1?RESLIA 1955

27: 407- 410

Mi 1 e na Rychno v ská - S o u d k o v á:

Podíl insolace na tvorbě gutty v brslenech (Ústav pro fysiologii rostlin přírodovědecké fakulty MU v Brně. )

Ú v o d a p r o b 1 e m a t i k a.

Jednou z prakticky velmi důležitých otázek fysiologie rostlin je beze sporu problém vzniku a funkce terpénů v rostlinách. O podmínkách genese vyšších polymérů , jako jsou kaučuk a guttaperča , nás však informují často jen rozmanité, experimenty velmi málo podložené dohady. Poměrně dosti pozor­nosti bylo věnováno kaučukodárným rostlinám. Avšak guttonosné rostliny , mezi něž patř'í i náš brslen, byly dosud jen velmi málo prozkoumány. Přece však především pro ekonomické pěstění a pro zvyšování produkce guttaperči je nutno znát podmínky, podílející se na jejím vzniku.

Z celého jejich komplexu byly středem zájmu nejvíce vnější , stanovištní podmínky, neboť jsou v praxi nejpHstupnější účelnému řízení. Připisovala se jim vůdčí role při procesu hromadění gutty , podobně jako se významně po­dílejí na př. při fotosynthetické asimilaci. Nalezené výsledky však byly tak protichůdné , že jednoznačný závěr o vlivu vnějších činitelů na guttonosnost nebylo možno vytvořiti.

Pokusili jsme se tedy znovu o komplexní řešení problému. Protože půdní a vlhkostní podmínky se nám neprojevily jako rozhodující (R y c h no v s k á 1955), zaměřili jsme se detailněji na světelné poměry lokality, jimž jsme podle literárních údajů připisovali významný vliv.

M a t e r i á 1 a m e t o d a.

Podrobili jsme průzkumu celkem 16 dospělých keřů brslenu bradavič­natého (Evonymus verrucosa SCOP) z nejrozmanitějších lokalit. Ohodnotili jsme subjektivně lokalitu podle oslunění a stanovili jsme obsah gutty v koře­nové kůře studovaného keře extrakční metodou (Rychno v ská 1953). Protože však subjektivní zjištění světelných poměrů lokality je velmi nepřesné a rovněž běžně užívané přístroje ukáží intensitu oslunění jen pro určitý časový okamžik, vzali jsme za kriterium světelných poměrů anatomickou stavbu listů , které jsou citlivými ukazateli stanovištních podmínek.

V ý s 1 e d k y p o k u s ů.

V tabulce 1 jsou uvedeny nalezené hodnoty pro guttonosnost studovaných keí·ů , vyjádřené v procentech váhy kořenové kůry , oslunění lokality, subjek­tivně ohodnocené, dále pak průměrná tloušťka listů a průměrná výška pali­sádového parenchymu v mikronech. V poznámce uvádíme povšechnou charak­teristiku lokality.

407

Tabulka 1.

Čí lo Tlouštka Palisádový % ke!· O lunění li tt"t v ft

par n chym gutty

Poznámka µ

I + 99 23 18,6 S okraj I istnat 'ho lesa

II 106 20 13,3 dtto

III + 110 30 6,4 dtto

IV -+ 8!) 21 9,ó dtto

y + 9f) 17 10,5 'Z okraj fo~tnatého lesa

VI -.L+ 127 36 7.3 JZ voh, paseka

YII + 146 57 9,9 J JZ stepní svah

VIII -.L 114 30 15.5 Z okraj li tnatého lesa

IX + 108 2fl 13,6 JZ okraj li Rtnatého lesa

X ~ + } 139 44 12,4 JZ stepní svah

XI o 91 23 ,4 ze l a zastíněný úvoz

XII + 135 34 4, .TZ okraj smíšenóho lesn

XIII o 9H 21 5,4 stín , interi ér l sa

XIV + !)9 23 17,6 diffusní svótlo oct S

XY o 2 19 16,0 . tín, interiér lesa

,_ VI 110 34 5 k , V otevřená skála

Di s ku s

o uzujem -li anatomickou t.avbu li tů co do jejich tlou"ťky a vý"ky palisádov 'ho parench vmu, vidíme, že osvětlení je ku tečně významným fak­torem, za ahujícím pln d životních proce ů studované rostliny. U vědomí důležitosti funkce sv" tla hl dali mnozí autoř'i jeho souvislost i mohutn stí hromadění gutty. Tak Bo e (1947) , A chrom jko a l ra s ulin (1947) kon. tatují , ž dobré věteln ' p dmínky podporují siln tv rbu gutty, kdežto R ě 1 pol k á, Strat on o v i č a jini. uváď"jí o lunění lokality za nepříznivý faktor pro guttonosn st. Protože však většina těcht měř' ní e opírala n průkazný pokusný materiál , p ku ili j m e na"e mH ní vy­čísliti biom tricky a uzavřít tak tli. kusi významu světla jak vyvolávajícího činitele při tv r ě gutty v brsl n h . V tabulce l uv d ná měření j me si r z- · dělili do 4 s u borů podl harakt ru lokalit. U každého sou boru j m ypo­četli variační "ffi jak ro pr c nto gutty, tak i pro tloušťku li tů . V tabulce 2 jsou uv deny tyt výpočty:

T abulka 2.

