Icelandic-Czech Dictionary

8/18/2019 Icelandic-Czech Dictionary

http://slidepdf.com/reader/full/icelandic-czech-dictionary 1/120

Islandsko-český slovník 1.3 1

Aleš Chejn 2

červen 2008

1Tento pdf soubor byl vytvořen v červnu 2008 v LATEXu pod Ubuntu 8.04. Obsah slovníku

je shodný s pdf souborem z února 2007. Dokument má 120 stran A4 a je vhodný pro běžné tisk

na domácí tiskárně. Islandsko-český slovník je též dostupný online na www.hvalur.org a v offline

formátu pro open source program Stardict.2Poděkování patří M.A. Renatě Peškové Emilsson, Doc. PhDr. Heleně Kadečkové, CSc.,

Magnusu Haukssonovi a celé rodině za důvěru a podporu. Děkuji Vám všem.



2



Obsah

Zkratky použité ve slovníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

Zápis gramatické informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Islandsko-český slovník 1.3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

3



Zkratky použité ve slov-

níku

Zkratka Vysvětlivkaacc 4. pádadj přídavné jménoadv příslovcecit citoslovcecomp 2.stupeň stupňováníconj spojkadat 3. páddef tvar určitýe-ð eitthvað – něco

e-m einhverjum – někomue-n einhvern – někohoe-rs einhvers – někohoe-s einhvers – něčehoe-u einhverju – něčemuf ženský rodgen 2. pádinter vsuvka

jméno vlastní jménom mužský rod

n střední rodneskl nesklonnénom 1. pádnum číslovkapers osobapl množné číslopredp předponaprep předložkapron zájmenopron demon ukazovací zájmeno

pron indef neurčité zájmenopron poss přivlastňovací zájmenorefl mediopasivumsg jednotné číslosup 3. stupeň stupňovánív pron possslovesvěta větazkr zkratka

Zápis gramatické infor-

mace

Podstatná jména

U podstatných jmen je uveden 2. pád jed-notného čísla a 1. pád množného čísla.

hval/ur m (-s, -ir)

Pokud je za uveden pouze jeden tvar, jedná se o 2. pád jednotného čísla a značíto, že podstatné jméno se nevyskytuje včísle množném.

atork/a f (-u)Časování silných sloves

U silných nebo nepravidelných sloves jsouv závorce uvedeny 4 tvary - 1. osoba jed-notného čísla přítomného času, 1. osoba

jednotného čísla a 1. osoba množného číslaminulého času a příčestí minulé ve střed-ním rodě.

aka v (ek, ók, ókum, ekið)

Časování slabých slovesU slabých sloves je uveden jeden nebodva tvary. Sýnd með tveimur til þremurkennimyndum (nafnhætti, fyrstu persónueintölu þátíðar og lýsingarhætti þátíðar íhvorugkyni.

V prvním případě se jedná o 1. osobu jed-notného čísla minulého času.

kall/a v (-aði)

V druhém případě se jedná o 1. osobu jed-notného čísla minulého času a příčestí mi-nulého ve středním rodě.

lær/a v (-ði, -t)

4



Literatura

1. BARTOSZEK, Stanislaw Jan - TRAN, Anh-Dao. Icelandic for beginners. 1st edi-tion. Reykjavík : The Icelandic Correspondence College, 2000

2. internetový projekt Bragi [online]. URL: http://www2.hu-berlin.de/bragi/

3. BÖÐVARSSON, Árni - Orðaskyggnir, Reykjavík : Mál og menning, 1997

4. SIGURÐSSON, Arngrímur - Íslensk-Ensk orðabók, Reykjavík: Mál og menning,1994

5. internetová učebnice Icelandic Online, [online]. URL: http://www.icelandic.hi.is/

6. HÓLMARSSON, Sverrir - SANDERS, Christopher -TUCKER, John. Íslensk- enskorðabók / Concise Icelandic-English Dictionary. Reykjavík: Iðunn, 1989, onlineverze,

7. online slovník English-Icelandic and Icelandic-English Dictionary, [online]. URL:http://www.ordabok.is/

8. program Tölvuorðabókin 3.6

9. program Púki

10. JÓN HILMAR JÓNSSON - Stóra orðabókin um íslenska málnotkun, Reykjavík :

JPV f0rlag, 2005

11. Sagnavefur - web stránky obsahující 100 nejběžnějších nepravidelných sloves s pří-klady ve větách a s časováním,

12. Beygingarlýsing íslensks nútímamáls - tvary islandských slov, [online]

URL: http://www.lexis.hi.is/beygingarlysing/

13. SIGMUNDSSON, Svavar - Íslensk samheitaorðabók, Reykjavík: Mál og menning,2006

14. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Praha: Academia 200515. ČERMÁK, František - KŘEN, Michal. Frekvenční slovník češtiny, Praha: Naklada-

telství Lidové noviny, 2004

16. PALA, Karel - VŠIANSKÝ, Jan. Slovník českých synonym, Praha: NakladatelstvíLidové noviny, 2001

17. PIND, Jörgen - MAGNÚSSON, Friðrik - BRIEM, Stefán. Íslensk orðtíðnibók, Rey-kjavík: Orðabók Háskolans, 1991

5



1að – Afríka 6

a á b c d ð e é f g h i í j k l m n o ó p q r s t u ú v w x y ý z þ æ ö

A a1að conj že Hann sagði að hann kæmi aftur á morgun.

2að inf marker člen značící infinitiv3að prep/ adv ∼ innan uvnitř ∼ lokum na-

konec

aðal predp aðal- hlavní, centrální ∼mál,∼persóna, ∼höfundur

aðalatriði n (-s, -) hlavní bod, hlavní věc

aðaláhersla f (-u, -ur) hlavní důrazaðalbiðstöð f (-stöðvar, -stöðvar) hlavní auto-

busové nádraží

aðalhlutverk n (-s, -) hlavní role

aðallega adv hlavně

aðdáun f sg (-ar) obdiv

aðeins adv pouze

aðfangadagur m (-s, -ar) Štědrý den

aðfaranótt f (-nætur, -nætur) noc předtím ∼

mánudags

aðferð f (-ar, -ir) metoda

aðgerð f (-ar, -ir) 1. opatření, krok (ráðsta-fanir) 2. oprava (viðgerð) 3. operace,chirurgický zákrok 4. operace, akce, zásah(framkvæmd)

aðgöngumiði m (-a, -ar) vstupenka ∼ að sýningunni

aðili m (-a, -ar) osoba, jednací strana

aðskilja v (acc) (-skil, -skildi, -skildum, -skilið)

rozdělit Systkinin voru aðskilin á unga al-dri og sjást nú loks eftir tuttugu ár.

aðstaða f sg (aðstöðu) podmínky, situace

aðstoð f sg (-ar) pomoc

aðstoða v (acc) (-aði) pomoci, pomáhat Get ég aðstoðað þig?

aðstæður f pl (-na) podmínky, okolnosti

aðvara v (acc) (-aði) varovat Það er full ástæða til að aðvara börnin því að ísinn er þunnur á vatninu.

aðventa f sg (-u) Advent

af adv/ prep (dat)/ conj od, zaf hverju adv pročaf því að conj protože Hann tekur lýsi af því

að hann vill ekki fá kvef.

afar adv velmiafbaka v (acc) (-aði) překroutit, zkomolit (vý-

znam ap.) Hann afbakaði þetta þegar hann sagði annað hvort ert þú með okkur eða á móti.

afbrýðisamur adj žárlivýafferma v (acc) (-di, -t) vyložit, složit, vy-

lodit Björgunarsveitarmenn afferma gá-minn. (ant. ferma)

afgangur m (-s, -ar) zbytek Það er afgangur af matnum

afgreiða v (acc) (-ddi, -tt) obsluhovat Allt í einu kemur kona á miðjum aldri inn og ég afgreiði hana. (þjóna)

afgreiðslukona f (-u, -ur) prodavačkaafgreiðslustúlka f (-u, -ur) prodavačkaafhenda v (acc) (-ti, -t) předat, odevzdat Skó-

lastjórinn afhenti nemendum verðlaun fy-rir góðan námsárangur.

afi m (-a, -ar) dědečekafkvæmi n (-s, -) 1. dítě; mládě 2. potomekafl n (-s, öfl) sílaafla v (gen) (-aði) rybařit, chytat / lovit ryby

Bátarnir hafa aflað vel að undanförnu.(fiska)

afleiðing f (-ar, -ar) důsledek, následekaflgjafi m (-a, -ar) zdroj (energie)afli m sg (-a) úlovek (rybaření) verka aflann

afmæli n (-s, -) narozeninyafráða v (acc) (-ræð; -réði, -réðum, -ráðið ) roz-

hodnout (se)afrétt m (-ar, -ir) horská pastva

afrita v (acc) (-aði) kopírovat (soubor ap.)Hann afritar valinn texta.

Afríka f (-u, -ur) Afrika



7 Afríkumaður – alþjóð

Afríkumaður m (-manns, -menn) Afričan

afsaka v (acc) (-aði) omluvit se Hann var va-

nur að afsaka sig með því að hann he- fði svo mikið að gera. (biðjast afsö-kunar)

Afsakið. věta Promiňte. Pardon.

afskaplega adv velmi, extrémně

afslöppun f sg (-ar) uvolnění, odpočinek

afstaða f (-u, -ur) 1. postoj ∼ til hugmyndar hennar 2. poloha, umístění innbyrðis ∼

landanna

afsökun f (-ar, afsakanir) omluvaaftan adv ∼ á (e-u) na zadní části (čeho)að ∼ vzadu fyrir ∼ e-ð za (čím) ∼ við(e-ð) za (čím)

aftur adv 1. znovu (á ný) 2. zpět, zpátky(aftur á við)

afturganga f (-göngu, -göngur) duch, zjevení

agndofa adj neskl ohromený, zaražený, vyje-vený

agúrka f (-u, -ur) okurkaaka v (dat) (ek, ók, ókum, ekið) řídit (autoap.) Hann lærði ungur að aka dráttarvél.(keyra)

akkeri n (-s, -) kotva

akstur m sg ( -s) jízda (autem ap.)

akur m (-urs, -rar) pole

ala v (acc) (el, ól, ólum, alið) porodit Hjónin bíða þess að konan ali sitt fyrsta barn.

(fæða) ∼ upp vychovávat Það er ekki alltaf dans á rósum að ala upp barn.∼st upp refl vyrůstat Það var ekki bíll á hverjum bæ þegar ég var að alast upp hér í sveitinni.

albúm n (-s, -) album

alda f (öldu, öldur) vlna (na vodě) Öldurnar gnauða við klettana.

aldamót n pl (-a) přelom století Þetta gerðist um ∼in 1900.

aldeilis adv naprosto, úplně

aldin n (-s, -) plod, ovoce Tréð ber aldin.

aldrei adv nikdyaldur m (-s, aldrar) věk reyna að ákvarða ∼

hans

aleinn adj samotný, sámalgengur adj běžnýalger adj úplný, naprostý, absolutníalgerlega adv zcela, úplněalgjör adj úplný, celý, kompletníalgjörlega adv zcela, úplněalifugl m (-s, -ar) drůbež, slepice, kuřealla leið adv fráze celou cestu

allavega adv 1. všemi způsoby 2. stejně, tak jako tak

allmikill adj značný, velkýalls adv vcelku, celkem vzatoallstór adj značný, pořádný, slušnýallt í einu adv fráze najednouAllt í lagi! věta V pořádku!alltaf adv vždy, neustálealltof adv příliš, více než příliš of

allur adj každýalmanak n (-s, almanök) kalendářalmáttugur adj všemocnýalmennilega adv pořádně, řádně, správněalmennilegur adj 1. přátelský, vlídný 2.

hodnotný, slušný, dobrý almennitleg bók 3. vhodný, příhodný ∼ maður

almenningur m sg (-s) veřejnostalmennt adv všeobecně, obecněalmennur adj všeobecný, univerzálníaltari n (-s, ölturu) oltářalvara f sg (alvöru) vážnost Mér er fúlasta ∼

með þessum orðum.

alvarlega adv vážněalvarlegur adj vážný, seriózníalveg adv zcela, úplněalþingi n sg (-s) Parlament, Alting

alþingismaður m (-manns, -menn) člen is-landského parlamentualþjóð f sg (-ar) národ



alþjóðlegur – athuga 8

alþjóðlegur adj mezinárodníAlþýðubandalag n (-lags, -lög) bývalá poli-

tická stranaAlþýðuflokkur m (-s, -ar) Sociálně demo-

kratická strana (pol. strana, levicová)Alþýðusamband n (-bands, -bönd) Icelandic

Federation of Labour, zkratka ASÍAmeríka f (-u, -ur) Amerika (Spojené státy

americké)Ameríkani m (-a, -ar) Američanamerískur adj americkýamma f (ömmu, ömmur) babičkaanda v (-aði) dýchat Hann andar vel og er

með fínan hjartslátt. ∼ að sér nadech-nout se Hann andaði að sér köldu loftinu og hugleiddi. ∼ frá sér vydechnout Hann andaði frá sér með nefinu og lokaði augu-num. ∼st refl zemřít, skonat Konungurinn andaðist í hárri elli.

andardráttur m sg (-ar) dýchání, dech re-glulegur ∼

andartak n (-taks, -tök) moment, okamžik,chvíle Ég kem aftur eftir ∼.

anddyri n ( -s, -) vchod, vestibulandheiti n (-s, -) antonymumandi m (-a, -ar) 1 dech draga djúpt andann 2

závan (větru ap.) 3 duše 4 duch, přízrakheilagur ∼ 5 duch, nálada, atmosféra

andlegur adj duševní, duchovníandlit n (-s, -) obličej, tvář Það er ánægj-

usvipur á ∼

inu.andrá f sg (-r) okamžik, chvíle í sömu ∼ vestejný okamžik, ve stejnou chvíli

andrúmsloft n (-s, -) nálada, atmosféraandskoti m (-a, -ar) ďábel, čertandspænis prep (dat) naproti, protiandstaða f (-u, -ur) opak, rozdílandstyggilegur adj odporný, nechutný,

hnusný

andstæðingur m (-s, -ar) soupeř, protivníkSteina andstæðingsins má handsama séu þeir umkringdir.

andvarp n (-varps, -vörp) vzdech, povzdech,povzdechnutí

andvarpav (-aði)

povzdechnout si, vzdychatangra v (acc) (-aði) trápit, zlobit, dělat sta-rosti Hvað er að angra þig?

anísfræ n ( -s, -) anýz

anna v (dat) (-aði) zvládnout, dokázat ∼st refl

pečovat (o koho) ∼st sjúklinginn af kost-gæfni

annaðhvort conj ∼ ... eða buď a nebo Te-iknið mynd með ljóðunum, annaðhvort í tölvu eða á blað sem þið skannið á...

annar pron indef / num 1. druhý 2. jiný

annars adv jinak (ella) ∼ staðar někde jinde

ansa v (dat) (-aði) odpovědět ∼ spurnin-gunni; ∼ honum

ansi adv docela, poměrně, pěkně

api m (-a, -ar) opice

apótek n (-s, -) lékárna

appelsína f (-u, -ur) pomerančapríkósa f (-u, -ur) meruňka (plod)

apríl m sg ( -s) duben

arabi m (-i, -ar) Arab

arinn m (arins, arnar) krb

arkitekt m (-s, -ar) architekt

armband n (-s, -bönd) náramek

armbandsúr n (-s, -ar) náramkové hodinky

armur m (-s, -ar) ruka, paže

Asía f sg (-u) Asie

aska f sg (ösku) popel

askja f (öskju, öskjur) krabička

askur m (-s, -ar) 1. jasan 2. miska s poklič-kou, dóza

asni m (-a, -ar) osel

atburður m (-ar, -ir) událost, příhoda Mer-kilegur atburður átti sér stað þegar ég hitti

hana.athuga v (acc) (-aði) 1. pozorovat,(po)všimnout si Þú verður að athuga að



9 athugasemd – 1á

hann er óvanur að vinna. (taka eftir)2. zjistit Athugaðu hvort pósturinn er ko-minn. (rannsaka)

athugasemd f (-ar, -ir) poznámka, komentář

athugun f (-unar, -anir) 1. prohlídka (þaðað athuga) 2. (vy)šetření Málið er enn í athugun. (rannsókn)

athygli f sg indecl pozornost

athyglisverður adj pozoruhodný, nevšední,stojící za povšimnutí athyglisverð bók

athöfn f (-hafnar, -hafnir) 1. skutek, čin orð og athafnir 2. obřad ∼in fór fram í kir-

kjunni.atkvæði n (-s, -) 1. slabika 2. hlas (při vol-

bách)

Atlantshaf n (-s, höf) Atlantický oceán

atóm n ( -s, -) atom

atriði n (-s, -) bod

atvik n ( -s, -) událost, příhoda rifja upp ∼

úr ferðinni

atviksorð n ( -s, -) příslovce

atvinna f sg (-u) práce, zaměstnání

atvinnuauglýsing f (-ar, -ar) inzerát pra-covní

atvinnulaus adj nezaměstnaný

atvinnuleyfi n (-s, -) pracovní povolení

atvinnulíf n sg (-s) ekonomika

atvinnumaður m (-manns, -menn) profesio-nál

auður adj 1. prázdný Það er að segja ef al-lir auðir reitir sem liggja upp að steini-num eða steinunum eru fylltir. 2. pustý,neobydlený

auðveldur adj jednoduchý, snadný

auðvitað adv samozřejmě

auga n (-a, -u) oko

augljós adj zřejmý, jasný

augljóslega zřejmě, patrně

auglýsa v (acc) ( -ti, -t) propagovat, inzero-vat Verslanirnar leggja mikla áherslu á að auglýsa í blöðum og útvarpi.

auglýsing f (-ar, -ar) 1. inzerát 2. reklama,vyhláška

augnablik n (-s, -) moment, okamžikaugnaráð n (-s, -) pohled1auk prep (gen) kromě (čeho), mimo (co)2auk adv að ∼ kromě toho, nadto, (ještě)

navíc

auka predp auka- navíc, další, dodatečný∼kostnaður, ∼útgjöld, ∼kennsla

auka v (acc) (eyk, jók, jukum, aukið) zvýšit,zvětšit Geimferðir hafa stórlega aukið þek-

kingu manna á himingeimnum.auka- hlavní ∼setning, ∼verðlaun, ∼atriði

aukinn adj zvýšený, zvětšený

aumingi m (-ja, -jar) chudák

aumur adj bolestivý, citlivý1ausa f (-u, -ur) naběračka, sběračka2ausa v (acc) (eys, jós, jusum, ausið) 1. vylévat,

vyhazovat vodu (z lodi ap.) Við urðum að hafa okkur alla við að ausa bátinn svo að

hann fylltist ekki af sjó. ( - bát) 2. nabí-rat (sběračkou) Hann er að ausa súpunni upp úr pottinum. (taka með ausu)

austan adv að ∼ z východu fyrir ∼ na vý-chodě

Austfirðir m pl (-fjarða) Východní fjordy(kraj na Islandu)

1austur n sg (-s) východ2austur adv východně, na východ

Austurland n (-s, Austurlönd) Východní Is-land

Austurríki n (-s, -) Rakousko

Austurríkismaður m (-manns, -menn) Ra-kušan

austurrískur adj rakouský

axlaband n (-s, -bönd) šle

Á á1á f (-r, -r) řeka



2á – ánægja 10

2á adv/ prep (dat,acc) na, v ∼ Akureyri vAkureyri ∼ haustin na podzim ∼ he-imsvísu obecně, všeobecně ∼ maga nabřiše ∼ miðvikudag ve středu ∼ miðvi-kudagskvöld ve středu večer ∼ mótumna spojnici (samskeyti) ∼ skilum narozhraní (mörk) ∼ hálftíma fresti kaž-dou půlhodinu ∼ horni na rohu ∼ hor-ninu na rohu ∼ hverju ári každý rok ∼

sumrin v létě ∼ veturna v zimě

á meðan conj ∼ meðan zatímco, mezitím,zatím Má ég fljúga á meðan ég er ólétt?

á milli prep (gen) ∼

milli meziáberandi adj neskl nápadný

áburður m (-ar, -ir) hnůj

ábyggilega adv určitě, definitivně

ábyrgð f (-ar, -ir) (z)odpovědnost ∼ á sly-sinu; bera alla ∼ á honum

ábyrgur adj (z)odpovědný vera ábyrgur fy-rir þessu

áðan adv před chvílí, před chvilkou Ég vil

ekki hér og nú leggja dóm á þetta svart-sýnistal sem ég drap á hérna áðan og mön-num er tamt í munni þessa dagana.

áður adv před (časově)

áfall n (áfalls, áföll) šok, rána verða fyrir miklu ∼i

áfangi m (-a, -ar) 1. etapa, kolo (cesty ap.)2. stádium, fáze

áfengi n (-s, -) alkohol

áform n (-s, -) úmysl, záměr, plánáfram adv dopředu, vpřed

ágjarn adj 1. nenasytný, chamtivý, lakotný2. dychtivý, prahnoucí (po čem)

ágúst m sg (-s) srpen

ágætlega adv výborně, znamenitě, pr-votřídně

ágætur adj pěkný, dobrý, výborný

áhald n (-s, áhöld)

náčiní, nástroj matar ∼

,heyvinnu ∼, þvotta ∼

áhersla f (-u, -ur) důraz, přízvuk

áheyrandi m (-a, -ur) posluchačáhorfandi m (-a, -ur) divák

áhrif n pl (-a) vliv hafa sterk ∼

á hana áhrifamikill adj vlivný, významnýáhugamál n (-s, -) koníček, zálibaáhugasamur adj mající zájem, zaintereso-

vaný, nadšenýáhugaverður adj zajímavýáhugi m sg (-a) zájem hafa áhuga á þessu

áhyggja f (-u, -ur) starostáhyggjufullur adj znepokojený, zneklid-

něný, ustaranýáhöfn f (áhafnar, áhafnir) posádkaákaflega adv velice, značně, velmiákaft adv dychtivě, chtivěákafur adj dychtivý, nedočkavýákveða v (acc) (ákveð, ákvað, ákváðum, ákveðið)

rozhodnout se, vybrat si Því næst ákveð ég að labba að herbergi mömmu og pabba og athuga hvort þau séu þar.

ákveðinn adj stanovený, rozhodný, určitýákvörðun f (-ar, ákvarðanir) rozhodnutí mi-kilvæg ∼

álag n (-s, álög) tlak, napětí, namáhání vera undir miklu ∼i

álegg n sg (-s) obloha, příloha (jídla apod.)álfkona f (-u, -ur) vílaálfur m (-s, -ar) elf álit n (-s, -) 1. názor, stanovisko 2. respekt,

úcta 3. úvaha, uvažování 4. oznámení,hlášeníálíka adv stejněálíta v (acc) (álit, áleit, álitum, álitið) myslet,

domnívat seálka f (-u, -ur) alkaáll m (-s, -ar) úhořálykta v (-aði) 1. usuzovat, dedukovat 2. ur-

čit, stanovitán prep (gen) bezánægður adj spokojenýánægja f sg (-u) potěšení, uspokojení



11 ánægjulegur – Bandaríki

ánægjulegur adj příjemný1ár f (-ar, -ar) veslo leggja út ∼ar 2

ár n (-s, -) rokárabátur m (-s, -ar) loďka s vesly

árabil n um ∼ roky, léta

áramót n pl (-) Silvestr, přelom roku

árangur m (-s, árangrar) výsledek ∼inn af verkinu

áratugur m (-ar, -ir) desetiletí, dekáda

árás f (-ar, -ir) útok gera ∼ á landið

áreiðanlega adv určitě, samozřejmě

árekstur f (-ar, -ar) (dopravní) nehoda,srážka

árlega adv ročně

árós m (-s, -ar) ústí řeky

ársbyrjun f (-unar, -anir) začátek roku

árshátíð f (-ar, -ir) výroční oslava

árstíð f (-ar, -ir) roční období

ás m (áss, ásar) eso (karta)

ásamt prep (dat) spolu sást f (-ar, -ir) láska, cit

ástand n sg (-s) stav Það er gott ∼ á húsinu.

ástfanginn adj zamilovaný

Ástrali m (-a, -ar) Australan

Ástralía f (-u, -ur) Austrálie

ástralskur adj australský

ástæða f (-u, -ur) důvod, motiv Það er

ástæða til þess að benda áhugasömum á að lesa þessi stórgóðu pólitísku skrif rithö- fundarins.

átak n (átaks, átök) 1. úsilí, námaha Það kostar mikið átak að lesa söguna. 2. se-vření, stisk fast ∼

átján num osmnáct

átt f (-ar, -ir) směr Glugginn snýr í suður ∼.1átta num osm2

átta v (-aði) ∼ sig orientovat se Ég áttaði mig jafnframt á því að áttunda sporið er fyrir mig.

áttaviti m (-a, -ar) kompasávallt adv vždy, vždycky

ávarp n (ávarps, ávörp) projev, řečávarpa v (acc) (-aði) oslovit, pronést projev

ávaxtasafi m (-a, -ar) ovocný džusávísun f (-ar, -ir) šekávöxtur m (ávaxtar, ávextir) ovoceáætlun f (-ar, áætlanir) časový plán, harmo-

nogram

B bbað n (-s, böð) 1. koupel 2. koupelna, sprchabaða v (acc) (-aði) koupat se Í kvöld var ætlu-

nin að baða barnið. ∼ sig vykoupat seBláa lónið, fólk baðar sig í lóninu. ∼ úthöndunum gestikulovat (zuřivě)

baðföt n pl (-fata) plavky

baðherbergi n (-s, -) koupelnabaðker n (-s, -) vanabaðstofa f (-u, -ur) obývací pokoj (na stat-

cích)baggi m (-a, -ar) žok, balík sena

bak n (-s, bök) 1. záda 2. opěradlo (u židle)baka v (acc) (-aði) péci Um helgina prófaði ég

að baka brauð, en það hefur mig langað að gera síðan ég flutti inn.

bakari m (-a, -ar) pekař

bakarí n (-s, -) pekařstvíbakka v (dat) (-aði) couvat Ég bakkaði bílnum

út úr bílskúrnum.bakki m (-a, -ar) 1. podnos, tác (fat) 2. břeh

(brún)

bakpoki m (-a, -ar) baťohball n (-s, böll) ples, bál drífa sig á ∼

ballett m (-s, -ar) baletbanani m (-a, -ar) banánband n (-s, bönd) 1. provaz 2. provázek

bandalag n (-lags, -lög) svaz, sdružení, unieBandaríki n pl (-ríkja) Spojené státy ame-rické



Bandaríkjamaður – bensín 12

Bandaríkjamaður m (-manns, -menn) obyva-tel Spojených států amerických

bandarískur adj americký (z USA)bangsi m (-a, -ar) medvídek (hračka) (leik-fang)

banka v (acc) (-aði) ťukat, klepat ∼ á dyrklepat na dveře Klukkan 7:30 vaknaði ég við að mamma bankaði á dyr herbergisins.∼ teppið klepat koberec

bankaþjónusta f sg (-u) bankovní služby

banki m (-a, -ar) banka

banna v (dat+acc) (-aði) zakázat Skólastjóri í breskum grunnskóla hefur bannað nemen-dum sínum að lesa hinar geysivinsælu bæ-kur um Harry Potter.

bara adv pouze

barátta f sg (-u) boj ∼ fyrir frelsi, ∼ við er- fiðleika

bardagi m (-a, -ar) boj, bitva

barki m (-a, -ar) průdušnice

barmur m (-s, -ar) okrajbarn n (-s, börn) dítě

barnabarn n (-s, barnabörn) vnouče, vnuk,vnučka

barnaföt n pl (-fata) dětské oblečení

barnagull n (-s, -) hračka

barnavagn m (-s, -ar) kočárek

barr n sg (-s) jehličí

barrtré n (-s, -) jehličnan

bassi m (-a, -ar) basa

batna v (-aði) 1. zlepšit se, vylepšit se Veðrið hefur batnað verulega. 2. uzdravit se Mér batnaði fljótt.

baula v (-aði) bučet Kýrin baular.

baun f (-ar, -ir) 1. luštěnina (fazole ap.) 2.fazole

báðir pron pl oba

bágur adj sklíčený, skleslý eiga bágt eigabágt með e-ð mít s (čím) potíže

bál n (-s, -) oheň, táborák

bára f (-u, -ur) vlna (na vodě) Báran gnauðar við ströndina.

bás m (-s, -ar) 1. stání, box (pro koněap.) Hver kýr hefur sinn bás. 2. stáneksýningar ∼

bátur m (-s, -ar) člun, loď Báturinn sigldi svotil lands.

beð n (-s, -) záhon (blómabeð)

beiðni f neskl žádost, přání ∼ um hjálp

bein n (-s, -) kostbeina v (dat) (-di, -t) (za)mířit, zaměřit ∼ að

honum byssu ∼ athygli e-rs að e-u za-

měřit (čí) pozornost na (co)beinagrind f (-ar, -ur) kostrabeinlínis adv rovnou, přímo (k věci ap.)beinn adj přímýbeint adv přímo ∼ til fjalls přímo do horbeisli n (-s, -) uzda leggja ∼ við hestinn

beita v (acc) (-ti, -t) 1. líčit, dát návnadu(rybář) ∼ smokkfiski fyrir fiskinn (egna)2. dát na pastvu, pustit na pastvu Verði

hans málflutningur tekinn alvarlega, þá er allt í lagi að beita kindum á nágrannann.(láta á beit)

beitilyng n sg (-s) vřesbeittur adj ostrýbekkjarsystkini n pl (-a) spolužácibekkur m (-jar/ -s, -ir) 1. (školní) třída (í

skóla) 2. lavička, lavice (setgagn)

Belgi m (-a, -ir/ -ar) Belgičan

Belgía f (-u, -ur) Belgiebelgískur adj belgickýbelja f (-u, -ur) jalovicebelti n (-s, -) pásek, opasekbenda v (-ti, -t) 1. ukazovat Ekki benda á

mig með fingrinum. (vísa á) 2. dát zna-mení, pokynout (gefa merki) ∼ tile-s poukázat, upozornit Nýlegar rannsók-nir á bæði börnum og fullorðnum benda til

þess að þjóðin sé að fitna verulega, sem er miður.

bensín n sg (-s) benzín



13 bensínstöð – bílskúr

bensínstöð f (-var, -var) benzínová pumpa1ber n (-s, -) bobule (borůvka ap.)2

ber adj nahý, holýbera v (acc) (ber, bar, bárum, borið) 1. nést ,

nosit Ég ber pokann á bakinu. (halda á)2. snášet, snést (halda uppi) 3. rodit(telata, jehňata ap.) Hvenær á kýrin að bera? (ala) ∼st refl nést se, unášet Bá-turinn barst með straumnum. ∼ áburð áe-ð vynášet hnůj (kam) ∼ við stát se, stá-vat se Það ber við að menn fá ekki einn einasta lax allan daginn.

berfættur adj bosýberg n (-s, -) 1. skála 2. sg skalní stěna

bergmál n (-s, -) ozvěna

bergmála v (-aði) ozývat se (ozvěnou), znítozvěnou Ópin ∼ frá klettunum um allt.

berja v (acc) (ber, barði, börðum, barið) bít,uhodit, tlouci Hann barði mig í andlitið með barnabílstól í gær. ∼st refl bojovat ∼

með vopnum ∼st fyrir e-u bojovat (za

co) Bjartur hlýtur sjálfstæðið sem hann barðist fyrir alla sína ævi. ∼ að dyrumklepat na dveře Hann barði að dyrum, og

þar kom út ungleg stúlka, og fríð. Hann he-ilsaði henni, en hún hljóp um háls honum,og grét af gleði yfir því, að sjá mann.

bernska f sg (-u) dětství eiga góða bernsku;minnast þessa úr bernsku sinni

1beygja f (-u, -ur) zatáčka2

beygja v (acc) (-ði, -t)

1. zahnout (dolevaap.) ∼ til vinstri (víkja) 2. ohnout, po-krčit ∼ fótinn; ∼ höndina (sveigja) ∼

sig ohnout se, sklonit se Það er auðvelt að beygja sig fyrir valdi stórveldis. (lúta) 3.skloňovat (podstatné jméno), časovat (slo-veso) Ég er að beygja orðið í öllum föllum.(í málfr) 4. vzdát se (láta undan)

beykitré n (-s, -) buk

biðja v (acc) (bið, bað, báðum, beðið) 1. požá-

dat, poprosit (beiðast) ∼ e-n um e-ðpožádat (koho o co) 2. modlit se ∼ guð ∼ e-n fyrir e-ð svěřit (komu co) ∼ sér

konu požádat ženu o ruku ég bið þá aðheilsa pozdravuji vás, mějte se, měj se

biðlari m (-a, -ar) klient (poč.)biðröð f (biðraðar, biðraðir) frontabiðstöð f (-stöðvar, -stöðvar) autobusová za-

stávkabifreið f (-ar, -ar) povozbil n (-s, -) místo (prostor)bila v (-aði) píchnout (kolo ap.), poškodit

Bíllinn bilaði.binda v (acc) (bind, batt, bundum, bundið) vá-

zat, svázat, přivázat Hann batt farangu-

rinn á bílinn. ∼ um sárið obvázat ránuSkipverjar töldu að þetta væri ekki alvar-legt og bundu um sárið til að stöðva mikla blæðingu.

bindi n (-s, -) 1. svazek, díl 2. obvaz, obina-dlo 3. kravata, vázanka

birki n sg (-s) bříza1birta f sg (-u) světlo, záře, jas ∼ frá ljósinu 2birta v (acc) (-i, birt) 1. ukázat, odhalit Þe-

gar kaupandi staðfestir innihald pöntunar

skal birta honum útdrátt úr pöntuninni.(sýna) 2. uveřejnit, publikovat (článekap.) Hann birtir bæði bækur, greinar og handrit á einum stað. (prenta) 3. roze-dnívat se, jasnit se Það birtir. ∼st refl ob-

jevit se Greinin birtist í blaðinu.birting f (-ar) svítání, úsvit leggja af stað í

birtingu biskup m (-s, -ar) biskupbiti m (-a, -ar) 1. sousto, kousnutí biti af fiski

2. kousek skera kökuna í jafna bita bitra f (-u, -ur) 1. hořkost 2. ostrá zima

(frostbitra)

bíða v (gen) (bíð, beið, biðum, beðið) čekatÉg beið lengi og var rosalega spenntur. / Hann vissi hvað beið hans. ∼ eftir e-m/e-u čekat (na koho/ co) Maður beið eftir

því að verða fullorðinn.bílaleiga f (-u, -ur) půjčovna aut

bíll m (-s, -ar) autobílreykur m (-jar, -ir) výfukové plynybílskúr m (-s, -ar) garáž



bílstjóri – blinda 14

bílstjóri m (-a, -ar) řidič, šofér

bíó n (-s, -) kino

bíómynd f (-ar, -ir) filmbíta v (acc) (bít, beit, bitum, bitið) 1. kousat,

kousnout (si) Hundurinn beit mig. / Ég beit í brauðið. (beita tönnum) 2. ští-pat, kousat (o hmyzu) (um skordýr) 3.být ostrý (o noži ap.) Hnífurinn bítur illa.(um eggjárn) ∼st refl hádat se Þær eru alltaf eitthvað að bítast.

bjalla f (bjöllu, bjöllur) 1. zvonek (školníap.) Bjallan hringir. (klukka) 2. brouk(skordýr)

bjarga v (dat) (-aði) zachránit Rómantísk ga-manmynd frá 1984 um mann sem hit-tir hafmeyju sem bjargaði lífi hans þegar hann var ungur. ∼st refl zvládnout, vyjítÞetta bjargast.

bjarmi m (-a, -ar) záře, třpyt sitja að snæðingi í bjarma kvöldsólarinnar

bjartsýnn adj optimistický

bjartur adj zářivý, jasnýbjóða v (dat+acc) (býð, bauð, buðum, boðið) 1.

nabídnout Hvað má bjóða ykkur að drekka með matnum? ∼ (e-m) e-ð fyrir e-ðnabídnout (komu) (co za co) ∼ (henni)1000 krónur fyrir frímerkið ∼ e-m e-ðnabídnout (komu co) ∼ henni aðstoð 2.pozvat ∼ henni í kaffi ∼ e-m heim po-zvat (koho) domů ∼ henni heim

bjór m (-s, -ar) 1. pivo (öl) 2. bobr (dýr)

bjúga n (bjúga, bjúgu) uzenka

björgunarsveitarmaður m (-manns, -menn)

člen záchranného týmu, záchranář

björk f (bjarkar, bjarkir) bříza

björn m (bjarnar, birnir) medvěd

blað n (-s, blöð) 1. list (stromu ap.) ∼ á tré (lauf) 2. papír línustrikað ∼ (pap-pírsstykki) 3. noviny (denní tisk) Ég

er að lesa blaðið. (dagblað) 4. strana,stránka, list (knihy ap.) (í bók)

blaðamaður m (-manns, -menn) novinář

blaðlaukur m (-s, -ar) pórekblaðra f (blöðru, blöðrur) 1. balón, balónek

(nafukovací) (belgur) 2. puchýř (up-phlaup)

blaðsíða f (-u, -ur) strana (knihy ap.)blak n sg (-s) volejbal1blanda f (blöndu, blöndur) směs ∼ af litum 2blanda v (dat) (-aði) smíchat, míchat Ég

blanda saman myndlist og tónlist og út ke-mur eitthvað ólýsanlega fallegt. ∼ e-u sa-man við e-ð míchat (co s čím) En í dag mátti ég blanda saman við þetta hveiti og

salti og þá þarf deigið bara að hefa sig í 14 tíma og þá má ég baka það. ∼ sér íe-ð zapojit se (do čeho) Mig langar ægi-lega að blanda mér í umræðuna hér, en mér dettur ekkert í hug.

blankur adj bez peněz, švorc, chudý jak kos-telní myš

blasa v (-ti, -að) zjevit se, objevit se ∼ viðzjevit se, objevit se Tækifærin eru svomörg sem blasa við ungu fólki í dag.

blautur adj mokrýBláa lónið místní jméno Modrá zátokabláber n (-s, -) borůvkabláleitur adj namodralýblár adj modrýblása v (dat) (blæs, blés, blésum, blásið) foukat

Það blés dálítið í morgun og gekk á með snjóéljum. (um vind) ∼ á kerti sfouk-nout svíčku

bleikja f (-u, -ur) sivenbleikur adj růžovýblek n sg (-s) inkoustblekpenni m (-a, -ar) inkoustové peroBless! věta Nashledanou!blessaður adj požehnaný, obdařený (el-

skaður)

Blessaður. věta Ahoj. Sæll og blessaður. (íkveðjum)

blettur m (-s, -ir) flek, skvrnablinda v (acc) (-aði) 1. oslepit 2. být oslněn/oslepen 3. oblafnout, ošálit



15 blindur – bókun

blindur adj slepý

blíða f sg (-u) jemnost, něžnost (mildi)

blíðlega adv jemně, mírně, laskavěblíður adj jemný, mírný

blóð n (-s, -) krev

blóm n (-s, -) květina

blómabeð n (-s, -) záhon (květinový)

blómapottur m (-s, -ar) květináč

blómkál n (-s, -) květák

blómstra v (-aði) 1. (roz)kvést, vykvést Ein rós blómstraði í stofuglugganum í febrúar.2. vzkvétat Listalíf blómstraði á kaffihú-sum borgarinnar undir lok 19. aldar.

blómvöndur m (-vandar, -vendir) kytice (pu-get)

blundur m sg (-s) zdřímnutí, dřímota

blússa f (-u, -ur) blůza

blýantur m (-s, -ar) tužka

blæbrigði n (-s, -) nuance, jemný rozdíl

blæða v (-ddi, -tt) impers krvácet Honum blæðir úr stóru sári á vinstra brjósti. ∼

út vykrvácet Honum blæddi út.

blær m (-s) 1. větřík 2. pocit, ovzduší, at-moféra

boð n (-s, -) 1. pozvání (tilboð) 2. vzkaz ∼

frá henni (orðsending)

boða v (acc) (-aði) 1. oznámit, prohlásit ∼

komu sína (kunngera) 2. hlásat, zvěs-tovat, kázat Hann boðaði að guðsríkið sem

allir voru að bíða eftir, væri komið í sér.(predika) ∼ e-m trú obracet (koho)na víru Hann boðaði öllum mönnum rétta trú.

boðhlaup n (-s, -) štafeta

boðskapur m sg (-ar) zpráva, vzkaz

bogfimi f neskl lukostřelba

bogi m (-a, -ar) luk

boginn adj ohnutý

boli m (-a, -ar) býk

bolla f (-u, -ur) grog (drykkur)

bolli m (-a, -ar) hrnek, šálekbolti m (-a, -ar) míč (kopací ap.)

bolur m (-s, -ir) 1. tričko peysu ∼

, skyrtu ∼

,sund ∼ 2. trup, kmen trjá ∼; skips ∼, flugvélar ∼

bor m (-s, -ar) vrtačka tann ∼; jarð ∼

bora v (acc) (-aði) vrtat, vyvrtat ∼ gat á ve-gginn

borð n (-s, -) 1. stůl breiða dúk á ∼ið 2.paluba komast um ∼ í skipið 3. deska(hrací) Steinar sem hafa verið handsama-ðir á þennan hátt eru teknir af borðinu og

haldið til haga.borða v (acc) (-aði) jíst Han borðar með hníf

og gaffli.

borði m (-a, -ar) stužka, pentleborðstofa f (-u, -ur) jídelnaborðstokkur m (-s, -ar) zábradlí na lodiborg f (-ar, -ir) městoborga v (acc) (-aði) platit, zaplatit Borgaðu

reikninginn strax á morgun! ∼ út í hönd

zaplatit hotově Ég borgaði bílinn út í hönd. ∼ sig vyplatit se Brostu það bor-gar sig! / Það borgar sig að bóka miða eins snemma og auðið er til að tryggja lágt verð.

borgarbókasafn n (-s, -söfn) městskáknihovna

borgari m (-a, -ar) občan borgararéttur

borgarstjóri m (-a, -ar) starosta

botn m (-s, -ar) dnobógur m (-s, -ar) 1. příď (lodi) ∼inn á ski-pinu 2. plecko (druh masa) ∼inn á dýrinu

bók f (-ar, bækur) kniha ∼ eftir e-m knihanapsaná (kým) Út er komin ný bók eftir Sigurð Gylfa Magnússon, Fortíðardrau-mar. ∼ á ensku kniha v angličtině

bókabúð f (-ar, -ir) knihkupectvíbókasafn n (-s, -söfn) knihovnabókmenntafræði f neskl literární studiebókstafur m (-s, -ir) písmenobókun f (-unar, -anir) 1. rezervace 2. protokol



ból – brjóta 16

ból n (-s, -) 1. postel liggja í ∼inu (rúm) 2.doupě, brloh (zvířete) (bæli)

bóla f (-u, -ur) pupínek, uherbólginn adj nateklý, opuchlý

bóndabær m (-jar, -ir) farma, statek

bóndi m (-a, bændur) farmář

bót f (bótar, bætur) 1. oprava 2. záplata

bragð n (-s, brögð) chuť

bragða v (acc) (-aði) (o)chutnat Móse bragðaði ekki mat í fjörtíu daga.

braka v (-aði) (za)vrzat, (za)šustit,(za)skřípat Svo buðu mennirnir hver öðrum góða nótt á kristilegan hátt, og

það brakaði í rúmunum þegar þeir lögðust fyrir.

brandari m (-a, -ar) vtip, anekdota segja ho-num brandara

bratti m sg (-a) kopec (svah) staulast uppbrattann

brattur adj strmý, příkrý, prudký (hallur)

brauð n (-s, -) chlébbrauðgerðarhús n (-s, -) pekařství, pekárna

braut f (-ar, -ir) cesta, dráha

bráðinn adj roztavený

bráðna v (-aði) (roz)tát Þegar ísinn bráð-nar rennur vatnið yfir hrognin, niður milli bakka og loks niður í botn hrognakassans.

bráðum adv brzy

brátt adv brzybregða v (dat) (bregð, brá, brugðu, brugðið)

1. trhnout, cuknout, rychle se pohnout(hreyfa snöggt) ∼ sverði vytáhnoutmeč Gilli brá saxinu á barka Þorsteini en hann spratt upp við og brá sverði og féll

þegar á bak aftur og var þá dauður. 2. po-lekat se, vylekat se Honum brá. 3. změnit∼ ekki vana sínum ∼st e-m refl zklamat(koho) ∼st henni ∼st við e-u reagovat

(na co)∼

st skjótt við beiðninni ∼ sér za-skočit, odběhnout si ∼ fyrir objevit se,být viděn (nedávno)

breiða v (acc) (-ddi, -tt) rozprostřít ∼ dúk á borðið

breiður adj širokýbrekka f (-u, -ur) stráň, svah, kopec1bremsa f (-u, -ur) brzda2bremsa v (-aði) brzdit Ég bremsaði frekar

snöggt en bíllinn fyrir aftan mig náði ekki að hætta við.

brenna v (acc/dat) ( -di, -t) spálit (se) Hún brenndi sig á fingrunum.

brenna v (brenn, brann, brunnum, brunnt) pálit,hořet, shořet Eldurinn brennur.

brennandi adj hořícíbrennheitur adj vařící, vroucíbrennivín n sg (-s) akvavit (pálenka)breskur adj britskýbresta v (brest, brast, brustum, brostið) 1.

prasknout, puknout Taugin brast í sundur. 2. přijít (náhle), vypuknout(bouře) 3. chybět, scházet Mig brestur

þekkingu á þessu.Breti m (-a, -ar) BritBretland n (-s, -lönd) Britániebreyta v (dat) ( -ti, -t) 1. změnit, proměnit

∼ ákvörðuninni (víkja við) 2. chovatse Það borgar sig að breyta rétt. (hegðasér) ∼st refl měnit se, změnit se Hún he-

fur breyst í útliti.breytilegur adj nepředvídatelný, nestálý,

proměnlivýbreyting f (-ar, -ar) změna

breytni f neskl chováníbreyttur adj změněnýbréf n (-s, -) 1. dopis ∼ á honum, ∼ til hen-

nar (sendibréf) 2. dokument (skjal)

bréfspjald n (-spjalds, -spjöld) pohlednice(póstkort)

brim n sg (-s) příbojbringa f (-u, -ur) hruď, hrudník, prsabrjálaður adj šílený, bláznivý

brjóst n (-s, -) prso, hruďbrjóta v (acc) (brýt, braut, brutum, brotið) 1.rozbít ∼ bollann 2. zlomit (si) ∼ á sér



17 broddgöltur – Búlgaría

handlegginn/ fótinn ∼st inn refl vloupatse, vniknout (násilím) Notendanafnið er oft fyrsta skefið í að brjótast inn í netkerfi

fyrirtækis.broddgöltur m (-galtar, geltir) ježek

bros n (-s, -) úsměv heilsa henni með ∼ á vör

brosa v (-ti, -að) usmívat se ∼ til e-rs usmí-vat se (na koho) Þú brostir til mín svo

fallega.

brosandi adj usmívající se

brot n (-s, -) kus, část (čeho), zlomek

brothættur adj křehký, rozbitý

brotinn adj prasklý, puklý

brotna v (-aði) rozbít (se), zlomit (si) Ég brotnaði í þúsund mola og allur heimu-rinn í kringum mig, en Guð brotnaði ekki.Hann brotnar aldrei. ∼ niður složit se,zhroutit se Það endaði með því að ég brot-naði niður og frænka mín fór með mig niður á göngudeild geðdeildar Landspíta-

lans.brott adv pryč (burt)

brottför f (-farar, -farir) odjezd

bróðir m (-ur, bræður) bratr

bruðla v (dat) (-aði) prohýřit, rozházet (pe-níze ap.) Ég bruðlaði hverri einustu krónu.

brunalið n ( -s, -) hasiči (oddíl)

brunnur m (-s, -ar) studna ausa vatni úr brunninum

brú f (brúar, brýr) mostbrúða f (-u, -ur) panenka, loutka

brúðkaup n (-s, -) svatba halda ∼

brúðkaupsferð f (-ar, -ir) líbánky, svatebnícesta

brún f (-ar, -ir) okraj

brúnn adj hnědý

brúsi m (-a, -ar) džbán, konvice

bryggja f (-u, -ur) molo, přístavní hrázbrýna v (acc) (-di, -t) 1. (na)ostřit,(na)brousit (kosu ap.) ∼ ljáinn (hvessa)

2. povzbudit Hann brýndi landa sína til að greiða atkvæði með aðild. (hvetja)

brýnn adj naléhavý, neodkladný, urgentníbræða v (acc) ( -ddi, -tt) (roz)tát, (roz)tavit

∼ ís; ∼ smjör

budda f (-u, -ur) peněženkabundinn adj svázaný, spojený vera ∼ af lo-

forði sínu

bursta v (acc) (-aði) vyčistit (kartáčkem zubyap.) Ég burstaði tennurnar, þvoði mér í

framan, borðaði morgunmatinn og dreif mig í vinnuna. (hreinsa)

bursti m (-a, -ar) kartáčburt adv pryč Hann fór burt.

burtu adv pryč Hún var lengi í burtu.

busla v (-aði) plácat (se), ráchat (se) (vevodě) Við skemmtum okkur konunglega í sundinu við að fleyta henni á milli okkar.Hún buslaði og spriklaði og vildi helst ekki

fara úr lauginni.

buxur f pl (buxna) kalhoty

bú n (-s, -) hospodářství (zemědělské), farma,rančbúa v (acc) (bý, bjó, bjuggum, búið) 1. žít, byd-

let, sídlit Ég vona að þú búir ekki of langt frá mér. ∼ hjá e-m bydlet (u koho) Hann býr hjá mömmu sinni. ∼ með e-m byd-let (s kým) Mona er lágstéttarstúlka sem býr með bróður sínum. 2. hospodařit, vésthospodářství ∼ stóru búi 3. připravit (se)(útbúa) ∼ sig til ferðar připravit se

na cestu ∼st við (að) refl očekávat Ég býst við að veðrið verði gott á morgun.∼ um rúmið ustlat si postel ∼ um e-ð(za)balit, sbalit (co) ∼ til připravit, udě-lat Búðu til mat!

búddatrú f sg (-ar) buddhismusbúð f (-ar, -ir) obchod, krám Búðin er opnuð

kl. 9.

búðarborð n (-s, -) pultbúinn adj hotový, skončenýBúlgari m (-a, -ar) BulharBúlgaría f (-u, -ur) Bulharsko



búlgarska – dansa 18

búlgarska f (-u, -ur) bulharština

búlgarskur adj bulharský

búningur m (-s, -ar) 1. oblek fara í búnin-ginn 2. prostředí Sagan birtist í nýjum búningi.

búr n (-s, -) 1. spíž, spižírna geyma kökurnar inni í ∼i (matargeymsla) 2. klec loka dýrið inni í ∼i (lokaður klefi)

búrhvalur m (-s, -ar) vorvaň

búsáhöld n pl (-halda) kuchyňské nástroje

byggð f (-ar, -ir) osídlení

bygging f (-ar, -ar) 1. stavba Húsið er lengi í ∼u. (það að byggja) 2. budova (hús)

byggja v (acc) (-ði, -t) 1. stavět, postavit ∼

hús, brú (bygging) 2. obývat, osídlit ∼

landið (byggð)

bylta v (dat) (-i, bylt) 1. dělat revoluci (vespolečnosti ap.) ∼ þjóðfélaginu 2 převrá-tit se, obrátit se Hvalurinn bylti sér í sjó-num.

bylting f (-ar, -ar) revoluce, převrat

bylur m (byls, byljir) sněhová bouře, vichřiceÞað er að gera byl.

byrði f (-ar, -ar) náklad bera þunga byrði

byrja v (acc) (-aði) začít En ég hef nú ekki mikið meira að segja nema að ég byrja að vinna á morgun og hlakka mikið til :).(byrjun) ∼ á e-u začít (s čím) Ég by-rjaði á því að fara á fætur og fá mér mor-gunmat.

byrjandi m (-a, -ur) začátečníkbyrjun f (-ar, byrjanir) začátek ∼in á sögunni

byssa f (-u, -ur) puška

býfluga f (-u, -ur) včela

býflugnabú n (-s, -) úl

býsna adv dost, hodně, docela

bæði conj ∼ ... og jak ... tak Hljómsvei-tin stækkaði og bæði komu ný hljóðfæri og

fjöldi fyrri hljóðfæra jókst.

bægsli n (-s, -) ploutev

bæjarbúi m (-a, -ar) obyvatel města

bæjarstjóri m (-a, -ar) starostabæn f (-ar, -ir) modlitba

bær m (-jar, -ir) 1. město (borg) 2. farma(býli)

bæra v (-ði, -t) hýbat se, pohybovat se (po-malu, klidně) ∼ ekki á sér ∼st refl hýbatse, pohybovat se

bæta v (acc) (-ti, -t) 1. opravit (bót) 2. zlep-šit (gera betra) ∼ (e-u) við přidat(co) Hann bætir ekki miklu við svör sín.∼ á přidat Sem dæmi, þú getur ákveðið að á næstu 12 vikum viltu bæta á þig 5 kg

af vöðvum og missa 7 kg af fitu.∼

e-u viðe-ð přidat (co k čemu) ∼ ráð sitt stát selepším (breytni)

bættur adj vylepšenýböggull m (bögguls, bögglar) balík, zásilka

(poštovní)bölva v (dat) (-aði) klít ∼ e-m proklínat

(koho)

D ddagatal n (-s, -töl) kalendářdagblað n (-s, dagblöð) novinydagbók f (-bókar, -bækur) deníkdaglega adv dennědaglegur adj dennídagsbirta f (-ur) denní světlodagskrá f (-skrár, -skrár) program (televizní

ap.), pořad

dagur m (-s, -ar) dendalur m (-s, -ir) údolí fara fram dalinn

dama f (dömu, dömur) dáma, paní fín ∼

Dani m (-a, -ir) DánDanmörk f (Danmerkar, Danmerkur) Dánskodans m (-, -ar) tanec bjóða henni upp í ∼

dansa v (acc) (-aði) tančit, tancovat ∼ viðe-n tancovat (s kým) Arna dansar við Þorstein á Álfheimi. ∼ af fögnuði tanco-

vat radostí Hún dansar af fögnuði á pás-kadagsmorgni, sagði gamla fólkið, dansar af gleði yfir sigri lífsins.



