Richard Bennett

Hledani Boha

dvChristliche

Literatur-Verbreitung e.V.

Postfach 110135-33661 Bielefeld

Biblicke citaty jsou z Ekumenickeho pfekladu

Puvodni nazev: Your Quest for God© 1985 Cross Currents International Ministries© ceskeho pfekladu: CLV Bielefeld 1994Preklad: Ethos Ostrava

Chalupnikova 41,CZ-704 00 Ostrava-Zabfeh

Obalka: Dieter OttenSazba: Ethos OstravaTisk a vazba: Ebner UlmDistribuce: JAMI, vydavatelstvf a agentura

P. O. Box 34CZ-73608 Havffov21

ISBN 3-89397-735-X

Obsah

Pfedmluva

Kapitola 1Skutecne existuje Buh? 9

Kapitola 2Je tvuj duchovni ukazatel spolehlivy? 13

Kapitola 3A jaky ten Buh vlastne je? 23

Kapitola 4Co lidi od sebe oddeluje? 29

Kapitola 5V cem tkvf skutecny probldm? 39

Kapitola 6Proc clovek zabloudf? 45

Kapitola 7Opravdu me Buh miluje? 53

Kapitola 8Jak se st£t clenem Bozf rodiny? 61

Kapitola 9A co dale? 71

Kapitola 10Doslov 75

Pfedmluva

Na svych c'etnych cesta'ch jsme se s manMkou setkavalina hlavnich i vedlej§ich kfizovatkach zivota s mnohalidmi. Pochazeli z ruznych kultur i hospodafskych po-mSrfl a mSli rflznou urovefi vzdSlanf.

Nemyslim si, ze jsme se s tSmito lidmi potkali nahodou.Nemyslim si ani, ze se tato knizka dostala do tvych rukoujen tak.

NejdulezitejSi rozhovory, ktere jsme v prflbShu lets lidmi vedli, se tykaly hledani Boha. NSktere z jejichmySlenek jsou obsazeny v teto kniice. Prvni vydani,,Hleddni Boha"bylo naSim osobnim projevem vdSCnostivflCi Bohu u pfilezitosti na§i stffbrne svatby.

Bflh teto praci pozehnal, kniha se rozSifila skuteCnS pocelem svStS. Je pro nas velkou radosti, kdyz dostavamedopisy od Ctenaffl, ktefi na zakladS Cteni knihy ,,HledanfBoha" zfskali novy smysl zivota.

Byl jsem pozadan, aby se tato knizka pfekladala dojinych jazykfl. Z tohoto dflvodu jsem se rozhodl textjeSte" jednou pfepracovat, a to s modlitbou, aby knizkamohla mnoha lidem v Evropg, Africe i jinych svSta-dilech pomoci najit Boha.

Prvni dv5 kapitoly nebudou nut pro vSechny Ctenafestejny vyznam. Prvni byla napsana pro ty, kdo vflbecpochybuji o Bozi existenci. Druha kapitola bude zaji-mava zvlaSt' pro ty Ctenare, ktefi se nautili vSechnozpochybfiovat, je v§ak dfllezita pro vSechny, protozekazdeho vyzyva, aby provSfil svou viru a sve postoje.Tyto kapitoly jsou pfipravou na hlavni tema, protozetvofi zaklad pro dal§ich uvahy. Nasledujici kapitolyobsahuji zisadni pravdy, kterd ti pomohou pfi tvemhledani Boha.

Spolu s mou zenou jsme Bohu vd£Cni za Idsku,modlitby a setkdni s tolika lidmi, ktefi nam vyprav61i0 svych osobnich zkuSenostech s Bohem. TSmto pfate-Ifim a znamym path' naSe upfimne ,,DSkujeme!" Kdyi tinym, mily Ctenafi, nasledujici strinky p¥edaV£me keCteni, je na§i modlitbou, aby jejich obsah byl pomoci1 pro tebe. Vkladame tuto knizku do Bozi ruky, aby jipozehnal tak bohatS, jak On sdm chce.

Bez povzbuzeni, l^sky, ob6ti a modliteb me zenyDoroty bych ,,Hledani Boha" nenapsal. fefkam o ni totez,co Pavel o Foibe: ,,Ona byla pomocnici mnohym i mnSsam6mu."

Kapitola 1

SkutecnS existuje Buh?

UrCitS byly ve tvem zivot£ chvile, tfeba je to praVe" dnes,kdy se ti vSechno zdalo tak zachmuren6, ze jsi pochybovalnejen o Bozi l£sce, ale kladl sis otazky i o sve existenci.

Bible Bozi existenci nevysvStluje ani ji nedokazuje.FrostS ji pi'edpokla'da'. Prvni vSta Bible zni: ,,Na poCatkustvofil Bun nebe a zemi.'a) Toto slovojejednoduche, alema hluboky smysl. Vyjadruje, ze Bfih existuje a ze jeStvofitelem vesmiru.

Pfed fadou let pracovala moje zena jako vrchni sestrana jedne z nejv6hlasnSj§i'ch klinik v EvropS. Primafpsychiatric, ktery sepovazoval zaateistu, sejednoho dneDoroty vyptival na jeji viru.

,,Pane doktore,"odpovSdSla mu, ,,vite, ze vas respektu-ji jako kapacitu ve va§em oboru. Jste uznavany docentna vysoke Skole a mezi 16kafi se vaSe jmeno cti. Snadvam smim navrhnout, abyste si pfedtim, nez se pft'StSbudete prohlaSovat za ateistu, dtikladng pfeCetl Bibli; timtake prospejete psychiatrick6mu vyzkumu."

Potom mu pfipomne'la nSkolik pacientu, kteff bylinedavno propu§t6ni ze stanice chronickych pffpadu, a todiky zvlaStnim zmSnam jejich stavu, ktere zapfi'Cinila Bozimoc. Jmenovala mu jednoho nebo dva, u nichz nastal takdramaticky obrat, ze tito nemocni se znovu postaviliaktivne' do zivota. Pak mu vyprivSla, jak kazdy z t6chtopacientu zcela osobnS a bezprostfednS poznal Pdna. L6kafisamemu bylo naprosto jasne, ze nejnovSj§f psychiatrickemelody nevykazovaly u t6chto pacientu zadny u^inek. Anijako ateista, ani jako psychiatr si fenom^n takove zmSnyv jejich zivotS nedovedl vysvStlit.

Lekar, ktery stale daval najevo, ze v Boha nev£fi, ukonCilrozhovor prosbou, aby se za n£ho Dorota modlila! Tak6 jislfbil, ze poprvd ve svem zivot6 zaCne nezaujatS Cist Bibli.

Po sedmi tydnech pilneho c"teni fekl DorotS, ze uz seza ateistu nepovazuje. Stale vSak me"! jeden problem:Poznal totiz, ze opravdovd odevzda'nf se Bohu vyzadujezm6nu jeho zvyklostl. ,,Uz to pro mne neni intelektualmproblem," pfipustil, ,,ale nejsem pfipraven akceptovatzmSny, ktere bych musel podstoupit, kdybych se m61 statpfesve'dc'enym vSHcfm."

Pak jsme se za nSho dlouho modlili. Po deseti letechjsme dostali dopis, kde nam psal o sv6 nove" nalezenevife a osobnfm vztahu k Bohu. Byli jsme St'astni, ale nezase pfiliS prekvapeni, protoze jsme vSdgli: ,,Vfra je tedy

>j\

ze zvSstovani a zvSstovani z povSfeni Kristova." AbyBflh kazdfmu z nas pomohl jej poznat, vlozil do nashlubokd vnitfni vSdomi o jeho existenci.

Mnoho lidi mozna tvrdf, ze v Boha nevSh'; na teto zemiv§ak je§tS nezil 51ov5k, ktery by nedovedl v Boha vgrit.

I ve sve'te', ktery nas obklopuje, nam zanechal mnohodflkazfl o sve existenci. <5fm hloubeji pronika vSdadvacateho stoleti do tajemstvf vesmfru, tim menSrozumne je stale zastavat nazor, ze sv£t muze existovatbez StvoHtele. Nikdo by netvrdil, ze kosmicka lod' bybez spole^ne tvurcT prace konstrukteru, matematikQa mechanikfi mohla byt vynesena na obSznou drahu,mnohokrat obletSt Zemi a v pfedem ur£eny Has napfedpokladanem mfst6 zase pfistat. Stejne" tak by bezplanu a tvurc'i'ho zasahu Boha-Stvofitele nemohly exi-stovat zapad slunce, roCnf doby, mleCnd draha, atomy,zemska pfitazlivost a moc lasky. Daleko vice viryvyzaduje pfedstava, ze stvofenf vzniklo ,,velkym tfes-kem" samo od sebe. Nemuze existovat nic, pokud zdenapfed neni n£kdo, kdo tomu v§emu dd vznik.

10

Dokonce i vl£da, kterd sice ve sv6 ideologicke" doktri-ng Bozi existenci popira", a pfitom posila sv6 kosmo-nauty do vesmiru, vyjadfuje pfesvSdc'em, ze sv6tje rizenpevnymi zSkony a fadem. Na Zemi se vrati jen ten, kdose tSmto principflm podfidi. Nezda se zvlaStnf, ze lide,ktefi spo!6hajf na pfirodni zakony, souCasnS popirajiexistenci Zakonodarce a nejvySSiho Stvofitele?

VSichni si uv^domujeme, jak hroznou nic"ivou silu mavybuch jaderne nalo^e. Na druhe strand vSdci takespo^ftali, 2e Slunce ze sebe kazdou vtefinu vydavaenergii, kter^ odpovida p6ti bilionflm (5.1012) jadernychbomb. Ve srovnani s jinymi souhvSzdimi, ktera vyzafujfenergii, neni na5e Slunce ph'liS velike a ani nevfme,kolik hvSzd ve vesmiru existuje. I kdyz hovoh'meo miliardach, mozna je to jen okraj nezmSfitelnehovesmiru. Astronomove dnes dokonce v6di, ze uvolnSnaenergie ngkolika MleCnych drah je miliardkrat vgtSi nezenergie naSeho Slunce. Jak by mohla existovat takovamasa energie bez Stvofitele, jehoz moc je neomezena?

Stvoifenf n^m ve skutednosti pfedstavuje Boha Stvo-fitele, Boha zakonitosti a Mdu a Boha nekonec"ne moci.Bible fik£: ,Jeho v6Cnou moc a bozstvi, kter6 jsouneviditeln6, Ize totiz od stvofeni sv^ta vid6t, kdyJ lidepfemySleji o jeho dile, takze nemaji vymluvu."3 Popi-rani Bo2i existence je tedy neomluvitelnd.

Pfi p?emySleni o nesmirnosti, zakonitosti a energii,kterou Buh stvofil, citi mnozi lide pomijivost a nepatr-nost na§i lidske existence. Izraelsky kral David vyjadfiltyto pocity takto: ,,Vidim tva nebesa, dflo tvych prstu,mSsic a hvSzdy, je2 jsi tarn upevnil: Co je ClovSk, ze nanSho pamatujeS, syn Clov6ka, ze se ho ujima§?"4)

Dnes jsou naSe vgdomosti o svStS hvSzd daleko hlubSi,vzdyt' obrovske teleskopy rozSifily naS obraz vesmirunejmen6 pulmilionkrat a satelity na sve pouti vesmiremposilaji k planet6 Zemi nejruznejSf snimky. Pod takovym

11

dojmem si spolu s Davidem klademe otazku: ,,Jak semftSe fifth, ktery to vSechno stvoril, zajimat o mne,zanedbatelngho c"love"ka?"

V£k teleskopfl je v§ak zarovefi vSkem mikroskopfl. Dnesvine, ze mikrosvSt, ktery se otevira teprve pod drobnohle-dem, je stejnS neuvgfitelny jako rozlehlost vesmiru. Sv&losamo nestacX abychom odhalili taje tohoto mikrokosmu.Co oku vSdce unikne pod obvyklym laboratormmmikroskopem, odhali elektronovy mikroskop, ktery ukazekrasy, rozloSenf, zakonitost a silu nekoneCnS ma!6ho svSta.

Kdybys tedy chtSl vSdSt, proC ma fifth zajem o tebea vftbec o kazdeho maleho a bezvyznamneho Clovgka, paksi uvSdom, co fiki jeden atomovy fyzik: „! ta nejmenSfslozka a nejnepatrnejSf CasteCka je dfllezita pro udrzeniceleho vesmiru v chodu. Kdyby se vzdalenost mezijednotlivymi neutrony a protony zmSnila o dv6 triliontiny(10"18) milimetru, hmota by se neudrzela pohromadg a celysvSt by explodoval atomovym vybuchem." Pro BohaStvofitele neni ,velke' o nic dfllezitSjSi nez ,male'.

Polozime-li si otazku ,,Co je ClovSk, ze na nSho pama-tuje§?", pak nas uklidnf vSdomi, ze ClovSk nema hodnotuv torn, ze je velky. Z BoSfho pohledu spod'vi na§e osobnihodnota na uplnS jinych faktorech. A fifth nam ukazal, pro£pro nSj mame cenu a jak jsme v jeho oCich drazi.

I kdyz stvofeni hovofi o Bohu nad stvofenim, BohuZakonodarci a moci, On se rozhodl pro jinou cestu, jakse ukazat jako fifth nekoneCne lasky a milosti, jakoNSkdo, kdo ma na mysli pouze tvoje dobro. Abychomtohoto Boha naSli, je bezpodmineCnS nutne mft duchovniukazatel, na ktery se mflzeme absolutnS spolehnout.

l.Mojzisova 1,12)ftimani3m 10,173)ftimanam 1,204) 2alm 8,4-5

12

Kapitola 2

Je tvuj duchovni ukazatel spolehlivy?

Pfed nSjakym Casern psaly noviny, ze ke zficeni jednoholetadla a nenahraditelnym ztratam na lidskych zivotechdo§lo kvuli nespr£vn6mu radarovemu signalu. Tragedietohoto neStSsti vSak bledne pfed tizi nasledkfl, jestlizeIid6 vsadi svou dflvSru na takovy ,,duchovni radarovysystem", ktery je dovede k duchovnimu ne§t£sti.

Dnes znf ve svStS mnoho zmatenych a navzajem siodporujicich hlasfl, z nichz kazdy tvrdi, ze ukazuje cestuk Bohu. Jak poznat, ktery hlas je spravny? Pfi svemhleddni Boha si nemfizeS dovolit nechat se v6st falegnymhlasem, protoze zde jsou ve hfe dflsledky pro celouvSCnost.

NSkdejSi britsky ministersky pfedseda W. E. Gladstonenapsal: ,,Bible se vyznaCuje zvlaStnosti sveho pflvodua od v§ech jejich konkurentfi ji dSli nezmSrny odstup."

Americky prezident Abraham Lincoln jedenkrat fekl:,,Vefim, ze Bible je nejleps! dar, ktery Bflh kdy lidstvudal."

JedineCnost Bible dosv6dCuje fada historickych osob-nosti, ale pfesto je ona sama nejlepSim dukazem svevSrohodnosti.

Krili Davidovi byla spolehlivost jeho duchovnihoukazatele jasna: ,,SvStlem pro me nohy je tve slovo,osvScuje moji stezku.'a)

I dnes maji lide zku§enosti, ze pfi hleddni Boha se naBibli Ize spolehnout. I pfes vSechny pokusy snfzit jejivSrohodnost zde Bible stale stoji jako ojedin61a knihav historii sv£tov6 literatury.

Lide potfebuji jistotu, ze Bible je jedineCna a auten-tickd, a proto ji Bflh dal nSkolik peCeti, ktere dosvSdCuji,

13

ze jde o ,,Bozi slovo". Na strinka'ch Pisma svateho stejne"jako v nafrtech sve'tove' historic najde opravdovS hleda-jici Clov6k pfesvSdCivy dukaz, ze ,,veSker6 Pismopochazf z Boziho Ducha".2)

Kdyby byl Bibli napsal jediny autor, nepfekvapilo bynas, ze jejf obsah je uspoMdany a postupnS se rozvfji.Knihu knih v§ak nenapsal jeden £love"k, ale ?ada autoruz ruzne"ho kulturnfho pozadi a v celkovem Casov6mrozpSti asi Sestna'cti stoleti. Pfesto je v ni Bozi pravdapodana co do uspoMdanosti jedineCnS. Uz to je nanejvy§pozoruhodn6.

Archeologick6 vykop^vky pfinaSeji na denni svStlostale nove materialy, ktere dotvrzujl historickou pfesnostbiblickeho lic"eni. PfibShy, ktere byly je§t£ neddvnopfedmStem vysmSchu jako legendy, se dflcy lopatamarcheologu ukazuji jako pravdive.3'

Bible je opravdu Bozi knihou, kteri jako celekobsahuje Bozi vzkaz.

I kdyz je Bible Bozi knihou, nSktefi Iid6 ji stdleodmitaji Cist, a to diky rozgffene'mu omylu, ze existujidva protichfidne svStov6 ndzory: ,,v6decky"postoj,kteryhledi pravd6 do o£i vstfic, a ,,nabozensky nazor viry",ktery se pfed skutefinosti uzavira. Z toho se pakvyvozuje, ze skuteCny vSdec nemflze byt opravdovymkfest'anem. Dnes vSak existuje velk6 mnozstvf vSdcu,ktefi tento postoj nesdileji.

Bible sice neni vSdeckd u£ebnice, ale tSmito nikdynedokSzanymi vSdeckymi skute^nostmi, pokud jde o tu-to oblast, se nestala neverohodnou. V jadru jde Biblesvym uCelem a cflem daleko za hranice v£dy.

VSda napfiklad nedokaze vysv£tlit, proC jsme zde naZemi, ani nam nefekne, kam se dostaneme po smrti.StejnS tak na'm neobjasni, jaky je smysl zivota neboposlani ClovSka. Nezdlezf na torn, jak je Clov6k chytrynebo hloupy, kazdy potfebuje Bozi pomoc, aby se

14

dov£d£l pravdu o Bohu. To je duvod, proc" francouzskyfilozof Blaise Pascal fika: ,,Nej v6t§i vytnozenost rozumutkvi v torn, ze nam fik£, ze ma sv6 meze. Kdybychomnemgli Bozi knihu, nikdy bychom nedostali spolehliveodpovSdi na nejdulezitejSi otazky zivota."

Podivejme se nyni na dva jasn6 znaky toho, ze Bibleje skutec"nS Bozi slovo.

Prvnim je neuveTitelna pfesnost jejich prorockychpfedpovSdi. Druhym je silny, kladny vliv, jaky md nalidi, ktefi jejf obsah vzali vaznS.

Pfesnost biblickych proroctvi

VStSina lidi je pfirozen6 zvSdava, co pfinese budouc-nost. Bible obsahuje nejdulezitSjSf budouci udalostia mnohe podava az do slozitych a fascinujfcich podrob-nosti. UrCitS se zeptaS: ,,Jak to muze§ tvrdit?"

