CAO News 1

ěěKKddyybbyycchhoomm vvee ddee llii,, zzee jjssmmee nnaa sspprraavvnníí cceessttee ,, aa mmuusseellii jjii ooppuussttiitt,, zznnaammeennaalloo bbyy ttoo pprroo nnaass nneezzmmee rrnníí zzoouuffaallssttvvıı.. jjeennzzee mmyy jjssmmee nnaa cceessttee ,, kktteerraa jjeennoomm vveeddee kk cceessttee ddaallss ıı,, aa ttaa zzaassee kk ddaallss ıı aa ttaakk ppoorraadd ddaall.. AAllee oopprraavvddoovvoouu ssiillnniiccii nneessppaattrr ıımmee hhooddnnee ddlloouuhhoo,, jjeessttllii vvuubbeecc.. AA ttaakk ssee jjeenn nneecchhaavvaammee uunnaass eett ppllnnii ppoocchhyybbnnoossttıı,, ii kkddyyzz ssii zzaarroovveenn uuzzııvvaammee nneesskkuutteeccnnee kkrraassnníí rroozzmmaanniittoossttii.. SSppllnnee nnıı nnaaddee jjıı pprroottoo vvzzddyy bbyyvvaa nneecceekkaannyymm zzaazzrraakkeemm.. II kkddyyzz nnaa ddrruuhhoouu ssttrraannuu ppllaattıı,, zzee ssee zzaazzrraakk mmuuzzee ssttaatt vvzzddyycckkyy““ ��

V tomto c ısle v Modernista nebo klasik? v Prechod Jizerskych hor v Martin Cervenka - rozhovor v PG Š Francie a S panelsko v Kvetoslav Padu ce - portrít v Rozhovor s Jirım Charou v IQ - vyhoda ci nevyhoda? v Studna na Vrısku v Deivina ve Slovinsku v a mnohe dalsıá

HH oo rr oo ll ee zz ee cc kk yy ccaa ss oo pp ii ss ss ee vv ee rr ooccee ss kkeehh oo rr ee gg ii oo nn uu cc .. 11 22 55

* WWW.VRCHOLKY.CZ * WWW.LEZEC.CZ * V Y D A V A H O R O L E Z E C K Y K L U B C A O D E C IN * WWW.HORYINFO.CZ * WWW.HORYDOLY.CZ *

Rocnık 11, cıslo 125 -- Since 1999 -- Prosinec 2009

SPRÁVNÁ CESTA..

FFRRAANNZZ KKAAFFKKAA

Martin Svec da va Hora m zdar na vrcholu Strednı jehly na Vrabinci 10.1.2010. Foto ě 2010 Pavel Randa k

CAO News 2

CCoo nnoovvííhhoo vv CCAAOO DDeeccıınn?? Informace z klubove ho dČ nı..

Jirı Chara Predseda CAO Decın

P o s l e d n ı prosincovou schuzi CAO Decın jsme sikovne áspla chliŽ v ra mci Poslednıho slanenı v Dolnım Z lebu. Moc toho k projedna va nı stejne nebylo: cerstvř zpra vy prımo z jedna nı CVK za na mi prinesl Jenık Pleticha, trochu jsme probrali vykony za konc ıcı rok (krome tech od svalostroje Pavouka za moc nesta ly), Petr Jıcha se pripomnel s c lenskymi poplatky a do klubu se va have hla sı syn zna mřho vynikajıcıho lezce Ondra Rosulek, ale zatım si nenasel cas, aby na s navstıvil. To je asi tak vsechno (z bafunarenı, jinak to byl samozrejme pouhopouhy zac a tek denı..). Do konce roku jsme stihli jeste pa r akcı i nejakř to lezenı. Mukarov, Ska ly u Obroku (v Kravım dole jsme dokonce 29.12. sesbırali nekolik Hora m zdaru za rok 2007 - 2009), uz třmer tradicnı Stedrodopolednı Ptac ı steny, predsilvestrovsky Laba k, a takř jiz 20. rocnık Va nocnı Borne, bohuz el poznamenany nemocı nekolika inventa rnıch Čcastnıku. Pak takř konc ı tento pla tek. C la nky a zpra vy budou vycha zet na EuroClimbingu a Lezci, svola vat a domlouvat se budeme prostrednictvım Pandory. Detaily najdete na konci tohoto c ısla. Chtel bych podekovat vsem, kterı mi s mou pracı poma hali nebo posılali fotografie, zpra vicky, novř cesty, prıspevky. Dıky takř za vsechna slova uzna nı ť to byl jediny motor, ktery mne donutil vydrz et tech dlouhych deset let. Dekuji! Ale dost rec ı! Od zimnıho slunovratu se na m sice den prodlouz il jen o rovnych 20 minut, ale ja uz presto cıtım v kostech blız ıcı se jaro. Ahoj ve skala ch!

Vsechny cesty vedou do skalŽ

HHoorr aa mm zzddaarr!! Foto ě 2009 Sponge

MMooddeerrnniissttaa nneebboo kkllaassiikk?? C ert aby se v tom vyznal..

Jan Pleticha HO Dolnı Z leb

r o modernisty jsem klasik, pro mlady

klasiky jsem modernista, cert aby se v tom vyznal! A jak to tedy se mnou je doopravdy?

Nekdy v roce 1983 se na hle objevil na uc ilisti Stavokombina tu, kde jsem se tehdy uc il na zednıka, novy spoluz a k Votypka a jen co se trochu oÁukal, uz zacal vypra vet neuveritelny historky o horolezcıch v Adru.

Jelikoz byl o rok starsı, nez my (nevysel mu jeden rok na jinřm uc ilisti), tak jsme ho proste z rali. Kaz dou jeho historku jsme prımo hltali ť jak se snıdajı v bufetu c tyri piva a dva rumy a pak se jde lřzt do skalnıho mesta, jak vecne nekdo padal na zem, nez to nakonec dal nebo divokř historky z horolezeckych vec ırku ve starřm hotelu. Padala jmřna jako Kamzık, Sojkyn, Bıba, Va clav a dalsı. Bylo to poprvř, co jsem se dozvedel, z e existuje nejaky lezenı po skala ch.

8. listopadu 1985 jsem se Čplne na hodou pripletl na poslednı slanenı HO Jested a Lokomotivy na Hubertce v Jizerka ch, kde jsem poznal C okare, Flosmana a bratry Vytiskovy. Po kvalitnım vec ırku, jak to na poslednıch slanenı byva , jsem se zeptal, kdy bude prıstı vec ırek, na coz mi bylo receno: áHele, my jsme horolezci a jestli chces s na mi jezdit do skal a pak parit, tak musıs taky zac ıt lřzt!Ž Co bych pro parbu neudelal. Tak proste zacnu lřzt..

V sobotu 11. ledna 1986 prisel ten den s velkym D! Jel jsem s C okarem a Petrasem lřzt do Jizerek. Na Stojku lezu svou prvnı cestu, NC II. Prvne jsem slysel na vrsku kluky hula kat áHura , ma me Hora m zdar!Ž. Pak mi bylo vysvetleno, z e jsme na třhle vez i v roce 1986, jako prvnı, a to z e je ten Hora m zdar. A taky, z e bych si mel sehnat autopa sy a doktorsky nite a mistr C okar z e mi vysvetlı, jak si usıt seda k, jak se nava zat na prsa k, no a Petras z e mi svarı na ucna ku Plastymatu osmu, aby me pora d nemuseli spoustet, jak pytel hoven, protoz e slanit na D l̈fera, na to nema m..

Jizerky, Mechova vez, cesta Ochrancu prırody. Ac IV, byl to boj.

Kdo zna Jizerky vı, o cem mluvım. 20.1.1989

P

CAO News 3

Pak prislo obdobı sha nenı lezeckřho matrose. Karabiny, kde se dalo a s pochybnou kvalitou, lana, ktery po chvıli strasne ztvrdly, plochř smycky ze svadlenky, takř presıva nı backor na lezenı, reza nı spuntu u kopacek a sha nenı ruznych lepicek na podlepenı, transparenty na jizersky padesa tce se za sadne vracely bez snur a pada kovř snury, to byl hotovy poklad! Pozdeji se uz sem tam objevovaly prvnı seda ky od Nevyhostenych, ktery alespon na tu dobu znamenaly nejakou kvalitu. Proste nic jinřho v tř dobe opravdu nebylo moz nř sehnat, a tak se casto lezlo v neuveritelnych unika tech.

2. brezna 1986, S tolpich. Prıprava a lezenı na ledech. Konecne to

zacalo, jen to melo chybu, ze jsme nevedeli, jak vlastne ledy lízt, natoz si vzıt macky..

27.4.1986 - Prvnı tlama. Samozrejme natvrdo. Bylo to na Vajoletka ch, Oldova cesta VI, z vrsku do kruhu.

21.8.1986 - Prvnı vyvedena sedma. Brızkova na Suska ch. Tehdy se cesta lezla pres brızu, teó uz je tam kruh, coz je dobre, protoz e ta brıza byla dost hrozna !