19 danska – draga

danska f (-u, -ur) dánština

danskur adj dánský

dapur adj smutný, sklíčenýdapurlegur adj smutný

dauði m sg (-a) smrt verða vel við dauða sí-num

dauður adj mrtvý

dauðþreyttur adj k smrti unavený

daufur adj matný, slabý, mdlý

dá v (acc) (-ði, -ð) obdivovat, zbožňovat ∼stað e-u refl obdivovat se (čemu)

dáinn adj mrtvýdálítið adv trochu

dálítill adj malý, malinký

dálkur m (-s, -ar) 1. sloupek, rubrika 2.kostra ryby

dásamlegur adj kouzelný Ef að þér dettur í hug að bjóða einhverjum sérstökum til ró-legrar, dásamlegrar og rómantískrar stun-dar skaltu ekki hika við að framkvæma það

á þann máta sem þú vilt.deig n sg (-s) těsto hnoða ∼ í köku 1deila f (-u, -ur) spor, hádka2deila v (dat) (-di, -t) rozdělit ∼ á e-n kriti-

zovat (koho) Biskup deilir á hann um slíkt og biður hann burt fara. ∼ e-u með e-nsdílet (co s kým) ∼ með dělit (matema-tická operace) ∼ með 3 (í reikningi)

deild f (-ar, -ir) 1. oddělení barna ∼,

röntgen ∼

, fæðingar ∼

2. fakultaheimspeki ∼, hugvísinda ∼, laga ∼

dekk n (-s, -) plášť (u kola), pneumatika

depla v (-aði) ∼ augunum (za)mrkat, mrk-nout (na koho)

desember m (-s, -ar) prosinec

desilítri m (-a, -ar) decilitr, dl

detta v (dett, datt, duttum, dottið) spadnout,upadnout (hrapa) ∼ í það opít se Ég

datt í það á laugardaginn. (verða druk-kinn) þetta datt úr mér vypadlo mi(co), zapomněl jsem (co) Allt í einu datt

úr mér hvað þetta heitir á íslensku. mérdettur e-ð í hug napadlo mě Mig langar ægilega að blanda mér í umræðuna hér,en mér dettur ekkert í hug. ∼ ofan á e-ðnarazit (na co), zakopnout (o co), nalézt(co) náhodou Samkvæmt þeim upplýsin-gum sem ég datt ofan á eru á sjöunda hundrað þúsund læknar í Kína... ∼ útaf usnout, odpadnout Ég datt út af um sjöleytið og var að vakna rétt í þessu.

deyja v (dey, dó, dóum, dáið) zemřít, umřítHann var bara 35 ára gamall þegar hann dó. (andast)

1dimma f (-ur) šero, přítmí2dimma v impers (-di, -t) stmívat se Það di-

mmir á sviðinu.

dimmur adj temnýdiskadrif n sg (-s) disková mechanikadisketta f (-u, -ur) disketadiskettudrif n ( -s, -) disketová jednotkadiskótek n (-s, -) diskotéka

diskur m (-s, -ar) 1. talíř matar ∼

, köku ∼

,súpu ∼ 2. pevný disk (u počítače)djúp n (-s, -) hloubkadjúpt adv hlubocedjúpur adj hlubokýdjús m (-s, -ar) džusdjöfull m (-s, djöflar) čert, ďábeldoktor m (-s, -ar) doktordollari m (-a, -ar) dolar

dómari m (-a, -ar) 1. soudce vera ∼ við Félagsdóm 2. rozhodčí ∼nn í keppninni

dómstóll m (-s, -ar) soud (soudní dvůr) koma fyrir dómstól

dómur m (-s, -ar) rozsudek, trest leggja málið í dóm; una dóminum

dós f (-ar, -ir) plechovka, konzervadót n (-s, -) hračka leika sér með ∼ (leik-

föng)

dóttir f (-ur, dætur) dceradraga v (acc) (dreg, dró, drógum, dregið) 1. táh-nout, vytáhnout ∼ vagninn; ∼ bréf upp



dragt – drungalegur 20

úr kistunni (toga) 2. odkládat, odložit(fresta) 3. blížit se Það dregur ský uppá himininn. 4. losovat ∼st refl zpozdit(se), oddálit (se) ∼st (lengur) að borga re-ikninginn ∼st aftur úr opožďovat se,zaostávat Börnin dragast aftur úr í skóla-num. ∼st saman snižovat se, zhoršit seBílainnflutningur dregst saman. ∼ að blí-žit se (co), schylovat se (k čemu) Það dre-gur að jólum. ∼ andann dýchat (anda)∼ ekki af sér použít všechny své sílyRáðherrann dró ekki af sér í lýsingum á uppgangi í sveitum landsins. ∼ til baka

odvolat, vzít zpět ∼ e-n á e-u nechat(koho) čekat (na co) ∼ hana (lengi) á sva-rinu a) ∼ fram vytáhnout ∼ fram mynd (sýna, upplýsa) b) ∼ fram zdůraznit,vyzdvihnout ∼ fram skýrustu einkennin a) ∼ frá odčítat, odečíst ∼ tíu frá tut-tugu b) ∼ frá roztáhnout (záclony ap.)∼ gluggatjöldin frá glugganum ∼ fyrir za-táhnout (záclony ap.) ∼ gluggatjöldin fy-rir gluggann ∼ sig saman začít (s kým)

chodit (zamilovat se) Ólafur fregnar að þau Kjartan og Guðrún eru að draga sig saman og varar Kjartan við. ∼ samanshrnout, stručně vyjádřit ∼ saman helstu niðurstöður ∼ til (þess) vést (k čemu),mít za následek (co) ∼ úr rozetřít ∼ vel úr málningunni ∼ ýsur usnout, začít klim-bat, odpadnout Sá sem dregur ýsur er líka hálfsofandi, dottar. (rota rjúpur)

dragt f (-ar, -ir) dámské šaty

draugur m (-s, -ar) duch, zjevení, strašidlodraumur m (-s, -ar) sen

dráttarvél f (-ar, -ar) traktor

dráttur m (-ar, drættir) 1. tah, taženíhafa hesta til dráttar 2. zpoždění, zdr-žení, odklad Það verður langur dráttur á

framkvæmdum. (töf) 3. tah, rys skýrir drættir

dreifa v (dat) (-ði, -t) 1. rozdat, rozesílat ∼

vörum um landið (um vöru) 2. rozprášit,rozptýlit, rozházet ∼ sandi yfir blettinn (sundra)

drekka v (acc) (drekk, drakk, drukkum, drukkið)

pít ∼ vatn úr glasi vera drukkinn pp

být opilý Hann var drukkinn mjög, mun drukknari en hún. ∼ í sig pohltit, absor-bovat Dúkurinn drekkur í sig vökvann.

drengur m (-s, -ir) chlapec, klukdrepa v (acc) (drep, drap, drápum, drepið) za-

bít ∼st refl zemřít (deyja) ∼ á dyr kle-pat na dveře Þegar ég drap á dyr og þeim var upp lokið kom blaðskellandi sá allra krullaðasti hundur sem ég hef séð, sá er við Bangsa er kenndur. a) ∼ á e-ð zmí-nit se (o čem) Ég vil ekki hér og nú leggja

dóm á þetta svartsýnistal sem ég drap á hérna áðan og mönnum er tamt í munni

þessa dagana. (minnast á) b) ∼ á e-ðvypnout (počítač ap.) Ég keyrði bílinn inn á gólf á verkstæðinu hans og þegar ég drapá honum og kom út sagði hann: "Þetta er alteratorinn, bíllin verður tilbúin seinna í dag". ∼ tímann zabíjet čas, promarnitčas Ég sakna hennar bara svo mikið, hún var sú sem ég drap tímann með, sú sem

þekkti mig manna best, var bara ein mín besta vinkona.dreyma v impers (-di, -t) snít, zdát se

Mig dreymdi í nótt einhvern furðulegasta draum lífs míns. Mig dreymdi að allar ten-nurnar hrundu úr mér.

drífa v (acc) (dríf, dreif, drifum, drifið) 1. pohá-nět, hnát Beltið drífur viftuna. (vélar-kraftur) 2. přihnat se, hrnout se, táh-nout (dav lidí ap.) fólk dreif að ∼ í e-u

pustit se (do čeho) En ok, 5 manns á blo-gginu mínu búnir að segja mér að gera þetta, þannig að ég dríf í þessu. ∼ sig po-spíšit si Ég ákvað aðeins að blogga áður en ég dríf mig í vinnuna.

drjúgur adj 1. trvalý 2. značný (tal-sverður) 3. vychloubačný, chlubivý ∼

yfir e-u dropi m (-a, -ar) kapka ∼ af vatni drottinn m (-ins, -nar) bůh (guð)

drottning f (-ar, -ar) královnadrukkna v (-aði) utopit se, utonoutdrungalegur adj ponurý, zasmušilý



21 drusla – efa

drusla f (-u, -ur) rachotina, šunka (o autě)

drykkur m (-jar, -ir) nápoj

duft n (-s, -) prachduga v (-ði, -að) stačit Þetta dugir mér. / Það

dugir að líta í orðabók til þess að sjá að þetta er sérhljóði, nánar tiltekið ókringt tvíhljóð. (nægja) ∼ eða drepast buď anebo Slagurinn um topp vísindamanninn

fer heldur betur harnandi og nú er bara að duga eða drepast.... (hvatning) ∼ e-mvel pomoci (komu) Það hefur dugað mér.(hjálpa) ∼ til e-s být vhodný (pro co)

Þetta hakk dugir til að fletta upp réttum lykli hjá versluninni til að sannreyna un-dirskriftina með.

duglegur adj 1. pracovitý, těžce pracující 2.∼ í, við dobrý v (počtech ap.), schopný,pilný

dularfullur adj tajemný

dulmagn n sg (-s) nadpřirozené síly

dulspeki f neskl mysticismus

dulúð f sg (-ar) magiedunda v (-aði) vrtat se, šťourat se ∼ sér (viðe-ð) vrtat se (v čem), šťourat se (v čem),

dúfa f (-u, -ur) holub

dúkur m (-s, -ar) ubrus breiða ∼ á borðið

dvelja v (acc) (dvel, dvaldi, dvöldum, dvalið) 1.zůstat, pobývat Hann skrifaði nokkur verk

þegar hann dvaldi erlendis. (hafast við)2. zpozdit, zdržet Hvað dvelur hann? (te-fja) ∼st refl zůstat, pobývat

dvergur m (-s,-ar) skřítek, trpaslík

dvöl f (dvalar, dvalir) 1. zastaveni, zastávka2. pobyt

dylja v (acc) (duldi, dulið) skrýt, utajit ∼ tilfinningar sínar fyrir honum ∼st refl skrýtse, ukrýt se

dyr f pl (-a) dveře

dyrabjalla f (bjöllu, bjöllur) (domovní) zvo-nek

dýna f (-u, -ur) matrace, žíněnka

dýpi n sg (-s) hloubka á fjögurra faðma ∼

1dýr n (-s, -) zvíře2dýr adj drahý

dýrafræði f neskl zoologiedýragarður m (-s, -ar) zoo

dýralíf n (-s, -) zvířectvo, zvířena

dýrlegur adj krásný, nádherný

dýrmætur adj cenný, drahocenný1dæla f (-u, -ur) pumpa2dæla v (-di, -t) pumpovat ∼ vatni upp úr

brunninum (pumpa)

dæma v (acc) (-di, -t) 1. soudit ∼ hana ef-

tir lögum 2. soudcovat, dělat rozhodčího,pískat (fotbal ap.) ∼ leikinn

dæmi n (-s, -) 1. příklad (ukázka) 2. příklad(početní)

dæmigerður adj typický, charakteristický,příznačný Þetta svar er dæmigert fyrir hann.

dæsa v (-ti, -t) povzdechnout si

dögg f (daggar, daggir) rosa Þar sem döggin í

grasinu grætur, gárast tjörnin í suðrænum þey.

dökkblár adj tmavě modrý

dökkhærður adj tmavovlasý

dökkur adj tmavý

E eedik n sg (-s) ocet

eð pron hvort ∼ er tak jako tak, v každémpřípadě

eða conj nebo Nei eða já?

eðli n (-s, -) příroda

eðlilegur adj přirozený

eðlisfræði f neskl fyzika

eðlisfræðingur m (-s, -ar) fyzik

ef conj jestli, jestliže, když Hann sagðist ætla að koma í heimsókn ef hann væri búinn

snemma í vinnuni.efa v (acc) ( -aði) pochybovat Ég efa að ég verði fyrir vonbrigðum með hana. ∼st



efi – 2eiga 22

um e-ð refl pochybovat (o čem) Ég efast um að þú sért réttur maður.

efi m sg (-a)

pochybnost, otázka draga orð hans í efa án efa bezpochyby

efla v (acc) (-di, -t) zesílit, posílit Þar æfa bör-nin sig í samskiptum, efla vináttu, sam-kennd og virðingu.

eflaust adv bezpochyby, nepochybně

efna v (acc) (-di, -t) dodržet, dostát, splnit(slib ap.) ∼ loforðið, orð sín (við hann)(standa við) ∼st refl zbohatnout Fólk sem efnast á viðskiptum hefur nánast án

undantekninga skapað ótal störf og iðulega gert aðra efnaða í leiðinni. ∼ til pořádat(večírek ap.) ∼ til veislu

efnafræði f neskl chemie

efnafræðingur m (-s, -ar) chemik

efnahagslegur adj ekonomický, hospodář-ský

efnahagsmál n pl ekonomické záležitosti

efni n (-s, -) materiál, látka

efnilegur adj slibný, nadějnýefri adj comp vyšší, hořejší

eftir prep po

eftir að conj od té doby, potom Hún flutti til dóttur sinnar eftir að maðurinn hennar dó.

eftir hádegi adv fráze odpoledne

eftirfarandi adj následující

eftirleiðis adv od nynějška, od teďka

eftirréttur m (-ar, -ir) dezert, přílohaeftirsóttur adj oblíbený, vyhledávaný ∼

vara

eftirvænting f (-ar, -ar) očekávání, vyhlídka1egg f (eggjar, eggjar) ostří (nože ap.) ∼in á

hnífnum 2egg n (-s, -) vejce, vajíčko

ei adv ne

eiður m (-s, -ar) slib, přísaha1eiga f (-u, -ur) vlastnictví Húsið er í eigu fjölskyldunnar.

2eiga v (acc) (á, átti, áttum, átt) 1. mít, vlastnit2. měl by, měla by, měl bys atd. (při do-poručeních a radách) Þú átt að gera þetta.(hjálparsögn) ∼ bágt með e-ð mít (sčím) potíže Ég á bágt með að trúa þessu.∼ e-ð skilið zasloužit si Ég á ekki vináttu ykkar skilið. (verðskuldun) ∼ e-ð un-dir e-m záviset (na kom) ∼ e-ð yfir hö-fði sér být (čím) ohrožen Ég vona að ég eigi ekki þriggja mánaða fangelsisdóm yfir höfði mér vegna þessara orða. Já, ég get ekki ímyndað mér að eiga yfir höfði mér reiði Lífar. ∼ fyrir e-u mít (na co), mít

dostatek peněz (na co) Ég á fyrir bæði nýrri tölvu og X-box. ∼ gott mít štěstíÉg á gott að eiga svona marga góða vini.∼ heima bydlet Hún á heima í höfuð-borg Íslands. ∼ hlutdeild í e-u mít po-díl (v čem) ∼ illa við nepasovat, nese-dět, nehodit se Mér fannst Hanna Þóra syngja frábærlega vel, stillti sig um óperu-takta í lögum þar sem það á illa við... ∼

inni peninga mít na účtu peníze ..sem

hún á inni á kortinu sínu.∼

í setkat se (sčím), prožít (co) ∼ í tæknilegum erfiðlei-kum ∼ leið hjá jít kolem, mít cestu ko-lem Ég kíki í heimsókn ef ég á leið hjá... ∼

margt ógert mít toho ještě dost na práciÉg ligg í rúminu og stari út í loftið. Ég veit að ég á margt ógert. ∼ orustu bojo-vat Loki á orustu við Heimdall, og verður hvor annars bani. ∼ sér stað přihodit se,stát se Nuddið er mikilvæg hjálp þar sem aðskilnaður hefur orðið á milli móður og barns, einkum ef hann á sér stað strax ef-tir fæðingu. ∼ skap saman vycházet (ským), rozumět si (s kým) Þeir eiga ekki skap saman. ∼ undir högg að sækjabýt v obtížné situaci Við sem búum úti á landsbyggðinni vitum að hún á undir högg að sækja og þess vegna er óskaplega létt að tala eins og.. ∼ vel við pasovat, sedět,hodit se Ég fór í Hreyfiland seinni partinn á mánudag og það átti vel við mig! a) ∼

við hodit se, být vhodný/ dobrý Unnið með orðabók þar sem það á við. Fylgið stí-



23 eigandi – einusinni

gum, slóðum og kindagötum þar sem það á við. b) ∼ við mířit (kam), mínit, mít namysli, myslet Og skal ég útskýra hvað ég á við , að fólk á meginlandinu segist ald-rei vera ferðast til Evrópu.. (meina) Hvað áttu við? c) ∼ við být pravda, platit Það á ekki lengur við. ∼ við margt að stríðamuset se vypořádat s problémy Ég á við smá vandamál að stríða. Ég á við hræði-legt vandamál að stríða.

eigandi m (-a, eigendur) vlastník löglegur ∼

eigi adv ne

eiginkona f (-u, -ur) manželkaeiginlega adv vlastně

eiginleiki m (-a, -ar) vlastnost vera gæddur óvenjulegum eiginleikum

eiginmaður m (-manns, -menn) manžel

eiginn adj vlastní á eigin bíl

eign f (-ar, -ir) vlastnictví, majetek eiga miklar ∼ir

eigna v (acc) (-aði) přisuzovat, přičítat ∼ e-m

e-ð přisuzovat (komu co) Það er ekki óal-gengt að sama kvæðið sé eignað tveimur til þremur höfundum. ∼st refl pořídit si

eignarfall n sg (-s) 2. pád, genitiv

eignarfornafn n (-nafns, -nöfn) zájmeno při-vlastňovací

eik f (-ar/ -ur, -ur) dub

eilífð f sg (-ar) věčnost þurfa að bíða heila ∼

eilífur adj věčný, neustálý

eimur m sg ( -s) pára

ein num f jedna

einangra v (acc) (-aði) 1. izolovat (separovat)2. izolovat (chránit izolací) ∼ húsið

einasti adj jediný, jeden jediný sá ∼

einatt adv 1. neustále, nepřetržitě 2. často,hojně, běžně

einbeita v (-ti, -t) ∼ sér að e-u soustředit

se, koncentrovat se (na co) ∼

sér að pró- flestrinum

einfaldlega adv jednoduše

einfaldur adj jednoduchýeingöngu adj výhradně, jedině

einhver pron indef někdo e-a zkr einhverja,einhverra e-ar zkr einhverjar, einhverrare-ð zkr eitthvað e-i zkr einhverri e-mzkr einhverjum e-n zkr einhvern e-r zkr

einhver e-s zkr einhvers e-t zkr eitthverte-u zkr einhverju

einkar adv neobyčejně, nesmírněeinkenna v (acc) (-di, -t) charakterizovateinkennilegur adj divný, zvláštníeinkum adv zvláště, hlavně

einkunn f (-kunnar, -kunnir) známka, ohodno-cení (ve škole ap.) fá góða ∼

einlægur adj 1. upřímný einlæg vinátta 2.věrný, oddaný vera ∼ vinur hennar 3. ne-utuchající, stálý

einmana adj neskl osamělýeinmanaleiki m sg (-a) osamělosteinmitt adv přesně, správně1einn adj sám2einn pron indef/ num m jedeneinnig adv také1eins adv jako, tak jako, (stejně) jako2eins conj ∼ og jako by, jako kdyby Hann

lét eins og hann hefði ekki heyrt þetta.

einskonar adj indecl jakýsieinsog conj jako by, jako kdybyeinstaka adj indecl jedinýeinstaklega adv zvláště, zejménaeinstaklingsherbergi n (-s, -) pokoj pro

jednohoeinstaklingur m (-s, -ar) jednotlivec, jedineceinstakur adj jedinečný, ojedinělý, jednot-

livýeintala f sg (-tölu) jednotné číslo et. zkr ein-

talaeinu sinni adv jednoueinu sinni enn adv znovu, ještě jednoueinungis adv pouze, jenomeinusinni adv jednou



eitt – ennfremur 24

eitt num n jedno

eitthvað pron indef n něco

eitur n (-s, -) jedekkert pron indef n nic

ekki cs ne (záporná částice)

ekki lengur adv už ne, ne více

ekki neinn pron nikdo (neinn)

ekkja f (-u, -ur) vdova

elda v (acc) (-aði) vařit ∼ mat, súpu ∼ ofan íe-n vařit (pro koho) ∼ ofan í fjölskylduna

eldavél f (-ar, -ar) sporák, vařič Potturinn

stendur á ∼inni.eldfimur adj hořlavý

eldfjall n (-s, eldfjöll) sopka

eldfljótur adj rychlý jako blesk

eldgos n (-s, -) erupce, výbuch sopky

eldhress adj hodně energický, živý

eldhús n (-s, -) kuchyně

eldhúsborð n (-s, -) kuchyňský stůl

elding f (-ar, -ar) bleskeldklár adj velmi chytrý

eldrauður adj rumělka

eldsneyti n sg (-s) palivo, pohonná látka Bíl-linn er spar á ∼ð.

eldsnöggur adj rychlý jako blesk

eldspýta f (-u, -ur) sirka, zápalka

eldspýtnastokkur m (-s, -ar) krabička sirek

eldur m (-s, -ar) oheň

eldvirkni f neskl vulkanická aktivitaelgur m (-s, -ar) los (zvíře)

ella adv jinak

ellefu num jedenáct1elska f (-u, -ur) láska2elska v (acc)(-aði) milovat ∼ hana af öllu

hjarta

elskulegur adj laskavý, dobrosrdečný, přá-

telský, vlídnýelta v (acc) ( -i, elt) pronásledovat, následovatMaðurinn hleypur eins og brálæðingur og

biður manninn í næsta húsi um að tefja fyrir mönnunum sem séu að elta hann.

embættin (-s, -)

pozice, místo (pracovní)∼

ð er laust fil umsóknar.

embættismaður m (-manns, -menn) úředník,funkcionář

emja v (-aði) vřískat, ječet Hann emjaði eins og stunginn grís.

en conj 1. ale, a Ég var heima en þú fórst í bíó. 2. než (kdo, co) fallegri en hann

1enda v (acc) (-aði) skončit, končit Hann by-rjar við Gnoðarvoginn næst Glæsibæ og

endar við Langholtsskóla.2enda v (acc) (enti, ent) ∼ loforð dodržet slib

∼st refl trvat3enda adv

4enda conj vždyť, neboť Hann talar góða ís-lensku enda hefur hann búið á Íslandi í 7 ár.

enda þótt conj přestože, navzdory Enda þótt vátryggingin sé fallin úr gildi, ber

félagið ábyrgð gagnvart.endalaus adj nekonečný

endalaust adv nekonečně

endalegur adj konečný, nezvratný

endanlega adv konečně

endi m (-a, -ar) konec

endilangur adj nakloněný, natažený

endilega adv určitě, na sto procent

endurminning f (-ar, -ar) vzpomínka ∼ um fyrstu skóladagana

endurtaka v (acc) (-tek, -tók, -tókum, -tekið)

opakovat ∼ mistökin

engi n ( -s, -)/ f pl (engjar) louka, lučina

engill m (-s, englar) anděl

enginn pron indef nikdo

England n (-s, -lönd) Anglie

Englendingur m (-s, -ar) Angličan

enn adv 1. znovu (aftur) 2. stále (ennþá)∼ bjart stále světlá

ennfremur adv mimoto, nadto



25 enni – falla

enni n (-s, -) čelo

ennþá adv stále, ještě, znovu

enska f (-u, -ur) angličtinaenskur adj anglický

epli n (-s, -) jablko

er conj když

Er allt í lagi? věta Je všechno v pořádku?

Er morgunmatur innifalinn? věta Je vtom zahrnuta snídaně?

erfa v (acc) (-ði, -t) zdědit ∼ eignina ∼ e-ðeftir e-n zdědit (co po kom) ∼ við zazlí-

vat, mít (co) za zlé ∼ þetta ekki við hana erfiði n sg (-s) dřina, těžká namáhavá práce

hvíla sig eftir ∼ dagsins

erfiðleikar m pl (-ar) obtíže, potíže

erfiðleiki m (-a, -ar) potíž, nesnáz

erfiður adj těžký, obtížný

erindi n (-s, -) 1. záležitost, vyřizování eiga ∼ hingað 2. vzkaz, zpráva

erlendis adv v cizině

erlendur adj zahraniční, cizí

ermi f (ermar, ermar) rukáv

etja v (dat) (et, atti, öttum, att) 1. provokovat,podněcovat ∼ þeim saman (æsa) 2. pře-konat, vypořádat se ∼ við ofurefli að etja

Evrópa f (-u, -ur) Evropa

evrópskur adj evropský

Evrópubúi m (-a, -ar) Evropan

Evrópusambandið n (-s, -bönd) def Evrop-ská unie, EU

expressjónismi m sg (-i) expresionismus

ey f (-jar, -jar) ostrov

eyða v (dat) ( -ddi, -tt) 1. zničit 2. spotře-bovat Það þýðir að vélin krefst mikillar kælingar og eyðir miklu eldsneyti. 3. vy-mazat (v počítačové terminologii) ∼ pe-ningum utrácet peníze eyða peningum í

bækur (eyðsla)eyðileggja v (acc) (-legg, -lagði, -lögðum, -lagt)

zničit ∼st refl rozbít se

eyðimörk f (-ar, -ur) poušťeyja f (-u, -ur) ostrov

eyjamaður m (-manns, -menn) obyvatel ost-rovaeyra n (-a, -u) uchoeyrir m (-s, aurar) peněžní jednotka (100 au-

rar - 1 króna)

É éég pron 1 pers nom sg jáél n (-s, -) krupobití, kroupy

éta v (acc) (ét, át, átum, étið) jíst ∼ matinn (sinn), kjöt ∼ e-ð upp eftir e-m papouš-kovat, opakovat v jiném rouše Ekki éta allt upp eftir þeim, hafðu bara hugan opin.

F f faðir m (föður, feður) otecFaðirvor(ið) n (-s, -) Otčenášfaðma v (acc) (-aði) obejmout, vzít do ná-

ručí Svo mamma faðmaði hana í einhverju sjokki og byrjaði svo bara að gráta alveg.∼ e-n að sér obejmout (koho) Hann fa-ðmaði mig að sér og sagði að þetta væri allt í lagi...

faðmur m (-s, -ar) objetí, (otevřená) náručhvíla í faðmi hennar

fagna v (dat) (-aði) uvítat, přivítat Bóndi hélt svo heim að bænum; kom þá kona hans út í móti honum og fagnaði bónda blíðlega,

og tók bóndinn vel blíðskap hennar.fagur adj krásný, úchvatnýfall n (-s, föll) 1. pád (zhroucení) 2. neú-

spěch, nezdar 3. pád (mluvnický) eignar ∼4. funkce (v matematice)

falla v (fell, féll, féllum, fallið) 1. spadnout, pa-dat ∼ í gólfið (detta) 2. padnout, býtzabit ∼ í stríði (vera drepinn) 3. prou-dit, téci Áin fellur til sjávar. (streyma)4. líbit se, mít rád Mér fellur þetta vel.

(líka) 5. padnout (šaty ap.), sedět, pa-sovat stykkið fellur vel (hæfa) ∼st á e-ðrefl souhlasit (s čím) Það var svo haustið



fallega – fax 26

1994 að tilstuðlan ErkiTíðar hátíðarinnar að hann féllst á að semja nýtt elektrónískt tónverk... (samþykki) ∼ á prófi neudě-lat zkoušku (na VŠ ap.) Nemendur sem

falla á prófi eiga rétt á því að prófdómari yfirfari úrlausnir þeirra. (standast ekkipróf) ∼ frá zemřít Þegar Laxness féll frá missti íslenska þjóðin sitt höfuðskáld. ∼ ígleymsku upadnout v zapomnění Margt sem þarna kemur fram var í þann veginn að falla í gleymsku. e-m ∼st hendurztratit se (v čem) Mér fallast hendur yfir öllu námsefninu sem ég þarf að lesa fy-

rir prófið. / Ég hef svo margt að segja að mér fallast hendur. e-m fellur e-ð þungtrmoutit (koho co) Mér fellur þetta ógæ-

fuspor þungt og skil ekki rökin fyrir þessu rugli. e-m fellur e-r líbit se, mít něcorád Mér fellur þetta ekki. Mér fellur þetta vel. e-m fellur illa við e-n nemít někohorád e-m fellur vel við e-n mít někohorád Mér fellur vel við nágrannann. / Mér

fellur vel við hann. ∼ niður být zrušen

Æfing féll niður. það væri vel til fallið je to dobrý nápadfallega adv krásně, nádherněfallegur adj hezkýfallinn adj padlýfang n (-s, föng) objetí, náručfangelsi n (-s, -) vězení sitja lengi í ∼

fangi m (-a, -ar) 1. vězeň, trestanec 2. zajatecfar n (-s, för) 1. vyjížďka fá ∼ með bílnum

2. stopa, otisk ∼ eftir hamarinn; ∼ eftir fótinn 3. dojem (merki)

fara v (acc) (fer, fór, fórum, farið) 1. jet, cesto-vat, jít ∼ á bíó jít do kina ∼ á skauta jítbruslit ∼ á skíði jet lyžovat ∼ í berjamó

jít na sběr lesních plodů 2. skončit Allt fór vel að lokum. (málalok) 3. hodit se,sedět (šaty ap.) Kjóllinn fer illa. (eigavið) ∼st refl zemřít (deyja) ∼st poto-pit se (týnast) ∼ eftir e-u donést (co),

přinést (co), (do)jít pro (co) ∼ eftir sykri út í búð (sækja) ∼ fram á e-ð požá-dat (o co) En þú gafst mér flygil forðum

daga þannig að ég get ekki farið fram á það aftur ∼ í obléknout si ∼ í jakkann ∼

sér ekki óðslega nespěchat, neuspěchatHann leynir á sér og þar skyldu menn ekki

fara sér of óðslega. (gætni) ∼ úr svlék-nout si, sundat si (kalhoty ap.) ∼ úr buxu-num ∼ út jet do ciziny (utanferð) ∼ út

jít ven (za zábavou ap.) ∼ út að skemmta sér ∼ út við biðstöð vystoupit na auto-busové zastávce ∼ varlega být opatrný,dávat pozor (gætni) e-m fer fram lep-šit se, zlepšovat, zdokonalovat Honum fer

fram með hverri bók stráknum. sem fer

hjá kdo prochází kolem það fer eftir at-vikum to záleží na okolnostech Það fer eftir atvikum hvaða forskeyti henta best hverju sinni.

farangur m (-s, farangrar) zavazadlofarfugl m (-s, -ar) stěhovavý pták, tažný ptákfarfuglaheimili n (-s, -) mládežnický domovfarinn adj

farmiði m (-a, -ar) lístek

farmur m (-s, -ar) nákladfarrými n ( -s, -) třída (ve vlaku ap.) fyrsta

∼, annað ∼

farsími m (-a, -ar) mobilní telefon, mobilfartölva f sg (-u) notebookfarvegur m (-ar, -ir) řečiště, koryto řekyfarþegaskip n (-s, -) trajektfarþegi m (-a, -ar) cestující, pasažérfasani m (-a, -ar) bažant

fast adv těžce, namáhavě, usilovněfasteign f (-ar, -ir) nemovitost, realitafastur adj zaklesnutý, uchycenýfat n (-s, föt) 1. mísa, miska, talíř ∼ undir

fisk 2. kus oděvufata f (fötu, fötur) kbelík, kyblíkfatabursti m (-a, -ar) kartáč na šatyfatahengi n (-s, -) věšák (na šaty)

fatta v (acc) (-aði) porozumět (čemu), pocho-pit (co)fax n (fax, föx) hříva, kštice



27 fá – ferma

fá v (acc) (fæ, fékk, fengum, fengið) 1. dostat ∼

bréf (taka við) 2. moci, dostat svolení(fá leyfi) 3. získat (útvega) 4. podat∼st refl dostat se, být k dostání Þeir fást bara ekki. (vera fáanlegt) ∼ að lánivypůjčit si Ég fékk að láni bók hjá Ellu vinkonu sem heitir 28 days og hún er bara brill.. ∼ á e-n vyděsit, mít (špatný) do-pad Slysið fékk á hann. / Þetta fékk á mig.(hafa neikvæð áhrif) ∼ e-ð af sér do-volit si Ég fæ ekki af mér að láta barnið vera heima. ∼ e-ð upp úr e-m obdr-žet vysvětlení, dostat přiznání (od koho)

Lögreglan fékk ekkert upp úr honum við yfirheyrsluna. (afla vitneskju) ∼ e-me-ð podat (komu co) ∼ henni peningana (afhenda) ∼ ofbirtu í augun být osl-něn Þetta var ótrúlegt, um leið og hún brosti var eins og hún ljómaði; það birti til, ég fékk ofbirtu í augun, hefði þurft að vera með sólgleraugu til að ráða við alla birtuna sem stafaði frá henni. ∼ sér e-ðzískat, dostat, pořídit si ∼ sér nýja tölvu

fáeinir pron pl několikfálki m (-a, -ar) sokolfámáll adj zamlklý, tichý, málomluvnýfána f (-u, -ur) fauna, zvířectvofáni m (-a, -ar) vlajka, prapor ∼nn blaktir í

vindinum.fár adj málo, nepočetnýfáránlegur adj absurdní, nesmyslný Þetta er

fáránlegt viðhorf.fátækur adj chudýfebrúar m (-s, -ar) únorfeginn adj rád, potěšenýfegurð f sg (-ar) krásafeiminn adj plachý, nesmělý, bázlivýfeitmeti n sg (-s) tučné jídlo (feitur ma-

tur)

feitur adj tlustýfela v (acc) (fel, faldi, földum, falið) schovat ∼

e-m e-ð svěřit (komu co) Ég fól skó-

lastjóra Lögregluskólans að vinna að fram-gangi þessara hugmynda og nánari útfær-slu í náinni samvinnu við alla, sem hlut

eiga að máli, þar á meðal Landssamband lögreglumanna. ∼ í sér zahrnovat Þetta var frábært ferðalag sem tók 4 og 1/2 ár og faldi í sér drykkju á þúsundum bjóra...∼ sig schovat se Ég faldi mig bakvið vegg og fylgdist með skessunni um stund. ∼strefl schovat se

feldur m (-ar, -ir) 1. kožešina klæðast þykkum feldi 2. srst, kožich (zvířat)

fella v (acc) (-di, -t) 1. kácet ∼ tré (látafalla) 2. zabít ∼ marga hermenn í bar-daga ∼ af opustit, odvrhnout ∼ hugi sa-man zamilovat se Þau fella hugi saman og hún ákveður að strjúka úr fangelsinu til að geta verið með stóru ástinni sinni.∼ niður zrušit Mótanefnd áskilur sér rétt til að fella niður greinar og/eða flokka ef ekki er næg þátttaka. (aflýsa) ∼ niðurvymazat, vyškrtnout Kínverjar fella niður 100 milljarða skuldir Afríkuþjóða. (nemaburt)

ferð f (-ar, -ir) cesta, výletferðaáætlun f (-unar, -anir) jízdní řádferðafélag n (-félags, -félög) cestovní kancelářferðafélagi m (-a, -ar) společník na cestáchferðahandbók f (-bókar, -bækur) cestovní

průvodce (kniha)ferðalag n (-s, ferðalög) cesta, výletferðamaður m (-manns, -menn) cestovatel,

turistaferðaskrifstofa f (-u, -ur) cestovní kancelářferðast v refl (-aðist) cestovat ∼ til útlanda

ferðataska f (-tösku, -töskur) cestovní taška,kufr

ferðatékki m (-a, -ar) cestovní šekferill m (-ils, -lar) 1. stopa 2. povolání, kari-

éra (æviferill)

ferja f (-u, -ur) trajekt Ferjan siglir milli lan-danna.

ferma v (acc) (-di, -t) 1. naložit, nakládat∼ skipið, bílinn (hlaða) (Antonymum

- afferma) 2. biřmovat Manninum mí-num finnst Keflavíkurkirkja hinsvegar al-veg gullfalleg og er ég nú sammála honum í



ferskja – fjarlægð 28

því og þar að auki er presturinn sem skírði hann, fermdi hann og skírði dóttur okkar enn við störf þar. (í kirkju)

ferskja f (-u, -ur) broskev

ferskur adj čerstvý

festa v (acc) (-i, fest) připevnit ∼ myndina á vegginn með nagla (setja fast) ∼ íminni učit se zpaměti, memorovat Þeir eiga erfitt með að festa í minni stafi og tengja þá við hljóð. ∼ kaup á e-u kou-pit (co) Árið 1904 fór hann til Noregs og

festi kaup á rafal og setti sig í samband við

fyrsta íslenska raffræðinginn, Halldór Gu-ðmundsson, sem nýkominn var úr námi í Þýskalandi. ∼ ráð sitt oženit se, vdát seÉg var að heyra sögu af stelpu sem kláraði viðskiptafræðina, festi ráð sitt og réði sig í góða vinnu hjá banka.

fet n (-s, -) krok (skref) ∼ fyrir ∼ krok zakrokem

feta v (-aði) jít, ubírat se, kráčet Hún fetaði sig fótfrá borðsenda á milli og mér hey-

rðist hún vera að hlæja að mér. ∼ í fót-spor e-rs jít v něčích stopách/ šlépějíchBörn sem feta í fótspor foreldranna.

fé n sg (fjár/ fés) 1. ovce (búfé) 2. peníze(peningar)

félag n (-s, félög) organizace, společnost, klubíþrótta ∼, flug ∼, slysavarna ∼

félagi m (-a, -ar) společník, druh, soudruh

félagsfræði f neskl sociologie

félagsfræðingur m (-s, -ar) sociologfélagslegur adj společenský

félagslyndur adj společenský, družný

félagsskapur m sg (-ar) sdružení, spolek(félag)

fiðla f (-u, -ur) housle

fiðrildi n (-s, -) motýl

fimm num pět

fimmtán num patnáct

fimmti num pátý

fimmtíu num padesát

fimmtudagur m (-s, -ar) čtvrtek

fingur m (-s, -) prst

finna v (acc)(finn, fann, fundum, fundið) 1. na-lézt Í bókinni er að finna margs konar up-plýsingar um íslenska málnotkun. (upp-götva) 2 potkat Hann bað mig að finna sig eftir fundinn. (hitta) 3. cítit, vnímatFinnurðu nokkra reykjarlykt? (skynja)∼st refl myslet si, shledávat Mér finnst sagan skemmtileg. (skoðun) ∼ til cítitbolest, bolet ∼ mikið til fætinum (veraillt) ∼ til með e-m mít soucit, soucítit

(s kým) ∼

st refl impers

zdát se, domnívatse Mér finnst sagan skemmtileg. ∼st refl

potkat se Þau fundust þarna eftir öll þessi ár.

Finni m (-a, -ar) Fin

Finnland n (-s, -lönd) Finsko

finnska f (-u, -ur) finština

finnskur adj finský

fiskeldi n sg (-s) pěstování ryb

fiskimið n (-s, -) loviště rybfiskur m (-s, -ar) ryba

fiskveiði f (-veiði, -veiðar) rybaření, rybolov

fiskverð n (-s -) cena ryb

fífill m (-s, fíflar) pampeliška

fífl n (-s, -) blázen, hlupák haga sér eins og ∼

fíll m (-s, -ar) slon

fíngerður adj jemný

fínn adj pěkný, vznešený

fjall n (-s, fjöll) hora

fjalla v (-aði) zabývat se, pojednávat ∼ í löngu máli um málið í ritinu; bókin fjallar um íslenska þjóðhætti

fjallahjól n ( -s, -) horské kolo

fjandi m (-a, -ar) 1. ďábel, čert hver fjan-dinn! hergot! sakramentsky! 2. fjendurpl nepřátelé

fjara f (fjöru, fjörur) pobřeží, pláž

fjarlægð f (-ar, -ir) vzdálenost



29 fjarlægja – fljóta

fjarlægja v (acc) (-ði, -t) přemístit, odstranit∼ bókina af borðinu

fjarlægur adj vzdálený, odlehlý, zapadlýÞessi reynsla er orðið mér fjarlægt.

fjarri adv daleko, dlouho

fjarski m sg (-a) dálka í fjarska

fjárhús n (-s, -) ovčín, salaš

fjármál n pl (-mála) finance

fjármunir m pl (-a) jmění, vlastnictví

fjársjóður m (-s, -ir) poklad finna fjár-sjóð; fólginn, falinn ∼; menningar ∼,

bókmennta ∼

fjóla f (-u, -ur) fialka

fjólublár adj fialový

fjórar num f čtyři

fjórði num čtvrtý

fjórðungur m (-s, -ar) čtvrt, jedna čtvrtina

fjórir num m čtyři

fjórtán num čtrnáct

fjós n (-s, -) kravín, chlévfjúka v (fýk, fauk, fukum, fokið) odvát, odfouk-

nout (klobouk ap.) Það sé alveg hægt að klæða af sér vont veður á sumrin og festa hælana á tjaldinu betur svo það fjúki ekki burt. ∼ í rozlobit se Það fauk í hana.

fjöður f (fjaðrar, fjaðrir) peří, péro

fjögur num n čtyři

fjölbreyttur adj různorodý

fjöldi m sg (-a) dav, množství (lidí ap.)fjölga v (dat) (-aði) rozmnožit, zvětšit

fjölmargur adj početný, četný

fjölmiðill m (-ils, -lar) masové médium

fjölskylda f (-u, -ur) rodina

fjör n sg (-s) 1. život Hann er enn í fullu fjöri.(líf) 2. vitalita, síla, energie Það er mikið

fjör í honum. (lífsafl) 3. veselí, radostAugun glampa af ∼i. (gleðskapur)

fjörður m (fjarðar, firðir) záliv, fjord

fjörugur adj čilý, živý, aktivní, veselý

fjörutíu num čtyřicetflag n (-s, flög) nezarostlý úhor

flagg n (-s, flögg) vlajka draga upp ∼

flagga v (dat) (-aði) vyvěsit vlajku Hann flag-gaði íslenska fánanum í gær í tilefni af Sjómannadeginum.

flaska f (flösku, flöskur) láhevflatarmál n sg (-s) oblast, územíflatkaka f (-köku, -kökur) islandský chlébflatur adj plochýflauel n (-s, -) samet1

flauta f (-u, -ur) píšťala, píšťalka2flauta v (acc) (-aði) 1. pískat, hvízdat(blístra) 2. hrát na píšťalu (meðflautu) 3. (za)troubit (v autě ap.) (ábíl)

fleira adv 1. více 2. ještěfleirtala f sg (-tölu) množné číslofleki m (-a, -ar) vor fara yfir vatnið á fleka flekkur m (-jar/ -s, -ir) 1. flek, skvrna 2. shra-

bané seno v řádcích rifja flekkinn

flensa chřipkaflestir adj sup většinaflet n (-s, -) lůžko, pryčna, palanda leggjast í

∼ið fletta v (dat (-i) obrátit (stránku ap.), listo-

vat ∼ blaðinu lauslega fleygja v (dat) ( -ði, -t) vyhodit Óheimilt er

að fleygja rusli eða öðru þess háttar á al-mannafæri.

1

flétta f (-u, -ur) cop2flétta v (dat) (-aði) splétat (do copů ap.) ∼

reipi; ∼ hárið flikki n ( -s, -) chomáč, hroudaflissa v (-aði) hihňat se, chichotat seflís f (-ar, -ar) 1. tříska, úlomek ná ∼inni

úr fingrinum 2. dlaždice mósaik ∼, gólf ∼,stein ∼

flíspeysa f (-u, -ur) vlněný svetr

fljót n (-s, -) (velká) řeka, veletokfljóta v (flýt, flaut, flutum, flotið) 1. plout, ply-nout Báturinn flýtur á vatninu. (vera



fljótlega – forskeyti 30

á floti) 2. téct Blóð flaut úr sárinu.(streyma)

fljótlega adv brzyfljótt adv rychle

fljótur adj rychlý (hraður)

fljúga v (flýg, flaug, flugum, flogið) letět Flug-vélin flýgur út eftir firðinum.

flokkur m (-s, -ar) 1. skupina (lidí ap.)vera í flokki með þeim (hópur manna)2. strana (politická ap.) leiða flokkinn í kosningunum 3. třída (kategorie) (í dý-rafræði, málfráði) 4. třída (kvalita)

fyrsta flokks (hópur vörutegunda)

flottur adj super, elegantní

fló f (-ar, flær) blecha

flóð n ( -s, -) 1. příliv (hásævi) 2. záplavyÞað kemur flóð í ána. (vatnavöxtur)

flói m (-a, -ar) záliv, zátoka

flókinn adj složitý

flór m (-s, -ar) koryto na hnůj

flótti m sg (-a) útěk, únik vera á stöðugum flótta undan lögreglunni

flug n (-s, -) letadlo

fluga f (-u, -ur) moucha

flugmiði m (-a, -ar) letenka

flugvél f (-ar, -ar) letadlo

flugvöllur m (-vallar, -vellir) letiště

flytja v (acc) (flyt, flutti, fluttum, flutt) 1. pře-

stěhovat (se), stěhovat (se) Við flytjum í nýja íbúð. ∼ búferlum stěhovat se ∼ tilútlanda odstěhovat se do ciziny (færaaðsetur) 2. přemístit (se), přinést, od-nést Hann flytur ferðatöskur í bíl. ∼ fyri-rlestur přednášet, mít přednášku (færafram) ∼ inn dovážet (zboží ap.), impor-tovat ∼ út vyvážet (zboží ap.), exportovat

flýja v (acc) (flý, flúði, flúðum, flúið) utéct, unik-nout Eina ósk mín var að flýja burt og

finna mér hljóðlátan stað þar sem ég gæti hvílt mitt þjáða höfuð. ∼ landið uprch-nout ze země

flýta v (dat) (-ti, -t) spěchat, pospíchat Þeir eru ekkert að flýta sér, þeir hafa bara gleymt því hvað það er gott fyrir sálina að slaka aðeins á og gefa sér góðan tíma. ∼

fyrir e-u uspíšit (co), pomoci (čemu) ∼

fyrir þurrkuninni með þessu ∼ sér spě-chat, pospíchat klukkan flýtir sér ho-diny jdou napřed

flækja v (acc) (-ti, -t) 1. zapomat, zaplést ∼

bandið 2. komplikovat ∼ málið ∼st refl

toulat se, potulovat se vera að ∼st um bor-gina ∼st í e-ð zapojit se, zaplést se (dočeho)

flæmska f (-u, -ur) vlámštinaflöt f (flatar, flatir) rovinka, rovná zem reisa

tjald á ∼inni

folald n (-s, -) hříbě

forða v (dat) (-aði) zachránit ∼ lífi sínu; ∼

verðmætum frá eyðileggingu

forðum adv dávno, dlouho

foreldrar m pl (-a) rodiče

foreldri n sg (-s)

rodičforfaðir m (föður, feður) předek

forlag n (-lags, -lög) nakladatel, vydavatel

form n (-s, -) forma, tvar

formaður m (-manns, -menn) předseda

formlegur adj formální, společenský

forn adj starověký, dávný, starý

fornafn n (-nafns, -nöfn) 1. křestní jméno 2.zájmeno

fornminjar f pl (-a) památkyfornsaga f (-u, -ur) sága

forréttur m (-ar, -ir) předkrm Ég ætla að fá rækjur í forrétt.

forrit n ( -s, -) program (tölvu )

forritunarmál n ( -s, -) programovací jazyk

forsenda f (-u, -ur) předpoklad

forseti m (-a, -ar) prezident, předseda

forsetning f (-ar, -ar) předložka

forsíða f (-u, -ur) titulní strana (novin ap.)

forskeyti n (-s, -) předpona



31 forskot – frásögn

forskot n sg (-s) výhoda (prvního tahu ap.)Vegna þess að svartur byrjar hefur hann ákveðið forskot sem hvítur getur ekki un-nið upp.

forstjóri m (-a, -ar) ředitel

forstofa f (-u, -ur) předsíň

forsætisráðherra m (-, -r) premiér

fortíð f (-ar, -ir) minulost

forviða adj indecl ohromený, užaslý, překva-pený

forvitinn adj zvědavý, zvídavý

forvitni f indecl zvědavostforysta f sg (-u) vedení

foss m (-, -ar) vodopád

fóðra v (acc) (-aði) 1. krmit Fá fólk til þess að fóðra fugla og vekja áhuga á fuglum og töfrum þeirra. (gefa fæðu) 2. vyložit,podšít (čím) (fóðra flík)

fóður n sg (-s) 1. krmení (fæða) 2. podšívka(á flík)

fólk n sg (-s) lidéfórna v (dat) (-aði) obětovat (co), vzdát se

(čeho) Hann fórnaði sjálfum sér fyrir ok-kur. / ∼ guði dýri

fótatak n sg (-s) kroky (zvuk)

fótbolti m (-a, -ar) fotbal (knattspyrna)

fótleggur m (-jar/ -s, -ir) noha

fótur m (-ar, fætur) 1. chodidlo (löpp) 2.noha (fótleggur)

frakki m (-a, -ar) 1. (svrchní) kabát 2. m (-a,

-ar) Francouz

Frakkland n hús ö (-s, lönd) Francie

fram adv vpřed

framan adv ∼ á (e-u) vepředu (čeho) fyrir∼ (e-ð) před (čím) (místně)

framandi adj indecl 1. cizí, zahraniční 2.divný, podivný, zvláštní (annarlegur)

framar adv comp dál

framboð n (-s, -) kandidatura ∼ til þings

framburður m sg (-ar) výslovnost

framfæri n sg (-s) podpora, podporovánívera á ∼ e-rs

framför f (-farar, -farir) pokrok

framhald n (-s, framhöld) pokračování

framhaldssaga f (-sögu, -sögur) seriál, příběhna pokračování

framhaldsskóli m (-a, -ar) střední školaframhjá prep (dat) kolem, okolo (prostorově)framkoma f sg (-u) chování vera hissa á

framkomu hennar

framkvæma v (acc) (-di, -t) provést, uskuteč-

nit, vykonatframkvæmd f (-ar, -ir) realizace, provedení,uskutečnění

framkvæmdastjóri m (-a, -ar) manažer, ve-doucí

framlag n (-lags, -lög) přispění ∼ til verksins

framleiða v (acc) (-ddi, -tt) produkovat, vy-rábět ∼ vöru úr hráefninu

framleiðsla f sg (-u) výroba, produkce ∼n er í fullum gangi, ∼ á sementi

frammi adv venku před bíddu ∼

Framsóknarflokkur m sg (-s) Strana po-kroku

framsóknarmaður m (-manns, -menn) členIslandské Progresivní Strany

framsöguháttur m sg (-ar) oznamovací způ-sob (slovesa)

framtíð f sg (-ar) 1. budoucnost 2. budoucíčas (gramatika)

framundan adv vpředu, před námiframvegis adv od teď, v budoucnu og svo

∼ a tak dálefranska f (-u, -ur) francouzštinafranskur adj francouzský

frá prep (dat) z, odfrábrugðinn adj (dat) jiný, odlišný, rozdílnýfrábær adj vynikající, výborný, super

frásaga f (-u, -ur) příběhfrásögn f (-sagnar, sagnir) reportáž, vyprávění∼ af ferðinni; hefja frásögnina á þessu



freista – fulltrúi 32

freista v (gen) (-aði) 1. lákat, uvádět do po-kušení Hluturinn freistar mín ekki. 2. po-kusit se

frekar adv comp spíše, dost Það var frekar lítið að gera fyrir hádegi.

frekna f (-u, -ur) piha

frekur adj drzý, chtivý

frelsa v (acc) (-aði) 1. osvobodit ∼ þjóðina af ófriði 2. zachránit, očistit (se) (od pro-hřešku ap.) ∼ hann frá synd

frelsi n sg (-s) svoboda ∼ einstaklingsins

fremja v (acc) (framdi, framið) spáchat, dopus-tit se ∼ lögbrot

fremri adv comp první ze dvou, přední ∼

röðin první řada

fremur adv comp spíše, dost

fress m (-, -ar) kocour

frestur m sg (-s) oddech, přestávka, pauza

frétt f (-ar, -ir) zpráva

frétta v (acc) ( -i, frétt) dozvědět se Hvað er

að frétta? / Ég var að frétta að þú værir skilinn.

fréttamaður m (-manns, -menn) reportér

friður m sg (-ar) mír (friðarástand)

frí n (-s, -) prázdniny, volno

fríður adj pěkný, hezký fríð stúlka

frímerki n (-s, -) známka (na dopisy ap.)

frímínútur f pl (-mínútna) přestávka (ve školeap.)

frír adj volný, svobodnýfrjáls adj svobodný, volný

frjálslyndur adj liberální, svobodomyslný

frjósa v (frýs, fraus, frusum, frosið) zmrznout,zamrznout Hvers vegna frýs vatn?

frosinn adj 1. zmrzlý, zamrzlý 2. zmražený,mražený frosið grænmeti

froskur m (-s, -ar) žába

frost n (-s, -) mrázfróðlegur adj poučný, zajímavý fróðlegt erindi

fróður adj vzdělaný, znalý

frumatriði n (-is, -i) základy, hlavní principy

frumdýr n (-s, -) prvokfrumherji m (-a, -ar) průkopník

frumkvæði n sg (-s) iniciativa

frumstæður adj primitivní

frumsýning f (-ar, -ar) premiéra

frumtexti m (-a, -ar) původní texty, origi-nály

frumvarp n (-varps, -vörp) návrh zákona

frú f (-ar, -r) paní, vdaná žena

frysta v (acc) (-i, fryst) zmrazit, zamrazit ∼

kjötið, fiskinn

frystihús n (-s, -) mrazírna

frystir m (-s, -ar) mrazák, mraznička (frys-tikista)

fræ n (-s, -) semeno, semínko

fræða v (acc) (-ddi, -tt) informovat, vyučovat∼ hann um málið ∼st um e-ð refl učit se(o čem) Ég fór í skólann í nátturufræði-

tíma og fræddist um það hvernig ég sé það í landslaginu hvað jökullinn hopaði eftir ísöldina.

fræði f sg neskl/ n pl věda, nauka vera sterkur í fræðunum

fræðimaður m (-manns, -menn) učenec, vě-dec, odborník

frægur adj slavný

frændi m (-a, -ur) příbuzný, strýc, bratranec,

synovecfrænka f (-u, -ur) příbuzná, teta, sestřenice,neteř

fugl m (-s, -ar) pták

fullkominn adj kompletní, perfektní, doko-nalý

fullkomlega adv naprosto, úplně

fullnægja v (dat) (-ði, -t) uspokojit, vyhovět,splnit ∼ ósk sinni

fullorðinn adj 1. postarší, v letech (ro-skinn) 2. dospělý (fullvaxinn)

fulltrúi m (-a, -ar) zástupce, představitel



33 fullur – færa

fullur adj 1. plný (troðinn) 2. opilý(drukkinn)

fullveldisdagur m sg ( -s) Den nezávislosti(1. prosince)

fullyrða v (acc) (-ti, -t) zdůraznit, tvrdit Ég get leyft mér að fullyrða að mannréttindi hafi verið skert með þessum lögum.

fundur m (-ar, -ir) setkání, schůze

fura f (-u, -ur) borovice

furða f (-u, -ur) 1. údiv, úžas Það er mesta ∼. (undrun) 2. pl zázrak

furðulegur adj 1. podivný, fantastický 2.zvláštní, zajímavý

fúll adj zamračený, nevrlý

fylgi n sg (-s) podpora, opora, útěcha veita henni ∼

fylgja v (dat) (-di, -t) 1. vést, doprovodit ∼

henni til dyra (fara með) 2. podporo-vat, podpořit ∼ ráðum hennar (styðja)∼ e-u eftir sledovat (co) ∼ málinu fast eftir ∼st með e-u refl sledovat, pozoro-

vat, dávat pozor Ég fylgist með fréttum.fylla v (acc) (-ti, -t) naplnit, vyplnit ∼ ílátið

af vatni ∼ e-n opít (koho) ∼ reiði refl

rozčílit se, rozlobit se ∼ út vyplnit ∼ út eyðublað (útfylling)

fyllirí n (-s, -) flám, tah, mejdan

fyndinn adj vtipný

fyrir prep (acc, dat) pro (někoho apod.), za(sto korun apod.), před (časově) ∼ hel-

gina před víkendem ∼ ofan e-ð nad ně-čím ∼ austan na východě ∼ norðan nasever ∼ sunnan na jihu ∼ vestan na zá-padě

fyrirbæri n ( -s, -) fenomén, jev, úkaz

fyrirfram adv předem

fyrirgefa v (dat+acc) (-gef, -gaf, -gáfum, gefið)

odpustit, prominout ∼ honum þessa yfir-sjón fyrirgefðu promiňte, pardon

fyrirheit n (-s, -) (pří)slibfyrirlestur m (-rar/-urs, -rar) přednáška sæ-kja fyrirlestra hjá prófessornum

fyrirmynd f (-ar, -ir) předloha, vzorfyrirtæki n (-s, -) firma, společnost

fyrirvari m (-a, -ar) 1. oznámení, zpráva(frestur) 2. výhrada samþykkja tillö-guna með fyrirvara um þetta

fyrirverða v (-aði) ∼ sig stydět se Við þur- fum ekki að fyrirverða okkur þótt allt sé ekki í röð og reglu.

fyrr adv comp dřívefyrri adv comp předchozí, dřívější, první ze

dvou sá ∼

fyrrnefndur adj první (ze dvou možností),

prvně jmenovaný, dříve uvedenýfyrrum adv dříve než, již dřívefyrrverandi adj neskl bývalý, dřívějšífyrst adv prvně, nejdřívefyrst og fremst adv fráze hlavně, především,

zejména (aðallega)

fyrstur adj sup prvnífýla f sg (-u) 1. (odporný) puch, zápach,

smrad Það er fýla af ruslinu. 2. špatná ná-

lada, mrzutost (ólund) fara í fýlu mítšpatnou náladu

1fæða f sg (-u) jídlo, potrava2fæða v (acc) (-ddi, -tt) 1. krmit ∼ hann

og klæða (fóðra) 2. porodit, rodit ∼

barn (ala) ∼st refl narodit se Ég fæd-dist á Landsspítalanum laugardaginn 18.september 1999.

fæðing f (-ar, -ar) porod

fægja v (acc) (-ði, -t)

(vy)leštit, (vy)cídit Ég skil ekki allt þetta kjaftæði með ímyn-dun og raunveruleik, sagði stúlkan við barþjóninn, sem fægði glös og þurrkaði af borðinu fyrir framan hana.

fækka v (dat) (-aði) snížit, zmenšit ∼ fötumsundat si oblečení

fær adj 1. nadaný, schopný vera fær um e-ð (duglegur) 2. sjízdný, schůdný Vegu-rinn er orðin fær á ný. (farandi)

færa v (acc) (-ði, -t) 1. pohybovat (se),(po)hnout (se) Hann færði sig strax. (fly-tja) 2. přinést (koma með) ∼ e-m e-ð



Færeyingur – 2ganga 34

přinést (komu co) Hann heldur að þú færir henni gjafir. ∼ e-n í obléknout (koho)∼ hana í buxur ∼ e-n úr svléci (koho),svléknout (koho) ∼ hann úr fötunum ∼

sér e-ð í nyt využít (co), upotřebit (co)Nauðsynlegt er að þær komi að ákvörðu-num um hvernig vatn er notað til þess að ríki þeirra færi sér í nyt þekkingu þeirra,hæfni og vinnuframlag. ∼ sig přesunoutse, přemístit se Hann færir sig í annað sæti. ∼ til betri vegar zlepšit, vylepšitÉg reyndi líka að færa til betri vegar stof-nanastílinn tilgerðarlega sem leitast hafði

verið við að koma greininni í. ∼ úr staðposunout (se), mírně (se) pohnout, pře-místit (se) Ríkissjóður ætti annars að by-ggja hér hesthús, bætti hann við eftir ofur-litla umhugsun, hesthús, sem mætti færa úr stað alveg eins og tjöldin og matarsk-úrinn okkar. ∼st í aukana refl nabíratna síle Flóðin í Tékklandi og Þýskalandi

færast í aukana. ∼st í vöxt refl zvýšit,zvětšit Misskilningur á þessu hefur oft ko-

mið fram í spurningum til okkar og virðist vera að færast í vöxt. ∼st undan e-u refl

snažit se něco nedělat, snažit se vyhnoutdělání určité věci Það hefði sér fallið mjög svo þungt, en ekki séð það mögulegt að

færast undan. / Ég reyndi að færast un-dan, en þú krafðist þess.