Abych odpov6d61 na tuto otazku: Pfedstav si, ze jsio prazdninach na vyletS v kraji, kde jsi nikdy nebyl. Jakojedin6ho prflvodce maS mapu v ruce. Den pfedem sesujistil, ze mapa je naprosto spolehliva, protoze jsi podleni na§el feku i vesnici, ve ktere jsi nocoval. Dnes semusi§ rozhodnout, kterou cestou jit dale. Lezi pfed tebouneznama krajina, ale z mapy vyCteS, ze odboCka vlevovede lesem k nejak6mu velkemu jezeru. RekneS si: ,,Tojezero chci vid£t!" Co ud^laS? Nepochybuji, ze pujde§podle mapy a odboCiS doleva. Hlavnim duvodem produvSryhodnost tv6 mapy pfi tomto rozhodovdnf jeskuteCnost, ze se vCera ukazala jako spolehlivy prflvodcev nezname krajinS. Uz d^vno pfedtim, nez jsi tarn pfiSel,ukazovala, co kde bude - a byla to pravda.

Jednfm z nejvyznac'nejs'ich dukazu, ze Bible je Bozislovo, je jedineCna pfesnost, s jakou pfedpovfda budouciudalosti. Na jejich strankach najdeme mnoho proroctvi,

15

o nichz z dneSniho pohledu vim, ze se splnila pFesnS, jakbyla pFed tisiciletimi pFedpovSzena. Tato proroctvizahrnuji uzasnS Sirokou oblast, vSechny narody na Zemia obsahuji zvlaSt' podrobn6 jednotlivosti o Izraeli a Bliz-kem vychodu.

ZvlaStnf vyznam a jeStS vStSi dulezitost maji stovkyproroctvi, ktera se tykaji pFichodu MesiaSe. Podle toho,ze mnoho z tSchto proroctvi se uz mezitim stalohistorickou skutec"nosti, pozndvame, jak byla neuvg-fitelnfi pfesnd i v nejmenSich podrobnostech, zejmenapokud jde o narozem, zivot a smrt MesiaSe.

Na zakladS takov6 spolehlivosti je Iogick6 akceptovat,ze budoucnost, ktera je pfed nami, se bude vyvfjet tak6tak, jak Bible pfedpovida. A kazdoroCnS se naSimzrakflm nabizi dal§i dflkazy o biblick^ pfesnosti. CistBibli znamena, hrubS FeCeno, dist zftfejSi noviny.

Dr. Wilbur Smith studoval Bibli cely zivot. ZvlaSt'radpoukazoval na pfesnost biblickych proroctvi. Kdyz fadustarozakonnich proroctvi, ktera hovoh' o MesiaSi, srov-navame s jinymi uCenimi, ktera tvrdi, ze maji pravdu, tuWilbur Smith zjiSt'uje, ze islam se nemuze vykazatzadnym proroctvim, ktere by staleti pJed Mohamedovymnarozenim hovofilo o jeho ph'chodu. Ani zakladatelzadneho jineho kultu se nemuze prokazat ph'sluSnSstarym textem, ktery by zcela pfesnS hovofil o jehopfichodu.4)

SamozfejmS, ze nSktera takzvana ,,proroctvf" nepotfe-buji inspiraci, aby mohla pfesn£ hovoFit o budoucnosti.S pomoci po5itaCov6 techniky, namdtkovych anket pFedvolbami a historickych udaju muze zpravodajska sluzbapFedpovSdSt vitSze ve volbach dFi've, nez se volebnimistnosti zavFou. Vzhledem k mnozstvi statistiku, kter6maji k dispozici, neni nijak obdivuhodne, jestlize vitSze,,urCi" pFedem. Zkuste se vSak zeptat ngktereho zpra-vodaje na kandidaty za dvacet nebo padesat let! Zeptejte

16

se ho, kdo zvftezi, a pak se ho zeptejte na podrobnostize zivota hlavni osobnosti, napffklad na jeho rodiste,zvyky nebo okolnosti kolem jeho umrti. Jdete jesteo krok dale a pozadejte tohoto zpravodaje o spolehliv6informace o torn, co se bude dit na Blizk6m vychode zatisic let. Pozadejte ho, aby jmenoval mSsta, kteri budouv tomto casov6m rozmezi znicena. Jiste se mnou budetesouhlasit, ze s kazdou dalsi pfedpovedi, kterou budeteod zpravodaje pozadovat, pravdepodobnost jejich vy-plnenf nesmirng klesi - pokud mu budoucnost neodhallvecny Buh. Pouze v takovdm pffpade muzeme ocekavat,ze report6r vsechno dopfedu opravdu vi. Ale pravetakov6 podrobnosti, jak6 jsme od neho pozadovali -a daleko slozitejsi, vztahujici se na jeste delsi casovdrozpeti - jsou pfedpovezeny v Bibli.

Historie starovek6ho mesta Tyru je pifikladem neprav-depodobndho splneni ud^losti, kter6 Buh o tomto mestepfedpovedel.

Pokud chcete, muzete si napfed pfecist pfedpovediv biblickd knize Ezechieli 26, verse 3-21, pak sepodivejte do nejak6ho lepsfho slovniku na heslo Tyrus.V obou pffpadech budete cist tut6z zpravu, jednou jakopfedpoved", podruh6 jako historii.

Proroctvi: Buh predpovedel bouflivou budoucnostmestu Tyru mnohem drive, nez se tyto udalosti odehraly.Rekl: ,,...pfivedu na tebe mnoh6 pron&rody... Znicihradby Tyru, zbori jeJio veze."5) Bylo tak6 predpo-vezeno, ze misto, na kterem bylo toto mSsto vystaveno,Buh smete a ono se stane holou skalou.6)

A proroctvi jeste pokracuje: ,,Tv6 kamenf, dfivi i prachsvrhnou do vod."7) Ale ani zde neuvefitelne' podrobnostitohoto proroctvf nekonfif. Buh fekl, co hodla udelat ze

o\

star6ho Tyru: misto, kde se susi site.Historie: Kdyz ctes tyto historick^ zaznamy, zjistis, ze

Nebukadnesar, kdyz zboril stary Tyrus, ktery lezel na

17

pobrezi pevniny, skuteCnS zbofil zdi a v£ze, pfesne' tak,jak bylo pfedpov&zSno. Pozdeji vyCistili stare staveniStSstavebnici Alexandra Velikeho a nechali po sob§ jenholou skalu. Kdyfc navezli mSstske" sutiny do mofe, abytim postavili hraz k nedalek6mu ostrovu, znamenalo todoslovn6 vypln6ni proroctvi: kameni, dfivi i prachskutec"n£ smetli do mofe. Trosky star6ho Tyru jsoudodnes poMbeny na dn£ mofe. Buh fekl, ze pr^vS to sestane - a stalo se.

Kdybyste se nSkdy dostali na misto, kde kdysi stavalstary Tyrus, vidSli byste jeStS neuvSifiteln^jSi vypln^nitohoto proroctvi: v ma!6 vesniCce se krCi jedna chatrC zadruhou, rybafske lodlcy kotvf u bfehu mofe a na holychskalach schnou rybafsk6 sitS! Jak by lidska moudrostmohla kvetoucfmu antickemu obchodnimu mSstu, jakymbyl Tyrus, pfedpovSdSt tak nepravdSpodobnou budouc-nost?

Peter Stoner srovnaval sedm proroctvi o antickemTyru s historickymi dokumenty. Maternaticky propo-Cital pravdSpodobnost, ze se Ezechielova proroctvivyplni, a prohlasil: ,,Jestlize Ezechiel ve sve dob6vyslovil t6chto sedm proroctvi o Tyru na zakladglidske moudrosti, pak pravd6podobnost jejich vyplnS-nf byla 1:75 000 000. Vyplnila se v§echna az donejmenSich podrobnosti."9)

Podivejme se nynf na proroctvi o narozeni jednohoditSte. MatouS, berni ufednflc v duchodu, se zmiftujeo Ctyfech uzasnych proroctvich, kteri se naplnila pfinarozeni JeziSe. V jednom z nich se odvolava naMicheaSe, izraelskeho proroka, ktery zil sedm set letpfed Kristem a ktery vyslovuje tSzk6 obvinSni protizlym panovnikum sv6 doby. MicheaSi rvalo srdce, zejeho narodu chybSla v jeho dob£ pravi vudCi autorita.Kdyz mu Buh ukazal, ze jednoho dne se narodi krdl,vid£l MicheaS sv6tlou budoucnost. Je zde pf imo uvedeno

18

rodi§t£ budouciho vudce: ,,A ty, Betleme efratsky,jsi nejmenSi mezi judskymi rody, z tebe mi vzejde ten,jen2 bude vladcem v Izraeli, jehoz puvodje odpradavna,ode dnu v^nych."10) Buh ukazal, ze vlddce, kterehoIzrael potfeboval, se m61 narodit v efratskem Betl6mS.

JeziS se nenarodil v mistS, kde bydlela jeho rodina, alepfesnS, jak to MicheaS prorokoval, v efratskdm Betlemg;narodil se tarn diky vynosu fimskeho cisafe. Cisaf nafidilsCitdni lidu, aby mohl pfesne" vybirat danS, a Jezf§ovirodiCe tento cisafsky rozkaz uposlechli: ode§li z domovado Betl6ma, odkud pochizel jejich rod. JistS by nikdonepoCftal s narozemm panovnika v malem Betl6m6,ktery byl jen jednim z mnoha mSst v Judsku. PravdS-podobnost, ze by se tarn narodil, byla mizivg mala.A pfece, stalo se pfesng tak, jak to MicheaS pfedpove'd61.A to je jen jedno ze stovek podobnych doslovnychuzasnych proroctvi o JeziSove' zivotS.

Cteme, ie Buh prohlaSuje: ,,...0d poCatku oznamuji,co se v budoucnu stane, od pradavna, co se je§t£ nestalo.Pravi'm: Moje rozhodnuti plati, a co se mi libi, usku-te^nim."1"

A dale: ,,Co se stalo na poCatku, oznamil jsem pfedem,z mych list to vySlo, ohlasil jsem to; nahle jsem zasahla stalo se to."12) Historic prokazuje, ze tato proroctvi danaBohem a zapsana v Bibli se splnila se stoprocentnipfesnosti.

Mocny vliv Bible

Druhy silny dfikaz, ze Bible je Bozi slovo, spoCivav torn, jaky ma vliv. Kdekoli byla pfijimana a vyuCovalose ji, tarn propujCovala biblickS zvSst lidem spole-Censkou, kulturni i osobnf dflstojnost.

19

Nedlouho pfed vyd^nim pfepracovane' podoby teto knihyv originate n&s navStivil ClovSk, ktergho jsme znali jenkratce. Spolu jsme prochdzeli tento rukopis. Pfestoze tenmu2 neda\a rychle najevo sve city, pfi Cteni kapitolo Bozi lisce mu vstoupily slzy do oc"i. Dvakrdt jsme sezastavili, abychom se s chvalou sklonili k modlitbSk Bohu, o jehoz lasce jsme prav6 Cetli. SpoleCnS jsmedfikovali Bohu za jeho trpSlivost, milost a za kazdyprojev jeho lasky v na§em nehodnem zivotS. Naplftovalanas radost, kdy2 jsme cftili vzruSujici a bezprostifedniph'tomnost ziv6ho Boha.

Tento den mSl pro meho znameho zvlaStni vyznam.PfesnS pifed rokem sed61 sam ve svem luxusnim apartma,ktere ostfe kontrastovalo se skromnosti bytu, kde jsmespolu ted' mluvili. Tehdy mu ale vSechna ta krasa, kteraho obklopovala, nedavala zadnou radost. Vnitfn6 byl takzoufaly, ze uz nemSl ani chut' zit. Pfi svem hledanfosobniho §t5sti se oddival vSem smyslnym pudum.Zavislost na kokainu ho stala cely majetek. DennSs sebou vlaCel povzbuzovacf i uklidftovaci prostfedky.koftak a whisky. 6adu let se bavil s nejbohatSfmi z boha-tych z cele Evropy — ale ve£ery travil sdm. PomySlenina jeho dosavadni zivot ho v teto osamglosti vedlok zoufalstvi, ktere jeSte' sililo, kdyz se dival, jak se celysvfit mgni k horSfmu. Zdalo se mu, ze neexistujevychodisko.

S temnym rozhodnutim nabil svou dvouhlavnovoupistoli, pfilozil si ji na spanek a nami^kl spou5f. _JeStSpfll centimetru," ?ikal si, ,,zapomenu a bude po trapenf."V torn okamziku - sam nevi, jak a prof - se zminiltelevizni program. Najednou si uvgdomil. ie slysi usekz Bible, ktera nabi'zf nadSji do budoucnosti. Blfzila sapulnoc, kdy zcela sam padl uprostfed mistnosti predzivym Bohem a prosil o odpuStSni a milost.

20

Bozf moc radikalng zmfinila iivot m6ho znam6ho a tecfsedSl pfede mnou mui, ktery se malo podobal tomu,koho jsem pravS popisoval. Pifed jeho narozenim se zanSj jeho rodiCe modlili, ale on Bibli nebral valne", i kdyzji jako tnlady muz znal a Cell. Ve sv6m sv£t£ blahobytua nejrflznejSich vysad se Bohu vzepifel a oddal seneuv6fitelnym vystfednostem.

Sedmnact let pfed onim pamatnym vec"erem, kdykoneCnS Boha naSel, si koupil krasnou knihu vazanouv kuzi. MSla jen Ciste bi!6 listy. MSI v umyslu si do nizapisovat kazdou vyznamnou udalost ve sv6m zivotS. -Za celych sedmnact let bezuzdneho a vystfedniho zivot-niho stylu nenaSel nic, co by stalo za to tam zaznamenat.

Ve skute£nosti zil ceM ta leta zady k zivemu Bohua byla to cesta neuspokojiva a pseudoduchovnf. ZaCal sezajimat o denni horoskopy, byl posedly rockovou hud-bou a koncerty. Zanedlouho uvfzl i v okultismu. Joga nan6j zapusobila tak, ze zaCal studovat hinduismus a nako-nec se zapletl do vychodni mystiky. Nic z toho, co za tyroky prozil, si nezaslouzilo, aby si zapsal do svehokrasndho denfku vazan^ho v hngde kuzi. Jeho listyzustaly bfl6, prazdn6 - sS. do on6 pamatn6 noci, kdy sesetkal s Bohem.

Tehdy do ni psal poprv6. Bylo pro mne radosti Cist, conapsal. Je to pflsobivy zaznam vnitfni ubohosti muze,ktereho zachranil zivy Buh. Opravdu skv616! Ve svevelke milosti prolomil Buh jeho duchovni slepotua svgtlem sv6 pravdy ho osvobodil od zoufalstvi a smrti.

Lide jsou duchovnS zmateni - jako mflj znamy - a protose nam Bflh zjevuje v knize, kter6 se fika Bible. PokudnechceS brat Bibli jako spolehliv6ho duchovniho pru-vodce, zabloudiS v podvodech a omylech. Pokud v nivSak budeS upffmnS Boha hledat, zjistf§, ze je zdrojemduchovniho svgtla, kter6 potfebujeS a ktere jasnS ukazu-je sm6r.

21

Jen v Bofcim slovg Ize spr£vn£ pochopit Boha, pochopitho tak, jak se nfim sam pfedstavuje. Tato Kniha knih nasseznamuje se samotnou Pravdou, s Bofcim slovem, seSvStlem svSta.

"Zalm 119,1052> 2.Timoteovi 3,16

3> Napffklad v roce 1868 navstivil nemecky cestovatel Klein starouzemi Moab, ktera dnes patff Jordansku. Tarn objevil kamennypomm'k, ktery obsahuje tficeticStyffadkovy napis moabskeho kraleMesy. Tento napis mel pripominat jeho vzpouru proti Izraeli. Je zdezminka o krali'ch Omri a Achabovi, o nichz hovori 1. knihaKralovska. V obou pnpadech se dovi'dame, ze tito kralove bylipodmaniteli Moabcfl. Mnoho podobnych objevS z novejsi dobypotvrzuje historickou pfesnost biblickeho podanf.

4) Wilbur M. Smith, The Incomparable Book, Minneapolis, 1961, str.10

5) Ezechiel 26,3.46) Ezechiel 26,4

7) Ezechiel 26,128) Ezechiel 26,14' Peter W. Stoner, Science Speaks: An Evaluation of Certain Christian

Evidences, Chicago, 1963, str. 8010) Micheas 5,110 Izajal 46,10121 Izajas 48,3.4

22

Kapitola 3

A jaky ten Buh vlastne je?

Snad kazdy si uz nSkdy v zivot£ polozil otazku: a jakyten Buh vlastng je? I kdy£ nam Buh odpov6d' na tutootazku dal, stale existuji lide, ktefi si radeji vytvifejfvlastni pfedstavy a spo!6haji na svou fantazii, mfsto abysi v Bibli pfeCetli, co o sob£ fikS Buh sdm.

Lid6 stavSji dfilezitd biblicke vyroky na hlavu. Bflhfik£: ,,UCifime Clov5ka, aby byl na§im obrazem podlena§f podoby."1' a lide: UdSlejme si boha k naSemuobrazu, ndm podobn6ho. ,,Zamgnili slivu nepomijiteln6-ho Boha za zobrazeni podoby pomijiteln6ho ClovSka,ano i ptiku a Ctvernozcu a plazfl."2) Kazdy ClovSk sivymyslel boha uplng bezmocn6ho a Casto dokoncesmg§n6ho. At' je Clove"k jakkoli chytry, svou zemskoumoudrostf ziv6ho Boha nikdy neobjevi. ,,Sv6t svoumoudrosti nepoznal Boha."3) Kdyby bylo mozn6 Bohanajft lidskym rozumem, pak by byl pffliS maly na to, abybyl Bohem. Navfc by v pfipadS, ze by k nalezem Bohabyla potfebna lidskd chytrost, byli pfi svem hledani Bohav nevyhodS ti, ktefi nejsou dost inteligentni. Ale taktomu nenf.

Naopak, duchovni moudrost je dostupna kazdemu.Africke CernoSce z buSe je stejnS dostupna jako univer-zitnimu profesorovi, protoze nenf vysledkem akade-mickeho studia. Je k dispozici vSem, kdo jsou natolikskromni a uznaji, ze jsou pfi svem hledani Bohaodkazani na jeho pomoc. ,,Ma-li kdo z v£s nedostatekmoudrosti, at' prosi Boha, ktery dava v§em bez vyhrada bez vyCitek."4) Neni to zemska moudrost, ale moudrostz nebe. ,,Tu moudrost nikdo z vladcfl tohoto v6kunepoznal... My jsme v§ak nepfijali ducha sv6ta, ale

23

Ducha, ktery je z Boha, abychom poznali, co nam Bflhdaroval."5)

Bible neni nabozenskou hypotezou; je to v prvni fadSautentick£ zprava, jak se Boh zjevil £lov6ku. I tob£ muzeBun dat duchovni moudrost, kterou potfebujeS, abyspoznal, kdo On je a co chce ve tvem zivotS vykonat.

Jestlize ho o to poprosfS, dl se ti prostfednictvimsv6ho svat6ho Slova poznat.

PH svych cest£ch jsme na neobvyklych mfstech naSlihluboky duchovni zajem a pochopeni, a to i u lidi,u nichz bychom to nikdy neCekali. Jednoho dne jsme senap?fklad v keftsk6 savang setkali se skupinou africkychchlapcfl. Kdyz jsme spolu hovofili, zdala se namzajimava jejich vira a chapani Bozich vScf. Rovnikoveslunce rychle zapadlo za obzor a dlouhy, naro^ny denkonCil. SedSl jsem na kameni u kraje prasne cestya trochu odpo^ival. Vtom jsem zaslechl v buSi pohyb.Otoc'il jsem se a v zali uplftku se pfede mnou zraCilyvelke oil asi desetileteho africkeho chlapce. Za chvilkusedgl na kameni vedle mne. Rychle jsme se spMtelili.Ostatnf chlapci rozpoznali nase hlasy, pfisli take a po-slouchali, o c"em mluvime. Jejich znalosti Bible mnevelmi dojaly.

