„NOVÁ“ EKONOMIKA? (POROUCHANÝ?) MOTOR EKONOMICKÉ GLOBALIZACE

15. května 2010

www.glopolis.orgwww.glopolis.org

„NOVÁ“ EKONOMIKA?(POROUCHANÝ?) MOTOR EKONOMICKÉ GLOBALIZACE

This document has been produced with the financial assistance of the European Union. The contents of this document are the sole responsibility of Glopolis and can under no circumstances be regarded as reflecting the position of the European Union.

15.5.2010

1. ZÁKLADNÍ KONTEXT

2. NOVÁ EKONOMIKA

3. FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZE

4. KUDY Z KRIZE


OBSAH


SPOLEČNOST(vztahy, hodnoty, interakce)

EKONOMIKA(zdroje, inovace,

technologie)

POLITIKA(rozhodování, pravidla…)

jedinec , rodinakomunita ,církev, odbory, nevládní

organizace, spolky….

politické strany, vlády, mezivládní organizace, nadnárodní organizace

firmy, nadnárodní korporace, investiční společnosti, banky…

1. ZÁKLADNÍ KONTEXTglobalizace nejen ekonomická

• Kdy začala?

• Můžeme ji ovlivnit?

• Co/kdo ji pohání kupředu?

• Rozšiřuje nebo ubírá možnost volby?

• Je dobrá nebo špatná?


Na co se v souvislosti s globalizací nejčastěji ptáme?

1. ZÁKLADNÍ KONTEXTotázky


Obhájci (globalisté, neoliberálové)

Globalizace je nezvratným, přirozeným procesem, který je založen na technickém pokroku a transnacionalizaci světové ekonomiky. Vede k vyššímu ekonomickému růstu, který přináší užitek všem, bohatým i chudým.

Obhájci (globalisté, neoliberálové)

Globalizace je nezvratným, přirozeným procesem, který je založen na technickém pokroku a transnacionalizaci světové ekonomiky. Vede k vyššímu ekonomickému růstu, který přináší užitek všem, bohatým i chudým.

Kritici (marxisté, antiglobalisté)

Globalizace je nejnovějším stádiem kapitalismu, který se posunul na globální úroveň. Je produktem kapitalistických elit. Vede k růstu nerovností uvnitř i mezi státy a slouží k upevňování nadvlády bohatých nad chudými.

Kritici (marxisté, antiglobalisté)

Globalizace je nejnovějším stádiem kapitalismu, který se posunul na globální úroveň. Je produktem kapitalistických elit. Vede k růstu nerovností uvnitř i mezi státy a slouží k upevňování nadvlády bohatých nad chudými.

Mezi (pragmatici, alter-globalisté, pluralisté)

Globalizace je dlouhým, mnohovrstevnatým procesem s různými, v určitých chvílích spornými výsledky. Přispívá ke zvyšující se propojenosti světa skrze zkrácení (kompresi) času a prostoru, kterou přinesl pokrok ve vědění (především v oblasti nových technologií). Je rovněž výsledkem mezinárodních událostí a politických rozhodnutí.

Mezi (pragmatici, alter-globalisté, pluralisté)

Globalizace je dlouhým, mnohovrstevnatým procesem s různými, v určitých chvílích spornými výsledky. Přispívá ke zvyšující se propojenosti světa skrze zkrácení (kompresi) času a prostoru, kterou přinesl pokrok ve vědění (především v oblasti nových technologií). Je rovněž výsledkem mezinárodních událostí a politických rozhodnutí.

1. ZÁKLADNÍ KONTEXT vnímání globalizace


• žádná definice není úplně špatná

• žádná definice není zcela neutrální, každá je ideově podbarvená

• naše interpretace globalizace závisí na místě, kde žijeme, sociální skupině, vzdělání, kultuře, víře…

• globalizace je zřejmě nezvratitelný proces, její směr i obsah se však mohou měnit

1. ZÁKLADNÍ KONTEXTAbychom se nenechali ošálit…

NOVÁ EKONOMIKA

2. NOVÁ EKONOMIKA


NOVÉ TECHNOLOGIE

INTENZIVNĚJŠÍ POHYBINFORMACÍ, KAPITÁLU, SLUŽEB, ZBOŽÍ, OSOB

PRODUKČNÍ SÍTĚVÝROBA + PRÁCE

VOLNÝ OBCHODSUROVINY, NOVÉ TRHY

NOVÝ KAPITÁLFINANČNÍ TRHY ANEB

GLOBÁLNÍ KASINO

• Jednotlivé fáze výroby probíhají na různých místech podle toho, kde jsou nejvýhodnější podmínky (levná pracovní síla, kvalifikovaná pracovní síla, nerostné suroviny, spotřebitelský trh…)

