a záleží na charakteru projektu, jestli bude rozhodnuto o realizaci svépomocí nebo bude sjednána profesionální realizační firma.

Po předání do užívání nastává doba správy, údržby a sledování či vyhodnocení. Je vhodné uspořádat slav-nost předání veřejnosti.

Pakliže je součástí projektu jakákoliv vegetační úprava, bude trvat ještě dlouho, v závislosti na typu použitých rostlin, než se projekt „dospěje“. V této počáteční době po realizaci bude zeleň náročnější na údržbu než v době dospělosti. Na to je třeba dbát obzvláště.

Aby se místo stalo skutečně dějištěm společného života místní komunity, je dobré podpořit tento trend po-řádáním nejrůznějších veřejných akcí, slavností, her atd. Rovněž údržba, do které bude veřejnost zapoje-na je vhodnou cestou, jak by si mohli místní místo více „osvojit“.

Mělo by se rovněž sledovat, zda se naplnila očekává-ní spojovaná s realizací a jestli ne, je třeba zkoumat možnosti nápravy. Zde se opět může dobře uplatnit seznam funkcí z Kapitoly 2.

Je nutno zdůraznit důležitost samotného procesu pří-pravy projektu pro konečný úspěch, nicméně fyzické vlastnosti vlastního návrhu / dizajnu je klíčová a roz-hodující, což je rozebráno v následující kapitole.

Diagram 4: Plánování programové náplně městského veřejného prostoru, dizajn a údržba

Tato kapitola je o procesu návrhu, o plánování, ne o plánu jako kusu papíru s barvami a konturami. Ka-pitola popisuje to, co a kdy je potřeba podniknout

k tomu, aby takový plán, papír, nakonec vznikl. Jed-notlivé kroky tohoto procesu jsou popsány v bode níže.

4.1 Úvod:Navrhováníjakoproces

32 33JoiNT STRATegy JoiNT STRATegy

Kromětoho,žezdemámemísto,kteréchcemetrans-formovat, je naše výchozí pozice definována ještědvěmadůležitýmiaspekty.Možnátennejvícezřejmýjespojenspotřebamičipožadavkyuživatelů,alejetře-banenechatstranouanitendruhý,totižvizimožného.Jinýmislovy,neomezovatsvojifantaziidosavadnízku-šenostíanechatji,alespoňnynínazačátku,nespouta-nou.Zejménadůležitýjetentomomentvpřípadě,žezúčastněnýchstranjevelkémnožství,cožsamoosoběmlžebýtpřínosem,alevšichnititolidémajíveliceroz-dílnézkušenosti,míruvzděláníarozhledu,nemluvěoočekáváních,kterávkládajídobudoucíhoprostranství.Bez jasnévize,neboalespoňkonkrétnější specifikacecíle, kam chceme projekt dovést, očekávání mohoubýtzbytečněomezená,možnostimohouzůstatnevy-užityapříležitostmůžebýtpromrhána.

Ruku v ruce s potřebou vize jde potřebamít něko-ho,kdosebudeprojektucelevěnovata„tlačit“jejku-předu.Vizemůžemítpodobupodobnéhoprojektuvi-děnéhovjinémměstě,zeminebomůžejítokombinacivzorců,kterépopisujímísto,kterébyselidemlíbilo.

Zásadníjenechatsinanaplánováníceléakcedosta-tek času, protože úspěch do značné míry závisí natom, jak hladce vše bude probíhat. Cely proces se dá rozdělitnačtyřizákladnífázeznichžkaždásedádálejemnějidělit:

PřípravaVlastnínávrhřešeníprostorurealizace Správa,údržba,sledováníavyhodnocení

4.2 Začínáme – vytváříme vizi

Vtétofázijeprojektutvářenodpočátečnímyšlenkyaždobodu,kdysepožadavkynanávrhzrcadlívkon-krétnímdetailu.Jelikožsedefinujívýzvyčizáležitosti,kterébudemusetdizajnvyřešit,jednáseokritickoučástprocesunávrhu.

4.3.1 Jak celý návrhový proces naplánovat

Tatokapitolapřehledněuvádíhlavnífázenávrhovéhoprocesuvširšíčasovéposloupnosti,cožsamozřejměposkytujepouzerámcovýnávod.Pokudsealepouži-jezdevuvedený, jednoduchýpostup,mělibybýttiodpovědní schopnivytvořit solidníplánprocesuná-vrhu,ikdyžbudenutnésijejupravitpodlekonkrétnísituace.

Jemožné,ženevšemikrokybudenutnoprojít,ně-které bude třeba opakovat, nebo učinit v poněkudjinéfáziprojektovépřípravy,možnásivytvořítesvojevlastní.Důležitostněkterýchkrokůsetakémůželišit.Jedůležitésitytověcidefinovatjižnazačátku.

Důležitéjetaképodívatsenato,kolikčasunajednot-livékrokmámě,cožtakézávisípřípadodpřípadu.Ze-jménadůležitéjenezapomenoutnapřírodnízákony.Když pracujeme na projektu veřejného prostranství,stavebníprácenelzeažnavýjimkydělatvzimě,saditsedátakéjenvomezenoudobu,zapojeníveřejnosti

seděláobtížněvdobědovolených,realizacilzezadatažpozajištěnífinancí,průzkumypoužívánístávající-hoprostranství jedobředělat v časechaobdobích,kdyjsoupoužívánaatd.

4.3.2 Vyjasnění financování

Jakkoliv jedůležitémít velkorysou vizi a snažit seovytvořenídlouhodobéhokonceptuvyužitíprostoru,okterýsenámjednástejnějakovnávrhuzakotvitkon-krétní požadavky a potřeby uživatelů, měli bychomsidátpozornanerealisticképředstavyčineslibovatněco, co lze těžko splnit v krátké době. I z tohotodůvodu je důležité mít jasno v otázce financování,náhradyjehovýpadkuivmožnostechzapojenídob-rovolníkůpřirealizace.

4.3.3 Rozpoznání hlavních výzev a hlavních aktérů při plánování

Nazačátkuprojektujezásadnístanovithlavníaktéry.Tihlavníkandidáti,kteréjenutnozvážitjsouuvedenivpředchozíkapitole.

Součástíprocesuidentifikacejevlastnězjišťování,jakévýzvychceprojekt(veřejnéprostranství)řešit,copři-náší.Vzávislostinatom,„očem“navrhovanéveřejnéprostranstvíbude,či jakýproblémnebozáležitostse

4.3 Přípravná fáze

�� Joint Strategy Joint Strategy

májehopomocířešit,sebudeměnitokruhzúčastně-ných. Poměrně jednoduché bude vybrat ty první naseznamu,čím„níže“půjdeme,tímméně jasnébudezapojenídalších.Jednouzmožnostíjakrozhodovatominoritníchporadníchhlasechjeporaditsestěmivše-mijižvybranými,protožemívajínejvětšízkušenosti.

Výraznýrozdíljetakévtom,jaksevůbeckněkterýmzúčastněnýmdostanete. Zatímconamístníúřadpo-šleteoficiálnídopis,některéskupinyveřejnostibudetemusetosobněobcházet i ve večerníchhodinách,popracovnídobě.

4.3.4 Oslovujeme místní komunitu

Aby byl navázán kontakt s potřebným spektremmístních obyvatel, je často zapotřebí podniknoutnejrůznější kroky. Jestliže existují organizace, ob-čanská sdružení, je to jednodušší, ale nejde jen ozapojenítěchorganizovaných.Ajakužbylojednouzdůrazněno,místníobyvatelénetvořížádnoujedno-litouskupinu.Najítněco,cobyťkrátkodobědokážepodnítitzájemconejvícelidí,tojeúkol,předkterýmstojíte. Komunikačníkanályzahrnujítradičnímédiajakomíst-nínoviny,rádio,informacedistribuovanésítímístníchsdružení,veškolách,klubechatd.Může jíto letáky,plakáty a oznámení v obchodech a na ostatních ve-řejnostínavštěvovanýchmístech.Nezapomínejmenasoudobéprostředky,tj.předevšíminternetajehoso-

ciálníservery.Každámístníkomunitamávšakvytvo-řenysvojevlastníkanálykomunikaceadobrýtýmbyonichmělvědětavyužítjich.

Prostředkyjakorádiočinoviny jsoudobrénazačá-tek celéhoprocesu, pro vytvoření povědomí o plá-novanéakci,ale jakmilesevytvoří týmpartnerů, jepotřebajinýchzpůsobůdomluvy,nejentěch„jedno-směrných“,kterénenabízejízpětnouvazbu.Příkladymohoubýt dotazníky, rozhovory, osobní pozvánky,interaktivní (jde do nich psát, kreslit) panely na par-cele,plánovacísetkání,veřejnéprezentace,interne-továfóraatd.