,,ProC Bflh nedovolil, aby Mojzis vidgl jeho tvaT?"vyptaval se mflj novy ph'tel. Takova otazka mS fasci-novala a polozil jsem Joelovi protiotazku, zda si pama-tuje na MojziSovu modlitbu pfedtim, nez mu Bflh fekl:,Az dlaft odtahnu, spath'S m£ zezadu, ale mou tvafnespatff nikdo.'"6) Zakroutil hlavou.

,,Dobfe, tak ti to pfrpomenu," pokraCoval jsem,,,Mojzf§ se modlil:

,Dovol mi spatfit tvou slavu!'7) Jinymi slovy, Mojzisprosil Boha, aby mu ukazal, jak ve skuteCnosti vypada.Bflh vSak v£d£I, ze MojziS chce n6co nemozneho,protoze Bozi slava je vie, nez by MojziS mohl pochopit.

24

Jeho z£fiv£ slfiva, svatost a svStlo jsou tak siln6,spalujici, ze Bfih varoval: ,NemflieS spatfit mou tval,nebot'dove'k mg nesmi spatfit, m£-li zfistat nazivu.'8)

MojziS neve'de'l, 2e pro ClovSka je nesnesitelne vidStBozi sldvu. Ale protoze se Bflh Clove'ku zjevovat chcea chce lidi k sob6 vdst, ukazal MojzfSovi jen tolik, koliktento prorok mohl snest. Kdyby se byl Bflh zjevil vice,MojziSe by slava jeho ph'tomnosti pohltila. Pfestoze Bflhpfed MojziSem zahalil svou plnou slavu, musel MojzfSenavic ukryt ve skalni rozsedlin£,9) kdyz Bflh prochdzelkolem."

Moji mladf pMte!6 od rovniku vSdSli, ze se nemohoudivat do oslfiujiciho sv^tla poledniho slunce, aniz by sipfitom nSjak chrdnili zrak. V6d51i tak6, ie noCnf sv^tlopfitahuje mflry. Kdyz jsem se zeptal, co se dSje, kdyzmflra pJileti ph'liS blizko ke zdroji svStla, jednohlasngodpov^dSli: ,,Umfe." VSdSli o nebezpeCi, ktere hrozi,kdyz se ngkdo ph'lig vystavuje svStlu.

Snazil jsem se najft je§t£ jiny pfflclad, ktery by jimznazornil odpovSd* na jejich otazku. Chlapci znalipovijan, kterym si maminka s Idskou a p6Ci pfivazujemiminko blizko ke svemu srdci. Vypravoval jsem jimo ,,plenkach", kter6 Bflh ovinul kolem Zem6.10)

(Odbornfci tomu ffkaji ozonova vrstva a tato citlivaphkryvka alotropickeho kysliku filtruje Skodlive ultra-fialove sluneCm zi?enf. Bez slunce by samoz?ejm6 iivotna teto planet^ nebyl mozny, ale Bozi starostlivost n£schrani pfed ph'HSnou slune^ni energii a jejimi rakovino-tvornymi nasledky.)

Zdalo se, ze moji mail pifatel6 maji o Bozi povijanvelky zajem, a tak jsem se pokouSel jim jednoduSevysv6tlit, ze on nas vlastnS chrani pfed popaleninami.Nevim, jestli porozum61i vSemu, co jsem jim fflcal, alejejich mala srdce reagovala na Bo2f lasku a slavu radostia zbytek veCera jsme stravili cennymi spoleCnymi mod-

25

litbami. ZfejmS znali z vlastni zkuSenosti Bozf peCi,kterou prozival Mojzi'S pfi sv6m hledanf Boha.

A aby n£m poskytl plnejSi pochopeni sv6 bytosti, feklnam Bfih sv6 jmdno.

V Bibli tnaji jmena dulezity vyznam, protoze odrazejiurc"H6 charakterovg rysy toho, komu dane jm6no patfi.Kazd6 jm6no, kter6 se pouzivi ve vztahu k Bohu, mazvlaStni vyznam a vzdy dokazuje ngjakou jedine£noustranku jeho bozsk6 osoby.

Ve Starem zakonS se pouzivaji hlavS tfi Bozi jm6na:Jahve (Jehova), Elohim a Adonai. Kazd6 z nich ma svfljzvlSStni obsah. Jako prvnf je Elohim a vyskytuje se vicen&i dvatisicekrat. I kdyz Jahve md daleko vet§i vyznam,ma i jm6no Elohim svou dfllezitost, kterou bychomnemSli pfehlednout. Co to mflze byt? V CestinS pouii-vame mnozn6 Cislo v pfipadS, kdyz mluvime o vice nezjedn6 osobS nebo pfedmStu. A jednotn6 Cislo v pfipadS,kdyz je fe£ pouze o jednom. HebrejStina vSak mfize bytvyznamovS presnejsi, protoze ma vedle jednotneho 5isla(singular) take Cislo dvojne (dual) a mnozne' (plural),jde-li o vfce nez dva objekty. Proto ma rozdil mezidvojnym a mnoznym Cfslem v souvislosti s Bozimjmenem Elohim, ktere se v Bibli vyskytuje jako prvni,velky vyznam.

Elohim neni Cislo jednotne ani dvojn6, znalci hebrej-§tiny ffkaji, ze je to 5islo mnozn6, tedy pfedstavuje poCetv6t§i nez dv£. Elohim je ale zarovefi slozenina dvoujinych jmen. Jedna Cast jmena Elohim je El, coz je stejnykofen jako u arabsk6ho slova Allah. El je jednoznaCngjednotne Cislo a podtrhuje tim jiny vyrok, ktery Biblevyjadfuje o Bohu: ,,Hospodin je naS Bflh, Hospodinjediny."n)

Hned prvni ver§ Bible, kde se Bflh ClovSku zjevuje,nas seznamuje s Bozim konceptem ,,tfi v jednom" a ,,je-den ve tfech". ,,Na pofidtku stvofil Bflh (Elohim) nebe

26

a zemi."12) T6to troj-jednotg se fika tak6 trojice nebotrojjedinost.

Po prvnich naznacich Bozi trojjedinosti Cteme o n£ko-lik vSt dale a dostavame se ke zprav6 o stvofeni Clove'ka.Zde vystupuje pfedstava Bozi trojjedinosti jeSte" silneji.Bflh Jekl: ,,UCiftme ClovSka, aby byl naSim obrazempodle na§i podoby."13' Nelze pfehlddnout, ze ,,na§" jev c'es'tine' mnozne Cislo. Ale hned nasledujici vSta zni:,,Muze a zenu je stvofil."14' Zase je jasne, ze ,,stvofil" jeCislo jednotn6. Cteme tedy o ,,jednom" a o ,,vice ne2jednom" — a oba vyrazy se vztahujf k Bohu, ktery natnbyl ji2 pfedstaven jako Elohim.

Je mimo hranice zemske moudrosti pochopit takovehoBoha. Proto ,,jsme vSak nepfijali ducha sv&ta, ale Ducha,ktery je z Boha, abychom poznali, co nam Bflh daro-val."1 ' Po tomto prvnftn naznaku, jaky Bflh skuteCn6 je,nam postupnS zjevuje vie a vie svou tajemnou trojje-dinost a svou v6Cnou slavu.

Pine pochopeni Boziho aspektu ,,tfi v jednom" a ,,je-den ve tfech" ti pozdeji pomuze lepe si cenit rozmSruBozi lasky.

Pro lepSi pochopeni velikosti jeho lasky se nam Bflhv Bibli zjevuje postupnfi. Ukazuje se nam jako Bfih-Otec, ktery je souCasnS Bfih-Syn a take Bflh-Duch svaty.A piece se zjevuje jako jeden Bflh, ktery je vS5n6 jeden.

Takovou pfedstavu dokaze na§ lidsky rozum vytuSitjen obrysovS. Clovfik nemohl a nemflze poznat zivehoBoha, a proto Bflh uCinil prvni krok k tomu, aby se dallidem poznat.

Pine zjeveni Bozi slavy, svStla a svatosti muselo zflstatpfed MojzfSovyma o^ima ukryto. V osobS Boha-Synadal vSak Elohim lidem vidSt sebe natolik, kolik jenClovSk mohl pochopit a sn6st.

,,Bflh, ktery fekl ,Ze tmy at' zazafi sv6tlo', osvitil vaSesrdce, aby nam dal poznat svStlo sve slavy na tvafi

27

KristoveV'16) UvSdomme si, ze Jan jako uCednik a oc"itysvSdek mSl na mysli mrtve"ho a vzkh'Seneho Pana, kdyzpsal: ,,Spatfili jsme jeho sldvu, sl£vu, jakou ma od Otcejednorozeny Syn. }

Jan se dozil vysok6ho vSku a tehdy psal o svem zcelaosobnim setk£ni s Bohem, a to ne s Bohem pifimo, ales osobou JeziSe, ktery se stal ClovSkem. Nenech£vanikoho na pochybich o torn, ze se jednalo o setk£ms Bohem vSCnosti. Toto mimoMdne" setkfini bylo slySi-teln6, viditeln6 a hmatatelne. ,,Co bylo od poCatku, cojsme slySeli, co jsme na vlastni o£i vidSli... A Ceho sena§e nice dotykaly, to zv5stujeme."18) Tato Janovazpr£va neni ngjakd neosobni teologie, ale osobni svS-dectvi o setMni s zivym Bohem.

Mozn£ se zeptaS: ,,A co to ma spoleCneho se mnou?"Jan se nezdralia odpov6d6t: ,,To piieme, aby va§e radostbyla uplna."19) Ted1 drzig v rukou tuto knizku, protozen6kdo cht61, aby tvoje radost byla liplna.

Takov£ dokonala radost pfijde do tv6ho zivota jen jakodflsledek osobnfho a pravdho vztahu s Bohem. Jde pravg0 to, co psal Jan: ,,Co jsme vidSli a slySeli, zvSstujeme1 vam, abyste se spolu s nSmi podfleli na spoleCenstvf,kterd mdme s Otcem a s jeho Synem JeziSem Kristem.To piSeme, aby vaSe radost byla uplna."20>

Tak jako nds v noci pfitahuje svStlo, stejnS tak i svStloBozi sMvy pritahuje lidi k sobS. Pokud chces" v6d6t, jakyBflh skute^nS je, modli se jako MojziS: ,,Ukaz mi svouslavu." NezustaneS bez odpovgdi.

1) l.MojZKova 1,26 8) 2.Mojifsova 33,20 15) l.Korintskym 2,122) ftimanflm 1,23 9) 2.Mojzfsova 33,22 16) 2.Korintskym 4,63) l.Korintskym 1,21 10> Job 38,9 17) Jan 1,144) Jakub 1,5 u> 5.Moj2i5ova 6,4 18) Jan 1,15) l.Korintskym 2,8.12-13 12) l.MojifSova 1,1 19) Jan 1,46> 2.MojZfsova 33,23 13) l.Mojifsova 1,26 20) Jan 1,3.47) 2.MojiHova 33,18 14) l.MojZi'Sova 1,27

28

Kapitola 4

Co lidi od sebe oddeluje?

Kdosi nazval dneSni sve"t velkou vesnici. Soused6 jsousi velkymi nepfateli, a proto je fcivot v teto vesnici stilenebezpeCnSjSi. I naSe Skolou povinn6 dSti si uvSdomujinovi nebezpecT, kter£ ohrofcuji jejich generaci.

Na prvni pohled se zda, 2e v pozadi tSchto probl6mu,kter6 lidstvo rozdSluji do ruznych taboru, tkvi §irok6spektrum protichfldnych politickych, hospodafskych,sociSlnich a pracovngpr^vnich n&zoru. I kdyX tyto rozdi-ly vytvaf ejf stile v£t§i, tiiivSjSi a beznadSjnSjSf ostr6dSlici Cary, existuje mezi lidmi daleko vaineJSf trhlina,ktere si vSimd jen malokdo.

Zamysleme se krdtce nad zfejmymi duvody nejednot-nosti lidi a pak nad hlavnfm dflvodem, kterydaleko hloubSji v Iidsk6 podstatg.

Viditelne trhliny

V politice: Politikove se navz^jem setkavajf s obavamia neduvSrou. Pfi vyjadfovdni stanovisek k otazkam, nakterych se nelze dohodnout, pak doufaji, ze vojenska silazajisti jejich narodum jistotu i do budoucnosti. Nespo-kojeni obCane pfitom zvedajf hlas za mir a jaderneodzbrojeni. Je ironii, ze ti, kdo v televizi vidi nSkterez t6chto ,,mirovych demonstraci", se stavaji svfidkytoho, jak prav6 mezi t6mito demonstranty za mir seprojevujl emoce, kter6 jsou pak zdrojem ni^eni a valek.Bun na"s pfed tSmito Casy varuje: ,,A^ budou ffkat ,jepokoj, nic nehrozf, tu je n£hle pfepadne zhouba jakobolest rodiCku, a neuniknou."1'

29

V hospod&fskim zivotZ: Pfirodnf katastrofy jako sucha,zemStfeseni, zaplavy a hladomory, kter6 z toho vyply-vaji, jsou stale rostoucim probl6mem, zvlaSt' ve tfetimsvgtS. Tyto katastrofy je3t6 prohlubuji i tak velkehospodaFske' rozdily mezi bohatymi a chudymi narody.I pfes ochotu pomoci a pfes obSti mnoha lidi, ktefi sesnazi pomoci, jen smutn& pozorujeme, jak bohati stalebohatnou a chudi se stavajf jeSte" chudSimi.

V oblasti soci&lnich vztahu: Neni tajemstvim, ze rozpadmanzelstvi a rodinndho zivota dosahl dnes epidemic-kych rozmgrfl. Se slzami v o5ich pronesl Letsoale: ,,Mfljdomov je zniCeny." Myslel jsem si, ze ma na mysli svouafrickou chatrc", ale brzy mi bylo jasn6, ze to bylLetsoalflv taktnf zpflsob, jak mi chtSl sdelit, ze hoopustila zena. Dnes se hrouti pfiliS mnoho domovfi.Sobecky zivotni styl je protikladem prave lasky. A pfe-ce: v jedne z dal§fch kapitol uvidime, ze Bozi Idska sesvou 16c"ivou a posilujici moci dotykd i manzelskychvztahfl a rodiny.

V pracovnl oblasti: Uz jsme si zvykli, ze na pracoviStipanuje nespokojenost a napStf. Na zac"atku roku 1985vyvrcholilo v Anglii hofk6 prflmyslove vypofadavanidvacat^ho stoleti. I kdyz stavka a poulifini konfrontaceskonCily, zustala hofkost a skryta za§t'jako otevfena ranave vztazich mezi zamSstnanci a vedenim zavodu a do-konce i mezi horniky samotnymi. Jak jin6 je to vesrovnani s odstranSnim napSti mezi dSlniky a vedenimzavodu, ktere bylo mozn6 sledovat po prumyslovychnepokojich v uhelnych dolech ve Walesu. John Parry,ktery u toho osobne" byl, mi o torn vypravSl. Kdyz jsemse s mm seznamil, byl to jedenadevadesatilety hornikv dflchodu, uplne" slepy, a trpSl chronickou bolesti zezapraSenych plic. Kdykoli jsme mohli, navStSvovali

30

jsme domec'ek tohoto skromn6ho havffe v severnimWalesu. Se srdeCnym smichem a velkou radosti vypra-voval, co Bfih konal ve Walesu bShem probuzeni v letech1904 a 1905 a jak pfesve'dc'ivS pusobila Jeho tnoc.Hormci stejnS jako zamSstnavatele tehdy prozili pfitom-nost zive"ho Boha. Bezprostfednim vysledkem bylo, zese mezi nimi vytvofila vzajemna duvSra a ucta. Jakyrozdil mezi roky 1905 a 1985!

John vzpommal na za§l£ £asy s ohromnou radosti.VyprdvSl, ze desitky hospod krachovaly, protoze nikdonepotfeboval alkohol. VSichni spole^nS zpivali kfest'an-ske pisng, kdyz farali do dolu. TiSe se sm£l, kdyz fikal:JPofcid za mnou pfichfizeji Hd6 a ptajf se, kde bylo toprobuzeni." Vzdy ukaze prstem na svou hrud1 a fikd: ,,Jetady, a to prav£ tedT'

Krom6 politick^, socialni, pracovnSpravnf a hospo-dafske polarizace lidi hrozi lidem v sou^asne dob5teroristicka' sit', kterd niCi politicky mir v mnoha zemich.Bible pfesn6 popisuje situaci, ve ktere se pravS nacha-zfme. ,,S nadeji jsme vyhlfzeli pokoj, ale nic dobrehonepfichazi, Has uzdravenf, a hie, pfedSSeni."2' At' jsoutyto rozpory jakkoli hluboke, existuje n6co, co lidirozd61uje daleko silneji, natrvalo. NejhlubSi rozth'StS-nost je tfeba hledat ve zmatenem chapdnf Boha.

SkuteSna propast

V prubShu d6jin neuCinil Bflh zddnou zmSnu ani omezenive zjeveni sve osoby vflCi lidem. JestS dh've, nez se JeziSKristus, Bozi Syn, stal ClovSkem a pfiSel na zem jakobezmocne nemluvne', slfbil Buh, ze po§le velke sv6tlo,aby pomohl lidem, kterym bylo poznani Boha ne-dostupne: ,,Lid, ktery chodi v temnotich, uvidi velkesv5tlo."3) Pak uvadi podrobnosti, jak poznat toto sv£tlo:

31

,,Nebof se n£m narodi ditS, bude n£m d£n syn."4) Nebyloby na torn nic zvldStnfho, kdyby Bfih fekl jen, 2e senarodi ditS. D£ti se rodi stile! Nic by na torn nebylo,kdyby jen rekl, ze se narodi dit6, kdyby to ziroveftnebylo spojeno se slibem, ze tento Syn bude dan z nebe.Kdysi to bylo proroctvim, dnes je to historickouskuteCnostf; co Bflh ohldsil, se skutednS stalo. Na zemise narodilo dit£; z nebe byl d£n Syn. Narozenim dilutea darem Syna poslal Bflh svgtlo lidem, kteM bloudili vetm5. Dodnes toto svgtlo zaha"ni tmu a pochybnosti, ktere"zakryvaji Boha pfed naSimi zraky.

Aby Bflh zdflraznil, ze jde o narozeni jedineCn6hodilute, kter6 je jin6 nez vSechny ostatni d5ti, slibil, zenarozeni jeho Syna bude doprovazet nadpfirozene ,,zna-meni": ,,Hle, panna poCne a porodi syna a d£ mu jm6noImmanuel."5) M6no Immanuel znamend ,,S ndmi Bflh".Tato pfedpov&f n^m davd tuSit, jak se biblicka ,,dobrazprava" li§i od uCeni v§ech ostatnfch nibozenstvi.

