Sociológia a SpoločnoSť 2 / 1 (2017) | 61 |

Pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti

Leona Stašová

AbstractDiscussion about generations today is bringing a lot of inspira-tion to interpretation of many contemporary issues. In compar-ison with other views in social sciences, generation in demogra-phy is considered to be a group of people born in a specific time period, usually in a specific year. Moreover, applied generation-al perspective also has used a concept of cohort, which is per-ceived as a group of subjects that share a defined characteristic. Additionally, we can find concepts of older and younger genera-tions, generations of parents and children, generations of moth-ers and fathers, male and female generations or a first and sec-ond generation in relation to migration. Demographic view on generations has paid attention primarily to a population number and intensity of demographic events in their lives. They can be viewed through the lenses of birth rates, population pyramids, fertility rates, childlessness or many other demographic indica-tors and analytical tools. All of them can contribute extraordi-narily to the broader analysis of the contemporary society.

Keywords: generation, demography, demographic behaviour, social context.

Téma generací je v současnosti tématem aktuálním a interpretačně nos-ným. Generačními aspekty lze vysvětlovat řadu skutečností, s nimiž se dnes ve společnosti setkáváme. Ať jsou to vyznávané hodnoty, způso-by chování, přístup k informacím nebo řada dalších fenoménů. Přitom pojetí pojmu generace není v  rámci jednotlivých společenskovědních disciplín jednotné. Podíváme-li se na  něj v  jejich kontextu, je chápá-ní generací v demografii relativně jednoduché. Základní demografické

| 62 | Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018)

Leona Stašová

publikace a příručky totiž generaci definují tak, že se jí obecně rozumí soubor osob narozených v určitém časovém období, zpravidla v určitém kalendářním roce (např. Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová 1986, 95 – 96, Roubíček 1996, 128). Generaci proto můžeme v  užším pojetí vnímat také jako „ročník narození“. V demografii tak hovoříme o generaci na-rozených v určitém roce, například o „generaci 1980.“ Pro analýzu gene-rací v demografii jsou podstatné její charakteristiky v podobě populační velikosti a intenzity jevů, které se v ní odehrávají. V rámci zaznamená-vání souborů událostí do Lexisova diagramu jsou demografické událos-ti vždy vztaženy k období, v němž k nim došlo, k věku či délce trvání jevu, ale právě též k určité generaci. Generační pohled je tedy jednou z možných významných perspektiv nahlížení na základní demografické události, tj. především na plodnost, úmrtnost či sňatečnost.

Demografie vedle toho rovněž hojně pracuje s pojmem kohorta, kte-rým označuje soubor osob, jež prožily určitou událost ve stejném časo-vém období. Takové osoby tedy tvoří pomyslnou „generaci“ těch, kteří zaznamenali stejnou demografickou událost ve stejném roce/období. Časování dalších demografických událostí se pak vztahuje právě k pří-slušnosti k určité kohortě. Příkladem může být kohorta žen, kterým se v určitém roce narodilo první dítě, kohorta osob, které se v daném roce rozvedly atp. Bez ohledu na biologický věk aktérů, jež může být napří-klad při narození prvního dítěte či při rozvodu velmi rozdílný, tvoří všechny osoby patřící do kohorty také pomyslnou generaci (například prvorodiček, rozvedených, ovdovělých atp.) Vzhledem k tomu pak de-mografie studuje další události této skupiny osob, především pak dobu, která uplyne mezi dvěma demografickými událostmi, tj. například dobu od narození prvního dítěte do narození druhého či dalších dětí, od roz-vodu k novému sňatku atd.

Práce s  generační perspektivou pak má v  demografii jak rovinu metodologickou, tak též analytickou a  interpretační. Roubíček (1997, 128) poznamenává, že termín generace rovněž znamená totéž co v ge-nealogické posloupnosti pokolení, tj. skupina potomků pocházející ze skupiny společných předků. Další využití pojmu generace lze demon-strovat na výkladu pojmu generace v českém svazku Mnohojazyčného demografického slovníku (2005, 19). V něm se setkáme s pojmy mladší a starší generace, generace rodičů a dětí, generace otců a matek. Tyto pojmy jsou již značně definičně volnější, ale nabízejí rámcové vymezení

Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018) | 63 |

Pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti

generační příslušnosti. Používáno je i označení mužská generace či žen-ská generace, které naznačuje linii synů otců či dcer matek. Migrační tématika s  sebou přináší používání termínu „druhá generace“, jenž označuje potomky imigrantů, kteří se již narodili v zemi příchodu je-jich rodičů. Často poutá právě tato generace přistěhovalců zájem dalších vědních disciplín, především sociologie. Širší pojetí generací ve smyslu potomků a předků vymezuje Roubíček v rámci škál generací obyvatel-stva, k nimž zařazuje škálu biologických generací a škálu ekonomických generací. Přehledně ji vymezuje v následující tabulce:

Tabulka 1Přehled vymezení generacíPřehled biologických generací Věkové skupiny

I. generace dětí 0 – 14 dokončených letII. generace rodičů 15 – 49 dokončených letIII. generace prarodičů 50+ dokončených let

Přehled ekonomických generací(mezinárodní škála)

Věkové skupiny

I. osoby v předprodukčním věku 0 – 14 dokončených letII. osoby v produkčním věku 15 – 64/59 dokončených letIII. osoby v poprodukčním věku 65+/60+ dokončených let

Zdroj: Upraveno dle Roubíček, 1997, 132

Pohled na  generace v  demografické perspektivě však primárně nabí-zí pohled na počty narozených v  jednotlivých ročnících a  tím i  jejich populační sílu. Statistika narozených, která je dostupná díky evidenci přirozené měny v  našich zemích za  poměrně dlouhé období, umož-ňuje sledovat, jak se měnily počty narozených v  jednotlivých letech. Další disciplíny k tomu přidávají kontexty, které tuto porodnost a  tak i sílu generací vlastně formovaly. Generace narozených se tedy liší svo-jí velikostí, jež je ovlivněna též předchozím demografickým vývojem, a  zároveň tato generační velikost další demografický vývoj ovlivňuje. Příkladem mohou být generační nerovnosti, které přesvědčivě zrcadlí

| 64 | Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018)

Leona Stašová

věková pyramida. Specifikem české i  slovenské věkové struktury jsou totiž na jedné straně některé silné generace narozených, na straně druhé zřetelné zářezy v populační struktuře, které byly způsobeny poklesem porodnosti v určitých obdobích. (Graf 1 a 2)

Graf 1Zdroj: ČSÚ, 2017

Příkladem tak mohou být silné generace narozených po první světové válce, na konci druhé světové války či silné populační ročníky narozené v 70. letech 20. století. Kumulativní efekt setkání silných generací naro-zených po 2. světové válce s propopulačními a  sociálními opatřeními 70.  let pak lze spatřovat v další vlně početně silných generací naroze-ných (tzv. Husákovy děti). Nerovnoměrnosti spojené s  počty naroze-ných zrcadlí stejně tak data za Slovenskou republiku a poukazují stejně jako data česká na propad porodnosti i pokles početní síly generací na-rozených na přelomu tisíciletí.

Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018) | 65 |

pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti

Graf 2Zdroj: ŠÚ SR, 2017

Početní proměnlivost generací grafi cky dobře zobrazují věkové pyrami-dy, které k tomu rovněž přidávají pohled na zastoupení pohlaví v jed-notlivých generačních skupinách. Díky tzv. mužské nadúmrtnosti jsou právě starší generace typické vyšším zastoupením žen oproti mužům. Zobrazení ve věkové pyramidě umožňuje sledovat dynamiku změn dlouhodobě a  v  kombinaci s  prognózováním též odhadovat potřeby spojené s různými generacemi, především dětmi či lidmi v postproduk-tivním věku. Právě proto, že se potřeby v oblasti zabezpečení generací mění, je demografi cký pohled základem hlubší analýzy potřeb jednot-livých generací v regionech i na území celého státu. Sociální souvislosti nerovnoměrnosti početnosti generací odráží především mnohé diskuse nad počty míst ve školách a předškolních zařízeních, slučováním škol v řadě regionů, nad rostoucí potřebou lůžek ve zdravotnických zaříze-ních, míst v domovech pro seniory, kapacity pečovatelských služeb atp.

| 66 | Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018)

leona Stašová

Graf 3 a 4Zdroj: ČSÚ, 2016, ŠÚ SR, 2016

Pohled na  věkovou strukturu a  zvláště na  předpokládané zastoupení různých generačních skupin ve společnosti tak přináší představu o tom, jaká specifi ka bude budoucí populace mít a  jakým oblastem je třeba věnovat pozornost. Mezi současné naléhavé diskuse patří i  stárnoucí populace a  růst starších generací ve věkové struktuře. To je téma jak české, tak slovenské, ale i celoevropské. Nejde přitom jen o problemati-ku ekonomického zabezpečení stárnoucí populace, o témata spojená se zdravotnictvím a lékařskou péči, ale i o témata vztahů mezi generacemi a jejich vzájemného soužití ve společnosti.