4.3.5 Všichni zúčastnění u jednoho stolu - pevná součást procesu plánování

Jakmile byl kontakt s místními navázán, dalším kro-kem je jejich zapojení do celého plánovacího pro-cesu.Bude senejspíše jednatodva typykontaktů.Pravidelná setkání se zástupci místních organizací a potom nepravidelná setkání či prezentace širo-ké veřejnosti. Bylobydobré, kdyby veřejná setkáníbylamoderována a zprostředkována někým, kdo stím má zkušenosti a není spojen s místem projektu. Konání veřejných prezentací či projednání byměločasověavěcněsouvisetsdůležitýmibodyvprojek-tovépřípravě(např.zadání,studie,variantydizajnuakompletnídizajn).Bývázvykem,ževeřejnáprojed-náníbymělabýtminimálněčtyři.Vpřípadějedno-duššíchprojektůlzeprojednávanézáležitostispojo-


vat,býtrychlejšíaefektivnějšícodopočtusetkání.Usložitějšíchprojektůbysenemělozapomenoutnanásledujícítémata:

1. Úvodnísetkání–představenícílůprojektu,disku-zenadvizemi,odsouhlasení časovéhoharmono-gramu

2. Setkáníoprezentaciprůzkumůarozborůadiskuzeosilnýchaslabýchstránkáchstávajícíhostavu,od-souhlasenízadání(náplně,programuprostranství)

3. Prezentace ideové studie či alternativ, diskuse ojednotlivýchaspektechzhlediskarůznýchuživate-lů,návrhyzměnakonkrétníchopatření

4. Prezentaceavysvětleníkonečnéhonávrhudizajnu,diskuzeočasovémplánu,financováníarealizaci.

Jejasné,žemezitěmitovelkýmiveřejnýmisetkánímibudenutnémítdostatekčasunavyhodnoceníapracínazadání.Pravidelnéschůzkyřešícíhotýmujsousa-mozřejmostí.

4.3.6 Vyjasnění programové náplně

Programová náplň závisí na potřebách a nárocíchvšech dotčených stran. Identifikace toho, co všemá být součástí takového veřejného prostranství jepoměrněnáročnýprocesnajehožkoncistojípřesnépožadavkynakonkrétnífyzický,dizajn.�

Vytvářeníprogramovénáplnějetedyvycházízanalý-zypotřebvšechdotčenýchstran, jedáleo inspiraci,myšlenkáchanápadech,kterésemusípodříditvlast-nostemtj.omezenímkonkrétníhomístaakterézáro-veňvyužijívšechnyjehopřednosti.

Paralelně s analýzou zmiňovaných potřeb a nárokůdochází ke zjišťování fyzických vlastností místa, aletaké jeho současného využívání (je-li využíváno). Přitomtoprůzkumujenutnovzítvúvahuširšívztahy,tj.tocozvenčímístoovlivňujeanacomámísto,změnajehoužívánívlivataké,jakourolimístohraječibudehrát v systémuveřejnýchprostranství širšíhoúzemí,vizčlánek1.3.

Nápady,kteréztohotoprocesuvzejdoujsoupakvtě-lenydozadánínávrhu,kterésepředáprojektantovi.Totozadáníbyjižměloobsahovatvyřešeníkonfliktůzájmů,kteréseobjevilypřianalýze,stejnějakoodhadprostředků,kterébudoukdispoziciazpůsobureali-zace.Totojeposledníkrokpřípravnéfázeplánovacíhoprocesu


Tabulka 1: Otázky ohledně programové náplně


4.4.1 Zadáváme dizajn

Projektování či navrhování samo je blíže popsáno vkapitole 5, zde je popsáno z hlediska procesního.

Projektantmohl,aletakénemuselbýtzapojendopří-pravnýchfázíceléhoprocesu.Každýzpřípadůmásvévýhody i nevýhody a oba jsoumožné. Teoreticky jerovněžmožnévybratprojektantanazákladěveřejnéarchitektonickésoutěže,jejížpodkladybybylyvýstu-pempřípravnéfáze.To je jednacesta, jaksedobratalternativřešení,druhájezadatnávrhřešeníjednomusubjektuaalternativypožadovatponěm.

4.4.2 První náčrty a alternativní koncepty řešení

Aťužjesituacejakákoliv,jenutnozadáníalternativ-níchnávrhůbrátjakozásadníobsahprvnífáze,tedynávrhuřešení/architektonickéstudie.

Studie, včetně perspektivních pohledů / kreseb / 3dvizualizacíapodobněbysemělyzabývathruboupro-storovoustrukturou,hlavnímiprvky.Nemělybyjítdopřílišnéhodetailu,natomčastoulpípozornostaze-jménapřiveřejnémprojednávánísenatakovédetailylidézbytečněupínají,cožznesnadňujeshodunadcel-kovýmřešením.Každopádněvšakvizuálníprezentace,kresby,čipříkladyrealizovanýchřešeníjindepomáhajípředstavitsinávrh,zejménaulaiků.

4.4.3 Vizualizace a alternativní koncepty, zpětná vazba – posouzení veřejností

Jakjižbyloshorazmíněno,formyprezentacejsoudů-ležité zejména při jednání s veřejností. Formy zpra-covánímohoubýtnejrůznější,odručníkresby (ivy-barvené), přes 3d grafiku, videa v pohybu, koláže,zákresydofotografieažpofyzickémodelyatd.

Jakbylo shora řečeno, tyto výstupybymělybýt ve-řejnostipředloženynatřetímveřejnémprojednávání,nejlépe poté co se nimi seznámili předem hlavní čirozhodujícíaktéřiplánovacíhoprocesu.,kteříjižpře-demeliminujínávrhy,kteréjsounapříkladevidentnětechnickyneproveditelné,opomíjejízájmyněkterýchstran atd.

Zde je takédůležité nechat si dostatek časunapři-pomínkyveřejnosti, zejménatěch,kteřínemohlibýtnaveřejnémprojednání.Zvolenáformasběrudat jedůležitáavybíratjetřebazejménaznávrhůkomuni-kačníchkanálůsnejširšímzáběrem(vizshora).

4.4.4 Vyhodnocení konceptu řešení podle potenciálních funkcí prostoru

Stejně jako jenutnéposouzenínávrhuřešenía jehovariant širokým spektrem uživatelů, tak je vhodnákřížová kontrola pomocí seznamu funkcí veřejnéhoprostranství(napříkladtohozkapitoly2).Totomůžebýtsoučástísamostatnéfázeprocesu,jevšakvhodnézadattodozadáníanechatprojektanty,aťplynulesvoje vize posuzují podle tohoto seznamu funkcí.

4.4.5 Posouzení variant řešení podle zájmů skupin uživatelů

Další posuzování byměli provést různí specialisté ato i ti často opomíjení, jako například odborníci nagenderovéotázky,naotázkyprevencekriminalityatd.RelevantníkritériajsouuvedenavPříloze5.

4.4.6 Zpětná vazba – zapracování připomínek do návrhu

Následně by měly být všechny tyto připomínky za-pracoványdovariant řešení,čido jednohozvolené-hokonceptunávrhu.Tenbudevypracovándovětší-hodetailu a pomocí vizualizací, kreseb atd. by celédílomělobýtprezentovánona4. veřejnémsetkání.Jakmiledojdekeshoděvšechzúčastněných,můžesepřistoupitkdalšímfázím.

4.4.7 Konečná schválení návrhu řešení odpovědnými orgány

Nyníjsounařadědotčenéorgánystátnísprávyasa-mosprávy, správci sítí atd., aby se ke konceptu návrhu vyjádřili.Jevhodnécelouzáležitostsnimipředjednat,čijezapojitdoceléhoprocesu(jakbyloshorazmíně-no).Paksetakovéposouzenímnohdystaneformali-tou.Výjimkyexistujía jetřebasepřipravitnato,žeprojektbudetřebaumětobhájit.

4.4 Vlastní návrh / dizajn


4.5.1 Přípravadetailnídokumentace(odpovídádokumentaciproúzemnířízení,čistavebnípovolení)

Tato fáze leží mezi fází návrhu a vlastní realizací, ale není možné ji vykonat dříve, než byl odsouhlasen di-zajn.

Detailní rozkreslení návrhu dá rovněž podklad k vy-tvoření odhadovaného rozpočtu. Tato informace je důležitá pro srovnání s finančními prostředky, které jsou k dispozici a k rozhodnutí, které části (či celek) se

budou zadávat jako komerční realizaci a které bude možné a vhodné zadat jako komunitní projekt pro re-alizaci místními (například).

4.5.2 Realizaceadohled

Po zadání zakázky (i na základě výběrového řízení) a podepsání potřebné smlouvy je možno přikročit k re-alizaci. Je nutné, aby zadavatel dohlížel na realizaci a měl odsouhlasený dodatečný počet kontrolních dnů (ve spolupráci s projektantem).

4.5 FázeRealizace

4.5.3 Předání

Po dokončení realizace (a odstranění případných vad) se staveniště oficiálně předá investorovi (zadavateli). Je možné, že takové předání proběhne po částech. Pokud bude nutná kolaudace stavebním úřadem, je nutné počkat s předáním do užívání až po ní.

Tabulka 4: Různé scénáře realizace

38 39JoinT STraTegy JoinT STraTegy

4.6.1 Oficiálníotevření

Toto předání by se mělo ozvláštnit, například slavností, která zase může mít nejrůznější formy.

Mnozí budou brát předání veřejnosti jako vyvrcholení procesu, ale fáze 4 teprve začíná, na což ž by se nemělo zapomínat.

4.6.2 Pravidelnápéče

Ihned po dokončení začínáme o prostranství pečovat. Zejména pokud jde o rostliny. Ty jsou po výsadbě

nejzranitelnější a je nutno do péče o ně investovat mnoho času a energie. Jinak by celá snaha mohla přijít vniveč. Celkově je údržba, okamžité opravy čehokoliv poškozeného nebo nefunkčního brána na lehkou váhu. Nedostatečná údržba a správa může znamenat neúspěch celého projektu a velké finanční náklady v budoucnosti.

Zde se opět nabízí příležitost zapojit místní obyvatele, jsou to oni, kdo nejdříve odhalí problémy s fingová-ním. Pokud je budete podporovat v tom, aby je ales-poň oznámili, pak máte napůl vyhráno.