• Roste význam dopravních sítí – bez nich by nešlo „vyrábět“ ani „prodávat“

• Cílem je vyšší efektivita – snížení nákladů (maximální využití výhod), „dělba“ práce (každý dělá, co umí nejlépe), nižší výsledná cena (výhodné pro spotřebitele)

• Podpora spolupráce mezi státy – vyšší propojenost jako prevence konfliktů


2. NOVÁ EKONOMIKAprodukční sítě - charakteristika

• Vznik obrovských nadnárodních korporací (ekonomický i politický vliv) – nebezpečí globálního monopolu

• Zátěž pro životní prostředí – doprava surovin i produktů zvyšuje ekologickou stopu. Doprava tvoří přibližně 30% všech emisí CO2

• Závody ke dnu - investoři se mohou snadno přesouvat z místa na místo, podle toho, kde mají lepší podmínky. vlády se předhánějí, která vytvoří výhodnější (tzn. levnější) podmínky pro výrobu (odvrácená tvář konkurenceschopnosti)

• Zvyšování globálních nerovností - rozděluje země na „surovinové základny“, „montovny“ a „spotřebovny“


2. NOVÁ EKONOMIKAprodukční sítě - problémy

Příklad ekonomické síly vybraných MNCs


Srovnání největších korporací s HDP vybraných zemíFortune Magazine a Světová banka pro rok 2007

Země / korporace Zisky / HDP v mld. USD

Řecko 360

Exxon Mobil 351

Dánsko 308

British Petrol 274

Argentina 262

Česká republika 217

General Motors 207

Součet příjmů Fordu a General Motors převyšoval HDP celé subsaharské Afriky

Součet příjmů Fordu a General Motors převyšoval HDP celé subsaharské Afriky

2. NOVÁ EKONOMIKAprodukční sítě - problémy

• Umožňuje využití technologických a ekonomických možností (vede k inovacím, důležitý pro ekonomický rozvoj/růst…)

• Zajišťuje plynulý pohyb surovin, zboží a služeb, bez nichž bychom se neobešli

• Důležitý motor globalizace. Podíl obchodu na hrubém světovém produktu se v období 1960 až 1990 zdvojnásobil (dosahuje 20,5%)

• Důležitým zdrojem mezinárodních pravidel (častokrát respektovanější než mnohé mezinárodní normy)


2. NOVÁ EKONOMIKAvolný obchod - charakteristika

• Na vzniku pravidel se nepodílí všichni stejným dílem. Existuje dvojí metr, tzn., že volný obchod není pro každého stejně „volný“. Vyspělé země chrání své citlivé sektory.

• Nezohledňuje různou míru vyspělosti ekonomik jednotlivých států

• Vytváří tlak na liberalizaci, privatizaci, snižování obchodních bariér – nebezpečné pro málo rozvinuté, slabé ekonomiky.

• Podporuje proexportní chování v sektorech a situacích, kde to není vždy vhodné (př. zemědělství)


2. NOVÁ EKONOMIKAvolný obchod - problémy

• Finanční trhy zajišťují přenos tržních signálů a srovnání cen, upozorňují na problémy v hospodaření firem i států

• Některé druhy finančních operací umožňují pojištění proti rizikům, které souvisejí s obchodováním a mají tedy vazbu na reálnou ekonomiku

• Finanční trhy jsou důležitým zdrojem kapitálu pro fungování reálné ekonomiky (např. pro investice do rozšíření / modernizace výroby)


2. NOVÁ EKONOMIKAnový kapitál - charakteristika

• Přílišná deregulace / liberalizace finančních trhů (kapitál se dnes pohybuje zcela volně) a nedostatečná kontrola způsobily, že finanční trhy začaly dominovat globální ekonomice– Před rokem 1980 90% pohybu kapitálu tvořily obchodní

transakce a dlouhodobé investice. V 90. letech se tento trend obrátil. 90% kapitálových přesunů tvoří spekulativní investice.

– V roce 1995 poprvé finanční obchodování překročilo 1 bilion USD za den. To je 50x více než celkový objem světového obchodu v daném roce.

– Finanční trhy vytvářejí tlak na rychlé zisky. Investice do reálné ekonomiky produktivního typu klesají. Nová forma investic: nesměřují k tvorbě „hmatatelného“ užitku, nevytváří přidanou hodnotu, jen zisk (a riziko).