Ndbozenstvf svSdCi o torn, ze 21ov6k se snazi dospStk Bohu, ale Bible ukazuje, jak se Bflh skldni k clovSku.Kdyz se Bflh snazil postavit na zemi pro ztracen6hoClovSka most do vSCnosti, uCinil div, aby panna otShot-n£la. Dnes je historickou skutednosti, ze Stvofitelvesmiru se snizil a podh'dil se Casu a prostoru. AndSlPan6 se ve snu ukdzal Josefovi a fekl mu: ,,Josefe, synuDavidflv, neboj se pfijmout Marii, svou manzelku; nebot'co v ni bylo potato, je z Ducha svateho."6) PozdSji, kdyise JezfS narodil a vyspSl do muzneho vSku, sam potvrdilsve bozstvi v ph'tomnosti nepfatelskych skeptikfl, kdy2jim fekl: ,Ja a Otec jsme jedno."7)

Kosmonaut Jim Irwin (Apollo 15) napsal: ,,Bozfchozenf po Zemi ma vSt§i vyznam nez chozeni 51ov6kapo MSsici." Zidny lidsky vykon, ktery ve vesmirudokazal, nelze srovndvat se zdzrakem okamziku,se Bflh odebral z ve"c"nosti do omezenosti Casu.

32

Starozdkonni proroctvi, ze se narodi dit£ a 2e bude dinSyn, doplfiuje take podrobneji, o jak jedineCnou osob-nost pfljde: ,,Bude mu d£no jmeno .Divuplny radce,Bozsky bohatyr, Otec vSCnosti, Vlddce pokoje'. Jehovladafstvf se rozSffi a pokoj bez konce..."8) Takoveuctyhodne spojeni moci a moudrosti je nutny pifedpokladpro lispSSneho svStovladce. I v dneSnim svSte" se hledajfautority, kterd nejen vfidf, co je spravn6, ale ktere majitake moc dobro prosazovat. N&ktefi mozni skuteCngvSdi, co d61at, ale v historii neexistovala zadna osobnost,ktera by mSla moc i moudrost nastolit trvaly mir.

Knize pokoje mi obojf - moudrost i moc, jak ddt sv6tuv^Cny mir. Jednoho dne se JezfS Kristus vratf v mocia slivS, aby vladl nad touto planetou. Az pfijde ten den,v§echny zbrojni podniky zavfou dvefe, jaderne bombynebudou a vSichni pohraniCnici a vojdci pfljdou domu!

ClovSk v prub6hu sv6 historic dokdzal, jak je bezna-dSjng neschopny vla"dnout sobS a sobg rovnym. Pokoja spravedlnost pro vSechny musejf poCkat na okamzik,kdy sam Knize pokoje vezme kralovske zezlo! Potomlide ,,pfekuji sv6 meCe na radlice, sva kopi na vinafskenoze. Prondrod nepozdvihne meC proti prondrodu,nebudou se jiz cviCit v boji."9) V te dobS miru bude,,zem5 naplnSna pozninfm Hospodinovy slavy, jakovody pokryvaji mofe."10) Neni mozn6, aby dejiny svStaskonCily jinak, ma-li byt Buh vSCnosti uspokojen.

Ale jeSte" nez ten den nastane, bude jasne" vid6thlubokou konkr6tnf propast mezi lidmi. Bude se jednato osobu JeziSe Krista. Proto je velmi dnlezite pfesne"vSd6t, kdo to je, proc" pfiSel a co pro tebe udSlal, kdyzbyl zde na zemi.

Prvni kniha MojzfSova a Janovo evangelium zaCinajfpodobne. V prvni knize Mojzi'SovS Cteme: ,,Na poiSatkustvofil Buh nebe a zemi."11' V JanovS evangeliu nacha"-zime: ,,Na poWtku bylo Slovo... A to Slovo bylo Buh...

33

VSechno povstalo skrze neV'12) Bah, ktery se v prvniknize Mojzi§ov6 nazyvS Elohim, je u Jana oznaCen jako,,Slovo". Elohim je to Slovo, vzal na sebe lidske t51oa bydlel se svym stvofenim. ,,A Slovo se stalo tSlem,a pfebyvalo mezi nami."13) Tato ohromna slova znSjf vesve cele souvislosti takto:

,,Na poCatku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a toSlovo bylo Bflh. VSechno povstalo skrze n£ a bez nShonepovstalo nic, co jest... Na svStS byl, sv£t skrze nSjpovstal, ale svSt ho nepoznal. PfiSel do sveho vlastniho,ale jeho vlastni ho nepfijali. TSm pak, ktefi ho pfijalia vSff v jeho jmeno, dal moc stat se Bozimi d6tmi...a Slovo se stalo tSlem a pfebyvalo mezi nami. Spatfilijsme jeho slavu, slavu, jakou ma od Otce jednorozenySyn, piny milosti a pravdy.14) ...Boha nikdy nikdonevidSl; jednorozeny Syn, ktery je v naruCi OtcovS, namo n6m fekl."15)

Duchovni moci se d£li podle toho, za koho povazujfJezf§e, zda za Boha sameho, nebo ne. Neni to nicpfekvapiveho. Kdyz Je^fS f ekl ,,Ja a Otec jsme jedno",16)

mnozi v N6m na§li odpov^d' pro sv6 hledanf Boha. Jinireagovali odmitavg, protoze si nedovedli predstavit, zeBflh se v Kristu stal c"lov£kem a ze by se mSl tak ponfzit.Mnozi se nechali k JeziSi pHvest, jini jej odmitli. Ngktefijej nasledovali, jini jej chtSli usmrtit.

Uz za jeho zivota se lide d61ili podle sveho postojek JeziSi a tak je tomu dodnes. Rekl dostateCnS jasnS:,,Kdo neni se mnou, je proti mn6."17)

Prvni (odmitava) reakce nemusi byt samozfejmSposledni.

Seznamme se s jednim muzem, ktery byl napfedvelkym odpflrcem, ale pak se stal JeziSovym nasle-dovnikem. Saul byl zidovsky rabin se slibnou zivotnidrahou. Ve sv6m mladi nenavidSl JeziSovy uc!ednikynatolik, ze je pronasledoval a povazoval za spravne je

34

zabijet. Kdyz se vsak obratil, Slo mu po cely zbytekzivota pfedevsim o to, aby zil ke cti JezfSe, sveho Panaa Mistra. Pro svoji v&rnost vac"i Kristu musel potomhodng trp6t, ale bral to na sebe radostnS. Co bylo ph'Cinoutakov6 zmeny?

Saul znal reeky preklad Star6ho zakona. Pfelozilo jejsedmdesa't uCenca, a proto se nazyva ,,Septuaginta".Jako uCenec v6d51, 2e hebrejske slovo pro Jahve (neboJehova) se pfekladS do feCtiny jako ,,kyrios" (v CeskychBiblich mame Hospodin). Kdyz Saul jedenkrat cestovaldo DamaSku, aby tarn hledal kfestany, potkalo ho cestou,,velk6 sv5tlo". Bylo tak siln6, ze Saula oslepilo. IntuitivnSsi uvSdomil, ze se ocitl v Bozf pfitomnosti. Pouzil Ireckeslovo pro Jahve a zeptal se: ,,Kdo jsi, Pane?"18' Buh muodpov6d51: ,,Ja jsem JeziS, ktereho ty prondsledujes."19)

Od toho okamziku bylo Saulovi jasnd, ze Jahve a JeziSjsou jedno a totez.

Na zakladS tohoto zjeveni se Saul zm^nil z Jezfsovaneph'tele v Pavla, jeho apo§tola. Toho dne svSfil celysvuj dalsi ^ivot Pdnu JeziSi Kristu. I kdyz pro to muselmnoho trpgt, stravil zbytek sveho zivota sffenim radost-ne zvSsti, ze Bah navStivil Zemi. Realita Jezisovyph'tomnosti v jeho 2ivot£ z nSho ud^lala nejvStsfhomisionafe vsech dob. Vsechny jeho dopisy vyjadrujfpfesvSdCeni o Panu Jezi'Si Kristu: ,,V5echno je stvofenoskrze nSho a pro n6ho."20)

Vidfme tedy, ze Jezi'S z Nazareta nebyl jen Bozfmprorokem, jak to uCi islam, ani nejakym Bozfm synemv torn smyslu, jak to vysvStlujf mormoni, svSdkoveJehovovi a jini. Je mnoho takovych, kteh' ve snaze sezajistit ze v§ech stran a kazdemu vyhov£t radSji ignoruji,co Buh o sob£ zjevil. Tomu se fika synkretismus, Ize todefinovat jako ,,pokus smichat ruzne, navzajem zcelaodli§n6 zpnsoby chapanf viry".

35

Hinduisticke uznini JeziSe se projevuje tim, 2e ho prostgzafadi mezi spoustu svych bohfl. Bude dobre si pfipo-menout, jak Elia"§flv Bflh, pravy zivy Buh, nalozils pohanskymi modlami Bile: hodil je do prachu. StejnStak se musi kaSdy bflh vyrobeny lidskou rukou a vymyS-leny lidskym rozumem pred Pa"nem JeziSem Kristemrozpadnout v nic, protoSe JeifS je Bfih-Syn, ve'c'ne' tentySjako Otec a Duch svaty.

JestliSe jsme pochopili, 2e Je2f§ Kristus je Bflh, paknebudeme mft potize uv^fit, ze se narodil z panny, uvSfitve vSechny jeho divy, v jeho smrt, zmrtvychvstani,odchod do nebe a n£vrat na tuto zemi v moci a sla"vS.JeziS Kristus je pravy Bflh, Stvofitel vesmiru i v§echjeho z£konQ a zivotodfirn^ho Mdu, je vSt§i nez kazdyzdkon, ktery sa"m vydal.

Kvflli osobS Je^iie Krista se lidstvo §t5pi a tvoff dv6rodiny. Tento rozpor nema nic spoleCneho s bohatstvimnebo chudobou, s rozvedenymi manzelstvimi nebo poli-tickymi ndzory. K tomuto rozchodu doSlo, kdyz BflhnavStfvil tuto zemi, a saha daleko hloubeji ne2 vSechnyjine hradby, kter6 lidi od sebe oddSlujf.

Toto zji§t6nf neni nadsizkou skuteCnosti, protoze samPan JeziS ffka: ,,Kdyby Bflh byl v^S Otec, milovali bystem6, nebot' jsem od Boha vySel a od nSho pfichdzim.NepfiSel jsem s&m od sebe, ale on mS poslal. Pro2 moufeS nechdpete? Proto, ze nemflzete snest me slovo. Va§otec je d'abel a vy chcete d61at, co on z£da. On byl vrahod po^atku a nestal v pravde", ponSvadz v n6m pravdyneni. Kdyz mluvf, nemfl^e jinak ne2 Ih^it, protoze je lhafa otec 12i."21)

Je zvlaStnf, 2e stejne" jako existuje spoleCenstvi vSh'cich,jejichz otcem je Bflh, tak tak6 existuje spole^enstvi lidi,jejichz otcem je d'abel! Ne kaSdy je Bozim dit^tem.Rodina Bozi, nebo rodina Satanova — pfed tgmitomoinostmi volby pro vSCnost stojfS ty i jd.

36

At' se ti tvoje pfedstava o Bohu zda jakkoli realna, jemozne se mylit. Neni pravda, ze nezalezi na torn, v coc"lov6k vSfi, pokud v to v6ff pofadng. Kdyi vezmeS doruky jed, nepomflze ti vSfit, ze je to lek - prost6 zemf e§.

Lidstvo je rozdeleno na dvS rodiny. Kazdy ClovSk path'do jedn6 z nich: bud* do rodiny Bozi, nebo do rodinyd'abla. Je nanejvyS dfllezit6 v8dSt, do kter6 rodiny path§.Prvnim krokem, jak se stat Clenem Bozi rodiny, jepoznat, kdo je to Bflh a co pro nas udSlal, kdy£ nam dalsveho Syna.

Jmeno Je^iS znamena ,,Jahve je Zachrana". Proto fekland81 Josefovi, pSstounovi Jezi§e, 2e mu ma dat jm6noJeziS, ,,nebot' on vysvobodf svflj lid z jeho hh'chfl".22)

U l.Tesalonickym 5,321 Jeremjas 14,1931 Izajas 9,141 Izajas 9,55) Izajas 7,146) Matous 1,207) Jan 10,308) Izajas 9,5.69) Izajas 2,4

10) Abakuk2 ,14n) l.Mojzi'sova 1,11 2 ) J a n l , l13) Jan 1,141 4 )Jan 1,2.3.10-12.1415) Jan 1,18

)

17> Matous 12,3018) Skutky 9,519) Skutky 9,520) Koloskym 1,1621) Jan 8,42-4422) Matous 1,21

37

Kapitola 5

V cem tkvi skute£ny problem?

Na zaCitku tohoto stoleti vid£li mnozi Iid6 budoucnosttohoto svSta velmi optimisticky. Mysleli si, ze v dfl-sledku industrializace nadchazi zlaty v£k pokoje a bla-hobytu. Mnozi mSli za to, ze blaho tohoto v6ku budevid£t v kazde zemi, dokonce i tam, kde beznadej, nemoca krajni chudoba pusobily nevyslovn6 utrpeni, a zev§ude pfijdou soci&lni reform y. Ale u£ v roce 1914 znSlyv cele EvropS vdleCn6 zvony.

A dnes, pfes neuvSfitelny vSdecky pokrok, kterehobylo v tomto stoleti dosazeno a jeho2 jsme svSdky, sezda\ ze lide ui nemluvi o ruzov6 budoucnosti. Milionysi misto toho dSlaji velke starosti z nic'ive'ho potencialusvStov6ho arzenalu jadernych zbrani. Kdy2 pfemy§livypozorovatel sleduje slozitost mezinarodnich i nirodnichproblemn, dochazi k ziv6ru, ze zijeme v nejkritiCtSjSicha* nejnebezpec'ne'jSfch letech lidskych dfijin. U2 jsmehovofili o rozStSpeni lidi v dneSnim svStg. Celd stavbacivilizovane spoleCnosti se zaCala bortit.

Vynikajici osobnosti sv6ta se setkavaji, jednajf spolua snazi se zodpovSdSt tyto otazky. Pfedkladaji sporn6body a naslouchajl teoriim a naVrhum druh6 strany, alesvSt se pfitom potici z jedn6 krize do druh6. I kdyi seinvestuje mnoho energie, penSz i odbornych znalosti,zdd se, ze nikdo neni schopen zmSnit sm£r, kterym seubira svStov6 dSni. Prominentni statnici a politici, skvSlivgdci a u^enci, dobfi obchodnici a sv6tovi bankefi,vazeni lekafi a sociologove - vSichni davaji sve odborneznalosti k dispozici.

Ze strany tSchto expertfl sotva pfijde naznak toho,v dem Boh vidi pravy problem lidstva. ReSeni nespoCfva

39

v odbornosti, ale v Bozim slovS. Dfive nez mflze dlovSknajit feSeni, musi poznat jadro prob!6mu a Bfih nas natento skuteCny problem upozorftuje. V torn vidime Castorozdfl mezi tSmi, kdo skutec"n£ Boha hledaji, a t£mi, kdojsou jen nabozenskymi zvSdavci. Prava diagndza oprav-dov6ho zla mflze znamenat pro jednotlivce mocny Sok.

K trage'dii prvniho Fadu doslo nedlouho po stvofeniClovSka.

Bflh fekl: ,,Uc"irime c"lov£ka, aby byl na§im obrazempodle na§i podoby."1' Moznd se zeptate: ,,Nakolik bylClovSk pfi stvofeni podobny Bohu?" UrCitS neSloo tSlesnou podobnost, protoze Pan JeziS fekl: ,,Bflh jeduch."2) Bflh nema ruce, nohy ani oCi jako my. Bibleh'ka, ze ,,Bflh pfebyva v nepfistupnem svStle; jeho nikdoz lidi nevidSl a nemflze uvid£t."3) Neviditelny Clov6knikdy neexistoval. Lide majf tedy n£co hodnotn5j§ihonez tSlo, ve kterem ziji. Skute^na osoba zije dale, i kdyzse oddSli od tSla. To je ta ,,osoba", ktera byla stvofenak Bozimu obrazu.

Bible d^vd jasnS najevo, ze Bflh ma rozum, cit a vflli,a podle toho byl Slovak stvofen k Bozi podobS. Bflh jeBflh, a proto jsou jeho city, intelekt a vflle nekoneCne",jinymi slovy - bez omezeni. Takova je jeho bytost.ClovSk je naproti tomu ohraniCeny. Dokonce i rozumtakove"ho genia, jako byl Einstein, mSl sve meze. ZadnyclovSk nemflze v6d6t vSechno, nemflze bezmezne" milo-vat a ani lid.ska vflle neni ve vesmiru suverenni. Nenipanem sveho osudu ani strfljcem sveho StSstf.

Pro lidskeho ducha je pfirozenostf hledat Boha,poznavat jej a mil s nim lizky vztah. Proto nam Bibletake fika, ze c"love"k je duch, duSe a te"lo.4) Diky sv6muduchu ma £lov£k Bohem danou moznost byt v osobnimkontaktu se svym Tvflrcem. Svym t61em a osobnostineboli duSi je spjat s viditelnym sv6tem.

40

Duch, duse a tSlo maji byt v dokonald jednotS zamgfenyna Boha. To byla Bozf stvofitelska pfedstava. Hh'chemse vSak rovnovaha narusila a tSlesnym potfebam se CastodostavS pfednost pfed potfebami ducha a duse.

U mnoha lidi telesne, hmotn6 a smyslove zajmyovl£daji mySleni, rozhodovani i city. Misto aby Bohem,tedy osobou, kter£ je stvofila, naplnili svflj zivot a nechalise jim v6st, ignorovali jej natolik, ze dnes uz z^dny vztahmezi nimi a Stvofitelem neexistuje.

ClovSk, pro nShoz je Bflh daleky a neskuteCny, jeduchovnS mrtvy. Na druhe stranS ten, kdo se z opravdo-veho obecenstvf s Bohem raduje, je opravdu zivy.

VSechny problemy tohoto svSta zaCaly v dflsledkusvobodneho rozhodnuti Clov5ka. BQh jej nestvofil jakoloutku, ktera se bez vflle druheho nedokdze samapohybovat. Loutku ovlada herec manipulaci s dratky.Buh nam naproti tomu dal svobodnou vuli, abychom zili,jak chceme; darem vule se vsak stavame osobngzodpov6dnymi za sva rozhodovani. (Bez ohledu na to,ze se to mnoho psychiatru, kteff ignoruji biblickoupravdu, snazi popfit.)

V raji byly mezi mnoha j inymi ovocnymi stromy dva,o kterych je zvldstnf zminka: Strom zivota a Strompozn^ni dobreho a zleho.5) Existoval pouze jedinyStrom, ze ktereho se podle Boziho pifikazu nesmSlo jfst.A prav£ z tohoto zakazaneho stromu - stromu poznanidobreho a zleho - se Adam a Eva rozhodli jfst. Bylo tojejich vlastnf rozhodnuti, zaviselo zcela na nich, zdachteji Boha poslouchat nebo ne. Nerozhodli se v§ak prostrom zivota, ale pro Strom pozn&ni dobreho a zleho.

Adam a Eva se vzepfeli proti tomu nejlep§imu, co Buhdal £Iov£ku k dispozici. Buh vSde'l, ze mu toto rozhodnu-ti pfinese nepopsatelne hofe - ale take vsemu lidstvuv budoucnosti. Ve sve lasce dovolil lidem, aby si sami

41

vybrali svou cestu, a t£m, ktefi se pozdSji rozhodnouspravnS, pfipravil slavu.