4.6 Správaaúdržba,stálýdohledavyhodnocování

4.6.3 Správanovéhoměstskéhoprostoru

Důležitá jen nejen dobrá údržba, ale také to, aby se místo stalo těžištěm společenského života, pobytu místních. K tomu mlže posloužit pořádání nejrůzněj-ších kulturních, sportovních a společenských událostí, nebo třeba společného jarního úklidu

4.6.4 Sledujemeužíváníprostranství–vyhodnoceníúspěchu

Konečně, má smysl zjistit si, zda finanční prostředky vynaložené na projekt a realizaci byly účelně využity a že místo funguje a je využíváno tak, jak bylo plá-

nováno. Nejlépe se to provede srovnáním stavu před a po realizace (pokud se jedná o prostranství, které bylo upravováno a nechali-li jste si takový průzkum zpracovat před přeměnou). Stejně jako ve zjišťovací fázi lze postupovat i nyní (internetová fóra, dotazníky, pozorování a sčítání lidí atd.).

Občas jen stačí hodinu či dvě denně na místě posedět a odhalíte, jak a kým je užíváno.

Tato zjišťování mohou sloužit k redefinici a úpravě prostranství, na veřejném prostranství práce nekončí nikdy, mění se stejně, jako se mění potřeby lidí.

Tabulka 5: : Sledování vývoje v užití, údržba

38 39JOINT STraTegy JOINT STraTegy


Dobrýproces,kterýjstezvoliliprouskutečněnívašehozáměrujedůležitoupodmínkouúspěchu,Processámvšak není schopen zajistit funkční veřejné prostran-ství.Bezdobréhozahradníhoarchitekta,architektačijinýchprojektantůseneobejdete.

Ani kvalitní dizajn však není samospásný. Nakonecbudestejnězáležetnauživatelích, jakmístopřijato,zdasesnímdokážíztotožnit,bude-livůbecodpoví-datjejichzažitýchzvyklostem,hodnotám.

4.7 Závěry – omezení a příležitosti dobrého plánovacího procesu


Kapitola 5

Jak to vše složit tak, aby vznikl dobrý návrh?

Tatokapitolasezaměřínazpůsobyintegraceasynté-zyvšechpředchozíchnezbytnostítak,abybylomožnovytvořitúspěšnýdizajn.Zaostřenotedybudenadizajnvesmysluslova„prostorovéafunkčníuspořádáníjed-notlivýchkomponent,výběrmateriálů,místaintenzityosvětlení,výběrbarev,nábytkuaspojenítohovšehovefunkčníakrásnýcelek.

Abyvznikldobrýdizajnměstskéhoprostoru,jepotřebatřechvstupů:

– Porozumění vlastnostem místa, jeho potenciálustejně jakovědomí jehovztahůsokolím,aťužfy-zických,takmyšlenkových.

– Vytvořeníkvalitníhozadání-vizkapitolyvýše

– Třetípodmínkajeskloubenípředchozíchdvoutak,aby vznikl jednolitý celek spojující historii místa,jehopřírodnívlastnostisfunkčníminárokytak,abyseuživatelémohlisnovýmprostoremztotožnit,při-jmouthozasvůj..

Třetíkrokjenejtěžšídefinovat,vzásaděprotosinají-máte projektanta.

Použitelnýspojovacíčlánekmezistrukturami,funkcemiavýznamyvrámcidizajnumístamůžebýtužitíarchety-pálníchvzorcůtak,jakonichmluvíCh.Alexander.Tytovzorceposkytujíjednoduchýzpůsobintegracejednotli-výchfunkcísprostorovýmiprvkyužitýmivdizajnutak,ževýsledek je lehceuchopitelnýuživatelem.Archetypzdeužitýodkáževždynaněco,coužjsmevšichnizažili,viděli...takževímejaksektomupostavit,jaktoužívat.Příkladyzdeuváděnéjemožnépoužítvpočátcíchnavr-hování, zahrnují:¨

‚tichézákoutíkespočinutí,kečtení‘; ‚Jeviště-proto,cosemůžeodehrát‘; ‚Místonapiknik‘; ‚Promenáda -vidětabýtviděn‘;‚louka‘.

Tytocharakteristicképrostorylzevnímatjakosériimož-nýchskladebnýchprvků,kteréjemožnonebotakénevybrat,kombinovatjedensdruhýmnajakémkolivmís-těprovytvořenícelkovéhokonceptunávrhu.(jetřebamítnapaměti,žearchetyploukanemusímítvsoudo-bémměstskémprostředívůbecpodobuskutečnélou-ky,můžetobýtprostěvelkýprostor,kterýbudelákatkproběhnutí,kehrám,neboslouží„jen“protenpocitotevřeného prostoru. Z jakého povrchu bude není ažtakdůležité).

Shrnutí

Předchozíkapitolasesoustředilananavrhováníjakonaposloupnosturčitýchkroků,pokudnajehokoncineníuspokojivývýsledek-dizajn,neníkničemu.

Prvníčást-definiceprogramovénáplnějevodhalenízadání,to,očemprostormábýt.Druháčást,vlastnídizjanspočívávhledánířešení.Zahrnujejednakhle-dáníformy,toje,kdecopřesněbude,jakoutobudemítbarvu,zčehotobudeatd.Aletakéhledáníob-sahu,jaktocelébudepůsobitajakkomunikovatsesvýmokolímasvýmiuživateli.

Ti,kteříjsouzodpovědnízacelýnávrhovýprocesmusípředat projektantovi všechny potřebné informace ktomu,abysesvéhoúkolu,dizajnu,mohlsúspěchemzhostit.

Vytvářenízadáníspočívápředevšímvanalýze,vezjiš-těnípožadavků,potřeb,nárokůvšechzúčastněných,vodhaleníspecifikmísta,jehoproblémůapotenciá-lu,vnávrzíchjaktytozáležitostiskloubit.

Navrhování / dizajn v užším smyslu slova spočívá vsyntézetohovšeho,vycházízanalýzypotřeb,poten-ciáluaomezenímístasamého,z jehovztahůsoko-lím. K tomu všemu se přidá osobnost projektanta,jeho zkušenost a kvality. Tato kapitola se soustředíprávěnatutosyntetickoufázi,nejdřívesepodívámenakontextdokteréhojenávrhzasazen(místo)apaknajednotlivéprvky,kterýmijezaplňováno.

5.1 Úvod: programová náplň a dizajn prostoru

Odpřírodníchaprostorovýchvlastnostímístasesa-mozřejmě všechno odvíjí, ale místo samé neleží vevzduchoprázdnuajetřebavnímatvšecoležíkolem,je viditelné, nebo je spojeno neviditelnými vztahy snašímmístem.Následujícífaktorybudouhrátdůleži-touúlohuvmožnostivyužitípotenciálumísta:

Tvarterénu-jemožnovyužítterénníchnerovnos-tí?

Stávajícívegetace-jemožnojivyužít,nebojelépejiodstranit?

Výhledy,průhledy-jemožnéjezachovat,zdůraz-nit,otevřítdalší?

Převládající směry větru a všeobecnémikroklima-jaklzevyužítkladyazmírnitzápory?

Oslunění -kterámístabudouatraktivníztohotohlediska?

Funkceauživateléokolníchbudov-známejejichpotřeby?Jakouaktivitubudougenerovat?

Okraje,prolnutísokolnímúzemím,předevšímsezelenýmiplochami-jakájetampropojení(vizuál-ní,fyzickéatd.)

Doprava-odkudjsouhlavnívstupy,kudyse lidépřirozeněpohybují?

Významy a hodnoty - Jaký postoj mají k místumístní? Čímmísto nyní žije, co z toho je hodnozachování,podpořeníanaopak?

Když se zamyslíme nad veřejnýmměstským prosto-rem,jenutnovzítvúvahu4rozdílnáměřítka.Hierar-chieparkůuvedenávkapitole1bymělabýtvztaženanavšechnyúrovně,ikdyžprvníúroveň-sousedství,máprostranstvíprivátníhočipoloprivátníhocharak-teru,takžejinenínutnézahrnoutvrámciveřejnéhoměstskéhoprostoru.

Nejbližšíokolíbydliště,pláckynanároží,vkaždédruhéuliciatd.

Prostorblokučiněkolikabloků-maléparčíky,ná-městíčka

Čtvrť,maláměstskáčást-okrskovéparky,obchod-nítřídy,náměstí

Celéměsto-celoměstsképarky,lesoparkyatd.

5.2 Fyzické vlastnosti místa a jejich odraz v návrhu


Potécojsmeprošliprocesemidentifikacepotřebmíst-níchobyvatel,existujídvapřístupyprointegracitěchtopotřebvnávrhu.Buďjemožnétytopotřebybrátjakonespojité,odděle-né,kteréjetřebavtělitdonějakéurčitéstruktury,zaří-zení,nebojemožnésesnažitnajítspolečnéhojmeno-vatelevždyskupiněpotřeb,kterýpomůžedefinovatto,jakofunkcí,strukturouaatmosféroumístonaplnit.

Druhýpřístup,kterýjezaložennadefinicivzorůjeuve-denzde,ovšempouzejakomožnost,kterámůžepo-mocivdizajnujakotakového,aletakénazačátkupro-cesu,kdysimnozímístníobyvatelénemusíuvědomit,žeprovšechnyjejichrůznépotřebystačí jednalouka(například.