9.9.1986 - Poprvř v Laba ku. Do tř doby jsem si naivne myslel, z e Susky jsou nejvetsı ska ly v C eskoslovensku. Kdyz jsem uvidel poprvř Laba k, tak me to Čplne mora love zadupalo do zeme. Sli jsme od Belina ce. U Zelvy to jeste slo, u Tyrsovek jsem uz tolik nemluvil a u Presidenta, pri pohledu na Big Wall, jsem uz proste jenom mlcel. Jak jinak, prvnı cestu v Laba ku jsme si vybrali Starou cestu VI na Vojtecha. Byl to festival strachu!

Pak dva roky zeleny paka rny 1986 - 1988. Sem tam nejaky lezenı, kdyz zeleny mozek opusÁa k na hodou dal..

Hornı skaly, nastup na Dvojce. Sedak usity doma z autopasu, rok 1986

2.10.1988 - Prvnı sedma v Laba ku. Pampelisky VII na Labskou vez . Tř cesty si va z ım dodnes, protoz e cvaka nı prvnıho kruhu je i pro sedmovyho lezce dost zajımavy.

19.11.1988 - Kozelka, Umyvadlo, cesta Solich. Slusna tlama po hlave pod druhym kruhem, nastestı s dobrym koncem..

28.1.1989 - Laba k, Belina c . Po ra nu zima jako svina, tak jsme se Sojkynem (ktery mimochodem nebyl tak hrozny, jak Votypka vypra vel) rozhodli, z e balıme a pojedeme domu do Liberce. Uprostred balenı najednou Vla óa rekl pama tnou vetu:

áDo prdele, Cigos z Adru! Budeme muset lızt!Ž Mne v tu chvıli vypadl z ruky zamrzly kanystr s vodou, a to jsem jeste nevedel, ktera bije!

Cika n dorazil k na m, predstavil na m Sta nu (budoucı Lukavskou) a co pry budeme delat. Navrhl, z e se pujdeme projıt pod skalami a pro jistotu vezmeme sebou veci na lezenı, co kdyby, z e? Samozrejme se lezlo, nejdrıve Podkova k VIIb a pak dalsı. Tu zimu jsme v Laba ku lezli kaz dy vıkend.

8.4.1989 - Po ujistenı Cika na, z e Adr rozhodne nenı tak hrozny, jak vypra vel Votypka, jsem se odhodlal vyrazit tam se Sojkynem a Kamzıkem. Vybavil jsem se jako spra vny Liberec a k ť tepla ky, podkolenky, trika s dlouhym ruka vem a hura , budu lřzt za klukama spa ry! No, bylo to rychlř. Z Medusy, uz ani nevım, co to bylo za cestu, jsem byl krva cejıcı spusten, ale dalsı cestu, Vychodnı spa ru VII na Koberce, uz jsem za klukama vylezl (respektive oznac il krvı). Samozrejme jsme zase meli Hora m zdar!

18.4.1986. Vla ýa Vytiska a ja v nezbytní bunde znacky Larysa.

Kdo ji v tí dobe nemel, nebyl horolezec..

19.7.1989 - Muj prvnı prvovystup. V Tisř, na masivu C lenita jsem udelal cestu Velky uzel V. Tam jsem takř poznal Belinu, pıskovcovou frřzu na dela nı cest.

21.7.1989 - Na Modrıne mi bylo dovoleno udelat cestu s kruhem. Do tř doby jsem jen asistoval na Karkulku - Pavı vejce z bukvic.

12.8.1989 Zase na Modrıne, na Revizora prvovystup India n Joe VII. Proc ma ta cesta jen jeden kruh? Zezdola na me houkli áHele, mladej, kruhu je ma lo, lez da l!Ž, tak jsem lezl..

19.8.1989 - S Vytiskou a Flosmanem jsme delali novř cesty na Snez nıku, coz bylo tenkra t pole neoranř!

30.9.1989 - Poprvř jsem delal cesty se Spekem u Kvocen. Sestronovicka vez - C okola dovy expres VIIIa.

11.3.1990 - A prvnı cesta v Laba ku, kde jsem se zČcastnil prvovystupu. Na Plavc ıka cestou Motylek VII.

CAO News 4

2.6.1990 - Konecne jsme mohli vyrazit na za pad, na va pno. Do tř doby to byl pro kaz dřho z na s jen a jen sen. A teó hned Jura! Nemcouri se mohli potrhat smıchy, kdyz na s videli lřzt v kopacka ch a se smyckami na seda ku, jak mexicky tanecnice!

Byla to divoka doba. Da l jsem lezl a delal cesty na rodnřm pısku, ale takř jsme podnikali smelř vyjezdy skodovkama na vytouz enř va pno. Odvaha na m nechybela! Deset marek v kapse, polřvka Vitana na s z ivila po celou dobu za jezdu a nadsenı bylo za milion. V zime se proste jezdilo na va pno a v lřte jsme si uz ıvali na pısku v rodny hroude.

Poznal jsem plno dobrych lidı, kterych si do dneska va z ım. Vyvoj v lezenı, nejen v matrosi, ale i vykonnostne pokroc il o hodne da l, coz je podle me dobre.

Skaly u Hodkovic a mí vlasatí obdobı

Tak jsem to tedy proz il pred dvaceti lety ja . A jak vidım lezenı po tech letech dnes?

Jelikoz pred mnoha lety jsem si taky sa hl do kouzelnřho pytlıku, a bylo by stupidnı tvrdit, z e to bylo jen na jediny ceste, tak jsem si odebral pra vo, neco nekomu vyc ıtat.

Vykonnostne dnes lezu o hodne lıp, nez pred lety, protoz e jsem zjistil, z e pro lezenı musım takř neco trřninkove udelat, ovsem mora love jsem pred temi 20ti lety lezl odva z neji. Je to vyvoj. Pa rkra t jsem spadl na zem, sem tam blba tlama natvrdo, videl jsem otevrenř zlomeniny, slysel hnusny duty zvuk, kdyz nekdo nekontrolovatelne spadl na zem a bohuz el jsem byl i u toho, kdyz pri lezenı c lovek skonal.. Tak jsem po tech vsech zkusenostech jenom prizpusobil lezenı k obrazu svřmu a je mi Čplne jedno, co se v tomto ohledu o me povıda .

Vlevo Sneznık 19.8.1989, vpravo Drabky, Udolnı cesta VI na Sokola a

nezbytní tricko z NDR. Lezeno na prvnıho maje 1986..

Jen me hlava nebere, kdyz se nekomu neco stane pri lezenı, jak hned vzniknou debaty ve smyslu áKdyz na to nemel, tak tam nemel lřzt, urc ite to byl prekliz ka r, patrı mu to..Ž a jinř dementnı vylevy chytra ku! Jsou to lidi, co buó nikdy z a dnou chybu neudelali nebo mısto mozku majı pivnı kostku!

Me lezenı bavı. Je to ma radost z pohybu na skala ch a jestli polezu vykonnostne cokoliv, tak tu radost mi nikdo nevezme! A hlavne jsem pri lezenı poznal a pozna va m Čz asny lidi.

Poslednı dobou se o me mluvı a pıse ponekud vıce, a jak jsem vysledoval, byl jsem zarazen do kategorie áModernistaŽ. No, nevım. Vyvracet va m to nebudu. Spıs va m reknu, jakř kategorie prvovystupcu a lezcu vnıma m ve skala ch ja :

P r v o v y s t u p c i Domacı oblastnı prvovy stupci: Vetsinou majı svoji oblast, kde delajı lřta prva ce a dıky jim ma me co lřzt. Svř uzemı si dobre strez ı a uda vajı, jakym smerem bude oblast ve stylu lezenı smerovat. Venujı tomu cas a Čsilı a svř cesty povaz ujı za svř deti. Dobra rada pro spra vce - nikdy nesmyslne nejdete proti doma cım prvovystupcum. Ac mıvajı i mezi sebou mensı rozbroje, v tomto prıpade se doka z ı okamz ite semknout, jako jeden sik a vyhla sı va m partyza nskou va lku, kterou urc ite nevyhrajete! Najezdnıci: Najednou se objevı v nejakř oblasti, vubec je nezajıma , jakř jsou zde tradice a zvyky v dela nı cest a prijde jim, z e si musı oblast okamz ite upravit k obrazu svřmu. Doma cı prvovystupci s jejich na zory je proste nezajımajı, no a hned je v hospode co resit.. Potulnı prvovy stupci: Nemajı z a dnou svou sta lou oblast, kdyz se nekde objevı, tak si nejdrıv v oblasti pora dne zalezou a sezna mı se s mıstnımi lezci u piva a lezenı. Pak zde, bez nejakřho velkřho rozruchu, udelajı pa r cest, zajımavych svym novym pohledem na vec nebo smerem. Ke spokojenosti mıstnıch osvez ı vzduch novymi cestami a za cas se vydajı zase o oblast da l. Ja jsem Buh: To jsou prvovystupci, kterı za sadne delajı novř prva ce o nekolik stupnu nız , nez co norma lne lezou. Nejlıp, kdyz lezou IX, tak udelajı VII s na dechem VIII. Jistenı za sadne da vajı co nejda l a pak cıtı sladkř zadostiuc inenı, kdyz sedmovy lezec jejich cestu nemuz e vylřzt nebo v nı bojuje o holy z ivot. Ve jmenu pruvodce: Tak tenhle druh prvovystupce je pro oblast opravdova pohroma! Chce za kaz dou cenu dostat svř jmřno do pruvodce a casto i na Čkor kvality cest.