Generační perspektiva pohledu na  demografi cké chování genera-cí či kohort se zohledňuje v  demografi i v  tzv. longitudinální analýze a  výpočtu longitudinálních demografi ckých indikátorů. Je tak možné dlouhodobě sledovat specifi ka chování generací či kohort, projevujících se v různých oblastech. Longitudinální analýza též umožňuje výpočet generačních indikátorů typu generačních/konečných měr. Dobrým pří-kladem mohou být generační míry plodnosti či konečná plodnost. Ty ukazují, jaké jsou intenzity plodnosti v dokončeném věku právě ve vy-brané generaci/generacích a jaká je celková úroveň jevu, t. j. například

Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018) | 67 |

Pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti

plodnosti, pro vybranou generaci. Tento přístup lze stejně tak aplikovat v analýze sňatečnosti či rozvodovosti. Konečná plodnost tak například podává informaci o tom, jaký byl skutečný průměrný počet dětí, které se ženám narodily, konečná rozvodovost o tom, jaký podíl manželství z vybrané kohorty skončil rozvodem atp. Lze tak sledovat úroveň jevu pro celou generaci ve chvíli, kdy je již možnost výskytu události v dané generaci uzavřena. Longitudinálně lze sledovat jak plodnost, sňatečnost či rozvodovost, ale i  řadu dalších generačně či kohortně specifických oblastí.

Přitom je zřejmé, že demografické chování generací má svoje neza-nedbatelné sociální souvislosti a k jeho analýze musí přispívat význam-nou měrou i další společenskovědní disciplíny. Nevýhodou generační perspektivy ve studiu je však pochopitelně dlouhý časový úsek, který je nutné k analýze využít, dostupnost dat či potřeba vyčkat do doby, v níž již nikdo ze sledované generace nemůže danou událost podstoupit. I proto se v demografii častěji dává přednost tzv. analýze transverzální, t. j. průřezové.

Generační analýza i  přes tyto nevýhody nabízí možnost odpoví-dat na  řadu inspirativních otázek. Mohou mezi nimi být například následující:

• Jaká je plodnost žen určité generace a  jak se liší od  plodnosti ostatních generací?

• Jaký je výskyt ischemické choroby srdeční ve vybrané generaci mužů a jak se liší od výskytu v ostatních generacích?

• Jaké je sňatkové chování určité generace a  jaká jsou jeho specifika?

Mezi aktuální témata spojená s demografickou analýzou generací patří proměny plodnosti. Ta se v posledních desetiletích v české i slovenské populaci změnila výrazně a generace vstupující do reprodukčního věku po roce 1989 začaly postupně realizovat jiné vzorce chování než genera-ce předchozí. Podíváme-li se na graf generačních plodností žen generací 1970, 1974, 1977 a 1980 (Graf 5), můžeme dobře sledovat proměnu je-jich demografického chování. Zatímco těžiště plodnosti žen narozených v roce 1970 bylo ještě ve věku 21 let, postupně se přesunulo do vyššího věku a ženy narozené v  roce 1977 a 1980 jej již mají až ve věku 29 – 30 let. Modální věk matek se tak postupně zvýšil u uváděných generací

| 68 | Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018)

leona Stašová

téměř o 9 let. Za uváděnými daty je možné vnímat hlubší proměny re-produkčního chování, ale též kultury, životního stylu a hodnot, jejichž nositeli jsou právě generace narozené v 70. letech 20. století.