5.3 Vytváříme kvalitní zadání

Modernistický přístup učí, že když je nějaké zadáníuplatněnovna jedinečnémmístě,výsledekmůžebýtjen jeden vhodný návrh, jedno řešení, které nejlépevyhoví všem požadavkům a dané situaci. To je dourčité míry správné. Ale je pravdou, že neexistujenekonečně mnoho míst s nekonečně rozdílnými

vlastnostmi. Naopak, podobný dizajn bylmnohokrátvyužit namístech s podobným charakterem. Častýmopakováním bylo možno zevšeobecnit a získat takslovník projektových typů ba jejich jednotlivýchkomponent.Výsledkemjevznikurčitétypologiečasemprověřenýchforem.4

5.4 Definujeme základní elementy - vzorce

Následující vzorce poskytují přehled základních ele-mentů veřejných prostranství, které je možné mezisebounavzájemkombinovatadosahovattakobmě-ny. Samy o sobě nereprezentují typy veřejných pro-stranství, ale částečnéaspekty, které jemožné vklá-dat,kombinovatsestávajícímiprostorynebovytvářetnové. Jistě ne všechny vzorce budou použitelné dokaždého typu městského prostoru, ale jak už bylo

výše zmíněno, archetypymohoumítnejrůznějšípo-dobu.Jedůležitémítnapaměti,že jetřebajevidětjakohrubýnáčrt,zekteréhoteprvediskusíadalšímdizajnovýmprocesemvznikneněco,cobudesplňovatkonkrétnízadánívašehoprojektuarespektovatvašekonkrétnímísto.

5.5 Typologie prověřených forem městských prostranství

Klidné místo ke spočinutí

Skupiny menších, do sebe ponořených, chráněnýcha možná i zastíněných míst k sezení, odsazenýchodhlavnícestyazdrojůhluku.Výhledybymělybýtumožněny,alenejsoudominantní.

Pobytový prostor, příjemné místo k setkáním, rozhovoru, odpočinku

Pohodlnémístokpobytu,setkávání,odpočinku.Roz-sáhlejšícentrálníprostorsdlažbouivýsadbamipoblížhlavníchtras,alenejimikřížený.Mnohorůznýchfo-remamístksezeníčileženíprorůzněvelkéskupiny

lidí.Místobyměloposkytovatkombinaciuzavřenýchaotevřenýchprostor,průhledaútočiště,můžesezdeobjevitarchitektonickýprvekpoutajícípozornostjakopergola,pavilónapod.

Procházka parkem

Relativněneformálníoválnátrasaposkytujícíprocház-kovýokruhpomenšímměstskémzelenémprostoruapropojujícíjehojednotlivéčásti.Nabízímožnostjítseprojít,anižbysteopustilipark(danýprostor).Možnoasociovat s pohybem pro zdraví (vybavit okruh posi-lovacímiprvkyatd.)nebospobytem(vybavenílavič-kami) atd.

5.6 Několik příkladů typických veřejných prostranství


Vyhlídka

Můžesejednatovyhlídkudokraje,města(zkopce)nebonaaktivityprobíhajícívurčenémprostoru.Budese zpravidla jednat o zpevněnou plochu, na okra-ji prostoru,možná se zábradlím (o které semůžeteopřít)čijinoubariérounajednéstraně(aleizazády).záležínapodmínkáchkonkrétníhomísta.

Aréna, místo, kde to žije

Relativněvelkézpevněnéprostranstvívcentrálnípo-zici, které jemožné přehlédnout z více stran.Mo-hou se tam odehrávat zcela neformální neorganizo-vanéaktivity (skateboarding, inlineakrobacieatd.),nakterésepřijdetetakéjentakpodívat.Vziměsemůžemístodátzaplavitavzniknetamkluziště.

Promenáda – vidět a být viděn

Široká zpevněná dobře osvětlená cesta pro pěší,třebalemovanáalejí,slavičkamipostranách.Chůzenahoru a dolů po ní je hlavním využitím. Nemusínutně spojovat hlavní vstupy do areálu, ale jejístrategickéumístěnívevztahukostatnímprvkůmjedůležité.

Stinný háj

Pravidelně i nepravidelně uspořádaná skupina stro-můsezapojenýmikorunami.Vytváříuzavřený,tichýaklidnýprostor.Jemožnojeučinitjenprůchozíneboumísťovat pobytová místa s lavičkami. Může jít ohlavníatrakcimístanebojenútočištěpředotevřený-miplochami,pokudjsouplnélidí.

Velká louka

Velká centrální plocha, především travnatá, kteráumožňujeflexibilnívyužitíodhranímíčovýchher,poumístěnístanupropořádáníkoncertuvlétě.Videál-nímpřípaděbynemělabýtpřerušovánacestamianirozbíjenastavbami,stožáryosvětleníapodobně.Mís-tomůžemítpodobumělkémiskyproposílenípocituuzavřenosti, nebo může sloužit k zadržení dešťovévodypřipřívalovémdešti.

Květinové záhony

Květinové či trvalkové záhonykolemvstupůdoare-álu nebo formující místní ohniska pozornosti jsou

osvědčenýmiprostředkyprozvýšeníbarevnostiapro-měnlivostiprostoru.Mohouoznačovatmísta,kdelzenaléztposezeníapodobně.Nejsouatraktivníjenprolidi, ale také pro hmyz.Motýli zasemohou zabavitmaléděti.Vmístechsvíceměstskýmcharakteremčisložitějšíúdržboujemožnojenahraditnápadnějšímidruhykeřůastromů.

Uzavřená hranice

Tatomůžemítformubohatévýsadby,kterátvoříhra-niciotevřenéhoprostoruakteráoddělujebuďfunkcevrámciprostranstvíneboprostranstvíodrušivýchvli-vůokolí.Můžemítpodobuzdi,plotu,terénníhovalusosázenímnebokombinaci toho všeho. Jasnědefi-novaná hranicemůže pomoci místu vytvořit si svůjosobitějšícharakter.

Vstupní dvůr

Zpevněnýpovrchsposezenímtvořícípráhprostran-stvíasloužícíjakovstupníbrána.Patříjakareálutakokolnímuměstuabudemítcharakteristikyobou.Ide-álněbudeumístěnuzastávkyměstskédopravy,par-koviště, je tomísto, kdena sebe lidémohou čekat,dávatsischůzkyabavitseživotemkolem.

Místo pro piknik

Místosvybavenímnagrilování,rychloupřípravujíd-la,stoly,lavice,přívodvody,odpadkovékošeatd.Jedobře,kdyžjetakovýchmístvíce,záležínatypupro-stranství.

Místo pro pěstování květin a zeleniny

Možnosti aktivní zkušenosti s pěstováním a péčí okvětinyčizeleninuasamozřejmějejichplody,květi-naminanedělnístůlčiochutnánímčerstvézeleniny.Tento prvek může mít formu řady polouzavřenýchzahrádek v parku pronajmutých přímo zájemcůmnebo se může jednat o přízemí přilehlých soukro-mýchdomů.Takémůže jíto integrální částvašehoprostranství, součástdizajnuaběžnéúdržbymísta(taovšemmusíbýtintenzivnějšínežjetomuvČRzvy-kem.

Součástítakovéplochypakjsouklasickázařízeníjakopřístřešeknanářadí,zavlažování,kompostatd..


Kousek přírody

‘Divočina’a‘městsképrostředí’mohoubýtviděnyjakoprotiklady, jejichžkontrastmůževytvořitpotřebnéna-pětí,vzrušujícípohybvnesenýdopřísněorganizované-ho,očividněnaplánovanéhoprostředí.Plochapřirozenévegetace posykující přirozené prostředí volně žijícímdruhůmrostlinazvířatdávátušitpříméspojenísokolníkrajinou, i když tamžádné fyzickébýtnemusí.Naším

kouskempřírodymůžebýtpřirozenálouka(vysetásměsmnohadruhůtravabylin),nádržsokrajovouvegetacítravinarákosu,mokřad(sloužící jakoretencesrážekzpřilehlýchzpevněnýchploch),páskeřůastromůspři-rozenoudruhovou skladbouatd. Takovéplochydáva-jípocítitdynamikupřírody,koloběhvznikuazánikusprobíhajícímiročnímidobamistejnějakoposkytujeoby-vatelůměstapřímouzkušenostspřírodnímielementy,kteréstojímimojejichkaždodennízkušenost.



Jenutnoznovuzdůraznit,ževýšeuvedenétypovépří-kladynemohoubýtpoužitelnévždyavšude,jenutnojebrátjakopříhodnouinspiraciktomu,jakétypymístmůžeúzemíobsahovat,přičemžjetřebasiuvědomit,žezvolenáformamůžebýtvelmirůzná.Jenutnévždyvzítvúvahupotřebyuživatelů,charakterprostranstvíatd.Jemožnéjepřirovnatkbednění,dokteréhoselijebeton.Bedněnítekutýbetondržípohromadě,alejemožnéhoodebrat,kdyžjižzatuhnul,kdyžsemyš-lenky zúčastněných již usadily a nepotřebují již po-dobnou inspiraci.

Dizajnveřejnéhoprostorunespočívávnahlédnutídojakésikuchařky,vybráníingrediencízeseznamu.Jetostejnéjakosvařením,jdeoto,kdyajaksecopřidá,jaksetozamíchátak,abynakoncibylprostorvyváže-nýchchutíabarevanejenkolážnesourodýchprvků.Jetedynutnéuzpůsobitnáplňpožadovanýmfunkcímacharakteruprostoru,vhodněvšeuspořádattak,abycelekmělřád,působilpříjemněapřirozeně,abyjed-notlivéfunkcebylyřetězenylogickypodlesvépřísluš-nosti,abytocosedoplňujebylousebeato,coserušíbyloodděleno.

Zhlediskaužíváníjecílemnaplnitmístotolikafunkce-mi,jakjetojenmožné(vizkapitola2).Zatímcoekolo-gickéčienvironmentálnífunkcestejnějakotysociálníaspolečenskéjepoměrnělehkédefinovatazahrnout,funkcestrukturálníasymbolickésevymykajílehkéde-finicianejde jenaplnit jednoduchýmaosvědčenýmpostupem.Vícektomutoníže.