L e z c i Lezenı je pro nˇ z ivot: To jsou lezci, kterı nemuz ou bez lezenı existovat a to doslova. Lezenı prizpusobı cely svuj z ivot a lezou, dokud jim to telo fyzicky dovolı. Na duchu zusta vajı mladı i v kmetskřm veku a je jim jedno, z e za mlada byli pro svř okolı modernistř a teó jsou zase oznacova ni za klasiky. Kaz da doba kastuje tyto lezce podle svřho pohledu, ale to uz si preberte sami, co jsem tım chtel rıct.. Mladı pseudoklasici: Zacnou lřzt, ale kdyz se rozkoukajı a zjistı, z e nebudou nejlepsı, tak schovajı svoji neschopnost na sobe drıt a tvrde trřnovat za pozu obha jce klasickřho lezenı a spasitele toho naseho lezenı. Najdou si neprıtele, vetsinou lezce, kterı lezou dobre, ale s mg, a uz majı proti komu bojovat! Sami si s pravidly ovsem hlavu nela mou a hrave si je upravı podle svych potreb - kruh klidne zatlucou metr od zavrta nı, klacek v dıre pouz ijı jako hodiny, a pak ho vyhodı,

CAO News 5

nebo v ceste klickujı, jak zajıc na honu, ale popis znı samozrejme prımo.. Lezec do prvnıho řvˇ ru: Zacne lřzt a za chvıli uz je chytry, jak ra dio, udela hned cestu, s kaz dym se zna a se vsemi lezl. Pak ho ulovı lovkyne a do trı let je svatba, Čver na bara k a uz ho nikdy nikdo ve skala ch neuvidı. Zajımavy je, z e v prumeru je to fakt do trı let, co jsem tak vysledoval. Lezec playboy: Ma nazpameÁ nalezeno pa r lehkych a tak dve tez sı cesty, ale jen takovř, aby na ne bylo dobre videt, nejlıp z turistickř cesty. Za sadne leze do pul tela, pohazuje pritom svou dlouhou hrıvou a neusta le oznamuje okolı, jak je ta cesta strasne nebezpecna , jen aby obdivovatelky mely ten spra vny strach o jeho kra snř telo. No a vecer v hospudce pri lıcenı svych hrdinskych kousku je Čspech třmer jisty! Qvakeri: To jsou lezci, kterı lezou takovř cesty, z e by va s ani ve snu nenapadlo, z e se neco takovřho vubec da lřzt. Zelenř spa ry, mechovatř plotny, mokrř komıny, slizkř kouty. Kdyz jsem jeste bydlel v Liberci poznal jsem pa r mıstnıch qvakeru. Meli svoje oblıbenř oblasti, mraky vylezenych cest a kaz dy rok na podzim vyhlasovali cestu roku ť samozrejme c ım zelenejsı, tım lepsı. Dokonce meli i svuj ritua l v hospoda ch, rıkali tomu da t pivo na pesla - to znamenalo vylıt si cely pivo na hlavu. Kdyz v jednř knajpe hostinsky jejich ritua l kupodivu necha pal a zacal je vyhazovat, tak mu odnesli dvere. Prijde va m, z e jsou to bla zni a nepatrı do lezenı? Proc? Proste jsou svı a to je na jednu stranu para dnı..

A pak jsou jeste lezci samota ri, boulderisti, horalovř, pıskari nebo mora lovı lezci, mezi nimiz je neprekonatelnym kra lem Spek - u neho dokonce platı, z e c ım je starsı, tım je odvaz nejsı a urc ite na m jeste vyrazı svymi vykony dech! Jsou tu lezci, co lezou jen na va pne nebo prukopnıci, kterı hledajı a nacha zı novř oblasti, udelajı tam cesty a pak i pruvodce (dobry prospektor je treba Hubka) a dalsı a dalsı lezci.

Jenık Pleticha soucasnosti..

Myslıte si tedy, z e kastovat lezce na klasiky a modernisty je spra vnř? Ja osobne to vidım jinak. Pokud nekdo neobtez uje druhř, dodrz uje pravidla danř oblasti, tak aÁ si leze podle svřho gusta. Lezenı je tu pro kaz dřho a ac se to treba nekdy nezda , podstatu ma me stejnou - jsme bla zni, co lezeme nekam nahoru a nesedıme doma, jako pecky!

Kam me budete radit, je vase vec. Ja proste lezu podle sebe. Pro modernisty jsem moz na klasik, pro mlady klasiky modernista. Kdyz jsem zacal malovat, tak pro malıre jsem byl lezec, pro lezce malır. C ert aby se v tom vyznalŘ

Foto ě archiv Jenıka Pletichy

Pr echod Jizerek. Pro milovnıka Jizerskych hor akce, ktera ho nemuze ani na okamzik nechat klidne ho. Uz jsme o nı pa rkra t

psali, byl i n„jaky ten nesm„ly pokus, ale ani jednou se o “pr echoduč hovor it nedalo. Nejle pe o te to akci vypovıdaly

vrcholove knızky. A jme no, ktere se tam objevovalo nejcast„ji, bylo Jirı Husek ml..

PPrreecchhoodd JJiizzeerrsskkyycchh hhoorr Povıda nı o jedne mimora dne lezecke akci..

Jirı Husek ml. HO LOKO Liberec

O b a v a m se, z e pravidelnym prechodnıkem Jizerek uz da vno nejsem. Naposledy jsem to zkousel roku 2006.

Od tř doby jsem se k tomu nedostal. Takz e bych mohl napsat leda nejakř vzpomınky, a i ty uz asi budou dost vycpelř a budou zava net spıs nejakym itinera rem postupovych cılu..

Vzpomenu treba na rok 2005.

Ale nejprve trocha exkurse do historie tohoto podniku: Prvnı myslenky na uskutecn„nı horolezecke ho pr echodu JH

spadajı do dvaca tych let minule ho stoletı. Prvnı zna my pr echod uskutecnili 20.7.1924 Wilhelm Hutter a

Anton Kiesewetter z Liberce. Vyrazili o pulnoci z Hemmrichu a skoncili v 17:00 na V„zi Gra lu. Cestou vylezli 15 v„zı.

Dalsı pr echod na sledoval hned pr ıstı rok. Uskutecnili jej ve dnech 30.5. - 1.6.1925 Herbert Queisser, Rudolf Hutter a Theodor Dobiasch z Liberce. Zacali na Kovadlin„ a skoncili na Hajne m. Cestou vylezli 25 v„zı.

V pozd„jsıch letech prova d„li horopr echod JH pr edevsım bratri Ginzelove a skupiny soustr ed„ne kolem nich. A to jak letnı, tak i zimnı pr echody.

V dalsıch letech byly horopr echody absolvova ny jen sporadicky a nepravideln„. Az na pr elomu tisıciletı lze zaznamenat v tomto ohledu zvysenou aktivitu Petra Prachtela, ktery chodı horopr echod v jednom za tahu. V roce 2002 tak za 24 hodin vylezl 64 v„zı a v roce 2005 (to mu bylo 67 let!) dokonce 101.

V soucasnosti jsou pr echody JH uskutecnova ny jen vyjimecn„.

Prislo zase za rı a s nım i cas na splnenı jednoho snu. Do

otrhanřho batohu putuje uz notne odrbany seda k, deravř lezecky, 27 metru lana, kterř ma sva nejlepsı lřta da vno za sebou, a dve dederonskř karabiny. Zbyly prostor vyplnuji spaca kem, celovkou, lahvı vody a iontovym na pojem nesoucım etiketu Svijansky Ma z. Odpolednım vlakem prijız dım do Bılřho Potoka a v mıstnım kolonia lu doplnuji za soby.

CAO News 6

Na sledkem porızenı c tyr housek a kusu eidamu muz e prodavacka muz e zavrıt kra m. Inu, kde nic nenı... Kdyz dora z ım pod Achimovku, zac ına se serit. Pod na hornı stenou rozkla da m spaca k, narizuji budık na sestou a brzy usına m.

Ra no je frisno a rozhyba nı ztuhlřho tela chvilku trva .

Rozcvicka ve spa re na Achimovku vsak doka z e rozproudit krev. Prvnı vrchol do sbırky. Povede se i zbyvajıcıch devetadevadesa t? Postupuji systematicky po svazıch Tisiny a vyzoba va m dalsı kousky. Dvojce, Hajnřho, Kulicku, Hrad rytıru. Pod Parsifalem je uz jasnř, z e den bude slunecny a tak jej oslavuji kra snou Za padnı hranou. Vez Gra lu a jejı Stra z ce jsou milou povinnostı a pak jiz na sleduje terřn, kam lidska noha vkroc ı pouze vyjimecne. Ze seznamu si tak mohu odskrtnout Trojcata, Spicatou vez a Kora b.

Tım ma m vyrızenou prvnı oblast a v dobrř na lade se vrha m na dalsı. Lesy na svazıch Palicnıku se vyznacujı vpravde parkovou Čpravou, takz e postup v nich je jedna velka radost. Jo, az prijde na radu okolı Spa rovř vez e, to bude jinř kafe. Nynı vsak na to nemyslım a uz ıva m si kra snych cest na Plotnovou a Mechovou vez , Mechovou vez icku, Lisc ı ska lu, Bukovou a Travnatou vez , Medvıdka a Supı hlavu.