Satan, ten stary Ihaf, svedl svou presv&dc'ivosti Adamaa Evu k nespravn6 volb£. Namluvil jim, ze budou jakoBfih, kdyz budou jfst ze zakazaneho ovoce, a tak je uCinilzvlaSt'vabivym. (Dabel rik£ lidem i dnes, ze kazdy mflzebyt sam svym bohem. Ale stejnS jako je Buh Bohema nikdy nemfize byt niCfm menSfm, tak je £lovSkClovfikem a nikdy nemflze byt niCi'm jinym nez ClovS-kem.) £>abel svedl Adama a Evu k tomu, aby svou vfllipostavili proti Bozf vflli. Dflsledkem bylo, ze v§echnypozdfijSi generace byly vylouCeny ze zive"ho, osobnihoa iizk6ho vztahu se Stvofitelem, protoze vgichni Iid6 jsouAdamovi potomci. ,,Skrze jednoho ClovSka totiz veSeldo svSta Mich a skrze hh'ch smrt; a tak smrt zasdhlavSechny, protoSe vSichni zhfe§ili."6)

VSechny Mbitovy, nemocnice, vSechny armady i vSz-nice, ktere kdy existovaly, sv6d£i o nespr£vne volbS,kter6 se £lov5k dopustil hned na zaCatku. Toto smrtelnfizlo, pod kterym clovSk vSzi, neni zdSdSnfi vrozenachoroba, ktera vede ce!6 lidstvo do spolec"n6ho utrpeni.Hfich nezniCil jen pravy vztah s Bohem, ale take odcizillidi sobS navzajem.

Ty i jd jsme hh'Sniky jednak narozenim, a jednak dikysvym skutkflm. Zalmista fikd za nas za vSechny: ,,Ano,zrodil jsem se v nepravosti, v hh'chu mS poCala mat-ka."7) To v§ak neni omluva pro na§e hfi§n6 poCfnani,ktereho jsme se dopustili. Bible o nas hovofi jakoo synech neposluSnosti s tim, ze jsme ,,zili sklonflmsveho t61a, dali jsme se v6st svymi sobeckymi zajmy...tak jako ostatni."8)

Pro vlastni Wich stojime pfed Bohem jako provinilci.Svou vinu nemflzeme svalit na nikoho jineho, ani na svouzenu, pfftele Ci rodiCe. Ani okolnostem, ve kterychzijeme, nemflzeme pifipisovat vinu. Ty jsi odpovSdny za

42

sve hh'chy stejng jako j£ za sv6. SkuteCny dfivod, proCvidime mezi lidmi tolik nepMtelstvi a rozporfi, tkviv torn, ze hh'ch je naSim spoleSnym jmenovatelem. Hh'chnas spojuje a rozdeluje.

Hh'ch je spolec"ny pro ateistu i vSificiho, hh'ch spojujeAraba a 2ida, hh'ch se tyki n&rodu tfetfho svSta stejnSjako nirodu vyspSlych prumyslovych zemi, je spoleCnypro policistu i zloCince. At' jde o kazatele nebo prosti-tutku, at'zije Clov£k v pfepychu nebo v chudobe", at'jevzdSlany nebo nevzdSlany, ,,v§ichni zhfeSili a jsoudaleko od Bozi sWvy"9) a ziroveft je Mich prapHCinouv§eho nap6ti, ktere mezi lidmi panuje.

Pro hffSnika v§ak existuje nadeje: Jezi§!On ffka: ,,Nepfi§el jsem pozvat spravedlive", ale

hnSniky."10' Slo'vo hh'ch znamena v feCting pfivodne",,minout se cilem". Ty i ja, vSichni jsme tSsnS nebo menStSsnS minul i cfl Bozi slavy. My sami od sebe proti tomunedokazeme nic ude'lat. Je klamnou nadSjf se domnfvat,ze najdeS pokoj s Bohem tak, ze se bude§ snazit bytsluSny nebo konat dobro. ,,Spaseni neni z vis, je to Bozidar; neni z vaSich skutkQ, takze se nikdo nemuzechlubit."U) Proto fikd Pan JeziS: ,,Milosrdenstvi chci,a ne obe"t'."12)

SpravnS porozumSt Bozi milosti znamena pro hh'Snika,ktery se zhrozil nad svym hh'chem, ohromnou lilevu.,,Bfih je bohaty v milosrdenstvi",13' a proto chce, abysspaseni ph'jal jako jeho dar. ,,Milosti tedy jste spaseniskrze viru."14' S^m JeziS obgtoval svflj zivot, abyhh'Snikovi otevfel vstup do svate Bozi pfitomnosti.

Milostivy Bflh zase nabizi zdarma ovoce ze ,,stromuzivota", aby ho mohli vSichni uzivat. Nechiva ti vSaksvobodnou vflli a nechce tS k jidlu nutit. Je nanejvySdfllezite, abys na nabidku bezplatneho Boziho darureagoval. Bun fikd: ,,Nyni je Cas ph'hodny, nyni je denspasy!"15) Nyni, ne ngkdy v budoucnosti, az se sam

43

pokusis uv6st svuj Sivot do pofadku. Uve'dom si, 2e JeziSffka: ,,Nepfrsel jsem volat k pokanf spravedlive, alehh'Sniky.6 )

PoctivS si pfiznat, v c"em je tvuj skuteCny problem -v Michu - je prvni krok k vit6zstvf nad nim. NaruC PanaJeiise je otevfen^, aby t5 pfijal je§t6 dnes, at'jsi kdekoliva v jak6mkoli stavu, nebo mas jakoukoli naladu. Jedin6,co od tebe chce slySet, je: ,,Bo2e, slituj se nade mnouhfi§nym!"17)

" l.Mojzfs-ova 1,262) Jan 4,243) l.Timoteovi 6,164) l.Tesalonickym5,235) l.Mojzisova 2,96) ftimanum 5,127) 2alm 51,78) Efezskym 2,2.39) ftimanum 3,23

10) Matous 9,13n> Efezskym 2,912) Matous 9,1313) Efezskym 2,4141 Efezskym 2,815> 2.Korintskym 6,2161 Lukas 5,3217> LukaJ 18,13

44

Kapitola 6

Proc clovek zabloudi?

Jako chlapec jsem zil v Casti Britskych ostrovu, nadkterou stale pfeletavaly nepfatelsk6 bombardery. Bylavalka a tato letadla mifila ke svym cilum v prfimyslo-vych oblastech stfednf a severni Anglic. Spolu s mymikamarady jsme se nauCili rozeznavat dun£m nepfa-telsk6ho bombarde'ru od sviStSni na§ich stihaCek. V^dy,kdyi jsme vidSli reflektory ozafen6 nepfatelsk6 letadlona obloze, bylo to pro nas vzruSeni. VSd61i jsme, 2estfelba protiletadlovych d51 Casto znamenala sestfelembombarderu.

Pfi sestfeleni nepfatelsk6ho letounu bylo vzdy mo^ne,^e se Cast posadky katapultovala a pomocf padakuzachranila. NaSe ufady odstranily vSechny rozcestnikyna kfi^ovatkach, aby se ti, kteff pfezili, nemohlizorientovat. Cflem bylo zabranit utSku tSchto lidi, abyu2 nikdy neme"li pffle^itost se vratit k dalSimu bombar-dovanf. Z toho duvodu neexistovaly na ulicich Mdn6orientaCnf tabule.

My chlapci jsme ale vSdSli, ^e za me'stem, ve WoottenWoods, na jedn6 neduleiit6 kfi^ovatce pofad stalyukazatele. Kdy2 jsme je otoCili, aby ukazovaly jinam,byli jsme pfesvgdc'eni, 2e bychom pfi nasazeni do valkyobstali. Stejng jako mfstni ufady jsme cht61i v§echnynevftane hosty zavest nespravnym smSrem.

Pokud vsak m51 takovy 51ov6k spolehlivou mapuv ruce, pak mu kfiiovatky bez ukazatelQ nevadily. Aninas d6tsky napad tabule otoCit by ^adneho nepfitelenezmatl, pokud by se ov§em nerozhodl ignorovat lidajeve sve map6.

45

Buh nam ffka, jacf Iid6 se pft sv£m hledani Boha nechajfv6st faleSnymi ukazateli.

Kazdy, kdo radeji ignoruje skuteCnost, ze existencetohoto uzasneho vesmiru svSdcT o Bohu Stvofiteli, urCitSzabloudi! ,,Tvrdi, ze jsou moudh', ale upadli v blaznov-stvi... Protoze si nedovedli vazit prav6ho poznani Boha,dal je Bfih na pospas jejich zvracene mysli, aby d£lali,co se nesluSi." '

ClovSk bez Boha se klani stvofeni. Zdravg mysliciClovSk cti Stvofitele vSeho tvorstva. Jestliie ngkdoodmita vgfit, ze Bfih stvofil sv5t, pak Bfih dopusti, abyjeho rozum svedly podivnd teorie a hypot6zy o vznikusv5ta, napfflclad, ze vznikl z niCeho sam od sebe.

Bfih tak6 varuje, ze Iid6, kteH odmitaji pfijmout Bozfslovo, se snadno dostanou na scestf, na cestu, ktera vededo zk^zy. Kazdy, kdo nechce pravdu Bozfho slovaskuteCnS a aktivnS milovat, se opravdu vydava ve velk6nebezpeCi. ,,Nebot' nepfijali a nemilovali pravdu, kteraby je zachranila. Proto je Buh vydava do moci klamu,aby uv6fili 12i."2) Jakmile si ClovSk nevazi pravdy neboji odmita, rad prevezme to, co je nespravnd.

Vzpominam si, jak jsem se v huste londynske mlzesnazil najit cestu domfi. I k tomu, abych na§el obrubnikchodniku, jsem potfeboval vSechny prostfedky, ktere mibyly k dispozici. Kdy2 jsem natahl ruku a rozsvitilbaterku, nebylo ji vidSt. Buh nam ffka, ze zavSrsouCasn6ho uspofadani svSta na zemi bude doprovazetvelka zaslepenost - n£co jako duchovni mlha. Jeih'SoviuCednici se ho ptali: ,,Jake bude znameni tv^ho pfichodua skonani v6ku?"3) Mimo jine jim odpov6dSl: ,,Vyvsta-nou Izlkristov6 a Iziproroci a budou pfedvade't velikdznameni a zazraky, ze by svedli i vyvolene, kdyby tobylo mozn6."4)

Ted' bys mohl h'ci: ,,Ja pfece nepatfim ke svedenym!"MfizeS byt dokonce hrdy, ze bys snadno rozpoznal

46

samozvane'ho spasitele nebo faleSn6ho proroka. Zamyslise vSak na chvilku nad svou logikou. Kdyby Buh dopustil,aby d'abel svedl tvuj rozum, protoze jsi odmital pravdu,pak by sis toho urCitS nebyl vgdom. Kdybys bezpeCnSv£d£l, ze tS faleSny prorok svedl, pak bys vubec nebylsvedeny. Ka2d6 zaslepeni se odehrava koneckoncfiv oblasti rozumu, a to tSzko pfijfmi kazdy, kdo je na svujrozum hrdy. Ve skutec"nosti existuji dv£ skupiny lidi,kteh' se ph' c"teni Bible stavi pravdS na odpor, a tim svebloud^ni svStem jen prohlubuji. K prvnf skupin6 path'lidS, kteh' jsou hrdf na svou inteligenci a jsou zdanlivgnezavisli. Ke druh6 skupin6 path' ti, kteh odmitaji Bozipozadavky. Ale kazdemu, kdo skuteCng chce konat Bozivuli, Pan JezfS jasng slibuje: ,,Kdo chce Cinit jeho vuli,pozna, zda je m6 uCeni z Boha..."5) Jestlize opravduchceS Cinit Bozi vuli, muze§ se spolehnout, ze tSprostfednictvim Bible Bflh nauCi, Cemu ma§ vSfit, Cemune a jak se ma§ nebo nema§ chovat. Naproti tomusamozvani nabo^enSti vudcov6, kteh neuCi Bozi slovo,se budou v3emo£n6 snazit, abys velil a konal jen to, couc"i oni.

NSkteh ze Satanovych pov6fencfl jsou pseudokfest'an-ske spolec"nosti, ktere vedou lidi dne§ni doby nesprav-nym sm6rem. Kaidy, kdo se rozhodl odmftat pravduo Bohu, Bohu-Otci, Bohu-Synu a Bohu-Duchu svatem,kde tfi jsou v jedn6 a jeden je ve tfech osobach, jefaleSny prorok. I kdyz takovf lide snad cituji vergez Bible, vytrhuji text ze souvislosti a §fff nebiblickenabozenstvi. FaleSneho proroka muze§ rozpoznat takepodle odpov6di na otazku: ,,Kdo je Jezi'S Kristus?" Protoje dilezite, abys i ty vSdSl, kdo to je.

Pokud opravdu vi'S, ze JeziS je Buh-Syn, pak takepoznaS, ze ty uzavfene spole^nosti, ktere se tolik snazipomahat, jsou duchovni svod. I kdyz tarn take hovoho Bohu, neberou v uvahu uCenf Jezi'Se Krista, ktery fika:

47

,,Nikdo nepfichazi k Otci nez skrze mne."6) Bible hovofiostfe k te"m, kdo pfekrucuji viru v Boha: ,,Ty vShl, ze jejeden Buh. To je sprivnd. I demon! tomu v6H, ale hrozise toho."7) (Viz dodatek 1 na konci kapitoly.)

Dnes vidime, ze se rozmahaji i svStovd ndbozenstvi,ktera popiraji Boha Bible, a to je alarmujici. Ruzne sektyhinduistickych nabozenstvi vyvolavaji zajem mnoha lidia zfskavaji stoupence. V zemich, ktere byly kdysi zn£m6svou biblickou tradici, se dnes rozSifuji zakladni nazoryhinduisticke filozofie v podob6 transcendentilni medi-tace a jinych forem vychodnf mystiky jako je joga neboasketismus. Rfizn6 spole^nosti vychizejici z hinduismuse klan6jf mnoha bohum ve stvofeni, mfsto aby ctili BohaStvofitele sameho.

I islamsky svfit vykazuje ohromnou horlivost v propa-govani sv6 viry. Jejich ropne dolary a rostouci politickyvliv jim to umozftuje v takove mffe, jak to pfed nSkolikalety jeSt6 nebylo myslitelne. Z jedn6 ze svych ,,nejsv6-t§j§ich" svatynf, kterd se jmenuje Skalni dflm a nachazise na chramovem vrchu v Jeruzal6m£, smSle popirajijddro dobr6 Bozi zv6sti. Arabsky napis na tomto chramgzni: ,,Boh nebyl zplozen a ani nemfize plodit." Bible v5akfikfi: ,,Nebot' Buh tak miloval svSt, ze dal sveho jedno-rozeneho Syna, aby zadny, kdo v n6ho v6fi, nezahynul,ale me"! zivot vSCny."8)

Na bludnou cestu nesvadi jen nabozensky sv5t.Sekularni svgt se oddal filozofii humanismu, ktera dostfedu vesmfru stavi ClovSka a jeho rozvoj klade jakonejvySSi cfl lidske spoleCnosti. Humanismus propagujlvysok6 Skoly, noviny, Casopisy, rozhlas i televize. ,,Uzijsi!" je hlavni motiv dneSniho sv6ta.

Humanismus neni ve skuteCnosti nova filozofie, jak simnozi myslf. Uz v dobach apoStola Pavla fekl Bfih:,,VymSnili Bozi pravdu za lez a klanSji se a slouzftvorstvu misto Stvofiteli."9) Buh klade SlovSku otazku,

48

ktera ukazuje stoupencum humanismu jejich hranice:,,Kde jsi byl,kdy2 jsem zakladal zemi? PovSz, vf§-li n5corozumn6ho!"10) Je to prastary pfib6h. Kdyz pfiSel d'abelk EvS, ukdzal jf nemoznd jako mozn6: ,,Budete jakobohove!"n) V dneSnf dobg pokraCuje d'abel ve sv6§pinav6 praci podvodnymi naukami svStskeho huma-nismu.

Mozn£ jsi moderni mlady c"lov£k, pro ktergho politick6ani nabozenskf d8ni nic neznamena. Politici jsou tipodezfeli a nabozenstvi se t5 netyk^. RadSji se stykaS sesobS rovnymi a osobni naplngni hledaS jinde. Mozna simyslfS, ze Xivotni styl, jak se o n6m hovoff v textechpunkovdho rocku, hudby nov6 vlny nebo jinde, ti umozniunik ze svSta osamSlosti, ve kterem se nachazi§.

UrCitg si uve"domuje§ slova, ktera kolem sebe sly§f§.I kdybys to tak sam snad nefekl, bude§ souhlasit, ze jeto v5t§inou kombinace satanismu, sadismu a sexuality.Ne vzacne' se hrfizy pekla podavajf jako atraktivni alter-nativnf nahrada domnSle nesmysln6ho byti. Atmosfera,ktera se nSkdy vystupftuje az k ni5ivemu nasili -praporu, pod kterym se hromadi mladi lide - podn6cujek tomu, aby jedni druhe i sami sebe niCili.

Dovol, abych ti Fekl n6co o jednom mist6, ktere jsemvid61 v Los Angeles. Je to sal s mrtvolami, kter6mu seffk£ ,,mrazicf box". Pfechovav£ se v n6m asi Sest setmrtvol, mnoh6 z nich byli mladi' Iid6, a ted* se tfi mSsiceCeka, jestli je nSkdo identifikuje. Na palcich u nohou jimvisi Stitky beze jmen. VStSina z nich se nakonec pohfbijako bezejmenni. Mrtvoly pochazeji pfevaznS ze sv6tadrogoveho podsvStf. Ridili se tim, co se na diskoa v milionech domacnosti poslouchi z desek. Tito Iid6Sli podle fale§n6ho ukazatele a ted", na konci jejich cesty,je na navrat pfiliS pozdS. Kdyby jen byli slySelia poslechli slova Pana JeziSe: ,,Jd jsem pfi§el, aby m61izivot a mSli ho v hojnosti."12)

49

K tomuto zmatku pfispfva je5t6 mimofadny stale rostou-ci zajem o ,,c"ernou" a ,,bflou" magii. Podle spolehlivychzdroju je aktivnf zajem o okultismus dnes stejnS velkyjako ve stredov£ku. A to pres vSechno dneSni takzvan6,,v£decke osvicenectvi".

Na mistech, kde bychom to nejm6nS oCekavali, rostemnofcstvi ctitelu Satana. LondynSti vzdelanci se schazejiv Kensingtonu k ,,£ern6 mSi". PoCet fadu 5arodSjnicroste v EvropS stejnS jako v oblasti Vancouveru v Kana-dS. Temne zvyky prastarych africkych kultfl se dnespraktikuji po ce!6m svetS. SpoleCenskd hry jako napfi-klad ,,Dungeons and Dragons" (v5zenf a draci) a spiri-tisticka tabulka s abecedou a ukazovatkem pfispivajitomuto rostoucimu okouzleni zlem a nadprirozenosti vesvetS, ktery si stale jeStS fika civilizovany. Tyto stale semno^fci jevy prameni z povrchni duchovnf zv6davosti.Pfi svem bloud^ni se lide nejen odvraceji od Bo^ihosv6tla, ale jdou vsth'c temnot6 okultismu, kde svouzvSdavost sice nejak uspokojf, ale to vSe je od sam6hozaCatku namffeno proti Bohu a jednoho dne se obratiproti nim samym.