V rámci tohoto kroku je třeba myslet na všechnyskupinyuživatelůatozejménatyběžněopomíjené,slabší.Stejnětakjetřebaneustáleposuzovatdizajnzhlediskabezpečnosti,přístupnosti,potenciálníkrimi-nality,ohroženíuživatelů.

Všechny tyto kroky jsou jednolitým tvořivým prou-dem,někdyjenutnosevrátit,znovusezamyslet,vy-tvářet nové varianty a ani podokončení senevzdatambicínaneustálévylepšování.

Snadnejsložitějšísoučástíceléhotvůrčíhoprocesujekonečné splynutí součástí v jeden celek. Čímméněnásilné je, čím méně postřehnutelný je záměr, čímpřirozenějšíužívání apocit, který vprostorumáme,tímlépe.Má-limístonadtosvojizvláštníatmosféru,vyjadřuje-liněcozhodnotuživatelů,jemožnohovořitovýjimečnémdíle.Ktomubychommělivždysměřo-vat.

JakužbylozmíněnovKapitole2,EvropskáÚmluvaoKrajinědává stejnýdůrazna fyzickéaspektykrajiny,taknatyvnímané,pociťované.Jetedyjednímzhlav-níchúkolůprojektanta,abypoté,coúspěšnědoná-vrhuzahrnulvšechnypožadavkyapotřebyuživatelů,obohatilmístoopříběh,ducha.Dílopakmusítvořitjedennedílnýcelek,přesvědčivýapřitomnenucený,kterývšakbudečitelnýproconejvětšíškáluuživatelůjakjentobudemožné.

Jakkoliv je vytvoření čitelného, významuplného pro-stranstvídůležitousoučástídizajnu,nebosnadprávěproto,nelze jevlastněnavrhnout jennazákladěra-cionálníhořetězeníhmotnýchprvků,nejdetonaplá-novatsilou.Význam,příběh,atmosféravznikájenomvztahemmístaa jehouživatelů.Úkolemprojektantajevytvořenípotenciáluktomu,abysetomohloudát,možná nejlepší cestou jak toho dosáhnout je ujistitse,žedizajnjepevnězakotvenvmístěsamémajehookolí,žejerespektuje.

5.7 Spojení do celku, který je více než pouhým součtem částí

poděkováníTatoprácejevýsledkemšestizvláštníchpracovníchtextůpřipravenýchtěmitopartnery:

RegionalEnvironmentalCenter(Slovensko),NadacePartnerství(ČR)aNadáciaEkopolis(Slovensko),LAMORO(Itálie),RiSSC(Itálie),FHErfurt(Německo)aTUVídeň(Rakousko).

Poděkovánípatřívšempartnerůmzajejichpodnětyapřipomínky.TytoobecnézásadyjsouzaloženypředevšímnaPracovníchspisech3.2.1až3.2.6ProjektuUrbSpace.Výňatkyztěchtospisůnebudouzobrazenyjakocitace,jelikožjsouzákladnímstavebnímkamenemtétopráceajsouvnímányjakosoubornédílovšechzúčastněnýchpartnerů.

DíkypatřítakéDIKarluGlotternovi(členuvědeckotechnickéhovýboru-VTV,bývalémuvedoucímuMA18/odboruúzemníhoplánováníarozvojeveVídni)aDIKurtuHofstetterovi(současnémuvedoucímukrajinnéhoplánovánívrámciodborum18)zapřínosnépřipomínkyajejichochotukčastýmdiskuzímběhemprácenatěchtoObecnýchzásadách.

TatoprácejesoučástíprojektuUrbSpace-Project(www.urbanspaces.eu)ajejívypracováníbyloumožněnopomocíProgramuCentralEurope2007-2013Evropskéunie.

Reference, poznámky, přílohyKaPitoLa 1

1.EvropskáÚmluvaoKrajině:http://conventions.coe.int/treaty/en/treaties/Html/176.htm

2.Tématickástrategieproměstsképrostředí:http://ec.europa.eu/environment/urban/pdf/com_�005_0718_en.pdf

�. Lipská Charta:http://www.eu�007.de/en/news/download_docs/Mai/05�4-an/075DokumentLeipzigCharta.pdf

4. aalborská Charta: http://ec.europa.eu/environment/urban/pdf/aalborg_charter.pdf

KaPitoLa �

appleton, J., 1986, the experience of landscape, John Wiley and Sons, Chichestergehl, J., 1986, Life between the buildings, Danish architectural Press, CopenhagenLynch, K., 1960, the image of the City, Mit Press, Cambridge, Mass.orians, g.H., 1986, ecological and evolutionary approach to landscape aesthetics, in: Penning-rowsell, e. & D. Lowenthal, ‚Landscape meanings and values‘, allen and Unwin, Londonthompson, i.H., 1999, ecology, community and delight, e & Fn Spon, Londoneamus, D.et al., �004,tUrner reVieW no. 9 ecosystem services: an ecophysiological examination, australian JournalofBotany53(1)1–19Vitruvius: http://www.gutenberg.org/files/�0��9/�0��9-h/�9��9-h.htm Wilson,E.O.,1984,Biophilia,HarvardUniversityPress,Cambridge,Mass.Wilson, e.o., 1986, Sehnsucht nach der Savannah) (Longing for the Sacann, garten + Landschaft, 96, �: 19-�4


48

KaPitoLa 4

Pena, W., 1987, Problem seeking, aia Press, Washington DC

KaPitoLa 5

Alexander,C.,1979,TheTimelessWayofBuilding,OxfordUniversityPress-USA,alexander, C., S. ishikawa, S. & M. Silverstein, 1977, a pattern language, oxford University Press, oxford

enDnoteS

1 www.urbanspaces.eu/index.php?id=objectives-activities.php�Appleton,1975(‘Prospect-Refuge’theory),Orians,1986(aestheticsofacaciatreespecies)aWilson,1986(‘LongingfortheSavannah’)otomtoaspektukrajinypsalivposlednídobě.

� Vytvářeníprogramovénáplně–přístup,kterýnavrhujePeňa,např.(Peňa,1987),počítástím,ževšichnizúčastněníhrajístejněvýznamnouúlohu,všichnijsouvybízeníkaktivníúčasti.Nejdejenoformulacepožadavkůanároků,aleinápadu,jakjezapracovatdonávrhu,jejichzaznamenánínakartičky-jetoobdobaSWOWanalýzy,kdyjsouanalyzoványsilnéaslabéstránkypříležitosti,ohrožení,kekterýmsedošlonapříkladsběremdatpřibrainstormingu.

4 tento fakt byl rozpoznán architektem a urbanistou Ch. alexanderem, a jeho charakteristiky popsány v trilogiiknihpopisující‘Prostorovýslovníkvzorců’(Alexanderetal.,1977).Tytovzorce,kteréAlexanderpopisuje,mohoubýtpovažoványzazákladnívýrazytypickéhoslovníkuarchitekta,takové,kterémůžekdokolivpřevzítauplatnitvesvémkonkrétnímnávrhu.Dalybysemožnápopsattakéjakošablonyvycházejícízprostorovéhopravzoru.Alexanderajehospoluautořijepopisujíjakoprvky,kteréjemožnéneustáleobměňovat,kombinovattak,ževznikajístalenovénávrhy,ovšemzaloženénanadčasovýchzákladech.

Tytošablonoviténávrhyjsoualexanderemsouhrnněoznačoványjako‘patternlanguage’–pattern=vzor,vzorec,language=jazyk(Alexander,1979).VzorypopsanévAlexandrovýhkniháchsevztahujínaceléspektrumčlověkemutvářenéhoprostředíodregionálníchplánůpojednotlivébudovyažpostavebnítechnologietěchtobudov.Obsahujídetailyasoučástistejnějakoceléobjekty.Vrámcitohotoširokéhospektravzorůjenněkolikmálosedáuplatnitvrámciveřejnýchprostranství.Otázkoujedojakémírylzetotospektrumrozšířittak,abyodráželopotřebyvzniklépřivytvářenínovýchměstskýchprostor.

48 Joint Strategy

přílohy

Příloha1 ....................................................................................................................................................... ii

Strategickýkontext ....................................................................................................................................... iiSeznamhlavníchtypůakategoriíměstskéhoprostorusezřetelemnazeleň ................................................. iiStrategickýkontext–dalšídokumenty ......................................................................................................... iV

Příloha2 ....................................................................................................................................................... V

Místoajehoužitnánáplň ............................................................................................................................. VPříkladykvantitativníchstandardůužívanýchvEvropě(ANGSt)anglickýstandardpřístupnostipřírodníhoprostředíuvádísadukritériíproposouzení,zdamajílidédostatečněblízkosvémubydlištizelenéveřejnéprostranství: ................................................... VVlastnostidobréhoměstskéhoprostoru..................................................................................................... XiiiZlepšeníčitelnostiměsta .............................................................................................................................. iX

Příloha3 ....................................................................................................................................................... XLidéapartneři .............................................................................................................................................. X

iJoint Strategy - aPPenDiCeS

Parky, veřejné zahrady, sady a městská zeleň, úrovně:

• blok• čtvrť• městskáčást• město• lineární

Ostatní zeleň

• dětskáhřiště• zahrádkářskékolonie• hřbitovy• Sportoviště• kempy

Doprovodná zeleň

• náměstí,nároží,plaza• pěšízóny• zklidněnéobytnéulice• komunikacespřevahoumotorovédopravy• průtahy• parkoviště• Cyklostezkyaostatnínemotorovékomunikace• drážnítělesa,nábřeží

Zeleň v obytných zónách

• soukromézahrady• vnitrobloky• dětskáhřiště• střechy,terasy,balkóny,vertikálnízeleň