Graf 5Generační míry plodnostiZdroj: ČSÚ, 2017

Inspirativním tématem při analýze generační plodnosti je dnes stejně tak i téma bezdětnosti současných generací. Data za Českou republiku (Graf 6) ukazují na to, že podíl bezdětných žen ve věku 50 let generací narozených v letech 1935 – 1955 se postupně snižoval a patrný je pravdě-podobný nárůst v generacích mladších. To dokládá i bezdětnost ve věku 35 a 40 let. Přestože se dnes část plodnosti realizuje až po 40. roce věku ženy, nelze předpokládat, že by kompenzace byla taková, aby celkový podíl bezdětných zůstal na úrovni generací narozených v letech 1950 – 1955. Přehledněji pak bude možné sledovat konečnou bezdětnost gene-rací až po ukončení jejich reprodukčního období. V současnosti se tak můžeme dostat maximálně ke generaci narozené v roce 1968. Generace mladší svoji plodnost ještě realizují a  tak konečné údaje bude možné získat až za určitou dobu. Zajímavé pak bude především to, do jaké míry se projeví bezdětnost v těch generacích, které byly nositeli nového de-mografi ckého chovní, t. j. u generací narozených v 70. letech 20. století.

Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018) | 69 |

pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti

Graf 6Vývoj podílu bezdětných žen v České republice v generacích 1935 – 1968

Podobné vzorce chování ukazují data i  u slovenských žen (Graf 7). Výraznou odlišností a zajímavostí při srovnání však je to, že bezdětnost slovenských žen se celkově pohybuje na vyšší úrovni než žen českých.

| 70 | Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018)

leona Stašová

Graf 7Vývoj podílu bezdětných žen na Slovensku v generacích 1935 – 1968Zdroj: Žerembová, 2011

Generační analýza v demografi i tedy vybízí nejen k analytickým postu-pům, které umožňují dostupná statistická data a specifi cké metodologic-ké postupy, ale též k zamyšlení nad sociokulturními souvislostmi, které demografi cké chování generací ovlivňují a působí na něj. Demografi i je totiž třeba vnímat jako disciplínu, která se snaží „poznávat objektivní re-alitu v její diferencovanosti, tj. vývojové složitosti a kvalitativní rozmani-tosti“ (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová 1986, 14). Generace se vyznačují specifi ckými vzorci demografi ckého chování, které mají svoji souvislost s širším geografi ckým, společenským, ekonomickým, politickým a kul-turním rámcem populace. V generacích se tedy jednak zřetelně zrcadlí proměny společnosti, zároveň jsou však generace také výraznými a zřej-mými iniciátory těchto změn. Aplikace generační perspektivy při studiu demografi ckých událostí a  reprodukčního chování tedy může přispět jak k analýze, tak k predikci změn, které v  současných společnostech probíhají. I díky tomuto pohledu lze poznávat některé další aspekty růz-norodých společenských procesů, mezigeneračních proměn a též vývoje

Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018) | 71 |

Pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti

mezigeneračních vztahů. Tolik aktuální témata současnosti, mezi něž patří například problematika sendvičových generací, jsou tak tématy jak demografickými, tak zároveň sociologickými, psychologickými, ale i sociálně-politickými či ekonomickými. Demografická analýza genera-cí a jejich specifik tedy může jedinečným způsobem přispívat k osvětlo-vání změn, které v širším společenském kontextu analyzuje sociologie a s nimiž se v každodenním životě setkáváme.

LiteraturaVěková struktura ČR k  31. 12. 2015. Praha: Český statistický úřad. Available

online at https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/index.html?lang=czUkazatele plodnosti. (2017) Praha: Český statistický úřad. Available online at

https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/index.html?lang=czŽivě narození a  zemřelí v  ČR od  roku 1814. Praha: Český statistický úřad.

Available online at: https://www.czso.cz/csu/czso/zive-narozeni-a-zemreli- v-cr-od-roku-1814

PAVLÍK, Z., RYCHTAŘÍKOVÁ, J., ŠUBRTOVÁ, A. (1986): Základy demogra-fie. Praha: Academia.

PAVLÍK, Z., KALIBOVÁ, K. (2005): Mnohojazyčný demografický slovník. Praha: Česká demografická společnost.

ROUBÍČEK, V. (1997): Úvod do demografie. Praha: CODEX Bohemia.Vekové pyramídy obyvatelstva SR. (2015) Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej

republiky. Available online at https://www.slovak.statistics.skŽEMBEROVÁ, K. (2011): Bezdětnost žen v  České republice: longitudinální

pohled. Praha: Přírodovědecká fakulta UK.

Mgr. Leona Stašová, Ph.D.Katedra sociální pedagogikyPedagogická fakultaUniverzita Hradec Králové, ČRemail: leona.stasova@uhk.cz