Færeyingur m (-s, -ar) FaeřanFæreyjar f pl (-a) Faerské ostrovyfæreyska f (-u, -ur) faerština

færeyskur adj faerskýfæri n (-s, -) 1. příležitost gefa honum ∼ til að biðjast afsökunar (tækifæri) 2. do-sah, dostřel skjóta dýrið á tuttugu metra ∼

fögnuður m (fagnaðar, fögnuðir) radost, jásot, jásání

fölur adj bledýfönn f (fannar, fannir) závěj, sníh grafast í ∼

för f (farar, farir) cesta (výlet) ∼ hennar um

Asíu; búast til farar föstudagur m (-s, -ar) pátekföt n pl (fata) oblečení

G ggaddur m (-s, -ar) osten, bodlina

gaffall m (-s, gafflar) vidlička

gagga v (-aði) kvokat, kdákat Hænan gaggar.

gagn n (-s, gögn) 1. užitek Þetta ráð kemur henni að góðu ∼i. 2. pl data

gagnlegur adj užitečný, prospěšný

gagnrýna v (acc) (-di, -t) kritizovat ∼ orð hennar ákaf

gagnrýni f neskl kritika

gagnrýninn adj krititický (k čemu), kriti-zující (co, koho)

gagnvart prep (dat) 1. před (kým/ čím) 2.ve vztahu k (čemu)

gala v (gal, gól, gólum, grafið)/ v (-aði) kokrhat,zakokrhat Haninn galar.

galli m (-a, -ar) 1. chyba, nedostatek Það er galli á bókinni. 2. oděv, oblečení (pro ur-čitou příležitost) ∼ sig í galla; kuldagalli,

pollagalli gamaldags adj indecl 1. staromódní vera

orðinn gamaldags í klæðaburði 2. staro-bylý, starodávný ∼ húsgögn

gamall adj starý

gaman n sg (-s) legrace, zábava1ganga f (göngu, göngur) pochod (turistický

ap.)2ganga v (acc/gen)(geng, gekk, gengum, gengið)

1. jít (pěšky), procházet se ∼ inn; ∼ út (fara á fæti) 2. jezdit (autobus ap.),

jít (hodiny ap.) Vagninn gengur á 20 mí-nútna fresti. / Klukkan gengur. (hrey-fast) þetta gengur ekki to nepůjdeÞetta gengur ekki, meistarinn hefur an-nað og betra við sinn dýrmæta tíma að gera en hjala við börn. þetta gengur vel

jde to dobře, vše je v pořádku Frábært hvað þetta gengur vel hjá þér. hvað sem

á gengur ať se stane cokoliv; bez ohleduna to, co se stane Láttu börnin þín vita



35 gangbraut – gefa

að hvað sem á gengur þá elskar þú þau.um garð genginn pp hotový, skončený,vyřízený Þegar skilnaður er um garð gen-ginn sér hann oft hvernig stefndi að skil-naði á löngum tíma. úr sér genginn pp

obnošený Þær gera ekki mikið gagn vanb-únar með úr sér genginn útbúnað. ho-num gengur vel impers jde mu dobře(co), vede si dobře (v čem) Honum gen-gur vel og finnst mest gaman af því að læra að lesa. / honum gengur ágætlega með námið ∼st fyrir e-u refl organizo-vat (co) Hún gekkst fyrir því að keypt var

orgel í kirkjuna. (hafa frumkvæði aðe-u) ∼st inn á e-ð refl dohodnout se (načem), shodnout se (na čem) Hann gekkst inn á það að taka verkið að sér fyrir fasta upphæð. (samþykkja e-ð) ∼st við e-urefl přiznat se (k čemu), doznat se (k čemu)∼st við glæpnum (viðurkenna) ∼ aðe-u dohodnout se (na čem), shodnout se(na čem) ∼ að tilboðinu ∼ á bak orðasinna porušit (slib ap.), klamat (svíkja)∼

á e-n ptát se (opakovaně), naléhat∼

á hana (þráspyrja) ∼ á fjall lézt na horu,stoupat na horu Ég gekk á fjall í dag. ∼ ef-tir e-m přimět (koho), přemluvit (koho)Ég held hann taki þetta að sér en þú ge-tur þurft að ganga eftir honum. ∼ frá e-uurovnat (co), dát (co) do pořádku Það te-kur tíma að ganga frá öllu eftir skemm-tunina. ∼ fyrir mít přednost Þú verður að bíða, börnin ganga fyrir. ∼ í gegnum e-ðprotrpět, vytrpět (těžkou zkoušku ap.) ∼

í gegnum erfiða reynslu ∼ leiðar sinnar jít svou cestou, jít si po svých Þegar lestin hægði á sér við Mænishæðir, flýtti Óli sér á fætur og gekk leiðar sinnar út ganginn að dyrunum. ∼ um kráčet, chodit Kona hans gengur mjög snyrtilega um íbúðina.hvernig gekk? jak to šlo? hvað gengurá? co se děje? o co jde? gangi þér velměj se hezky

gangbraut f (-ar, -ir) přechod pro chodce

gangstétt f (-ar, -ir) chodník

gangur m (-s, -ar) chodba

gapa v (-ti, -að) 1. zívat ∼ og geispa (gínavið) 2. civět, zírat, čučet Ég stóð bara og gapti. (góna, glápa)

garðahlynur m (-s, -ir) klengarður m (-s, -ar) 1. zahrada (ræktað

svæði) 2. park (skemmtigarður ) 3.(ovocný) sad (ávaxtagarður) 4. (uni-verzitní) kolej (bústaður stúdenta)

garn n sg (-s) vlákno, příze spinna ∼

gas n (-s, gös) plyngat n (-s, göt) díragata f (-u, -ur) ulice

gatari m (-a, -ar) dírkovač, razníkgatnamót n pl (-a) křižovatkagaumur m sg (-s) gefa gaum að e-u věno-

vat pozornost (čemu), všímat si (čeho)gá v ( -ði, -ð) podívat se, ověřit si ∼ að e-u

podívat se (na co), ověřit si (co) ∼ að sérdávat pozor ∼ til veðurs zkontrolovat po-časí

gáfa f (-u, -ur) 1. talent, nadání 2. pl inteli-gence

gáfaður adj inteligentnígáshaukur m (-s, -ar) jestřábgát f sg (-ar) pozornost, opatrnostgáta f (-u, -ur) hádankageðjast v refl (-aðist) 1. ∼ e-m potěšit (koho)

Mér geðjast vel að skoðunum hennar. 2.∼ að e-u líbit se (co)

gefa v (dat+acc) (gef, gaf, gáfum, gefið) 1. dát,podat Gefðu mér bókina. (rétta) 2. dátobdarovat ∼ e-m e-ð ∼ e-ð upp á bátinn

nechat (čeho), přestat s (čím) (hættavið e-ð) ∼ eftir vzdát se (čeho) ∼ ef-tir frelsi sitt (láta undan) ∼ e-m áhann uhodit (koho) do tváře ∼ e-m e-ðinn dát (komu) lék Læknirinn gefur bar-ninu inn sýklalyf. (gefa lyf) ∼ e-m ek-kert eftir vyrovnat se (komu) Stúlkan ge-

fur stráknum ekkert eftir. ∼ e-m undirfótinn flirtovat (s kým) Strákurinn gefur stúlkunni undir fótinn. / Ég er að gefa þér

undir fótinn. (reyna við e-m)∼

í vletět,(rychle) přijet Bílstjórinn gefur í á gatna-mótunum. (keyra hratt) ∼ skepnum



gefinn – gervitungl 36

krmit zvířata ∼ spil rozdat karty ∼ tilbaka dát nazpátek, vrátit ∼ henni 100 krónur til baka (skila afgangi af pe-

ningum) ∼ til kynna naznačovat, uka-zovat (sýna) ∼ út vydat (co), publiko-vat Skáldið gaf út sína fyrstu ljóðabók.(útgáfa) ∼st upp refl vzdát se, podleh-nout ∼st vel/ illa refl lepšit se/ horšitse (počasí ap. ) Meðalið hefur gefist vel.vera vel gefinn pp být inteligentní Hún er falleg og vel gefin en allir karlmennirnir sem hún reynir að fara á stefnumót með eru vonlausir.

gefinn adj dohodnutý, stanovenýgegn adv/ prep (dat) proti (á móti)

gegna v (dat) (-di, -t) 1. poslouchat, uposlech-nout ∼ skipun hennar (hlýða) 3. odpo-vědět (ansa) 2. propustit (ze zaměstnáníap.) ∼ starfinu til bráðabirgða (rækja)

gegnt prep (dat) naproti, proti

gegnum prep (acc) skrz (í gegn)

geimfar n (-fars, -för) raketa, vesmírná loď

geimfari m (-a, -ar) kosmonaut

geimskip n ( -s, -) raketa, vesmírná loď

geimstöð f (-var, -var) vesmírná stanice

geimur m (-s, -ar) vesmír

geisladiskur m (-s, -ar) cd (nosič dat)

geisladrif n ( -s, -) cd mechanika

geisli m (-a, -ar) paprsek

geispa v (-aði) zívat Hann bjargaði alveg kvöldið fyrir mér því að ég var farin að geispa svo mikið. (gapa)

geit f (-ar, -ur) koza

gelta v (-i, gelt) štěkat Hundurinn gelti að gestunum.

gera v (acc) (gerði, gert) 1. dělat Hvað ert þú að gera? ∼ að gamni sínu dělat silegraci, žertovat Ég held að Páll hafi ve-rið að gera að gamni sínu. ∼ boð eftir

poslat pro Ég hvarf í burtu og ákvað að láta hana ekki sjá mig aftur fyrr en að hún myndi gera boð eftir mér formlega. ∼

e-ð að verkum způsobit (co), zapříčinit(co) Breytingarnar á lækningatækni hafa gert það að verkum að hægt er að gera að-gerðir sem voru óhugsandi fyrir hálfri öld.∼ e-m e-ð til geðs udělat (co komu) proradost Ég skrifa ekki fyrir markað, til að verða vinsæll eða gera öðrum til geðs. ∼

grein fyrir e-m vysvětlit (co) Hún kom á fundinn og gerði grein fyrir hlutverki sínu og skrifstofunnar. ∼ sér e-ð ljóst uvědo-mit si (co) Það var þá fyrst sem ég skildi,gerði mér raunverulega ljóst, hve heppin við höfðum verið. ∼ sér e-ð upp před-

stírat (co) Ég skrópaði iðulega eða gerði mér upp veikindi. ∼ sér grein fyrir e-uuvědomit si (co), chápat (co) Ég geri mér

fulla grein fyrir að vatnið er dýrmætasta auðlind okkar. ∼ upp á milli þeirraupřednostňovat, stranit (jednomu z nich)∼ upp hús renovovat dům Hann vinnur við að gera upp hús. (viðgerð) ∼ uppreikning založit účet (uppgjör) ∼ uppreikning vyrovnat účet ∼ út af við e-n

skoncovat (s kým) Manstu eftir konunni,sem ætlaði að gera út af við þig í brun-ninum? ∼ við e-ð opravit (co), spravit(co) Ingþór gerði við tvö dekkin svo fól-kið gæti haldið áfram ferð sinni. ∼ villuudělat chybu Að gera villu er mannlegt -að kenna öðrum um það er mannlegra. ∼

vísu složit báseň (čtyřverší) ∼ vísu um atburðinn gerðu svo vel prosím það erekkert við þessu að gera Nedá se nicdělat. það gerir ekkert til Na tom ne-záleží. To neva. ∼ sig til impers záležet(na čem) Það gerir ekkert til þó þú getir ekki borgað núna. ∼st refl stát se, stávatse Þetta gerist oft. (atburður) ∼st refl

stát se ∼st læknir, prestur (verða)

gerð f (-ar, -ir) 1. druh kaupa tölvu af sérsta-kri ∼ (tegund) 2. vzhled (snið) 3. verze(afbrigði)

gerður adj vytvořený, vyrobený

germynd f sg (-ar) činný rod (gramatika)gersamlega adv naprosto, absolutně, úplněgervitungl n ( -s, -) satelit (družice)



37 gestur – gleraugu

gestur m (-s, -ir) host1geta f sg (-u) schopnost hafa getu til að

vinna verkið þetta er engin ∼

to nicnení2geta v (acc) (get, gat, gátum, getað) 1. moci

Hann getur gert þetta. (vera fær um)2. hádat Gettu hver þetta er! (giska) 3.zplodit, být otcem ∼ barn við konunni 4.dosáhnout, docílit, dokázat ∼ sér orðstír (öðlast) ∼ e-s (gen) zmínit (co) Þess er ekki getið hvenær verkið hófst. (nefna) ∼

sér til um e-ð hádat Veistu hvaða mál þetta er? Nei, en ég get mér þess til að þetta sé ungverska. (giska)

geyma v (acc) (-di, -t) 1. uschovat, uložit ∼

bréfið á góðum stað (varðveita) 2. od-ložit, odsunout, odročit ∼ að gera e-ð

geymir m (-s, -ar) nádrž, kanystr

gifta v (acc) (-i, gift) oženit se, vdát se ∼ sigoženit se ∼st e-m refl vzít si (koho), ože-nit se

gifting f (-ar, -ar) 1. svatba kirkjuleg ∼ (hjó-

naband) 2. manželství (hjónavígsla)

giftur adj ženatý, vdaný

gil n (-s, -) rokle, roklina, soutěska

gilda v (-ti, -t) 1. být platný, platit (smlouvaap.) Þessi regla gildir í tvö ár. 2. nezáležet(na čem) Það gildir einu./ Mig gildir einu hverju þú svarar.

gildi n sg (-s) 1. platnost Reglan er enn í fullu ∼. 2. hodnota, cena Verkið missir ∼ sitt

við þetta. (verðleiki)gildra f (-u, -ur) past (na myši ap.)

gimbur f (-ar, -ar) jehně (ženského rodu)

gimsteinn m (-s, -ar) drahokam

girðing f (-ar, -ar) plot, oplocení

giska v (-aði) hádat reyna að ∼ á lausnina

gista v (-i, gist) přenocovat, přespat ∼ á hó-teli um nóttina

gífurlegur adj obrovský

gígur m ( -s, -ir/ -ar) kráter

gíraffi f (-u, -ur) žirafa

gítar m (-s, -ar) kytaragjald n (-s, gjöld) poplatek, sazba, taxa

gjalda v (acc/gen) (geldur, galt, guldu, goldið)1. (za)platit ∼ 100 þúsund fyrir jörðina ∼ e-m e-ð zaplatit (komu co) ∼ honum skatt 2. oplatit, vrátit ∼ honum í sömu mynt, ∼ líku líkt 3. (gen) trpět, platit (zaco) ∼ fyrir synda

gjaldeyrir m sg (-s) cizí měnagjaldeyrisdeild f (-ar, -ir) směnárnagjaldkeri m (-a, -ar) pokladnígjaldmiðill m (-ils, -lar) měna

gjaldskrá f (-r, -r) tarif, sazba (za plyn ap.)gjarna adv gjarna(n) rád, ochotněgjá f (-r, -r) rokle, stržgjósa v (dat) (gýs, gaus, gusum, gosið) tryskat,

řinout se, soptit (horký pramen ap.) Hve-rinn gýs hátt í loft upp.

gjóta v (dat) (gýt, gaut, gutum, gotið) 1. vrh-nout (koťata ap.) kötturinn gýtur (alaafkvæmi) 2. klást jikry, třít se (ryby)

(um fiska)gjöf f (gjafar, gjafir) dar, dárekgjöra = geraglaður adj šťastný, mající radostglampa v impers (-aði) 1. rozzářit se, zajisk-

řit, svítit (oči) 2. třpytit se, mihotat seglampi m (-a, -ar) svit, záblesk ∼ frá kerti

glansandi adj lesklýglas n (-s, glös) sklenice

glata ztratit ∼ þessum hæfileika fyrir fullt og allt

gleði f neskl radostgleðja v (acc) (gleð, gladdi, glöddum, glatt ) udě-

lat radost, potěšit ∼ hann með gjöfum; þessi frétt gleður mig mjög ∼st refl rado-vat se, mít potěšení ∼st við komu þeirra;∼st yfir sigrinum

glens n sg (-s) žertování, škádlení fara oft með ∼

gler n (-s, -) sklogleraugu n pl (-augna) brýle



gleyma – grein 38

gleyma v (dat) (-di, -t) zapomenout ∼ bókinni þar

gleypa v (acc) (-ti, -t) polykat, spolknout ∼

matinn

gliðna v (-aði) uklouznout, sklouznout Al-menningur fann að jörðin var að gliðna undir fótum fólks. (renna) ∼ í sundurrozpadnout se Ég heyrði sagt, að hann væri til þess að grindin í baðstofunni glið-naði ekki í sundur.

glíma v (-di, -t) zápasit, bojovat ∼ við hann

gljá v (-ði, -ð) lesknout se Það gljáir á

vatnsflötinn.gljáandi adj lesklý, jasný, zářivý

glotta v (-i, glott) 1. uculovat se 2. smát se,řehtat se na celé kolo

glottandi adj ušklíbající se

glóormur m (-s, -ar) světluška

gluggatjald n (-s, -tjöld) závěs, záclony

gluggi m (-a, -ar) okno

glæpi m (-s, -ir) zločinglæpur m (-s, -ir) zločin ∼ gegn mannkyninu, fremja glæap

glær adj průhledný

glæra f (-u, -ur) průhlednost

glæsilegur adj 1. nádherný 2. skvělý

glöggur adj 1. bystrý, jemný 2. jasný,zřejmý (greinilegur)

gnæfa v (-ði, -t) ∼ yfir dominovat, tyčit se

Kirkjan gnæfir hátt yfir önnur hús í bor-ginni.

Go neskl Go (desková hra)

goggur m (-s, -ar) zobák

gola f sg (-u) lehký vánek, větřík

golf n sg (-s) golf

gorkúla f (-u, -ur) prašivka, (nejedlá) houba

gos n (-s, -) 1. nealkoholický nápoj (dryk-kur) 2. výbuch sopky kröftugt ∼

gosdrykkur m (-jar, -ir) limonáda

Góða nótt. věta Dobrou noc.

Góðan dag(inn). věta Dobré ráno. Dobrýden.

góðgæti n sg (-s) lahůdka, delikatesa (sæl-gæti)

góður adj dobrýgólf n (-s, -) podlahagólfklútur m (-s, -ar) hadr (na podlahu)góna v (-di, -t) čučet, civět, koukat s otevře-

nou pusou, zírat ∼ á hana eins og tröll á heiðríkju

grafa v (acc) (gref, gróf, grófum, grafið) 1. kopat∼ skurð (gera holu) 2. pohřbít, pocho-

vat ∼ líkið í kirkjugarðinum (greftra)3. (vy)rýt ∼ nafn sitt á steininn (skeraí)

grafkyrr adj nehybný, bez hnutígramm n (-s, grömm) gramgramur adj rozzlobený, rozčilený, naštvanýgrannur adj hubený, vychrtlýgras n (-s, grös) tráva Skepnurnar bíta gras.grasafræði f neskl botanika

graslaukur m sg ( -s) pažitkagrautur m (-ar, -ar) kaše z obilovingráða f (-u, -ur) stupeň (hodnosti ap.)gráðugur adj nenasytný, lačný, hltavýgráhærður adj šedovlasý, prošedivělýgrár adj šedýgráta v (acc) (græt, grét, grétum, grátið) plakat,

brečet ∼ sárt; ∼ eins og barn; ∼ yfir/út af þessu

grátur m sg (-s) pláčgreftra v (acc) (-aði) pohřbít ∼ hann í kir-

kjugarðinum 1greiða f (-u, -ur) hřeben2greiða v (acc) (-ddi, -tt) 1. (za)platit ∼

vöruna út í hönd (borga) 2. (u)česat ∼

hár sitt; ∼ sér greiði m (-a, -ar) laskavost, služba (pro ka-

maráda ap.) gera e-m ∼ (hjálp)

greiðsla f (-u, -ur) platbagrein f (-ar, -ar) 1. článek (psaný) ∼ ef-tir hana (blaðagrein) 2. větev (stromu



39 greina – gufa

ap.) greinarnar á trénu (á tré) 3. před-mět, obor, specializace (fag) 4. odstavec(lagagrein)

greina v (acc) (-di, -t) 1. oddělit, vydělit ∼

skemmda vöru frá óskemmdri 2. určit,stanovit ∼ hljóð 3. vyprávět ∼ honum nákvæmlega frá reynslu sinni ∼ á impers

rozcházet se (v názorech), mít jiný názorOkkur greinir á um málið. ∼st refl rozvět-vovat se, větvit se

greinarmerki n (-s, -) interpunkční zna-ménko

greinilega adv zřejmě, jasněgreinilegur adj zřejmý

greinir m (-is, -ar) člen (gramatický)óákveðinn ∼ neurčitý člen

greip f (-ar, -ar) sevření, stisk

greni n (-s, -) 1. doupě, brloh (zvířete) skríða ínn í ∼ð 2. smrk (trjátegund)

gretta v (acc) (-i, grett) ušklíbat se, šklíbit se∼ sig framan í hann

Grikki m (-a, -ar) ŘekGrikkland n (-s, -lönd) Řecko1grilla v (acc) (-aði) grilovat (um mat)2grilla v (-ti, -t) být si vědom, uvědomit si

grimmur adj divoký, krutý, urputný

grindverk n (-s, -) plot, oplocení, mříže

gríma f (-u, -ur) maska, škraboška

grín n sg (-s) legrace Það er ekkert grín!

grínmynd f (-ar, -ir) komediegrípa v (acc) (gríp, greip, gripum, gripið) 1. po-

padnout, uchopit, chopit se (čeho) ∼ hní- finn; ∼ tækifærið (þrífa) 2. pochopitÉg gríp þetta alls ekki. (skilja) 3. chy-tit (henda á lofti) ∼ fram í fyrire-m přerušit (koho) Vertu ekki að grípa

fram í, ég var ekki búinn að tala. ∼ íšáhnout, uchopit ∼ fast í handfangið ∼

til aðgerða přijmout opatření, podnik-

nout kroky Áhrifavaldar í samfélaginu og bæjar- og sveitarfélög eru hvött til að grípa til aðgerða sem duga til að tryggja öryggi í

samfélaginu, með því að hefta aðgengi að vopnum og eftirspurn eftir þeim í samféla-ginu.

grís m (-s, -ar) selegríska f (-u, -ur) řečtinagrískur adj řeckýgrjón n (-s, -) zrno, krupicegrjót n sg (-s) kamenígróa v (græ, greri, grerum, gróið) 1. (za)hojit se

Sárið grær fljótt. (verða heill) 2. růst,vyrůstat Það grær vel á láglendi. (vaxa)

gróður m (-s, gróðrar) rostlinstvo, vegetacegróðurhús n (-s, -) skleníkgróðurlaus adj bez vegetacegróðursetja v (acc) (-setti, -sett) sít, vysadit

∼ tré

grófur adj hrubý, drsný (látka ap.) gróft mjöl; gróf mistök

gruggugur adj kalný, zakalený, špinavýgruna v (acc) (-aði) 1. tušit Mig grunar að

þetta sé einhver gömul lygi sem var einu

sinni einhverjum í hag. 2. mít podezření,podezřívat, mít dojem, domnívat se ∼

hana sterklega um þjófnaðinn

grund f (-ar, -ir) zelená pláň, rovinagrundvöllur m (-vallar, -vellir) základ grun-

dvöllurinn undir starfseminni

grunnskóli m (-a, -ar) základní školagrunnur adj mělkýgrunur m sg (-s/ -ar) podezření (grunsemd)

Grænland n (-s, -lönd) GrónskoGrænlendingur m (-s, -ar) Gróňangrænlenska f (-u, -ur) grónštinagrænlenskur adj grónskýgrænmeti n sg (-s) zeleninagrænmetisæta f (-u, -ur) vegetariángrænn adj zelenýgröf f (grafar, grafir) hrobguð m (-s, -ir) bůhguðleysi n sg (-s) ateismusgufa f (-u, -ur) pára



gull – hagræða 40

gull n (-s, -) zlatogullinn adj zlatýgulrófa f (-u, -ur) tuříngulrót f (gulrótar, gulrætur) mrkevgulur adj žlutýgusa f (-u, -ur) vystříknutí (vody ap.)gúmmí n (-s, -) guma (materiál)gúrka f (-u, -ur) okurkagyðingalegur adj židovskýgyðingatrú f sg (-ar) židovstvígyðingdómur m (-s, -ar) židovstvígyðingur m (-s, -ar) Žid

gylltur adj (po)zlacenýgæða v (acc/dat) (-ddi, -tt) 1. obdařit, obda-rovat, vybavit ∼ e-n e-u (acc) obdarovat(koho čím) 2. ∼ e-m á e-u (dat) pozvat(koho na co) ∼ gestunum á matnum

gæfur adj klidný, přívětivý, mírnýgægjast v refl (-ðist, -st) kouknout se, mrk-

nout se ∼ í bókina gæludýr n (-s, -) domácí zvíře, miláček, maz-

líček

gælunafn n (-s, -nöfn) přezdívkagær adv í ∼ včeragæra f (-u, -ur) (ovčí) kůže s rounemgæs f (-ar, -ir) husagæta v (gen) (-ti, -t) 1. chránit, střežit (varð-

veita) 2. dávat pozor Það er algengt að fólk fái oft sýkingar og þurfa því að gæta sín þegar er kalt úti og fara í heita potta

þar sem eru milljónir sýkla. 3. hlídat, sta-rat se, pečovat ∼ dyranna vandlega (hafa

eftirlit með)gætni f neskl opatrnost, pečlivostgætt f (-ar, -ir) prostor ve dveříchgætur f pl (gætna) gefa e-u ∼ věnovat po-

zornost (čemu)göngubrú f (-brúar, -brýr) most pro pěšígönguferð f (-ar, -ir) výlet, procházkagöngukort n ( -s, -) turistická mapagönguleið f (-ar, -ir) turistická stezkagönguskór m (-s, -r) boty na turistiku, po-

horkygöngustígur m (-s, -ar) stezka, pěšinagöngutúr m (-s, -ar) procházka

H hHa? věta Pardon? Co?

haf n (-s, höf) moře, oceánhafa v (acc) (hef, hafði, höfðum, haft) 1. mít,

vlastnit ∼ farangurinn tilbúið; ∼ hníf í hendi (vera með) 2. cítit se ∼ það gott (líða) ∼ áhuga á e-u zajímat se (o co),mít zájem (o co) ∼ áhuga á bókmenntum ∼ e-ð að engu nevšímat si, ignorovatAfsakið, ég hafði merkið að engu. . . ∼ e-ðá orði zmínit (co) ∼ e-ð á sér mít (co)u sebe (v kapse ap.) ∼ miðann á sér ∼

gaman af e-u mít radost / požitek, uží-vat si ∼ í sig og á mít dostatek na živo-bytí ∼ rétt fyrir sér mít pravdu Ég hafði rétt fyrir mér eins og ég vissi alltaf. ∼ sigí burt ztratit se, stáhnout se ∼ uppi áe-m nalézt (koho) reyna að ∼ uppi á ho-num (finna) Ég hef gaman af því! věta

Líbí se mi to!

hafís m (-s, -ar) kra, oceánský led

hafna v (dat) (-aði) odmítnout ∼

tilboðinu (neita)

hafnargarður m (-s, -ar) molo

hafragrautur m (-s, -ar) ovesná kaše

haförn m (arnar, ernir) orel mořský

haga v (dat) (-aði) 1. chovat se ∼ sér vel (he-gða) 2. seřadit, uspořádat ∼ þessu þan-nig (skipa fyrir)

hagfræði f neskl ekonomie

hagfræðingur m (-s, -ar) ekonomhagi m (-a, -ar) pastvina, pastva

hagnaður m s (-ar) zisk, profit hreinn ∼

hagræða v (dat) (-ddi, -tt) 1. upravit, urov-nat, srovnat 2. udělat si pohodlí, uvolnitse ∼ sér 3. zacházet (s čím) hospodárněji∼ hlutunum



41 hagstæður – hálf

hagstæður adj příhodný

hagur m (-s, -ir) 1. okolnost 2. finance, pe-

něžní prostředky ∼

fyrirtækisins batnar.3. výhoda Þetta er honum í hag.

haka f (höku, hökur) brada

haki m (-a, -ar) krumpáč

halda v (acc) (held, hélt, héldum, haldið) 1. do-mnívat se, věřit Ég held að þessi maður sé afskaplega einmanna. (telja) 2. (dat)

držet Ísinn heldur ekki. 3. (acc) pořádat ∼

veislu 4. (acc) (do)držet (slib ap.) ∼ orð sín ∼st refl trvat, pokračovat þetta hefur

haldist fram á þennan dag ∼st í hendurrefl držet se za ruce Þau haldast í hendur.∼ á e-u držet (co), nést (co) ∼ á bókinni í hendinni ∼ áfram pokračovat ∼ áfram með verkið ∼ eftir podržet si, uchovatsi, neztratit ∼ eftir hluta af bókunum ho-num helst uppi stačit, vystačit haltukjafti věta buď zticha

hali m (-a, -ar) ocas, ohon (rófa, skott)

halla v (dat) (-aði) naklonit se, nahnout se ∼

sér zdřímnout si, schrupnout si ∼ sér á rúmið

halli m sg (-a) sklon, naklonění

hamar m (-s, hamrar) kladivo

hamast v (-aðist) refl lopotit se, dřít vera að ∼ í heyskap

hamborgari m (-a, -ar) hamburger

hamfarir f pl (-a) pohroma

hamingja f (-u, -ur) štěstí (spokojenost) finna hamingjuna hjá honum

hamingjusamur adj šťastný, spokojený

hana pron 3 pers acc sg f ji

handa prep (dat) pro (někoho)

handan prep/ adv na druhé straně ∼ árinnar fyrir ∼ po, za er nokkuð fyrir ∼?

handbolti m (-a, -ar) házená

handbók f (-bókar, -bækur)

průvodce (kniha),příručka

handfang n (-fangs, -föng) klika (u dveří)

handklæði n (-s, -) ručníkhandleggur m (-jar/ -s, -ir) paže

handrit n (-s, -) rukopishandsama v (acc) ( -aði) zajmout Steinar sem hafa verið handsamaðir á þennan hátt eru teknir af borðinu og haldið til haga.

hanga v (hangi, hékk, héngum, hangið) 1. vi-set Spegillinn hangir á veggnum. 2. leno-šit, flákat se ∼ inni allan daginn

hani m (-a, -ar) kohouthann pron 3.pers nom sg m on

hanna v (acc) ( -aði) navrhovat (šaty ap.) ∼

húsgagn hans poss pron m jehohanski m (-a, -ar) rukavicehappdrætti n (-s, -) loterieharðdiskur m (-s, -ar) harddisk, pevný diskharður adj tvrdýharkalega adv tvrdě, krutě, nelítostněharmleikur m (-s, -ir) tragédie, neštěstí

harpa f (hörpu, hörpur) harfahart adv rozhořčeně, vášnivěhass n sg (-) hašišhata v (acc) (-aði) nenávidět ∼st við e-n refl

nenávidět (koho), mít odpor (ke komu)hattur m (-s, -ar) kloboukhatur n sg (-s) nenávisthaus m (-s, -ar) hlavahaust n (-s, -) podzim

hausta v (-aði) (podzim) přijít Það haustar svo hratt að farfuglarnir hafa ekki undan við að stinga af til heitu.

hádegi n (-s, -) polednehádegismatur m sg (-ar) obědháður adj (dat) závislý vera ∼ e-m háhyrningur m (-s, -ar) kosatka draváhákarl m (-s, -ar) žralokhálendi n sg (-s) vysočina

hálf predp 1. poloviční ∼myrkur, ∼vaxinn,∼ fullur 2. téměř ∼nakinn, ∼brosandi,∼hlæjandi



hálfa – heimild 42

hálfa f af e-s hálfu jménem (koho), za(koho)

hálfgerður adj více méněhálfskýjað adj zatažený

hálftími m (-a, -ar) půl hodina, třicet minut

hálfur adj poloviční

hálka f (-u, -ur) náledí

háll adj kluzký, klouzavý

háls m (-, -ar) krk

hálsklútur m (-s, -ar) 1. šátek (kvenn-manns) 2. kravata (karlmanns)

hámark n sg (-s) maximum1hár n (-s, -) vlas2hár adj vysoký

hárbursti m (-a, -ar) kartáč na vlasy

hárþurrka f (-u, -ur) fén

háseti m (-a, -ar) námořník

háskólanemi m (-a, -ar) vysokoškolský stu-dent

háskóli m (-a, -ar) univerzita

hástig n (-s, -) 3. stupeň stupňování, super-lativ

hásuður n sg (-s) přesný jih

hásæti n (-s, -) trůn

hátalari m (-a, -ar) reproduktor, bedýnky

hátíð f (-ar, -ir) svátek, svátky (Vánoce ap.)Það voru allir heima yfir hátíðarnar.

hátíðlegur adj 1. sváteční 2. slavnostní 3.obřadní, ceremoniální

hátt adv vysoko

hátta v (acc) (-aði) 1. jít spát, svléknout se ∼

ofan í rúm (fara úr) 2. (dat) připravit,zařídit Málinu er þannig háttað. (haga)

háttur m (-ar, hættir) 1. zvyk Það er hát-tur hans að ganga út. (venja) 2. způ-sob, cesta á e-n hátt 3. druh þess hát-

tar (gerð) 4. způsob (gram.) (oznamo-vací ap.)

hávaði m sg (-a) hluk, rámus

hávaxinn adj vysokýhávær adj hlučný, hlasitý

hefðbundinn adj tradičníhefill m (-s, heflar) hoblíkhefja v (acc) (hef, hóf, hófum, hafið) 1. začít ∼

verkið; ∼ ferðina (byrja) 2. zvednout ∼

steininn á loft (lyfta) ∼st refl začínat,začít Sagan hefst í Reykjavík en gerist að mestu vestur á fjörðum eða í Strandasý-slu.

heftari m (-a, -ar) sešívačka (nástroj)hefti n (-s, -) 1. sešit, notes (blokk) 2. sva-

zek annað ∼ af ritinu hegða v (-aði) ∼ sér chovat se ∼ sér asna-

lega hegðun f sg (-ar) chováníheiðarlegur adj čestnýheiði m (-a, -ar) pláň, vřesovištěheiðni f neskl pohanstvíheiður adj jasný, bezmračnýheift f (-ar, -ir) zášť

heilagur adj svatýheilbrigði n sg (-s) zdraví andleg ∼

heilbrigður adj zdravý heilbrigt líf

heild f (-ar, -ir) celekheili m (-a, -ar) mozekheill adj 1. celý, úplný heilar tölur celá

čísla 2. upřímnýheillandi adj neskl okouzlující, půvabný1heilsa f sg (-u) zdraví Heilsan fer batnandi.2heilsa v (dat) (-aði) 1. (po)zdravit ∼ honum

með handabandi 2. pozdravovat biðja in-nilega að ∼ henni því er ekki að ∼ bo-hužel ne Ertu með ferðakorti? Nei, því er ekki að heilsa. ∼ upp á zaskočit, zavítat(ke komu) ∼ upp á hana

heim adv domůheima adv domaheiman adv pryč z domu fara að ∼

heimild f (-ar, -ir) 1. povolení ∼ fyrir framkvæmdar (leyfi) 2. zdroj, pramenrannsaka heimildirnar



43 heimili – hetja

heimili n (-s, -) domov

heimilisfang n (-s, heimilisföng) adresa

heimilistæki n (-s, -) domácí spotřebičheimsálfa f (-u, -ur) kontinent, pevnina

heimsfrægur adj světově proslulý

heimska f (-u, -ur) hloupost

heimskupar n (-s, heimskupör) hloupé cho-vání

heimskur adj hloupý

heimsókn f (-ar, -ir) návštěva

heimspeki f neskl filozofie

heimsstyrjöld f (-aldar, -aldir) světová válka

heimsækja v (acc)(-sæki, -sótti, -sóttum, -sótt)

navštívit ∼ hann á spítalann

heimta v (acc) ( -aði) požadovat (co), vyža-dovat (co) ∼ þjónustu af henni

heimur m (-s, -ar) svět ferðast um heiminn

heimþrá f (-r, -r) stesk po domově, nostalgievera með ∼

heita v (acc) (heiti, hét, hétum, heitið) 1. jmeno-vat se Ég heiti Jón. 2. (dat) slíbit (lofa)∼ e-u e-ð slíbit (komu co) ∼ honum hjálp

heiti n ( -s, -) jméno

heitur adj horký

hekla v (acc) (-aði) háčkovat Amma kom með rosalega fína peysu handa mér sem hún heklaði.

heldri adj comp lepší ∼ kona 1

heldur adv comp spíše, dosti2heldur conj ale, (na) místo toho Hann fer

ekki til Þýskalands á morgun með hinum nemendunum heldur ætlar hann að fara með foreldrum sínum þangað í næsta má-nuði.

helgi f (-ar, -ar) víkend

helgur adj svatý, posvátný ∼ maður

hella v (dat) (-ti, -t) lít, nalít ∼ vatni úr

flöskunni í glasið ∼

e-u niður rozlít, vylít∼ mjólk niður

hellir m (-s, -ar) jeskyně

helmingur m (-s, -ar) polovinahelstur adj sup hlavní

helvíti n sg (-s) peklo helvítið þitt! tyblázne! helvítis asni sakramentskyhenda v (dat) (-ti, -t) 1. hodit, vyhodit, od-

hodit ∼ ruslinu í tunnuna (kasta) 2. vy-hodit, zahodit (zbavit se) (fleygja) 3.(acc) chytit, uchopit ∼ vopnið (grípa) 4.impers stát se, přihodit se Þetta hefur hent mig þrisvar á stuttum tíma með tilhey-randi háum hita og vanlíðan. ∼st refl hnátse, řítit se, uhánět Hrikalega fyndið að fyl-

gjast með honum hendast fram og aftur og fá allan snjóinn yfir sig. ∼ gaman aðe-m dělat si (z koho) legraci

hengja v (acc) (-di, -t) pověsit (kabát na vě-šák ap.) ∼ kápuna á snaga

hennar poss pron f jejíhenta v (-aði) vyhovovat, hodit se Þetta hen-

tar mér illa.heppilegur adj vhodný, přiměřenýheppinn adj šťastný (mající štěstí)

heppnast v refl (-aðist) impers podařit se,dobře dopadnout Hann heldur að hann stjórni því þegar honum heppnast að spila mátulega.

heppni f neskl štěstí (náhoda) hafa heppnina með sér

her m (-s, -ir) armáda, vojskoherbergi n (-s, -) místnostherða v (acc) (-ti, -t) 1. tvrdit, kalit ∼ mál-

minn, stálið 2. přitvrdit, zesílit∼

sóknina 3. ∼ sig pohnout (s prací ap.) ∼ sig við verkið

herðar f pl (-a) ramenaherlið n sg (-s) vojsko, vojáci senda ∼ til

landsins hermaður m (-manns, -menn) vojákherra m (-a, -ar) pánherstöð f (-var, -var) vojenská základnahesthús n (-s, -) stájhestur m (-s, -ar) kůňhetja f (-u, -ur) hrdina



hey – 1hlaða 44

hey n (-s, -) seno

heybindivél f (-ar, -ar) stroj na balení balíků

slámy1heyja v (-aði) dělat seno ∼ túnið 2heyja v (acc) (háði, háð) vést (kampaň ap.)

∼ orustu

heyra v (acc) (-ði, -t) 1. slyšet (vnímat slu-chem) ∼ mannamál (skynjun) 2. slyšet(být svědkem) Ég hef heyrt að Ísland sé svo fallegt land. (vitneskja) 3. poslou-chat, dávat pozor Heyrðu mig nú. gottað heyra í þér věta rád tě slyším

heyrn f sg (-ar) sluch hafa góða ∼

heyskapur m (-ar, -ir) senoseč

heyvagn m (-s, -ar) vůz na seno

héðan adv odsud

hér adv zde

hérað n (-s, héruð) kraj, oblast ferðast um allt ∼ið

héri m (-a, -ar) zajíc

hérlendis adv v této zemihérna adv zde

hika v (-aði) váhat ∼ við að gera e-ð váhat(co) udělat

hilla f (-u, -ur) police

himinn m (-s, himnar) obloha, nebe

hindra v (acc) (-aði) brzdit, zdržovat, překá-žet ∼ framkvæmdir

hindrun f (-ar, -ir) překážka, závora

hingað adv sem (směrem k)1hinn pron ten2hinn gr člen určitý (gramatika)

hins vegar adv na druhou stranu, naprotitomu

hirða v (acc) (-ti, -t) 1. sebrat, posbírat ∼ um-búðirnar 2. mýt se, čistit ∼ líkama sinn ∼ um e-ð starat se, pečovat (o co) um

vélarnar hirsla f (-u, -ur) truhla, komoda, úschovna ∼

undir peninga

hissa adj neskl překvapený Ég er hissa að það skuli vera svona umræða í landi eins og Íslandi.

hita v (acc) (-aði) ohřát, zahřát ∼ henni á höndunum ∼ kaffi vařit kávu ∼ sig upprozehřát se, zahřát se

hitabrúsi m (-a, -ar) termoskahitamælir m (-s, -ar) teploměrhitaveita f (-u, -ur) dodávka teplé vody, vy-

tápěníhiti m (-a, -ar) 1. teplota (vzduchu ap.) 2.

teplota (horečka) (sótt )

hitna v (-aði) 1. hřát 2. impers zahřát se Mér er farið að hitna í kinnum.

hitta v (acc) (-i, hitt) 1. potkat ∼ hana af tilviljun 2. trefit ∼ naglann á höfuðið (hæfa) ∼st refl potkat se Þau hittast oft í viku.

hjarn n sg (-s) (tvrdý a zmrzlý) sníhhjarta n (-a, hjörtu) srdce hafa ∼ð á réttum

stað

hjartakveisa f (-u, -ur) angínahjá adv/ prep (dat) uhjálmur m (-s, -ar) helma (hokejistická)hjálp f (-ar, -ir) pomochjálpa v (dat) (-aði) pomoci ∼ henni við ver-

kið ∼st að refl pomoci jeden druhému Þær hjálpuðust að við verkið.

hjálparsögn f (-sagnar, -sagnir) pomocné slo-veso

hjól n (-s, -) (jízdní) kolohjóla v (-aði) jet na kole Ég hjóla alltaf í skó-lann á morgnanna.

hjólbörur f pl (-a) kolečko (nářadí), trakař,dvoukolák

hjólhýsi n ( -s, -) karavan, obytný přívěshjón n (-s, -) sezdaný párhjónaband n (-s, hjónabönd) manželstvíhjúkrunarkona f (-u, -ur) sestřička, ošetřo-

vatelkahlað n (-s, hlöð) dvůr (statku ap.) aka úr ∼i 1hlaða f (-u, -ur) stodola safna heyinu í hlöðu



45 2hlaða – hlýr

2hlaða v (acc) (hleð, hlóð, hlóðum, hlaðið) 1. po-stavit (zeď ap.) ∼ vegg 2. naložit, naklá-dat ∼ bátinn; ∼ bílinn (varningi) 3. nabít(zbraň ap.) ∼ byssuna ∼ á e-n e-u naku-pit, navršit, naložit (co na koho) ∼ á hana verkefnum

hlaðinn adj naloženýhlakka v (-aði) těšit se ∼ til e-s těšit se (na

co) ∼ til ferðarinnar; ∼ til jólanna ∼ yfire-u mít škodolibou radost (z čeho) ∼ yfir óförum annarra

hlass n (hlass, hlöss) náklad (zboží ap.)

hlaup n ( -s, -) běhhlaupa v (hleyp, hljóp, hlupum, hlaupið) 1. utí-kat, běžet ∼ upp á veg 2. srazit se (šatyap.) Jakkinn hefur hlaupið í þvotti. (umföt) ∼ á sig udělat chybu Sæl aftur,svona getur maður hlaupið á sig ef ma-ður les ekki nógu vel yfir færslurnar! (mi-stök) ∼ yfir e-ð přeskočit, vynechat (co)∼ yfir einn kafla

hlaupabóla f sg (-u) neštovice

hláka f (-u, -ur) oteplení, táníhlátur m (-urs, -rar) smíchhleri m (-a, -ar) 1. okenice 2. poklop, padací

dveřehleypa v (acc) (-ti, -t) srazit (mléko ap.),

ztuhnout ∼ skyrið ∼ af vystřelit ∼ af byssunni ∼ brúnum mračit se ∼ e-minn vpustit (do místnosti ap.) ∼ henni inn í húsið ∼ e-m upp rozlobit, rozčí-lit (koho) Það var sýnilega ómögulegt að hleypa honum upp að þessu sinni. ∼ hestihnát tryskem (koně) ∼ niður spláchnout(záchod ap.)

hlé n (-s, -) 1. pauza, zastávka stutt ∼

(dvöl) 2. úkryt, přístřeší ∼ fyrir stormi 3. pauza, přestávka gera ∼ á máli sínu

1hlið f (-ar, -ar) 1. strana (pravá ap.) ∼in á húsinu 2. úhel pohledu, hledisko Þetta er ný ∼ á málinu.

2

hlið n (-s, -) brána, brankahlíð f (-ar, -ar) svah, stráň, kopec ganga niður ∼ina

hljóð n (-s, -) zvuk

hljóða v (-aði) vykřiknout ∼ hátt; ∼ sáran

(æpa)hljóðfæri n (-s, -) hudební nástroj

hljóðkort n ( -s, -) zvuková karta

hljóðlátur adj tichý hljóðlátt umhverfi

hljóðlega adv potichu, tiše

hljóðmerki n (-s, -) zatroubení (u auta),zvukový signál

hljóður adj tichý, klidný

hljóma v (-aði) znít Lagið hljómar vel.

hljómsveit f (-ar, -ir) orchestr; skupina (hu-dební); kapela (roková ap.) ∼in leikur tó-nverk.

hljóta v (hlýtur; hlaut, hlutu, hlotið ) 1. obdr-žet, dostat ∼ viðurkenningu (hlotnast)2. muset Hún hlýtur að þekkja lögin í he-imalandi sínu. (verða)

hlusta v (-aði) poslouchat (rádio ap.) ∼ áe-ð poslouchat (co.) ∼ með öðru eyranu

á útvarpið hlutafélag n (-lags, -lög) společnost s ručením

omezeným

hlutdeild f (-ar, -ir) část

hluti m (-a, -ar) část síðari ∼ verksins

hlutur m (-ar, -ir) 1. věc Þetta er sjálfsagður hlutur. (gripur) 2. podíl, část eiga hlut í

fyrirtækinu (hluti)

hlutverk n ( -s, -) 1. úkol fá honum sérstakt ∼

(verkefni) 2. role, úloha (ætlunar-verk)

hlykkjóttur adj klikatý

hlynur m (-s, -ir) javor

hlýða v (dat) (-ddi, -tt) 1. poslouchat (ro-diče ap.) ∼ honum orðalaust 2. poslou-chat (báseň ap.) ∼ kvæðinu 3. hodit se(být vhodný) Það þykir ekki hlýða að þú reyki sígarettur hér.

hlýja f sg (-u) 1. teplo vor ∼

, sólskins ∼

2.vřelost, srdečnost hjarta ∼

hlýr adj teplý



hlægilegur – hóta 46

hlægilegur adj 1. zajímavý, zábavný (fyn-dinn) 2. směšný (afkáralegur)

hlæja v (hlæ, hló, hlógum, hlegið) smát se ∼ af hjartans lyst ∼ að e-m smát se (komu)∼ að honum

hlæjandi adj smějící sehlöðuloft n (-s, -) seníkhnakki m (-a, -ar) zátylek, šíjehnakkur m (-s, -ar) sedlohnappur m (-s, -ar) 1. seskupení, hlouček

(þyrping) 2. knoflík (tala)

hnefi m (-a, -ar) 1. pěst (kreppt hönd) 2.hrst, hrstka

hneggja v (-aði) zaržát, zařehtat Þegar hestarnir gefa frá sér hljóð hneggja þeir eða frýsa

hneigja v (-ði, -t) ∼ sig poklonit se ∼ sig kurteislega fyrir henni ∼st að e-u refl tíh-nout (k čemu) ∼ að bóklestri

hnerra v (-aði) kýchat Munið handþvott,sérstaklega eftir hósta eða hnerra í lófa.

hnerri m (-a, -ar) kýchnutíhneykslaður adj uražený, pohoršený vera

alveg ∼ á henni

hné n (-s, -) kolenohnit n ( -s, -) badmintonhnífur m (-s, -ar) nůžhnjúkur m (-s, -ar) vrchol, štít (hory ap.)hnoða v (acc) (-aði) hníst, válet (těsto ap.),

dělat (sněhové) koule ∼ deig; ∼ snjóbolta

hnupla v (dat) (-aði) krást, vykrádat ∼ bó-kinni úr búðinni

hnúðkál n sg (-s) kedlubenhnútur m (-s, -ar) uzel binda hnút; ∼ á æð

hnykill m (-s, hnyklar) klubko (vlny ap.)hnykkja v (dat) (-ti, -t) 1. trhnout, škubnout,

cuknout ∼ bókinni til sín 2. impers pole-kat se, vyděsit se Honum hnykkti ónota-lega við þessa frétt.

hnýta v (acc) (-ti, -t) udělat uzel, zavázat ∼

hnút ∼ í e-n navážet se (do koho), špatněo (kom) mluvit ∼ í hann

hnöttóttur adj kulatý

hnöttur m (hnattar, hnettir) glóbus, země-

koulehokki m sg (-a) hokej

hola f (-u, -ur) díra

hold n (-s, -) maso skilja ∼ frá beini

Holland n (-s, Hollönd) Holandsko

Hollendingur m (-s, -ar) Holanďan

hollenska f (-u, -ur) holandština

hollenskur adj holandský

hollur adj zdravý (jídlo ap.), prospěšný, bla-

hodárný ∼ matur; holl hreyfing hollusta f sg (-u) prospěšnost, blahodárnost

(heilnæmi)

holóttur adj jamkovitý, důlkovitý, plný děr(cesta ap.) ∼ vegur

holt n (-s, -) kopec

hoppa v (-aði) skákat, skočit ∼ yfir steininn

horaður adj vychrtlý, vyzáblý

horf n (-s, -) směr, kurs

horfa v (-ði, -t) 1. dívat se, sledovat ∼ til hi-mins (líta) 2. být orientován, ležet (če-lem k) Glugginn horfir í vestur. ∼ á e-npozorovat (koho), sledovat (koho), dívatse (na koho) ∼ þóttalega á hana ∼ uppá e-ð být svědkem (čeho) þurfa að ∼ uppá þennan ömurleika ∼st refl dívat se Þau horfðust lengi í augu

horn n (-s, -) roh (ulice ap.)

hóf n (-s, -)

1. umírněnost, sebeovládání 2.oslava, večírek, zábava

hófur m (-s, -ar) podkova

hóll m (-s, -ar) kopec, kopeček

hólmi m (-a, -ar) malý ostrov, ostrůvek

hópur m (-s, -ar) skupina, stádo (ovcí ap.)

hósta v (-aði) kašlat Í nótt hóstaði ég ekki neitt.

hósti m (-a, -ar) kašel

hóta v (dat) (-aði) hrozit, vyhrožovat Hann hótar að drepa hana. ∼ e-m e-u vyhro-žovat (komu čím) ∼ honum lífláti



47 hótel – 2hrífa

hótel n (-s, -) hotel

hótun f (-unar, -anir) hrozba, ohrožení ∼ um

árás hraða v (dat) (-aði) zrychlit reyna að ∼ ver-kinu ∼ sér spěchat, pospíchat ∼ sér heim

hraðbanki m (-a, -ar) bankomat

hraði m (-a, -ar) rychlost

hraður adj rychlý

hrafn m (-s, -ar) havran

hrapa v (-aði) 1. spadnout, vrhnout se ∼ úr klettum 2. zřítit se (letadlo)

hrasa v (-aði) klopýtnout, zakopnout ∼ um stein

hratt adv rychle

hraun n (-s, -) láva

hrár adj syrový (maso ap.)

hreðka f (-u, -ur) ředkvička

hreiður n (-s, -) hnízdo

hreifi m (-a, -ar) ploutev

hreindýr n (-s, -) sobhreingerning f (-ar, -ar) úklid

hreinlega adv hladce, rovnou, přímo

hreinn adj čistý

hreinsa v (acc) (-aði) vyčistit ∼ ílátið; ∼ fö-tin ∼ sig af e-u zbavit se (čeho) ∼ sig af

þessum áburði ∼ til uklidit ∼ til í skúr-num

hreint adv dost(i), zcela, úplně

hreistur n (-s, -) šupina hreistrið á fiskinum hrekja v (acc) (hrakti, hrakið) 1. vyhnat, vy-

štvat ∼ hana burt 2. vyvrátit (dokázat ne-správnost) ∼ orð hennar ∼st að heimanrefl utéct z domova

hrekkja v (acc) (-ti, -t) 1. zlobit, posmívat se(komu), utahovat si (z koho) Það er nát-túrlega ekki fallegt að hrekkja vinnufélaga sína þegar þeir bregða sér frá í smátíma.