Kol ísánl tlouŘťky listú v /t Kolísá.nf guttaperč i v % Lokalita p dl oslunť'ní I

~ - ----,----6-9-,0--- 11-3-,0----"-----0---23- ,-8----

-+ 7 ,4- 121,6 o - 2 ,o + 5,7- 12 ,3 ,2- 21,8

. f l l 6,6- 167,4 ,2- lú,

40

Z uvedeného zhodnocení vyplývá, že světlo, obrážející se velmi jasně v celkovém vývinu rostliny, nemá samo o sobě podstatný vliv na intensitu hromadění gutty. Pro názornost tohoto tvrzení uvádíme namátkou vybrané příklady dvojic keřů , jejichž příčný řez listem zřetelně hovoří o zcela odlišných světelných podmínkách, ale jejichž obsah gutty v kořenové kůře je téměř stejný (tab. VI.).

Z těchto všech i minulých zjištění se rýsuje tedy domněnka, že pěstební a klimatické podmínky se nemohou podstatně podílet na mohutnosti hroma­dění gutty, jak se dříve všeobecně předpokládalo , ale že guttonosnost je pře­vážně individuální vlastností studovaných exemplářů. Zdá se, že i v této práci se potvrdila U 1 m a n n o v a domněnka, vyslovená pro tvorbu kaučuku v rostlinách, která se podle něj jeví jako výsledek evoluce a řídí se patrně stejnými zákony jako vývoj vnějších rostlinných tvarů.

S o u hr n.

Byl studován vliv oslunění lokality na intensitu tvorby guttaperči v rost­lině Evonymus verrucosa SCOP. Bylo zjištěno , že ač se oslunění obráží proka­zatelně na př. v anatomické stavbě listů , že nemá vliv na produkci guttaperči. Guttonosnost se tedy jeví jako převážně individuální vlastnost keřů, nikoliv jako přímá výslednice klimatických podmínek.

L i t e r a t u r a.

Ach r o m e j k o, A. I. a N. P. Kr a s ul in: K izučeniju uslovij guttoobrazovanija u bě ­rěskl ěta borodavičatovo. Trudy inst . lesa, Tom. I. Moskva-Leningrad 1947.

Bos se, G. G.: K problemě maksimalnoj guttonosnosti běrěsklětov. Truďy inst. lesa, tom. I. Moskva-Leningrad 194 7.

R v c h no v ská - S o u d k o v á, M.: Kvantitativní stanovení guttaperči v rostlinném mate­v riálu. Čs. biologie 2 : 1953 .

R y c h n o v s k á - S o u d k o v á, M.: V z tah některých vnějších podmínek k hromadění gutty n brslenu. Lesni cká práce 1955.

U 1 man n, M.: Wertvolle Kautschukpflanzen d es gemassigten Klimas . Berlín 1951.

Vysvětlivky ktab.č.VI.

Vlevo nahoře: List keře XIII. Stinná lokalita, 5,4 % gutty . Vpravo nahoře: List kefo XII. Slunná likalita, 4,8 % gutty. Vlevo dole : List kefo XV. Stinná lokalita, 16,8 % gutty. Vpravo dole: List k ~ fo VIII. Slunná lok alita, 15,5 % gutty.

M. PH x u on c Ha - Co y ;a; I{ o na :

BJimuurn HHCOJUIQlUI na 1rnTeIICHBHOCTb ryTTarrepqena1torr.Jiemu1 B pacTenu11

Evonymus verrueosa.

Vlccn ' ~~ouaJIOCh BJIH11HH e HHCOJIJil.(Hll Ha JIHTe H CHDHOCTb r yTTanep'l{eH aHOIIJ1eH111l B pa­C'reHHH Evonymus verrucos~ SCOP. Bhmo ycTaHODJicHo, lfTO, xoTR irncoJIRIJ.HR oTpamaeTCrr

H CHO, nanp. D a H aTOMH.4eCHOM CTpoeHH.R JIH CThCD, OHa BCě-TaHH H e OHa3bIBaCT BJillRHH.fl Ha of5 p aaorm1rne ryTTanep'Hl. f y TT00 6paaona1-rne RBJIHeTCH, CJie]J;oBaTeJihHO , no rrp e HMyr.u.e cTBY

llH)l.HBH]J;yaJibHblM 1:1ofiCTBOM HYCTOB, HO ne HBJIR8TCR rrpHMbIM p eayJihTaTOM HJIHMaTH'-leCIHJ. -

,VCJIOl31'li\.

409

M. R y c h n o v s k á - S o u d k o v á:

Der Einfluss des Lichtldimas auf di~ Guttaperchaspeicherung bei Evonymus , ·errucosa.

Es wurde der Einfluss des Lichtk.limas a uf die Guttaporeh aspeicherung be i. Evonymus v errucosa SCOP. studiert. Dio Lichtverhi:iltnisso e rwi esen s ich zwar als m assgebende z. B. fúr den an atomischen B a u der Blatter, fiir den Guttaperchagehalt wurde aber k ein sol ch er Einfluss fest· gestellt. D a G uttaperchavermogen seheint ulso e ine vomehmlich individuelle Eigensehaft der Straucher zu sein , ohne durch die klimati sche Bedingungen wesentlich verandert sein zu kennen.

410