Na sleduje Kohoutı hreben, ktery je opravdovou perlou ve sbırce. Poustım se do na dhernych ploten klasickř Hrebenovky a celou cestu doslova bez ım. Ani ne za puldruhř minuty ma m vystup za sebou a na sleduje ta prava vrcholova pohoda.

Ale casu nenı nazbyt a proto rychle prebıha m pres Smejda na Palicku a preskokem zdola va m Palicnık. Turistř na vyhlıdce kroutı hlavami. Asi majı odlisnou predstavu o prıjemne stra venřm dni.

Od vrcholovřho skaliska Palicnıku pokracuji pres Skrıtka

do zrıdka navstevovanych koutu ke Kvetnovř ska le a da le do oblasti Kurıch vez ı a Tisovřho kamene. Vyhled je odtud sice kra sny, ale sta le se nemohu zbavit pocitu lehkřho zoufalstvı. V protejsıch stra nıch Smedavskř hory lze tusit strme stoupajıcı Richterovu cestu, ktera me vyvede na tisıc metru vysoko poloz enř Polednı kameny. Nabehanř a nalezenř kilometry jsou

uz v noha ch cıtit. Co se da vsak delat, kdyz voja k nemuz e, tak jeste petkra t musı.

Z Tisovřho kamene dolu stra nı bez ım. Snaz ım se zıskat rychlost. Premyslım, jak moc bych se musel rozbehnout, abych se bez na mahy dostal na vrchol protejsıho hrebene. Prvnı kosmicka rychlost by mela stac it. Stupnuji proto svř Čsilı, avsak ve zmeti vetvı se hroutı nejen mř telo, ale i moje nadeje na pohodlnř dobytı Polednıch kamenu. No co, zase mi nezbude nez ten kopec nejak vyslapat. Stejne jako loni.

U Lokomotivky konecne shazuji proklety ruksak ze zad a vrha m se do sten. Po hrebeni hornıch Polednıch kamenu se pres Emilovu vez dosta va m az k na dhernym vrcholum Frydlantskřho cimburı. I zde se na vyhlıdce rojı turisti. Mř kroky vsak vedou na lezecky vrchol -alespon nemusım poslouchat rec i o nesvřpra vnych psychopatech. Pro urychlenı celř akce volım preskok z predvrcholu na hlavnı vrchol a hned zpet. Tricet metru nad podlahou a okolnı expozice, kdy je videt az do polskych rovin, delajı z tech nekolika vterin ten pravy za z itek. Kdyz si c lovek navıc uvedomı, z e autorkou preskoku je nejaka bezejmenna nemecka Trudi z poc a tku minulřho stoletı... Klobouk dolu.

Po hrebenovce uha nım dolu k Polednımu zubu, Pohovce,

Polednı stene a Kazatelne, v jejız stene vymlsa va m kra snř sokolıky Vychodnı cesty, kterř nikdy nezklamou. Pak uz je to jen kousek kolem Olta re a Poslednı a Novorocnı vez e do Čdolı C ernřho potoka, pri jehoz prechodu podstupuji nedobrovolnou koupacku. Ale co, je pres petadvacet stupnu a spaca k jiste brzy uschne. Vyslap vzhuru k Muflonımu previsu je poslednım stoupa nım, kterř musım tento den zdolat. Nastestı. Oblřza m vsechny skalky kolem Muflonıho previsu a Hlıdacu. Kra sna Emilovka na Hornıho Hlıdace je peknou teckou za dalsı splnenou oblastı.

Nynı me cekajı Stolpichy. Pres zarustajıcı paseky se dosta va m na turistickou cestu k vrcholu Oresnıku a za houstnoucıho sera prida va m do sbırky jeste Poklici, Zahradnıkova ucne, Zahradnıka, Stojku a Zahradnı vez . Zahradnı je dvaapadesa tou ska lou, jejıhoz vrcholu toho dne dosahuji. Na tra ve pod skaliskem si pak upravuji mısto na spanı. Lez e ve spaca ku zaznamena va m neprımou Čmeru mezi intenzitou tmy a mnoz stvım svijanskř jedena ctky. Inu, podareny den.

Ra no se budım pred sestou. Prece jen pomalu nastupuje podzim a lehky letnı spaca k uz moje kosti zahra t nedoka z e. Nynı me ceka ten pravy boj. Prosvetlenymi lesy Oresnıku sbıha m do Čdolı Stolpichu a na sledne se norım do neprostupnych hvozdu u Jeskynnı vez e. Teó teprve zac ına

CAO News 7

za bava. Do sbırky pribyva Mala Ma rı i jejı monumenta lnı Diva jmenovkyne. Vysoko nad Čdolım vychutna va m rannı na dheru a pozoruji v povetrı dova dejıcı sokoly. Hodiny by se dalo lez et na z ulovř baste a pozorovat okolı, ale me bohuz el tlac ı cas.

Vrha m se do nejhorsıho Čseku celř mojı vypravy. Od

Stra z ce Divř Ma rı nevede do oblasti Spa rovř vez e z a dna stezka. C lovek si musı probıjet cestu neprostupnymi houstinami, seskakovat a padat z vysokych, mechem porostlych kamenu, brodit se veprovymi kalisti, plazit se prurvami ve skala ch. Tech 300 metru mi trva asi pul hodiny a u Spa rovř vez e vylřza m z koryta potoka orvany jak samice. Rychle zdola va m Spa rovou a Jera bovou vez a pres Modlu se dosta va m k C arostrelci. Pekna klasicka Vychodnı hrana me vyvede na vrchol a ja poprvř pouz ıva m lano, abych mohl sestoupit z vez e.

Nynı me ceka delsı turisticky Čsek. Sbıha m na Riegelweg a po nem stoupa m vzhuru na Hrebınek. Slunıcko zac ına pripalovat a kdyz sedım na vrcholku Rakve, tak uz vyslovene pece.

Kra snymi bukovymi lesy

Polednıku uha nım da l smer Sra zy. Svou sbırku rozsiruji o Jızdenku, Netopyrı vez icku a Svinı ka men. Da le prida va m Hla sku a na Ostrřm rohu a Pevnosti si vychutna va m notoricky zna mř ásestkyŽ. Z oblasti Sra zu uz mi zbyva jen pa r vez ı a tak je rychle dora z ım. Zlřza m Ostrou stenu, Za bu a jejıho kone, Homoli cukru, Sedlo a vposledku i Zvon. Po Vinicnř ceste doslova bez ım na Hemmrich.

C asu je ma lo a chybı mi jeste cela jedna oblast. Kdyz mıjım hospodu v sedle, smutne zama cknu kroupu, pokusım se zahnat chuÁ na jedno tocenř a v kopci smerem na Koprivnık prida m do kroku. Zdola va m Snehula ka, Gorilu a Pic 60. vyroc ı VRSR. Na Oldrıska si pro radost vybıha m Čdolnı stenou. Nynı me ceka zkompletova nı lehkych vez ı preva z ne ánorma lkamiŽ. Dobyva m tak Morcouna, Okrajovou, Skalnı bra nu i Lysř ska ly. Da le Kulicku, Frydlantskř a Borovou vez .

V Udolnı ceste na Strz ovou plotnu na me jiz pada Čnava a zac ınajı krece v lytka ch. Sprintuji plotnou vzhuru, aby me krece nestac ily dobehnout a setra st do Čdolı. Na sledujı Kovadlina, Dvojita vez , Zelva, Smrkovy ka men, Uhlırovka, Hradby a Panenka. Tak dosahuji vrcholu Strz ovřho vrchu a tesım se pomyslenım, z e uz nemusım nikam do kopce. Nynı moje cesta povede jen dolu. Pres Srdce a Rozeklanou se dosta va m k Pyramide, jejız ánorma lkaŽ je poslednım problřmem celřho podniku.

Pod ska lou si sednu, odpoc ıva m a poc ıta m doposud vylezenř vrcholy. Je jich rovnych 97. Slunce uz zapadlo a nad obzorem zusta va syta oranz ova za re. Uz nenı kam spechat. Vyskra bu se na Javorovou vez a Morouse a stra nı pomalu scha zım ke svřmu cıli. Tım je opomıjeny piz óuch jmřnem Pralinka. Poslednıch pa r kroku po krystalech a useda m ve vrcholovřm hrnci kousek od knız ky. Za mnou je sto vrcholu...

Dva dny lezenı nahoru a zase dolu. Dva dny probıjenı se

divokymi roklemi a hrebeny Jizerek. Dva dny, kdy jsem nespatril z iva cka, tedy pokud nepoc ıta m turisty na vyhlıdka ch, kterı vsak nijak nerusili muj vesmır.