2. trápit, týrat (zvíře ap.) Óheimilt er að hrekkja dýr eða meiða.

hreppstjóri m (-a, -ar) ?

hress adj 1. v dobré náladě, v pohodě (ká-tur) 2. v dobré formě, fit (heilsugó-ður)

hreyfa v (acc) (-ði, -t) 1. (po)hnout, hý-bat, pohybovat ∼ höndina; ∼ myndina (færa) 2. nadhodit, uvést (téma ap.), za-čít hovořit (o čem) ∼ málinu; ∼ þessari hugmynd við hana ∼ sig (po)hnout se,hýbat se, pohybovat se ∼ sig silalega ∼strefl hýbat se, pohybovat se ∼st hratt

hreyfing f (-ar, -ar) pohyb Það er hreyfing á bílnum.

hreyfingarlaus adj klidný, nehybnýhreykinn adj hrdý, pyšný ∼ af e-u hrifinn adj nadšenýhrikalegur adj 1. strašlivý, děsivý, nahá-

nějící hrůzu 2. příšerný, hrozný (agale-gur)

hrinda v (dat) (hrinti, hrint) strkat, strčit ∼

henni niður ∼ e-u í framkvæmd rea-lizovat (co), uskutečnit (co) ∼ verkinu í

framkvæmd

hringja v (dat) (-di, -t) 1. (za)zvonit, vyzvá-nět Hann heyrði ekki að síminn hringir. 2.volat (telefonem ap.) Hafðu samband við okkur með því að hringja í síma félagsins 998 9999 eða með því að senda tölvupóst . ∼ í e-n zavolat (komu)(telefonem ap.)∼ í hann

hringlaga adj kulatý, kruhovitý, točitýhringur m (-s, -ir) 1. kruh 2. prsten (bau-

gur)

hrista v (acc) (-i, hrist) třást, vyklepat, lomco-vat ∼ teppið duglega ∼ e-ð af sér setřástze sebe (co), sklepat ze sebe (co) ∼ snjó-inn af sér ∼st refl třást se, chvět se Hann hristist bara og var að þurrka sér um au-gun.

hríð f (-ar, -ar) 1. vánice, sněhová bouře Það brast á ∼. 2. chvíle Þetta varir litla hríð.

1hrífa f (-u, -ur) hrábě2hrífa v (acc) (hríf, hreif, hrifum, hrifið) 1.

okouzlit 2. fungovat, účinkovat Þetta bragð hreif ekki. ∼st af refl být okouzlen(čím) ∼st af útsýninu



hrísgrjón – hugsandi 48

hrísgrjón n (-s, -) rýže

hrjóta v (hrýt, hraut, hrutum, hrotið) 1. chrá-

pat ∼

hátt (svefnhljóð) 2. vypad-nout, vyklouznout, vyskočit Skífan hraut úr hendi hans. (hrökkva)

hrogn n (-s, -) 1. jikra, mlíčí 2. srna, srnka

hrollur m sg (-s) (za)chvění Það kom ∼ að mér.

hross n (-, -) kůň

hróp n ( -s, -) (vý)křik

hrópa v (-aði) křičet, ječet ∼ hárri röddu; ∼

á hjálphrós n (-s, -) pochvala ∼ um hana

hrósa v (dat) (-aði) (po)chválit ∼ henni fyrir verkið ∼ sigri vyhrát, zvítězit, triumfovatBjörgvin hrósaði sigri í svigi karla.

hrútur m (-s, -ar) beran

hryggur m (-jar, -ir) 1. páteř, hřbet 2. adj

smutný, nešťastný

hrylla v impers (-ti, -t) chvět se, třást se (stra-

chem ap.) Mig hryllir við því að hugsa til.hrynja v (hryn, hrundi, hrundum, hrunið) zhrou-

tit se, zřítit se Húsið hrundi eins og spila-borg.

hryssa f (-u, -ur) klisna, kobyla

hræddur adj polekaný, poděšený

hræða v (acc) (-ddi, -tt) polekat, vystrašit ∼

hana ∼st e-ð refl bát se, lekat se (čeho)∼st myrkrið

hræðilegur adj příšerný, strašnýhræðsla f (-u, -ur) strach ∼ við myrkrið

hræra v (acc) (-ði, -t) 1. (po)hnout, hýbat,pohybovat Hann var so þungur að ég gat ekki hrært hann úr stað. (hreyfa) 2. mí-chat (polévku ap.) ∼ í súpunni með sleif 3. dotknout se (koho), dojmout, zasáh-nout Þessi orð hrærði tilfinningar mínar.∼st refl (po)hnout se, hýbat se

hrökkva v (hrekk, hrökk, hrukkum, hrokkið)(vy)skočit ∼ í sundur rozpadnout se, roz-lomit se Plöturnar hrökkva í sundur. ∼ til

/ fyrir být dostatečný, postačující penin-garnir hrekkur (ekki) til ∼ upp af zemřít∼ upp otevřít dokořán (okno ap.) glug-ginn hrökk upp ∼ við vylekat se, polekatse ∼ ónotalega við

huga v (-aði) ∼ e-m e-ð nařídit, dostat zaúkol ∼ honum hlutverk ∼ að e-u popře-mýšlet, zamyslet se (nad čím) ∼ vel að

þessu máli hugarlund f sg (-ar) gera sér e-ð í ∼ před-

stavit si (co)hugbúnaður m sg (-ar) softwarehugga v (acc) (-aði) utěšit, utěšovat (dítě ap.)

Kolmar tók Andrés bara ástúðlega í fa-ðminn og huggaði hann. ∼ sig við e-ðutěšovat se (čím) Ég huggaði mig við það að það kemur væntanlega jólasveinn eftir

þennan! huggulegur adj útulný, pěknýhughrif n pl (-a) dojemhugi m (-a, -ar) myšlenka, myslhugleiða v (acc) (-ddi, -tt) uvažovat, zvážit ∼

þessi ummæli

hugmynd f (-ar, -ir) ideahugrakkur adj statečný, nebojácný, neohro-

ženýhugsa v (acc) (-aði) 1. myslet 2. domnívat se,

myslet Ég hugsa það. ∼ málið promys-let (co) Hann veit best sjálfur hvaða tíma hann þarf til að hugsa málið og skoða. ∼

sig um uvažovat, přemýšlet o (čem), pře-mítat Ég ákvað að taka stúdentspróf og hugsa mig um því maður þurfti að hafa

eitthvað til vara ef maður kæmist ekki í þetta. ∼ til e-rs myslet (na koho) Ég get ekki annað en brosað núna þegar ég fer að hugsa til hennar. ∼ til e-s með ánægju(gleði) těšit se (na co) ∼ með gleði til

þessara ára ∼ um e-ð přemýšlet (o čem)Enn er komið vor og enn er ég að hugsa um hvað ég ætla að segja við ykkur. ∼ ume-n starat se o (koho), mít zájem o (koho)∼ vel um börnin það getur hugsast refl

je možné, že Það getur hugsast að hann gisti hjá okkur eina nótt um næstu helgi.hugsandi adj zamyšlený, zahloubaný



49 hugsanlegur – hversu

hugsanlegur adj možný, představitelný

hugsi adj indecl zamyšlený, zadumaný, vážný

hugsun f (-ar, hugsanir) myšleníhugtak n (-taks, -tök) koncept, pojetí skilgre-

ina ∼ið

hugur m (-ar, -ir) mysl, myšlenka

huldufólk n sg (-s) elfové (álfar)

huldukona f (-u, -ur) elfka (álfkona)

huldumaður m (-manns, -menn) elf (álfur)

hulinn adj schovaný

humar m (-s, humrar) humr

hunangsfluga f (-u, -ur) čmelákhundrað n (-s, hundruð)/ num sto

hundur m (-s, -ar) pes

hungraður adj hladový (soltinn)

hungur n sg (-s) hlad ∼ í mat

hurð f (-ar, -ir) dveře ∼in á bílnum

húð f (-ar, -ir) pleť, kůže

húfa f (-u, -ur) čepice

hún pron 3.pers nom sg f onahúnn m (-s, -ar) klika (u dveří ap.) (hand-

fang)

húrra cit hurá

hús n (-s, -) dům

húsbóndi m (-bónda, -bændur) pán domu

húsdýr n (-s, -) domácí zvíře

húsfreyja f (-u, -ur) žena v domácnosti, hos-podyně

húsgagn n (-s, -gögn) nábytekhúsgögn n pl (-gagna) nábytek

húshitun f (-unar, -anir) vytápění (domu)

húsmóðir f (-móður, -mæður) paní domu, hos-podyně

húsmunir m pl (-a) nábytek, bytové zařízení

húsnæði n sg (-s) bydlení, ubytování

húsnæðislaus adj bez domova

hvað pron co ∼

gamall? jak starý?hvaða pron jaký druh, který ∼ vitleysa! co je to za nesmysl!

hvaðan pron odkud ∼ ertu?

hvalasafn n sg (-s) muzeum velryb

hvalaskoðun f sg (-ar) pozorovaní velryb (tu-ristická atrakce)

hvalur m (-s, -ir) velryba ∼inn blæs.

hvalveiði f (-ar/ -i, -ar) velrybaření

hvar adv kde

hvar sem conj kdekoli Þetta stjórnborð er sýnilegt hvar sem maður er staddur á vef-num.

hvarf n (-s, hvörf) zmizení

hvarfla v (-aði) 1. potulovat se, chodit sema tam 2. napadnout (přijít na mysl) Þessi hugsun hvarflaði ekki að mér.

hvass adj větrný

hvasst adv ostře, prudce

hvatning f sg (-ar) povzbuzení, podnět, po-hnutka, motivace fá hvatningu frá henni

hve adv jak, jako

hveiti n sg (-s) mouka

hvelja f (-u, -ur) medúzahvellur m (-s, -ir) rána (zvuk), zaburácení

hvenær pron/adv kdy1hver pron kdo2hver m (-s, -ir) gejzír, horký pramen

hverfa v (hverf, hvarf, hurfum, horfið) zmizetÞað gerði hann árið 1965 þegar hann hvarf úr borgarstjórnarpólitíkinni. ∼ fráe-u přestat (co) dělat, upustit od (čeho)∼ frá þessari fyrirætlun ∼ til e-rs obe-

jmout (koho) Hann hvarf til hennar.

hverfi n (-s, -) čtvrť

hvergi adv nikde

hvernig adv jak

hvernig sem conj jakkoli Hvernig sem við förum að því, hvort sem við segjum að str-úktúran í myndinni sé eins.

hvers vegna adv proč

hversdagslegur adj každodenní, všední

hversu adv jak



hversu oft – hækka 50

hversu oft adv jak často

hvert adv kam

hvessa v (acc) (-ti, -t) 1. (na)ostřit∼

hnífinn 2. impers zvedat se, přihnat se (vítr) Það er að hvessa. ∼ augun á e-n/ e-ð fráze

zaostřit na (koho/ co) ∼ augun á myndina

hvetja v (acc) (hvet, hvatti, hvöttum, hvatt)

1. povzbudit ∼ hana til aðgerða 2.(na)ostřit ∼ hnífinn

1hvíla f (-u, -ur) pohovka, postel2hvíla v (acc) (-di, -t) 1. odpočinout ∼ hes-

tinn ∼ sig odpočinout si ∼ sig eftir lan-

gan dag 2. ležet, spát ∼ í faðmi hennar;∼ hjá honum ∼ á spočívat na (kom) Allt starfið hvílir á honum.

hvíld f (-ar, -ir) odpočinek

hvílíkur pron jaký to ∼ maður!

hvína v (hvín, hvein, hvinum, hvinið) hvízdat,pískat (vítr ap.) Það getur verið svo er-

fitt að vakna þegar allt er svona dimmt og vindurinn hvín á húsið.

hvísla v (-aði) šeptat Hún hvíslaði einhver óskiljanleg orð. ∼ e-u að e-m šeptat (cokomu) do ucha Það var eins og einhver væri að hvísla því að mér og ég ákvað að hlusta.

hvítabjörn m (-bjarnar, -birnir) lední medvěd

hvítasunna f (-u, -ur) svatodušní neděle(svátek), letnice

hvítkál n sg (-s) zelí

hvítlaukur m (-s, -ar) česnekhvítur adj bílý

hvolfa v (dat) (-di, -t) obrátit vzhůru nohama∼ ílátinu ∼ í sig hodit do sebe, vypít (na-ráz) ∼ bjórnum í sig ∼ úr e-u (na)lít z(čeho) ∼ úr ílátinu í tunnuna (hella)

hvolpur m (-s, -ar) štěně

hvor pron který ze dvou

hvorki conj hvorki ...né ani ...ani Kalt er

hvorki gott né gaman.hvort conj jestli, zdali Hann spurði hvort ég kæmi aftur á morgun.

hvort sem eða adv buď a nebohvorugkyn n sg (-s) střední rod, neutrum

hvorugur pron žádný ze dvouhvæsa v (-ti, -t) 1. syčet 2. prskat (kočka)hyggja v (acc) (hygg, hugði, hugðum, hugað)

myslet, věřit Ég hygg að flestir séu sa-mþykkir því að þessir viðburðir skagi langt upp úr starfseminni þessi misserin.(álita) ∼ að zkontrolovat (co), prově-řit (co) ∼ að afleiðingunum ∼ á pláno-vat, připravovat Ef þú hyggur á ferða-lag um Norðurland vestra, þá finnur þú

allar upplýsingar um þjónustu og afþrey-ingu á northwest.is. ∼st fyrir refl plá-novat, zamýšlet Hafa ráðherrarnir ekkert heyrt hvað sjómenn hyggjast fyrir?

hylja v (acc) (hyl, huldi, huldum, hulið) skrýt,zahalit ∼ andlit sitt

hylur m (-s, -ir) tůň Það veiðist stundum lax í hylnum.

Hæ! věta Ahoj!hæð f (-ar, -ir) 1. kopec (hóll) 2. poschodí

(í húsi) 3. výška (stærð)

hæða v (acc) (-ddi, -tt) vysmívat se, zesměš-ňovat hana fyrir þetta ∼st að e-m refl

posmívat se, vysmívat se (komu)hæðinn adj ironickýhæðnislega adv ironickyhæfi n sg (-s) vhodnost e-ð er við ∼ e-rs

(co) je vhodné pro (koho)hæfileiki 1. schopnost búa yfir óvenjulegum

hæfileikum 2. m (-a, -ar) talent, nadáníhægð f (-ar, -ir) 1. klid, ticho svara með ∼

2. pl výkaly, lejnahægja v (acc) (-ði, -t) zpomalit ∼ ferðina ∼

á sér zpomalit Báturinn hægði á sér.

hægri adj pravýhægt adv pomaluhægur adj 1. pomalý, klidný (stilltur) 2.

možný (mögulegur)

hækja f (-u, -ur) berlahækka v (acc) (-aði) 1. stoupat, růst (cenyap.) Dagvöruverð hefur hækkað nokkuð. 2.



51 hæll – internet

zvyšovat, zvýšit ∼ vegginn ∼ í dát nahlas,zvýšit hlasitost ∼ í útvarpinu

hæll m (-s, -ar) podpatekhæna f (-u, -ur) slepice

hænsni n (-s, -) drůbež1hætta f (-u, -ur) nebezpečí2hætta v (dat) (-i, hætt) 1. skončit, přestat

(linna) ∼ e-u přestat s (čím), skončit s(čím) ∼ reykingum 2. riskovat ∼ miklum verðmætum ∼ á e-ð riskovat (co) ∼ viðzrušit (počítačová terminologie)

hættulaust adj

bezpečnýhættulegur adj nebezpečný

höfn f (hafnar, hafnir) přístav

höfrungur m (-s, -ar) sviňucha, delfín

höfuð n (-s, -) hlava

höfuðborg f (-ar, -ir) hlavní město

höfuðverkur m (-jar, -ir) bolest hlavy, mi-gréna taka töflu við höfuðverknum

höfundur m (-ar, -ar) autor ∼ að verkinu

högg n (-s, -) rána, úder (do hlavy apod.)höggmynd f (-ar, -ir) socha ∼ af forsetanum

höggva v (acc) (hegg, hjó, hjuggum, höggvið) 1.štípat (dříví ap.) ∼ tré með öxi 2. rýt, vy-rývat (do kamene ap.) ∼ letur í steininn 3. (roz)sekat, nasekat (maso ap.) ∼ kjötið í smátt ∼ eftir e-u všimnout si (čeho) Ég hjó eftir því að þú elskir osta.

höll f (hallar, hallir) palác

hönd f (handar, hendur) rukahönnuður m (hönnuðar, hönnuðir) výtvarník,

návrhář

hönnun f sg (-ar) návrh, projekt ∼ byggin-garinnar

hörfa v (-aði) ustoupit, couvnout ∼ aftur á bak

hörund n sg (-s) kůže vera ljós á ∼

I iiðinn adj pilný, pracovitý

iðnaður m (-ar, -ir) průmysliðrast v refl (-aðist) litovat, cítit lítost, činit

pokání ∼ e-s litovat (čeho), cítit lítost(nad čím) ∼ orða sinna sárlega

iðulega adv často, běžněil f (iljar, iljar) chodidloilla adv špatněillgresi n sg (-s) plevelillur adj zlý, špatný, rozzlobenýilma v (-aði) vonět Blómið ilmar sætt.ilmur m sg (-s) vůně Blómið gefur ilm.ilskór n (-s, -) sandálIndíáni m (-a, -ar) Indiáninflúensa chřipkainn adv dovnitřinnan adv/ prep uvnitřinnan stokks adv uvnitřinnanverður adj vnitřníinnar adv comp dáleinnborgun f (-ar, -ir) záloha, vkladinnfluttur adj dovezenýinnflytjandi m (-anda, -endur) imigrant

inngangur m (-s, -ar) 1. vchod, vjezd, vstup∼ í húsið 2. vstup, přístup (aðgangur)3. úvod ∼ að verkinu, rita langan inngang að bókinni

inni adv uvnitřinnihald n sg (-s) náplň, obsah ∼ið í ílátinu,

∼ið í bókinni innihalda v (acc) (-held, -hélt, -héldum, -haldið)

obsahovatinnilega adv hluboce, vroucně

innilegur adj 1. hluboký, vroucí (hjartan-legur) 2. milující, láskyplný, oddaný(ástúðlegur) 3. upřímný (einlægur)

inniskór n (-s, -) bačkora, domácí obuvinní prep/ adv uvnitř, vinnkaupalisti m (-a, -ar) nákupní seznaminnlendur adj domácí innlend vara innraminni n ( -s, -) operační paměťinnreið f sg (-ar) vstup (vstoupení) halda ∼

sína í borgina

innri adj vnitřníinntaka f (-töku, -tökur) vstup, přístupinternet n sg (-s) internet



í – jafna 52

Í íí prep (acc/dat) v í næsta skipti příště í

stuttu máli v rychlosti, stručně í tvei-mur húsum ve dvou domech í lok nako-nec í misgripum omylem í hafinu v mořií hóp ve skupině í janúar v lednu í mun-ninum v puse í Norður-Atlantshafi vSeverním atlantiku í skála v úkrytu ísundlauginni v bazénu í sumarbyrjunna začátku léta í vagninum v autobuse

Í alvöru? věta Vážně?

í dag adv dnesí fyrra adv loni, minulý rok

í fyrsta sinn adv fráze poprvé

í gegn prep (acc) skrz

í gegnum tíðina adv fráze včera a dnes(fyrr og nú)

í kringum adv/ prep (acc) okolo

í næstu viku adv fráze příští týden

í staðinn prep místo toho

í staðinn fyrir adv místo toho

í tvennt adv vedví, na dvě části

í viðbót adv fráze navíc, ještě k tomu

í þetta sinn adv fráze nyní (núna)

íbúð f (-ar, -ir) byt

íbúi m (-a, -ar) obyvatel

íhlutur m (-ar, -ir) komponenty, součásti

ílát n (-s, -) nádoba

ímynd f (-ar, -ir) představa, obraz

ímynda v (-aði) ∼ sér představit si Hann ímyndar sér að hann sé að skemmta öðrum og stundum hefur hann rétt fyrir sér.

ímyndun f sg (-ar) klam, výplod (fantazie)

ímyndunarafl n sg (-s) fantazie, představi-vost

Írland n sg (-s) Irsko

Írlendingur m (-s, -ar) Ir

írska f (-u, -ur) irština

írskur adj irskýís m (-s, -ar) 1. led 2. zmrzlina (rjómaís)

ísbjörn m (-bjarnar, -birnir) lední medvědÍshaf n (-s, höf) Severní ledový oceáníshokkí n sg (-s) lední hokejískaldur adj lědově chladnýískönnun m (-könnunar, -kannanir) průzkum

leduíslamskur adj islámskýÍsland n sg (-s) IslandÍslendingur m (-s, -ar) Islanďan

íslenska f (-u, -ur) islandštinaíslenskur adj islandskýísskápur m (-s, -ar) ledničkaÍtali m (-a, -ar) ItalÍtalía f (-u, -ur) Itálieítalska f (-u, -ur) italštinaítalskur adj italskýítarlegur adj podrobný, detailnííþrótt f (-ar, -ir) sport

íþróttafélag n (-lags, -lög) sportovní klubíþróttafréttamaður m (-manns, -menn) spor-

tovní novináříþróttamaður m (-manns, -menn) atlet

J j ja interj no, nu ∼ hérna jaðartæki n ( -s, -) periferní zařízení

jaðraki m (-a, -ar) břehouš1 jafn adj stejný, rovný2 jafn adv právě tak, rovněž, stejně jafna v (acc) (-aði) 1. (na)rovnat, vyrovnat

∼ hárið (slétta) 2. vyrovnat, uvést dorovnováhy ∼ reikning 3. (dat) srovnávat,porovnávat ∼ deilu vyřešit, ukončit, dátdo pořádku (spor ap.) ∼ þessa misklíð ∼

e-u saman srovnávat (co s čím) ∼ þeim saman ∼ sig uzdravit se, zotavit se ∼ sig

fljótt eftir veikindin ∼ út tölu zaokrouh-lit (číslo ap.) ∼st refl urovnat se, srovnatse (samo od sebe ap.) Það jafnast af sjálfu



53 jafnan – kaffisopi

sér. ∼st á við refl vyrovnat se (čemu)Svona dagur jafnast á við heilt sumarfrí.

jafnan adv 1. vždy (alltaf) 2. obvykle(oftast)

jafnframt adv/ prep (dat) 1. zároveň, vestejnou chvíli (samtímis) 2. zároveň s(ásamt með)

jafngilda v (dat) (-ti, -t) rovnat se

jafnóðum adv okamžitě ∼ og jakmile

jafnskjótt adv okamžitě ∼ og jakmile

jafnt adv napůl, stejně

jafnvel adv 1. dokonce Mega erlendir lö-gfræðingar starfa á Íslandi og jafnvel opna stofu? (meira að segja) 2. rovněž

jafnvægi n sg (-s) rovnováha

jakkaföt n pl (-fata) pánský oblek

jakki m (-a, -ar) bunda

janúar m (-s, -ar) leden

Japan n sg (-s) Japonsko

Japani m (-a, -ir) Japonec

japanska f (-u, -ur) japonština

japanskur adj japonský

jarða v (acc) (-aði) pohřbít, pochovat, zako-pat ∼ konunginn

jarðarber n ( -s, -) jahoda

jarðarför f (-farar, -farir) pohřeb

jarðfræði f neskl geologie

jarðfræðingur m (-s, -ar) geolog

jarðhiti m sg (-a) geotermální teplo

jarðhæð f (-ar, -ir) přízemí

jarðneskur adj pozemský, světský

jarðskjálftamælir m (-is, -ar) seizmograf

jarðskjálfti m (-a, -ar) zemětřesení

jarðvegur m (-s, -ir) země, půda

jarma v (-aði) bečet Lambið jarma.

jarpur adj kaštanově hnědý

jata f (-u, -ur) žlab, jesle

jaxl m (-s, -ar) stolička (zub)

já adv ano (po kladné otázce) jákvæður adj pozitivní, přinosný, příznivý

járn n (-s, -) železo járna v (acc) (-aði) okovat (koně) ∼ hestinn járnkarl m (-s, -ar) páčidlo, sochor járnsmiður m (-s, -ir) kovář játa v (acc) (-aði) 1. přiznat (se) Ég verð að

játa að ég er ekki mesti kommentari í he-imi. 2. souhlasit s (čím), schválit (co) ∼

ferðinni (samsinna) ∼ sig sekan při-znat svou vinu ∼ syndir sínar vyznatse ze svých hříchů ∼ trú hlásit se (k víře)∼ kristna trú

jeppi m (-a, -ar) džípJesús Kristur jméno Ježíš Kristus jógúrt f sg (-ar) jogurt jól n pl (-a) Vánoce halda ∼ með fjölskyl-

dunni jólasveinn m (-s, -ar) Ježíšek jólatré n (-s, -) vánoční stromek jórtra v (-aði) přežvykovat (trávu ap.) Kýrin

jórtrar. jurt f (-ar, -ir) rostlina, zelenina jú adv ano (po záporné otázce) júgur n (-s, -) vemeno júgrið á kúnni júlí m (-s, -ar) červenec júní m (-s, -ar) červen jæja interj nu dobrá jökull m (-s, jöklar) ledovec jörð f (jarðar, jarðir) 1. Země (hnötturinn)

2. země (půda) (yfirborð jarðar)

K kkaðall m (-s, kaðlar) lanokaf n sg (-s) potopení, ponoření fara í ∼ po-

nořit sekafa v (-aði) potopit se, ponořit se ∼ til botns kaffi n sg (-s) kávakaffihús n ( -s, -) kavárnakaffikanna f (-u, -ur) kávovarkaffisopi m (-a, -ar) šálek kávy, kafíčko



kafli – keila 54

kafli m (-a, -ar) 1. kapitola (knihy ap.) ∼ í bók 2. období, doba ∼ í sögu landsins 3. částVegurinn er ósléttur á köflum. (hluti)

kaka f (köku, kökur) koláč, dort

kakó n sg (-s) kakao

kala v (kel; kól, kólu, kalið) impers trpět omrz-linami Hana kelur á fótum.

kaldur adj studený1kall n (-s, köll) 1. (vý)křik óp og köll

2. způsob života, život hlýða ∼i guðs (prestakall)

2

kall m muž (karl)kalla v (acc) (-aði) 1. volat, křičet ∼ hárri

röddu; kalla á hjálp ∼ til e-rs volat (nakoho) ∼ til hans 2. zavolat, obeslat, svo-lat ∼ hana á sinn fund ∼ á e-n zavolat,přivolat, požádat (koho, aby přišel) ∼ á hana í mat 3. (po)jmenovat ∼ hana Tobbu (nafngift) ∼st refl nazývat se, jmenovatse Af hverju kallast páskarnir páskar? ∼

e-n fram objevit, probudit (to nejlepší)∼

fram dulda hæfileika kambur m (-s, -ar) hřeben, hřebínek

Kanada f neskl Kanada

Kanadamaður m (-manns, -menn) Kanaďan

kanadískur adj kanadský

kanína f (-u, -ur) králík1kanna f (-u, -ur) džbán, nádoba (na vodu

ap.)2kanna v (acc) ( -aði) vyšetřovat, pro-

šetřit ∼ ástandið rækilega ∼ landið(pro)zkoumat, (pro)bádat ∼st við e-ðrefl připustit Hann kannaðist við að hafa verið fjarverandi eina kennslustund en

fjargviðraðist einhver lifandis ósköp yfir þessari hálfu. ∼st við e-ð, e-n refl poznat(co, koho), rozpoznat ∼st vel við myndina

kannski adv možná, snad

kapall m (-als, -lar) kabel

kapp n sg (-s) 1. horlivost, nadšení, zápal Það er ∼ í honum. 2. energie, síla leggja ∼ á e-ð 3. soutěž etja ∼i við e-n (keppni)

kapphlaup n (-s, -) závod (běžecký)karamella f (-u, -ur) karamela (bonbón)

karfa f (körfu, körfur) koš, košíkkarfi m (-a, -ar) okoun (říční)karl m (-s, -ar) (starší) mužkarldýr n ( -s, -) sameckarlkyn n sg (-s) mužský rod, maskulinumkarlmaður m (-manns, -menn) muž, pánkarlmannaföt n pl (-fata) pánské oblečeníkartafla f (kartöflu, kartöflur) bramborakassi m (-a, -ar) krabice, krabičkakasta v (dat) (-aði) 1. hodit ∼ steini út á vat-

nið (varpa) 2. vrhnout hříbě, mít hříbě(ala afkvæmi) ∼ upp zvracet Gulli

þurfti skyndilega að kasta upp og fór inn á baðherbergi og kastaði upp í klósettið. ∼

yfir sig hodit na sebe (oblečení ap.) ∼

yfir sig úlpu kastali m (-a, -ar) hradkaup n (-s, -) mzdakaupa v (acc) (kaupi, keypti, keyptum, keypt)

koupit ∼

bókina fyrir þúsund krónur ∼

e-ð af e-m koupit si (co od koho) ∼ e-ðtil gjafa koupit (co) jako dárek ∼ dótið til gjafa

kaupfélag n (-lags, -lög) družstvo, družstevnípodnik

kaupmaður m (-manns, -menn) obchodníkKaupmannahöfn f sg (-hafnar) Kodaňkauptún n (-s, -) městečko (osada s obcho-

dem)

kavíar m sg ( -s) kaviárkál n sg (-s) zelí (event. zelenina vůbec)kálfi m (-a, -ar) lýtkokálfur m (-s, -ar) telekápa f (-u, -ur) kabátkátur adj radostný, veselýkeðja f (-u, -ur) řetězKeflavíkurflugvöllur m (-vallar, -vellir) me-

zinárodní letiště v Keflavíku

keila f (-u, -ur) 1. kuželky keiluspil 2. treskaeld ∼, gjall ∼ (þorskur, þorskfiskur,ýsa) 3. šiška



55 keisari – kjarni

keisari m (-a, -ar) císařkenna v (dat+acc) (-di, -t) 1. učit, vyučovat ∼

e-m e-ð učit (koho co) ∼ henni söng 2.vinit, dávat za vinu, vyčítat ∼ e-m ume-ð vinit (koho z něčeho) ∼ honum um slysið 3. (gen) cítit ∼ e-ð við e-n pojme-novat (co po někom) ∼ húsið við hana ∼

í brjósti um e-n litovat (koho), být líto(koho) sárkenna í brjósti um hana ∼ tilbolet, cítit bolest ∼ sárt til í fætinum

kennari m (-a, -ar) učitelkenning f (-ar, -ar) 1. teorie 2. doktrína,

nauka 3. lekce, ponaučení 4. kenning(zvláštní typ metafory ve staroseversképoezii)

kennitala f (-u, -ur) identifikační číslo (po-třebné při žádání o práci nebo zakládáníbankovního účtu na Islandu)

kennsla f (-u, -ur) vyučování ∼ í barnaskóla;∼ í íslensku

kennslubók f (-bókar, -bækur) učebnicekennsluefni n sg (-s) učební pomůcky,

učební materiálykennslufræði f sg neskl didaktikakennslustofa f (-u, -ur) třída (místnost ve

škole)kennslustund f (-ar, -ir) hodina (učební jed-

notka)keppa v (-ti, -t) 1. závodit, soutěžit ∼ í

handbolta 2. snažit se, namáhat se ∼ að ákveðnu marki ∼ við e-n závodit (s kým)∼

við hana ∼

st við refl snažit se, usilovato ∼st við eins og maður eigi lífið

kerfi n (-s, -) systém, řádkerling f (-ar, -ar) bábakerti n (-s, -) svíce, svíčkaketill m (-s, katlar) konvice, kotlíkkettlingur m (-s, -ar) kotěkex n (-, -) sušenkakeyra v (acc) (-ði, -t) řídit (auto ap.) ∼ vélina

∼

á e-ð/ e-n srazit se (s čím/ kým) ∼ á manninn ∼ e-ð áfram hnát se, pospíchat(s čím) ∼ verkið áfram

kilja f (-u, -ur) brožovaná kniha, levné vydáníkind f (-ar, -ur) ovce

kinka v (dat) (-aði) ∼

kotli (při)kývnout(hlavou)kinn f (-ar, -ar) tvář, líce vera rjóður í kin-

num kippa v (dat) (-ti, -t) 1. (vy)trhnout,

(vy)škubnout ∼ bréfinu úr höndum hen-nar 2. opít se vera farinn að ∼ ∼ að sérhendinni vycouvat, vykroutit se (z čeho)∼ að sér hendinni með þetta ∼ e-ð í lag/liðinn spravit, dát do pořádku ∼ málinu

í lag kirkja f (-u, -ur) kostelkirkjugarður m (-s, -ar) hřbitovkirsuber n ( -s, -) třešeň (plod)kisa f (-u, -ur) kočkakista f (-u, -ur) bedna, truhla ∼ undir föt,

mat, verkfæri kitla v (acc) (-aði) 1. (po)šimrat, (po)lechtat

(koho) ∼ hana í iljarnar 2. impers šimrat,lechtat Mig kitlar í nefið.

kíkir m (-s, -ar) dalekohledkíkja v (-ti, -t) kouknout se, mrknout se ∼

inn um gluggann ∼ á e-ð podívat se,mrknout se na (co) Takk fyrir að kíkja á síðuna mína.

kíló n (-s, -) kilogramkílómetri m (-a, -ar) kilometrKína n sg (-) Čínakínverska f (-u, -ur) čínština

kínverskur adj čínskýkíví n ( -s, -) kiwikjaftur m (-s, -ar) 1. pusa (á manni) 2.

tlama, čelist Hundurinn er með bein í kjaftinum. (á dýri)

kjallari m (-a, -ar) sklep, suterénkjarasamningur m (-s, -ar) mzdová dohodakjarkmikill adj odvážný, smělý, statečný,

energický

kjarni m (-a, -ar) 1. jádro (atomu ap.), nuk-leus 2. podstata, základ, jádro 3. elita,výkvět (blómi)



kjarnorka – kollur 56

kjarnorka f sg (-u) nukleární energiekjarr n (-s, kjörr) houští, podrost

kjóll m (-s, -ar) šatykjósa v (acc) (kýs, kaus, kusum, kosið) 1. zvo-lit, vybrat si 2. volit ∼ e-n á þingvolit (koho) do parlamentu Erum við núna að fara kjósa glæpamenn á þing? ∼ heldur dávat přednost, preferovat Þær kjósa heldur að flytjast.

kjúklingur m (-s, -ar) kuřekjölfar n sg (-s) bděníkjölur m (kjalar, kilir) (lodní) kýl

kjör n (-s, -) 1. volba, zvolení ∼ formanns 2.pl podmínky ∼in á láninu

kjöt n sg (-s) masokjötborð n (-s, -) pult s masemklappa v (dat) (-aði) 1. tleskat ∼ fyrir leiku-

runum 2. plácnout, poplácat ∼ henni á kinnina 3. rýt, tesat, otesávat ∼ mynd í steininn

klarínett n (-s, -) klarinet

klasi m (-a, -ar) hrozen (vína), kytice (kvě-tin), trs (banánů), svazek (klíčů) vínberja-klasi, blómklasi

klaufi m (-a, -ar) trdlo, nemehlo, nešika vera voðalegur ∼

klaustur n (-s, -) klášterklár adj chytrý, bystrýklára v (acc) (-aði) dokončit ∼ bókina

klefi m (-a, -ar) 1. kajuta, kabina (na lodi) 2.

cela (vězeňská) 3. kupé (vlakové)kleggi m (-a, -ar) ovádkleifur adj 1. zdolatelný, vylezitelný 2.

možný, uskutečnitelnýklemma f (-u, -ur) kolíček (na prádlo), svorkaklessa f (-u, -ur) skvrna, kaňkaklettur m (-s, -ar) skála, skalní útes klífa klet-

tinn

klifra v (-aði) šplhat, (vy)lézt ∼ upp í tré

klippa v (acc) (-ti, -t) (o)stříhat∼

hárið láta∼ sig nechat se ostříhat Mamma var búin að láta klippa sig.

klípa v (acc) (klíp, kleip, klipum, klipið) 1. štíp-nout ∼ hana fast 2. zatahat (za ucho ap.)∼ hana í eyrað

kljúfa v (acc) (klýf, klauf, klufum, klofið) 1. roz-dělit, rozštípnout ∼ tréð í sundur 2. sta-čit (na co), vědět si rady (s čím) geta ekki klofið kostnaðinn

kló f (-ar, klær) 1. dráp 2. pařát 3. zásuvka(elektřiny do zdi) (raf )

klókur adj chytrý (hygginn)

klóra v (acc/dat) (-aði) 1. (po)škrábat 2. ∼

sig fram úr e-u prokousat se, proškobr-

tat se (čím) ∼

sig einhvern veginn fram úr erfiðleikunum 3. naškrábat (napsat) ∼

bréf 4. ∼ sér (po)škrábat seklósett n (-s, -) záchod (salerni, snyr-

ting)

klukka f (-u, -ur) hodiny, zvonklukkustund f (-ar, -ir) hodinaklukkutími m (-a, -ar) hodinaklæddur adj (dat) oblečenýklæða v (acc) (-ddi, -tt) obléci se ∼ sig obléci

si (co) ∼ sig í jakkann ∼ sig úr svléci si,sundat si (co) ∼ sig úr kjólnum ∼st refl

obléci se ∼st sínu fínasta skarti klæðnaður m (-ar, -ir) oblečeníkm = kílómetriknattborðsleikur m (-s, -ir) kulečníkknattspyrna f (-u, -ur) fotbal (fótbolti)

knattspyrnudómari m (-a, -ar) fotbalovýrozhodčí

knýja v (acc) (knúði, knúið) 1. klepat, ťukat ∼

dyra 2. pohánět, hnát ∼ vélina með olíu (hreyfa)

koddi m (-a, -ar) polštářkofi m (-a, -ar) chalupakokkur m (-s, -ar) kuchař, kuchařkakol n sg (-s) uhlíkollóttur adj bezrohýkollur m (-s, -ar) 1. hlava kinka kolli til

hans (höfuð) 2. temeno (hlavy) (hvi-rfill) 3. stolička, sedátko (bez opěrátka)(stóll)



57 1koma – krabbadýr

1koma f sg (-u) příjezd2koma v (dat) (kem, kom, komum, komið)

(při)jít, (při)jet, dostat se ∼

til Íslands ∼ að e-m přiblížit se (ke komu) ∼ að honum þar ∼ að e-m óvörum překva-pit (koho) En þá var það einu sinni, þe-gar ég kom að honum óvörum, að ég sá að hann hafði hjá sér aðra konu. ∼ aðmáli við e-n mluvit, hovořit (s kým)∼ á e-u zavést, zřídit, založit ∼ á ný-

jum reglum ∼ e-ð í hug napadnout (co)Það fyrsta sem mér kom í hug. ∼ e-maf sér zbavit se (koho) ∼ honum af sér ∼ e-m í klípu způsobit (komu) potíže∼ henni í klípu; ∼ honum í erfiðleika ∼

e-u af udělat (co), dokončit (co) ∼ ver-kinu af ∼ e-u frá dokončit (co), dodělat(co) ∼ verkinu frá sem fyrst ∼ e-u sa-man složit, skládat (co) reyna að ∼ sa-man vísu ∼ fram objevit se Hvaða up-plýsingar þurfa að koma fram í ferilskrá? ∼ fyrir stát se, stávat se Það kemur fy-rir. (gerast) ∼ færandi hendi přinést

dárky Snemma morguns eru á ferli hvít-klæddar lúsíur með ljós í hárinu sem vekja

fólk og koma færandi hendi með bakka þar sem á er kaffi, piparkökur og lúsíuketti.∼ með e-ð přinést (co) ∼ með bókina til hans ∼ saman sejít se Hópurinn kom saman. ∼ til uzdravit se, zotavit se ∼

fljótt til ∼ til e-rs navštívit (koho), přijít(ke komu) na návštěvu ∼ upp vycházet(slunce ap.) Sólin kemur upp. ∼ upp bör-

num vychovat děti Þau voru þá búin að koma upp börnum sínum og nutu góðrar heilsu og barnabörnin að vaxa úr grasi. ∼

út vyjít, objevit se Platan er komin út. ∼

við e-m dotknout se (koho) ∼ við hann; fingurinn ∼st upp með e-ð refl zanechat,zbavit se (čeho) (þetta) kemur í ljósukáže se, uvidí se Það kemur í ljós. ∼strefl přijet, dostat se ∼st að e-u refl ob-

jevit (co), přijít na (co) Hér er aðalvið- fangsefnið að komast að því hvaða leiðir eru færar til að rannsaka málið. ∼st af refl (u)živit se Við komumst illa af. ∼st

undan refl uniknout, utéct Komdu sæll.věta Ahoj.

komma f (-u, -ur) čárka (interpunkční zna-ménko)

kommóða f (-u, -ur) skříň se zásuvkami, prá-delník, komoda

kommúnisti m (-a, -ar) komunistakona f (-u, -ur) žena, manželkakonar ve složeninách druh (čeho) sams ∼konungur m (-s, -ar) králkonur 1. jaký druh 2. všechny druhykopar m sg (-s) měď (kov)korkur m (-s, -ar) zátkakorn n (-s, -) obilí, zrníkornhæna f (-u, -ur) křepelkakort n (-s, -) 1. mapa (landakort) 2. po-

hled, pohlednice (póstkort) 3. svazek jízdenek

kortér n (-s, -) čtvrt (hodiny)kosning f (-ar, -ar) 1. volba, zvolení

stjórnar ∼ 2. pl volby ∼ til sveitarstjórnar

kosningabarátta f sg (-u) předvolební kam-paň

koss m (-, kossar) polibek, pusakosta v (acc/dat) (-aði) 1. stát (o ceně) Hlutu-

rinn kostar þúsund krónur. 2. vyžadovat,potřebovat, stát Það kostar mig tíma. 3.financovat, platit ∼ hana til náms

kostnaður m sg (-ar) nákladykostur m (-ar, -ir) 1. klad, (dobrá) vlastnost

2. výhoda ∼

inn við staðinn kók f neskl/ n ( -s) kolakókaín n sg (-s) kokainkókó n sg (-s) kakaokólna v (-aði) 1. ochladit se Það kólnar með

kvöldinu. 2. vychladnout Maturinn kólnar á diskinum.

kónguló f (-ar, kóngulær) pavouk (könguló)

kóngur m (-s, -ar) králkór m (-s, -ar) (pěvecký) sborkóróna f (-u, -ur) koruna (ozdoba hlavy)krabbadýr n (-s, -) korýš, krab, ústřice



krabbamein – kútur 58

krabbamein n (-s, -) rakovina

krabbi m (-a, -ar) krab

krafa f (kröfu, kröfur) potřeba, nárok, poža-davek Hann uppfyllir þessar kröfur.

kraftur m (-s, -ar) síla, energie

kragi m (-a, -ar) límec, límeček

krakki m (-a, -ar) dítě, děcko

krani m (-a, -ar) 1. kohoutek, uzávěr (vo-dovodní) (hani) 2. jeřáb (stroj) (lyfti-tæki)

krans m (-, kransar) věnec, girlanda

krappur adj úzký, těsnýkráka f (-u, -ur) vrána

krefja v (acc/gen) (kref, krafði, kröfðum, krafið)

požadovat, vyžadovat, žádat ∼ e-n e-spožádat (koho o co) ∼ hann svara ∼ e-num e-ð požádat (koho o co) ∼ hana um bókina ∼st e-s žádat (o co) ∼st aðgerða af henni

kreista v (-i, kreist) zmáčknout, stisknout,

stlačit ∼ safa úr appelsínu; ∼ höndina krem n (-s, -) krém tannkrem, húðkrem

kreppa v (acc) (-ti, -t) ohnout ∼ hnéð

kring adv okolo

kringla f (-u, -ur) disk

kringlóttur adj kulatý

kringum prep (acc) okolo

kristilegur adj křesťanský

kristin trú f sg (-ar) Křesťanstvíkristinn adj křesťanský

kristinn maður m (-manns, -menn) křesťan

kristni f sg neskl křesťanství

krít f (krítar, krítar/krítir) křída

krjúpa v (krýp, kraup, krupum, kropið) klečet,kleknout ∼ á kné

kross m (-, -ar) kříž

krossfiskur m (-s, -ar) hvězdice

krossgáta f (-u, -ur) křížovka

krókódíll m (-s, -ar) krokodýl

krókóttur adj klikatý (silnice ap.)króna f (-u, -ur) 1. koruna (měna) (penin-

gur) 2. koruna (stromu) (trjátoppur)

krukka f (-u, -ur) sklenice (zavařovací apod.),skleněná nádoba

krummi m (-a, -ar) havran (v dětské mluvě)krumpa v (acc) (-aði) zmačkat, zmuchlat ∼

pappírinn ∼st refl zmačkat se, zmuchlat sekrydd n sg (-s) kořeníkrydda v (acc) (-aði) (o)kořenit ∼ matinn; ∼

frásögnina með gamansögum krækiber n (-s, -) šícha černá

krækja v (acc/dat) ( -ti, -t) 1. zavřít nazávoru, zaklapnout ∼ gluggann aftur (festa með krók) 2. zaháknout ∼ lyk-kjunni upp á naglann (taka með krók)∼ í e-ð chytit (rybu ap.) ∼ í lax

kræklingur m (-s, -ar) slávkakuldi m (-a, -ar) zima (teplotně)kulna v (-aði) vyhořet Eldvirkni hélst þar til

fyrir um 6 milljón árum, en þá kulnaði

hún.kunna v (acc) (kann, kunni, kunnum, kunnað)

znát, umět ∼ vísuna ∼ e-ð utan að znát(co) zpaměti ∼ þetta allt utan að ∼ e-mþakkir fyrir e-ð být (komu) vděčný (zaco) ∼ e-u vel mít rád, líbit se ∼ sig velmít dobré vychování ∼ við mít rád, líbitse ∼ vel við hana

kunningi m (-ja, -jar) známýkunnugur adj 1. známý, populární, slavný

vera ∼ í borginni 2. dobře/ důvěrně obe-známený (s čím) vera ∼ e-u kunnur adj známý, populární, slavnýkurteis adj slušný, zdvořilýkúla f (-u, -ur) 1. koule (hnöttur) 2. otok,

oteklina, zanícení (bólga)

kúmen n sg (-s) kmínkúrekamynd f (-ar, -ir) western (filmový

žánr)

kústur m (-s, -ar) koštěkútur m (-s ,-ar) 1. sud (tunna) 2. shrbenívera í kút 3. buclaté děcko (barn)



59 kvarta – kynþroski

kvarta v (-aði) stěžovat si, zoufat si ∼ um verk; ∼ yfir óþægindum; ∼ undan honum

kveða v (acc) (kveð, kvað, kváðum, kveðið) 1.říkat Hann kvað svo vera. 2. složit, sklá-dat 3. notovat si, zanotovat ∼st refl říkato sobě ∼ á um e-ð stanovit, ustanovitLögin ∼ skýrt á um þetta. ∼ upp vynést(rozsudek ap.) ∼ upp dóm ∼ við rozléhatse, znít, dunět Það kveður við brestur.

1kveðja f (-u, -ur) pozdrav, uvítání með kveðjum frá

2kveðja v (acc) (kveð, kvaddi, kvöddum, kvatt)

(roz)loučit se ∼ hana með kossi kvef n sg (-s) rýma, nachlazení

kvefaður adj nastydlý, nachlazený

kveikja v (acc) (-ti, -t) 1. rozsvítit, zapálit ∼

sér í sígarettu 2. svářet ∼ á zapnout (rá-dio ap.) ∼ á útvarpinu ∼ eld zapálit oheň∼ ljós rozsvítit světlo

kvelja v (acc) (kvel, kvaldi, kvöldum, kvalið) trá-pit, týrat (zvíře ap.) Fyrir vikið sat hann

nú í fangelsi og efinn kvaldi hann.kvendýr n ( -s, -) samice

kvenfólk n sg (-s) ženy, paní

kvenföt n pl (-fata) dámské oblečení

kvenkyn n sg (-s) ženský rod, femininum

kvenmaður m (-manns, -menn) žena

kviðmikill adj břichatý

kviður f (-ar, -ir) břicho

kvikasilfur n sg (-s) rtuť

kvikfé n sg (-fjár/ -fés) ovce

kvikmynd f (-ar, -ir) film (tvůrčí dílo) (bíó-mynd)

kvikmyndahús n (-s, -) kino

kvikna v (-aði) být zapálen, zažehnut (oheň)Eldurinn vill ekki kvikna.

kvikur adj 1. živ, na živu 2. čilý, svižný

kvíða v (dat) (kvíði, kveið, kviðum, kviðið) obá-

vat se, být znepokojený ∼ fyrir e-u býtzneklidněný, plný úzkostí Hann kveið fyrir hverri strætisvagnaferð.

kvíði m sg (-a) úzkost, strach, znepokojení ∼

út af prófinu, vera með kvíða

kvíðinn adj znepokojený, mající strachkvíga f (-u, -ur) kravička (ljúfa)

kvísl f (-ar, -ar) 1. vidle hey ∼, tón ∼ 2. vět-vení (proudu ap.)

kvóti m (-a, -ar) kvóta, stanovený početkvæði n (-s, -) báseň (ljóð)

kvænast v refl (-tist, -st) oženit se, vzít siza ženu Arngrímur kvæntist 14. nóvember 1958 Guðrúnu.

kvæntur adj ženatý (o muži) ∼ maður

kvöld n (-s, -) večer Það kólnaði með ∼inu.

kvöldmatur m sg (-ar) večeře1kyn n ( -s, -) 1. pohlaví (kynferði) 2. rod

(mluvnický) (í málfr)2kyn predp kyn- sex, sexuální ∼villa, ∼líf,

∼mök

kynferði n sg (-s) sexkynferðislegur adj sexuální

kynfræðsla f sg (-u) sexuální výchovakynfæri n (-s, -) pohlavní orgánkyngja v (dat) (-di, -t) (s)polknout, polykat

∼ matnum

kynlegur adj zvláštní, (po)divnýkynlíf n sg (-s) sex, sexuální životkynmök n pl (-maka) pohlavní stykkynna v (acc) (-ti, -t) představit, prezentovat

∼ honum þetta; ∼ þetta fyrir henni ∼ sér

e-ð studovat (co), učit se (co) ∼

sér má-lið ∼ sig fyrir e-m představit se (komu)∼st e-m refl poznat (koho), seznámit se(s kým) Kynntust þið í gær?

kynni n sg (-s) známý (člověk)kynning f (-ar, -ar) prezentace, představeníkynslóð f (-ar, -ir) generacekynvilla f sg (-u) homosexualitakynvilltur adj homosexuální

kynþroskaskeið n sg (-s) pubertakynþroski m sg (-a) sexuální zralost, dospě-lost



kyrr – lauma 60

kyrr adj nehybný, klidný kyrr morgunn;kyrrt veður

kyrrð f sg (-ar) 1. klid a mír (ró) 2. ticho(þögn)

kyssa v (acc) (-ti, -t) políbit, líbat Ég kyssti ömmu mína bless.

kýr f (-, -) krávakær adj drahý, milýkæra v (acc) (-ði, -t) obvinit ∼ hann fyrir

ofbeldi ∼ sig kollóttan um e-ð být lhos-tejný (k čemu) ∼ sig um e-ð mít rád (co),líbit se (co) ∼ sig um gjafir

kærlega adv srdečněkæruleysislega adv ledabyle, nedbaleköflóttur adj kostkovanýkökkur m (kakkar, kekkir) otok, knedlík vera

með kökk í hálsinum

könnunarferð f (-ar, -ir) výzkumná cesta,expedice

körfubolti m (-a, -ar) basketbalköttur m (kattar, kettir) kočka

L llabba v (-aði) jít, procházet se Ég labbaði í

bæinn, mér létt í skapi var að líta inn á búllur samkvæmt vana ...

lag n (-s, lög) 1. vrstva ∼ af kolum 2. způsob3. melodie (tónverk) 4. pořádek (klid)Allt í lagi.

laga v (acc) (-aði) 1. upravit, připravit ∼ á

sér hárið 2. opravit ∼ vélina 3. připravit(kávu ap.) ∼ kaffi, te ∼ til uklízet, po-klízet ∼ til í íbúðinni ∼st refl zlepšit se,vylepšit se Ástandið lagast af sjálfu sér.

laglegur adj hezký, pěknýlak n (-s, lök) prostěradlolakk n (-s, lökk) laklakkrís m (-s, -ar) lékořice Ég ætla að fá einn

poka af lakkrís.

lama v (-aði) ochromit, paralyzovat Þetta áhugaleysi hefur lamað allt framtak. ∼strefl ochrnout

lamadýr n (-s, -) lama

lamaður adj chromý

lamb n (-s, lömb) jehnělampi m (-a, -ar) lampa

land n (-s, lönd) země (stát)

landafræði f neskl zeměpis, geografie

landakort n (-s, -) mapa

landakortabók f (-ar, -bækur) atlas

landbúnaður m (-ar, -ir) zemědělství

landhelgi f indecl výsostné vody

landlukt adj vnitrozemský

landnámsmaður m (-manns, -menn) osadník

landshluti m (-a, -ar) kraj, oblast, území

landslag n sg (-s) krajina

landsmaður m (-manns, -menn) obyvatel,krajan

langa v impers (-aði) toužit, chtít ∼ í e-ð im-

pers toužít (po čem), chtít (co) Mig langar í sælgæti. ∼ til að impers toužit, chtít (coudělat ap.) Mig langar til að lesa bókina.

langatöng f (-tangar, -ir) prostředníček (prst)langt adv daleko

langt í burtu adv fráze daleko

langt síðan adv fráze dávno

langur adj dlouhý

langvarandi adj indecl dlouhotrvající, pro-dlužovaný

lasinn adj nemocný

latína f sg (-u) latinalatur adj líný, lenivý

lauf n (-s, -) 1. list (stromu) (laufblað) 2.kříže, listy (v kartách) (í spilum)

laug f (-ar, -ar) 1. bazén, plavecký ba-zén (sundlaug) 2. horký pramen (heitlind)

laugardagur m (-s, -ar) sobota

laukur m (-s, -ar) cibule

lauma v (dat) (-aði) (nenápadně) dát, vsu-nout ∼ bréfi að honum ∼st refl (v)plížitse, (v)krást se (tajně) ∼ burt



61 laun – leiða

laun n (-s, -) plat, výplata

laus adj volný

lausn f (-ar, -ir) řešenílax m (-, -ar) losos

laxfiskur m (-s, -ar) losos

láglendi n (-s, -) nížina

lágt adv tiše, tlumeně, jemně

lágur adj nízký, krátký

lán n (-s, -) půjčka

lána v (dat+acc) (-aði) půjčit ∼ honum bókina ∼ e-m e-ð půjčit (komu co) Ég lánaði

systur minni bílinn minn.lás m (-s, -ar) zámek (u dveří ap.) ∼inn á

hjólinu

láta v (acc) (lætur; lét, létu, látið ) 1. nechat,dovolit ∼ hana lesa (leyfa að e-ð ge-rist) 2. položit, (po)nechat ∼ bókina þar 3. chovat se, jednat ∼ eins og fífl (hegðasér) ∼ að stjórn být řiditelný, ovlada-telný Þau neita að láta að stjórn. ∼ afturzavřít dveře ∼ aftur hurðina; ∼ aftur dyr-nar ∼ e-ð eftir e-m hýčkat, rozmazlo-vat (koho) ∼ e-ð út úr sér říci, vypus-tit (slovo ap.) Þetta er eitthvað sem 13-14ára krakkar mundu láta út úr sér. ∼ ef-tir podřídit se, podvolit se Hann varð að láta eftir. ∼ illa yfir e-u neschvalovat,odsuzovat, stěžovat si (na co) ∼ illa yfir ástandinu ∼ sig vzdát se ∼ undan pod-volit se, podrobit se ∼ vel að e-n objí-mat, (po)hladit (koho) Það kannast mar-

gir við að þegar foreldrarnir ætla að fara að láta vel að hvort öðru vaknar barnið.∼st refl zemřít, skonat ∼st úr elli ∼st refl

předstírat ∼st vera reiður

látinn adj 1. mrtvý 2. vant við ∼ zaměst-naný, zaneprázdněný 3. vel ∼ populární

leður n sg (-s) kůže (materiál)

lega f (-u, -ur) 1. situace, pozice 2. nemoc(sjúkdómslega) 3. ložisko 4. kotviště

leggja v (acc) (legg, lagði, lögðum, lagt) 1. polo-žit (se), umístit, natáhnout se ∼ hlutinn á borðið 2. postavit, stavět 3. (dat) parkovat

∼ bílnum (za)parkovat auto Þegar hann leggur bílnum fyrir framan Völundarhús 42 sér hann að hér er eitthvað mikið um að vera. ∼ mikið/ lítið upp úr e-n po-klát (co) za hodně /málo důležité Ég legg - mikið upp úr því - að vinna með fræn-dum okkar í Norðri - í friði og spekt. ∼ af hubnout, zhubnout Hún leggur af vegna

þess að hún er veik. ∼ af stað vyrazitna cestu Hún leggur af stað til Akureyrar.∼ aftur zavřít ∼ aftur augun ∼ á zavě-sit, položit telefon Hann leggur símann á af því að hann vill ekki tala við mig. ∼ á

stað vyrazit na cestu ∼ áherslu á e-ðzdůraznit (co) Hann leggur áherslu á að heppilegasta leiðin til skólaþróunar komi innan frá, þ.e. frá skólafólkinu sjálfu. ∼

e-ð að veði dát (co) v sázku, vsadit (co)Ég legg auðvitað heiður minn að veði um að allir peningarnir munu skila sér til gó-ðra samtaka. ∼ hatur á e-n nenávidět(koho) Nú er að segja frá þeim bræðrum að þeir leggja hatur á Stóradalsbóndann og

sitja um líf hans. ∼

inn uložit Ég legg peninga inn í bankann. ∼ niður zrušit,odstranit ∼ saman sčítat, přičítat Bar-nið leggur saman tvo og þrjá og fær fimm.∼ sér e-ð til munns jíst (co) Nokkuð er misjafnt eftir landshlutum og árstíðum hvað selurinn leggur sér helst til munns.∼ sig lehnout si, natáhnout se, odpoči-nout si ∼ til navrhnout, předložit návrhÉg legg til að þessi plaköt verði lagfærð. ∼

út vysvětlit, tlumočit Ég veit ekki hvort ég legg út í þá umræðu núna. ∼ veg postavitcestu ∼ við hlustir poslouchat Hann le-ggur við hlustir þegar ég tala í símann við vinkonu mína. ∼st refl lehnout si, natáh-nout se Svo buðu mennirnir hver öðrum góða nótt á kristilegan hátt, og það brakaði í rúmunum þegar þeir lögðust fyrir. þaðer undir hælinn lagt není to jisté

leggur m (-jar/ -s, -ir) končetina

leið f (-ar, -ir) linka (autobusová), cestaleiða v (acc) (-ddi, -tt) 1. vést, přivést ∼ hana þangað 2. vést, přivádět (elektřinu ap.) ∼



leiðabók – lenda 62

rafmagn í hús ∼ e-ð af sér mít za násle-dek, vést (k čemu), skončit (čím) ∼ e-ðhjá sér nevšímat si (čeho), nebrat na vě-domí (co) reyna að ∼ orð hans hjá sér ∼ hugann að e-u přemýšlet (o čem) ∼

tal að e-u: nadhodit, uvést (téma ap.)∼st refl jít a držet se za ruce Þau leiddust niður götuna. ∼st refl impers nudit se Mér leiðist.

leiðabók f (-ar, -bækur) jízdní řád

leiðangur m (-urs, -rar) výprava, expedice

leiði n (-s, -) náhrobek

leiðinlegur adj nudný, nepříjemnýleiðsögumaður m (-manns, -menn) průvodce

leiður adj 1. cítící lítost 2. znechucený

leif f (-ar, -ar) dědictví (arfur)

leifa v (dat) (-ði, -t) nechat (jídlo nedojezenéap.) ∼ matnum

leiga f sg (-u) 1. nájemní smlouva ∼ á íbúð 2. nájem, nájemné borga leiguna

leigja v (acc) (-ði, -t) pronajmout (si) ∼ íbúð

af henni leika v (acc) (leik, lék, lékum, leikið) 1. hrát

∼ á hljóðfæri hrát na hudební nástrojHún lék á fiðlu sína. ∼ sér hrát si Bör-nin leika sér saman. ∼ sér að e-u hrátsi (s čím) leika sér að dúkkum ∼ viðhrát si (s kým) Lilja leikur við mömmu sína. 2. hrát (fotbal ap.) ∼ knattspyrnu ∼ af sér udělat špatný tah En hins vegar

fannst mér óborganlegt þegar andstæðin-

gurinn gaf skákina á sama tíma og ég lék af mér drottningunni og var mát í einum leik, samtímis. ∼ á als oddi být dobřenaladěn, být v dobré míře, mít dobrounáladu María lék á alls oddi eftir tón-leikana. ∼ e-n grátt zacházet špatně (ským) Þetta eru boðskortin í skírn Kamillu og sköpunargleðin lék mig svo grátt að ég gleymdi að nota upprunalegu stærðina. ∼

í lyndi jít hladce En jafnvel þá héldu ná-

grannar mínir, vinir og ættingjar að ég væri í góðu lagi og allt lék í lyndi. ∼ un-dir doprovodit, doprovázet Kári Þormar

lék undir á píanó en þau ásamt Sverri Guðjónssyni eru einnig flytjendur tónlis-tarinnar á diskinum. ∼ við hvern sinnfingur být dobře naladěn, být v dobrémíře, mít dobrou náladu Lék á als oddi,sem merkir að leika við hvern sinn fingur.það leikur ekki á tveim tungum o tomnení pochyb Það leikur ekki á tveim tun-gum að sá maður er kominn á virðulegan aldur sem svo dýrt er um kveðið.

leikari m (-a, -ar) herec, herečkaleikfang n (-s, -föng) hračkaleikfimi f neskl cvičení (tělesné)leikfimisalur m (-ar, -ir) tělocvičnaleikhús n (-s, -) divadloleikjatölva f (-u, -ur) hrací konzole (např.