2. NOVÁ EKONOMIKAnový kapitál - problémy

• SPEKULACE A HON ZA ZISKEM

• FINANCIARIZACE SVĚTOVÉ EKONOMIKY

• GLOBÁLNÍ (OBCHODNÍ) NEROVNOVÁHA


3. FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZEpříčiny I (obecné)

• Banky uzavíraly půjčky s těmi, u nichž bylo velké riziko, že nebudou splácet

• Hypotéky (dluhy) byly v rámci strukturovaných finančních instrumentů převedeny na cenné papíry (v případě hypoték se jednalo o tzv. collateralized mortgage obligations)

• Riskantní cenné papíry byly smíchány s bonitními. Čím riskantnější směs, tím vyšší výnosy.

• Hlavním výnosem bank přestal být úrok ze splácení, ale prodej hypoték dalším finančním institucím (úpadek úvěrové obezřetnosti)

• Začaly samy vyhledávat rizikové klienty – jejich hypotéky se dají převést na cenné papíry s vyššími výnosy, o něž je větší zájem.

• Proces sekuritizace (zajišťování a transferu rizik) provázala mezi sebou všechny aktéry – mluvilo se o trzích zbavených rizika.


3. FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZEpříčiny II (konkrétní)

• PÁD AKTIVNesplácení dluhů zastavilo půjčky. Krach trhu podřadných hypoték spustil lavinu, která se šířila na trhy s dalšími finančními produkty. Aktiva zastavená výměnou za půjčky přestala stačit jako garance pro další půjčky. Investoři chtěli svoje peníze zpět – začal masivní odprodej aktiv, což prohloubilo propad jejich ceny

• PÁD EKONOMIK Lidé přišli o úspory/majetek (nemovitosti v USA ztratily 20 – 30% své hodnoty, celkem 4 – 6 bilionu USD), klesla spotřeba, utlumila se produkce, nedostatek kapitálu (banky / firmy si přestaly půjčovat), firmy začaly propouštět, státy se musejí zadlužovat (sanace škod + vyšší sociální výdaje)

•PÁD HODNOTSoučasný model globalizace není univerzální ani udržitelný, odehrál se na „dluh“ jiných, přírody i budoucnosti


3. FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZEdopady

„Od července 2007 svět čelí nejvážnější a neničivější finanční krizi od roku 1929… Doteď (únor

2009) banky a pojišťovací společnosti odepsaly více než 1 bilion EUR… Od srpna 2007 se ceny na globálních

kapitálových trzích propadly o 16 bilionů EUR, což je 1,5 násobek

HDP Evropské Unie.“ (La Rosiere Report, únor 2009).


3. FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZEdopady

Dopady krize na rozvojový svět z pohledu globálních institucí– Světová banka: rapidní pokles přílivu (soukromého) kapitálu

– OSN: nepodaří se splnit Rozvojové cíle tisíciletí, naopak, situace se zhorší – např. dětská úmrtnost může vzrůst z dnešních 1,5 milionu na 2,8 milionu ročně.

– Světová banka: 1% pokles růstu znamená 20 milionů nových chudých (současná předpověď – 2% pokles).


Příliv soukromého kapitálu do rozvojových zemí v uplynulých letech (v mld. USD)

2007 2008 2009 (predikce)

1 200 707 363

Předpokládaný úbytek kapitálu v jednotlivých oblastech (v % (oproti stavu v roce 2007)

Bankovní půjčky -115

Cenné papíry -82

FDI -34

zdroj: Action Aid and New Economic Foundation, Where does it hurt? The impac of the financial crisis on developing countries, 2009

3. FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZEdopady na nejchudší komunity

Jak se krize šíří do rozvojových zemí

–Finanční trhy

–Obchod

–Remitence

–Pokles rozvojové pomoci

–Dostupnost a zhoršené podmínky půjček (zadlužení)

–Ekonomické struktury – nezaměstnanost, mzdy

3. DOPAD KRIZE NA ROZVOJOVÉ ZEMĚ


ÚVOD DOPADY - Shrnutí

3. DOPAD KRIZE NA ROZVOJOVÉ ZEMĚ


Finanční krize

Obchod Komodity Investice Dluh Remitence ODA

Východní Asie a Pacifik

X x

Evropa a střední Asie

X x x

Latinská Amerika a Karibik

x x X

Střední východ a severní Afrika

x x x

Jižní Asie X X x

Sub-Saharská Afrika

X x X X X

?www.glopolis.orgwww.glopolis.org

4. NOVÁ ŠANCE !kudy z krize?

DEBATA


Děkuji za pozornost !

[email protected] www.glopolis.org

„NOVÁ“ EKONOMIKA? (POROUCHANÝ?) MOTOR EKONOMICKÉ GLOBALIZACE

Documents

Transcript of „NOVÁ“ EKONOMIKA? (POROUCHANÝ?) MOTOR EKONOMICKÉ GLOBALIZACE