Sen se splnil. V nekolika na sledujıcıch dnech prestaly bolet ruce, nohy i za da. A do hlavy se proplız ila neodbytna myslenka: áCo takhle zkusit to v zime?Ž

Foto ě archiv Jirıho Hus ka a CNs

CAO News 8

PPoovvııddaa nnıı ss MMaarrttiinneemm CC eerrvveennkkoouu

Za CAO News se ptal Jan Pleticha HO Dolnı Z leb

CNs: Ahoj Martine. Na zacatek kdybys nam, prosım, rekl, jak dlouho uz lezes a jestli si vzpomenes na sve zacatky v Labaku. M.C .: Lezu od svych 13 let, poprvř to bylo tusım v 8. trıde za kladnı skoly v Belř. Tenkra t byla mojı spoluz ackou dcera decınskřho horolezce La di Tumy st. a ta me a nekolik mych kamara du privedla do skal mezi opravdovř horolezce. Do tř doby jsme se potloukali po skala ch v Belř a dost amatřrskym zpusobem zdola vali mıstnı vrcholy s cılem zapsat se do vrcholovř knız ky. Do Laba ku jsem se dostal tak o rok nebo dva pozdeji, to uz jsem byl na decınskřm gymnasiu a stal jsem se c lenem tamejsıho horolezeckřho oddılu Lokomotiva Decın. Kaz dř Čtery byla schuze a to byl vz dycky za z itek! Jednak se tam scha zeli pro mne tenkra t a dodnes osobnosti pıskovcovřho lezenı, poc ınaje Karlem Krombholzem a konce bratry Weingartlovymi. To bylo mısto a obdobı, kdy jsem poznal Pıtrse Lastovicku, Pavouka, Fanyho a o neco pozdeji Rısochleba, ale i spoustu dalsıch a o kaz dym bych urc ite mohl da t k dobru aspon jednu historku. Nejlepsı byly za very kaz dř ze schuzı, kdy nekdo z mıstnıch rejpalu, casto Petrıni, zvedl ruku v diskusi a vznesl treba dotaz, kdo se to vysral v kuchyni na horolezeckř chalupe ve Z lebu. Na sledovala ukrutna ha dka a za vinıka byl třmer vz dy oznacen nekdo mimodecınsky - Poupa, parta kolem Prcase anebo jinı ánezvanıŽ v Laba ku. Dalsım nakopa vacım bodem v diskusi byl Karel Belina a jeho Vzpoura proti kra li na Zelvu, Edita na Tyrsovku, Big Wall, vytlouka nı a zase vracenı kruhu zpet, kde byly. V tř dobe lezenı v Laba ku bylo vecı odva z nych a zkusenych a my mlaóosi se zpoc a tku jen vozili na druhym. Sedma byla dobry vykon a VIIc jen pro nejlepsı. U kruhu se dobıralo, nava zanı jsme byli jen v prsa ku a sedeli jsme v popruhu, u kruhu jsme losovali, kdo vyta hne dalsı dřlku a v pytlıka ch na zadku byla ciga ra se zapikem.

V Udolnı stene Teufelsturmu

Karabiny z NDR byly prepychem a padali jsme do statickych lan JUTA, hlavu chra nenou helmou CASIDA. Osma a seda k se postupne objevovaly a byly to vesmes doma vyrobeny unika ty. Ono lezenı na pıskovci bylo tenkra t spıs cundr s bivakem pod skalou a kytarami. Pa r dobytych vrcholu za vıkend a sportovnř

to brala spıs jen hrstka lidı. Uda lostı roku byl Zabilka c a zase lezenı, kytary, decınsky lez a k z voskovanyho kelımku a proklepana noc v deka c i z Prioru...

Bezzuby Yuchen, Labskí ödolı, 90ta lítaŽ

CNs: Ty jsi jestˇ zaz il dobu, kdy se v Labaku dˇ laly cesty z cisty pozice bez navrtavanı a zaroven jsi byl ve skupinˇ prvovy stupcu, kterı prosadili zavrtanı ze smycky nebo hacku, ktere posunulo obtız nost cest vy raznˇ nahoru. Mohl by jsi rıct z vlastnı zkusenosti svuj nazor na dˇ lanı cest tˇ mito dvˇ ma styly? M.C .: Zavrta va nı se z c istř pozice jsem zaz il v prvnıch letech mřho lezenı. Pamatuji historky o Weingartlech a Hudym, jak dvakra t Áukli do navrta va ku z c isty pozice a pak hodili dvacetimetrovou tlamu. A zase znova a znova, nez se dostatecne zavrtali. Teó mluvım o rannych osmdesa tych letech, kdy spicka pıskovcovych lezcu atakovala v sousednım Nemecku deva ty a desa ty stupen pıskovcovř klasifikace a presto zde v Laba ku vznikaly prvovystupy o mnoho stupnu lehc ı a tım chci naznac it, z e starř pravidlo - zavrta va nı z c istř pozice, bylo jistou brzdou v rozvoji lezenı v Laba ku. Velkym prulomem v třto situaci byl prıchod Milana Krauskopfa. Jeho angaz ovanost ve zmene pravidel, ve smyslu moz nosti zavrtat ze smycky, ha cku, skobicky, proste z cehokoli, co usnadnilo osazenı borku a potř kruhu. Pred touto zmenou si pamatuji navrta va nı z c istř pozice s klackem v zubech, klacek byl rozstıpnuty podřlne a do rozstepu klacku se skrıpnul borek, c ımz se uvolnila jedna ruka a mohlo se busit kladivem do borku. No, peknej vopruz!

CAO News 9

Po tomto usnadnenı pri dela nı cest zacaly vznikat cesty typu Piva na hrad, ale i jinych starsıho data. A cesty se staly lezitelnejsı pro ostatnı lezce, protoz e jednodussı zavrta nı znamenalo vıce kruhu tım, z e se eliminovala snaha prelřzt tez kř mısto jen za Čcelem najıt mısto, kde se da lřpe zavrtat.

Ostrov pred 20ti lety

CNs: Je o tobˇ znamo, z e si dˇ lal vy znamne prvovy stupy a prelezy cest v Labaku. Chtˇ l bych se zeptat na historii vzniku tˇ chto cest. Treba cesty Pivo na hrad na Prezidenta nebo Zakaz kourenı. Kolik kruhu jste dali pri prvovy stupu a kolik jste jich pote dodali? A jake cesty ti utkvˇ ly v pamˇ ti svojı obtız nostı nebo jinak, na ktere se neda zapomenout? M.C .: Cesty Pivo na hrad a Za kaz kourenı byly pro mne prelomovř. Vznikly na jare roku 1990, kdy jsem se vra til z mřho prvnıho lezeckřho za jezdu z Francie. Moje prvnı na vsteva áZa paduŽ a zna mych lezeckych oblastı mne absolutne ohromila svojı obtız nostı cest a takř mnoz stvım lezcu, kterı se o prelezy pokousejı. Byl to ohromny impuls neco z toho mıt i tady v Laba ku. Tenkra t to byl Milan Krauskopf, ktery razil myslenku dela nı cest pro áza padnıŽ lezce, tedy rozumne odjistenř i kdyz sta le mora lnı, a tak jsme se pustili i do Prezidenta. Zacali jsme vlevo Pucem a posouvali se smerem do Čdolnı steny. Pivo na hrad bylo udela no behem jednoho dne a pro urychlenı procesu jsem tenkra t tahal neuveritelnř fla ky a zavrtal se co nejda l. Dodnes si pamatuji, jak na me zespoda rvali aÁ uz se zavrta m, z e je to

uz dvacet metru pod zem. Nikdy jsem necıtil potrebu udelat nejaky lezecky pomnık, ktery by se nelezl a zabral nejlepsı smer ve stene, a tak jsme do Piva dodali asi 4 dalsı kruhy. Tenhle styl se v podstate odehra val po celou moji nejlepsı vykonnostnı řru v devadesa tych letech a doufa m, z e cesty jsou dodnes lezitelny. Ale vıce nez aktivnı prvovystupce se cıtım spıse hrdym prelezcem novych cest v Laba ku, v tř dobe hlavne z dılny tandemu Prcas x Spek. Svojı logikou, mora lnım aspektem a obtız nostı mne uchvacovaly a navıc v tř dobe se mi moc casu na dela nı novych cest nedosta valo, a tak jsem se soustreóoval spıse na prelezy. Sta valo se mi, z e jsem nekterou z jejich cest nemohl vylřzt a musel jıt za autory a pak nezapomenu na sibalsky Čsmev Speka nebo Prcase, kdyz mi prozrazovali know how a ja to pak dal. Ra d vzpomına m na dela nı cesty Za kaz kourenı. To byla opravdu teamova pra ce a navıc je to moc pekna linie s odjistenou spa rou co taha za ruce. A z prelezu treba na Expo 92 na Prezidenta, kde jsem se nahore Čplne ztratil a ze zoufalstvı skonc il u poslednıho kruhu na Big Wallu. Spek a Prcas mi pak poradili a bylo to.