Play Station 2)leikkona f (-u, -ur) herečkaleikstjóri m (-a, -ar) režisérleikur m (-s, -ir) hraleir m sg ( -s) jílleit f (-ar, -ir) hledání, pátrání

leita v (gen) (-aði) hledat ∼ að e-u (dat) hle-dat (co) ∼ að lyklunum ∼ e-s (gen) hledat(co) ∼ bátsins ∼ eftir e-u požádat (o co)Árni stóð í bréfaskriftum við ýmsa menn heima á Íslandi og leitaði eftir aðstoð þe-irra við að spyrja uppi fornar bækur og bó-kaslitrur, bréf og forn skjöl, hvar sem slíkt væri að finna og fá það keypt eða gefið eða léð til eftirritunar ef bækurnar voru ekk ∼

læknis vyhledat doktora ∼ til e-rs obrá-

tit se (na koho) ∼

til hennar með vanda-mál sín ∼st við refl pokoušet seleitarvél f (-ar, -ar) vyhledávač (Google

ap.)(internetový)leka v (lek, lak, lákum, lekið) téci (sud ap.),

prosakovat Vatnið lekur niður á gólfið.lemja v (acc) (lem, lamdi, lömdum, lamið) uho-

dit, udeřit ∼ hann með barefli lenda v (dat) (-ti, -t) 1. přistát (letadlo ap.) ∼

flugvélinni (setjast) 2. přistát, skončit,

dopadnout Tröllin misstu marks, stein-ninn lenti í réttinni og undir honum urðu fjórir hestar.



63 lengd – lindýr

lengd f (-ar, -ir) délka

lengi adv dlouho

lepja v (acc) (lep, lapti, löptum, lapið) (s)lízat,vylízat (o zvířatech) ∼ úr skálinni

lesa v (acc) (les, las, lásum, lesið) 1. číst ∼ sö-guna upphátt; ∼ Laxness 2. sbírat (květyap.) ∼ blóm; ∼ aldin af trjánum ∼ fyrirdiktovat ∼ henni bréfið fyrir ∼ samansrovnávat, porovnávat ∼ frumritið og af-ritið saman ∼ undir próf studovat, učitse (na zkoušku ap.) ∼ undir skóla ∼ upprecitovat ∼ upp ljóð

lesandi m (-a, lesendur) čtenářlest f (-ar, -ir) 1. vlak fara með ∼ 2. řada

löng ∼ af bílum (röð, hópur)

lestur m (-s/ lestrar, lestrar) čtení, četba

leti f neskl lenost, zahálčivost

leyfa v (dat+acc) (-ði, -t) dovolit ∼ e-m e-ðdovolit (co komu) Ég var svo góður við hana að ég leyfði henni að halda á hesti-num mínum!

leyfi n (-s, -) dovolení, souhlasleyna v (dat) (-di, -t) schovat, ukrýt, utajit

∼ mikilvægum upplýsingum fyrir henni ∼

e-n e-u utajit (co před kým) ∼ hana vit-neskju um málið

leyndardómsfullur adj tajemný, záhadný

leyndarmál n (-s, -) tajemství

leyndur adj skrytý, tajný

leynilögreglusaga f (sögu, sögur) detektivka

leysa v (acc) (-ti, -t) 1. uvolnit ∼ bandið (losa) 2. vyřešit, nalézt řešení (finnalausn) ∼ úr vanda vyřešit problém ∼

úr ágreiningi 3. impers (roz)tát Ísa leysir.∼st refl být vyřešen Deilan leystist með samkomulagi.

1leyti n neskl 1. respekt, úcta að mestu ∼

(tillit) 2. čas um sama ∼ (tími)2leyti adv fráze um sjöleytið kolem sedmé

hodiny Ég datt út af um sjöleytið og var að vakna rétt í þessu.

lélegur adj špatný, nekvalitní

létt adv lehce, mírně, jemnělétta v (acc) (-i, létt) 1. odlehčit, učinit leh-

čím ∼ byrðina 2. utišit, zmírnit Þetta lét-tir henni áhyggjurnar. ∼ sig zhubnout ∼

til zlepšit se (počasí) Það er að létta til.léttur adj 1. lehký, snadný (ekki erfiður)

2. lehký (hmotnost) (ekki þungur) 3.veselý, radostný (glaður)

lið n (-s, -) družstvo, týmliðinn adj minulýliður m (-ar, -ir) koleno (rodové posloupnosti)lifa v (acc) (-ði, -að) 1. žít ∼ langa ævi 2.

zažít, prožít ∼ þessa atburði ∼ af přežítÉg lifði af motorhjólaferð um Akureyrina.(endast) ∼ sig inn í e-ð ztotožnit se,identifikovat se s (čím) ∼ sig inn í starfið

lifandi adj neskl naživulifna v (-aði) obnovit, oživit, ožít ∼ yfir

vzchopit, povzbudit Það lifnaði yfir ho-num.

liggja v (ligg, lá, lágum, legið) 1. ležet Blaðið liggur á gólfinu. 2. vést, nacházet se Vegu-

rinn liggur meðfram ánni.∼

vel á sér im-pers cítit se dobře, být v dobrém rozpolo-žení ∼ í því mít potíže ∼ á sedět na (vej-cích) Fuglinn liggur á eggjum. ∼ á impers

spěchat (na co), mít na spěch (s čím) Ho-num liggur mikið á sendingunni. ∼ fyrirležet v posteli Mér líður best þegar ég ligg

fyrir og er að borða, eins og kollegi minn,Guttormur. ∼ í augum uppi být jasný,zřejmý, očividný Það liggur í augum uppi að það er ekki svo gott fyrir þriggja barna móður að vera í fullu námi og vinna jafn-

framt með. ∼ við impers vypadat, schylo-vat se Það liggur við að ég kaupi mér hjól til að losna við þetta ... ekkert liggur ávšechno popořadě, vše ve správný čas Þá sagði mamma: „Langt er til jóla. Ekkert liggur á.“

lilja f (-u, -ur) lilielimgerði n (-s, -) živý plot

lind f (-ar, -ir) pramen, studánkalinditré n (-s, -) lípalindýr n (-s, -) měkkýš



linsubaun – lítt 64

linsubaun f (-ar, -ir) čočka

list f (-ar, -ir) umění unna ∼um

Listahátíð f (-ar, -ir) Umělecký festival (odroku 1970, v Reykjavíku, květen/červen)

listamaður m (-manns, -menn) umělec

listasafn n (-s, listasöfn) galerie

listaverk n (-s, -) umělecké dílo

listfræðingur m (-s, -ar) historik umění

listi m (-a, -ar) seznam, přehled, rejstříkvillu ∼, félaga ∼, óska ∼

listmálari m (-a, -ar) malíř, umělec

lita v (acc) (-aði) 1. (na)barvit ∼ fötin 2. za-barvit, zkreslit ∼st upp refl vyblednout,ztrácet barvu ∼st um refl rozlédnout sekolem, porozhlédnout se

litbrigði n pl (-a) nuance, jemný rozdíl

litur m (-ar, -ir) barva

líða v (dat) (líð, leið, liðum, liðið) 1. utíkat, ply-nout Árið líður hratt. (um tíma) 2. po-kračovat, postupovat Hvernig líður ver-

kinu? 3. (acc) tolerovat, snést ∼ þetta ekki 4. impers cítit se Mér líður vel þe-gar veðrið er gott og sólin skín glatt og

fuglarnir kvaka og sauðfé dreifir. hverniglíður þér? impers jak se máš? ∼ yfir (acc)

omdlít, ztratit vědomí Það leið yfir mig.

líf n (-s, -) život

líffræði f neskl biologie

líffræðingur m (-s, -ar) biolog

lífsstíll m sg ( -s) životní styllík n (-s, -) mrtvola1líka adv také2líka v (-aði) impers mít rád, líbit se Mér líkar

það ekki.

líkami m (-a, -ar) tělo

líkamlegur adj tělesný, fyzický

líkamsrækt f sg (-ar) posilování

líkamsræktarstöð f (-var, -var)

posilovnalíkindi n pl (-a) možnost, pravděpodobnostÞað eru mikil líkindi til þess að ...

líkja v (dat) (-ti, -t) srovnávat, přirovnávat ∼

e-u við e-ð srovnávat (co s čím) ∼ eftire-u napodobit (co), kopírovat (co) Hann rannsakaði hvaða skilyrði væru nauðsyn-leg til að börn lærðu móðurmálið og reyndi að líkja eftir þeim. ∼st e-m refl připomí-nat (koho), podobat se (komu) Hverjum líktist ég? Flestir þóttust sjá pabba minn í mér...

líklega adv asi, pravděpodobnělíklegur adj 1. slibný, nadějný (efnile-

gur) 2. pravděpodobný (sennilegur)

líkt adv podobně1líkur f pl (-a) pravděpodobnost2líkur adj podobný, připomínajícílím n sg (-s) lepidlolíma v (acc) (-di, -t) (na)lepit, přilepitlína f (-u, -ur) řádeklínurit n (-s, -) graf töflur og línurit línuskauti m (-a, -ar) kolečkové bruslelíta v (acc) (lít, leit, litum, litið) 1. dívat se ∼

á blaðið ∼ e-ð dívat se (kam) ∼ þangað ∼ á e-n dívat se (na koho) ∼ spyrjandi á hana 2. vidět ∼ e-n vidět (koho) ∼ hana ∼ á e-ð prozkoumat, prohledat (co) ∼

sem snöggvast á vélina ∼ stórt á sig míto sobě vysoké mínění ∼ niður á e-n dívatse zpatra (povýšeně) (na koho) ∼ niður á hana ∼ eftir starat se, pečovat ∼ eftir honum ∼ á með vanþóknun (za)mračitse ∼ fram hjá odložit, dát si stranou ∼

fram hjá mikilvægum staðreyndum ∼ inn

nahlédnout, nakouknout ∼

inn um glu-ggann. ∼ inn hjá (za)stavit se (na ná-vštěvu ap.) ∼ inn hjá þeim ∼ snöggvastá rychle pohlédnout, přelétnout (očima)∼ upp til obdivovat (koho), vzhlížet (kekomu) (s úctou ap.) ∼ upp til hennar ∼

yfir prohlédnout ∼ yfir textann ∼st refl

uznávat, schválit, líbit se Mér líst vel á húsið. ∼st vel á refl impers líbit se

lítið adv málo

lítill adj malýlítri m (-a, -ar) litrlítt adv trochu, málo



65 ljár – lúta

ljár m (-s, -ir) kosa (nástroj)

ljóð n (-s, -) báseň

ljóðskáld n ( -s, -) básník1ljómandi adj svítivý, lesknoucí se2ljómandi adv velmi

ljón n (-s, -) lev1ljós adj světlý2ljós n (-s, -) světlo ∼ið frá lampanum

ljósgulur adj světle žlutý

ljóshærður adj blond, světlovlasý

ljósmynd f (-ar, -ir) fotografie, fotkaljósmyndavél f (-ar, -ar) fotoaparát

ljósmyndun f sg (-ar) fotografie (uměleckýobor)

ljósta v (acc) (lýst, laust, lustum, lostið) udeřit,uhodit ∼ hann í andlitið með flötum lófa ∼ saman srazit se, střetnout se (s kým)Herjunum laust saman.

ljótur adj šeredný

ljúfur adj 1. mírný, jemný, lehký 2. laskavý,vlídný, přívětivý

ljúga v (acc+dat) (lýg, laug, lugum, logið) lhát∼ e-u að e-m lhát (co komu) Hún laug að börnunum og manninum og mér líka,henni var ekki treystandi.

ljúka v (dat) (lýk, lauk, lukum, lokið) ukončit(klára) ∼ e-u ukončit (co) ∼ við e-ðukončit (co) ∼ upp e-u zavřít ∼ dy-runum upp ∼ aftur otevřít ∼ dyrunum

aftur Þessu er lokið. Je to hotovo. Je toskončeno.

loðinn adj chlupatý, srstnatý

lofa v (acc) (-aði) 1. chválit ∼ e-n/ e-ð chvá-lit (koho/ co) ∼ hana; ∼ listaverkið 2.(dat) slíbit ∼ e-m e-u slíbit (komu co) ∼

honum þessu 3. (dat+acc) dovolit, povolit∼ e-m e-ð dovolit (komu co) Ég lofaði henni að dansa.

loforð n (-s, -) slib

loft n (-s, -) vzduch, obloha

loftvog f (-ar, -ir) barometr

loga v (-aði) hořet, planout Það logar vel á kertinu. hvert í ∼ndi inter sakra, kruci,hergot

logi m (-a, -ar) plamen, oheňlogn n sg (-s) klid, ticholok n (-s, -) 1. konec 2. víko, poklička ∼ið á

dósinni

loka v (dat) (-aði) zavřít ∼ bókinni; ∼ glug-ganum

lokaður adj zavřenýlokinn adj uzavřenýlokkur m (-s, -ar) lokna, kudrnaloks adv nakonecloksins adv konečněloppa f (-u, -ur) tlapa, tlapkalosa v (acc) (-aði) 1. uvolnit (šroubek ap.)

Hann losar hjólið af bílnum. 2. vyložit,složit (náklad ap.) ∼ vagninn 3. vyprázd-nit ∼ flöskuna ∼ sig við e-ð zbavit se(čeho) vilja ∼ sig við alla erfiðleika

losna v (-aði) 1. uvolnit se (místo ap.) Star-

fið losnar bráðlega. 2. uvolnit se (šroubekap.) Báturinn losnaði ekki úr festingum.Það hefur losnað hjól af bílnum.

lota f (-u, -ur) období, doba, perioda, úseklóð m (-ar, -ir) parcela, pozemeklófi m (-a, -ar) dlaňlugt f (-ar, -ir) lampa; osvětlení; baterka

vasa ∼, gas ∼, götu ∼

lukt m (-ar, -ir) lucerna, svítilna

lumma f (-u, -ur) lívanečeklund f sg (-ar) povaha, temperament léttur í

∼

lunga n (-a, -u) plícelúður m (-s, lúðrar) trumpeta (hudební ná-

stroj)lúinn adj unavený, vyčerpaný, znavenýlús f (-ar, -lýs) vešlúta v (dat) (lýt; laut, lutum, lotið) 1. sklonit

se, sehnout se ∼ höfði sklonit hlavu ∼

lágt snížit se (k čemu), klesnout ∼ í læ-gra haldi být poražen, prohrát ∼ í lægra



lyf – lögregla 66

haldi fyrir honum 2. poklonit se, uklonitse ∼ e-ð uklonit se (komu)

lyf n (-s, -) léklyfjabúð f (-ar, -ir) lékárna1lyfta f (-u, -ur) výtah2lyfta v (dat) (-i, lyft) zvednout, nadzvednout

∼ sér upp jít si povyrazit

lygi f (lygi, lygar) lež

lykill m (-s, lyklar) klíč

lykilorð n ( -s, -) heslo

lykkja f (-u, -ur) smyčka, poutko, oko ∼ á

bandi lyklaborð n ( -s, -) klávesnice

lykt f sg (-ar) vůně ∼ af blómunum

lýðræði n (-s, -) demokracie

lýðveldi n (-s, -) republika

lýsa v (acc) (-ti, -t) 1. osvětlovat Tunglið lýsir mér. (bera birtu) 2. (acc) vyvolat (film)∼ myndina (lýsa mynd) 3. (dat) ukazo-vat (sýna) 4. (dat) popsat ∼ reynslu sinni

(gefa lýsingu) það lýsir af degi impersrozednívá se

lýsi n sg (-s) rybí tuk (medicína)

lýsing f (-ar, -ar) 1. osvětlení, iluminace koma upp ∼u 2. popis ∼ á ferðinni (frásögn)

lýsingarháttur m (-háttar, -hættir) příčestí(gramatika)

lýsingarorð n ( -s, -) přídavné jméno1læða f (-u, -ur) mourek, mourovatá kočka2læða v (dat) (-ddi, -tt) ∼ e-u að e-m říci

(komu co) nenápadně, skrytě ∼ þessari frétt að henni ∼st refl (v)plížit se, plazitse, krást se ∼st burt

lækka v (acc) (-aði) 1. snížit ∼ röddina ∼

skatta snížit daně 2. klesat, klesnout Það lækkar í ánni. ∼ í sjónvarpinu zmírnit(zvuk), ztlumit ∼ í útvarpinu, sjónvar-pinu

lækna v (acc) (-aði) (vy)léčit ∼

e-n af e-uvyléčit (koho z čeho) ∼ hana af berklum

lækning f (-ar, -ar) lék ∼ við sjúkdómi

læknir m (-s, læknar) doktor, lékař

læknisþjónusta f sg (-u) zdravotní služba,

střediskolækur m (-jar, -ir) potok

læra v (acc) (-ði, -t) učit se, studovat ∼ af učit se (od koho) Hann syngur kvæðið sem hann lærði af móður sinni og ömmu. ∼

á učit se (na nějaký nástroj, nějaké čin-nosti atd.) Hún lærði á bíl hjá mömmu sinni. / Ég lærði á píanó. ∼ fyrir učit se(na zkoušku atd.) Svo fór ég í frjálsar og varð mjög þreyttur á því, kom heim, lærði

fyrir próf. ∼ undir učit se (na zkouškuap.) Prófið sem ég lærði undir er á fimm-tudaginn. ∼ utan að učit se zpaměti, me-morovat Hann varði öllum tómstundum hjá fjölskyldu sinni, las,skrifaði og lærði utan að í sömu litlu stofunni, þar sem ko-nan og eldri börnin voru að störfum og hin minni léku með hávaða og ærslum.∼ utanbókar učit se zpaměti, memoro-vat Læra utanbókar ljóðið Kvöld í sveit á

bls. 142 í ljóðabók.∼

st refl učí se (to) Það lærist svo margt utan náms í skólanum.

lærður adj učený, vzdělaný

læri n (-s, -) 1. stehno ∼ð á skepnunni 2.učení (učňovská léta) taka hann í ∼

læsa v (acc/dat) (-ti, -t) 1. zamknout ∼ dy-rum ∼ e-n inni zavřít (koho) (do vě-zení ap.) Ég læsti hana inni í herberginu sínu á næturnar og fyrst grét hún og barði í hurðina enn síðan fór hún upp í rúm

og nennti þessu ekki lengur. 2. rozšířit seEldurinn læsti sig um húsið.

læstur adj 1. zamčený 2. chráněný (důmap.) Húsið er harðlega læst.

læti n pl rámus, randál, kravál

lögfræði f neskl právnictví, právní věda

lögfræðingur m (-s, -ar) právník

lögga f (-u, -ur) polda, policajt

lögmaður m (-manns, -menn)

obhájce, advo-kát

lögregla f (-u, -ur) policie



67 lögreglubíll – málfræði

lögreglubíll m (-s, -ar) policejní auto

lögreglumaður m (-manns, -menn) policista

lögregluþjónn m (-s, -ar) policistalögun f sg (-ar) tvar, podoba breyta ∼inni

löngum adv většinou, ve většině případů

löngun f (-ar, langanir) touha ∼ í nýjan bíl

löpp f (lappar, lappir) 1. tlapa, tlapka 2. noha∼in á mér

M mmaður m (-manns, -menn) 1. člověk 2. mužmagi m (-a, -ar) 1. břicho 2. žaludek

magn n sg (-s) množství, kvantita

magna v (acc) (-aði) zesílit, zvětšit, zvýšit ∼

deiluna

magnaður adj silný, mohutný, intenzivní

maí m sg (-s) květen

maka v (acc/dat) (-aði) zamazat, ušpinit ∼

hendurnar í olíu ∼ sig í sólolíu natřít

se, namazat se (krémem na opalování)mala v (acc) (-aði) 1. (roze)mlít, rozmělnit

∼ kaffi (mylja) 2. klábosit, brebentit 3.příst, vrnět (kočka) (um kött) ∼ e-nrozdrtit (koho), (totálně) porazit (koho)

mamma f (mömmu, mömmur) maminka

manneskja f (-u, -ur) osoba, člověk

mannkyn n sg (-s) lidstvo

mannlegur adj lidský

mannlíf n (-s, -) existencemappa f (möppu, möppur) desky, šanon

marglytta f (-u, -ur) medúza

margur adj mnohý

margvíslegur adj různý, různorodý, rozma-nitý, rozličný

maríjúana n neskl marihuana

maríubjalla f (-u, -ur) slunéčko sedmitečné,

beruška (maríuhæna)maríuhæna f (-u, -ur) slunéčko sedmitečné,

beruška

mark n (-s, mörk) 1. znak (symbol) (merki)2. gól, branka skjóta á ∼ (í knattleik)3. terč skjóta í ∼ (skotmark)

marka v (acc) (-aði) 1. označit, vyznačit ∼

far með hnífnum 2. vymezit, ohraničit ∼

fyrir garði

markaður m (-ar, -ir) trh, tržiště, obchodmarkmið n (-s, -) cílMars m neskl Mars (planeta)mars m neskl březenmarsvín n (-s, -) sviňucha (druh delfína)martröð f (-traðar, -traðir) noční můra, zlý

senmastur n (-s, möstur) stěžeňmat n sg (-s) 1. ocenění, ohodnocení (gil-

dis ) 2. ohodnocení, odhad, posudek(verðmat)

matarlyst f sg (-ar) chuť k jídlu, apetitmatreiða v (acc) (-ddi, -tt) připravovat jídlo,

vařitmatreiðsla f sg (-u) kuchyně (úprava jídel)

matreiðslubók f (-bókar, -bækur) kuchařka(kniha)

matseðill m (-s, -lar) jídelní lístek, menu Fy-rirgefðu, getum við fengið að sjá matseði-linn?

matur m (-ar, -ar) jídlo Hvernig smakkaðist maturinn?

matvörur f pl (-a) potraviny, jídlomaur m (-s, -ar) mravenec

mál n (-s, -) 1. jazyk, řeč (tungumál) 2.diskuze (orðræða) 3. záležitost, případ(málefni)

mála v (acc) (-aði) 1. (vy)malovat (pokoj ap.)∼ herbergið grænt; ∼ vegginn í rauðum lit 2. malovat (obraz ap.) ∼ mynd

málaður adj malovaný blá ∼, hvít ∼, olíu ∼

málaralist f sg (-ar) malířstvímálari m (-a, -ar) malířmálband n (-s, -bönd) krejčovský metrmálefni n (-s, -) záležitost, věc, otázkamálfræði f neskl gramatika



málfræðingur – metri 68

málfræðingur m (-s, -ar) jazykovědec, lin-gvista

mállýska f (-u, -ur) nářečí, dialektmálmur m (-s, -ar) kov

málning f sg (-ar) barva, barvivo

málsgrein f (-ar, -ar) 1. věta (setning) 2.odstavec (hluti lagagreinar)

máltíð f (-ar, -ir) jídlo (3x denně apod.)

málverk n (-s, -) malby, obrazy

máni m (-a, -ar) Měsíc (planeta)

mánudagur m (-s, -ar) pondělí

mánuður m (mánaðar, -ir) měsíc (kalendářní)máta v (acc) (-aði) 1. vyzkoušet si ∼ fötin á

sig 2. dát mat (v šachu)

máti m (-a, -ar) 1. způsob á þennan máta 2.pl kamarádi, přátelé Þær eru miklir mátar.

máttur m sg (-ar) 1. schopnost (geta) 2.síla (afl)

mátulegur adj vhodný, vyhovující, tensprávný

mátunarklefi n (-s, -) převlékárna (fata-klefi)

mávur m (-s, -ar) racek

með adv/ prep (dat,acc) s ∼ margvíslegumóti mnoha způsoby ∼ höndunumrukama

Með leyfi. věta S dovolením.1meðal n (meðals, meðul) lék, léčivo (lyf)2meðal prep (gen) mezi ∼ annars mimo jiné

meðan conj/ adv zatímco Meðan veðrið er stætt berðu höfuð hátt og hræðstu eigi sku-gga á leið.

meðferð f (-ar, -ir) léčba, terapie

meðfram adv/ prep (dat) podél

meðlimur m (-s, -ir) člen (příslušník) ∼ í félagi

meðvitund f sg (-ar) vědomí vakna til ∼ar,

missa ∼

mega v (acc) (má, mátti, máttum, mátt) smět,moci Ég má gera þetta. ∼ til muset Ég má

til að lesa undir skóla. ∼ ekki hugsa tile-s nemoci ani pomyslet, nemoci se smířit(s čím) Ég má ekki hugsa til þess að fara til baka. ∼ vera að e-u mít čas (na co)Hann má vera að því að lesa bókina.

megin adv na straněmeiddur adj zraněnýmeiða v (acc) (-ddi, -tt) poranit, zranit Óhe-

imilt er að hrekkja dýr eða meiða. ∼ sigporanit se, zranit se ∼ sig í fætinum

meina v (acc) (-ti, -t) 1. mínit, mít na mysliHvað meinar hún með þessu? 2. domní-

vat se, myslet Ég meina að þú eigir að læra meira.meira adv vícemeirihluti m sg (-a) většinameistari m (-a, -ar) mistr, vítěz verða ∼ í

íþróttinni mengun f sg (-ar) znečištěnímenning f (-ar, -ar) kultura, civilizacemennskur adj lidský

menntaskóli m (-a, -ar) gymnáziummenntun f sg (-ar) vzdělánímergur m sg (-s) morek (kosti)merki n (-s, -) známka, znak (zlepšení ap.)merkilegur adj zajímavý, pozoruhodnýmerking f (-ar, -ar) 1. význam, smysl leggja

ákveðna ∼u í ummæli hans (inntak) 2.označení, značka ∼ á hlutnum

merkja v (acc) (-ti, -t) 1. vyznačit, označit∼ vöruna greinilega með penna 2. zname-nat, značit Orðið merkir eitthvað sérstakt.3. všimnout si Ég merkti að þú hlustaðir ekki á íslenska tónlist

merktur adj označenýmerkur adj 1. důležitý (merkilegur) 2.

význačný, vynikající (mætur)

messa f (-u, -ur) mšemeta v (acc) (met, mat, mátum, metið) ocenit,

ohodnotit ∼ bókina á þúsund krónur ∼

mikils cenit si, vážit si ∼

hana mikils kunna að ∼ oceňovat, umět ocenitmetri m (-a, -ar) metr



69 mexíkanskur – morðingi

mexíkanskur adj mexický

Mexíkó f sg (-ar) Mexiko

Mexíkóbúi m (-a, -ar) Mexičanmey f (-jar, -jar) panna

mið n (-s, -) 1. střed 2. zamíření, zaměření

miða v (-aði) mířit, zamířit ∼ byssunni á hann ∼ áfram impers postupovat, jítkupředu Verkinu miðar vel áfram.

miðbær m (-jar, -ir) centrum města

miði m (-a, -ar) lístek, vstupenka ∼ aðraleiðina jízdenka jedním směrem ∼ báðar

leiðir zpáteční jízdenka ∼ í rútuna lístekna autobus

miðja f (-u, -ur) střed, prostředek skera dúkinn í sundur í miðju

miðlari m (-a, -ar) 1. makléř, zprostředkova-tel peningamiðlari 2. server

miðmynd f sg (-ar) mediopasivum

miðnætti n sg (-s) půlnoc

miðstig n (-s, -) 2. stupeň stupňování, kom-

parativmiðsvæðis adv uprostřed, v centru

miður adj střed, v polovině

miðvikudagur m (-s, -ar) středa

mikið adv velmi, hodně

mikill adj hojný, dostatečný, velký

mikilvægur adj důležitý

mildur adj jemný, mírný

milli prep (gen) mezimillibil n (-s, -) 1. prostor (místo) 2. inter-

val, mezidobí

milljón f (-ar, -ir)/ num milión

minn pron moje

minna v (acc) (-ti, -t) 1. připomenout ∼ e-ná e-ð připomenout (komu co) ∼ hana á loforðið 2. připomínat Þessi mynd min-nir mig á gamla tíma. 3. impers připadat,

myslet si Mig minnir að það hafi einmitt verið þetta sama ár.

minni n (-s, -) paměť

minning f (-ar, -ar) vzpomínka ∼in þennan tíma

minnisbók f (-bókar, -bækur) notebook (pře-nosný počítač)

minnka v (-aði) 1. zmenšit, snížit ∼ neys-luna 2. zmenšit se, snížit se Eyjan minn-kar.

misgrip n sg (-s) přehmatmisjafn adj různý, rozdílnýmismunandi adj neskl různýmissa v (acc/gen) (-ti, -t) 1. (u)pustit ∼

töskuna á gólfið (glopra niður) 2. ztra-

tit ∼ bílinn (glata) ∼ af zmeškat ∼ af strætisvagninum

mitt adv ?mitti n sg (-s) pás, pas (část těla)míla f (-u, -ur) mílemínúta f (-u, -ur) minutamjaka v (dat) (-aði) pohnout ∼ steininum

áfram ∼st refl pohybovat se (pomalu)mjaltavél f (-ar, -ar) stroj na dojení

mjálma v (-aði) mňoukat Kötturinn mjál-maði.

mjólk f sg (-ur) mlékomjólka v (acc) (-aði) dojit ∼ kúna

mjólkurafurðir f pl (-a) mléčné výrobkymjólkurbú n (-s, -) mlékárnamjólkurmatur m sg (-ar) mléčné výrobkymjór adj hubenýmjúkur adj měkkýmjöðm m (mjaðmar, mjaðmir) bok, kyčelmjög adv velmimjöl n sg (-s) moukamoka v (acc) (-aði) 1. kopat, vyhloubit ∼

skurð 2. (dat) házet, nabírat, odhazovat(lopatou ap.) ∼ möl upp úr skurðinum

mold f (-ar, -ir) půda, hlínamoldvarpa f (-u, -ur) krtek

moli m (-a, -ar) kus, kousek, drobek (chlebaapod.), kostka cukrumorðingi m (-ja, -jar) vrah



71 mýfluga – náungi

mýfluga f (-u, -ur) komár

mýri f (-ar, -ar) bažina, mokřina1

mæla v (acc) (-di, -t) měřit, změřit2mæla v (acc) (-ti, -t) mluvit, hovořit ∼ á ís-

lensku ∼ með e-u doporučit (co) ∼ með vörunni við hana ∼ gegn e-u čelit, od-porovat (čemu) ∼ gegn þessum áformum ∼st til e-s refl vyžadovat Það er mælst til

þess að nemendur taki krossaprófin.

mæling f (-ar, -ar) rozměr, velikost ∼ á stærð þorskstofnsins

mælir m (-s, mælar) měřič, měřící přístroj

mæta v (dat) (-ti, -t) 1. potkat ∼ henni á leiðinni (hitta) 2. dostavit se, objevit se∼ í skóla (koma á stað) ∼st refl potkatse Þau mættust á miðri leið.

mögulegur adj možný

möguleiki m (-a, -ar) možnost

möl f sg (malar) štěrk malarvegur

mörgæs f (-ar, -ir) tučňák

mörk f (markar, merkur) les (skógur)

N nnafn n (-s, nöfn) jméno

nafndagur m (-s, -ar) svátek, jmeniny

nafnháttur m (-háttar, -hættir) infinitiv

nafnorð n ( -s, -) podstatné jméno

naga v (acc) (-aði) hryzat, vykousat, okousá-

vat ∼

gat á dúkinn naglbítur m (-s, -ar) štípačky (nástroj)

nagli m (-a, -ar) hřebík

nakinn adj nahý, nahatý Þarna voru myndir af nöktum konum.

namm namm cit ňam ňam

nammi n ( -s, -) sladkosti, dobroty

nauðsyn f (-jar, -jar) nutnost

nauðsynlegur adj nutný

naumt adv stěží, sotva, jen taktak

naut n (-s, -) býk

nautalundir f pl (-a) plátky hovězíhoná v (dat) (næ; náði, náðum, náð) 1. dosáhnout,

dostat se ∼ landi; ∼ tvítugsaldri (ko-mast) 2. chytit ∼ strætó (draga uppi)3. dát, podat, vzít ∼ í e-ð podat, donést∼ í bókina fyrir mig ∼ e-u af e-m vzít,dát stranou ∼ hnífnum af barninu (fá)∼ í svefnpoka vlézt do spacáku ∼ séruzdravit se, zotavit se ∼ sér fljótt eftir veikindin ∼ prófi složit, udělat (zkouškuap.) ∼ yfir pokrýt, pokrývat Þorpið nær ekki yfir stórt svæði. ∼ saman shledat se,setkat se Þau náðu saman að lokum. ∼strefl být chycen, chytit se Þjófurinn náðist að lokum.

nágranni m (-a, -ar) sousednágrenni n (-s, -) sousedství eiga heima í

næsta ∼ borgarinnar

náhvalur m (-s, -ar) narvalnáið adv důkladně, podrobněnáinn adj důvěrný, blízkýnákvæmlega adv přesně

nákvæmur adj přesnýnál f (-ar, -ar) jehlanálgast v refl (-aðist) přibližovat se Flugvélin

nálgast hægt og hægt.

nálægt adv blízko, nedalekonálægur adj blízký, poblížnám n sg (-s) studium ∼ í guðfræði

námskeið n ( -s, -) kurz (výukový) ∼ fyrir byrjendur

náttföt n pl (-fata) pyžamonáttúra f (-u, -ur) přírodanáttúrlega adv přirozeně, samosebou,

ovšemnáttúrlegur adj přírodnínáttúrufræði f neskl přírodní vědynáttúrufræðingur m (-s, -ar) přírodovědecnáttúrulega adv přirozeně

náttúruparadís f sg (-ar) přírodní rájnáungi m (-a, -ar) 1. chlapík, člověk, muž(kumpán) 2. soused (meðbróðir)



návist – norðan 72

návist f (-ar, -ir) přítomnost vera feiminn í ∼ hennar

neðan adv ∼ frá ze spodu að ∼ na dně ∼

við pod (čím)neðar adv níženeðri adj comp nižší, dolní, spodníneðstur adj sup nejnižšínef n (-s, -) nos Hann andaði frá sér með

nefinu og lokaði augunum.nefna v (acc) (-di, -t) 1. jmenovat, nazvat ∼

hann Svein 2. zmínit ∼ e-ð við e-n zmí-nit (komu co) Það þýðir ekkert að nefna

þetta við hana. 3. jmenovat, ustanovit ∼

e-n til e-s jmenovat (koho čím), ustano-vit (koho čím)

nefnd f (-ar, -ir) výbor, komise kalla nefndina saman

nefnifall n (-falls, -föll) 1. pád, nominativnefnilega adv a to, jmenovitě, totižnegla v (acc) (-di, -t) přibít, přitlouci (hřebík

ap.) ∼ myndina á vegginn

nei adv neneikvæður adj negativníneinn pron indef nikdoneita v (dat) (-aði) 1. odmítnout ∼ öllum

sakargiftum 2. upřít, odepřít ∼ e-m ume-ð odepřít (komu co) ∼ honum um hjálp

nekt f sg (-ar) nahota, nahostnellika f (-u, -ur) karafiát1nema conj pokud ne, vyjma Þú mátt ekki

fara út nema foreldrar þínir gefi þér leyfi.2nema v (acc) (nem nam, námum, numið) 1. vní-

mat ∼ hljóð, hreyfingu 2. (na)učit se ∼

sögur og ævintýri af vörum ömmu sinnar 3. (dat) činit, dělat (o ceně) Kostnaðurinn nemur 900 krónum. ∼ brott odstranit ∼

staðar (gen) zastavitnemandi m (-a, -ur) žák, studentnemi m (-a, -ar) student, žáknenna v (dat) (-ti, -t) 1. chtít, mít chuť, mít

náladu∼

að læra 2. být tak laskav, neva-dit (zdvořilé požádání) Nennirðu að ná í diskinn fyrir mig.

nes n (-s, -) mys

nesti n sg (-s) svačina taka til ∼ handa henni

net n (-s, -) 1. síť (rybářská apod.) 2. inter-net, net

netfang n (-fangs, -föng) internetová adresa,e-mailová adresa

netskoðari m (-a, -ar) prohlížeč (interne-tový)

netspjall n sg (-s) internetové povídání

neyða v (acc/dat) (-ddi, -tt) (při)nutit, donu-tit ∼ e-n til e-s (při)nutit (koho k čemu)∼

hana til viðbragða ∼

st til e-s refl býtnucen, muset Færeyingar neyðast til að draga úr veiðieftirliti.

neysla f sg (-u) spotřeba ∼ á matvælum

né conj ani hvorki...∼ ani ani

niða v (-aði) zurčet, bublat, klokotat (řekaap.) Lækurinn niðar.

niðri adv níže vera langt ∼ být hodně dole(mít deprese)

niður adv dolůniðurfall n (-falls, -föll) odtok, stružka, od-vodňovací příkop

niðurstaða f (-stöðu, -stöður) závěr, rozhod-nutí, verdikt

nískur adj lakomý, skoupý

nítján num devatenáct

níu num devět

níutíu num devadesát

njóta v (gen) (nýt, naut, nutum, notið) 1. rado-vat se, těšit se z ∼ ferðarinnar; ∼ sam-vista við hana 2. mít užitek, prospěch (zčeho) Hún nýtur þess að lesa og vera í samneyti við vandað og vel upplýst fólk.∼ sín vyhovovat, sedět, padnout, cítít se∼ sín vel í hópnum; Myndin nýtur sín vel á vegginn.

Nokkuð fleira? věta Ještě něco?

nokkur pron indef někdo, něconorðan adv ze severu fyrir ∼ na severu ∼

megin na severní straně



73 Norðmaður – nös

Norðmaður m (-manns, -menn) Nor1norður n (-s) sever2

norður adv severně, na severNorðurland n sg (-s) Severní Island (území

na severu ostrova)

Norðurlönd n pl (-landa) Severské země (Is-land, Faerské ostrovy, Švédsko, Finsko,Dánsko, Norsko)

Noregur m sg (-s) Norsko

norn f (-ar, -ir) norna, čarodějnice, ježibaba

norrænn adj skandinávský, severský ∼ mál

norska f (-u, -ur) norštinanorskur adj norský

not n pl užitek koma að ∼um být k užitku

nota v (-aði) užívat, používat ∼ símann oft ∼ tækifærið využít příležitosti Nú stendur sumarleyfistíminn sem hæst og margir nota tækifærið til að ferðast inna-lands eða utan.

notalegur adj 1. útulný, pohodlný, pří-

jemný (þægilegur) 2. přátelský (vin-gjarnlegur)

notkun f sg (-ar) použití, aplikace ∼ á vélum

nóg adv dost

nógur adj hojný, dostatečný

nótt f (nætur, nætur) noc

nóvember m sg ( -s) listopad

nudd n sg (-s) masáž

nudda v (acc) (-aði) 1. masírovat ∼ vöðvana 2. třít si, (pro)mnout si ∼ augun

nunna f (-u, -ur) jeptiška

nú adv teď, nyní ∼ á tímum dnes (opak vminulosti)

númer n (-s, -) číslo

núna adv nyní

nútíð f sg (-ar) 1. současnost, přítomnost 2.přítomný čas (gramatika)

nútíma predp nútíma- současný, moderní∼kona, ∼list, ∼ljóð

nútímalegur adj moderní (nútímur)

nútími m (-a, -ar) současnostnúverandi adj indecl přítomný, současný,

dnešnínytjar f pl (-a) užitek, přínosnost hafa miklar

∼ af landinu

ný adv nověnýár n sg (-s) Nový rok (svátek)nýbakaður adj čerstvý, nově pečenýnýfluttur adj právě přistěhovanýnýfæddur adj novorozenýnýgiftur adj sezdaný

nýkominn adj nový, nově došlýnýlega adv nedávnonýlegur adj nový, nedávnýnýr adj nový, čerstvýnýta v (acc) (-ti, -t) využít, upotřebit, zužit-

kovat ∼ tækifærið vel ∼st refl využít se,upotřebit se Tækið nýtist auðvitað vel.

nýting f sg (-ar) využití, využívání ∼ á orku

næði n sg (-s) 1. klid 2. volno, volný čas

nægilega adv dostatečněnægilegur adj dostatečný, postačujícínægja v (acc/dat) (-ði, -t) stačit Þessi skamm-

tur nægir mér ekki. láta sér e-ð ∼ spoko- jit se (s čím) Guðbergur lét sér ekki nægja að mála í nýjum lit heldur tætti vegginn niður og hlóð aftur eftir nýjum og frjál-sari leiðum.

nægur adj dostatečný, dostnæla f (-u, -ur) jehla, jehlice, připínací spona

næmur adj 1. hbitý, čilý 2. citlivý 3. nakaž-livý

nærföt n pl (-fata) spodní prádlo1nærri adv blízko2nærri adj comp bližšínæst adv příště, dálenæsta adv velmi, dostnæstum adv téměřnæstur adj příští, dalšínögl f (naglar, neglur) nehetnös f (nasar, nasir) nosní dírka, nozdra



o – ókominn 74

O oo adv

o. fl. zkr = og fleiraoddur m (-s, -ar) hrot, špička

of adv příliš

ofan adv shora, ze shora

ofar adv comp výšše

ofn m (-s, -ar) kamna, topné těleso

ofsalega adv úžasně, fantasticky

ofsalegur adj 1. silný, prudký (ofsafen-

ginn) 2. úžasný, neuvěřitelný, báječný(mjög mikill)

oft adv často1og conj a Augabrúnirnar eru þykkar og hann

er með stutt augnhár.2og adv také rétt er ∼ að

og fleira adv a tak dál, atd.

október m neskl říjen

olía f (-u, -ur) olej, ropa

olnbogi m (-a, -ar) loket

oní = ofan í

opinber adj 1. oficiální, zřejmý, evidentní 2.veřejný

opinn adj otevřený

opna v (acc) (-aði) otevřít ∼ gluggann ∼strefl otevřít se Dyrnar opnast af sjálfu sér.

orð n (-s, -) slovo

orða v (-aði) 1. vyjádřit, formulovat ∼ hug-sun sína óskýrt 2. zmínit se ∼ þetta við hana

orðabók f (-ar, -bækur) slovník semja ∼

orðlagður adj slavný

orðstír m sg ( -s) sláva, proslulost, věhlas

orðtak n (-taks, -tök) fráze, ustálené slovníspojení

orgel n (-s, -) varhany

orka f sg (-u) energie, síla

orkugjafi m (-a, -ar) zdroj (energie)

orkuverk n ( -s, -) elektrárnaorlof n sg (-s) volno, prázdniny fá ∼ (frí)

ormur m (-s, -ar) červorsaka v (acc) (-aði) způsobit Þetta getur or-sakað slys. ∼st refl být způsoben Bilunin hefur orsakast af þessu.

orsök f (-sakar, -sakir) příčinaorusta f (-u, -ur) bitvaostra f (-u, -ur) ústřiceostur m (-s, -ar) sýr

Ó ó1ó interj ó, á (údiv)2ó predp ó- předp. vyjadřující zápor ∼viss,

∼vinur, ∼dýr

óánægður adj nespokojenýóbeygjanlegur adj nesklonnýóbreyttur adj nezměněný, stejnýóbyggð f (-ar, -ir) divočina, pustina, oblast

bez lidíódýr adj levnýóður adj 1. šílený, bláznivý 2. zuřivý,

vzteklýóeðlilegur adj nepřirozený, neobvyklýófær adj nesjízdný, nesplavnýógeðslegur adj odporný, hnusný, příšerný

ógeðsleg sjón

ógæfa f sg ( -u) neštěstí, smůlaóháður adj nezávislýóheilbrigður adj nezdravýóheppni f indecl smůla, pechóhjákvæmilegur adj nevyhnutelnýóhreinn adj špinavýóhræddur adj nemající strach, nebojácnýóhugsandi adj nemyslitelný, nemožnýóhætt adj n bezpečný honum er ∼

ókei interj v pořádku; (hovorově) fajn,prima, dobrý, ok

ókeypis adj zadarmoókominn adj nepřišlý hann er ennþá ∼



75 ókunnugur – pakki

ókunnugur adj (dat) neznalý, neseznámenýég er því ∼

ókunnur adj neznámý, málo známý vera ∼

í hópi listamanna

ól f (-ar, -ar) řemínek, popruh, pásek

ólífa f (-u, -ur) oliva

ólíklegur adj nepravděpodobný

ólíkur adj rozdílný, různý

óljós adj nejasný, mlhavý, vágní

Ólympíuleikar m pl (-a) olympijské hrySystir mín íþróttakonan sem mér varð svo

innilega hugsað til í morgun þegar ég sat föst á biðstofu með Ólympíuleikana yfir mér í sjónvarpi.

ómeiddur adj nezraněný

ómur m (-s, -ar) vzdálený zvuk, ozvuk

ómögulegur adj nemožný

ónáða v (acc) (-aði) obtěžovat, rušit, zlobit ∼

hana með sífelldu kvabbi

óneitanlega adv nesporně, nepopiratelně

ónýtur adj nepoužitelný, nefungujícíópera f (-u, -ur) opera

ós m (-s, -ar) ústí sigla út úr ósnum

ósammála adj neskl ne ve shodě Við erum ósammála um þetta.

ósáttur adj odlišný, nesouhlasný

ósjáanlegur adj neviditelný

ósk f (-ar, -ir) přání

óska v (dat+gen) (-aði) přát, popřát ∼ e-me-s přát (komu co) ∼ honum alls góðs ∼

sér þess að přát si, aby Ef ég ætti eina ósk þá mundi ég óska mér þess að ég væri núna á leiðinni í Mallorcaferðina sem ég

fór í fyrr í sumar. ∼ e-m til hamingjugratulovat ∼ henni hjartanlega til hamin-gju

óskaplega adv nesmírně, neobyčejně

óskaplegur adj strašný, příšerný, hrozný

óskemmtilegur adj nepříjemný

óskiljanlegur adj nesrozumitelný

ósköp n pl 1. hrůza, zděšení 2. obrovskémnožství 3. smůla (gæfuleysi)

óslítinn adj nepřetržitý, souvislýósýnilegur adj neviditelnýótal adj neskl nesčetnýótrúlega adv neuvěřitelněótrúlegur adj neuvěřitelnýótt adv rychle, pevněóttasleginn adj k smrti vyděšenýóttast v refl (-aðist) obávat se, strachovat se

∼ um e-n obávat se (o koho) ∼ um hana ∼ e-ð obávat se (čeho) ∼ árás

ótti m sg (-a) strach ∼ við dauðann

óvanur adj 1. nezvyklý, nepřivyklý 2. nebýtzvyklý, nezkušený

óvar adj nepozorný, nedbalýóvart adv neúmyslně, náhodou, překvapivěóveður n sg (-s) bouře, bouřkaóvenja f (-u, -ur) nezvykóvenjulegur adj neobvyklý

óvinur m (-ar, -ir) nepřítelóvissa f sg (-u) nejistotaóvænt adv neočekávaně, nečekaně, nenadáleóvæntur adj nečekanýóþarfur adj zbytečný, nikoli nutný, nadby-

tečný, přebytečnýóþekktur adj neznámýóþekkur adj zlobivý, neposlušnýóþolinmóður adj netrpělivý

óþreyttur adj svěží, čerstvýóþægilegur adj nepohodlný, nepříjemnýóþægindi n pl nepohodlí, nesnáz, potíž

finna til óþæginda í fætinum

óþægur adj zlobivý, neposlušný

P ppabbi m (-a, -ar) táta, tatínek

pakka v (dat) (-aði) (za)balit (si) ∼

gjöfinni inn í gjafapappír

pakki m (-a, -ar) balík, balíček



pallur – pólitískur 76

pallur m (-s, -ar) terasa, plošina reisa pall við húsið

panna f (pönnu, pönnur) pánev (na smažení)panta v (acc) (-aði) 1. objednat (si) Ertu búinn að panta? 2. rezervovat ∼ miða,sæti

pappi m (-a, -ar) kartón, lepenka

pappír m (-s, -ar) papír

pardusdýr n (-s, -) panter

parís m (-s, -ar) panák (hra - skákat panáka)

partur m (-s, -ar) část

passa v (acc) (-aði) 1. hlídat, opatrovat (děti)∼ barnið 2. padnout, sedět (šaty ap.) Jak-kinn passar vel. ∼ sig dávat si pozor Ég passa mig. (gæta, líta eftir) ∼ sig áe-u dávat si pozor (na co) ∼ sig á hundi-num

passi m (-a, -ar) (cestovní) pas (vegabréf)

pasta n sg (-) těstoviny

páfi m (-a, -ar) papež

páfugl m (-s, -ar) pávpálmi m (-a, -ar) palma

páskar m pl (-a) Velikonoce halda páska

peli m (-a, -ar) láhev, čutora

peningur m (-s, -ar) mince, peníze, měna

penni m (-a, -ar) pero

pensill m (-s, penslar) štětec

pera f (-u, -ur) 1. žárovka (ljósa ) 2.

hruška (ávöxtur)perla f (-u, -ur) perla

persóna f (-u, -ur) osoba, osobnost, charak-ter

persónufornafn n (-nafns, -nöfn) zájmenoosobní

persónulegur adj osobní

perutré n ( -s, -) hrušeň

peysa f (-u, -ur) svetr fara í peysu

péturselja f sg (-u) petržel

pils n (-, -) sukně stutt ∼

piltur m (-s, -ar) chlapec, mladík1pipar m sg ( -s) paprika2

pipar n sg (-s) pepřpiparmynta f (-u, -ur) mátapiparrót f (-rótar) křenpirra v (acc) (-aði) dráždit, popouzet, provo-

kovat Allur þessi hávaði pirrar mig.

píanó n (-s, -) piáno, klavírpínulítið adv trochupípa f (-u, -ur) dýmkaplan n (-s, plön) 1. plán, záměr (áætlun) 2.

úroveň (stupeň) Ritgerðin er á lágu plani.(svið) 3. otevřený prostor, prostranství(opið svæði)

1planta f (-u, -ur) rostlina2planta v (acc) (-aði) vysadit, zasadit ∼ tré

plata f (plötu, plötur) deskaplata v (acc) (-aði) podvést, napálit ∼ hana

pláneta f (-u, -ur) planetapláss n (-, -) místo

plástur m (-s, plástrar) náplastplógur m (-s, -ar) pluhplóma f (-u, -ur) švestka (plod)plús m (-s, -ar) 1. výhoda 2. plus (znaménko)plötuspilari m (-a, -ar) gramofonpoki m (-a, -ar) pytelpollur m (-s, -ar) kalužpopp n sg (-s) 1. pop (hudba) (tónlist) 2.

pražená kukuřice, popcorn (poppkorn)

port n (-s, -) 1. průchod, průjezd (hlið) 2.dvůr (garður)

portrett n ( -s, -) portrétPortúgal n sg (-s) PortugalskoPortúgali m (-a, -ar) Portugalecportúgalska f (-u, -ur) portugalštinaportúgalskur adj portugalskýpostulín n sg (-s) porcelánpottur m (-s, -ar) hrnecpólitík f sg (-u) politikapólitískur adj politický



77 Pólland – rauður pipar

Pólland n (-s, Póllönd) Polsko

pólska f (-u, -ur) polština

pólskur adj polskýPólverji m (-a, -ar) Polák

pósthús n (-s, -) pošta (budova)

póstkassi m (-a, -ar) poštovní schránka

póstleggja v (acc) (legg, lagði, lögðum, lagt) po-slat, odeslat (dopis ap.) ∼ bréfið, pakkann

póstur m (-s, -ar) 1. pošta (instituce) 2. poš-ťák

predika v (acc) (-aði) hlásat, zvěstovat, kázat

Hann predikaði í gær á Skipaskaganum og ég var svaka stollt af honum.

prenta v (acc) (-aði) tisknout (knihu ap.) ∼

blaðið í litum

prentari m (-a, -ar) 1. tiskárna (přídavné za-řízení k počítači) 2. tiskař, polygraf

pressa v (acc) (-aði) 1. (vy)žehlit ∼ buxurnar 2. vymáčknout ∼ safann úr appelsínunni

prestur m (-s, -ar) kněz, pastor

prik n (-s, -) hůl, tyčka, berlaprins m (-s, -ar) princ

prinsessa f (-u, -ur) princezna

prímus m (-s, -ar) primus, bomba na vaření

prjón n (-s, -) pletení

prjóna v (acc) (-aði) plést ∼ vettlinga á hann

próf n (-s, -) zkouška, test lesa undir ∼

prófa v (acc) (-aði) 1. zkusit, vyzkoušet ∼ að-

ferðina (reyna) 2. zkoušet (žáka ap.) ∼

nemandann í ensku

prófessor m (-s, -ar) profesor1pumpa f (-u, -ur) pumpička2pumpa v (dat) (-aði) (na)pumpovat,

(na)čerpat

pund n (-s, -) libra

punktur m (-s, -ar) tečka (znaménko)

puti m (-a, -ar) prst

putti m (-a, -ar) prst

púpa f (-u, -ur) kukla

púrra f (-u, -ur) pórekpúsluspil n (-s, -) puzzle, skládačka

pylsa f (-u, -ur) párekpæla v (-di, -t) dřít se, mořit se ∼ í gegnum bókina (erfiða) ∼ í e-u přemýšlet o ně-čem Þá er skólinn bara alveg að fara að byrja og ég ekki einu sinni farin að pæla í því hvernig ég á að kaupa allar þessar bækur!