(popínavky)• sídlištnívšeprostupnázeleň

Dědictví historie

• Dřívesoukroméparkyazahradyuhistorickýchbudov

• Prvníměstsképarky,zahradyasady,kterémohoubýtpodpamátkovouochranou

• Důležitépohledovéosy

Voda

• řeky• kanály, náhony• nádrže• rybníky• mokřady

Otevřený prostor náležející určité budově, komplexu

• školyadalšívzdělávacíinstituce• kanceláře,nákupnícentra• nemocnice,pečovatelskéústavyatd.• průmyslovéaobchodníareály• jinéveřejnébudovy

Zbytkové plochy

• urbánní lada• postagrárníladanaokrajíchměst• městskélesy,lesoparky• brownfields• skládky• neplánovanáneboneopečovávanáprostranství

příloha 1

Strategický kontext

iiiJoint Strategy - aPPenDiCeSii Joint Strategy - aPPenDiCeS

Seznam hlavních typů a kategorií městského prostoru se zřetelem na zeleň

Tab

ulk

a 2:

pro

gra

my

a d

oku

men

ty

EU v

ztah

ujíc

í se

k m

ěsts

kém

u o

tevř

eném

u p

rost

oru

iiiJoint Strategy - aPPenDiCeSii Joint Strategy - aPPenDiCeS

Náz

ev d

oku

men

tu/

Pro

gra

mu

Hla

vní t

éma

Rok

vydá

níZa

měř

ení

Do

dat

ečn

é in

form

ace

web

- lin

k

evro

pská

úm

luva

o

krajině

ekologické

fakt

ory

�000

rozpoznáníměstskéapřím

ěstskékrajinyjakonedílnésoučástilidskéhoživotníhoprostoru

pode

psan

á �4

z

27státůEU,6z8

UrbSpacepartnerů

coe.

int/

t/dg

4/cu

lturh

erita

ge/h

erita

ge/la

ndsc

ape/

defa

ult_

en.a

sp

Lips

ká c

hart

aekologické

fakt

ory

�007

agendaproplánovánívrám

cievropskýchvelkom

ěst,rozpoznánísociální,kulturnía

ekonom

ickérolevelkom

ěst,nutnostzahrnutístrategickéhoakoordinovanéhoplánování

eu

kn.o

rg/e

ukn/

them

es/U

rban

_Pol

icy/

leip

zig-

char

ter_

��4

.htm

aal

bors

ká c

hart

aekologické

fakt

ory

1994

Udržitelnostvnímájakotvůrčím

ístnírovnováhohledajícíproces,principdohodyjako

metodykřešeníproblém

ů,vyjadřujesekhospodářstvíměsta,udržitelném

uvyužitípůdy,

mobilitě,odp

ovědnostizazm

ěnuklimatuaznečištěnížp.

eu

kn.o

rg/fr

ance

/the

mes

/Urb

an_P

olic

y/U

rban

_en

viro

nmen

t/Ch

arte

-da

albo

rg-e

n_�

007.

htm

Akčníprogram

Životníprostředí

ekologické

fakt

ory

�00�

-�0

1�má4hlavníodd

íly:Změnaklimatu,Přírodaabiodiverzita,Životníprostředíazdraví,

Přírodnízdrojeaodpady.H

lásáintegraciochranyž.p.dovšechčinnostívrámcisam

ospráv.

ec

.eur

opa.

eu/e

nviro

nmen

t/ne

wpr

g/in

dex.

htm

age

nda

�1za

poje

ní

veřejnosti

1998

definiceudržitelnéhorozvoje,vyrovnanéekonomiky,zapojenírůznýchskupinvplánovacím

proc

esu

ag

enda

�1-t

reff

punk

t.de

/arc

hiv/

ag�1

dok/

inde

x.ht

mun

.org

/esa

/dsd

/age

nda�

1

aar

husk

á ko

nven

ceza

poje

ní

veřejnosti

1998

oprávechnaživotvezdravémprostředí,odp

ovědnostivůčibudoucímgeneracím,zapojení

všechdotčenýchdoplánování,spolupráceprivátníaveřejnésféryvkontextudemokracie.

stěžejnípráceshrnující

prav

idla

zap

ojen

í veřejnosti

unec

e.or

g/en

v/pp

/doc

umen

ts/c

ep4�

e.pd

f

am

ster

dam

ská

doho

daro

vnos

t po

hlav

í19

97ro

vnos

t po

hlav

í

euro

trea

ties.

com

/am

ster

dam

trea

ty.p

dfeu

ropa

.eu/

legi

slat

ion_

sum

mar

ies/

empl

oym

ent_

and_

soci

al_p

olic

y/eq

ualit

y_be

twee

n_m

en_a

nd_

wom

en/c

1094

0_en

.htm

Zaragozskýmanifest

rovn

ost

pohl

aví a

bezpečnost

�006

témata:mládežvystavenánásilí,migrace,m

enšiny,novékonflikty,územníplánování,

veřejnáprostranstvíebezpečnost.Obsahujetakénávrhyřešeníaprevencevoblastikrize

města,organizovanéhozločinu,obchoduslidm

i…

vydanýEvropksým

fóremprobezpečnost

veměstech

zara

goza

�006

.fes

u.or

g/iM

g/p

df/m

anife

ste/

Man

ifest

e%�0

de%

�0Sa

rago

sse%

�0%

�0a

ng

LaiS

CPte

D -

prev

ence

kriminalityaprostorový

diza

jnbezpečnost

�004

multid

isciplinárnípřístupkom

ezeníkrim

inalitypom

ocídizajnuveřejnéhoprostoru

cp

ted.

net

enV

14�

8�bezpečnost

od

�004

nástrojproarchitektyaplánovače

ce

n.eu

Lisa

bons

ká d

ohod

a o

eUro

vnos

t po

hlav

í�0

07rovnostpohlaví,rovnostpřístupu,diskriminace

eu

ropa

.eu/

lisbo

n_tr

eaty

/inde

x_en

.htm

Evropskýkoncept

přístupnosti

bezbariérové

plán

ován

í�0

0�harm

onizovanýevropskýpřístupkpřístupnosti,vysvětlujepojmy,hodnoty,prostorováa

technickářešenívevztahukhendikepovaným

ec

a.lu

Stavímeprokaždého

- Man

uál

bezbariérové

plán

ován

í�0

06veřejnéplochyměstjakoživotníprostorprovšechnyobyvatele

Vyd

áno

orga

niza

cí

eiD

Dde

sign

fora

lleur

ope.

org

Společnéevropskévzory

bezbariérové

plán

ován

í�0

0�poskytujeinform

aceoproporcíchapřístupnostizeleněvrám

cimenšíchměstskýchcelků

ec

.eur

opa.

eu/e

nviro

nmen

t/ur

ban/

com

mon

_in

dica

tors

.htm

STATU

S-u

držitelné

nást

roje

a c

íle p

ro

městskoutématickou

stra

tegi

i

ekologické

fakt

ory

�006

chcepřispětkdefinicitakovýchcílůsam

ospráv,kterébybylysplnitelnéamělyefektv

oblastiudržitelnéhorozvoje

sus

tain

able

-citi

es.o

rg.u

k

tiSS

Ue

- tre

ndy

a in

diká

tory

sledováníM

ěstské

environm

entálné

tématickéstrategie

ekologické

fakt

ory

�005

udržitelnýurbanizm

us

cic.

vtt.

fi/pr

ojec

ts/t

issu

e/D

eliv

erab

le4.

4_fin

al.p

df

VposlednídobězadalaEUmnožstvíprojektůzabývajícíchseměstskouzeleníaměstskýmiprostoryobecně.Nížeuvádímetynejdůležitějšíspolusodkazemnaweb.

BUGS – přínos městské zeleně http://www.vito.be/bugs

(EU5.rámcovýprogram“městozítřka”)

GREENSCOM – vyhodnocení nástrojů územního plánování pro udržitelný rozvoj městské krajiny http://www.greenscom.com


RUROS – Znovu si uvědomujeme městský prostor a jeho význam http://alpha.cres.gr/ruros


GREENSPACE – Jak přispívá zeleň ke kvalitě života ve městě http://www.green-space.org


URGE – Rozvoj městské zeleněhttp://www.urge-project.ufz.de


Obytné čtvrtěhttp://www.sl.kvl.dk/euforic/nbw.htm


SAUL – Udržitelná a přístupná městská krajinahttp://www.saulproject.net/

(interreg)

GREENKEYS – Městská zeleň – klíč k udržitelnému městuhttp://www.greenkeys-project.net

(interreg)

Udržitelné městské prostoryhttp://www.sos-project.org/

(interreg iiib Severozápadní evropa)

C11 Struktura městské zeleně a územní plánováníhttp://www.map�1ltd.com/CoStC11/

CoSt action

E12 městské lesy a jejich druhová skladbahttp://www.sl.kvl.dk/euforic/research.htm

CoSt action

Jiné odkazyMendelovauniverzitavBrně–Zahradnickáfakulta

mendelu.cz

VJoint Strategy - aPPenDiCeSiV Joint Strategy - aPPenDiCeS

Strategický kontext – další dokumenty

příloha 2

Místo a jeho užitná náplň

Lidéveměstechbymělimít:

• přístupnézelenéprostranstvíominimálnírozloze2hanevícenež300m(5min)oddomova

• alespoňjedno20haprostranstvído2kmoddomova

• jedno 100ha do 5km od domova• jedno 500ha do 10km od domova• 1hapřírodnírezervacena1000ob

V Británii existuje vládní vyhláška č. 17, Plánováníveřejných prostranství a ploch pro sport a rekreaci,kterásenezabývájenzelenýmiplochami(bezohledunašířidefinice),aletakéveřejnýmiprostranstvímičivšeobecněveřejnýmprostorem,kterýposkytujemístorekreaciajecennýtakézhlediskaestetického.