Udelame dobfe, kdyz si pfipomeneme, co Buh fikao tSchto poslednich dnech. Varuje pfed faleSnymi proro-ky a podvodnymi znamenimi a zazraky, ktere dopro-vazeji velkou zaslepenost poslednich dnu. Buh nam veskuteCnosti ifika, ie vystoupf mistr svodu, ktery ,,prijdev moci SatanovS, bude konat kdejaky mocny 5in, klamn^znameni a zazraky a vSemoznou nepravosti bude svadStty, kdojdoukzahub6..."13)

Kdy2 vidime, jak kolem nas roste zajem o fale§n6ufienf a zle zvyky, neni t6zke pochopit, proC stale vicenarodfi a statfl trpi pod skliCujici moci skepticismu,prazdne rezignace a zoufalstvi. Satanovych ukazatelfl jetolik, ie je nemufceme v§echny uvest, ale muie§ si byt

50

jist, ze zddny z nich neukazuje na P&na JeziSe Krista jakojedineho Zachr£nce a Spasitele lidstva.

Bozf vzkaz urCite" neni vzkaz o souzeni, zmatkua smrti. Jeho zvfist je zvSst nad5je, duvSry a plnostizivota, jak je nachazime v Kristu. Jestlize bude§ pHsve'm hleddni Cist Bibli, bude ti Duch svaty staleukazovat na Pana JeziSe, ktery prohlasil: ,,J£ jsem tacesta, pravda i zivot." Nikoho jineho nenajdeS, protozepokraCuje: ,,Nikdo nepfichazik Otci nez skrze mne."14)

Buh t6 varuje pfed faleSnymi ukazateli, abys nezablou-dil. Informuje t£ i o sou^asne zaslepenosti, ktera by timohla brdnit jasnS chapat. A k tomu ti jestS slibuje:,,Nebot' to, co s vdmi zamy§lfm, zndm jen j£ sdm... jsouto mySlenky o pokoji, nikoli o zlu; chci vam dat nadSjido budoucnosti. Budete m£ volat a chodit ke mn5, modlitse ke mng a jd vis vyslysfm. Budete m6 hledata naleznete mS, kdyz se mne budete dotazovat celymsvym srdcem. Dim se v£m nalezt, je vyrok Hospo-dinuv."15)

Dodatek 1:

Svobodne zedndfstvi je nejvStSi mezin&rodni tajny svazna svStS, ktery CM v souCasnosti vie ne2 Sest milionfllidi. I kdyz se jejich principy ,,bratrske Idsky, praktickepomoci a pravdy" mohou mnohym zdat pfitazlive, nenisvobodne zednaTstvi tak ne§kodn6, jak si nezasvgcemmozni mysli. Aby se ngkdo mohl stdt svobodnymzednafem, musi tvrdit, ze je ve tme' a hledd sv6tlo.Ndsledovnik JeziSe v§ak vi, ze svStlo jiz naSel. Jezf§ fika:,,Ja jsem svgtlo svSta; kdo mS nasleduje, nebude choditve tm6, ale bude mit svStlo zivota."16'

ZasvScovacf obfad pifi pfijeti do tajneho spolkusvobodnych zedndffl je dramaticky a piny symboliky.

51

Pfitom se kandidat zbavuje biblick6ho chapani Boha,kdyz se seznatnuje se jme'nem ,,Gauto". To je ,,ztracenejm6no Boha", ktery je ,,velky architekt vesmiru".Teoreticky se svobodnym zednafem muze stat kazdy,kdo vSh' v boha, at'je buddhista, hinduista, mohamedan,zid nebo kfest'an. Tak Gauto (lidsky vyvozene pojetiBoha) odv£di myslenky od Jezi'Se, kter6ho Bible ozna-Cuje jako ,,prave svStlo".17)

PozdSji, kdyz se svobodny zednaF stane ,,bratrem zezednafsk6 16ze", dovf se o dalSim oznaCeni Boha:,,JHVH". To je zfalSovana podoba svat6ho jm6na Jehova(Jahve), nejen pokud jde o zpflsob psani, ale i o vyznam.Jako mistrovi se pozd£ji nic netuSicimu Clenu Jekne, zemysticke jmeno je spojeni zidovskeho a pfedoasijskehojmena Bozfho. Pfitom se jedna o klasicky pfikladmarnych pokusfl spojit nesluc'itelna vyznani viry. Jezf§v5ak jfikd: ,,Je-li v§ak tve oko §patn6, ce!6 tve tSlo budeve tm£. Jestlize i svStlo v tobS je temne, jak velka budepotom tma?"18)

11 ftimanflm 1,22.2821 2.Tesalonickym 2,10-113) MatouS 24,34) Matous 24,24i} Jan 7,176> Jan 14,67) Jakubflv 2,198) Jan 3,169> ftimanfim 1,25

10) Job 38,4111 l.Mojzfsova3,5, Krai.12) Jan 10,1013)2.Tesalonickym 2,9.1014) Jan 14,615) Jeremjal29,ll-14a1 6 )Jan8,1217) Jan 1,918> Matous 6,23

52

Kapitola 7

Opravdu me Buh miluje?

Pochyboval jsi u2 n6kdy o lasce c'lovSka, na kterem tizaleSelo? Snazil ses dokazat, ie n&koho ma§ rad, kdyzti to ten druhy nevSfil? V urtttych situacich se laska 16pevyjadfuje Ciny ne2 slovy.

Bfih svou l&sku k tobS dokazuje tim, co udSlal, kdyiJe2i§ zemfel na kfi2i. JestliSe dok£2e§ pochopit pinyvyznam jeho smrti, pak nenf tfeba dalSiho vysvStlovani,2e t5 Bflh miluje.

Na vrchu Golgotg staly tfi kfiSe. Na dvou z nich byliukfiJovani zloCinci. Mezi nimi byl pfibit Pdn Je2fS a tarntak6 umfel.

Jeden z umirajicich zlo£incft pochopil, oC v iivot6i smrti jde, a to 16pe neX mnohy z dne§nich lidi. Sekl:,,A my jsme odsouzeni spravedlivS, dostavame zaslou-2enou odplatu, ale on nic zleho neudglal.'a) TentozloCinec pfiznal, 2e je vinen. Poznal, 2e si zaslouZf smrt,a vSdSl, 2e Je2f§ je nevinen.

Svou vinu pochopil, a proto fika: ,,Dostavame zaslou-Senou odplatu..." a v torn me"! pravdu. Bflh fflca:,,Mzdou hffchu je smrt."2) Hfich je spoleCnym znakemlidi. Z tohoto dflvodu by byla smrt nevyhnutelnymdflsledkem pro nas vSechny, kdyby byl Bflh ve sv6 lascenezasahl.

ProvinSni nebylo problemem jen umfrajfciho zloCince,ale je to stejnS tak probldm dneSnich lidi. Kdo si mysli,ze ,,komplex hfichu" je Spatny pozflstatek starych zlychCasfl, nevidi, v £em tkvi skuteCn6 jadro vSci a nerozumiBo^imu Idskyplnemu fe§eni.

Na rozdfl od ka^deho ClovSka, ktery kdy na Zemi ill,byl Je2f§ ve v§ech ohledech dokonaly. Poznal to

53

i umirajicf zloCinec, kdyz fiki: ,,...ale on nic z!6honeudglal."0

Jini Iid6, ktefi P£na JeziSe dobfe znali, byli zajedno,pokud jde o jeho naprostou dokonalost. Kazdy, kdo hoznal a pozdeji o nSm psal, vyjadfil z hlediska vlastniosobnosti, jak jej vidSL Petr byl muz £inu a svSdcTo torn,ze Jezi'S se nikdy nedopustil z£dn6ho hfichu.3' Jan znalPdna Je2i§e velmi osobnS jako prflvodce a pfftel a fika:,,V n£m zadny hh'ch neni."4' Pavel, u£eny vzdSlanec,hovofi o JeziSi jako o torn, kdo ,,nepoznal hffch".5)

Pokud si myslfte, ze tito JezfSovi vSrni ndsledovnicinebyli ve svych ndzorech nestranni, podivejme se, coifekl Pontsky Pildt, h'msky mistodrzicf v Judsku. TourCit6 nebyl pfitel JezfSe Krista, a pfece i on dosvSdCujebezuhonnost jeho charakteru. Kdyz musel Fici, co sio JeziSi mysli, byl natolik poctivy, ze vyznal: ,Ja jsemho, jak vidite, pred vdmi vyslechl a neshledal jsem nan5m nic, z c"eho jej obvifiujete."6)

Co je vSak takove' svSdectvi ve srovnani se slovyJeziSova Otce v nebi? Pokud mi nSkdo hovofit navefejnosti, je bSzn6, aby byl Mdn6 pfedstaven. PanaJeziSe pfedstavil sdm Bflh-Otec, a to na za££tku jehovefejn6ho pusobem. Prohlasil: ,,Toto je muj milovanySyn, jehoz jsem si vyvolil."7) Kdyby v jeho charakterunebo chovani byla ngjaka vada, nebyl by ho Huh mohltakto pfedstavit. Kdyz JeziS Kristus navStfvil zem,nebylo na nSm nic, co by urazelo absolutnf svatost jehoOtce.

Jezi§ byl v kazdem smgru dokonaly a bezhh'gny,a proto ani smrt nem&la ndrok na n6m uplatnit svou moc.A pfece zemfel! Jako projev sve nejvySSi lasky nabidlBflh JeziSovu smrt tobS a mng. Cteme: ,,Toho, kterynepoznal hh'ch, kvuli nSm ztotoznil s hfichem, abychomv n6m dosihli Bozi spravedlnosti."8) Nedovedeme sipfedstavit, jakou oSklivost JeziS prozival, kdyz jeho

54

nevinnou duSi zaplavila Spina hfichu. V kazde"m ohledudokonaly Sel jako ,,beranek bez vady a poskvrny"9' nakfiz. Byl to tvuj a muj Mich, ktery ,,na sv6m t£le vzal na

Bozi l£sku vuc"i sobe" muzeS mSfit jen nepochopitelnoubolesti, kterou snaSel, kdyz sveho milovaneho Syna muselnechat umirat na kfizi.

I kdyz ty ani ja nikdy nepochopime, jak nesmirne"hluboka bolest to byla, dava nam Bflh tuSit, co prohh'Sneho ClovSka snaSel.

ZniCeni n6kter6ho z Rembrandtovych obrazu nelzesrovnavat se ztratou §pinav6ho kousku papfru. Tim men£mflzeme srovnavat smrt JeziSe Krista se smrti kter6-hokoli £lov6ka. Stary zakon obsahuje proroctvi o zoha-veni JeziSova tSla: ,,Jeho vzezfeni bylo tak znetvofene,ze nebyl podoben Clov6ku."U) Tento pfeklad nepflsobitak dojimavS jako originalnf hebrejsky text. Bflh namfika, ze s Jezi§em bylo nalozeno tak krut6, ze uz nevypadalani jako c"lov£k. Mozna, ze jini tak6 snaSeli podobnezohaveni, ale oni nikdy nebyli dokonali. I kdyz byl PanJezf§ Kristus, kdyz kraCel ke kfizi, ve v§ech smSrechdokonaly, toto utrpeni, kter6 snaSel na naSem mfstS, mudoslovnS vzalo veSkerou lidskou podobu. Takovi bylabolest, kterou strpe"! za tebe a za mne.

JeziSovo tSlesne utrpeni bylo nepopsatelne, ale byl toteprve zafiatek umirdni. Vystupftovanim jeho utrpenibyla duSevni lizkost, kdyz on, nevinny, trpSl za na§ehh'chy na kh'zi a snaSel to bezmeznS osamSly. ProtiJezili stali lide, kterym neudSlal nic jin6ho, nez ze jimprojevoval dokonalou lasku. Jeho utrpeni vyvrcholilozvolanim: ,,Boze muj, Boze muj, proC jsi m& opustil."12)

Opustil ho Buh, ktery u2 nemohl snaSet pohled na svehojedineho Syna, protoze ho ,,kvuli nam ztotoznil s hff-chem",13> to znamena, ze Buh uCtoval na§e hh'chy s tin,ktery byl jedinec'ne' bezhh'Sny.

55

Moje misijm cesty nSkdy vyzaduji, ze se s manzelkoui nSkolik mSsicu nevidime. Je to vzdy smutn6, kdy£ selouCime. Jsem povahovS dost citlivy, a proto se nestydimvam Hci, ze mi nSkdy po takovem louCeni tec"ou slzy.I na Iidsk6 urovni je louCeni s milymi £asto podnStemk velk6mu smutku. Kdyz v§ak Buh musel trestat PanaJezfSe za tv6 a m6 hfichy, byl z toho smutnSjSi, nezdovedeme pochopit. I kdyz Iid6 umi mluvit o Bozi l£sce,nikdy nevysvStlfme, jak ona od vgCnosti proudi v trojje-dinem Bohu. Ani za miliony let nepochopime, jak velk^byla Bozi bolest. Hloubka t6chto pocitfl je take miroujeho Idsky k tobS a ke mn6.

Kdyz pfemyglime o zdstupn6m utrpeni Pdna JeziSe,moznS se ndm podaff pochopit n6co vice z jeho tSlesnycha duSevnich muk, ale nikdy ne jeho utrpeni duchovni.A pfece, kdyz JeziS visel na kh'zi, bylo jeho duchovniutrpeni tou nejsilneJSi bolesti.

Tfi hodiny bShem ukfizovani, kdy Buh pfistoupilk soudu nad hfichem, byla na Zemi neuv^fitelna tma.Tak vazn£ bere Buh n&s" Mich a odplatu za n£j, kterounesl Pan Jezi'g.

Na kfizi Buh skuteCnS dokfeal svou lasku k hh'Snikum.Pravy vyznam tohoto jednani nam pod^va apoStol Pavel.Kdyz psal vgficim do Korintu, pfipominal jim, ze jsouosvobozeni od odplaty za svuj Mich, protoze pfijalizpravu evangelia (uvelfili mu), ze totiz ,,Kristus zemfelza na§e Michy podle Pisem a byl pohfben; byl vzkfiSentfetiho dne podle Pfsem."14) To je vlastng ta dobra Bozizprava pro MfSnika. Nejdfllezit6jSi na torn je, ze JeziSzemfel za hfichy na naSem mfstS. O tomto jedineCn6mvyznamu jeho zastupn6 smrti prorokovali jiz proroci veStar6m z^kon6. Bflh jeho smirCi ob6t' za tvflj a mfij Michpfijal; to je vidSt v torn, ze jej smrt nemohla udrzeta tfetiho dne vstal z hrobu. Moznost vd52n5 uvSfit, zeJezf§ zemfel za tv6 hfichy, v sob£ zirovefi zahrnuje

56

radost a jistotu, ze Buh ti odpouSti, 2e t£ z laskyzachranil.

Pan Jezis" je Bfih-Stvofitel, stvofil zivot z niCeho.Jelikoz Pan JeziS Kristus je Bflh-Zachrance, zvitfizil nadsmrti a vyvedl zivot z hrobu. Hrob, kde je zkaza a smrt,by nikdy nemohl udrzet Stvofitele zivota.

NejlepSfm feCnikem, jakeho jsem kdy slySel, byl dr.Sangster. Svou obratnost uplatftuje k tomu, aby chvalilsv6ho Pana a Zachrance JeziSe Krista. Jako by to bylaironic, ze pfed svou smrti nemohl vfibec hovofit, protozetrp61 rakovinou ust. Kratce pfedtim, nez zemfel, poprosilsvou dceru o tuzku a papir. Onoho velikonoCniho rananapsal: ,,Je lep§i nemit jazyk a s hoh'cfm srdcem vyjadfit.Kristus vstal z mrtvych!', noi mit jazyk a nic o NSmneh'ci."

Motivem k tomu, aby sam Bflh vzal na sebe ,,t£lo a krev",nebylo jen to, aby zemfel za tvuj a mflj Mich, ale tak6, aby,,svou smrti zbavil moci toho, kdo smrti vladne, totizd'abla".15) StejnS jako David pouzil GoliaSova meCe, abyjej omra5en6ho zabil, tak uchvatil Je^iS Satanovu vlastnizbraft, smrt, a pouzil ji ke svemu naprost6mu vft&stvi.Jezi§ je tim pravym osvoboditelem lidi; jeho Buh poslal.On jediny md moc vysvobodit lidi z duchovnihootroctvi.

Po svem vzkfiSeni odeSel Pan Je2i§ Kristus do nebea vede s sebou ty, kdo s virou zemfeli, ve svem trium-falnim prflvodu. Dnes opravdovy vSfici vi, ze brana smrtije vlastnS branou do slavy: ,,Kde je, smrti, tve vftezstvi?Kde je, smrti, tv£ zbraft? Zbrani smrti je hfich a hh'chm^ svou moc ze zakona. Chvala buo" Bohu, ktery namdavd vMzstvf skrze na§eho Pana JeZiSe Krista!"16)

JezfS zvit6zil nad smrti v lidskem tSle a vstal z hrobu.O jeho odchodu do nebe - CtyHcet dnu po vzkfiSeni -£teme: ,,...kam jako prvni za nas vstoupil Jezi§."17> Pan

57

JeziS Kristus prorazil cestu k nebi, abychom tarn ty i j£mohli jit za Nfm.

Dfive nez Bfih stvoifil vesmfr a nei planetu Zemiosidlil svobodnymi bytostmi nazyvanymi Iid6, znal jizcenu, kterou byl ochoten zaplatit, aby hh'Snika zachrdnila otevfel pHstup do pfitomnosti Boha Idsky a OtcesvStel. Proto musel JeziS snaSet tSlesna, duSevm i du-chovni muka, jak£ si nikdy nedovedeme pf edstavit. Lid6nikdy nepochopi hloubku takov6 lasky.

At' se to zda jakkoli neuvSf iteln6, nSkteh' lide JeziSovunabidku odpuStSni dale odmitaji; jini zflstavajf vQ5i JehoobSti z lasky Ihostejni.

Nezalezi na torn, zda n£kdo JezfSe vSdom6 odmita,nebo jen Ihostejne' vyCkav^. Dftsledky jsou stejne: vSCneoddSleni od jedineCneho zdroje zivota, svStla a lasky.Tento hrozny stav Ize vyjadfit tak6 takto:

UmiraS stale znovu jen,£as tvflj nebude dovrSen.VSude jen smrt, smrt odv^ka.Nic jindho tarn neCeka.

Zflstat Ihostejny vflCi Bozi uzasn6 obSti lisky znamenabyt odsouzen k v£Cn6 odloufienosti od Boha. Ale Jezf§hrflzu takoveho odlouCeni ji2 snesl, aby t5 pfed tfmtoosudem zachrdnil. Zda nabidku pfijmeS, je v6ci tv6svobodnd ville, tv6ho rozhodnuti. Bflh t6 nebude nutitani k tomu, abys mu jeho lasku opgtoval, jako nenutilAdama a Evu, aby jedli ze stromu zivota.

Nemysli si ani, ze te" Bflh pro svou l£sku zachrdni pfedv6£nosti v zahynuti.

Ano, ,,Bfih je laska",18) ale to neni cele evangelium.Bozi dobra zprava pro hffSnfka zni, ze Jeho laska jesnadno dostupna tim, ze poslal sveho Syna, ktery zemfelza tve i me hh'chy.