R rradísa f (-u, -ur) ředkvičkaraða v (dat) (-aði) seřadit, řadit ∼ nöfnu-

num í stafrófsröð ∼ sér upp seřadit se(do řady) Nemendurnir röðuðu sér upp til myndatöku.

rafmagn n (-s, -) elektřinaraka v (-aði) hrabat ∼ heyið/heyinu ∼ sig

holit se ∼ sig; ∼ skeggið af sér rakari m (-a, -ar) holičrakstrarvél f (-ar, -ar) hrabačka, stroj na

hrabánírakur adj vlhkýrakvél f (-ar, -ar) břitva, holící strojekrammi m (-a, -ar) rámrangur adj nesprávný, chybnýrannsaka v (acc) (-aði) 1. vyšetřovat (záleži-

tost ap.) ∼ málið ýtarlega 2. vyšetřovat(pacienta ap.) ∼ sjúklinginn

rannsakandi adv zkoumavě

rannsókn f (-ar, -ir) výzkum rannsóknir í læknisfræði rannsóknarstofa f (-u, -ur) laboratořrappa v (-aði) rapovat, předvádět raprass m (-, -ar) pozadí, zadekrata v (-aði) najít cestu, trefit ∼ rata heim

∼ í raunir dostat se do potíží ∼ í miklar raunir

rauðbrúnn adj karmínově, modravě červenýrauðspretta f (-u, -ur) platýzrauður adj červenýrauður pipar m sg ( -s) paprika, čili



rauðvín – reka 78

rauðvín n sg (-s) červené víno

raun f (-ar, -ir) 1. zkouška (þraut) 2. zku-

šenost (reynsla)raunar adv vlastně, ve skutečnosti

raunverulega adv skutečně, opravdu

raunverulegur adj skutečný

ráð n (-s, -) rada

ráða v (acc) (ræð, réð, réðum, ráðið) 1. zaměst-návat, najmout si (pracovníka) ∼ hana í starfið 2. (acc) vyřešit 3. (dat) řídit (firmuap.) ∼ ríkjum í landinu 4. (dat) rozhod-

nout ∼ öllu 5. (dat) (po)radit, doporu-čit ∼ gátu vyřešit hádanku ∼ e-m heiltdát (komu) dobrou radu ∼ e-n af dö-gum zavraždit (koho) ∼ fram úr e-unalézt řešení, východisko (pro co) ∼ fram úr erfiðleikunum ∼st á e-n refl napadnou(koho) ∼st á manninn úr launsátri ∼stað e-m refl napadnou (koho) ∼st að ho-num með barsmíð

ráðgjöf f sg (-gjafar) porada, projednání

ráðherra m (-, -ar) ministrráðstöfun f (-stöfunar, -stafanir) opatření,

krok gera ráðstafanir

ráðuneyti n (-s, -) ministerstvo

ráfa v (-aði) toulat se, potulovat se ∼ fram og til baka um göturnar

rán n ( -s, -) loupež, vyloupení, drancováníHúsið var mannlaust þegar ránið átti sér stað.

rándýr n (-s, -) šelmaránfugl m (-s, -ar) dravec

rás f (-ar, -ir) 1. běh, sprint (hlaup) 2. kanál(rozhlasový ap.) (farvegur)

refsa v (dat) ( -aði) ztrestat, (po)trestat Ko-nungur tók hann því fastann og refsaði ho-num harðlega, því alveg eins og.

refsing f (-ar, -ar) trest

refur m (-s, -ar)

liškaregla f (-u, -ur) pravidlo Til að koma í veg fyrir það er sérstök regla – ko regla – sem

segir að leikmaður verði að gera annars staðar á borðinu áður en hann tekur stei-ninn aftur.

reglulega adv pravidelněreglulegur adj pravidelný, pravidelně se

opakujícíreglustrika f (-u, -ur) pravítkoregn n sg (-s) déšťregnbogi m (-a, -ar) duharegnhlíf f (-ar, -ar) deštníkreiða v (acc) (-ddi, -tt) 1. dopravit na koni ∼

bagga heim ∼ e-n svézt (koho) (na koni,

kole ap.) ∼ fé af hendi zaplatit hotově ∼

sig á e-n/ e-ð spoléhat se (na koho/ co)reiðhjól n (-s, -) (jízdní) koloreiði f sg neskl hněvreiðubúinn adj připravený, nachystanýreiður adj rozčilený, rozzlobenýreika v (-aði) procházet se, bloumat, chodit

bez cíle ∼ niður að sjó ∼ í spori vrávo-rat, potácet se

reikna v (-aði) (vy)počítat, spočítat ∼

dæ-mið nákvæmlega ∼ með e-u počítat (sněčím)

reikningur m (-s, -ar) 1. účet (v restauraciap.) Gætum við fengið reikninginn? 2.účtenka ∼ fyrir vörunni 3. účet (v banceap.) opna reikning í bankanum 4. aritme-tika læra reikning í skólanum

reim f (-ar, -ar) 1. pásek, řemen 2. tkanička(u boty) skó ∼

reima v (acc) (-aði) zavazovat si tkaničku ∼

skóna reisa v (acc) (-ti, -t) 1. vztyčit, postavit ∼

kirkju, tjald 2. postavit, narovnat ∼ e-nupp pomoci (komu) ∼ hana upp

reitur m (-s, -ir) průsečík, pole Það er að se-gja ef allir auðir reitir sem liggja upp að steininum eða steinunum eru fylltir.

reka v (acc) (rek, rak, rákum, rekið) 1. zatlačit,zahnat, vyhnat ∼ hana af stað (stugga)∼

burt vyhánět (tuláky ap.)∼

hana burt 2. provozovat (firmu ap.) ∼ verslunina með hagnaði (starfrækja) 3. propustit



79 rekja – ritgerð

(ze zaměstnání ap.) ∼ hana úr starfi fyrir misferli 4. vyloučit, vykázat (ze školy ap.)∼ úr skóla ∼ á eftir e-m pobízet (koho)∼ á eftir henni ∼ upp öskur vykřiknout,zakřičet ∼ e-n á dyr vyhodit (koho) (zedveří ap.) ∼ við prdnout, prdět ∼st áe-n refl narazit (na koho), (náhodou) po-tkat ∼st á hann af tilviljun ∼st á e-ðrefl narazit (na co), objevit (co) Láttu mig vita ef þú rekst einhvers staðar á villu.

rekja v (acc) (rakti, rakið) 1. sledovat, stopo-vat ∼ sporin eftir hann 2. rozmotat, roz-plést ∼ peysuna upp 3. vyložit, vykládat∼ feril hennar ýtarlega

rekstur m (-rar/ -urs, -rar) 1. správa, řízení,vedení (podniku ap.) 2. řízení (auta ap.)

1renna v (acc/dat) (-di, -t) 1. sunout se,klouzat se ∼ sér á skautum bruslit ∼

sér á skíðum lyžovat 2. vyrazit (na cestuap.) ∼ upp í sveit ∼ e-u niður spolk-nout (co) ∼ niður matnum með mjólk ∼

augunum yfir e-ð rychle/letmo prolét-nout (knihu ap.) ∼ augunum yfir bókina ∼ yfir prolistovat, zběžně prohlédnout ∼

í flýti yfir skýrsluna 2renna v (renn, rann, runnum, runnið) 1. téct,

plynout, proudit Það rennur úr krana-num. 2. svézt se (z cesty ap.), smeknoutse 3. (roz)tát Smjörið er að renna á he-itri pönnunni. (bráðna) 4. běžet ∼ í kapp við hann ∼ af e-m impers vystřízli-vět ∼ saman hovořit, konverzovat ∼ un-dan e-m utéct (od koho) ∼ upp vycházet

(slunce ap.) Sólin rennur upp. upp fyrirsér uvědomit si, pochopit Það rann allt í einu upp fyrir mér hvernig á þessu stóð.∼ út vypršet (čas ap.) Fresturinn er run-ninn út.

reyfi n (-s, -) rouno na ovcireykháfur m (-s, -ar) komínreykja v (acc) (-ti, -t) 1. kouřit ∼ pakka á

dag; ∼ sígarettur 2. udit ∼ fisk; ∼ kjöt

Reykjavík Reykjavík - hlavní město Is-landureykur m (-s, -ir) kouř

reyna v (acc) (-di, -t) 1. zkoušet, pokoušetse ∼ margt á langri ævi (þola) 2. vy-zkoušet, zkusit ∼ ýmsar aðferðir (prófa)

3. vydržet, snést ∼ eftir bestu getu (fre-ista) ∼st refl projevit se, ukázat se Þessi aðferð hefur reynst vel.

reyndar adv zřejmě, patrně, vlastně, ve sku-tečnosti

reynsla f (-u, -ur) zkušenost, cvik1rétt f (-ar, -ir) 1. ohrada Það er margt fé

inni í réttinni. 2. pl shánění ovcí na pod-zim fara í réttirnar

2

rétt adv právěrétta v (acc) (-i, rétt) 1. podat, podávat ∼

e-m e-ð podat, podávat (komu co) ∼

henni bréfið 2. narovnat ∼ stöngina ∼ úrsér protáhnout se, narovnat se 3. natáh-nout, napřímit ∼ upp hönd

1réttur m (-ar, -ir) 1. právo (na) (réttindi)2. jídlo, pokrm Hver er réttur dagsins? (matur)

2réttur adj správný, bezchybný Er þaðrétt? věta Je to pravda?

rif n (-s, -) mělčina v mořirifa f (-u, -ur) prasklina, podélný otvor

rifja v (acc) (-aði) osvěžit si, oprášit si, zopa-kovat si ∼ þetta upp; ∼ atburðinn upp

rigna v impers (-di, -t) pršet Það rignir mikið.

rigning f (-ar, -ar) déšť, deštivé počasí(regn)

ringlaður adj zmatený, popletenýrisi m (-a, -ar) obr

rispa v (acc) (-aði) poškrábat ∼ glerið ∼ sigpoškrábat se, podrbat se ∼ sig á fingri-num

rist f (-ar, -ar) nárt

rit n (-s, -) dílo, literární dílorita f (-u, -ur) racek tříprstý v (acc) (-aði) psát,

skládat ∼ grein

ritari m (-a, -ar) sekretářka, tajemnice

ritföng n pl (ritfanga) psací potřebyritgerð f (-ar, -ir) esej



rithöfundur – rúsína 80

rithöfundur m (-ar, -ar) spisovatel

ríða v (dat/acc) (ríð, reið, riðum, riðið) jet (na

koni) ∼

gráum hesti rífa v (acc) (ríf, reif, rifum, rifið) 1. trhat ∼

bréfið í sundur 2. strhnout, zbořit, zde-molovat ∼ húsið 3. vytrhnout, popad-nout ∼blaðið út úr höndunum á honum 4.strouhat ∼ ost ∼ e-ð niður zničit, zbořit(co) ∼ e-ð niður (ostře) kritizovat (co) ∼

sýninguna niður ∼ í sig zhltnout, pohl-tit ∼ í sig rozcupovat (co) (kritika) ∼strefl (po)hádat se Systkinin rífast eins og hundur og köttur.

ríki n (-s, -) stát ráða ríkjum í landinu

ríkistjórn f (-ar, -ir) vláda ∼in er enn við völd.

ríkisútvarp n (-s, -útvörp) státní rádio

ríkja v (-ti, -t) 1. vládnout, panovat(stjórna) 2. převládat, dominovat(ráða mestu)

ríkur adj bohatý

ríma v (acc) (-aði) rýmovat se Orðin ∼

sa-man.

rísa v (rís, reis, risum, risið) 1. vstát ∼ úr sæti;∼ upp postavit se 2. vycházet (slunceap.) Sólin rís.

rjóður n (-s, -) paseka, mýtina

rjómi m sg (-a) smetana, šlehačka þeyta rjóma

rjúfa v (acc) (rýf, rauf, rufum, rofið) roztrhnout,protrhnout, zlomit, prolomit, narušit ∼

vegginn til að ná ísskápnum út ∼ þög-nina prolomit ticho ∼ samkomulag po-rušit dohodu

rjúka v (rýk, rauk, rukum, rokið) 1. kouřit se,dýmat Það rýkur upp úr strompinum. 2.vychladnout Við skulum láta kaffið rjúka.3. spěchat, chvátat af stað 4. foukat, fičet

roðna v (-aði) začervenat se, rdít se, zčerve-nat ∼ upp í hársrætur

rok n (-s, -) vichřice, bouře Það er öskrandi ∼

rolla f (-u, -ur) ovce

romm n sg (-s) rum

rosalega adj neskutečně, neuvěřitelně, ne-

smírněró f (rór, rór) odpočinek, klid1róa v (acc) (-aði) utěšovat, utišit, upokojit

Ég reyndi að róa hana.2róa v (dat) (ræ, reri, rerum, róið) veslovat ∼

bátnum yfir fjörðinn ∼ í e-m snažit se(koho) přesvědčit

rófa f (-u, -ur) 1. ocas 2. tuřín, kolník gul ∼1róla f (-u, -ur) houpačka2

róla v (dat) (-aði) loudat se, chodit (bez cíle)∼ sér houpat se, kývat se

rólega adv 1. klidně, tiše 2. pomalu (hægt)

rólegur adj klidný, pohodový

rómantík f sg ( -ur) romantika

rómantískur adj romantický

rómur m sg (-s) hlas

rós f (-ar, -ir) růže

rósemd f sg (-ar) klid, ticho

rósemi f sg (-) klid, tichorót f (-ar, rætur) kořen

róttækur adj radikální

rugla v (acc/dat) ( -aði) 1. kecat, žva-nit (bulla) ∼ e-n (acc) zmást, poplést(koho) ∼ hann með tölum (trufla) 2.zpřeházet, obrátit vzhůru nohama ∼ rét-tri skipan fyrir henni ∼st refl zbláznit se∼st refl pomíchat se, zpřeházet se Röðin

hefur ruglast við þetta.rusl n sg (-s) odpadky

rúða f (-u, -ur) okenní tabulka

rúgbrauð n (-s, -) žitný/ černý chléb

rúgbý n ( -s, -) ragby

rúgur m sg (-s) žito

rúllukragapeysa f (-u, -ur) rolák

rúm n (-s, -) postel, prostor

rúmlega adv víc než

rúmur adj prostorný

rúsína f (-u, -ur) hrozinka



81 rúskinnskápa – salt

rúskinnskápa f (-u, -ur) kabát

Rússi m (-a, -ar) Rus

Rússland n (-s, Rússlönd) Ruskorússneska f (-u, -ur) ruština

rússneskur adj ruský

rúta f (-u, -ur) autobus (strætó)

ryðgaður adj rezavý

ryðja v (acc/dat) (ruddi, rutt) vyčistit, uklidit,vyklidit ∼ skóginn; borðið ∼ sig být přílišštědrý (přehnat to s hodnotou dárku) áinryður sig ledy na řece se lámou ∼ e-u

braut (dat) připravit (pro něco) cestu/půdu ∼ hugsjónum sínum braut ∼ e-u úrvegi odklidit (co) z cesty ∼st refl strkat se,tlačit se ∼ í gegnum mannþröngina

ryk n sg (-s) prach

rýja v (acc) (rý, rúði, rúðum, rúið) (o)stříhat(ovce) ∼ kindina ∼ e-n inn að skin-ninu/skyrtunni obrat (o peníze ap.),oškubat (koho)

rýna v (-di, -t) 1. prozkoumat, prohlédnout∼ textann ofan í kjölinn 2. číst (s velkýmúsilím) ∼ í bókina

1ræða f (-u, -ur) projev, proslov2ræða v (acc) (-ddi, -tt) mluvit, hovořit, dis-

kutovat ∼ málið við hana ∼ um e-ð mlu-vit (o čem) ∼ við e-n mluvit (s kým) ∼

st við mluvit, povídat Þeir ∼st við undir fjögur augu.

rækilega adv důkladně

rækja f (-u, -ur) garnát (mořský ráček)rækta v (acc) (-aði) 1. obdělávat (půdu ap.)

∼ landið 2. pěstovat (obilí ap.) ∼ kartö- flur

ræna v (dat) (-di, -t) vyloupit, vyplenit ∼

búðina, bankann ∼ e-n e-u okrást (kohoo co) ∼ hana veskinu

ræningi m (-ja, -jar) drancovník, plenitel, lu-pič

ræsa v (acc) (-ti, -t) 1. odvodnit, vysušit ∼

fram mýrina 2. spustit, zapnout ∼ vélina ∼ tölvu zapnout počítač

ræskja v (-ti, -t) ∼ sig odkašlat sirætast v refl (rættist, ræst) vyplnit se, splnit

se Spáin hefur ræst. ∼ úr obrátit se k lep-šímu

rödd f (raddar, raddir) hlasröð f (raðar, raðir) pořadí, řadarök n pl důvod, argumentrökkur n sg (-s) soumrak, stmívánírölta v (-i, -) procházet se, jít na procházku

vera að ∼ um bæinn

rönd f (randar, rendur) pruh, proužek

rör n sg (-s) instalatérská trubka, potrubíröskur adj aktivní, činorodý

S ssaddur adj sytýsafi m (-a, -ar) šťáva, džus ∼nn úr berjunum

safn n (-s, söfn) muzeumsafna v (dat) (-aði) 1. šetřit (peníze ap.) ∼

fyrir ferðinni; ∼ fyrir hjólinu 2. sbírat

(známky ap.) ∼ frímerkjum saga f (sögu, sögur) sága, příběhsagnbeyging f (-ar, -ar) časovánísagnfræði f neskl historie, dějinysagnfræðingur m (-s, -ar) historiksagnorð n ( -s, -) slovesosaka v (acc) (-aði) 1. obvinit ∼ e-n um e-ð

obvinit (koho z čeho) hana um þjófnað 2. impers poranit se, zranit se Mig sakaði

ekki. 3. ∼st refl vinit se navzájem Það þýðir ekki að sakast um orðinn hlut.

sakna v (gen) (-aði) 1. postrádat, chybět 3.stýskat se (po čem/ kom) ∼ samvista við hana sárt 2. mrzet Ég sakna þess að vera ekki nefndur sérstaklega.

sala f (sölu, sölur) prodejsalat n (-ats, -öt) salátsalerni n (-s, -) toaleta, záchod (snyrting,

klósett)

salernispappír m (-s, -ar) toaletní papírsalt n (-s, sölt) sůl



saltfiskur – sannleikur 82

saltfiskur m sg ( -s) solená ryba

salur m (-ar, -ir) hala, sál

saman adv spolusamanburður f (-ar, -ir) srovnání ∼ á mis-munandi leiðum í samanburði við vestrovnání s Reykjavík er smábær í sa-manburði við London.

samantekt f (-ar, -ir) sbírka, soubor

samband n (-bands, -bönd) 1. vztah, souvis-lost (tengsl) 2. svaz, federace (banda-lag) 3. vztah (mezilidský) halda góðu ∼i við hana ( fólks) 4. styk, kontakt ko-

mast í ∼ við lögregluna sambúð f sg (-ar) 1. soužití, spolužití vera í

∼ 2. vztahsameiginlegur adj společný, vzájemnýsameina v (acc) (-aði) sjednotit, spojit, pro-

pojit ∼ fyrirtækin

sameining f (-ar, -ar) spojení, sjednoceníbörnin unnu verkefnið í ∼u

samfarir f pl (-a) pohlavní styk

samfelldur adj nepřerušovaný, nepřetržitýsamferða adj indecl (dat) verða e-m ∼ ces-

tovat spolu s (kým)

samfélag n (-lags, -lög) společenství, společ-nost vera í ∼i við aðra menn

Samfylking f Aliance (pol. strana, levi-cová)

samheiti n (-s, -) synonymum

samhengi n sg (-s) 1. souvislost, kontext

(efnissamband) 2. souvislost (logická)3. pohled, hledisko, perspektiva 4. konti-nuita, souvislost, spo jitost

samkoma f (-u, -ur) shromáždění, setkání

samkomulag n sg (-s) 1. dohoda (samnin-gur) 2. shoda, souhlas, jednota (eining)

samkvæmt prep (dat) podle (čeho), na zá-kladě (čeho) ∼ heimildum

samloka f (-u, -ur) 1. sendvič (brauðsne-

iðar) 2. měkkýš, korýš (skelfiskur)sammála adj neskl ve shodě vera hjartanlega

sammála henni um þetta

samningur m (-s, -ar) smlouva, kontrakt ∼

á milli kaupanda og seljanda

samræða f (-u, -ur) konverzace

samræmi n sg (-s) harmonie, soulad

samsinna v (dat) (-ti,-t) souhlasit (s čím/kým), dát souhlas (k čemu) ∼ þessu; ∼

honum

samskipti n (-s, -) vztah (vzájemný) ∼ milli þjóðanna

samstarf n sg (-s) spolupráce ∼ milli þeirra

samstarfsfólk n sg (-s) spolupracovník

samstundis adv

okamžitěsamt adv přestosamtal n (-s, samtöl) rozhovorsamtals adv dohromadysamtenging f (-ar, -ar) spojkasamtímis adv současně, zároveň, simultánněsamtök n pl (-taka) sdruženísamur adj stejnýsamúð f sg (-ar) 1. soucit 2. sympatie njóta

∼ar hans samvinna f sg (-u) spoluprácesamviska f (-ar, -ar) svědomí hafa hreina

samvisku

samvist f (-ar, -ir) soužití, spolužití Þau voru lengi samvistum í Prague.

samþykki n sg (-s) souhlas, shoda, shodnýnázor

samþykkja v (acc) (-ti, -t) 1. schválit, odsou-

hlasit ∼ frumvarpið 2. souhlasit (s čím),přijmout (co), smířit se (s čím) ∼ þetta þegjandi og hljóðalaust

sandur m (-s, -ar) písek

sanna v (acc) (-aði) prokázat, dokázat ∼ sekt hans ∼ sök á e-n dokázat (komu) vinu

sannarlega adv skutečně, opravdusannfæra v (acc) (-ði, -t) přesvědčit ∼ e-n

um e-ð přesvědčit (koho o čem) ∼ hana um gæði vörunnar

sannleiki m sg (-a) pravdasannleikur m sg (-s) pravda



83 sannur – semja

sannur adj pravý, původní, pravdivý

sauðburður m (-ar, -ir) období vrhání jehňat

sauðfé n sg (-fjár/ -fés) ovcesauðkind f (-ar, -ur) ovce

sauður m (-s, -ar) ovce

sauma v (acc) (-aði) šít, zašít ∼ buxurnar í vél ∼ út vyšít, vyšívat ∼ saman sešít ∼

sárið saman

saumavél f (-ar, -ar) šicí stroj

sautján num sedmnáct1sá pron ten2sá v (dat) (-ði, -ð) sít, osít ∼ korni í akurinn

sál f (-ar, -ir) duše

sálfræði f neskl psychologie

sálfræðilegur adj psychologický

sálfræðingur m (-s, -ar) psycholog

sálmur m (-s, sálmar) žalm, hymnus

sápa f (-u, -ur) mýdlo1sár n (-s, -) rána (na ruce ap.), zranění2sár adj uražený, dotčený

sársauki m (-a, -ar) bolest

sáta f (-u, -ur) kupka sena

sáttur adj smířený (s čím), usmířený (ským)

seðill m (seðils, seðlar) bankovka

sef n sg (-s) rákos

segja v (acc/dat) (segi, sagði, sögðum, sagt) 1.

říkat, říkat 2. (dat+acc) nařídit, přikázatÉg sagði honum að gera það. (skipa) 3.hvað segirðu gott? jak se daří? jak semáš? ∼ af eða á um říci ano nebo ne"Hvort heldur sem ég segi af eða á þá mun

fólk snúa út úr orðum mínum og túlka þau eins og því sýnist," sagði Benitez dular-

fullur á svip. ∼ af sér abdikovat, vzdátse (úřadu ap.) Starfsgrundvöllur ráðsins er því nánast enginn og það var af þeim

sökum sem ég sagði af mér sem formaður ráðsins. ∼ e-ð fyrir předpovědět Enginn spámaður sagði fyrir um það ∼ e-m til

dávat (komu) pokyny Hann kunni ekki á vélina en ég sagði honum til. ∼ frá po-vídat, vyprávět Ég sagði frá því í Mor-gunblaðinu. ∼ upp stödu propustit, vy-loučit Í fyrsta lagi er tilgangur þeirra að sporna gegn því að atvinnurekandi segi upp fleiri starfsmönnum en nauðsynlegt er. (starfsfólki) ∼ upp stödu abdi-kovat, vzdát se (úřadu ap.) Ég segi uppstöðu minni sem stuðningsmaður Liver-pool! (starfi sínu) ∼ ósatt lhát, neříkatpravdu Hver þessara tíu alþingismanna Norðvesturkjördæmis segir satt og hver se-

gir ósatt um hvort og hvenær við getum fa-rið að keyra um Arnkötlu- og Gautsdali? ∼ e-ð við e-n říci (komu co) ∼ nokkur orð við hana

segl n (-s, -) plachtaseglbátur m (-s, -ar) plachetnicesegull m (-s, seglar) magnetseiði n (-s, -) jikry, potěrseigur adj tuhý, tvrdý (maso ap.), vytrvalýseilast v refl (-dist, -st) natáhnout se, natáh-

nout ruku, sáhnout ∼ eftir e-u natáh-nout se (pro co) ∼ eftir lyklunum

seinfær adj pomalý, loudavýseinn adj pozdní, opozdivší seseint adv pozděsekúnda f (-u, -ur) sekundaselja v (dat+acc) (-di, -t) 1. prodávat, pro-

dat ∼ henni blaðið á/fyrir 200 krónur 2.předat, odevzdat ∼ henni féð í hendur ∼

upp zvracet ∼

upp matnum ∼

st refl pro-dávat se (zboží ap.) Varan selst vel. ∼stupp refl být vyprodán (vstupenky ap.)Miðarnir á tónleikana ∼st upp á stuttum tíma.

seljurót n sg (-s) celerselló n (-s, -) čelo (hud. nástroj)selur m (-s, -ar) tuleň, lachtansem conj který, kteří, která atd.semja v (acc) (sem, samdi, sömdum, samið)

psát, skládat ∼ bók, lög ∼tónlist skládathudbu ∼bók psát knihu ∼um e-ð viðe-n dohodnout se (na čem s kým) ∼ um



senda – sigra 84

málið við hann ∼ sig að e-u přizpůsobitse (čemu) ∼ sig að reglum skólans impers

snášet se, rozumět si Þeir semur illa.

senda v (acc) (-i, sent) 1. poslat ∼ honum pakka ∼eftir e-m poslat (pro koho) ∼ ef-tir lækni ∼e-n eftir e-u poslat (koho proco) ∼st refl poslat si (pro co) ∼st þangað

fyrir hann ∼ út vysílat (rozhlas ap.) ∼

út útvarpsefni 2. přihrát (míč spoluhráčiap.) ∼ út af vyloučit (hráče ze hry ap.)

sendibréf n (-s, -) dopis

senn adv brzy

sennilega adv asi, pravděpodobněsennilegur adj pravděpodobný

sentimetri m (-a, -ar) centimetr

september m (-s, -ar) září

servíetta f (-u, -ur) ubrousek

setja v (acc) (-ti, -t) položit, umístit ∼ dótið á borðið ∼ sér e-ð určit si, stanovit si(termín ap.) Háskóli Íslands hefur sett sér að vera leiðandi afl í uppbyggingu íslen-ska þekkingarsamfélagsins. ∼ lög schvá-lit, odsouhlasit (zákon ap.) ∼ fund zahá-

jit schůzy setjum nú svo að řekněme,že ; dejme tomu, že Setjum nú svo, að við Íslendingar ákveðum að ganga í Evró-pusambandið eftir nokkur ár og taka uppevruna. við skulum sjá hvað setur uvi-díme, jak to bude (jak to dopadne) Þetta er engöngu beta útgáfa af þessum vef svovið skulum sjá hvað setur. ∼ hljóðan/

hljóða impers oněmět, ztratit hlas Mann setur hljóðan við þessi válegu tíðindi, ∼strefl posadit se ∼st á stólinn ∼ að impers

padnout (na koho strach ap.) Það setur að mér hroll við tilhugsunina um hitastig undir frostmarki. ∼ e-n af propustit, vy-loučit (koho) ∼ ráðherrann af ∼ á signasadit si (klobouk ap.) ∼ á sig húfuna ∼ á sig zapamatovat si ∼ orð hans van-dlega á sig ∼ fram představit, objasnit

(své názory ap.) ∼ kenninguna skilmer-kilega fram ∼ fram bát spustit loď navodu ∼ e-m e-ð fyrir dát (komu co) za

úkol ∼ henni ákveðið verkefni fyrir ∼ sére-ð fyrir dát si (co) za úkol ∼ sér ákveðið verkefni fyrir ∼ e-ð fyrir sig dělat si (zčeho) (starosti ap.) ∼ þessa erfiðleika ekki

fyrir sig ∼ e-n hjá přeskočit, vynechat(koho) ∼ e-n inn dát (koho) do vězení,uvěznit ∼ í dostat za úkol, mít za úkol∼ hana í að þrífa ∼ niður zasadit, vysa-dit (květinu ap.) ∼ niður blóm ∼ samansestavit, postavit ∼ vélina saman úr mör-gum hlutum ∼ saman napsat (knihu ap.)∼ bók ∼ upp uspořádat, sestavit ∼ upptölvukerfi ∼ upp nasadit si (brýle ap.) ∼

upp gleraugu ∼ út á kritizovat (co), na-lézt chyby (v čem) ∼ út á fráganginn

setning f (-ar, -ar) věta mynda setningu sex num šestsextán num šestnáctsextíu num šedesátséra m indecl důstojný, ctihodný otec (o du-

chovním)sérfræðingur m (-s, -ar) odborník, specia-

lista

sérhver pron každýsérkennilegur adj neobvyklý, zvláštnísérlega adv zvláště, hlavněsérstaklega adv zvláštěsérstakur adj zvláštnísérstæður adj neobvyklý, mimořádný,

zvláštnísérútbúinn adj speciálně vyrobený, vyba-

vený

siður m (-ar, -ir) 1. zvyk fara að siðum íb-úanna 2. víra kristinn ∼

sig pron refl acc se, si, sebe, sobě (zvratné)sigbelti n ( -s, -) sedák (na slaňování)sigla v (dat) (-di, -t) plout, plavit se Báturinn

sigldi svo til lands.sigling f (-ar, -ar) 1. plachtění, plachtařský

sport (það að sigla) 2. plavba (sjó-ferð)

sigra v (acc) (-aði) 1. zvítězit ∼ í kepp-

ninni (vinna sigur) 2. porazit ∼ and-stæðinginn með þremur mörkum gegn engu (yfirvinna)



85 sigti – sjálfselska

sigti n (-s, -) 1. sítko, cedítko 2. zaměřovaču pušky

sigur m (-s, sigrar) vítězství Þetta er sigur fy-rir málstaðinn.

silfur n sg (-s) stříbro

silki n sg (-s) hedvábí

silungur m (-s, -ar) pstruh1sinn pron poss jeho, její, jejich2sinn n (-s, -) čas einu ∼i jednou mörgum

∼um mnohokrát

sinna v (dat) (-ti, -t) 1. starat se, pečovat ∼

sjúklingnum ∼ um pečovat o (co) ∼ um garðinn 2. zabývat se ∼st við e-n refl roz-lobit se (na koho)

sinnep n sg (-s) hořčice

sitja v (acc) (sit, sat, sátum, setið) 1. sedět, po-sadit se á stól sedět na židli 2. (z)účastnitse, být přítomen ∼ fund 3. být u moci,zastávat (funkci ap.) ∼ enn 4. sídlit, po-bývat ∼ heima ∼ á sér krotit se, držet sena uzdě ∼ eftir být po škole ∼ hjá zdržetse hlasování, nehlasovat ∼ inni sedět vevězení ∼ undir e-u poslouchat (pomluvyap.) ∼ uppi með e-ð být (k čemu) při-poután ∼ uppi með ábyrgð á verkinu ∼

við pracovat (usilovně) ∼ allan daginn við lesturinn ∼ yfir í prófi dohlížet (na koho)při písemných zkouškách

sía f (-u, -ur) filtr, cedítko, cedník

síða f (-u, -ur) 1. strana, stránka (knihy ap.)

2. bok (část těla)1síðan adv od té doby, potom2síðan conj od té doby, potom Ég hef búið í

Svíþjóð síðan ég var barn.

síðar adv comp později

síðari adj comp 1. ten druhý 2. delší

síðarnefndur adj druhý, posledně jmeno-vaný

síðast adv sup naposled

síðastur adj sup poslední

síðdegi n (-s, -) odpoledne

síðdegis adv odpolednesíðla adv pozdě ∼ kvölds 1

síður adj dlouhý2síður adv comp méně eigi að ∼ nicméně,přesto

sífellt adv trvale, neustále, ustavičněsíga v (síg, seig, sigum, sigið) 1. (po)klesnout

2. ponořit se ∼ í bjarg slanit ∼ í e-n im-

pers rozčílit se Það sígur í hana. ∼ samanzhroutit se, složit se ∼ af hræðslu

sígaretta f (-u, -ur) cigaretasíld f (-ar, -ir) sleďsíldarverksmiðja f (-u, -ur) továrna na sleděsíldfiskur m (-s, -ar) sleďsímanúmer n (-s, -) telefonní číslosímaskrá f (-ar, -r) telefonní seznamsími m (-a, -ar) telefonsímskeyti n (-s, -) telegramsímtól n (-s, -) sluchátko (telefonní)sítróna f (-u, -ur) citrón

sjal n (-s, sjöl) šálasjaldan adv zřídka, málokdysjaldgæfur adj vzácnýsjampó n sg (-s) šampónsjá v (acc) (sé, sá, sáum, séð) 1. vidět

2. (po)všimnout si, uvidět 3. rozumět(skilja) ∼ að sér polepšit se, napra-vit se ∼ af e-u ztratit (co) ∼ aumurá e-m litovat (koho) ∼ eftir e-m/ e-upostrádat (koho/ co) ∼ eftir öllum þes-sum peningum ∼um e-ð/ e-n starat se,pečovat (o co/ koho) ∼ um sjúklinginn ∼fyrir sér představit si, vybavit si v du-chu ∼ þessar aðstæður fyrir sér ∼til uvi-dět (jak to bude)(ukáže se) Við skulum sjá til. ∼st yfir e-ð refl přehlédnout (co) Viðsjáumst. věta Na viděnou.

sjálfs predp sjálfs- sebe ∼ þekking, ∼rækt,∼elska

sjálfsagður adj samozřejmýsjálfsagt adv přirozeně, určitě, samozřejměsjálfselska f sg (-u) sobectví



Sjálfstæðisflokkur – skelfing 86

Sjálfstæðisflokkur m sg (-s) Strana nezávis-losti (pol. strana, pravicová)

sjálfstæðismaður m (-manns, -menn) členStrany nezávislosti

sjálfstæður adj nezávislý, samostatný

sjálfsvörn f (-varnar, -varnir) sebeobrana

sjálfur pron já sám

Sjáumst! věta Brzy na viděnou!

sjoppa f (-u, -ur) kiosk, večerka

sjóða v (acc) (sýð, sauð, suðum, soðið) 1. vařitse Vatnið fer að sjóða. 2. vařit ∼ fiskinn

í vatni niður nakládat, konzervovat ∼

niður síld 3. svářet

sjómaður m (-manns, -menn) rybář, námořník

sjón f (-ar, -ir) 1. pohled (það að sjá) 2.zrak (sjónskyn)

sjónarhorn n ( -s, -) pohled, stanovisko

sjónarmið n (-s, -) úhel pohledu, hledisko

sjónauki m (-a, -ar) 1. dalekohled

sjónvarp n (-s, sjónvörp) televizesjónvarpskort n ( -s, -) televizní karta

sjónvarpsstöð f (-var, -var) televizní stanice

sjór m (sjávar/ -s, sjóir) moře

sjúga v (acc) (sýg, saug, sugum, sogið) (vy)sát,(vy)cucat ∼ brjóstið

sjúkdómur m (-s, -ar) nemoc

sjúklingur m (-s, -ar) pacient

sjúkrabíll m (-s, -ar) sanitka

sjúkrahús n (-s, -) nemocnice

sjö num sedm

sjötíu num sedmdesát

sjötti adj šestý

sjöundi adj sedmý

skaði m (-a, -ar) 1. škoda, újma 2. straka

skaft n (-s, -) násada, topůrko

skakkur adj

1. zahnutý, pokřivený, pokrou-cený 2. špatný, chybný

skalli m (-a, -ar) plešatost, pleš

skamma v (acc) (-aði) hubovat, nadávat ∼

hana eins og hund fyrir óhlýðnina ∼st sínrefl stydět se ∼st sín voðalega fyrir óþekk-tina

skammdegi n (-s, -) zimní temnotaskammstöfun f (-stöfunar, -stafanir) zkratka

(slovní)skammt adv brzy, zakrátko, v krátké doběskammtur m (-s, -ar) 1. část, podíl 2. příděl,

(denní) dávkaskammur adj 1. krátký (o vzdálenosti) 2.

krátký (o čase) skamma stund, skamma

hríð skanni m (-a, -ar) scanner, snímač (obrazu)skap n sg (-s) náladaskapa v (acc) (-aði) 1. stvořit Guð skapaði

manninn. 2. tvořit ∼ listaverk

skarð n (-s, skörð) mezera, díra, průsmykskarfur m (-s, -ar) kormoránskartgripur m (-s, -ir) klenot, šperkskauti m (-a, -ar) brusle

skák f (-ar, -ir) šachyskál f (-ar, -ar) mísaSkál! věta Na zdraví!skáld n (-s, -) básníkskáldsaga f (-u, -ur) románskáldskapur m sg (-ar) 1. poezie 2. próza 3.

výmysl, konstrukce, fikceskáletur n sg (-s) kurzívaskáli m (-a, -ar) chata, záchranná bouda

skápur m (-s, -ar) skříňskáti m (-a, -ar) skaut (člen skautské organi-

zace)skegg n sg (-s) vousy1skeið f (-ar, -ar) lžíce2skeið n (-s, -) obdobískeifa f (-u, -ur) podkovaskel f (-jar, -jar) škeble, ulita, mušleskeldýr n (-s, -) měkkýš, korýšskelfilegur adj strašný, příšerný, děsivýskelfing f sg (-ar) děs, hrůza



87 skelfiskur – skipulag

skelfiskur m (-s, -ar) měkkýš, korýš1skella v (dat) (-ti, -t) 1. (za)bouchnout ∼

hurðinni 2. plácnout, plesknout∼

bókinni á borðið e-m shodit (koho) (na zem ap.)∼ honum í gólfið ∼ sér í e-ð pustit se(do čeho) ∼ upp úr vyprsknout smíchy

2skella v (skell, skall, skullum, skollið) bouchat,vybouchnout, zabouchnout

skellur m (-s, -ir) bouchnutí, prásknutí(dveřmi apod.)

skemma v (acc) (-di, -t) 1. poškodit ∼ gróðu-rinn (valda skemmdum) 2. zkazit (jídlo

ap.) (spilla) ∼st refl poškodit se ∼st refl

zkazit se (jídlo ap.)

skemmd f (-ar, -ir) poškození, zkažení

skemmta v (dat) (-i, skemmt) bavit ∼ áhor- fendum með dansi ∼ sér bavit se ∼ sér konunglega

skemmtilegur adj zajímavý, pěkný

skemmtun f (-ar, skemmtanir) oslava, zábava

skepna f (-u, -ur) zvíře (domácí)

sker n (-s, -) útes, rif

skera v (acc) (sker, skar, skárum, skorið) 1.(na)krájet ∼ brauð ∼ e-ð af e-u uříz-nout (co čeho) ∼ sneið af brauðinu ∼

niður nakrájet, rozkrájet ∼ kjötið niður 2. (o)stříhat ∼ hár hans ∼ e-n upp ope-rovat (koho) ∼ sjúklinginn upp við krabba-meini ∼ sig úr vyčnívat, být nápadný ∼

út (vy)řezat ∼ út mynd ∼st refl protínatse, křižovat se Línurnar ∼st hér.

skermur m (-s, -ar) stínítko, stínidlo

skil n (-s, -) hranice, obrys

skila v (dat) (-aði) vrátit ∼ hjólinu þangað ∼

sér vrátit se ∼ sér til baka

skilaboð n pl (-a) vzkaz, poselství senda ho-num ∼

skilinn adj rozvedený

skilja v (acc) (-di, -ið) 1. rozumět ∼ merkin-

guna (botna í) 2. rozdělit∼

e-ð frá e-uoddělit (co od čeho) 3. rozejít se Félagar-nir skildu með vináttu. 4. rozvést se Þau

skildu. ∼ á milli rozlišit, rozeznat ∼ e-ðeftir nechat (co kde) ∼ bílinn eftir ∼eftir(za)nechat (vzkaz ap.) ∼ eftir skilaboð ∼

ekkert í e-u nerozumět (čemu), nechápat(co) Ég skil ekkert í þessu. ∼undan udě-lat vyjímku ∼ nokkra hluti undan ∼ viðzemřít ∼st refl impers chápat, uvědomit si

skilmáli m (-a, -ar) podmínka (smluvní)skilnaður m (-ar, -ir) rozvod, rozchodskilningur m sg (-s) porozuměnískilyrði n (-s, -) podmínkaskima v (-aði) rozhlížet se ∼ í kringum sig

skin n sg (-s) jas, zářskinn n (-s, -) kůžeskip n (-s, -) loďskipa v (dat) (-aði) 1. nařídit, přikázat ∼ e-m

e-ð nařídit (komu co) Lögreglumennirnir hlaupa á eftir honum og skipa honum að stoppa. fyrir rozkazovat ∼ honum fyrir 2. zařídit, připravit niður připravit (co)∼ atriðunum þannig niður 3. (acc) obsa-dit, zaujmout (místo ap.) ∼ efsta sætið 4.

(acc) jmenovat, ustanovit∼

hana í embæt-tið skipan f (-ar, -ir) uspořádání, úprava, sesta-

venískipstjóri m (-a, -ar) kapitán (na lodi ap.)skipta v (dat) (-i, skipt) 1. vyměnit (hafa

skipti) peningum vyměnit peníze ∼ áe-u fyrir e-ð vyměnit (co za co) 2. změ-nit ∼ litum (breyta) ∼ skapi rozčílit se3. rozdělit ∼ veiðinni í tvennt (hluta)

það skiptir máli je to důležité, záleží natom ∼ sér af e-u plést se, zasahovat (dočeho) ∼st refl rozdělit se ∼st á að gerae-ð refl střídat se (v dělání čeho) Leikmenn skiptast svo á að leggja niður steina þar til hvorugur telur sig geta afgirt meira svæði og öllum holum milli svæða hefur verið lo-kað.

skipti n (-s, -) 1. změna (breyting) 2. čas(sinn) 3. výměna fá fisk í skiptum fyrir

bækur (það að skipta um)skipulag n sg (-s) 1. organizace, uspořádání

2. plán (tilhögun)



skipuleggja – skreppa 88

skipuleggja v (acc) (-lagði, -lagt) plánovat,uspořádat ∼ samkomuna í smáatriðum

skipun f (-unar, -anir)

1. rozkaz, příkaz∼

frá yfirmanni 2. uspořádání, seřazení

skíðamaður m (-manns, -menn) lyžař

skíði n (-s, -) lyže

skína v (skín, skein, skinum, skinið) 1. svítit Só-lin skín glatt. 2. vyzařovat, zářit Gleðin skín úr augum hennar. láta ∼ í e-ð na-značit (co)

skíra v (acc) (-ði, -t) 1. pojmenovat ∼ barnið Páll 2. (vy)čistit ∼ silfur

skítugur adj špinavý, zaneřáděnýskjal n (-s, skjöl) dokument varðveita skjölin

í safninu

skjalataska f (-tösku, -töskur) kufřík, aktovka

skjaldbaka f (-u, -ur) želva

skjákort n ( -s, -) grafická karta

skjálfa v (skelf, skalf, skulfum, skolfið) třást se,klepat se ∼ af kuldi třást se zimou

skjár m (-s, -ir)

1. obrazovka 2. monitorskjól n (-s, -) úkryt, útočiště ∼ fyrir vindi-num; leita ∼s bak við húsið

skjóta v (dat/acc) (skýt, skaut, skutum, skotið) 1.(vy)střelit ∼ ör af boga 2. (prudce, rychle)se hýbat ∼ báti til lands 3. odvést, odnést∼ farangrinum á flugvöllinn 4. apelovat,dovolávat se ∼ málinu til hennar ∼st vy-

jet (prudce), vyrazit ∼st heim ∼ á e-ðhádat (co) ∼ inn vložit ∼ nokkrum línum

inn í textann ∼

saman složit se (na dá-rek ap.) Þau skutu saman í gjöf. ∼ undanztratit (cenu ap.) ∼ verðmætum undan

skjótt adv ihned, okamžitě

skjótur adj rychlý, pohotový

skjöldur m (skjaldar, skildir) štít (zbroj)

sko interj podívej

Sko til! věta Podívej!

skoða v (acc) (-aði) 1. pozorovat, zkoumat∼

málið í nýju ljósi (kanna) 2. prohlí-žet si, prohlédnout si ∼ myndina vandlega (horfa á)

skoðandi m sg (-a) divák, pozorovatelskoðari m (-a, -ar) prohlížeč (internetový)

skoðun f (-ar, skoðanir) názorskola v (acc) (-aði) 1. vymáchat þvottinn ∼

munninn vypláchnout si ústa ∼ hálsinn(vy)kloktat 2. vyplavit (vynést na břeh)Öldurnar ∼ þanginu á land. ∼st refl býtvyplaven (na břeh ap.) Þangið hefur sko-last á land.

skopparakringla f (-u, -ur) káča, vlček (ro-tující hračka)

skordýr n (-s, -) hmyz

skorpa f (-u, -ur) kůrka (chleba ap.), kůraskorta v impers (-i, skort) postrádat, chybět

Það skortir peninga.

skortur m sg (-s) nedostatek, nouzeskot n (-s, -) 1. střela, rána, výstřel ∼ úr

byssu 2. náboj, kulkaSkoti m (-a, -ar) Skotskotinn adj (po)střelenýSkotland n sg (-s) Skotskoskott n (-s, -) ocas (psa, kočky, lišky)

skóbursti m (-a, -ar) kartáč na botyskófla f (-u, -ur) lopataskógur m (-ar, -ar) les

skóhlíf f (-ar, -ar) přezůvka, galošeskólastjóri m (-a, -ar) ředitel školyskólataska f (-tösku, -töskur) baťoh, brašna

(školní)

skóli m (-a, -ar) školaskór m (-s, skór) botaskrautlegur adj ozdobný1skrá f (-ar, -r) 1. seznam, katalog, soupis,

adresář síma ∼, íbúa ∼, bóka ∼ 2. soubor(počítačový) (tölvu )

2skrá v (acc) (-ði, -ð) 1. zapsat, napsat ∼ nöf-nin í bók ∼ sig zapsat se (do kursu ap.)∼ sig í keppnina 2. stáhnout (soubor ap.)

skref n (-s, -) krokskreppa v (skrepp, skrapp, skruppum, skroppið)

1. (za)skočit, (rychle) zaběhnout ∼ út í



89 skreyta – slanga

banka 2. vyklouznout Fiskurinn skrapp úr höndum mér. ∼ saman srazit se, scvrk-nout se Kviðurinn hefur skroppið saman.

skreyta v (acc) (-ti, -t) zdobit ∼ jólatréð fa-gurlega

skreyttur adj vyzdobený, nazdobený ∼ með hring, ∼ með gimsteinum

skrifa v (acc) (-aði) psát ∼ henni nokkrar lí-nur ∼ e-ð hjá sér poznamenat si ∼ un-dir podepsat se ∼st á við e-n refl dopi-sovat si (s kým)

skrifborð n (-s, -) psací stůl

skrifstofa f (-u, -ur) kancelář, ordinaceskrifstofumaður m (-manns, -menn) úředník

skríða v (skríð, skreið, skriðum, skriðið) lézt, pla-zit se ∼ yfir gólfið

skrín n (-s, -) schránka, truhla

skrítinn adj zvláštní, podivný1skrúfa f (-u, -ur) šroub, šroubek festa skrú-

funa í vegginn 2

skrúfa v (acc) (-aði) (na)šroubovat, přišrou-bovat ∼ skrúfuna í vegginn ∼ frá otevřít,zapnout ∼ frá krananum ∼ fyrir zavřít,vypnout ∼ fyrir útvarpið

skrúfjárn n (-s, -) šroubovák

skrýtinn adj divný

skuggi m (-a, -ar) stín Tréð varpar skugga á vegginn.

skuld f (-ar, -ir) dluh

skulu v (skal, -, -, -) modální sloveso vyjadřu- jící povinnost a rozkaz

skurðlæknir m (-s, -læknar) chirurg

skurður m (-ar, -ir) příkop, jáma

skutur m (-s, -ir) záď (lodě)

skúffa f (-u, -ur) zásuvka, šuplík

skúmur m (-s, -ar) chaluha velká1skúr m (-s, -ar) přístřešek, kůlna2

skúr f (-ar, -ir)

slabý déšť, přeháňkaskúra v (acc) (-aði) (vy)drhnout, umýt (pod-lahu ap.) ∼ gólfið, herbergið

skúta f (-u, -ur) rybářská loď, šalupa (s plach-tou)

skylda f (-u, -ur) povinnostskyldur adj příbuzný, spřízněnýskyn n (-s, -) porozuměnískyndi n í ∼ rychleskyndibiti m (-a, -ar) svačina, přesnídávka,

rychlé občerstvenískyndilega adv náhle, nenadáleskyndilegur adj náhlý,nenadálý, neočeká-

vanýskynja v (acc) (-aði) 1. (po)rozumět ∼ til-

finningu, fegurð (skilja) 2. uvědomit si,pochopit ∼ vonbrigði hennar (finna)

skynjun f (-unar, -anir) vnímání, vjemskynsamlegur adj moudrý, inteligentní, ro-

zumnýskyr n sg (-s) tvaroh (odlišný od českého tva-

rohu)skyrta f (-u, -ur) košileský n (-s, -) mrak

skýjaður adj mračnýskýr adj zřetelný, jasnýskýra v (acc) (-ði, -t) vysvětlit, objasnit ∼

þetta í smáatriðu fyrir henni skýring f (-ar, -ar) vysvětlení biðja um fre-

kari skýringar á þessu skýrsla f (-u, -ur) oznámení, zprávaskýrt adv jasně, zřetelněskæla v (acc) (-di, -t) brečet, fňukat fara að

∼ út af þessu skær adj jasnýskæri m pl (-a) nůžky ∼n bíta illa.skömm f (skammar, skammir) 1. ostuda,

hanba 2. pl vynadání, plísněnískömmustulegur adj ostýchavý, nesmělýslagharpa f (-hörpu, -hörpur) piánoslaka v (-aði) podat Slakaðu saltinu!

(rétta) ∼ vel á odpočívat, relaxovat

(hvíla)∼

á povolit, ulevit (gefa eftir)slanga f (-u, -ur) 1. had eitur ∼ (dýr) 2. ha-

dice vatns ∼ (pípa)



slappa – smáatriði 90

slappa v (-aði) ∼ af uklidnit se, uvolnit se

slaufa f (-u, -ur) mašle binda á sig slaufu 1

slá f (-r, -r) tyč2slá v (dat/acc) (slæ, sló, slógum, slegið) 1. ude-

řit, uhodit ∼ hann kjaftshögg 2. sekat, ko-sit ∼ grasið 3. odbíjet, bít, tlouci Klukkan slær tólf. 4. bít, tlouci, bušit (srdce ap.)Hjartað slær í brjósti. 5. razit (mince ap.)∼ peninga 6. impers zasáhnout ∼ að impers

prochladnout Það sló að henni. ∼ af sní-žit (cenu ap.) ∼ af verðinu ∼ á mig óhugimpers vyděsit, vylekat ∼ fram hugmynd

udělat návrh, navrhnout ∼ þessari hug-mynd fram við hana ∼ e-u frá sér za-nechat (myšlenky ap.) ∼ inn psát, zapsat(do počítače ap.) ∼ textann inn í tölvu ∼ niður impers položit, složit Honum sló niður. ∼ saman složit se (na dárek ap.)Þau slógu sér saman um leigubíl. ∼ tilrozhodnout se ∼ um sig chlubit se, vy-chloubat se ∼ um sig með mannalátum ∼

upp zvýraznit ∼ orðinu upp í orðabók ∼

sér upp zamilovat se ∼ sér upp með ho-num ∼ út porazit (družstvo ap.) ∼ liðið út í keppninni ∼ e-m við překonat, před-čit ∼st refl prát se, bojovat Strákarnir eru að slást.

sláttur m (sláttar, slættir) 1. úder, tlukot fiðlu ∼ , organ ∼ (það að slá) 2. ko-sení, žnutí, sekání (trávy ap.) Það líður að slætti. (gras )

sláttuvél f (-ar, -ar) kosička, stroj na kosení

sláturtíð f (-ar, -ir) čas porážek ovcísleði m (-a, -ar) sáně, sáňky

sleggja f (-u, -ur) perlík, mlat

sleif f (-ar, -ar) vařečka

sleikja v (acc) (-ti, -t) lízat, olizovat, olíznoutvarirnar ∼ sig upp við e-n podlézat,pochlebovat, podkuřovat

1sleppa v (dat) (-ti, -t) pustit, uvolnit Slepptu bókinni. ∼ e-m pustit, nechat jít ∼ henni

út ∼ e-m úr fangelsi propustit z vězenísér přestat se kontrolovat vera alveg að ∼

sér

2sleppa v (slepp, slapp, sluppum, sloppið) unik-nout, uprchnout láta féð ekki ∼ ∼ í gegnprojít, obstát ∼ vel frá e-u vyváznout(lehce) ∼ vel frá þessu ævintýri ∼ meðušetřit ∼ með þúsund krónur ∼ við mítza sebou, dokončit ∼ við prófið

slétta f (-u, -ur) rovina, planinasléttur adj rovný, hladkýslitinn adj 1. opotřebovaný, obnošený 2.

rozpolcenýslíkur adj/ pron takový, takslíta v (acc) (slít, sleit, slitum, slitið) 1. roztrh-

nout, roztrhat ∼ snúruna í sundur 2. (dat)opotřebovat, obnosit hafa slitið buxunum 3. (dat) ukončit, skončit ∼ sambandi við e-n ∼ tali ukončit rozhovor ∼ sig frá e-uodtrhnout se, odpoutat se (od čeho) eiga erfitt með að ∼ sig frá bókinni ∼ sér útunavit se, vyčerpat se ∼ sér út á öllu þessu púli

sloppur m (-s, -ar) plášť (pracovní), županslóð f (-ar, -ir) 1. pěšina, stezka, cesta fjár ∼;

jeppa ∼ 2. pl oblast 3. internetová adresaslóðalegur adj líný, pomalýslóðaskapur m sg (-ar) lenostslóra v (-aði) ulejvat se, flákat seslóttugur adj vychytralý, mazanýSlóvakía f sg (-u) Slovenskoslóvakíska f sg (-u) slovenštinaslys n (-s, -) nehodaslæmur adj špatný, chatrný

slökkva v (acc) (-ti, -t) zhasnout, uhasit ∼

ljósið; ∼ í sígarettunni

slökkvilið n sg (-s) hasiči (oddíl)slökkvistöð f (-var, -var) požární základnaslökkvitæki n ( -s, -) hasící přístrojsmakka v (-aði) (o)chutnat ∼ vínið

smala v (dat) (-aði) shromáždit ∼ fénu

smali m (-a, -ar) ovčák (pastýř)smart adj neskl elegantní, vkusnýsmá adv trochu, nepatrněsmáatriði n (-s, -) podrobnost, detail



91 smáfugl – snúa

smáfugl m (-s, -ar) sýkora

smám adv ∼ saman postupně, pozvolna

smámunir m pl maličkosti, drobnostismár adj malýsmásaga f (-u, -ur) povídkasmástund f sg (-ar) chvilka, chvilenka

smátt adv málo

smeygja v (dat) (-ði, -t) vklouznout, pro-klouznout, protáhnout se ∼ sér í e-ð nan-dat si (co), obléknout si (co) ∼ sér í bu-xurnar ∼ sér úr e-u vysvléknout si (co)∼

sér úr sokkunum smiður m (-s, -ir) řemeslník vera góður ∼ á tré

smita v (acc) (-aði) nakazit ∼ hana af infl-úensu ∼st af e-u refl nakazit se (čím),dostat (nemoc)

smíð f (-ar, -ar) 1. výstavba, konstrukce 2.stavba, budova

smíða v (acc) (-aði) vytvořit, vyrobit, posta-vit ∼ stól úr tré ∼ brú postavit most

smíðatól n (-s, -) nástroj, nářadísmjaðra v ( -aði) lichotit ∼ fyrir e-m licho-

tit (komu) ∼ fyrir honum

smjör n sg (-s) máslo

smjörlíki n sg (-s) margarín

smyrja v (acc) (smurði, smurt) 1. namazat,promazat ∼ vélina 2. namazat (chléb) ∼

brauðið 3. pomazat (koho) (obřadně) 4.(na)balzamovat ∼ lík

snagi m (-a, -ar) háček (na oděv), věšáksnara v (acc/dat) (-aði) 1. chytit do lasa ∼

dýrið 2. ∼ sér í fötin hodit na sebe ob-lečení, rychle se ustrojit ∼ sér í buxurnar 3. přeložit (knihu ap.) (rychle) ∼ bókinni úr ensku á íslensku 4. ∼ út (na místě)zaplatit, vysolit (peníze ap.) ∼ út fimm milljónum

sneið f (-ar, -ar) plátek, krajíc

snemma adv brzysnerta v (acc) (snerti, snert) 1. dotýkat se, do-tknout se (ruky ap.) ∼ hönd hennar laust

2. impers dotýkat se, dotknout se (mít vliv)Það snart mig djúpt. hvað þetta sner-tir co se týče (čeho), pokud jde (o co),ohledně (čeho) hvað mig snertir co semě týče, pokud jde o mě Þetta er í lagi hvað mig snertir.

snerting f (-ar, -ar) dotek, dotyksnið n (-s, -) 1. tvar, forma (form) 2. střih

(kalhot ap.) kjólinn er fallegur í ∼inu 3. vzor, model gamaldags ∼ (fatamun-stur) 4. část, oddíl

sniðugur adj legrační, vtipný (fyndinn)

snjóa v impers (-aði) sněžit Hann snjóar í fjöll.snjóflóð n ( -s, -) lavinasnjókarl m (-s, -ar) sněhuláksnjókoma f (-u, -ur) sněženísnjór m (-s, -ar) sníh ∼inn fellur til jarðar.snotur adj půvabný, hezký, pohledný; roz-

tomilý, rozkošný; sličnýsnúa v (dat/acc) (sný, sneri, snerum, snúið) 1.