StandardyNárodníasociacehřišť(Británie-NPFA)spe-cifikuje minimální herní plochu jako �.5 ha na 1000 ob. (jeznámýjako“6tiakrovýstandard)”.Vroce2008,byl tento standard podroben revizi a nyní vystupuje pod názvem Standard plánování a tvorby venkovních hracích ploch, jeho hodnota je 1.6ha rekreačních azelenýchploch a 0.8hahřišť (pro skupinové sporty)prodětina1000ob..

Mnohé britské úřady na úrovni samosprávy přijalystandardy pro tzv. Veřejné prostorové příslušenství,které jsou vyjádřenyplošnouhodnotou0.5 - 0.8ha na 1000ob., a které je nutno respektovat v rámcinovévýstavby.1 Z hlediska biodiverzity zde existuje in-dikátorkvalityživotaobyvatel,kterýjereprezentovánplochou 1ha přírodního (přírodě blízkého)prostře-dí na 1000 ob..

tzv. CitySpace plánovací program v Chicagu si klade za cíl vybavit všechny místní komunity (čtvrtě) ale-spoň 2 akry veřejných prostranství na 1000ob. doroku �010. �

Jinénávodysezmiňujínejenovelikostiveřejnýchpro-stranstvísezelení,aletakéodůležitostijejichrovno-měrnéhorozmístěnívrámciúzemí,konkrétněoma-ximálníchpřístupovýchvzdálenostech,cožjevlastněteoriespádovýchoblastí.

ZhlediskarůznýchEvropskýchpolitik,zelenéplochy,veřejnáprostranstvíaměstskýprostorobecně,jejichpřístupnost, velikost a vzájemné vztahy, proporce kzastavěným plochám jsou uvedeny jako indikátoryudržitelnéhorozvojeměsta.(tj.SpolečnéEvropskéin-

Příklady kvantitativních standardů užívaných v Evropě

(ANGSt) anglický standard přístupnosti přírodního prostředí uvádí sadu kritérií pro posouzení, zda mají lidé dostatečně blízko svému bydlišti zelené veřejné prostranství:

1 retHinKing oPen SPaCe oPen SPaCe ProViSion anD ManageMent: aWay ForWarD, Kit Campbell associates, edinburgh, the Scottish executive Central research Unit �001� Public space lessons, adapting public space to climate change , Cabe,p.�, www.cabe.org.uk

VJoint Strategy - aPPenDiCeSiV Joint Strategy - aPPenDiCeS

dikátory, StatUS�, tiSSUe4).Vrámcitěchtoindikátorůjepřístupnostsledovánanásledovně:

Otevřenéprostoryjsoudefinoványnásledovně:

• veřejnéparky,zahradyasadynebomístasloužícípředevšímanebojenchodcům,cyklistům(jestližejimsamosprávapřisuzujerekreační,přírodní,his-torickoučikulturníhodnotu);

• Sportovníaherníplochyproveřejnost,bezplatné;

• Soukroméparky,zahradyasadypřístupnézdarmaveřejnosti;

Přístupnost je definována jako vzdálenost 300m knejbližšímuveřejnémuprostranství.

Spojenékrálovstvíuplatňujepodobnýpřístup,kdyjepřístupnostvyjadřovánavzdálenostíčičasempotřeb-nýmkdosaženíveřejnéhoprostranství/veřejnézeleně/místakrátkodobérekreace.

Typickéindikátory:

• Hřištěpronejmenšíděti,do90m

• Hřištěprodětistaré10-13let,do300m

• Hřištěpronáctiletévěku14-18let,do1km

• Sportovní plochy, do 1km

• Parky, do 400m

• Ostatníveřejnáprostranstvímístníhocharakteru,do 400m

Přístupnostzelenýchplochješirocepoužívánavrám-cimnohakategoriízeleněvzávislostinajejichvýzna-mu pro sídlo:

• Parkya jináveřejnáprostranství regionálníhový-znamu,8km(podleLondýnsképlánovacíkomise,LPaC, 199�)

• Parky celoměstského významu, 3km (podle Lon-dýnsképlánovacíkomise,LPAC,1992)

• Parkyměstskýchčástí,čtvrtí,1km(LDPETA,1992)nebo 2.5 km (MĚÚ Dundee, 1999 a Magistrátglasgova, 1997)

Jiné příklady – například standardy organizace „Pří-stupnápřírodaAnglie“:

• Nikdobyneměl žítdálenež300modveřejnéhomístasezelení,kterénenímenšínež2ha.

• Nejméně1haúzemísnějakýchstupněmochranypřírodybymělobýtna1000ob.

• Nejméně jedno zelené prostranství o minimálně20habymělimítvšichnido2kmoddomova

• Alespoň jedno100haprostranstvíbymělobýt vokruhu 5km.

• Alespoň jedno500haprostranstvíbymělobýt vokruhu 10km.

VsouladuseStandardyveřejnýchprostranstvívrámciurbanizovanéhoúzemí(ŠtýrskýHradec-Freiraumpla-nerischestandardsfurdieBaulandgestaltung)“5 jsou uplatňovánarůznákvalitativníměřítkasohledemnafunkceúzemí.Předevšímjeto index propustnosti6, který hraje důležitou úlohu v zasakování srážkovévodyavcelémsystémuvodníhohospodářstvíměst.Jepočítánjakoprocentuálnízastoupenípropustnýchpovrchůdletypůstanoviště:

žádné zpevněné plochy (0 %)

• zeleňbezzpevněnýchploch

polopropustné (50 %):

• dlažbanasuchosvelkými

• zatravňovacídlažba

• poréznídlažbynasucho

hůře propustné (67 %):

• dlažbanasuchostěsnouspárou

100 % nepropustné:

• živičnépovrchy

• dlažbydobetonu

• zastavěnáplocha

3NástrojeudržitelnostiacíleStrategickýchdokumentůměst4TrendyaindikátorysledováníEnvironmentálnístrategieměstskéhorozvoje5FreiraumplanischestandardsfurdieBaulandgestaltung“,Graz6 Die Versiegelung

ViiJoint Strategy - aPPenDiCeSVi Joint Strategy - aPPenDiCeS

Výsledek,kterývyjdezpropočítánívšechplochvúze-mí udává sumu propustnosti.

Finálnívýpočetještězahrnujeplochyzelenýchstřech,kteréjsoupočítánynásledovně:

• výškasubstrátu8–15cm–60%nepropustnosti

• výškasubstrátu15–30cm–45%

• výškasubstrátu30–50cm–20%

TakzvanýfaktorzelenéhoprostranstvíjeuplatňovánvMalmopřistavběnovéčtvrtěVastraHamnen.Tentofaktorčijehouplatněnízajišťuje,žekaždáparcelamáalespoňminimumzeleněanastupniciod0do1musítentofaktorbýtalespoň0,5.Hodnotytohotofaktoruselišípodletypupovrchu,kdynapříkladnepropustnépovrchymají0,strom0,4azelenástřecha0,8.Nížeuvádímepříklady.

typ plochy

• zeleň:místa,kdejsourostlinyzakotvenyvrostlémterénu,vodamůževolnězasakovat(1)

• zeleň:místa,kdenejsourostlinyzakotvenyvrost-lémterénu(střechypodzemníchparkovišťapod.,výškasubstrátuméněnež800mm.(0.6)

• zeleň:místa,kdenejsourostlinyzakotvenyvrost-lémterénu(střechypodzemníchparkovišťapod.,výškasubstrátuvícenež800mm.(0.8)

• zelenéstřechynejrůznějšíchtypů:propočetsedělánaopravdovouplochuzeleníporostléhopovrchu,nenaprůmětstřechykolmonazem,(0.8)

• vodníplochy:plochabymělabýtpodvodouales-poň6měsícůvroce,(1.0)

• nepropustnéplochyvčetnězastavěných,(0)

• dlážděnéplochyspropustnýmpodklademaspá-rami, (0.�)

• polopropustné:písek,štěrkatd.,(0.4)

• zelenéstěny:popnutézelení,plochastěny,kterásepředpokládá,žebudepopnutado5tilet.Maxi-málnívýška:10m,(0.7)

• stromy s obvodem kmene nad 35cm: počítánomaximálně25m� na, strom (0,4)

• keřenad3mvýšky: počítánomaximálně5m� na keř,(0.2)7

PodobnýpřístupbylzvolenvBerlině–vtomtopřípa-děpodnázvemFaktorplochybiotopu(Biotope Area Factor-BAF).

Hodnoty tohoto faktoru jsou:

7http://www.i-sustain.com/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=100&Itemid=152

typ povrchu Hodnoto faktoru

Zpevněnépovrchy 0.0

Částečnézpevněnépovrchy(dlažbanasucho) 0.�

50%zpevněných 0.5

Zeleňbezpříméhokontaktukořenůsrostlýmterénem(výškasubstrátu do 80cm)

0.5

Zeleňbezpříméhokontaktukořenůsrostlýmterénem(výškasubstrátu nad 80cm)

0.7

zeleň:místa,kdejsourostlinyzakotvenyvrostlémterénu 1.0

Poldrykzasakovánídešťovévody 0.�

Vertikálnízeleň 0.5

Zelenéstřechy 0.7

ViiJoint Strategy - aPPenDiCeSVi Joint Strategy - aPPenDiCeS

Konečnáhodnotasepočítádlevzorce:

... m� povrchu x hodnota faktoru) + (...m� povrchu x hodnota faktoru) + ...

BAF= ----------------------------------------------------------------------------------------------------

... m�celkovéplochyúzemí

BAFsepohybujeod0.6(vilovéčtvrti)po0.3(průmyslovézóny)8

Byl to Vitruvius, archtekt římského císaře Augusta,kdopsalotřechhlavníchaspektechdobréhostavění,vesvých10kniháchoarchitektuře.Popisovaltytotřiaspektyčivlastnosti jako Firmitas (pevnost,stálost)Utilitas(funkčnost)aVenustas(krása).