Cesta Vychytraly plan v Labaku. 90ta líta

CNs: Vım, z e Labak je tvoje srdecnı zalez itost, i kdyz teŠ z ijes v Irsku. Mohl bys porovnat lezenı v Labaku a v Anglii? M.C .: Laba k a lezenı byla vıc nez polovina mřho z ivota. Bylo a je to o lidech, sportovnım vykonu a odvaze, prekona va nı

CAO News 10

sama sebe a trumfova nı tech kolem. To, co mi dalo lezeni a z ivot ve skala ch, to mi pomohlo i v mřm soukromřm a profesnım z ivote. Teó z iji i s rodinou pa tym rokem v zahranic ı. Nejdrıve v Anglii a nynı v Severnım Irsku. Ztratil jsem pıskarenı se vsım, co k nemu patrı a nenı to jen ten sportovnı vykon, jak vıs, ale nasel jsem osobnı a rodinnou spokojenost a uprımne si vychutna va m britsky tradicnı zpusob lezenı. Dospet k tomuto stavu mi pomohla moje zkusenost a lřta stra vena na pısku a potaz mo v hora ch se skvelymi lidmi z C ech. Laba k a vubec pısek uz asi nikdy nevypudım ze svřho srdce. Vz dycky kdyz prijedu na na vstevu do C ech, tak je pro mne obrovsky za z itek jenom jet Labskym Čdolım, natoz si zalřzt. Nicmřne na Britskych ostrovech existuje tradice stara stejne, jako ta saska a nase. To zra nı od lehkych mora lnıch cest az po ty sportovnı mi velice pomohlo cıtit se na Ostrovech brzy jako doma a najıt si lezeckř stestı i v tom neprıznivřm pocası a ákvakarenıŽ ve srovna nı s Laba kem a Saskem. Co je Čz asnř v mřm soucasnřm domove jsou lidi, lezci, schopni komunikovat v klidu, naslouchat jeden druhřmu a bez emocı se domluvit c i dobrat resenı v jakřkoli ota zce. Ta jejich nekonecna tolerance a slusnost je balza mem na moji povahu a presvedcenı. Tım nakusuji ota zku nekonecnř diskuse o Mg nebo jinych problřmech v lezeckych oblastech a neschopnosti se v klidu a nestranne dobrat resenı. Ale to jsem odboc il od samotnřho lezenı. V Severnım Irsku ma m zkusenost ze dvou moz na trı lezeckych oblastı. Ani v jednř nenajdes nyt aÁ ve stene, c i na standu, jinymi slovy, co si da s, to ma s. Neco jako lezenı v Yosemitech. Mourne mountains na jih od Belfastu jsou kopce pripomınajıcı C eskř Stredohorı s z ulovymi masivky na vrcholcıch, dosahujıcı vysky az 30 metru. Na stup ke stena m 1-2 hodiny, 90ti % vlhkost a chc ije kaz dy den. Jinymi slovy, vyrazıte ra no s batohem plnym lezeckřho harampa dı, jdete dve hodiny bahnem a vresem do kopce v ukrutnřm vichru a kdyz dorazıte pod kvak, tak zacne chca t. Idylka, z e? Druha oblast je Čplne na severu ostrova, asi 1,5 hodiny od Belfastu a jmenuje se Fair Head. Jsou to Čtesy vysokř do 120ti metru. Para dnı lezenı vcetne spa rovyho, ale platı zde pravidlo o pocası a prıstupu, jako u Mournes. Prıstup je vlastne kratsı, tak 30-40 minut od auta. Dalsı oblasti, jako Gola Island nebo oblasti v Doneghalu, jsou zajımavř, ale c tyri hodiny z Belfastu a pocası je jeste horsı nez v tech vyse zminovanych. Co se tyce pocitu pri lezenı tradicnıch cest v Irsku a Brita nii, kdo zakusil, vı, o cem mluvım. Na pısku jsem se dostal na Čroven lezce, ktery doka zal lřzt i ty mora lovejsı cesty, ale na pısku je to o taktice rozvrz enı sil k prvnımu kruhu, ktery tam je. A je to jistota i kdyz se nalřza v 10ti nebo 30ti metrech, ale je tam. Muz es k nemu dolřzt zcela vysılen a cvaknout ho, chytit ho nebo nejak nalovit, ale furt je to pevny bod, na ktery se muz es upnout. V tradicnım lezenı nema s nic, jen stand na konci lanovř dřlky. Kdyz ti docha zı sıla, musıs se spolehnout na to, co jsi zaloz il a buó si odsednout nebo hodit rypa k do dra tku. A to me bavı...

Foto ě archiv Martina C ervenky

FFrraanncciiee aa SS ppaannee llsskkoo 22000099 s CK Burdych ý Sedlisky, aneb prıstČ uz Karosou..

Libor Svoboda CAO Decın

a s t a v a j ı c ı podzim u na s neskyta mnoho

moz nostı k áprotrepa nıŽ pada cku, a tak nasinci nezbyva nez vyrazit za sluncem do jiz nıch kraju. Letos jsme opet volili Spanelsko s nası osvedcenou cestovnı kancela rı áBurdych - SedliskyŽ. Oproti minulřmu roku nase skupina znatelne zhoustla. Jedeme tri doda vky s osazenstvem desıti pilotu a jednım áservisa kemŽ na svozy.

Mercedes Vito ť Evz en Holman, Jarda Uher, Lubos Sejkora a ja VW Multivan ť Michal Burda, Petr Kirchner, Milos Miller, Petr

Sparlinek VW Sharan ť Ros–a Sedlisky , Martin Mikesch, Kamil Bednarık

Vzhledem k tomu, z e uspora dat spolecny odjezd 11ti lidı nenı az tak jednoduchř, vyra z ıme na cestu kaz dř auto samostatne. Spolecny cıl je spanelska vesnicka Vilanova de Mea, lez ıcı v podhurı Pyrenejı, cca 150 km pod Andorou. Jiz cestou ale menıme pla ny. Na severu Spanelska je to s pocasım zlř. Rozhodnutı pada na Francii, pribrzdıme tedy a popolıta me na jihu Francie v pohorı La Serane, poblız vesnicky Ganges.

Na prista vacce pod horou se nakonec druhřho dne

odpoledne opravdu shleda va me. Kra tkř pivo, pozdravy (vidıme se vlastne vsichni poprvř za cestu) a nekterı se teprve seznamujeme. Jedeme na kopec.

Na startovacce se skvı nova tabule s jasnym vyznamem ť TMA 1100 m/nm (toc it lze jen do 1100 m nad morem, pouze cca 400 m nad start, jinak se potka te s Boingem). S mıstnım pilotem diskutujeme jak dlouho je toto TMA platnř. Tvrdı, z e od tř doby, co je v Montpelliere letiste, coz tedy znamena , z e jsme tu minuly rok byli tak trosku jednou nohou v prusvihu, kdyz jsme zde toc ili 2200 m n.m.

Pocası nic moc, tu a tam mraky. Evz en udela zkusebnıho chrousta, za nım jde Michal. Je to v pohode, a tak se na start vyda va i Jarda. Predva dı jeho klepacı kreace s plachtou a snurami. Obhlız ı terřn a za vany, poklepa va pada kem, taha za snury ve snaze zjistit jestli se nafoukne. Po kaz dřm zaklepa nı se mu preklopı na bez ka a nekdo musı opet prijıt aby jı odhrnul. My stojıme opoda l a remca me (to abychom mu dodali kura z ). Je dost pozde a blız ı se mrak. Ten nakonec zakryje slunce a zacne z nej dokonce padat voda. Na 10 minut se tedy schova va me.

N

CAO News 11

Slunce opet vycha zı a my jdeme postupne do toho. Pak se jeden z nejlepsıch kousku, v kontextu s tım, co pronesl dve minuty pred tım, povedl Spa jovi: áKluci, ja myslım, z e start ána beranaŽ je zbytecne opomıjeny a neuznany. Pritom je to absolutnı jistota. Cejtıs to, srovna s a letıs. Nemusıs se ota cet a komplikovane resit snuryŽ Ř v za petı nahazuje na berana, cejtı to a rozbıha toŘ ejhle krıdlo nabıra smer vpravoŘ Spa ja to cejtı Ř vse ma pod kontrolou Ř tah na branku byl ovsem spatny ť krıdlo konc ı prehozenř pres sıpek a na m nezbyva nez zac ıt vymota vat. Zbytek naska ce do vzduchu vza petı a lze jeste dobrou hodinu pekne mıstne polıtat. Nikdo se do velkych vykonu stejne po ceste nehrne.

Vecer se myjeme v rece, varıme a vyra z ıme smer Vilanova.

Tam dora z ıme znacne águmovıŽ nekdy kolem pul druhř ra no v pondelı

Vetsinu cesty prselo, coz na m veru sebevedomı nepridalo. Snıda me a pozorujeme oblacnost. Udolı Vilanovy je kaz dř ra no Čplne zaplnenř mlřcnou mlhou daleko k horizontu. My se na nı dıva me z c istř, pruzracnř vysky 900 m od kostelıka nad vesnicı respektive z naseho áhoteluŽ. Mlha s kaz dodennı pravidelnostı pozdeji vystoupa ohra tım od slunce nahoru a vytvorı vetsinou mraky. Podle toho, kolik vlhkosti je ve vzduchu, se buó obloha zadekluje, nebo zustanou pro slunce obcas ádıryŽ k tvorbe termiky. C eka me na startu u vysılace a postupne startujeme. Napoprvř se chyta jen RosÁa. Kluci jedou jeste nahoru. Michal a Jarda si da vajı nerusenř lıta nı dalsı necelř dve hodiny. Ja svezl auto. Vecer po-letovy briefing v hospode. Je na s 11 lidı a Čc ty byvajı o neco tucnejsı..