(o)točit, obrátit ∼ e-u otočit (co, čím) ∼

lyklinum ∼ sér í hring otočit se kolemdo kola 2. obrátit, převrátit ∼ heyinu 3.ležet, sedět, stát (směrem k čemu) Dyr-nar ∼ í norður. 4. vrátit se, obrátit sezpět ∼ heim 5. (dat) přeložit (knihu ap.)∼ kvæðinu úr íslensku á ensku 6. ∼ e-mpřesvědčit ∼ honum í málinu 7. (acc) svi-nout, smotat ∼ reipi 8. ∼ sig vyvrknoutsi, vymknout si ∼ sig um ökklann ∼st refl

točit se, otáčet se ∼st í hringi ∼ að začít

(co dělat) ∼ sér að barnauppeldi ∼ afturvzít zpátky ∼ ekki aftur með það að ...∼ á e-n vystřelit si (z koho) ∼ illilega á hana í viðskiptum ∼ niður obrátit k zemi∼ andstæðinginn niður í gólfið ∼ sér un-dan otočit se, přestat se dívat ∼ upp ásig urazit se ∼ e-u upp í grín obrátit(co) v žert ∼ út úr fyrir e-m překrou-tit, zkomolit (čí slova) ∼ sig út úr e-uvykroutit se (z čeho) reyna að ∼ sig út

úr vandanum ∼ við obrátit se, jít zpět∼ við obrátit, otočit ∼ plötunni við ∼

öfugt být obrácený, opačný; být špatným



snúra – spenntur 92

směrem ∼st gegn e-u refl vystoupit proti(čemu) ∼st harkalega gegn stefnu flokksins ∼st í e-ð refl změnit se (v co), obrátit se (vco) Ást hennar hefur snúist í hatur. ∼stupp í e-ð refl změnit se (v co), obrátit se(v co) ∼st við e-u refl reagovat (na co)∼st við erfiðleikunum

snúra f (-u, -ur) šňůra, provaz hengja þvot-tinn upp á snúru

snyrtilegur adj 1. pěkný, pohledný, ele-gantní 2. upravený, čistý, uklizený

snyrting f (-ar, -ar) toaleta, záchod fara á

snyrtinguna (salerni, klósett)snyrtivörur f pl (-a) kosmetika

snýta v (-ti, -t) smrkat ∼ sér vysmrkat se ∼

sér hressilega í vasaklútinn

snögglega adv nenadále, nečekaně

snöggt adv rychle klippa hárið ∼ nechatse ostříhat nakrátko

snöggur adj rychlý, pohotový

sofa v (sef, svaf, sváfum, sofið) spát fara seint

að ∼ fara að ∼ jít spát ∼ laust spátlehce ∼ yfir sig zaspat ∼ hjá e-m spát(s někým), milovat se

sofandi adj spící

sofna v (-aði) usnout ∼ fast

soga v (acc) (-aði) vdechovat, dýchat, inha-lovat ∼ reykinn úr pípunni ∼st refl býtzaplaven, být potopen

sokkur m (-s, -ar) ponožka

sonur m (sonar, synir) synsorg f (-ar, -ir) lítost, smutek

sorglegur adj smutný, tragický (har-mrænn)

sosum adv ?

sovéskur adj sovětský

Sovétmaður m (-manns, -menn) obyvatel So-větského svazu

Sovétríkin n pl (-ríkja) def Sovětský svaz

sóðarlegur adj špinavý, nepořádný

sófi m (-a, -ar) pohovka, gauč

sókn f (-ar, -ir) 1. útok, ofenzíva 2. farnost(kirkju ) 3. obžaloba, trestní řízení

sól f (-ar, -ir) slunce Sólin lýsir fjöllin.

sólarhringur m (-s, -ir) den (24 hodin)sólarolía f sg (-u) opalovací krémsólarströnd f (-strandar, -strendur) plážsólbekkur m (-jar, -ir) okenní římsa, parapetsólskin n (-s, -) sluneční světlosópa v (acc/dat) (-aði) (za)mést, zametat ∼

gólfið ∼ að impers okouzlit Það sópar að honum.

sópur m (-s, -ar) koštěsósíalistaflokkur m sg (-a) Socialistickástrana

sót n sg (-s) sazespara v (acc) (-aði) 1. (u)šetřit (peníze ap.)

∼ 1200 krónur á kaupunum 2. šetřit (šatyna svatbu ap.) ∼ kjólinn

sparisjóðsreikningur m (-s, -ar) spořící účetsparka v (dat) (-aði) kopnout, kopat, nakop-

nout ∼ boltanum kopnout do míče ∼

boltanum í mark ∼ í e-n kopnout (dokoho) ∼ e-m vyhodit, propustit (z práceap.)

spauga v (-aði) dělat si legraci, žertovat ∼

um þetta við hana

spá v (dat) (-ði, -ð) 1. předpovědět, předvídat∼ sólskini 2. věštit ∼ í spil ∼ fyrir e-mvěštit (komu) budoucnost ∼ í lófa číst zruky (věštit) ∼ í spil věštit z karet ∼ íe-ð přemýšlet (co) udělat

Spánn m sg (-ar) ŠpanělskoSpánverji m (-a, -ar) Španělspegill m (-s, speglar) zrcadlospendýr n (-s, -) savec1spenna f (-u, -ur) napětí, vzrušení; spona2spenna v (acc) (-ti, -t) 1. napnout, utáhnout

∼ boga 2. sepnout, stáhnout ∼ sig belti ∼

upp hurð násilím otevřít, vypáčit, vyra-zit

spennandi adj neskl vzrušující, napínavýspenntur adj vzrušený, zvědavý, napjatý



93 spennumynd – staddur

spennumynd f (-ar, -ir) thriller

spil n (-s, -) karty

spila v (-aði) hrát ∼ handbolta ∼ á hljóð-færi hrát na hudební nástroj ∼ á píanó ∼ á spil hrát karty ∼ með e-n přestírat,hrát divadélko, filmovat ∼ burt eignumsínum prohrát jmění

spilari m (-a, -ar) přehrávač

spilavíti n ( -s, -) herna, kasino

spilla v (dat) (-ti, -t) 1. zkazit, poškodit ∼

matnum; ∼ náttúrunni 2. korumpovat,uplácet

spinna v (acc) (spinn, spann, spunnum, spunnið)

příst, spřádat (vlákno ap.) ∼ ull ∼ uppvymýšlet si ∼ upp sögu

spítali m (-a, -ar) nemocnice

spjald n (-s, spjöld) 1. karta, lístek 2. vazba,obal, přebal (knihy) 3. znamení, posunek,signál

spjall n sg (-s) povídání, pokec

spjalla v (-aði) povídat si ∼

við hana um daginn og veginn

spjót n (-s, -) oštěp

spjótkast n (-s, -) vrh oštěpem

spor n (-s, -) 1. fót∼ stopa (otisk chodidla),šlépej 2. stopa (známka) 3. krok dans∼

taneční krok 4. nál∼ steh

sporður m (-s, -ar) ocas (rybí)

sporjárn n (-s, -) dláto

spotti m (-a, -ar) provázeksprauta v (acc) (-aði) 1. stříkat, rozstřikovat

∼ rjóma á kökuna 2. očkovat, píchat in- jenkci ∼ sjúklinginn með pensillíni

sprek n sg (-s) suché dříví na podpal

sprenging f (-ar, -ar) 1. odpálení, odstřeleníÞað varð ∼ í skotfærageymslunni. 2. vý-buch, exploze

sprengja v (acc) (-di, -t) vybuchnout, explo-

dovat∼

e-ð í loft upp odstřelit, vyhoditdo povětří ∼ húsið í loft upp ∼ upp hurðnásilím otevřít, vypáčit, vyrazit

spretta v (sprett, spratt, spruttum, sprottið) vy-rašit, vyrůst Grasið sprettur vel í hlýindu-num. ∼ úr sér přezrát ∼ á fætur vysko-čit na nohy

springa v (spring, sprakk, sprungum, sprungið)

1. prasknout, roztrhnout se ∼ á bíl-num impers píchnout (kolo u auta ap.)Það sprakk á bílnum. 2. vybouchnout ∼

af mæði nemoci popadnout dech ∼ af harmi zemřít žalem ∼ út rozvinout se,rozevřít se (květ ap.) Blómið er sprungin út.

sprunga f (-u, -ur) štěrbina, spára (ve stěně).∼ myndast í vegginn

spurn f (-ar, -ir) dotaz, otázka mér er ∼ rádbych věděl(a) hafa ∼ir af e-u mít o (čem)zprávy hafa engar ∼ir af atburðum

spurnarfornafn n (-nafns, -nöfn) zájmeno tá-zací

spurning f (-ar, -ar) otázkaspurningarmerki n (-s, -) otazníkspyrja v (acc/gen)(spyr, spurði, spurðum, spurt)

1. ptát se Ég spurði ekki að því. ∼ e-num e-ð ptát se (koho na co) ∼ e-n út úr(vy)zkoušet (vědomosti ap.) ∼ til vegarptát se na cestu 2. zeptat se, dotázat se,informovat se ∼ e-s (gen) informovat se (očem) ∼ frétta ptát se, co je nové ∼st refl

rozšířit se (zpráva ap.) Þetta spurðist til landsins. ∼st fyrir um e-ð refl informo-vat se (o čem)

spyrna v (dat) (-ti, -t) kopat, (vy)koupnout∼ boltanum í mark ∼ á móti e-u čelit(čemu), postavit se (čemu) reyna að ∼ á móti broddunum

1spýta f (-u, -ur) prkno, kus dřeva2spýta v (dat) (-ti, -t) plivat, odplivnout (si),

vyplivnout ∼ matnum út úr sér ∼st refl

vystříknout, stříkatspænska f (-u, -ur) španělštinaspænskur adj španělskýspölur m (spalar, spelir) krátká vzdálenostspör m (-s, -var) vrabecstaddur adj situovaný, umístěný



staða – starfa 94

staða f (stöðu, stöður) 1. situace (ástand) 2.místo, pozice (ve firmě) (starf)

staðfesta v (acc) (-i, staðfest) 1. potvrdit ∼

orð hennar ∼ pöntun potvrdit objed-návku 2. oprávnit, kvalifikovat 3. pode-psat, potvrdit, schválit ∼ lögin með un-dirskrift ∼ ráð sitt oženit se, usadit se

staðfugl m (-s, -ar) nestěhovavý pták, přezi-mující pták

staðgreiðsla f (-u, -ur) platba hotověstaðnæmast v refl (-dist, -st) zastavit (auto

ap.)

staðreynd f (-ar, -ir) skutečnost, faktstaðsetning f (-ar, -ar) 1. umístění, rozmís-

tění 2. rozestavění, rozvinutí 3. poloha,umístění 4. volba polohy, volba umístění

staður m (-ar, -ir) místostafa v (acc) (-aði) 1. slabikovat, hláskovat ∼

orðið 2. být způsoben ∼ af představovat(problém ap.) Það stafar hætta af ungum ökumönnum ∼ frá svítit, zářit Það stafar birtu frá sólinni.

stafn m (-s, -ar) 1. příď ∼inn á skipinu 2.štít (domu) ∼inn á húsinu

stafróf n (-s, -) abecedastafur m (-s, -ir) 1. písmeno (bók ) 2. hůl,

prut (prik)

stakkur m (-s, -ar) kabát (yfirhöfn)

stama v (-aði) koktat, zajíkat se ∼ orðunum út úr sér

standa v (stend, stóð, stóðum staðið) 1. stát (u

zdi ap.) ∼ við vegginn 2. stát (být po-staven), ležet Húsið stendur við götuna.3. stát (být napsáno) (v knize ap.) Það stendur í blaðinu. ∼ út vyčnívat, vykuko-vat 4. pokračovat, trvat Samkoman stóð lengi. ∼ sig vel stát si dobře, vést si dobřemér stendur á sama impers je mi to

jedno mér stendur ótti á honum im-

pers bojím se ho honum stendur impers

má erekci ∼st refl odolat, nepodlehnout

(touze ap.)∼

st freistingu ∼st áhlaup reflodrazit útok þetta stenst ekki refl to ne-může být pravda ∼ að stát (za kým/ čím)

(být ve vztahu ke komu/ čemu), reprezen-tovat ∼ að fyrirtækinu ∼ af sér počkat,až přestane (déšť ap.) ∼ af sér rigninguna ∼ á rétti sínum stát si na svých právech,trvat si na svých právech það stendurá þér zdržuješ ∼ á vězet, váznout Það stendur enn á svari. það stendur á záležíto na, stojí to na Það stendur á að ég er að fara heim. ∼ á móti postavit se proti,být proti ∼ fast á móti þessum hugmyn-dum ∼ fyrir a) bránit (v chůzi ap.) b)vést (řídit), stát za (čím) ∼ fyrir tónleiku-num ∼ gegn být proti, postavit se proti∼ gegn þessum áformum ∼ hjá nečinněstát, přihlížet ∼ í e-ð být zaměstnaný(čím) ∼ í þrasi ∼ í e-u postavit se (komu)∼ í ströngu mít potíže ∼ með blómavzkvétat, prosperovat ∼ með e-m podpo-rovat (koho) (tým ap.), fandit (komu) Ég stend með honum. ∼ saman stát při sobě,podporovat se Þau ∼ saman á hverju sem gengur. hvað stendur til? co bude dob-rého? (k jídlu ap.) ∼ til chystat se, pláno-

vat se Það stendur til að breyta öllu skipu-laginu. ∼ undir kostnaðinum proplatitsměnku ∼ upp vstát ∼ við pobýt, zdržetse, setrvat ∼ við nokkra stund ∼ við lo-forð držet slovo ∼ í einu og öllu við orð sín ∼ yfir trvat, pokračovat Fundurinn stendur enn yfir.

stanga v (acc) (-aði) trknout, trkat Hrúturinn stangaði hana. ∼ úr tönnunum šťouratse v zubech

stansa v (acc) (-aði) 1. zastavit Hjólið stansaði ekki við ljósin. 2. stát, setrvatstappa v (acc) (-aði) 1. (roz)mačkat ∼ kar-

töflur (merja) 2. (dat) dupnout (si), du-pat ∼ fótunum í gólfið (trampa) nærribrjálæði impers být na pokraji (šílenstvíap.) Það stappar nærri brjálæði.

stara v (-ði, -að) koukat, dívat se upřeně, zí-rat ∼ á e-ð koukat na (co) ∼ undrandi á myndina

starf n (-s, störf) práce, zaměstnánístarfa v ( -aði) pracovat ∼ hjá stóru fyrir-tækið; ∼ erlendis (vinna) ∼ að e-u pra-



stílabók – stríður 96

stílabók f (-ar, -bækur) sešit (školní)

stíll m (-s, -ar) cvičení, kompozice (školní)

stjarna f (stjörnu, stjörnur) hvězdastjórn f (-ar, -ir) vedení, vedoucí představi-

telé Það er góð stjórn á félaginu.

stjórna v (dat) (-aði) 1. vládnout, vést ∼ lan-dinu (ráða) 2. řídit (auto ap.) 3. ovlá-dat, kontrolovat (své pocity ap.) ∼ sérovládat se eiga erfitt að ∼ sér

stjórnarráð n sg (-s) ministerské kanceláře

stjórnmál n pl (-mála) politika

stjórnmálaflokkur m (-s, -ar) politickástrana

stjórnmálamaður m (-manns, -menn) politik

stjórnvald n (-s, völd) vláda, sbor ministrů

stjúpa f (-u, -ur) 1. macecha, nevlastní matka2. maceška

stjúpmóðir f (-ur, -mæður) macecha, ne-vlastní matka

stjörnufræði f neskl astronomie

stjörnufræðingur m (-s, -ar) astronomstofa f (-u, -ur) obývací místnost

stofn m (-s, -ar) 1. (slovní) kmen (orðs-tofn) 2. kmen (stromu) (bolur)

stofna v (acc/dat) (-aði) založit ∼ félag ∼ tilillinda začít hádku ∼ e-m í hættu vy-stavit (koho) do nebezpečí ∼ lífi sínu íhættu vystavit svůj život do nebezpečí

stofnandi m (-anda, -endur) zakladatel

stofnun f (-ar, stofnanir) instituce, institutstokkur m (-s, -ar) 1. krabice (askja) 2.

kmen, kláda

stolt n sg (-s) hrdost, pýcha Þessi viðurken-ning fyllir mig ∼i.

stoltur adj hrdý

stoppa v (acc) (-aði) zastavit ∼ þar augna-blik ∼ í sokkana (za)látat, (vy)spravitponožky

storkur m (-s, -ar) čáp

stormur m (-s, -ar) bouřka, bouře

stóll m (-s, -ar) židle

stór adj velký

stórkostlegur adj výborný, vynikající,skvělý

stórmarkaður m (-ar, -ir) supermarket, ob-chodní dům

stranda v (-aði) 1. uváznout (na mělčině)Skipið strandaði í fjörunni. 2. (u)váznout(na nedostatku peněz ap.) Málið strandar á peningaskorti.

strangur adj přísný

strauja v (acc) (-aði) žehlit ∼ þvottinn

straujárn n (-s, -) žehlička

straumur m (-s, -ar) 1. (elektrický) proud(raf ) 2. proud (vody)

strax adv okamžitě, ihned1strá n (-s, -) stéblo gras ∼, hey ∼2strá v (dat) (-ði, -ð) (po)sypat, rozsypat ∼

salti á göturnar

strákur m (-s, -ar) kluk, chlapec

strengur m (-s, -ir) 1. kabel leggja streng í jörðu 2. struna ∼inn á fiðlunni 3. pe-řeje Það er ∼ í ánni. 4. křeč fá strengi í fæturna

stressa v (acc) (-aði) stresovat Það stressar mig. ∼st refl stresovat se

stressaður adj (vy)stresovaný

streyma v (-di, -t) téci, proudit Vatnið strey-mir úr krananum.

strika v (acc) (-aði) 1. udělat čáru ∼ undirzdůraznit, podtrhnout (chybu v sešitě ap.)∼ undir orðið ∼ yfir e-ð přeškrtnout ∼

e-ð út vyškrtnout, vymazat 2. jít rychle,kráčet (ganga hratt, skunda)

stríð n (-s, -) 1. válka ∼ við herinn 2. spor,svár standa í stöðugu ∼i við hana út af

þessu (deilur)

stríða v (dat) (-ddi, -tt) 1. zlobit, škádlit, po-pichovat ∼ henni á þessu 2. bojovat ∼ á

móti honum stríður adj prudký ∼ straumur ∼ í lundtvrdohlavý, zarputilý



97 strjúka – stöng

strjúka v (dat) (strýk, strauk, strukum, strokið)

1. pohladit ∼ honum ástúðlega um kin-nina 2. utřít, setřít ∼ af setřít, otřít ∼

yfir gólf setřít podlahu 3. utéct, dezerto-vat ∼st við e-ð refl jemně se dotknout

strokleður n (-s, -) guma (na gumování)

strútur m (-s, -ar) pštros

strætisvagn m (-s, -ar) městský autobus

strætó m (-s, -ar) autobus

strönd f (strandar, strendur) pláž, pobřeží

stubbur m (-s, -ar) 1. pařez 2. zbytek (tužky

ap.)stuðla v (-aði) vytvářet aliterace ∼ að e-upomoci (čemu)

stuðningur m sg (-s) podpora

stuldur m (-s, -ir) krádež

stund f (-ar, -ir) chvíle

stunda v (acc) (-aði) pěstovat, dělat (sportap.), zabývat se ∼ nám reglulega ∼

búskap provozovat hospodářství ∼ nám

studovat∼

útiveru být venku (að veraúti) ∼ vinnu pracovat

stundaskrá f (-r, -r) rozvrh hodin

stundum adv občas, někdy

stungumý n (-s, -) komár (mýfluga)

sturta f (-u, -ur) sprcha heit, köld ∼

stuttur adj krátký

stúdent m (-s, -ar) student

stúlka f (-u, -ur) dívka

stútur m (-s, -ar) hrdlo (láhve), hubice

styðja v (acc) (studdi, stutt) 1. podpořit, pod-porovat ∼ stefnu flokksins heils hugar ∼

e-n til e-s podporovat (koho v čem) 2.podepřít, opřít ∼ gömlu konuna út í bí-linn; ∼ hönd undir kinn ∼ sig við staf podpírat se hůlkou ∼ tillögu podpořit ná-vrh ∼ á takka zmáčknout tlačítko ∼stvið e-ð refl vycházet s (čeho), používat

(co) jako zdroj∼

st við ákveðna fyrirmynd styggur adj 1. mrzutý, nevrlý (skap-vondur) 2. plachý, bázlivý (um dýr)

stykki n (-s, -) kus, kousekstynja v (stundi, stunið) povzdechnout si,

vzdychat ∼ af sársauka styrjöld f (-aldar, -aldir) válkastyrkja v (acc) (-ti, -t) 1. posílit, posilnit 2.

posílit, podpořit 3. dotovat, přispívat ∼

félagið fjárhagslega ∼ e-n til náms pla-tit (komu) výuku

styrkur m (-s, -ir) podpora, stipendium1stytta f (-u, -ur) socha ∼n af skáldinu 2stytta v (acc) (-i, stytt) zkrátit, zestruč-

nit ∼ buxurnar um 5 sentimetra ∼ sér

leið zkrátit si cestu e-m stundir zabavit(koho) ∼ henni stundir með því að lesa henni söguna ∼ upp přestat pršet Það stytti loks upp. ∼st refl zkrátit se

stýra v (dat) (-ði, -t) 1. řídit (loď ap.) ∼ bát-num 2. řídit, vést (firmu ap.) (stjórna)

stýri n (-s, -) volant taka í stýrið stækka v (acc) (-aði) 1. zvětšit ∼ herbergið

verulega 2. (vy)růst Þorpið hefur stækkað um helming.

stærð f (-ar, -ir) velikost, rozměr giska á ∼ina stærðfræði f neskl matematikastærðfræðilegur adj matematickýstærðfræðingur m (-s, -ar) matematikstöð f (-var, -var) televizní program (Stöð 1

ap.), stanicestöðugt adv stále, pořádstöðugur adj stálý, nepřetržitýstöðva v (acc) (-aði) zastavit ∼ vélina ∼st

refl zastavit sestökk n (-s, -) skok1stökkva v (stekk, stökk, stukkum, stokkið) sko-

čit ∼ tvo metra ∼ í sundur roztříštit se,rozbýt se na kusy

2stökkva v (dat) (-ti, -t) ∼ e-m burt zahnat,zaplašit (koho) ∼ vatni á e-ð postříkat(co) vodou

stöku adj

stöng f (stangar, stengur/ stangir) 1. prut, tyč,tyčka 2. stožár, žerď 3. prut (rybářský)(veiði )



stöngull – 2svipa 98

stöngull m (-s, stönglar) stonek ∼inn á plön-tunni

1suður adv jižně, na jih fara ∼ jet do Rey-kjavíku ∼ eftir jižně

2suður n (-s, -) jihSuðurland n sg (-s) Jižní Islandsulla v (-aði) 1. brouzdat se, čvachtat se ∼

í vatninu 2. vylít, (vy)šplíchnout ∼ e-msaman smíchat (co) ∼ öllu saman

sulta f (-u, -ur) marmeláda, džem bláberja ∼,ávaxta+I2504

sumar n (-s, sumur) léto

sumarbústaður m (-ar, -ir) letní sídlo, chatasumarfrí n ( -s, -) letní prázdninysumur pron některý, nějakýsund n (-s, -) plavánísundbolur m (-s, -ir) plavkysundlaug f (-ar, -ar) plavecký bazénsundskýla f (-u, -ur) plavkysundur adv í ∼ na kusy, odděleně detta í

∼ rozpadnout se, rozsypat se

sunnan adv z jihu að∼

z Reykjavíku, z jihu(Islandu) fyrir ∼ v Reykjavíku, na jihusunnudagur m (-s, -ar) nedělesúkkulaði n sg (-s) čokoládasúld f (-ar, -ir) mrholení, mžení1súpa f (-u, -ur) polévka2súpa v (acc) (sýp, saup, supum, sopið ) upí-

jet, pít v malých douškách ∼ kaffi; ∼ á flöskunni

súr adj kyselý

súrmjólk f (-ur, -ir) kefírsvala f (-u, -ur) vlaštovkasvalir f pl (-a) balkónsvalur adj chladný, studenýsvangur adj hladovýsvanur m (-s, -ar) labuťsvar n (-s, svör) odpověďsvara v (dat) (-aði) odpovědět ∼ henni því

að það sé allt í lagi. ∼ e-m e-u odpově-

dět (komu co) ∼ henni einhverju ∼ fy-rir e-ð být (za co) odpovědný, zodpoví-dat se (za co) ∼ fyrir sig bránit se ∼

í sömu mynt odpovědět stejnou mincí,oplatit (co komu) ∼ til e-s odpovídat,shodovat se

svartsýnn adj pesimistický

svartur adj černý

svartþröstur m (-s, -ar) kos

svefn m sg (-s) spánek Hana sækir ∼.

svefnherbergi n (-s, -) ložnice

svefnpoki m (-a, -ar) spacák

svei interj ∼ því! sakra, hergot ∼ mér þá! já jsem taky ... þetta er ∼ mér gott! to

je super!1sveifla f (-u, -ur) 1. houpání, kývání, pohu-

pování 2. kmitání, vibrace, oscilace 3. pl

kolísání, výkyv, změna2sveifla v (dat) (-aði) kývat, točit ∼ handle-

ggjunum ∼ sér yfir e-ð přeskočit, pře-houpnout se ∼ sér yfir girðinguna ∼st refl

kolísat, měnit se, oscilovat ∼st milli vonar og ótta

sveigja v (acc) (-ði, -t) 1. ohnout∼

líkamann til hliðar 2. zabočit, zahnout ∼ til vin-stri/hægri ∼ að e-u naznačit (co), dělatnarážky (na co)

sveit f (-ar, -ir) venkov fara í ∼ til afa síns

svell n (-s, -) povrchový led1svelta v (svelt, svalt, sultum, soltið) hladovět ∼

heilu hungri ∼ í hel vyhladovět k smrti2svelta v (acc) (-i, svelt) ∼ e-n vyhladovět

(koho) ∼

hann til bana sveppur m (-s, -ir) houba

sverð n (-s, -) meč

sverja v (acc) (sver, sór, sórum, svarið) přísahat

svertingi m (-ja, -jar) černoch

sveskja f (-u, -ur) sušená švestka

svið n (-s, -) jeviště1svipa f (-u, -ur) bič2

svipa v impers (-aði) e-m ∼r til e-rs (ně-kdo) se (komu) podobá Henni svipar til



99 svipaður – sækja

móður sinnar. ∼st um refl porozhlédnoutse ∼st um í borginni ∼st um eftir e-urefl porozhlédnout se po (čem) (hledat)

svipaður adj podobný

svipta v (dat) (-i, svipt) 1. trhnout, škubnout,cuknout ∼ tjaldinu frá ∼ e-u sundur roz-trhat 2. zbavit, připravit ∼ e-n e-u zbavit(koho čeho), připravit (koho o co) ∼ hana

frelsi

svipur m (-s, -ir) výraz (tváře ap.) Það kom undrunar ∼ á hana.

Sviss m (-, -ar) Švýcarsko

Svisslendingur m (-s, -ar) Švýcarsvissneskur adj švýcarský

sviti m sg (-a) pot

svíða v (acc) (svíð, sveið, sviðum, sviðið) 1. spá-lit, popálit, ožehnout 2. impers pálit Mig svíður í fingurinn. 3. impers bolet, zranitcity, mrzet Mér svíður framkoma hans.

svífa v (svíf, sveif, svifum, svifið) vznášet se ∼

um loftin blá eins og fuglarnir ∼ á sig

začít působit (alkohol) Vínið sveif á mig.∼st einskis refl před ničím se nezastavit

Svíi m (-a, -ar) Švéd

svíkja v (acc) (svík, sveik, svikum, svikið) po-rušit (slib), (o)klamat ∼ loforðið; ∼ hana (bregðast) ∼st um e-ð refl opomenout,zapomenout

Svíþjóð f sg (-ar) Švédsko1svo adv tak, potom2svo conj aby Hann lánaði henni peninga svo

hún gæti keypt sér nýjan bíl.

svo að conj 1. aby Hann lánaði henni pe-ninga svo að hún gæti keypt sér nýjan bíl.2. kvůli tomu že Hún missti af strætó svoað hún kom of seint í skólann.

svokallaður adj takzvaný

svoleiðis adv tak, takto

svolítið adv trochu, nepatrně

svolítill adj malý, maličký1svona adv tak (krásná ap.)

2svona adj takovýsvonefndur adj takzvaný

svosem adv = svo sem tak nějak Hvað hef ég svosem gert?

svunta f (-u, -ur) zástěrasvæði n (-s, -) oblastsyfjaður adj ospalýsykur m sg (-s) cukrsynd f (-ar, -ir) hříchsynda v (-ti, -t) plavat ∼ í sjónum; ∼ kap-

psund; ∼ bringusund, baksund, skriðsund,

flugsund syngja v (acc) (syng, söng, sungum, sungið) zpí-vat ∼ í kór; ∼ lag; ∼ fallega hvað syngurí þér? věta jak se daří?

systir f (systur, systur) sestrasystkin n pl (-a) systkin(i) sourozencisýn f (-ar, -ir) 1. pohled Undarleg ∼ blasir

við mér. 2. vize, obraz, představasýna v (dat+acc) (-di, -t) 1. vystavovat ∼ mál-

verk eftir sig á safninu ( verk) 2. uká-

zat, ukazovat ∼ henni myndina 3. proje-vit, ukázat ∼ henni kurteisi ∼ fram á e-ðdokázat (co)

sýni n (-s, -) vzorek, ukázka, příklad taka ∼

af blóði

sýnilegur adj 1. očividný, zřejmý, zjevný 2.viditelný

sýning f (-ar, -ar) výstava, představenísýnishorn n ( -s, -) ukázka, vzorek (výrobku

ap.)sýslumaður m (-manns, -menn) úředník sesoudní pravomocí

sækja v (acc) (sæki, sótti, sóttum, sótt) 1. dojítpro, vyzvednout ∼ póstinn 2. (za)útočit∼ hann með vopnum 3. zúčastnit se, býtpřítomen ∼ fund být přítomen na shro-máždnění ∼st vel/ illa refl dařit se/ ne-dařit se Ferðin sækist vel. ∼st eftir e-urefl toužit (po čem), prahnout (po čem) ∼

að e-m zaútočit (na koho) ∼ að óvinu-num ∼ e-n heim navštívit (koho) ∼ íe-ð vyhledávat (co) Hann sækir í vondan



sælgæti – taka 100

félagsskap. ∼ móti vindi bojovat protivětru ∼ um e-ð požádat (o co) ∼ um lán

sælgæti n sg (-s)

sladkost, cukrovinkysæll adj blažený

Sæll. věta Ahoj.

sæmilega adv víceméně

sæmilegur adj přijatelný, ucházející, snesi-telný

sæng f (-ur, -ur) peřina

sænska f (-u, -ur) švédština

sænskur adj švédský

særa v (acc) (-ði, -t) 1. zranit, poranit, způ-sobit zranění ∼ hana djúpu sári 2. zra-nit, ublížit (psychicky) ∼ tilfinningar hans 3. zastřihnout, přistřihnout (vlasy ap.) ∼

hárið

sæti n (-s, -) místo (na sezení) fá sér ∼ á stólnum

sætta v (acc) (-i, sætt) (u)smířit reyna að ∼

deilendur ∼ sig við e-ð smířit se (s čím)∼ sig við niðurstöðuna ∼st refl usmířit se∼st við hana ∼st á e-ð refl dohodnout se(na čem)

sætur adj 1. roztomilý, rozkošný, sladký(snotur) 2. milý, příjemný, vlídný (el-skulegur) 3. sladký (sykraður)

sög f (sagar, sagir) pilasögn f (sagnar, sagnir) 1. vyprávění, příběh

það er ∼ manna að (saga) 2. sloveso per-sónuleg ∼ (sagnorð)

sögulegur adj 1. historický 2. zajímavý,poutavý, hodný vyprávěnísöguþráður m sg (-ar) zápletka, příběhsök f (sakar, sakir) obvinění1sökkva v (sekk, sökk, sukkum, sokkið) potopit

se2sökkva v (dat) ( -ti, -t) potopit ∼ bátnum

∼ sér í skuldir topit se v dluzích ∼ sérniður í bók ponořit se do knihy, začíst se

sökudólgur m (-s, -ar) viník, pachatelsökum prep kvůli (čemu), vzhledem k(čemu)

Sömuleiðis. věta Nápodobně.söngur m (söngs, söngvar) píseň, zpěv

söngvari m (-a, -ar) zpěváksönnun f (-ar, sannanir) důkaz, doklad ∼ fyrir sekt hans

T ttafla f (töflu, töflur) 1. tabule (školní ap.)

skrifa orðið upp á töflu 2. tabulka (sgrafem ap.) töflur og línurit 3. pipulka,tabletka, prášek taka töflu við höfuðverk-num

tag n sg (-s) druh af ýmsu ∼i tagl n (-s, -) ocas (koňský)tak n (-s, tök) 1. sevření, stisk ná ∼i á hlut-

num 2. píchnutí, vpichtaka v (acc/dat) (tek, tók, tókum, tekið) 1. vzít,

brát ∼ bókina af honum ∼ e-ð með hön-dunum vzít, sevřít (co) 2. zmocnit se, ob-sadit ∼ borg obsadit město, dobýt město3. brát, vzít (koho za ruku ap.) ∼ um hön-dina á honum 4. přijmout ∼ trú přijmoutvíru ∼ borgun fyrir e-ð přijmout platbu(za co) ∼ boði (dat) přijmout nabídku 5.pojmout, obsahovat Ílátið tekur tvo lítra.6. (dat) přijímat, brát (koho jak) ∼ ho-num opnum örmum ∼ e-u vel/illa (dat)

přijmout, brát (co) dobře/ špatně ∼ hug-myndinni fálega 7. brát (chápat, pojímat)∼ orð hans alvarlega 8. það tekur þvíekki impers nemá to cenu (nemá to smysl)(abys mi pomáhal ap.) 9. schylovat se (k

tanci ap.) Það tekur að rigna. a) ∼ að vzítna sebe, ujmout se b) ∼ að ujmout se,vzít (dítě) do opatrování ∼ af (o)stříhat(ovce) ∼ þetta tekur fljótt af skončí tobrzy ∼ af sér odložit si, sundat si ∼ af sér húfuna ∼ aftur vzít zpět ∼ loforðið aftur ∼ á usilovat ∼ hart á málinu ∼ sigá zklidnit se, uklidnit se (celková povaha)∼ á móti přijmout ∼ á móti gjöf ∼ eftirvšímat si, všimnout si Hún tók ekkert ef-

tir mér þótt ég kallaði til hennar.∼

framvzít, sebrat, posbírat ∼ dót ∼ e-u frampřevyšovat, být lepší (než kdo) ∼ honum



101 takk – tákna

fram ∼ e-ð fram yfir preferovat (co předčím), vybrat raději (co než co) ∼ fiskmeti

fram yfir kjöt ∼ frá e-ð fyrir e-n rezervo-vat, zamluvit ∼ frá vöru fyrir hana ∼ e-ðfrá e-m vzít (co komu), brát (co komu)∼ bókina frá honum ∼ fyrir e-ð přestat,přerušit ∼ fyrir heimsóknir þangað ∼ fy-rir popřít Hann tók þvert fyrir að stela pe-ningunum. ∼ inn přijmout (do školy ap.)∼ inn lyf brát léky ∼ vel/ illa í e-ðpřijmout (co) dobře/ špatně ∼ vel í mála-leitan hennar ∼ e-ð í sundur rozbít (co)∼ vélina í sundur ∼ e-n með sér vzít

(koho) sebou ∼ hana með sér í vinnuna ∼ með sér e-ð vzít si sebou (co) ∼ með sér nesti í vinnuna ∼ mynd fotit, vyfotit∼ e-ð nærri sér rozčílit se (čím) ∼ ofansmeknout ∼ ofan hattinn fyrir henni a)∼ saman e-ð posbírat (co) ∼ saman fö-tin b) ∼ saman e-ð složit (článek ap.)∼ saman grein ∼ sig saman um e-ðdohodnout se (na čem) Þau tóku sig sa-man um að kaupa gjöf handa honum. ∼

til uklidit ∼

til í herberginu ∼

til připra-vit ∼ til nesti handa henni ∼ e-ð til sínbrát si (co) (k srdci ap.) ∼ orð hans til sín ∼ sig til připravit se ∼ til við pustit se,začít ∼ til við að syngja ∼ undir přidatse (ke zpěvu ap.) ∼ hressilega undir sön-ginn ∼ undir í hölluni ozývat se (ozvě-nou) ∼ undir í fjöllunum ∼ upp kartö-flur (vy)kopat brambory ∼ e-ð upp na-hrát (co) ∼ lagið upp á segulband ∼ uppá e-u napadnout (co) (nápad ap.) ∼ upp á alls konar vitleysu ∼ e-ð utan af e-u sun-dat (papír z balíku ap.) ∼ pappírinn utan af pakkanum ∼ utan um e-n obejmout(koho), obemknout ∼ þétt utan um hana a) ∼ út vybrat (peníze ap.) ∼ peninga;∼ þúsund krónur út úr bankanum b) ∼

út odhadnout, ohodnotit (znaleckým po-sudkem ap.) ∼ húsið ∼ út refsingu býtpotrestán ∼ við převzít ∼ við af henni

takk interj děkuji, díky ∼ fyrir mig! děkujuza jídlo

Takk fyrir síðast. věta Děkuji za posledně.

Takk fyrir. věta Děkuji mnohokrát.Takk. věta Děkuji.

takmark n (-marks, -mörk) 1. cíl, úmysl setja sér ákveðið ∼ 2. pl hranice, limittakmarka v (acc) (-aði) omezit ∼ þátttökuna taktur m (-s, -ar) rytmus, takttal n (-s, -töl) 1. mluva, nářečí 2. rozhovor,

konverzace (samræða) 3. počet, množ-ství tíu ∼sins

1tala f (tölu, tölur) 1. číslo, číslice 2. knoflík2tala v (-aði) mluvit, hovořit ∼ um málið ∼

við e-n mluvit (s kým) ∼ af sér podřek-

nout se ∼ fyrir prezentovat, představit ∼

fyrir tillögunni ∼ saman mluvit spolu ∼

e-n til přesvědčovat (koho) ∼ um fyrire-m rozmluvit, vymluvit (komu) ∼ utanað e-u naznačit (co) ∼st til refl impers

dohodnout se (na čem), shodnout se (načem) Okkur talaðist svo til að ...

talsverður adj značný, velkýtalsvert adv značnětaminn adj ochočený, krotký

tannbursti m (-a, -ar) zubní kartáčektannhjól n (-s, -) ozubené kolotannkrem n sg (-s) zubní pastatannlæknir m (-s, læknar) zubařtapa v (dat) (-aði) 1. ztratit ∼ stórfé á

viðskiptunum 2. prohrát ∼ leiknum tapað / fundið ztráty a nálezytappi m (-a, -ar) zátka, uzávěr skrúfa tappann

af flöskunni

taska f (tösku, töskur) 1. ferða∼ kufr 2.hand∼ taška, kabelka 3. skjala∼ kufřík4. skóla∼ baťoh (školní)

taug f (-ar, -ar) nervtaumur m (-s, -ar) otěže, opratětauta v (acc) (-aði) mumlat, mručet ∼ eit-

thvað fyrir munni sér tá f (táar, tær) prst (na noze), špička (boty)tákn n (-s, -) symbol Krossinn er heilagt

tákn.tákna v (acc) (-aði) 1. značit, znamenat 2.mluvit znakovou řečí 3. symbolizovat



tálga – til vinstri 102

tálga v (-aði) ořezávat, vyřezávat

tálkn n (-s, -) žábry

tár n (-s, -) slza fá ∼ í augun te n sg (-s) čaj

tefla v (acc/dat) (-di, -t) hrát (šachy ap.) ∼

skák við hann það er um líf eða dauðaað tefla je to otázka života a smrti ∼ e-uí tvísýnu (dat) vystavit (co) v nebezpečí

tegund f (-ar, -ir) druh (rostlin ap.)

teigur m (-s, -ar) pruh trávy

teikna v (acc) (-aði) (na)kreslit ∼ myndina

fríhendis teikning f (-ar, -ar) 1. kresba, nákres 2. ná-

črt, črta, skica

tekja sg braní = tekjur

tekjur f pl (tekna) příjmy

telja v (acc) (tel, taldi, töldum, talið) 1. počítatÉg tel peningana. ∼ saman sečíst, spočí-tat ∼ upp að tuttugu počítat do dva-ceti 2. myslet si, domnívat se Ég tel að öllum sé hollt að læra greinar, sem það hefur kannski ekki brennandi áhuga á. ∼

af pokládat za mrtvé ∼ e-n á přesvědčit(koho) Ég vona að ég telji barnið á hei-maverkefnið. ∼ e-ð ekki eftir e-m neli-tovat (koho), že musí (co) udělat Ég taldi

það ekki eftir mér. ég taldi það ekki ef-tir mér nestěžuju si, že to musím udělat∼ fram připravit daňové přiznání ∼ fram tekjur eiga til e-rs að ∼ počítat svůj pů-vod (ke komu) eiga til höfdingja að ∼ ∼

upp vypočítat, vyjmenovat ∼st refl platit(za co), být považován (za co) Hann telst vera góður læknir. ∼ e-m trú um e-ðpřesvědčit (koho o čem)

telpa f (-u, -ur) dívka

temja v (acc) (tem, tamdi, tömdum, tamið)

1. ochočit, zkrotit Hann tamdi hestinn Penna frá Kirkjulæk. 2. (vy)cvičit, tréno-vat ∼ hann við hermennsku

tengdasonur m (-sonar, -synir) zeťtengill m (-ils, -lar) odkaz (internetový)(tengiliður)

tenging f (-ar, -ar) připojení (k síti)

tengja v (acc) (-di, -t) spojit, připojit se Hin-

gað til hefur itunes oppnast sjálfkrafa þe-gar ég tengi ipodinn við tölvuna. ∼ e-ðvið e-ð spojit jednu věc s druhou, spojitdvě věci Hann tengir þekkingarfræði hans við vísindabyltinguna, heimsfræði Kóper-nikusar og Newtons...

tengsl n pl 1. spojení, linka 2. vztah, sou-vislost

tennis m neskl tenis

teppi n (-s, -) koberec

terta f (-u, -ur) dortteskeið f (-ar, -ar) čajová/kávová lžička

texti m (-a, -ar) text lesa textann

teygja v (acc ) (-ði, -t) natáhnout (si) (nohyap.), protáhnout se ∼ sig protáhnout seHann teygði sig undir borðið og tók upp

fötu af sandi. ∼ úr sér protáhnout se Ég teygði úr mér og geispaði eins og ljón.

teyma v (acc) (-di, -t) vést (koně ap.) za

uzdu/ otěže Hún teymdi hvítan uxa sem Helgi Gudmundson átti. (leiða í taumi)∼ e-n út í stáhnout, zatáhnout (k děláníčeho ap.)

tékkareikningur m (-s, -ar) šekový účet

tékki m (-a, -ar) šek

Tékki m (-a, -ar) Čech

Tékkland n (-s, -lönd) Čechy, Česko

tékkneska f (-u, -ur) čeština

tékkneskur adj českýtil adv/ prep (gen)/ conj k, až aj. til hins

verra k horšímu

til að conj aby Hann fór til Íslands til að læra íslensku.

til baka adv zpátky

til dæmis adv fráze na příklad

til hliðar við adv fráze vedle někoho (viðhliðina á e-m)

til hægri adv fráze napravo, vpravo

til vinstri adv fráze nalevo, vlevo



103 til þess að – tjörn

til þess að conj aby Bensínstöðin okkar er seinasti möguleiki til þess að fylla á bílinn

fyrir ferðina.

tilboð n ( -s, -) nabídka, návrh

tilbúinn adj připravený

tilefni n (-s, -) příležitost Fólkið hittist í ti-lefni af afmælinu.

tilfinning f (-ar, -ar) pocit

tilgangur m (-s, -ar) důvod, účel, cíl, smysl

tilheyra v (dat) (-ði, -t) 1. patřit 2. býtvhodný, přiměřený

tilhlaup n (-s, -) výskok, přeskok, přískoktilhneiging f (-ar, -ar) směr, trend, tendence,sklon, tíhnutí ∼ til einangrunar

tilhugsun f (-ar, tilhugsanir) idea, pomyšlení

tilkoma f sg (-u) příchod, objevení se vænta tilkomu frelsarans

tilkynna v (dat+acc) (-ti, -t) oznámit ∼ ho-num þátttöku sína skriflega ∼ e-m e-ðinformovat (koho o čem)

tillaga f (-lögu, -lögur) návrh

tillit n (-s, -) ohled, zřetel

tilnefna v (acc) (-di, -t) jmenovat, ustanovit∼ hana í strjórn

tilraun f (-ar, -ir) pokus

tilsögn f (-sagnar, -sagnir) výuka, vyučování ∼

í lestri (kennsla)

tiltekinn adj 1. ustálený, pevně stanovený2. specifický, určitý, přesný

tiltækur adj

užitečný, šikovný, po ruce, přiruce

tiltölulega adv poměrně, relativně

tilvera f (-u, -ur) existence, bytí

tilvik n (-s, -) 1. incident, událost (atvik)2. případ í þessu ∼i

tilviljun f (-ar, tilviljanir) náhoda hitta hana af tilviljun

timbur n sg (-s) (stavební) dřevo

timburhús n (-s, -) dřevěný důmtindra v (-aði) třpytit se, mihotat se Stjör-nurnar ∼ á himninum.

titra v (-aði) třást se, chvět se ∼ eins og lau- fblað

titrandi adj chvějící setíð f (-ar, -ir) čas, doba þáliðin ∼ předminulýčas

tíðindi n pl 1. zprávy segja ∼ 2. událost,případ (atburður)

tíðka v (acc) (-aði) být zvyklý, mít ve zvyku∼st refl být běžný, obvyklý Það tíðkast ekki lengur að lesa ljóðin upphátt.

tíður adj častý, obvyklý

tímabil n (-s, -) obdobítímabundinn adj 1. dočasný, prozatimní 2.nemající čas ég er tímabundinn

tímafrekur adj časově náročný, zdlouhavý

tímarit n (-s, -) časopis

tími m (-a, -ar) čas, hodina, lekce

tína v (acc) (-di) sbírat (maliny ap.) ∼ ber,blóm ∼ saman posbírat, sesbírat ∼stburt refl sebrat se, odcházet jeden za dru-

hým (z večírku ap.) Fólk tínist burt úr ve-islum.

tíska f (-u, -ur) móda

tísta v (-i, tíst) pískat, pípat, švitořit (ptáciap.) Fuglinn tístir.

tíu num deset

tíundi adj desátý

tjald n (-s, tjöld) 1. opona draga tjöldin frá glugganum (forhengi) 2. stan búa í ∼i

(skýli)tjalda v (dat) (-aði) 1. stanovat 2. tábořit,

kempovat

tjara f sg (-u) dehet

tjá v (acc) (-ði, -ð) 1. vyjádřit, zdělit ∼ henni tilfinningar sínar ∼ sig vyjádřit se 2. þaðtjáir ekki að nemá cenu, nemá význam(se rozčilovat ap.)

tjáning f (-ar, -ar) projev, vyjádření (pocitůap.)

tjón n (-s, -) škoda, újma, ztráta

tjörn f (tjarnar, tjarnir) rybník



toga – tungumál 104

toga v (acc) (-aði) 1. (vy)tahat, (vy)táhnout∼ hana með sér út úr bænum ∼ í e-ðtahat (za co) ∼ af öllu afli í bandið 2.vytáhnout (informaci ap.) ∼ þetta upp úr henni ∼st á um e-ð refl zápasit, bojovat(o co) Þær togast á um völd.

togari m (-a, -ar) trauler (rybářská loď) ∼inn fiskar vel.

tomma f (-u, -ur) palec (délková míra)

tonn n ( -s, -) tuna

toppur m (-s, -ar) vrchol (stromu ap.) ∼inn á trénu

torg n (-s, -) náměstítóbak n sg (-s) tabák pípu ∼, rjól ∼, nef ∼

tól n (-s, -) 1. nástroj, nářadí, náčiní 2. žiha-dlo (slang. vulg. mužská část těla)

tólf num dvanáct

tólg f sg (-ar) lůj

tómatur m (-s, -ar) rajské jablko, rajče

tómur adj prázdný

tónleikar m pl (-a) koncerttónlist f (-ar, -ir) hudba

tónlistarmaður m (-manns, -menn) hudeb-ník, muzikant

tónn m (-s, -ar) 1. tón falskur ∼, hreinn ∼,djúpur ∼ 2. tón (zabarvení řeči) ∼inn í henni

tónskáld n ( -s, -) skladatel

traktor m (-s, -ar) traktor

trappa f (tröppu, tröppur) schodtraust n sg (-s) 1. víra 2. důvěra 3. podpora,útěcha

traustur adj 1. spolehlivý 2. pevný, solidní(sterkur)

trefill m (-s, treflar) šála

trekt f (-ar, -ir) trychtýř, nálevka

treyja f (-u, -ur) košile, triko

treysta v (dat) (-i, treyst) 1. věřit, důvěřovat∼

e-m důvěřovat (komu) Ég treysti henni líka. 2. spoléhat ∼ á e-ð spoléhat (na co)∼ á sjálfan sig 3. (acc) posílit, zesílit

tré n (-s, -) 1. strom 2. dřevotrésmiður m (-s, -ir) tesař, truhlář

trippi n (-s, -) kůň (od jednoho roku do třílet)troða v (acc/dat) (treð, tróð, tróðum, troðið) 1.

(u)šlapat, pošlapat snjóinn undir fótum 2. (dat) nacpat, napěchovat ∼ heyinu í poka e-m í buxurnar nacpat (koho) dokalhot, obléci (koho) do kalhot ∼ mat-num í e-n krmit (koho), nacpat (koho)∼ sér cpát se, tlačit se ∼ sér áfram ∼

á e-m utlačovat, utiskovat (koho) ∼ e-m

um tær obtěžovat, otravovat (koho) ∼

strefl tlačit se, cpát se ∼st undir refl býtušlapán k smrti

trog n (-s, -) koryto, žlabtromma f (-u, -ur) bubentrufla v (acc) (-aði) (vy)rušit Má ég ∼ þig

augnablik?

trú f sg (-ar) 1. víra ∼ á guð (traust) 2. ná-boženství (trúarbrögð) 3. důvěra hafa óbilandi ∼ á henni

trúa v (dat) (-ði, -að) věřit, důvěřovat Ég trúi á Guð sem anda sem gerir gott. ∼ e-m vě-řit (komu) ∼ e-m fyrir e-u svěřit (komuco) ∼ á guð věrit v boha

trúlega adv asi, možnátrúleysi n ateismustryggja v (acc) (-ði, -t) 1. pojistit ∼ húsið hjá

tryggingafélagi 2. ručit, zaručit ∼ man-nréttindi í landinu ∼ sér zajistit si ∼ ein-

tak af bókinni trylltur adj horečný, vzrušenýtröll n ( -s, -) obrtugur m (-ar/ -s, -ir) deset, dekáda tugir ára,

tugir manna

tuldra v (acc) (-aði) huhňat, (za)mumlattunga f (-u, -ur) 1. jazyk (v ústech) (líf-

færi) 2. jazyk (islandština ap.) (tungu-mál)

tungl n (-s, -) měsíc (planeta)tungumál n (-s, -) řeč, jazyk (islandštinaap.)