Jakkoliv není možné tyto tři vlastnosti přiřadit pří-moprostranství,otevřenémuprostoru,byly jiždříveuplatněny v rámci krajinářské architektury. Thomp-son (1999)naVitruvianavazuje a tyto tři vlastnostipopisujejako„Ekologie,společnostalibost“,vkni-zesestejnýmnázvem,tedyEcology,CommunityandDelight.Považujetytotřihodnotyjakoto,copohánítvorbu v krajinářské architektuře. Lze se na ně alerovněždívatjakonapojmyoznačujícífunkce,vnásle-dujícímvýkladuukážemejak:

• funkcenaplňujícírespektkpřírodnímzákonům (=Firmitas)• Sociálníaspolečenskéfunkce(=Utilitas)• Strukturálníasymbolickéfunkce(=Venustas)

Stabilita ve smyslu strukturální stálosti nedává v kon-textuotevřenéhoprostorusmysl.Ovšempřeložíme-livýznamtak,žejemíněnastabilitaúzemí,jehoudrži-telnostbezzávislostinaenergetickýchčimateriálníchvstupechzvenčí,tj.stabilitaekosystému,mámeihnedjasno.Účelnostotevřenéhoprostoru,vesrovnání,tj.jeho vhodnost propobyt či pohyb tak rozmanitéhočipočetnéhomnožstvíobyvatel jak je jenmožné, jepřímo odvoditelná od Vitruviovy Utilitas. Je ovšemdůležitésiuvědomit,žefunkceotevřenéhoprostorujetěžšívnímat,odhalit,nežjetomuubudov,tamjejasnéjakémístnostiajakvelképotřebujemeprourči-

téfunkceaurčitýpočetlidí,aleuotevřenéhoprosto-ru?Otevřenýprostor,prostranství jeotevřenonejennebi,aletakérůznémuvyužití.Konečně,nejobtížnějidefinovatelná funkce je ta estetická. I když je těžkékrásu veřejného prostranství definovat, je jednou zfunkcí,kteroumáveřejnýprostorplnit, totižposky-tovatpotěchu.

Natytotřifunkcesedátakédívatskrzejejichvztahklidem.Stručněřečeno,ekologickáfunkceprostředíseodehrávánezávislenalidech,mnoholidíbyřeklo,želidézdemajínaopaknegativníroli(anemělibyvždypravdu).Z tohotopohledu je společenskáa sociálnífunkceurčitéhomístaúplněodlišná,protožesenao-pakklidemvztahujezcela.Lidéjsourovněžstředobo-demtřetískupinyfunkcí,respektive,tytofunkcene-majíbezlidívýznam.Jdetovnímání,pociťovánítoho,jakmístopůsobí,jakýmáprolidivýznam,hodnotu,symboliku atd. Tyto funkce se nemusí vůbec pojit sfyzickoupřítomností člověkavdanémprostoru (ne-musímevyužívatkatedráluSv.Vítakaždýdenanirok,přestopronásmáhlubokývýznam). Tři hlavní vlastnosti budov, definované Vitruviemnebo tři hlavní okruhy vlastností krajiny definovanéIanemThompsonempředstavujímožnostiuspořádá-nímyšlenek.Tentopřístup,kdysenaprostory,místadívámeskrze jejichfunkce,můžepomociodhalit je-jichkvalitynebogarantovat(dojistémíry)kvalitytěchnavrhovaných. Aby takovápomocbylaefektivní, jetřebatytotřiokruhy,kterémohoubýtcharakterizo-vány jako ‘místo,náplňavnímání lidmi, rozdělitnajednotlivéfunkce.

Vlastnosti dobrého městského prostoru

iXJoint Strategy - aPPenDiCeSViii Joint Strategy - aPPenDiCeS

8 http://www.stadtentwicklung.berlin.de/umwelt/landschaftsplanung/handbuch/de/biotopflaechenfaktor/index.shtml

PětstrukturálníchsložekměstadefinovanýchK.Lyn-chem (dominanty, uzly, spojnice, okraje a čtvrtě) jemožnoaplikovatnejennaměstacelá,aleinajednot-livéměstsképrostory (na jakékoliv úrovni odmístnípo regionální).

Ve většímměřítku (v rámci území,města), jednotli-vá veřejná prostranstvímohou hrát roli Lynchovýchkomponentů,každépodlesvépovahy.Naúrovnijed-notlivýchprostranstvílzeLynchovysložkyvidětvjed-notlivýchstavebníchkamenech,zekterýchjetokteréprostranstvísloženo.PokudsetentoLynchůvpřístup(jenutnohodetailněpoznat)uplatní,můžesestátzá-rukoutoho,žemísto,prostranstvíbudeprouživatelečitelnější,budousevněmlépeorientovatapod..

Principy vnímán podle filozofie „gestalt“ukazují pra-vidla,kterýmiselidskévnímáníokolířídí.Lidskýmo-zekhledámezijevyamístyvztahyspíšenežbyjejenlineárně řadil vedle sebe. Tato pravidla byla formu-lována již ve 20. a 30. letech 20. století, nejprve vNěmecku apak exulanty rozšířenadoUSA. Jakkolivse tito psychologové zabývali tím, jak člověk vnímádvourozměrnéobrazy,plochy,získanépoznatkyjsounyníaplikoványtakénaprostorkolemnás.

První pravidlo se týká vztahu – figura/pozadí. Tonaco je schopno se oko zaostřit (flek barvy uprostředvětšíhoflekujinébarvy,texturyatd.)sestaneobjek-tem,zbytekpozadím.Budetomutaképřisouzenvětšívýznamnežzbytku.

Další pravidla se od tohoto základního odvíjejí. Prvním znichjeautomatickévzájemnésrovnánídvouvedlesebepoloženýchprvků,nebořadysipodobných.Dálejdeoslučovánípodobnýchprvků,mezikterými jsoumalé rozestupy, automaticky k sobě. Prvky, které sestejněchovají jsoutakéautomatickyřazenyksobě ikdyžsenenacházejíblízkosebeatd.

Pozorovateltedyautomaticky„skenuje“vševzornémpoliatřídíprvky,seskupuje,vybíráty,nakteréseza-měří,ostatnípotlačujeatd.

Mozektakéautomatickydotvářínekompletnínebosetakjevícítvary, linie,kteréjsoupaksnázeuchopitel-né.Jasnědefinovanétvary,kterésezdajíbýtsouvislé,jsouvnímány jakocelistvé ikdyžmohoubýtvlastněsloženyzrůznýchprvků,částí.Takovétvaryjsoupaksnáze vnímány, odděleny od nečitelného zbytku, jejimpřisouzenavětšídůležitostatd.

Zlepšení čitelnosti města

iXJoint Strategy - aPPenDiCeSViii Joint Strategy - aPPenDiCeS

příloha 3

Příloha 3 Lidé a partneři

Rovnýpřístupkoběmapohlavímjezákladnímprávemkaždého z nich, je sdílenou evropskou hodnotou anutnou podmínkou k dosažení sociální soudržnostitedyispokojenéspolečnosti.Vesvénavigacivedoucíkrovnoprávnémupostavenímužůažen(2006/2010),Evropská Komise podtrhla potřebu dosáhnoutekonomické rovnoprávnostimužůažen.Konkrétně,Komise se zavázala podpořit zahrnutí genderovýchhledisek v dokumentu nazvaném Otevřená metodakoordinace, sociální ochrany a sociálního zapojení, kterámáprovytčenécílepředstavovatjakýsimanuál.Evropské Fórum o bezpečnosti (listopad 2006,Zaragoza),přijaloZaragozskýManifestobezpečnostia demokracii ve městech. Tento dokument jevýznamný,protožesedívájinakzejménanapotřebyženzhlediskajejichpohybunaveřejnýchmístech,veměstech.Ztohodůvodusezdepraví,žeženybymělybýtpřítomnyvšemuprostorovémuplánovánía totobymělouzákoněno.

Zaváděnívnímánígenderovýchhledisekdoplánováníměstského prostoru je ošetřeno několika právnímicestami. evropská Strategie pro genderová hlediska, konkrétně, může sloužit jako příklad vhodnéhozapojení genderových hledisek do udržitelnéhoplánování. Proces vytváření strategií a politický vizímusíbýtpřestavěn,zlepšen, rozvinutavyhodnocentak, aby ti, kteří jsou v tomto procesu normálnězapojeni, zahrnuli vnímání rovnosti pohlaví ve všem covytvoří.(RadaEvropy1998).

Zahrnutí genderových hledisek do běžného životabylo přijato jako zásadní opatření v oficiálníevropské politice rovnosti pohlaví a bylo vtěleno toAmsterdamskéúmluvyzroku1997.9

X Joint Strategy - aPPenDiCeS

9 http://www.gutenberg.org/files/�0��9/�0��9-h/�9��9-h.htm

Contact:RECSlovakia,Vysoká18,81106Bratislava,SlovakRepublic,Tel.:+421252632942;Email:[email protected];www.rec.sk.the project „UrbSpace“ is implemented through the CentraL eUroPe Programme co-financed by the erDF.

www.urbanspaces.eu

StRatEGiE tVoRBy VEřEJNÝCh pRoStRaNStVíurbanspace.rec.org/files/Joint-Strategy-in-Czech.pdf ·...

Documents

Transcript of StRatEGiE tVoRBy VEřEJNÝCh pRoStRaNStVíurbanspace.rec.org/files/Joint-Strategy-in-Czech.pdf ·...