58

O tv6m osudu ve vSCnosti rozhodne pouze tvoje odpovSd'na smrt Pina JeziSe. Bozi l£ska pfipravila cestu a ted5 tSvybizi k odezvS na jeho obSt' lasky a milosti.

Na zakladS Boiiho milosrdenstvf se deje toto: JestlizeJezfSi vyzn£§, ze jsi hh'Snik a nijak tento svflj dluhnemuzeS odfiinit; jestliSe v n£ho vlozfS svou dflvSru, zeJeho smrt staCi na zaplacenf tvych hfichfi; a jestlize mupod6kuje§, ze za tebe zemfel, pak ti Pan JeziS davS zcelaosobnf slib: ,,VySel jsem od Otce a pfi§el jsem na sv6t.Ted* sv5t opouStim a navracfm se k Otci... Jdu, abychv£m pfipravil misto. A odejdu-li, abych vim pfipravilmisto, opSt pfijdu a vezmu v£s k sob6, abyste i vy byli,kde jsem ja."1 ' V§em, kdo opravdu veTf, otvira Jezi§dvefe, abychom jej v jeho vitSzstvi nisledovali.

Abychom mgli stdle bezprostfedn6 bh'zko toto poznaniJeho lasky, uCinil Bun n6co zvlaStniho. PodobnS jakoodpu§t£nf je i seslani Ducha svateho jiz vysledkem toho,co JeziS pro tebe uCinil, kdyz zemfel na kh'zi.

Nez se JeziS rozlou^il se svymi u^edniky, fekl jim:,,Nyni v§ak odchdzim k tomu, ktery mg poslal."20)

,,PozSd£m Otce a on vdm da jineho Pfimluvce... Duchapravdy."21) ,,ProspSje vam, abych odeSel. Kdyz neodej-du, Pffmluvce k v£m nepifiide. Odejdu-li, po§lu hok vam."22) ,,0n m& oslavi." 23'

Dnes je Pin JeziS v nebi oslaven. Pfed svym vft6zstvimna kfizi pohledSl dale za smrt a modlil se: ,,Dokonal jsemdilo, kter6 jsi mi svSfil. A nyni ty, OtCe, oslav mne svouslavou, kterou jsem m51 u tebe, drive nez byl sv6t."24)

Tak dokonal JeziS sv6 di'lo na zemi a vrdtil se do nebe.A Buh-Otec dokonan6 dilo svdho Syna na kfizi vyslovn6potvrdil. Elohim dal najevo, ze smrt jedineho nevinnehoje dostatefnou nahradou za smrt hffSnika: Seslal Duchasvateho, aby zde pokraCoval v JezfSove" dile. StejnS jakoposlal Bun sveho Syna na Golgotu, aby tarn za tebe nakffzi zemfel, tak o letnicfch, padesat dni po ukfi^ovdnf,

59

poslal Ducha svate"ho, aby od toho okamziku na zemioslavoval Pana JeziSe.

Od te doby bydli svaty Bozi Duch v kazd6m vgh'cim,protoze Buh chce, aby Pan JeziS byl oslavov£n v zivotSeiovgka, kterym prot6kd Bozi la"ska, ,,nebot' Bozi Idskaje vylita do na§ich srdci skrze Ducha svat6ho, ktery ndmbyl d£n".25)

Bozi laska se ti nabfzi bez ohledu na to, jaka je tvojesituace a jakych Michft ses v zivotg dopustil. Je vazanajen na jedinou podminku: abys tuto Ifeku aktivnS pfijal.On ti nechce darovat jen zachranu, ale tak6 tuto laskuk druhym. Druzi maji byt skrze tebe dotCeni Bozi l£skoua poznat moc odpu§t6ni.

Lukas 23,412) ftimanfim 6,233) l.Petriiv 2,224) Uanflv3.55) 2.Korintskym 5,216) Lukas 23,147> MatouS 3,178> 2.Korintskym 5,219) srovnej l.Petriiv 1,19

10) l.Petrfv 2,2410 Izajas 52,1412> Marek 15,3413) 2.Korintskym 5,2114) l.Korintskym 15,3.415) 2idflm 2,1416) l.Korintskym 15,55-5717) 2idum 6,2018) l.Janfiv 4,819) Jan 16,28 a 14,2.320> Jan 16,521> Jan 14,16-17221 Jan 16,723) Jan 16,1424) Jan 17,4-525) ftimanum 5,5

60

Kapitola 8

Jak se stat clenem Bozi rodiny?

Za posledmch Ctyficet let ud£lala 16kafska v6da v oblastioCni chirurgie velky krok kupfedu. Stalo se realnym, abyse zdrav& rohovka z prSve' zemfele"ho Clove'ka transplan-tovala do oCi slepeho Cloveka. Dr. Sangster nam vyprave"!o vysledku prvni takove usp£3n6 o*nf operace, u kteresam asistoval.

Do vychodu slunce bylo jeSt6 daleko, kdyz doprovazeldo krasneho Surrey Downs v Anglii dv6 osoby. Jednouz nich byla zena, kterd se narodila jako slepa; druhiosoba byl jejf ofini lekaf. V prvnich dnech po operacichr£nilo jejf o2i pfed svStlem nSkolik vrstev obvazfl.PostupnS jf jednu po druhe' sunddvali. VSimla si sve noveschopnosti vnimat sv6tlo a byla silne" rozruSena. Pfedvychodem slunce teto zen§, ktera je§tS nikdy nicnevid&la, sfiali poslednf obvaz. Vychod slunce toho dnenemohl byt krasnSjSf. Na horizontu se objevila rannfzdfe. Stiny se kratily a nSzni krasa zelen6ho listf sev obrysech ukazovala na pozadf jitfnf nidhery. PtacisnazivS poskakovali kolem a hledali si v orosend trav6nSco ke snidani. To v§echno skytalo zenS, ktera poprvev zivotS vidSla, nddhernou podfvanou. Slzy jf tekly potvafi, kdyi vykfikla: ,,Snazili jste se mi to popsat, alenikdy jsem si nedokazala pfedstavit, ze muze byt n6co.tak nadherneho!" Pak se v tiche uct6 pfed nadherouBoziho stvofeni posadila.

Jak bys ngkomu, kdo nikdy nevid^l, znazornil Cerve-nou barvu? Nebo jak bys popsal krasny zapad sluncenSkomu, jehoz oCi na sve'tlo nikdy nereagovaly? ToprostS neni mozn6. Slova, ktera vyjadfuji viditelnoukrasu, majf maly vyznam, kdyz se ozyvajf v u§fch

61

nSkoho, kdo si to zrakem nedovede pfedstavit. Doko-nalost malffskeho umSnf, rozzafenou tvaf ClovSka nebovelkolepost rozkvetle' krajiny nelze popsat slovy. To semusf vidSt.

Totdz plati pro chapani Boha. Mluvil jsem s jednfmstudentem mediciny, ktery se pfipravoval na zavSreCnezkouSky v nemocnici Guy v LondynS a snazil jsem se mupopsat div Bozi lasky. ,,Ja to prostS nevidim," odpovgde"!mi. Chdpal jsem ho, ale fekl jsem mu: ,,Souhlasim, ze tonevidfte, Davide, protoze jste jako ngkdo, kdo zijev temn6 mistnosti. Vim, co to znamena. Sam jsem prozilduchovni temnotu, ale u2 jsem venku, kde sviti slunceBozi lasky. Abyste ji pochopil, musite se dostat z temne-ho prostoru na sv5tlo." Toho dne si David klekl, prosilPana JeziSe o odpuStSni hh'chfl a o to, aby On vstoupildo jeho zivota. Nikdy nezapomenu, co fekl, kdyz sezvedl: ,,Nikdy bych si nebyl pomyslel, ze to muze byttak krasnd!"

StejnS jako diky svym oCim muzeme coby lide prozfvatnadheru Boziho stvofenf, tak duchovni zrak zprostfedko-vav& realitu Bozi pfitomnosti, jeho moci a lasky k lidskfdu§i. Vzdycky pusobi smutn6, kdyz je citit nedostatekduchovni skuteCnosti, kdyfc duchovng slepy ClovSkhovoh' o Bohu.

Pan Je2f§ vzkazal prostfednictvfm proroctvi apoStolaJana lidem v maloasijskdm mSstS Laodicei hroznoudiagndzu jejich duchovnfho stavu. Rekl jim, 2e nevSdi,ze jsou slepi.1' DovedeS si pfedstavit slepeho, ktery sineni vSdom sv6ho stavu? Po diagn6ze duchovni slepotypfedepsal Pan JeXiS svflj lek: ,,...mast k potfeni oCi, abysprohle"dl."2) Tento recept je velmi dulezity! Duchovnizrak vy^aduje duchovni operaci ocT. To je dilo Duchasvat6ho.

Kdy2 tS matka pfivedla na sv6t, bylo to tvoje pfirozen6narozeni. Pfitom jsi nedostal ani duchovni o£i, ani

62

duchovni chapani. Abys naSel cestu z duchovni tmy ke,,sv5tlu jeho sldvy na tvaH KristovS",3) k tomu se musfSnarodit znovu. JezfS fekl Nikodemovi: ,,Co se narodiloz tSla, je t£lo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se,ze jsem ti fekl: Musite se narodit znovu."4) ,,Nenarodi-lise kdo znovu, nemuze spatfit kralovstvi Bozi." ' Protose i ty, pokud chce§ vid£t Bozi kralovstvi, musi§ naroditznovu.

Jako kazdy druhy i ty ses narodil s vnitfni prazdnotou,ktera vola po naplnSni zivotem s Bohem. Tuto duchovniprazdnotu Ize uspokojit pouze aktivnim, vgdomympfijetfm vzkffSen6ho Krista a jeho pfitomnosti. Pokudho pfijmeS, splnf se ve tv6m zivot§ smysl smrti. Onnezemfel jen proto, aby ti mohly byt odpu§tSny hh'chy,ale aby se tv6 srdce stalo duchovnS Cistym domem, kdeby On mohl bydlet. Je tfeba, abys mSl napfed odpuStSnyhfichy, potom maze prijit On a bydlet ve tvem srdci.

Kdyz jsem jednou mluvil s mladym africkym kfest'a-nem, brzy jsem si v§iml, ze mu velmi zalezi na torn, abyradostnou zpravu o Kristu sd61oval dalSim mladymlidem ve sv6 zemi. DalSf tyden jsem mSl vyuCovatBoSfmu slovu asi dvg stS kazatelu, a tak jsem ho tak6pozval. Bydlel nSkolik set kilometru od mista konanfa navrhl jsem mu, aby podstoupil dlouhou cestu auto-busem po hrbolatych cestach, jen abychom se mohlisetkat. William prijel vyCerpany, ale St'astny, 2e uslySinSco vice o Bohu a jeho slovu. Nepfijel proto, aby seprojel pfeplngnym africkym autobusem. Ten byl jenprostfedkem, aby mohl pHjet na konferenci. Samotnymsmyslem cesty bylo to, co jej oCekavalo na jejim konci.

PodobnS je to s odpuStSnim hh'chu a oCiStSnfm tvehosrdce. Je to jedini cesta, aby Jezi§ mohl pfijft do tvehosrdce a zit s tebou. OdpuStSnf hh'chu je pfedpoklademk nov6mu Xivotu s Kristem a obecenstvi s Bohem jeJeho nejvySSim pfanim pro tebe, vlastnS tvuj

63

smysl. IMitS se ani ty nechces spokojit s niCim mensim.Pro tento osobni vztah s Kristem t£ Buh stvofil.

Vgdomi, ze Kristus bydli v nasem srdci, nam uz zdena zemi dava jistotu, ze nam zac"al vSCny zivot. YzklfCilov n£s n£co, co pfetrva smrt. Kristova pfitomnost vnasido tv6ho zivota ,,kousek nebesk6ho kralovstvi, abys donSho potom jednou vesel".

,,A to je to sv&dectvf: Bflh nam dal v£Cny zivot, a tenzivot je v jeho Synu. Kdo m£ Syna, mi zivot; kdo nemaSyna Boziho, nema zivot."6)

Je zvla§tni, ze David, student 16kafstvf, kdyz se modlilk Panu JeziSi, aby mu odpustil hfichy a vstoupil do jehozivota, zvolal: ,,Nikdy bych si nebyl pomyslel, ze tomtize byt tak krdsnd!"

Ale jak?

Mnoha lidem, ktefi slySeli mluvit Petra o zivotS, smrtia vzkf iSeni Jezfse, dal Bflh touhu tohoto Spasitele poznata Duch svaty pro n$ uCinil to, co kon^ i pro tebe. Titolidd sly§eli, jak jim Petr ffka, ze JezfS je Pan (,,kyrios"= Jahve) a Bozi Mesias. Kdy2 pfemysleli o svemodmitnuti a Ihostejnosti vfifii UkHzovan6mu, vflCi same-mu Bohu, byli najednou zarazeni, bezmocni.

Pismo nam ffka: ,,Kdyz to slySeli, byli zasazeni v srdcia fekli Petrovi i ostatnfm apostolflm: ,Co mame dSlat,bratfi?"'7) Vira bez pokanf a obracenf pozbyvd obsahu,je bezcenni, nic neznamena. Zachraftujici vira v Kristo-vo dilo v sobg vSak zahrnuje novy vztah k Bohu - dfivgrua zmSnu v naSem zivot6.

Jestlize s prostou dflvSrou dovedeS JeziSi podSkovat,co pro tebe svou smrti na kh'zi vykonal, je to znamenim,ze tvflj postoj k Bohu a k hrfchu se radikalnS zmSnil.Teprve pak pifistoupi Duch svaty k ,,oc"ni chirurgii"

64

a zaCneS se na vSci divat z jin6ho hlediska. Slovo,,pokani" znamena totiz take" ,,zmgnu smygleni". Prozitopravdove' znovuzrozeni znamend tedy zasadni zm£nupostoje vfi£i Bohu i vflCi hh'chu.

Vufi Bohu: Pfi pokani mizi vSechna nespravn£ pojetiBoha. V Africe jsem zazil, ze Iid6, ktefi se dfive silnfebranili tomu, ze by se vzdali svych starych zivotnichzvykfl a pohanskych oby£ejfi, po sv6m obraceni sek JeziSi vefejng spalili sv6 fetiSe.

Znam i lidi, ktefi byli vystaveni silnemu spole-5ensk6mu tlaku, dokonce vyhrflzkam a nebezpedi, kdyzse obratili zady k nabozenske'mu a spoleCensk6mu po-fadku, proti kter6mu je biblicky Bflh. Zachrafiujfci viraje zakofen5n6 pfesvSdCeni: JeziS je Bflh, jediny Zachran-ce a Bflh.

Vuti hftchu: Jestlize virou prozijeS sv6 spaseni, pak sis hanbou a smutkem uvSdomf§ vlastni hfiSnost. Tvojezmgna postoje vfl^i hfichu znamena, ze uz se nebudeSpokou§et hfich ignorovat. PfestavaS svd hfichy omlou-vat, \A si nebudeS myslet, ze t6 spasi tvoje domnglaspofadanost. ,,V§echna na§e spravedlnost je jako poskvr-ngny §at"8) pfed svatym Bohem. Kdy2 se v§ak obratfSk JeziSi, vyvstane v tobS touha zbavit se v zivotS vSci,kter6 se mu nelibf.

Pfedstavte si poddflstojnika, ktery je na dovolene".Jednoho dne dostane dva dopisy. Jeden je od kamarada,druhy od velitele. Prvni obsahuje pozvani na kama-radovu svatbu, ve druhe'm je rozkaz, aby se vratilk utvaru. Mezi pozvanim a rozkazem je urCitS rozdil.Pozvani Ize zdvofile odmitnout, rozkaz vsak staviClovSka pfed volbu mezi posluSnosti a odmitnuti rozkazsplnit.

Bflh tS miluje a vi, ze hffch tvfij zivot niCi, a proto t6k pokani nezve, ale nafizuje ti je. Kdyz Pavel uzaviralsvou pfednasku o evangeliu pfed filozofy a dalSfmi

65

lidmi na oficialm sc6n6 fecke moudrosti, na Areopaguv At6nach, fekl: JNyni zvSstuje (Bfih) v§em, at' jsoukdekoliv, aby t6to neznalosti litovali a obratili sek nemu."9) V torn jsi zahrnut i ty.

Kdyz se vzda§ svych nespravnych pfedstav o Bohu,odvratiS se od hFichu, ve vffe pftjdeS k Panu JeziSia radostng jej pfljmeS jako sv6ho Zachrance a Boha,nastane div, 2e Duch svaty ve tv6m srdci bude v tob6pfisobit, bude§ chtit i Cinit, co je v Bozich oCichspravn6.10) Bflh tedy t8m, kdo jsou ochotni £init ze sv6hohffchu pokani, slibuje, ze v nich poroste touha, alei schopnost konat ve vSednich dnech Bozi vflli. Teprvepak bude tvflj zivot Bohem naplnSny.

Tato vnitfni zmSna, kterou Bflh pflsobi pfi znovuzro-zeni, nas uschopftuje zaujmout jiny postoj k hifichu.NaSe ucho se stavd citlivym na jeho hlas, tedy jehoslovo: davd nam silu jednat jinak. Vfra tak6 vf, ze Bflhnas nikdy nepovede k nSCemu, aniz by zaroveft dal silua schopnost to vykonat. ,,Nemozne u lidi je u Bohamozne."10

<5fm jsem starSf, tfm vice mS pfemaha mnohostrannostIaskav6 Bozi milosti. HffSnik si nezaslouzi nic jinehonez soud a smrt. A pfece nas Bflh uCi, ze vira je pfechodz na§eho stavu hh'chu k pfijeti jeho daru odpuStSnf, ,,jespravedlivy a ospravedlfiuje toho, kdo zije z vfry v Jezi-Se."12)

Kdyz pfemySh'S o torn, co JezfS pro tebe na kffzi udSlal,pak mfizeS jen fret: ,,Mflj Boze, ja ti za to deleuji." Natebe zbyvfi pouze to, abys Panu JezfSi otevifel sve srdcea svflj zivot, abys fekl: ,,Mflj Boze, dSkuji ti." A toto,,dSkuji" bude vzdy vylevem srdce, kter6 na sobS proziloodpouStSjfci a zachraftujrcf Bozi milost.

Bflh vf, jak po NSm touziS, vidyt'On uCinil prvni kroka pak t5 postupnS vedl. Tv6 osobnf hledani se nakonecmusi stat osobni otazkou: ,,Co tedy mam uCinit s JeziSem

66

zvanym Mesia§?"13) Bfih ti dal vuli: to, zda t6to vfile pfisv6m rozhodnuti o vife pouzijeS pro, nebo proti Bohu,rozhoduje o zivotS a smrti. Tvoje reakce na Krista jevelk6 rozhodnuti tv6ho zivota.

Ja sam jsem se rozhodl jiz hodng davno. NejduleziteJ-§fm dnem meho zivota byl ten, kdy jsem do sv£ho srdcepfijal Pana JeiiSe Krista.

Stalo se to takto: v dobS, kdy jsem studoval, planovalimoji kamaradi spoleCnou dovolenou. Rozhodli se, zepojedou do jednoho mladeznick6ho centra, jmenovalo seto ,,Kfestansk6 centrum prazdninovych konferenci", a jajsem se k nim pfidal. Tarn jsem potkal ngkolik zvlaStnichmladych lidi, jejichS JivotproSel diky Panu JeziSi Kristuobrovskou zmSnou. On se stal jejich zivou osobniskuteCnosti.