105 tunna – umfram

tunna f (-u, -ur) sud

turn m (-s, -ar) věž litast um uppi í ∼inum

tuska f (-u, -ur) hadřík, prachovkatuttugu num dvacet

túba f (-u, -ur) tuba (hudební nástroj)

tún n (-s, -) louka, pole, záhumení

túnfífill m (-s, túnfíflar) pampeliška

tútta f (-u, -ur) dudlík (na dětské láhvi)

tveir num m dvě

tvennur adj dvojitý, dva páry tvennir sok-kar

tvinnakefli n (-s, -) cívka (s nití)

tvisvar adv dvakrát

tvisvar sinnum adv fráze dvakrát

tví predp tví- dvě, dvou ∼blóma, ∼hendur,∼mynd, ∼róa

tvíburi m (-a, -ar) dvojče

tvílembd adj (o ovci) mající dvě jehňata

tvímælalaust adv bezpochyby, nepochybně

tvítugur adj dvacetiletýtvær num f dvě

tvö num n dvě

tyggja v (acc) (tuggði, tuggið) žvýkat, rozkou-sat, ∼ fæðuna vandlega ∼ e-ð í e-n do-stat (komu co) do hlavy ∼ e-ð upp eftire-m (pouze) zopakovat (něco po někom),přežvykovat (něco po někom)

tylft f (-ar, -ir) tucet

tylla v (dat) (-ti, -t) (volně, nedotaženě, nepři-bitě) připevnit, upevnit, připoutat ∼ bót á flíkina ∼ sér á tá stát na špičkách ∼

sér niður posadit se na chvilku

Tyrkland n (-s, -lönd) Turecko

tyrkneska f sg (-u) turečtina

tyrkneskur adj turecký

týna v (dat) (-di, -t) ztratit ∼ bókinni ∼ lí-finu ztratit život, zemřít ∼ e-u niður za-

pomenout (co) (to, co se člověk naučil)∼

sjálfum sér zabít se (sebevražda) ∼st refl

zmizet Skipið týnist í hafi.

tæki n (-s, -) přístroj, zařízení ∼ð virkar eð-lilega.

tækifæri n (-s, -) příležitosttækni f neskl 1. technika (výrobní)(starfsaðferð) 2. technologie, tech-nika (véla- og verkkunnátta)

tæma v (acc) (-di, -t) vyprázdnit ∼ ílátið

tæplega adv sotva, stěží

tæpt adv těsně, jen tak tak

tæpur adj 1. necelý, pouhý, sotva 2. nejistý,riskantní, hazardní

tær adj průzračný, průhlednýtöluorð n ( -s, -) číslovka

töluverður adj značný, velký

töluvert adv značně

tölva f (-u, -ur) počítač

tölvupóstur m sg ( -s) elektronická pošta,e-mail

töng f (tangar, tengur) kleště

tönn f (tannar, tennur) zub

U uuggi m (-a, -ar) ploutev

ugla f (-u, -ur) sova

ull f (-ar, -ir) vlna (materiál)

ullarnærföt n pl (-fata) vlněné spodní oble-čení

ullarsokkur m (-s, -ar) vlněná ponožka

um adv/ prep (acc) o, okolo aj. ∼ helgar ovíkendu

um leið og conj jakmile Um leið og hann ke-mur aftur ætlum við að fara út að borða.

um það bil adv přibližně, asi, kolem(sirka)

umdeildur adj kontroverzní, sporný

umfangsmikill adj vyčerpávající, kom-plexní, rozsáhlý

umferð f (-ar, -ir) 1. provoz 2. dopravní ruch

umfram prep (acc) za, přes, nad rámec



umgangast – uppgötva 106

umgangast v refl (-gengst; -gekkst, -gengumst,

-gengist ) 1. ztotožňovat se (s čím) ∼ nátt-úruna 2. dělat (komu) společnost ∼ hana af kurteisi

umgengni f neskl 1. společnost, skupina,spolek ∼ við fólk; ∼ við dýr 2. chovánívera þægilegur í ∼

umhverfi n sg (-s) prostředí, životní pro-středí

umhverfis adv/ prep (acc) okolo

umhverfisvænn adj šetrný k přírodě, eko-logický

umhyggja f sg (-u) starost ∼ fyrir nátt-úrunni

umkringja v (acc) (-di, -t) obklíčit ∼ svæðið

umlykja v (acc) (-lukti, -lukt) obklopit Þorpið er umlukt háum fjöllum.

ummerki n pl znamení, známka, náznak

umræða f (-u, -ur) diskuze Mig langar ægi-lega að blanda mér í umræðuna hér, en mér dettur ekkert í hug.

umslag n (-s, umslög) (dopisní) obálkaumsókn f (-ar, -ir) žádost (úřední) ∼ um

þátttöku í mótinu; skrifa ∼

umsvifalaust adv okamžitě, bez zdržování

umtalsverður adj značný, velký

una v (dat) (-di, -að) být šťastný, cítit se dobře∼ sér vel e-s staðar cítit se (někde)dobře ∼ sér við e-ð dělat (co) rád ∼ sér við leik og störf

undan adv/ prep (dat) z, zpozaundanfari m (-a, -ar) předehra, předzvěst

undanfarinn adj předchozí

undanskilinn adj nezapočítaný, nepočítaný

undanskilja v (acc) (-di, -ið) vyloučit

undarlegur adj zvláštní, podivný

undir adv/ prep (dat, acc) pod

undirbúa v (acc) (-bý, -bjó, -bjuggum, -búið)

připravit, připravovat∼

samkomuna van-dlega ∼ sig připravovat se ∼ sig vel undir prófið

undirbúningur m sg ( -s) přípravyundirskál f (-ar, -ar) miska, podšálek

undra v impers (-aði) překvapit Mig undrar að við séum ekki ljóshærðar.

undrandi adj užaslý, udivenýundrun f sg (-a) úžas, překvapení, ohromeníundur n (-urs, -ur) 1. div (býsn) 2. zázrak

(kraftaverk)

ungfrú f (-ar, -r) slečnaunglingur m (-s, -ar) dospívající mladý člo-

věk

ungmenni n (-s, -) mladí lidé, mládežungur adj mladýUngverjaland n (-s, -lönd) MaďarskoUngverji m (-a, -ar) Maďarungverska f (-u, -ur) maďarštinaungverskur adj maďarskýunna v (ann, unni, unnum, unnt) milovat ∼

henni mjög ef mér er unnt pp pokudbudu moci ∼ sér ekki hvíldar nedovolit

si odpočinekunnt adj snadný, jednoduchýuns conj dokud, až doupp adv nahoruuppá adv ?uppáhald n sg (-s) miláček, mazlíčekuppáhalds predp uppáhalds- oblíbený

∼blóm, ∼bók, ∼lag,

uppbót f (-bótar, -bætur) kompenzace, ná-

hrada Þetta er leiðrétt með svokölluðum uppbótarstigum – komi – sem gefin eru í lok leiks.

uppbygging f sg (-ar) 1. stavba 2. rekon-strukce, oprava, obnova 3. zpevnění 4. po-vznesení, ponaučení

uppeldi n sg (-s) výchova fá gott ∼, ∼ð á barninu

uppeldisfræði f neskl pedagogikauppeldisfræðingur m (-s, -ar) pedagoguppgefinn adj vyčerpaný, unavenýuppgötva v (acc) (-aði) objevit ∼ villu



107 upphaf – útí

upphaf n (-s, upphöf) počátekupphaflega adv původněupphaflegur adj původní upphafleg gerð upphátt adv nahlasupphrópun f (-unar, -anir) citoslovceuppi adv 1. nahoře, ve (vyšším) poschodí 2.

na ∼ á þaki uppi á lofti adv fráze nahoře, o patro výšuppí adv ?upplestur m (-s, upplestrar) přednes, recitace,

čteníupplýsa v (acc) (-ti, -t) 1. osvětlit, osvětlo-

vat 2. poučit, informovat ∼ hana um sta-ðhætti 3. vzdělávat, vzdělat 4. ∼ mál vy-řešit případ

upplýsing f (-ar, -ar) informaceuppnám n sg (-s) popletení (si), zmatekuppreisn f (-ar, -ir) povstání, vzpoura, odbojupprisa f sg (-u) vzkříšeníuppruni m sg (-a) původ1uppskera f (-u, -ur) sklizeň ∼ á korni, kar-

töflum 2uppskera v (acc) (-sker, -skar, -skárum, - skorið)

sklízet (výsledky ap.) ∼ árangur uppstilling f sg (-ar) dohoda, domluvaupptaka f (-töku, -tökur) 1. vstup, přístup

(innganga) 2. nahrávání ∼ á útvarp-sefni (það að taka e-ð upp)

upptekinn adj zaneprázdněnýupptök n pl zdroj, pramenuppúr ?uppþvottavél f (-ar, -ar) myčka na nádobíuppþvottur m (-s, -ar) mytí nádobíurð f (-ar, -ir) suť, sutina Það var erfitt að

fóta sig í urðinni.urra v (-aði) vrčet Hundurinn urraði.uss cit pst! pšt!1utan prep ∼ lands og innan doma a v za-

hraničí vinna ∼ heimilis pracovat mimodomov

2utan adv að ∼, ∼ að, ∼ frá z venku fara∼

jet do ciziny koma að ∼ přijet z cizinyfyrir ∼ e-ð, ∼ við e-ð vně, mimo (čeho)utar adv comp dál

Ú úúfinn adj 1. neučesaný, rozcuchaný 2. ne-

rovný, hrubý, hrbolatý 3. nevrlý, mrzutý,nevlídný

úlfur m (-s, -ar) vlk

úlnliður m (-ar/ -s, -ir) zápěstí

úlpa f (-u, -ur) 1. větrovka vera klæddur í hlýja úlpu 2. teplá bunda s kapucí vera klæddur í hlýja úlpu

1úr n (-s, -ar) hodinky2

úr adv/ prep (dat) zúrslit n pl 1. výsledek, závěr 2. finále (sou-těže ap.)

út adv ven

út úr prep fráze ven z

útaf adv = út

útborga v (acc) (-aði) vyplatit peníze fá út-borgað dostat zaplaceno

útborgun f (-ar, -ir) výplata

útbúa v (acc) (-bý, -bjó, -bjuggum, -búið) 1. při-pravit ∼ mat 2. vybavit ∼ hana í ferðalag

útflutningur m sg ( -s) export, vývoz

útfærsla f sg (-u) 1. provedení, uskutečnění2. rozšíření, expanze

útgáfa f (-u, -ur) vydání, publikace ∼ á ný- jum geisladiski

útgerð f (-ar, -ir) rybářská společnost

úti adv 1. venku 2. v cizině (hovorově)útidyr f pl domovní dveře

útihús n (-s, -) kůlna, hospodářské stavení

útilega adv život pod širým nebem

útivera f sg (-u) pobyt venku

útivist f sg (-ar) turistika, kempování

útí adv = úti



útland – 3vara 108

útland n (-lands, -lönd) cizí země, cizina íútlöndum v cizině, v zahraničí

útlendingur m (-s, -ar) cizinecútlendur adj cizí, zahraniční

útlit n (-s, -) vzhled, zjev vera fullorðinslegur í útliti

útlönd n pl (-landa) cizina

útskýra v (acc) (-ði, -t) vysvětlit ∼ ástandið skilmerkilega fyrir henni

útsýni n (-s, -) výhled, rozhled njóta útsýni-sins af fjallinu

úttektarblað n (-s, -blöð) tiskopis na výběrpeněz

útúr adj indecl ožralý, zhulákaný

útvarp n (-s, útvörp) rozhlas

útvega v (dat+acc) (-aði) sehnat, získat ∼

e-m e-ð opatřit (komu co), sehnat (komuco) ∼ honum miða á tónleikana

V vvaða v (veð, óð, óðum, vaðið) 1. brodit se,

brouzdat se ∼ yfir ána 2. vyrazit, vletět∼ áfram það veður á honum impers řícitoho velmi mnoho velmi rychle - sypat toze sebe láta allt ∼ říci to, co člověka prv-ního napadne ∼ í peningum koupat sev penězích ∼ ofan í e-n seřvat (koho),vynadat (komu) ∼ ofan í hana með frekju ∼ uppi chovat se špatně

vafalaust adv nepochybněvafi m sg (-a) pochybnost, pochyba

vafri prohlížeč (webový, např. Opera, Fire-fox ap.)

vagga f (vöggu, vöggur) kolébka

vagn m (-s, -ar) kočár, vozidlo

vaka v (-ti, -að) 1. být vzhůru ∼ til mor-guns 2. vynořit se, vyplout na povrch ∼

eftir e-m počkat (na koho) (dlouho do

noci ap.) ∼ fram á nótt zůstat vzhůrudlouho do noci ∼ yfir e-n dávat pozor(na koho), bdít (nad kým) ∼ yfir börnum

sínum hvað vakir fyrir honum? co tímzamýšlí? co má za lubem? jaké jsou jehoúmysly?

vakandi adj bdělý, probuzenývakna v (-aði) 1. probudit se ∼ snemma 2.

vzbudit se ∼ við probudit se (čím) ∼ við símhringingu ∼ við vondan draum pro-budit se do špatného snu

vald n (-s, völd) moc1valda v (dat) (veld, olli, ollum, valdið) způsobit

∼ honum áhyggjum 2valda v (dat) (-ið) 1. dokázat, zvládnout ∼

verkefninu 2. dokázat unést (kámen ap.)∼ steininum 3valda v (acc) (-aði) ∼ mann chránit si pě-

šáka (šachy) ∼ tölu přidat k číslu expo-nent

vandamál n (-s, -) problém, potížvandi m (-a, -ar) potíž, problémvandlega adv pozorně, pečlivěvandræðalegur adj rozpačitý, ztrapněnývandræði n pl (-a) potíže, problémy

vangaveltur f pl hloubání, zamyšlení, spe-kulace

vangi m (-a, -ar) tvář, líce kyssa hana á van-gann

vani m (-a, -ar) zvyk, obyčej (venja)

vanilja f sg (-u) vanilkavanta v impers (-aði) postrádat, chybět, po-

třebovat Mig vantar illilega peninga. það∼r í hann není tady klukkuna ∼r kor-tér í fimm je tři čtvrtě na pět

vanur adj zvyklý (na něco) vanur þessu, va-nur að ganga

vanþróaður adj nevyvinutý, zakrnělývar adj vera ∼ um sig mít se na pozoru1vara f (vöru, vörur) zboží2vara v (acc) (-aði) varovat ∼ hana við hæt-

tunni ∼ e-n við e-u varovat (koho předčím) ∼ sig dávat si pozor ∼ðu þig! dávejpozor! buď opatrný! ∼st refl vyvarovat se

(čeho) reyna að ∼

st þessar aðstæður 3vara v (-ir; -aði/ -ði, -að ) trvat hvað varirþetta lengi? jak dlouho to bude trvat?



109 4vara – veikindi

4vara v impers (-ði) očekávat Þetta getur breyst fyrr en mig varir.

varða v impers (-aði)

starat se, zajímat se Mig varðar ekkert um þetta fólk. þetta varðarmiklu je to důležité, záleží na tom þettavarðar við lög je to proti zákonům

varðveita v (acc) (-ti, -t) zachovat, chrá-nit (přírodu ap.) ∼ minningarnar sem sjáaldur auga síns

varla adv sotva, stěží

varlega adv opatrně

varpa v (dat) (-aði) hodit ∼ steininum langar

leiðir ∼ ljósi á e-ð posvítit si (na co) ∼

öndinni povzdechnout si ∼ öndinni lét-tar vydechnout si, oddechnout si ∼ framnadhodit otázku ∼ fram spurningu

vart adv stěží, sotva, (jen) taktak

varúð f sg (-ar) pozor, varování, opatrnost

vasaklútur m (-s, -ar) kapesník

vasaljós n (-s, -) baterka

vasi m (-a, -ar) 1. váza (krukka) 2. kapsa(á fötum)

vaskur m (-s, -ar) umyvadlo, dřez bað ∼,uppþvotta ∼

vatn n (-s, vötn) 1. voda (lögur) 2. jezero(stöðu )

vatnakrabbi m (-a, -ar) rak

vatnamælingar f pl (-a) hydrografie

vatnsafl n sg (-s) vodní energie

vatnsaflsvirkjun f (-ar, -ir) vodní elektrárna

vax n (-, vöx) vosk

vaxa v (vex, óx, uxum, vaxið) 1. (vy)růst Strá-kurinn er enn að vaxa. 2. zvedat se, růstÁin vex.

vaxandi adj rostoucí Óánægjan fer sí ∼.

veðja v (-aði) vsadit (se) ∼ miklu um þetta;∼ við e-n um e-ð vsadit se (s kým o co)∼ við hana að ég verð fljótari en hún

veðmál n (-s, -) sázka

veður n (-s, -) počasí

veðurfar n sg (-s) klima

veðurfrétt f (-ar, -ir) zprávy o počasí

veðurfræði f neskl meteorologie

veðurlag n (-s, -lög) počasíveðurspá f (-r, -r) předpověď počasí

veðurstofa f (-u, -ur) meteorologický institut

vefja v (acc/dat) (vafði, vafið) zabalit, ovinout∼ teppi utan um hana ∼ e-ð inn zaba-lit (co) ∼ gjöfina inn í pappír ∼ e-ð uppovinout, omotat, obtočit ∼ sig að e-mobejmout (koho), obemknout það vafðistfyrir mér refl měl jsem s tím potíže

vefmyndavél f (-ar, -ar) web kamera

vega v (acc) (veg, vó, vóggum, vegið) 1. zvážit(hmotnost) hlutinn (vigta) 2. vážit Po-kinn vegur 20 kíló. þetta vegur þungtmá to váhu (hodnotu) ∼ upp á móti e-uvyvážit, nahradit Afraksturinn vegur uppá móti tilkostnaðinum. ∼ sig upp vytáh-nout se

vegabréf n (-s, -) (cestovní) pas (passi)

veggfóðra v (acc) (-aði) (vy)tapetovat

veggfóður n sg (-s) tapetaveggmynd f (-ar, -ir) obrázek na stěně

veggur m (-jar, -ir) zeď, stěna (pokoje ap.)Myndin hangir á veggnum.

vegna prep (gen) kvůli

vegna þess að conj protože, neboť Þar eru rökin þau að kerfið virki vegna þess að ólí-kar einingar innan þess tali saman.

vegur m (-ar, -ir) cesta

veiða v (acc) (-ddi, -tt) chytat (ryby), lovit ∼

fisk, lax ∼ dýr lovit (zvířata) ∼ í gildruchytat do pasti ∼ e-ð upp úr e-m vy-loudit, vymámit (co) (tajemství ap.)

veiði f (-ar, -ar) rybaření, lov

veiðistöng f (-stangar, - stentur) rybářský prut

veifa f (-u, -ur) praporek, vlaječka (malávlajka) 1. v (dat) (-aði) mávat (šátkem ap.)∼ fána 2. mávat (křídly ap.) Fuglinn ve-

ifar vængjunum. ∼

e-n mávat (komu) ∼

til (gen) mávat (komu) ∼ til fólksins

veikindi n pl onemocnění



111 Verði þér að góðu. – vespa

ðsynlega að fara 3. stát se ætla sér að ∼ kennari 4. zůstat, setrvat inni, heima mér verður kalt je mi zima mér verðurillt je mi špatně ∼ að e-u proměnit se (vco), stát se (čím) verði ykkur að góðudobrou chuť ∼ af e-u propást, nechat siujít, promeškat ∼ fyrir prožít, zažít Fólk varð fyrir áfalli. mér varð það fyrir aðprvní, co jsem udělal, bylo ,že e-ð verðurofan á (co) je rozhodnuto ∼ til vznik-nout, být vytvořen mér varð mikið umvyděsil jsem se ∼ til e-s způsobit (co),být příčinout (čeho) ∼ undir být pora-

žen það varð úr að výsledek byl, že þaðvarð ekkert úr þessu nic z toho nebyloÞað varð ekkert úr rigningunni. það varðeitthvað úr honum něco z něho bylo(něčím se stal) ∼ úti zahynout (vlivempočasí) ∼ sér úti um e-ð sehnat (co), zís-kat (co) ∼ illa úti utrpět (hmotné) ztráty∼ við e-u souhlasit ∼ við beiðni hennar

Verði þér að góðu. věta Prosím. Ať je tiku prospěchu. Dobrou chuť.

verðlaun n pl (-a) cena, výhra (v soutěži)verðmæti n ( -s, -) cena, hodnota, význam

auka verðmæti vörunnar verðmætur adj cennýverja v (acc/dat) (varði, varið) 1. bránit ∼

landið gegn innrásarhernum sig bránit semál hájit (případ u soudu ap.) ∼málið fy-rir rétti 2. chránit ∼ e-ð fyrir e-u chrá-nit (co před čím) ∼ e-n falli zachránit(koho) před pádem 3. ∼ tíma í e-ð (dat)

strávit (hodně) času (k dělání čeho) Ég hef varið miklu tíma í að lesa bókina. ∼

peningum sínum til e-s (dat) použít svépeníze (na co), utratit své peníze (za co)∼st refl bránit se ∼st árás geta ekki va-rist hlátri refl nemoci se ubránit smíchu

verk n ( -s, -) 1. práce (vinna) 2. úkol, úloha(verkefni) 3. dílo (listaverk)

verka v (acc) (-aði) 1. fungovat, pracovat Eit-rið verkar illa. 2. zapůsobit, udělat dojem

Þetta verkar undarlega á mig. 3. konzervo-vat, nakládat, udit ∼ hákarl 4. (vy)čistit∼ óhreinindin af

verkamaður m (-manns, -menn) dělník, pra-covník

verkefni n (-s, -)

úkol, projekt fela honum ∼

verkfræði f neskl strojírenství

verkfæri n (-s, -) nářadí, nástroj kunna að halda rétt á ∼

verklegur adj 1. praktický, reálný, skutečný2. vhodný, zdatný, schopný 3. značný

verksmiðja f (-u, -ur) továrna ∼n framleiðir bíla.

verkstjóri m (-a, -ar) mistr (vedoucí dílnyap)

verkur m (-jar, -ir) bolest

vernd f sg (-a) ochrana ∼ gegn hættu

vernda v (acc) (-aði) chránit, zachovat ∼ nát-túruna gegn mengun

verpa v (dat) (-ti, -t/ orpið) hnízdit Fuglinn verpur í bjarginu. ∼ eggjum snášet (va-

jíčka) Hvort verpa slöngur eggjum eða fæða lifandi afkvæmi?

verri adj comp horší

versla v (-aði) 1. obchodovat, podnikat(skipta við) ∼ með e-ð podnikat (včem) Kaupmaðurinn verslar með fatnað.∼ við e-n obchodovat (s kým) 2. naku-povat (gera innkaup) fara að ∼ jít na-kupovat

verslanamiðstöð f (-stöðvar, -stöðvar) ná-kupní středisko (verslunarmiðstöð)

verslun f (-ar, verslanir) obchod

vertíð f (-ar, -ir) rybářská sezónaVertu sæl. věta Na shledanou. (k ženě)

Vertu sæll. věta Na shledanou. (k muži)

verulega adv skutečně, opravdu

verulegur adj 1. skutečný, opravdový 2.značný, velký (talsverður)

veruleiki m (-a, -ar) skutečnost

veröld f (-aldar, -aldir) svět

vesalingur m (-s, -ar) nešťastník, ubožák

veski n (-s, -) peněženka, kabelka

vespa f (-u, -ur) motorka, skútr



vestan – vindur 112

vestan adv ze západu

Vestfirðir m pl (-fjarða) Západní fjordy (SZ

část Islandu)vesti n (-s, -) vesta

Vestmannaeyjar Vestmannaeyrské ost-rovy (na jihu Islandu)

1vestur n (-s, -) západ2vestur adv na sever, severně

vetrardagur m (-s, -ar) zimní den

vetrarveður n (-s, -) zimní počasí

vettlingur m (-s, -ar) rukavice

vettvangur m (-s, -ar) místo, dějištěvetur m (vetrar, vetur) zima (roční období)

vél f (-ar, -ar) stroj ∼in er orðin ónýt.

vélmenni n ( -s, -) robot

vélsleði m (-a, -ar) sněžný skútr

vélstjóri m (-a, -ar) mechanik

við adv/ prep (dat,acc) s, u

viðbót f (viðbótar, viðbætur) přídavek, přidání

viðbragð n (-s, viðbrögð) reakceviðburður m (-ar, -ir) událost Þetta er he-

imssögulegur ∼.

viðeigandi adj indecl vhodný, přiměřený

viðfangsefni n (-s, -) 1. úkol, úloha 2. ná-mět, téma, předmět (hovoru ap.)

viðgerð f (-ar, -ir) oprava, opravení (poško-zené věci)

viðhorf n ( -s, -) 1. názor (skoðun) 2. po-

stoj (afstaða)viðkvæmur adj citlivý

viðskiptafræði f neskl ekonomie

viðskiptavinur m (-ar, -ir) zákazník

viðskipti n (-s, -) ekonomika, obchodování

viðstaddur adj přítomný

viðtaka f (-töku, -tökur) uvítání, přivítání,přijetí

viðtakandi m (-anda, -endur) adresát, pří- jemce

viðtal n (-s, -töl) rozhovor, interview

viðtengingarháttur m sg (-ar) spojovacízpůsob (slovesa), konjunktiv

viður m (-ar, -ir) dřevoviðureign f sg (-ar) konflikt, bojviðurkenna v (acc) (-di, -t) 1. přiznat se,

doznat se Eftir yfirheyrslu á lögreglustöð viðurkenndi maðurinn fúslega að hafa bro-tist inn og var málið því upplýst. (játa) 2.uznat, akceptovat (skutečnost ap.) Ísland viðurkenndi þessi stjórnvöld. (taka gilt)

viðurkenning f (-ar, -ar) 1. uznání 2. při-znání, doznání

vifta f (-u, -ur) větrákvigt f (-ar, -ir) 1. váha (hmotnost) (þyngd)

2. váha (mechanická) (vog)

vigta v (-aði) (z)vážit (hmotnost) ∼ vöruna vik n sg (-s) eiga hægt um ∼ bohužel, asi

to nepůjdevika f (-u, -ur) týden fara í sund þrisvar í viku vilja v (acc) (vil, vildi, vildum, viljað) 1. chtít

∼ e-ð chtít (co) ekki gjöfina ∼ e-ð fre-kar en e-ð annað dávat (čemu) před-nost (před čím) 2. přát (si) þetta endilega ∼ e-m vel přát (komu) jen to dobré 3.hvað er hún að vilja þér hérna? pročtě tady potřebuje vidět? til impers stát se,stávat se ef til vill snad, možná

vilji m sg (-a) vůle Húsið var selt þvert á móti vilja hennar.

villa v (dat) (-ti, -t) klamat, podvést ∼ um fyrir henni með þessu (blekkja) ∼ umfyrir e-m oklamat, uvést v omyl (koho)∼ á sér heimildir předstírat, hrát si naněko jiného ∼ e-m sýn podvádět (koho)∼st refl ztratit se ∼st í þokunni ∼st áe-u/ e-m refl splést si (co/ koho) ∼st á tvíburunum það er ekki um að ∼st refl

není o tom pochybvilltur adj 1. ztracený (ten, kdo se ztratil)

(sem hefur villst) 2. divoký (zvíře),neochočený (ótaminn)

vinátta f sg (-u) přátelstvívindill m (-s, vindlar) doutníkvindur m (-s, -ar) vítr Hann hreyfir vind.



113 vingjarnlegur – víkja

vingjarnlegur adj vlídný, přátelskývinkona f (-u, -ur) kamarádka, přítelkyně1

vinna f sg (-u) práce2vinna v (acc) (vinn, vann, unnum, unnið) 1.pracovat ∼ á skrifstofu; ∼ í banka 2. vy-hrát ∼ keppni 3. fungovat, pracovat Bíl-linn vinnur vel. 4. vykonat, vykonávat∼ frábært starf ∼st refl postupovat, jítkupředu Verkið vannst fljótt. ∼ að e-upracovat (na čem) ∼ að orðabókinni ∼

e-ð af sér odpracovat si (co) ∼ tvo daga af sér ∼ fyrir peningum vydělávat pe-níze ∼ fyrir sér vydělat si na živobytí∼ gegn e-u pracovat (proti čemu) ∼ sérinn peninga vydělávat peníze ∼ til za-sloužit si Hann hefur unnið til verðlauna.∼ sig upp vypracovat se ∼ e-ð upp do-honit (co) Vegna þess að svartur byrjar hefur hann ákveðið forskot sem hvítur ge-tur ekki unnið upp. ∼ úr e-u zpracovat(co) ∼ úr öllum þessum gögnum

vinningur m (-s, -ar) zisk, výdělek, výnos fá marga vinninga í keppninni

vinnustaður m (-ar, -ir) pracovištěvinstri adj levývinsæll adj oblíbený, populárnívinur m (-ar, -ir) přítel, kamarádvirða v (acc) (-ti, -t) 1. ocenit (dům ap.) ∼

húsið á tvær milljónir (meta mikils) 2.vážit si, respektovat, cenit si ∼ hann mi-kils (sýna virðingu) ∼st refl vypadat,zdát se, připadat Mér virðist höfundur

ekki hafa gefið sér nægan tíma til að móta allar persónur. ∼ e-ð að vettugi ignoro-vat (co), nevšímat si (čeho) ∼ e-ð við e-nvážit si (čeho u koho) ∼ e-ð fyrir sérprohlížet si, dívat se (na co) ∼ myndina vandlega fyrir sér ∼ e-n ekki viðlits ig-norovat (koho)

virði n (-s, -ð) hodnotavirðing f (-ar, -ar) úcta, respekt bera ∼u fyrir

e-m, ∼ fyrir lífinu

virkilega adv skutečněvirkur adj funkční, aktivní ∼ dagur pra-covní den

visinn adj povadlý, zvadlý

viss adj jistý, určitý

vissa f sg (-u) jistota vita e-ð með vissu vissulega adv jistě

vistkerfi n (-s, -) ekosystém

vit n (-s, -) rozum

vita v (acc) (veit, vissi, vissum, vitað) 1. vědětFólkið vissi ekkert. ∼ e-ð fyrir víst vě-dět (co) na jistotu 2. ležet, být obrácen/orientován směrem k viti menn co ty víšþað má guð vita to ví jen bůh ∼ á e-ð

být znamením Draumurinn veit á gott. ∼

af e-u být si vědom (čeho) ∼ af sér býtpři vědomí, při smyslech

vitanlega adv samozřejmě, přirozeně, po-chopitelně

vitaskuld adv samosebou, samozřejmě

viti m (-a, -ar) maják

vitlaus adj bláznivý

vitleysa f sg (-u) 1. chyba (skekkja) 2. ne-

smysl, hloupost (rugl)vitna v (-aði) 1. svědčit, vypovídat Hann skildi ekki að hún vitnaði til orða forseta.fyrir rétti svědčit u soudu gegn e-msvědčit (proti komu) 2. ∼ um e-ð svědčit(o čem), ukazovat (na co) ∼ í e-ð citovat(co) ∼ til e-s odkazovat (na co) ∼st refl

přihodit se

vitneskja f sg (-u) znalost

vitni n (-s, -) svědek

vitnisburður m (-ar, -ir) výpověď, svědectvívitund f sg (-ar) 1. vědomí (meðvitund) 2.

znalost, vědomost 3. trochu, trošku

vitur adj moudrý

víða adv široko daleko

víður adj volný, široký

vík f (-ur, -ur) záliv, zátoka

víkingur m (-s, -ar) Viking

víkja v (dat) (vík, veik, vikum, vikið) 1. uhnout,hýbat se ∼ til hliðar ∼ e-u til hliðaruhnout (co) stranou ∼ úr vegi fyrir e-m



vín – vöxtur 114

jít z cesty, uhnout z cesty (nepřekážet vpohybu) 2. dát (malé dárky ap.) ∼ e-uað e-m dát (něco malého komu) nok-krum krónum börnunum ∼ af leið jít zcesty, uhnout z cesty (ustoupit) ∼ sér aðe-m přistoupit (ke komu), přiblížit se (kekomu) ∼ frá e-u vzdát se (čeho) ∼ sérfrá odejít, odeběhnout (na okamžik) ∼

undan vyhnout se (odpovědi ap.)vín n (-s, -) alkohol, vínovínber n (-s, -) hroznové vínovír m (-s, -ar) drát

vís adj 1. jistý (öruggur) 2. moudrý, ro-zumný1vísa f (-u, -ur) píseň, řádek básně2vísa v (dat+acc) (-aði) ukázat, odkázat ∼

e-m e-ð ukázat (komu co) ∼ e-m leiðukázat (komu) cestu ∼ e-m á e-ð ukázat(komu co) honum atriðið ∼ e-m á e-nodkázat (koho na koho) ∼ e-m á dyr vy-hodit (koho) ze dveří, ukázat (komu), kde

jsou dveře ∼ í e-ð citovat (co) í fræðirit ∼ e-m úr skóla vyloučit (koho) ze školy∼ e-m til e-s nabídnout, pozvat (koho kčemu)

vísbending f (-ar, -ar) klíč, pokyn, tip gefa honum ∼u um þetta

vísifingur m (-s, -) ukazováčekvísindalegur adj vědeckývísindamaður m (-manns, -menn) vědecvísindarit n ( -s, -) vědecká práce

vísindaskáldsaga f (sögu, sögur) sci-fi,vědecko-fantastická literaturavísindaskáldskapur m sg (-ar) sci-fi,

vědecko-fantastická literaturavísindi n pl (-a) věda stunda ∼

vísir m (-s, -ar) ručička (u hodin), ukazatelvíst adv pravděpodobně, patrněvodki m sg (-a) vodkavoði m (-a, -ar) nebezpečí vera í voða být v

nebezpečívoldugur adj 1. mocný, silný 2. masivní,robustní

volgur adj vlažnývon f (-ar, -ir) nadějevona v (-aði) doufat Ég vona að þið hafið

notið kvöldsins. ∼st eftir e-u/ e-m refl

očekávat (co/ koho)vonandi adv snadvonbrigði n pl (-a) zklamánívondur adj špatný, zlývonlaus adj beznadějnývopn n (-s, -) zbraněvor n (-s, -) jarovotheysturn m (-s, -ar) silo

votta v (acc) (-aði) 1. (do)svědčit, potvrdit∼ honum virðingu sína 2. impers svědčit,ukazovat Það vottar aðeins fyrir bólgu í

fætinum.vottorð n (-s, -) osvědčení, doklad ∼ um

námsárangur votur adj vlhkýVS zkr WC, toaleta (salerni)

vængur m (-s, -ar) křídlovænn adj pěkný

vænta v (gen) (-i, vænst) očekávat, předpo-kládat, čekat ég vænti þess předpoklá-dám, že ano ∼ e-rs očekávat (koho) hans á morgun ∼ sín čekat dítě sín í næsta mánuði ekki vænti ég þú hafir nemátenáhodou (co) (zdvořilá otázka)

væntanlega adv pravděpodobně, podlevšeho, dejme tomu

væntanlegur adj očekávanývöðvi m (-a, -ar) sval Þessi æfing styrkir vöð-

vana.vök f (vakar, vakir) díra v leduvökva v (acc/dat) (-aði) zalévat ∼ garðinn,

blómin vökvi m (-a, -ar) tekutinavöllur m (vallar, vellir) pole, pláňvör f (varar, varir) retvörður m (varðar, verðir) hlídač standa vörð

um e-ð chránit (co) vera á verði být ve

střehu, dávat pozor, mít se na pozoruvörn f (varnar, varnir) obranavöxtur m (vaxtar, vextir) vzrůst, zvýšení



115 yfir – þar

Y yyfir prep (dat) 1. nad Myndin er yfir borðinu.

Obraz je nad stolem. 2. prep (acc) přesHann stökk yfir slána. Přeskočil přes zá-bradlí. ∼ búðarborð za pultem

yfir í prep (acc) směrem k Þaðan má fara inn dalinn yfir í Húsadal eða yfir Krossá á göngubrú, sem byggð var sumarið 1986,undir Valahnjúk yfir í Goðaland og Bása.

yfirborð n (-s, -) povrchyfirbragð n sg (-s) 1. vzhled, zjev, zevnějšek

2. výmluva, předstíraný důvod

yfirgefa v (acc) (yfirgef, yfirgaf, yfirgáfum, yfirge-

fið) opustit ∼ heimili sitt snögglega yfirheyrsla f (-u, -ur) výslech Eftir yfirheyr-

slu á lögreglustöð viðurkenndi maðurinn fúslega að hafa brotist inn og var málið því upplýst.

yfirhöfn f (-hafnar, -hafnir) kabát, zimník,svrchník

yfirleitt adv všeobecněyfirlýsing f (-ar, -ar) prohlášení, vyhlášení

yfirmaður m (-manns, -menn) šéf yfirráð n pl pravomoc, oprávněníyfirsjón f (-ar, -ir) chyba, pochybení, pře-

hlédnutí, opominutíyfirskrift f (-ar, -ir) titulek, nadpisyfirvald n (-valds, -völd) úředník se soudní

pravomocíyfirvaraskegg n sg (-s) knírekykkar poss pron vašeyndislegur adj 1. okouzlující, půvabný 2.

báječný, skvělýyppta v (dat) (-i, yppt) ∼ öxlum pokrčit ra-

meny1yrkja v (acc) ( orti, ort) psát poezii, skládat

básně ∼ ljóð 2yrkja v (acc) (-ti, -t) obdělávat (půdu ap.)ytri adj comp 1. zevnější 2. vnější, externí

Ý ýýlfra v (-aði) (za) kňučet, (za) výt Úlfurinn

ýlfrar hátt.

ýmis pron různý

ýmislegur adj různorodý, různý

ýmist conj ∼ ... eða buď a neboýsa f (-u, -ur) treska (þorskur, þorskfis-

kur, keila)

ýta v (dat) (-ti, -t) tlačit, sunout, strkat ∼

borðinu áfram ∼ bílnum roztlačit auto∼ á e-ð zmáčnout, stisknout (co) ∼ áe-n povzbudit (koho) Það getur þurft að ýta á hann. ∼ undir e-n impers povzbu-dit (koho) Það ýtir undir hann. ∼ á eftire-m popohnat, popohánět (koho) ∼ við

e-m impers varovat (koho)ýtarlegur adj podrobný, detailní

ýviður m (-s, -ir) tis

Þ þþað pron 3 pers nom sg n to

það sem af er adv fráze doposavad

þaðan adv odtamtudþagna v (-aði) ztichnout, utichnout Háva-ðinn þagnaði skyndilega./ Ég þagnaði allt í einu.

þak n (-s, þök) střecha standa uppi á ∼i

þakka v (dat+acc) (-aði) děkovat ∼ henni in-nilega fyrir hlý orð ∼ e-m (fyrir) e-ðděkovat (komu za co) ekkert að ∼ rádose stalo, není zač ég á það þér að ∼ díkytobě ∼ þér kærlega fyrir děkuji ti mno-

hokrát ∼ fyrir síðast díky za posledně(za poslední návštěvu ap.)

þangað adv tam (směrem k)

þangað sem conj kamkoli Hún vill fara þan-gað sem hann vill fara.

þangað til conj dokud Bíddu hérna þangað til ég kem aftur.

þannig adv tak, takhle

þar adv tam



þar sem – þjóðminjasafn 116

þar sem conj protože, neboť Hann getur ekki komið með í ferðina þar sem hann er ve-ikur. tam, kde Þeir settust niður þar sem var skjól.

þarfnast v refl (gen) (-aðist) potřebovat Ég ∼

hvíldar.

þari m (-a, -ar) chaluha, mořská řasa

þarna adv tam

þau pron 3.pers nom pl n oni1þá conj potom, pak2þá adv potom

þága f sg (-u) í mína þágu v mém zájmuþágufall n sg (-s) 3. pád, dativ í ∼i v dativu

þátíð f (-ar, -ir) minulý čas (gramatika),préteritum

þátttaka f (-töku, -tökur) účast, zapojenítakmarka þátttökuna

þáttur m (-ar, þættir) 1. pořad, program(dagskrá) 2. část (hluti) 3. role (např.herce) (hluti leikrits)

þefa v (-aði) přivonět, čichat ∼ ákaft af bló-munum ∼ af e-u/ e-m přivonět si (kčemu), čichat (ke komu) Hundurinn var vanur að þefa af gestum. ∼ e-ð uppi vy-pátrat (co), vyčenichat (co)

þefdýr n (-s, -) tchoř, skunk1þegar adv okamžitě, přímo, rovnou2þegar conj když Þegar ég var lítill bjó ég í

Svíþjóð.

þegja v (acc) (þagði, þagað) utichnout, ztich-nout, mlčet Þegiðu meðan ég les. ∼ ume-ð mlčet (o čem) ∼ yfir e-u mlčet (očem) ∼ e-ð í hel ututlat, zamlčet

þegjandi adj indecl tichý

þeir pron 3. pers nom pl m oni

þeirra poss pron jejich

þekja v (acc) (þakti, þakið) pokrýt ∼ flagið

þekking f sg (-ar) znalost, vědomost ∼ á má-

linu þekkja v (acc) (-ti, -t) 1. znát (být seznámen)∼ hana vel ∼ e-n znát (koho) 2. poznat

Hún þekki mig ekki lengur. ∼ e-n afturpoznat ∼st refl znát se, poznat se Þau þek-kjast vel. ∼ á e-ð vědět, jak (co) funguje∼ á vélina ∼ e-ð í sundur rozeznat (co)(mezi odlišnými druhy) ∼ tegundirnar í sundur

þekktur adj známýþerrir m (-is, -ar) (prádelní) šňůra hengja föt

upp til þerris

þess vegna conj tudíž, proto Ég er til þess vegna elska ég.

þessi pron dem tato

þetta pron dem totoþeyta v (acc/dat) (-ti, -t) 1. šlehat (vejce

ap.) ∼ eggjahvíturnar 2. (za)foukat,(za)troubit) ∼ lúður, hornið 3. (dat)

(vy)hodit ∼ bókinni út um gluggann 4.foukat (vítr) ∼st refl uhánět, hnát se, řítitse, pádit

þétt adv hustěþéttbýli n sg (-s) městská plocha, obydlená

plochaþéttur adj hustýþf. zkr 4. pád, akuzativþgf. zkr 3. pád, dativþiggja v (acc) (þigg, þáði/þá, þáðum, þáð/þegið)

přijmout ∼ gjöf af henni ∼ e-ð að gjöf přijmout (co) jako dárek ∼ boð přijmoutpozvání það er sama og þegið přijímám

þing n (-s, -) parlament, sněmþingmaður m (-manns, -menn) poslanecþinn pron poss tvojeþjá v (acc) (-ði, -ð) bolet, trápit ∼st af e-u

refl trpět (čím) ∼st lengi af hungri

þjáning f (-ar, -ar) bolest, utrpení, trápeníþjóð f (-ar, -ir) národþjóðfélag n (-s, þjóðfélög) společnost (národ)

koma á réttlátu ∼i

þjóðlegur adj národnostní, nacionalistický

Þjóðleikhúsið n (-s, -) def Národní divadloþjóðminjasafn n (-safns, -söfn) národní mu-zeum



117 þjóðsaga – þrífa

þjóðsaga f (-u, -ur) lidová pověst

þjóðsöngur m (-s, -var) hymna

þjóðvegur m (-ar, -ir) dálniceÞjóðverji m (-a, -ar) Němecþjófnaður m+D2840 (-ar, -ir) krádežþjófur m (-s, -ar) zloděj

þjóna v (dat) (-aði) 1. sloužit, obsluhovat ∼

e-m sloužit (komu) ∼ honum af trúmenn-sku 2. sloužit (církvi ap.) 3. sloužit (účeluap.) Þessi aðgerð þjónar engum tilgangi.4. sloužit, hrát roli

þjónn m (-s, -ar) číšník, sluhaþjónusta f (-u, -ur) služba, servis bjóða henni þjónustu sína

þjóta v (þýt, þaut, þutum, þotið) 1. spěchat,pospíchat, vyrazit ∼ af stað ∼ á fæturvyskočit z postele ∼ upp rychle růst Gra-sið þaut upp strax. 2. hvízdat, pískat (vítr)

þjöl f (þjalar, þjalir) pilník1þoka f (-u, -ur) mlha2þoka v (dat) (-aði) pohnout ∼ e-u til po-

hnout (s čím) (trochu) ∼ fyrir e-muhnout se ∼ e-u áleiðis pohnout (sčím) (mírný pokrok) Málinu hefur þokað áleiðis.

þola v (acc) (-di, -að) 1. zakusit, vytrpět(líða) 2. tolerovat, snést ∼ þetta ekki len-gur (umbera) 3. unést, vydržet (getaborið)

þolfall n sg (-s) 4. pád, akuzativ

þolinmæði f sg neskl trpělivost hafa ekki ∼

til að hlusta

þolmynd f sg (-ar) trpný rod (gramatika)þora v (acc/dat) (-ði, -að) odvážit se, mít od-

vahu Komdu ef þú þorir. ∼ e-ð odvážit se(čeho)

þorna v (-aði) usušit, uschnout Fötin þorna í sólinni. ∼ upp vyschnout

þorp n (-s, -) vesnice búa í litlu ∼i

þorskfiskur m (-s, -ar) treskaþorskur m (-s, -ar) treska (þorskfiskur,ýsa, keila)

þó adv přesto, ještě

þó að conj třebaže, ačkoliv Þó að leiðin vi-

rðist vönd vertu aldrei hryggur.þótt conj ale, třebaže Hann kann að lesa þótt hann sé bara 4 ára.

þrauka v (-aði) 1. vydržet, snést (utrpeníap.) (hjara) ∼ e-ð af vydržet (co) 2.čekat trpělivě ∼ til vors

þraut f (-ar, -ir) hádanka

þrá f (-r, -r) touha

þráður m (-ar, þræðir) nit, souvislost, vlákno

þrár adj vzpurný, zatvrzelý, nepoddajnýþráspyrja v (acc) (-spurði, -spurt) ptát se (opa-kovaně), naléhat (ganga á e-n)

þrátt adv ∼ fyrir přestože, navzdory(čemu)

þrátt fyrir að conj přestože, navzdory Ég komst líka inn á netið heima hjá mér þrátt

fyrir að ég eigi ekki að geta.

þreifa v (-aði) sáhnout, dotknout ∼ á e-usáhnout si (na co) á bókinni ∼ sig áfram

(vy)tušit, zkusit sig áfram í myrkrinu ∼

fyrir sér um e-ð rozkoukat se (v čem)hvert í þreifandi! sakra, hergot

þrengja v (acc/dat) (-di, -t) zúžit, omezit ∼

buxurnar ∼st refl zužovat se ∼ að e-mpřibližovat se (ke komu)

þrennur adj trojitý, tři páry þrennir sokkar, það er þrennt í heimili, í þrennu lagi

þrep n (-s, -) 1. schod ∼in upp að kirkjunni

2. stádium, fáze, etapa, úsekþrettán num třináctþreyta f sg (-u) únava ∼n leið smám saman

úr mér.

þreyttur adj unavený, vyčerpaný

þriðji num třetíþriðjudagur m (-s, -ar) úterýþrisvar adv třikrát

þrífa v (acc) (þríf, þreif, þrifum, þrifið) 1. popad-

nout, lapnout, uchvátit∼

bókina af henni (grípa, hrifsa) ∼ í e-ð popadnout (co)í skeggið á mér 2. čistit, uklízet, uklidit



þrír – þykja 118

∼ til í húsinu eftir sig (hreinsa) ∼st refl

prospívat, dařit se dobře, vzkvétat

þrír num m třiþrjár num f tři

þrjátíu num třicet

þrjú num n tři

þroska v (acc) (-aði) rozvinout (přivést kvyšší intenzitě) Starfið þroskar hann. ∼

hæfileika sína rozvinout své schopnosti∼st refl dozrát, uzrát Berin eru farin að

þroskast.

þróa v (acc) (-aði) vyvíjet, rozvíjet ∼

aðferð ∼ e-ð áfram rozvinout, rozvést (co)

þróun f (-ar, þróanir) vývoj ∼ lífsins

þrýsta v (-i, þrýst) zmáčknout, stisknout, při-tisknout ∼ lokinu á dósina ∼ e-m til e-stlačit (koho k čemu)

þrýstingur m sg ( -s) tlak Það er ∼ á hana.

þræða v (acc) (-ddi, -tt) 1. navléknout, pro-vléknout (nit ap.) ∼ þráð í gegnum nála-

raugað 2. jítþröngur adj 1. přeplněný, natěsnaný Það var þröngt um mig. (rúmlítill) 2. úzký(krappur)

þröskuldur m (-s, -ar) práh (ve dveřích)

þula f (-u, -ur) básnička, říkanka

þumalfingur m (-s, -) palec (na ruce)

þungi m sg (-a) 1. váha 2. břemeno, břímě3. zárodek, plod

þunglyndur adj smutný, sklíčenýþungt adv vážně

þungur adj 1. těžký, obtížný þungt próf (erfiður) 2. těžký (hmotnost) þungur steinn (þungvægur)

þunnur adj tenký

þurfa v (acc/gen) (þarf, þurfti, þurftum, þurft) 1.potřebovat, požadovat ∼ e-ð/e-s potře-bovat (co) ∼ nauðsynlega hjálp ∼ á e-u

að halda potřebovat (co) á peningum að halda 2. muset Þú þarft þess ekki. þessþarf ekki to není zapotřebí

þurr adj suchýþurrka v (acc/dat) (-aði) (vy)sušit, osušit ∼

þvottinn; ∼ heyið ∼ sér utřít se ∼ sigosušit se ∼ af e-u utřít, otřít, setřít (co) ∼

af borðinu með klút ∼ sér í framan utřítsi tvář ∼ upp utírat (nádobí) ∼ út e-ðvymazat, smazat (co) ∼ út tölvuskrána

þú pron 2. pers nom sg tyþúfa f (-u, -ur) kopeček, hromádka, vršek1þúsund n (-s, -) / f (-ar, -ir) jeden tisíc2þúsund num tisícþver adj 1. příčný 2. tvrdohlavný, neú-

stupnýþvert adv napříč1því adv proto, z toho důvodu2því conj protože, tudíž Því að náð Guðs he-

fur opinberast til sáluhjálpar öllum mön-num.

þvílíkur adj takový ∼ snillingur! þvo v (acc/dat) (þvæ, þvoði, þvoðum, þvegið) mýt

∼ fötin í þvottavél ∼ sér (u)mýt se ∼ uppmýt (nádobí) ∼ glösin ∼ þvott prát

þvottaefni n (-s, -) prací prášek

þvottahús n (-s, -) prádelnaþvottavél f (-ar, -ar) pračkaþvottur m (-s, -ar) prádloþykja v (þyki, þótti, þóttum, þótt) být pova-

žován, pokládán Hann þykir góður læk-nir. (vera talinn) líbit se, mít rád, cí-tit ∼ e-ð leitt impers být líto, mrzet (co)Mér þykir leitt að hafa ekki getað bætt ne-inu við í lengri tima. ∼ e-ð sárt impers

být líto, mrzet (co) Mér þótti sárt að hafa

misst af henni. ∼ fyrir e-u impers být líto,mrzet (co) Mér þykir fyrir því að þurfa að segja þetta hreint eins og það er. ∼ ga-man að e-ð impers mít radost (z čeho),užívat si (co) Mér þykir gaman að taka myndir. ∼ gott impers mít rád, líbit seMér þykir þetta gott. ∼ vænt um e-n im-

pers mít rád (koho) Mér þykir afar vænt um hana. ∼ við e-n að impers urazit seÞér þótti við mig út af þessu, sem ég sagði

við þig áðan. (móðgast) ∼st refl před-stírat Hún þykist ekki vera annað en hún er.



119 þykkt – ævisaga

þykkt f (-ar, -ir) tloušťka ∼in á ísnum

þykkur adj 1. hustý þykkur skógur; þykkt

hár 2. tlustý þykk bók þyngd f (-ar, -ir) váha (hmotnost) Bókin er 3 kg á/að ∼.

þyrnir m (þyrnis, þyrnar) trn

þyrstur adj žíznivý

þýða v (acc) (-ddi, -tt) 1. přeložit Hann þý-ddi textann úr tékknesku á íslensku. e-ðúr einu máli á annað přeložit (co) z

jednoho jazyka do druhého ∼ textann úr tékknesku á íslensku 2. znamenat, mít vý-znam, značit Hvað þýðir orðið "tillaga"? það þýðir ekkert nemá smysl, nemácenu (se vzdávat ap.)

þýðing f (-ar, -ar) 1. význam, důležitost (mi-kilvægi) 2. překlad (það að snúa, út-legging)

þýska f (-u, -ur) němčina

Þýskaland n (-s, -lönd) Německo

þýskur adj německý

þægilegur adj pohodlnýþægindi n pl vhodnost, praktičnost

þægur adj poslušný

þær pron 3. pers nom pl f ony

þögn f (þagnar, þagnir) ticho segja loks eit-thvað eftir langa ∼

þögull adj tichý

þörf f (þarfar, þarfir) potřeba, užití

Æ ææ ach, och

æð f (-ar, -ar) žíla

æða v (-ddi, -tt) 1. vztekat se, vyvádět 2. spě-chat, chvátat ∼ burt

æði n sg (-s) šílenství, záchvat zuřivostiþetta er algert ∼! to je úžasné!

æðri adj comp více povznesený

æðruleysi n sg (-s) stoicismus

æður f (-ar, -ar) kajka

æfa v (acc) (-ði, -t) 1. (pro)cvičit ∼ nýtt hlutverk 2. trénovat ∼ sig cvičit (se)

æfing f (-ar, -ar) cvičeníæpa v (-ti, -t) vykřiknout, křičet ∼ af gleði

ær f (ær, ær) bahniceæska f sg (-u) mládežæstur adj 1. rozrušený, rozčilený 2. rozzlo-

bený, rozhněvaný, rozezlený 3. vroucí,vášnivý

æti n sg (-s) jídlo, krmivoætíð adv vždy

ætla v (acc) (-aði) 1. chtít, zamýšlet Ætlar þú á safnið? 2. myslet si, domnívat se Ég ætla það. (álíta) ∼ sér chtít (usilovně),zamýšlet Ég ætla mér að fara heim. ætlipomocné sloveso, vyjadřuje nejistotu, po-chybnost Ætli hún sé ein af þessum bókum sem alltaf seljast? (óvissa) ætli það vy-

jadřuje shovívavé, mírné odmítnutí Dryk-kja? Nei, ætli það. ætli það ekki vy-

jadřuje shovívavý, mírný souhlas Kemur Lára? Jú, ætli það ekki. ∼st e-ð fyrir refl

plánovat (co), zamýšlet (co) Hvað ætlast ráðherra fyrir með RÚV? ∼st til e-s af e-m refl očekávat (co od koho) Auðvitað

þarftu að sýna ábyrgð í viðkvæmum og al-varlegum aðstæðum, en það eru takmörk

fyrir því sem hægt er að ætlast til af þér.∼st til þess að refl očekávat, že Auðvitað getur þú ekki ætlast til þess að börn skilji af hverju þú gerir það sem þú gerir

ætlun f (-unar, -anir) záměr, úmyslætt f (-ar, -ir) rodættaður adj vera vel ∼ být z dobré rodinyættingi m (-ja, -jar) příbuznýættliður m (-ar, -ir) generaceævi f (-, ævir) život eiga góða ∼

ævinlega adv vždyævintýralegur adj dobrodružný, neuvěři-

telný

ævintýri n (-s, -) 1. dobrodružství (at-burðir) 2. pohádka (saga)

ævisaga f (sögu, sögur) životopis



öðlast – öxi 120

Ö ööðlast v refl (-aðist) obdržet, dostat ∼ réttindi

til kennslu 1öðruvísi adj neskl jiný, odlišný2öðruvísi adv odlišně, rozdílně

öflugur adj mocný, mohutný

öfund f sg (-ar) závist

öfunda v (acc) (-aði) závidět ∼ hana af þessu fallega hári

ögn f (agnar, agnir) trocha, troška ∼ af sykri

ökkli m (-a, -ar) kotníkökumaður m (-manns, -menn) řidič

öl n sg (-s) pivo (bjór)

öld f (aldar, aldir) 1. století Þetta gerðist í byrjun aldarinnar. 2. věk, doba ∼ tæknin-nar

öldungur m (-s, -ar) stařec, kmet

öll adj n pl všechno

ölva v (acc) (-aði) opít seömurlegur adj 1. budící soucit, ubohý, ža-lostný (dapurlegur) 2. pochmurný, po-nurý, bezútěšný 3. strašný, příšerný

önd f (andar, endur) kachna

öngull m (-s, önglar) rybářský háček

1ör f (örvar, örvar) šipka (ukazatel)2ör predp ör- velmi, velice ∼lítill, ∼léttur,

∼

gamall 3ör adj 1. živý, čilý, vášnivý 2. rychlý, svižný,překotný 3. velkorysý, štědrý

ör- předp. vyjadřující zápor, opak∼vænting, ∼orka, ∼magna

örðugur adj těžký, obtížný

öreigi m (-a, -ar) 1. chudák, ubožák 2. pro-letář

örfár adj velmi malý

örgjörvi m (-a, -ar) mikroprocesorörlítið adv velmi málo

örlítill adj malinký, velmi malý

örlög n pl osud

örn m (arnar, ernir) orel

örstuttur adj kratičký, velmi krátký

ört adv rychle, svižně

örugglega adv určitě, jistě

öruggur adj 1. jistý vera ∼ um árangur (viss) 2. sebejistý, bezpečný vera ∼ með sig

öryggi n (-s, -) bezpečí, bezpečnost, jistota

öryggisbelti n sg (-s) bezpečnostní pás

Icelandic-Czech Dictionary

Documents

Transcript of Icelandic-Czech Dictionary