Uternı ra no vypadalo znacne optimistic teji. Veskerř slusnř

chova nı uz tedy slo stranou a zacal lıty boj mezi borci. Dohoda znela tak, z e borci s mensımi zkusenostmi startujı prvnı, aby stihli dalsı vyvozy. Borci zkusenejsı jedou na á jistoŽ a po vytocenı jsou predurceni k dalekym preletum. Toho dne se darı

Michalovi, Jardovi a mne (Evz ena nepoc ıta m Ř ten si behem letu dokonce prista val i na hornıch plosina ch skal, aby ulevil svřmu telu a cekal na na s - veru musel by to byt kra sny pohled pozorovat panoramata a mimo jinř, Evz ena vedle pada ku v 1500 m na vrcholu masivu). Michalovi a Jardovi se 5 km prede mnou darı preskoc it Terradeskou soutesku a letı da l na Ager. Mne se pozdeji za nimi darı vytoc it k hornı strane masivu a letım k soutesce. Zkousım se pta t kolik je vysky nutnř na preskok. Ma m 1700 m coz by mi pry stac ilo, lec to se dozvıda m az pozdeji po prista nı. Pripojuji se tedy k Evz enovi a letıme proti vetru zpet domu. Rozdıl v klouza nı mř plachty a Evz enovi z iletky je znatelny. Neprobojuji se pres protivıtr domu a potupne klesa m 5 km od cıle. Evz en ovsemz e dolıtne. Jarda sedne v Ageru a Michal, vıtez dne (Ř a neuveritelne zarputily bojovnık), dolřta va z Ageru zpet.

Ve stredu to vypada opet nadejne. Michal uzavrel pekny trojČhelnık a ostatnı polřtali pekne mıstne. Prvnı krizova situace na sebe nenechala dlouho od prıjezdu cekat. Kamil chvilku po startu nalıta va za hranu do prednı c a sti kopce. Slysıme sustenı plachty a hleda me, co se deje, ale ma me ho v za krytu kere. Uklidnujeme se az kdyz Spa ja na na s z ive ze vzduchu gestikuluje, z e pod na mi je na zemi Kamil. Pred hranou mu klapla pulka krıdla, dostal se do zata cky ke kopci a nakonec skonc il nekolik metru na skalnı plosce pred stenou dolu. Neslo o pa d, ale prista nı ána baletkuŽ to rozhodne byt nemohlo. Vse je v pora dku a Kamilovi se nestalo vlastne vubec nic. To na s samozrejme nevyslovne tesı a guru Evz en ma toho vecera u piva moz nost predvřst svoje trenřrskř vlohy pri skolenı bezpecnosti á letovřho provozuŽ ve Vilanove.

Dalsı dny se da lıtat jen s obtız emi. Dva draci (uc itel Evz en

a cılevedomy prona sledovatel Michal) se vydra pou ve c tvrtek az k soutesce, ale preskok uz nevycha zı. Dalsı den je predpoveó tak spatna , z e se rovnou rozhodujeme udelat rest day a jedeme do prilehlych mestecek. Navstıvıme i Ager, coz je zdejsı Mekka paraglidingu se startovackou na Črovni 1558 m/nm. Pada nesmely na vrh na slet pod zataz enou oblohou, ale vıtr je tak silny, z e nakonec (nastestı) nema nikdo odvahu.

Dalsı dny spıs lezeme a modlıme se k pocası. Lıtat se sice da , ale nic jistřho to nenı. Scha zıme se vetsinou v hospode uz kolem c tyr odpoledne a doha nıme hospodskřmu obrat po letnı sezone. Na nasem vylete jsou vz dycky perlami dne vecernı debaty u vına, piva a lecceho jinřho. Tenhle rok je ovsem podstatne chladnejsı nez minuly a vecer se cıtıme spıs jak na lyz arskřm za jezdu ť jen rukavice chybı. Dluz no rıct, z e prelomem druhřho tydne se trochu otepluje.

CAO News 12

Ve stredu prıstıho tydne se skupiny rozdelujı. Jedna jede smer Ager, druha zusta va ve Vilanove a slibuje skupine áAŽ, z e za nimi do Ageru doletı s vetrem v za dech. Oblacnost nakonec zhatı nase ambice, ale nejakř minuty ve vzduchu to da . V Ageru se pry lıtalo sice takř pracne, ale o neco lřpe.

Den nato je borcem dne Jarda. Jedeme do Ageru ť dnes uz

vsichni a neverıcı Toma sovř z predvcerejska dosta vajı mora lnı sprchu. áDneska va m je Ager dobrej, co? Zustante si ve Vilanove!Ž

Startujeme na hornı startovacce Col Du Ares o nız uz byla zmınka. Postupne se chyta me vsichni, ale nemilosrdne silny vıtr na s stavı do tez kř volby. Buó se nechat s termikou strha vat smerem na Vilanovu vzda lenou asi 25 km pres Teradeskou soutesku, kde by mohl v tomhle vetru byt pekny big beat nebo neco natoc it a snaz it se mıstne probojova vat k prista vacce v Ageru. Vıtr nakonec jeste zesiluje a vetsina na s volı prista nı v mıste. Jarda volı taktiku ber, co to da . Dolıta do soutesky a dota c ı (necha pu, jak se mu to darı, aby ho to nezafouklo dovnitr, za tak silnřho vetru), pak preskakuje, ale v plytkych vyska ch jen ke spodnımu hrebeni (kde se norma lne vytva rı dost rotoru). Pak uz mi jen vypra vel (v za vorka ch jsou preklady Jardovych, jinak jiste eufemistickych popisu):

áNo, nebylo to Čplne idea lnı, ale nejak jsem se u toho hrebene pridrz oval, chodily jen teply bublinky co me tu a tam prizvedly (no, bylo to hodn„ na hovno, dolıtnul jsem ve sracka ch k tomu hr ebenu, kde m„ to mlelo a kopalo, jak na horsky dra ze) Ř chvilku jsem tam cekal, co prijde, ale nic neprislo, tak jsem to pustil da l po vetru asi 200 m nad zemı a koukal na GPSku, z e letım i 70 km/h (chvilku jsem se celej posranej snazil udrzet kr ıdlo nad sebou v ty rotyce a cekal, jestli n„co da . Nedalo ani prd, nakonec m„ to pr efouklo pode l hr ebenu a ja se jen modlil, abych v tom kalupu nemusel pr ista vat na zem do ker u) Ř no a sta le me to hnalo v relativne stejny vejsce do Vilanovy, kde jsem prista lŘ Ž

Podotyka m, z e vıtr presahoval v odpolednıch hodina ch bez ne 10 m/s. Jarda na s toho dne proste vsechny zpra skal (ovsem krome Michala. Ten mu byl v pata ch ihned, jak videl, z e by ho nekdo mohl prelıtnout..).

V pa tek, trina cty den za jezdu, nabalujeme dopoledne auta,

mıstne polřta me a vyra z ıme do oblasti Millau ve Francii, abychom si tak aspon zkra tili dlouhou cestu domu. Do Millau dora z ıme v noci a bivakujeme na terasovitř vyhlıdce u odpoc ıvadla nad mestem.

Ra no je jedno z tech, co nejdou zaplatit penezi. Slunce nad obzorem prozaruje ostrř hrany skalnıch prurev a kanonu ta hnoucıch se k mestu a odra z ı se v zrcadlech rek a rıcnıch za toc in. Pozorujeme Millau s jeho nejdelsım da lnicnım mostem v Evrope z plosiny 150 m nad mestem.

Dopoledne ka va ve meste a uz razıme do vrchu nad mestem, kde jsou opravdu luxusnı startovacky ve francouzskřm stylu snad na vsechny smery vetru. Je tu nabito. Desıtky tandemu a ostatnıch vzduchoplavcu vcetne rogal. Ve stoupa tka ch je to boj o mısto, ne-li o prez itı. Slabsı kusy na to nemajı nervy a radeji hledajı nad skalami bubliny.

RosÁa ma toho dne nevyslovnou smulu a po asi 20 minuta ch vyhnıva a prista va . Jinak vsichni polřtajı dosyta ť sice mıstne, ale ra dne (nezna me terřn a krom toho v den odjezdu by bylo hleda nı ztracenřho pilota casove na rocnř a nevhodnř).

Jarda klıcuje do vysılacky jak zbesily a vyzvıda , kdo je jak vysoko, aby si zase vecer mohl do svřho denıcku napsat statistickř Čdaje. Toho dne ho trumfuji ja s vyskou 2100 m, kterř se mi podarilo vytoc it tak Čz asne jednoduse az se mi to ani nechtelo verit. Poslednı samozrejme prista va Jarda asi 15 min po me s casem pres 3 hodiny ve vzduchu..

Balıme pada ky, nakupujeme syry, vıno (z eny a zpev

necha va me Francouzum), prerovna va me auta a dela me si neco k jıdlu na cestu. Vyra z ıme po sedmř hodine vecernı a ceka na s zhruba 18 hod cesty. Jsme zdravı, nepohmoz denı, jen trochu smutnı, z e uz to zase vsechno konc ı..

Pr i psanı tohoto cla nku jsem si uv„domil, ze ma hloup„ nehumorna

nara zka na Jardovo zapisova nı statistiky letu, stavu tachometru, kilometru, spotr eby a jinych “vysoceč dulezitych za znamu, nebyla

zcela na mıst„. Jsa si v„dom, ze psa t cla nek o nasem vyletu, bez podobnych pozna mek, dva m„sıce po jeho uskutecn„nı, je v„c zhola nemozna , musı byt Jardovi za tyto dokonale fakticke podklady pro

tento “cestopisč vyslovena pochvala.. Dıky, Jardo! Foto ě archiv autora

CAO News 13

KKvvee ttoossllaavv KKvveeppaadd PPaadduuccee Maly portre t a rozhovor s jednım pozoruhodnym lezcem

Jirı Chara CAO Decın

M a l o k t e r ř jmřno vyvola va v lezeckych kruzıch poslednı

dobou vetsı emoce, nez li Kvˇ toslav Paduce aka Kvepad

(na snımku). Duvodem jsou jım zverejnovanř, neobvykle

kvalitnı, prelezy obtız nych cest na skala ch, boulderech i na

hora ch. V relativne kra tkř dobe za sebou si zapsal cesty jako naprıklad 500 metru dlouhou

Camillotto Pellesier 10 na Cimu Grande di Lavaredo, cestu

Follow The Slick Red Road klas. 7c stylem OS v Cheddar Gorge nebo prvnı opakova nı ukrutnřho boulderu Steve Prefountain 8B tr v Laba ku.