Do t6 doby mi ,,nabozenstvi", pokud jde o smysl zivotanebo uspokojeni duchovni potfeby, nic nedalo. AlebShem teto dovolen6 m6 stale vice dojimala viditelnazmgna, kterou Pan JeziS Kristus udSlal v zivotS mychpfatel.

Ke svemu udivu jsem zjistil, ze veselost a svatost senemusi navzajem vyluCovat. Ale je zvlaStnf, ze jsem sebShem tSchto jinak §t'astnych prazdnin citil ubozejSi ne£kdykoli pfedtim.

Krom6 toho jsem tak6 objevil, jak zajimavd a ddlezitejsou ta rfizni shromazdSni a biblick6 krouzky.

Ve c"tvrtek rano jsem misto ph'pravy na uCast pfispole5n6 Cinnosti vyhledal Stephena Olforda, jednohoz lektoru, a ifekl mu: ,,A2 do dneSka jsem se vzdyckypovazoval za kfestana, ale ja jim vflbec nejsem!"

Moje py§ne srdce bylo tfeba mocn£ pfesvSd^it, abychto pfiznal. Stephen mi potom podal ruku a fekl: ,,ChvalaBohu! Prvni krok k tomu, aby ses stal opravdovymkfest'anem, je poctivg si pfiznat, ze jsi Mi§nfk."

67

Pak otevifel Bibli a ukazal mi na verS u Jana 1,12: ,,T£mpak, kteH ho pfijali a vSfi v jeho jm6no, dal moc stat seBozimi dStmi."

,,Opravdu se chceS stat Bo2fm ditStem?" zeptal seStephen. ,,Ano!" odpovSdSl jsem jednoznaCnS. ,,PodleBozfho slibu, ktery jsme pravS Cetli, t£ Bun uttni svyrnditStem, kdy2 uvfiiffS, ze JeziS Kristus za tebe umfela kdy2 jej pfijmeS do sv6ho srdce."

Mflzete mi vSfit, ze m6 nebylo tfeba nijak pfesv6d£o-vat, abych si rychle pfed Boha klekl a se v§f vaznosti sezhruba takto modlil: ,,Pane JeziSi, vyznavam, ze jsemhh'Snik. Nejsem schopen udSlat nic proto, abych sezbavil Mfchu. DSkuji ti, ze jsi za mne na kh'zi umfel, zejsi za mne prolil svou krev. Odvracim se od svych hh'chfla prosim tS, abys mi odpustil. Vstup, prosfm, do mdhosrdce a zivota a bud' mym osobnim Panem a Spasitelem.DSkuji ti a chvalim t6 za to, ze moji modlitbu slySi'S a zeze mne udSlaS sv6 ditS."

A stal jsem se opravdu Bozim dftStem: skute^nymkfest'anem. Moje srdce bylo naplnSno radosti a vdSCnostiza to, co on udSlal. Je iizasn6, ze tote^ udSla i s tebou,kdyJ ho o to poprosi'S!

I kdy2 to nebylo jednoduche", nenechal jsem uplynouthodnS Casu, nez jsem tuto radostnou zpravu fekl svymkamaradum. Ted", po vice nez Ctyftceti letech mohu jendosvSdc'it, ze to byl Pan Jezfg, ktery kazdy denpfedstavoval zmSnu v m6m zivot6.

Kdybych jej nebyl pfijal, souCasny stav svSta by m6opravdu dokonale deprimoval. Ale takto, i kdy2 je miPan stale bliz§i a draz§i, vim: To nejlepSi teprve pfijde.Nebe je za dvefmi!

Takovy zivot ma cenu. Bflh mi umoznil mit kontakts nim, rad sv6ho Zachrdnce pfedstavuji druhym lidem.U Boha nem£ nikdo protekci. Miluje i tebe, touzi potorn, aby mohl byt i tvym Spasitelem.

68

Nebud' pf ekvapeny, kdyz bude§ mil pocit, jako by tS nScotahlo dvfitna rfiznymi smSry. S takovym bojem mfizeSpocTtat v okamziku, kdy£ t£ k sobe" zaCne pfitahovatfifth. Satan tS nechce ze sv6 rodiny pustit. Ud51£ vSechnomozn6 pro to, aby tS odvedl od vfry v Pana JeziSe Krista.Bible v§ak fflci: ,,Nyni je das phTiodny, nyni je denspasy!"14)

Mozn^ si ted* bude§ chtit najit klidn6 misto, kde by sesmohl modlit podobnS jako jd kdysi, kdy£ jsem se stalBozfm ditStem.

ftekni potom nSkomu, co jsi udSlal. UvSdom si pfitom,ze Pan JeziS zije ve tv6m srdci a d^ ti sflu, kteroupotfebujeS, abys o n6m mohl mluvit a pro n5ho mohl zit:,,Vyznd§-li svymi usty JezfSe jako Pdna a uvgh'§-li vesvem srdci, ze ho Bflh vzkfisil z mrtvych, bude§ spasen.Srdcem v6fime k spravedlnosti a listy vyznavame k spa-senf."15)

,,Kdo v n6ho vSh' (tedy kdo na nSm stavf a dftveTujemu), nebude zahanben."

Jak se modlit?

Napfiklad: Boze, d6kuji ti, ze m6 milujeS, i kdy2 jsemhh'Snik. Mrzi mne mflj hh'Sny zivot a styl mySlenf.Dgkuji ti, Pane JeziSi, ze jsi za mne na kh'zi umfela zaplatil jsi za vSechny m6 hh'chy.

Vstup do m^ho srdce a zivota a bud" mym osobnfmSpasitelem. S dflvSrou se obracim k tob5 a pfijimdm Tv6odpu§tSnf vSech svych hffchfi.

Dgkuji ti, Pane JeziSi, ze pfichazig do meho srdcea zivota a ze ze mne dSlaS Bozf dit5. Pomoz mi, abychmohl i druhym lidem vypravSt, ze jsi mflj Spasitel a mfljBflh. UC mS tS 16pe znat a pomoz mi, prosim, kazdy den

69

Cist tv6 slovo a podle n£ho Zft. Chvalim t6 a dSkuji ti,Pane JeSiSi. Amen.

Jedna dobra rada: Ted" nSkomu fekni, co jsi pravSudSlal. UvSdom si pfitom: Kristus v tobS zije a on samje silou, kterou potfebujeS, abys o ne"m mohl hovofita pro n6ho 2ft. ,,To je to slovo viry..., 2e vyzna§-li svymiusty Je2f§e jako Pana a uv£fi§-li ve sv6m srdci, 2e hoBflh vzkfisil z mrtvych, bude§ spasen. Srdcem vfifimek spravedlnosti a usty vyznavame k spaseni" (feimanum10,9-10).

Je§t6 jedna poznamka: Osobnf modlitba pfi obracenfje u kazdeho ClovSka jina. Tato modlitba neni pfedepsa-n£ formule, ale obsahuje v sobS myglenky, ktere souvi-sejf s Bozfm planem zachrany. Vyznej Bohu sv6 osobnfviny, On oCekava vyznani naprosto originalni, vzdyt'kazdy z nas je jiny. Cim svobodnSji a otevfenSji sevyjadh's, tim hloubSji budeS prozivat odpoustejici Bozimilost vflCi sobS.

''Zjeveni 3,172) Zjevenf 3,183) 2.Korintskym 4,64) Jan 3,6.75> Jan 3,36) Uanova5.11-127> Skutky 2,378) Izajas 64,59> Skutky 17,30

10) Filipskym 2,13111 LukaS 18,2712> ftimanflm 3,26131 MatouS 27,2214) 2.Korintskym 6,215)ftimanum 10,9-10

70

Kapitola 9

A co dale?

Spasenf je dar. Nedi se nijak koupit ani ziskat nejakounaSi zdsluhou. Pan JezfS uz vSechno udSlal.

Kdyz jsi svflj zivot pfedal Bohu a prosil ho o odpustS-ni, stal ses skrze vfru opravdovym Bozfm ditStem.1'

Je naprosto pfirozene, pokud se ted5 ptaS: ,,A co da"l?"Kdyz pfijimSme Krista, tnusime si byt vSdomi skuted-nosti, ze nechce byt jen naSim Spasitelem, ale takeP&nem ce!6ho zivota a mSli bychom podle toho jednat.Je nabfledni, ze v okamziku, kdyz ClovSk pfijal P&naJeziSe Krista jako sveho Spasitele, jeho stary zivot jeminulosti. Tento Clov6k nyni zije pro Boha.

Ve tfetf kapitole jsme se zminili o tfech hlavnichjmfinech, ktera se pou£ivaji ve vztahu k Bohu ve StaremzakonS. Jednim z tSchto jmen je Adonai. Znamena to,,P£n" ve smyslu ,,mflj Pan a Mistr".

KdyJ apoStol Petr mluvi o Pinu JeJfsi, pak pouzivdpojmu, ktery odpovidi slovu Adonai. Vede vgficfk tomu, aby na sebe vztdhli to, ze Kristus je ,,Pina Mistr". Napsal: ,,Ale P^na, Krista, posvacujte v srd-ciach" (tzn. vy£lefHe Kristu vice mista, pfedejte muvlidu nad sebou).2) Kdy2 fikame o Pdnu Jezfgi, ze je,,Pan a Mistr", znamena to v podstate" dvS vSci: a)Kristus m£ ndrok na bezvyhradnou posluSnost, b) mymdme pravo ddt se jim vest a on bude stale s ndmi.

NSkdo vhodnS fekl: ,,Vstup do Boziho krilovstvinestoji nic; ale zivot lidi, ktefi dostali zdarma odpustSnia v nichz Kristus 2ije, to stoji vsechno."

Na rozdil od bSzne pfedstavy znamena opravdovasvoboda ne privo dSlat, co chci, ale silu konat to, cokonat mam.

71

Jak£ by to byla Skoda, kdybys na svd cestfi do nebenevyuzival v5f pec"e, kterou pro tebe Bfih pfipravil. Jejist6, ze ten, kdo zije nyni ve tv6m srdci, staCf na kazdouzkouSku, kter6 muzeS byt vystaven.

Pfed nSkolika lety jsem se setkals malym sedmiletymchlapcem, ktery mSI rakovinu krve. Kazd6 tfi mSsfcemusel chodit k 16kafi na injekci do michy. Pfi jedn6z takovych navStSv se ho 16kaf zeptal, jak to, ze - narozdil od jinych chlapcft a dSvCat - nekfiCf, kdyz mupicha jehlu do miSniho kanalu. ,,Copak t6 to neboli?"zajimal se doktor. ,,Ale boli," odpovSdSl Dominik, ,,alevy asi nevite, ze uz dffve, nez jste se mne poprv6 dotkl,musel rukou Pana JeziSe projft hfebfk." To byla zivd vira!

Kdyz jsi virou pfijal Pana JeziSe, brzy poznaS, zedokazeS v6st jiny zivot, podle zcela novych melfitek,zivot, ktery se libi Bohu. ,,2ijte v Kristu JezfSi, kdyz jsteho pfijali jako Pana."3' Je jasne, ze kdyz Clove'k ve vffenastoupi svou cestu s Bohem, mSl by v ni tak6 pokra-Covat!

Bflh tak6 chce, abys od okamziku, kdy Kristus vstoupildo tveho zivota, vSdSl, ze vira je styCnym mfstem mezitim, co potfebujeS, a neomezenou plnosti toho, ktery ted'zije ve tv6m srdci.

Pan JezfS je v nebi, ale nestram se nas. Je Buh a zijev tobe". Je jasne, ze zvladne vSechny naroky, problemya poku§eni ve tvdm zivot6. Chce dat silu i tob£. Je radostmu duvelfovat.

VSh'ci ClovSk si dennS ve vSem uv6domuje plnouzavislost na Kristu. StejnS jako v torn, ze pfijdu do nebe,jsem zavisly na n5m (protoze Kristus umfel na kffzi, abynesl trest za m6 hfichy), tak musfm byt zavisly na nSma jeho moci nynf, kdyz pfebyva v mem zivotS - pokudchci v6st vitSzny zivot. Stejn6 jako jsem virou Kristapfijal, tak s nim mohu pouze virou chodit.

72

VSechny ty skve'le' v£ci, kterd Buh vSficimu ClovSkupfipravil, Ize na!6zt v N&m. Kristus je nasi Cistotou vesve'te' pln6m nemordlnostf a hffchu. Je naSim vftSzem vesvgte" pokuSeni a duchovmho boje. Pan Jezfg Kristus zijev nas, a tak muze Jeho laska skrze naS zivot zasahnouti nemilovane a osam616 lidi. Bohu je moznd se Kbit, jenpokud zijeme v Kristu. Je lizasng, ze ,,zije ve mngKristus".4)

Mozna se ted* zept^S: ,,Jak ve m6 muze byt a pusobitto, co mi Buh v Kristu dal k dispozici?" To je dulezitaotazka, protoze vyjadfuje rozdil mezi virou rozumovoua virou prozitou. Tato otdzka je zaroveft projev hlubocepocitbvan6ho pfani, aby ve mn6 vira fungovala. Lze nato jednoduSe odpov8d6t tak, ze Kristuv zivot v nds jen^m darov^n jako odpovSd' na na§e podSkovani. NejlepSimoznosti, jak vyjadfit svou spasitelnou viru v Krista, jepod6kovat mu za odpu§t£m hfichu. PodSkuj Panu JeziSiKristu za svou zachranu! PodSkuj mu, ze zije ve tvemsrdci. Az pfijde pokuSeni, a ono ur^itS pfijde, podSkujmu, ze on je vftSzem. PodSkuj mu, ze je ti pravfi tfm, copotfebujeS, a ze je ti nablizku vzdy, kdyz ho potfebujeS.,,Bez viry v§ak nenf mozn6 zalibit se Bohu",5) ale jestlizemu ve vffe podSkujeS, bude§ schopen vest zivot, jaky seBohu libi. ,,D5kuji ti, Pane JeziSi, ze jsi mou spra-vedlnosti, mou Cistotou, silou, vMzstvim. Je to tvojelaska, ktera m& naplftuje laskou k hh'Snikum. D6kuji ti,Pane Jezi'Si!"

A koneCnS, jestlize se Panu JezfSi, ktery v tob6 uz zije,da§ k dispozici, bude§ prozivat nevyslovnou radost,kdyz uvidi'S, ze Buh tvym prostfednictvim k sob£pfitahuje druhe lidi.

Kdyz vSnujeS Bohu svuj zivot, ktery ma's je§tS pfedsebou, vzpomeri si na slova apoStola Pavla: ,,V§eckomohu v Kristu, ktery mi dava silu."6)

73

,,ABfih pokoje, ktery pro krev stvrzujfcf v&c'nou smlouvuvyvedl z tnrtvych velikdho pastyfe ovci, naSeho PanaJe2i§e, necht' vas posili ve v§em dobr6m, abyste plnilijeho vuli; on v nas pusobi to, co se mu libi, skrze JeziSeKrista, Jemu bud' slava na v£ky vSku! Amen."7)

1J srov. Jan 1,22) l.Petrfv 3,15, slovensky pfeklad.3) Koloskym 2,64) Galatskym 2,205>2idflm 11,66) Filipskym 4,137) 2idflm 13,20-21

74

Kapitola 10

Doslov

PrSvg jste dofietli tuto knizku, kterd se zabyva zasadnimizivotnimi otdzkami. VSfim, ze s uzitkem, protoze jednouse kazdy s tSmito vSctni setka". Bennettovy fundovaneodpovSdi vyzmvaji tak, ze ClovSk nemuze projit kolemJeziSe Krista bez povsimnuti. Tento postfeh odpoviddosobnim zkuSenostem autorfl, o kterych je ie£ v osmekapitole. A sameho autora take.

Richarda Bennetta jsem poznal uz jako mlady studentteologie v KanadS. U2 tehdy m6 dojimala schopnosta nadSeni vykMdat Bibli srozumitelnS a p?esv£d£iv£.Proto jsem ho po jedn6 z jeho pfedn^Sek vyhledal, abychse s nfm poradil o svych osobnfch dfllezitych zale-zitostech. A ze k n£mu ClovSk snadno najde cestu a zfskai dftvSru, toho jste si snad pfi Stem vSimli.

Mnoho let pozdeji - ztratili jsme se jeden druhdmuz oCi - jsem si jednoho nedSlnfho veCera ,,hrdl" s rddiem.Najednou jsem ze stanice Trans World Radio slySelznSmy bias Richarda Bennetta.

Pozval jsem ho k na"m do Brake, aby zde ka"zal. I kdyzjsme se nevidSli pfes dvacet let, pozoroval jsem, ze zesve schopnosti a nadSeni vykla"dat biblick6 pravdyneztratil vubec nic. Spi§ naopak - pfibylo k tomupfesvgdc'enf, ze naSe hledani Boha dospSlo v Panu JeziSiKristu ke svemu cfli, - a v§ude mozng pflsobilo jeStSsilnSji.

Pro tohoto muze a jeho ochotu je pfiznaCna nasledujicihistorka, kterou mi nedavno vyprav61, kdyz jsme travilispoleCny vefier. U2 nevim, jak jsme k tomu pfiSli, alezustalo mi to jako ziva vzpominka. Na jedne sve cestSngkde v Anglii zastavili novomanzele" Richard a Dorota

75

Bennettovi (tedy zhruba pfed pStatficeti lety) na Cerve-nou na kfizovatce. V otevfen6m oknS se objevila hlavajak6hosi cyklisty, ktery se drze podival na zenu a nez serozsvitila zelena, sypal ji na hlavu sprostS nadavky.RozruSeny manzel vysadil manzelku u nejblizSf kavdrnya vydal se za drzym cyklistou. Nebylo snadne ho najit,samozfejmfi zahnul do nejblizSi uliCky a ztratil se.Richardovi se presto podafilo ho dohnat, pfes okenko hochytit a auto i kolo zastavit. Kolemjdoucf vid61i, jakvelky kazatel drzi za limec darebika, a zavolali policii.Kdyz chtSl pfisluSnik odvest mladika na stanici, Bennetmu fekl, ze provinilce nebude zalovat a vysvStlil, ze hoza trest pozve na kafe. Pfekvapeny policista souhlasil.Mladik si v kavarnS s ulevou sedl a smffil se s tim, zeted' bude poslouchat moralizovdm. Misto toho se mudostalo pomoci pfi hledani Boha. Richard Bennett musrozumitelnS vysvStlil, ze Buh jej miluje a dal za n£hosveho Syna JeiiSe. Nakonec vy§lo najevo, ze tento mladymuz utekl od rodic"u, z kfestansk6ho domova v Americe.BezduvodnS naddvat ndhodn6mu ClovSku odpovidalojeho vnitfnimu neklidu a agresivitS, kterou se vyzna-Coval cely jeho zivot. Daleko od domova a jakobynaschva"! od nSkoho, koho se mohl bdt, slySel o JeziSi.JeStS v restauraci mu odevzdal svflj zivot. Musim sepfitom smat, kdyz si pfedstavfm dustojneho anglickehokazatele, jak se divoce zene za jakymsi vyrostkem.

Hned v§ak zvaznim, kdyz si vzpomenu na rozhovorv kavdrng; celych Ctyficet let Sffil Richard BennettnadSenS a vzdy vhodnym zpusobem zvSst o P£nu JeziSivSude po svgt6.

Doyle Klaasen

76