Vykony, kterř by ho jednoznacne radily mezi nase nejlepsı soucasnř lezce!!

Problřm je v tom, z e ho zatım nikdo, krome jeho spolulezce Vojtˇ cha Kovacika z Prahy, pri lezenı nevidel.

Alexandra Schweikart v ceste Camillotto Pellesier 8a+ na Cimu

Grande, Dolomity, Italie

Neduveru ostatnıch lezcu Kvetoslav jeste zvysil znacne neduslednymi za znamy svych prelezu, treba nepresnymi Čdaji o datu jednotlivych prelezu, c i o jejich stylu. Nekolikra t uverejnil treba v jedinřm dni obtız nř vystupy ve znacne vzda lenych oblastech nebo nepravdepodobny styl, naprıklad flash u horskych cest. Sice se po upozornenı na tyto nesrovnalosti opravil (datumum Čdajne neprikla dal az takovou dulez itost, dany styl mu systřm lezce neumoz nil spra vne zadat nebo z e se proste jen spletl), ale stın podezrenı uz tım nedoka zal setrıt. A kdyz se na nekolik vyzev, naprıklad od Davida Bıdy Chudoby, verejne neozval, byly jeho vykony z denıcku na lezci.cz vymaza ny a on oznacen za, v lepsım prıpade, sprymare c i podvodnıka..

To me privedlo k tomu, z e jsem Kvetika oslovil na jım uverejnenřm e-mailu a poz a dal ho o zodpovezenı nekolika ota zek a takř o zasla nı svř fotografie.

Pa r tydnu se nedelo nic, ale pak dosla odpoveó s tım, z e je casto na lodi a k internetu se dostane jen zrıdka. Ze bydlı v Ustı nad Labem a se svym spolulezcem Vojtou jezdı na stejnř lodi

v Holandsku, na kterř majı stenku a celř mesıce na nı trřnujı. Na ota zky z e ale urc ite odpovı.

A 23. prosince 2009 jsem na svř ota zky opravdu dostal odpovedi. Tady jsou:

CNs: Klasika na řvod - jak dlouho lezes, tva prvnı vylezena cesta? K.P.: Lezu asi 15 let, zacal jsem uz na strednı skole. Mou prvnı cestou byl tusım Prevoznıkuv hnev VIIa na legenda rnı Titanik v Laba cku. CNs: Co mas radˇ ji … bouldering nebo lezenı s lanem? K.P.: Ma m ra d obojı, ale momenta lne prevla da boulderova nı. CNs: Jaky je tvuj nejhodnotnˇ jsı boulder a cesta? K.P.: Nejvıce si va z ım cesty Follow the Slick Red Road 7c na OS a samozrejme boulderu Steve Prefountain 8B tr. CNs: Tve oblıbene oblasti a mas-li radˇ ji vapno nebo pısek? K.P.: Nejradeji ma m pısek. Z oblastı Laba k a Sasko. CNs: Jak si udrz ujes kondici? Trenujes aktivnˇ , upravujes si jıdelnıcek, hlıdas vahu nebo jen lezes a tyhle vˇ ci neresıs? K.P.: Jak jsem casto na lodi, tak tam hodne trřnuji, hlavne shyby, beha m po lodi dokolecka a takř se dost venuji strec inku. Jıdelnıcek si dost hlıda m. Jım hodne zeleniny a potravinovř doplnky s velkym obsahem proteinu. CNs: Mas nˇ jakou vysnˇ nou cestu nebo boulder, ktere ti nedajı spat? K.P.: Z cest je to samozrejme velika klasika Action Direct a z boulderu Dreamtime ve Svajcu.. CNs: A nˇ jaky vzor v lezenı? K.P.: Bratri Huberovi jsou mym nejvetsım vzorem. CNs: Co pro tebe lezenı znamena? K.P.: Co pro me znamena lezenı? Shrnu to do jednř jedinř vety: JE TO MÝJ CELY Z IVOT!!! CNs: Mas kromˇ lezenı i jine konıcky? K.P.: Ra d chodım na houby, lepım modely letadylek. CNs: Dıky za odpovˇ di! K.P.: Nenı zac a preji ti, aÁ se ti v lezenı darı tak, jako mne :D

ToÁ tedy vse. Zbytek uz je na kaz dřm z na s, zda Kvepadovi jeho vykony uverıme, c i ne. Kaz dopa dne existuje a kaz dy ma moz nost se s nım domluvit na prıpadnřm spolecnřm lezenı.

Mıstnı borec v jednom z mnoha sektoru Cheddar Gorge, kde Kvetik

vylezl cestu Follow The Slick Red Road 7c stylem OS Foto ě archiv Kvetoslava Paduc e a iNet

CAO News 14

RRoozzhhoovvoorr ss JJiirrıımm CChhaa rroouu Zdenö k Kropacek

HK Decın

o z a d a l jsem vyznamnřho decınskřho horolezce, vydavatele internetovřho casopisu CAO News, autora

rady statı na netu i v tisku, autora nekolika prvovystupu, objevitele novych lezeckych terřnu, vsestrannřho sportovce a amatřrskřho malıre Jirıho Houbu Charu o rozhovor..

Z.K.: Napred se predstav - kdy a kde ses narodil, co a kde studoval, bydlistˇ … i drıve, povolanı atd. J.Ch.: Narodil jsem se v Teplicıch v kulatřm roce 1960, coz ma tu vyhodu, z e vetsinou doka z u celkem rychle spoc ıtat, kolik mi uz je. Od detstvı jsem tıhnul k prırode a podle toho si i vybral obor ť lesnictvı. Vyuc il jsem se, vystudoval strednı a pak i vysokou skolu. U oboru jsem zustal jen do revoluce, pak me prita hly poc ıtace. Teó dela m spra vce poc ıtacovř sıte na bytovřm druz stvu.

Z.K.: Kdy a kde jsi se dostal k horolezectvı, co tˇ na nˇ m zaujalo? J.Ch.: Prerod z cundra ka na horolezce se uda l v roce 1987. S partou spolupracovnıku jsme dostali zaka zku na vyc istenı zasypanř stredovekř studny na Vrısku u Holan. Jedinym z nası bandy, kdo rozumel lanovř technice, byl horolezec Jarda Panoch. Vzal me na Boren a hned po prvnı ceste jsem byl ztracen. Pro tohle jsem se narodil..

Z.K.: Jak jsi prisel k prezdıvce Houba? Na tˇ ch kresbickach ve vrcholovy ch knız kach je muchomurka nebo bedla? J.Ch.: Kamara d Jirka Bucek mi tak zacal rıkat, protoz e jsem se pry podobal jednomu jeho ka mosovi s touhle prezdıvkou, co chlastal jak houba. Krome tř podoby jsem na fakulte dost brzy zacal splnovat i onu charakteristiku a tak uz mi to zustalo. Do

knız ek kreslım bedlu cervenajıcı Lepiotu brunescenc ť stejne stydlivou, jako jsem ja (smıch).

Z.K.: Lezes na pısku, nepısku, v horach … co preferujes a proc? J.Ch.: Ma m ra d vsechno, ale pısek urc ite vede. A nejradsi ma m Dubskř ska ly. Nejen proto, z e tam jsem zac ınal, ale i pro ten klid, osamelost, na dhernou prırodu a jejich zajımavou historii.

Z.K.: Mohl bys oznacit vy stupy, ktery ch si nejvıce cenıs? J.Ch.: Tohle je pro me, Zdenku, docela tez ka ota zka. Ale kdyz se nad tım tak uprımne zamyslım, pak se tedy ta ácenaŽ vz dy odvıjı nikoliv od obtız nosti, ale od spolulezcu, se kterymi jsem tu kterou cestu lezl. Vıc nez vystup si vz dy vybavım s kym jsem to lezl. Hrozne ra d lezu se Zdenkem Vaisharem i kdyz ma lokdy jde o nejakř vyznamnř vystupy nebo si na druhym ra d neco da m za Pavlem Pavoukem C ernym. A na druhou stranu je mi lıto, z e jsem se nikdy nestihl nava zat na stejnř lano treba s Karlem Krombholzem c i La óou Ryskou.

Z.K.: Jaky m sportum jsi se jestˇ vˇ noval a co tˇ pritahuje v budoucnosti? J.Ch.: Ma m ra d kolo a jeste vıc beh. Zkusil bych ra d lřta nı na pada ku, ale oba va m se, z e by me to pohltilo a zabralo moc casu. V duchodu si moz na koupım povolenku a budu rybarit. Z.K.: Jakou mas podporu pro sve aktivity v rodinˇ ? J.Ch.: Drıv jsem rocne lezl pres 600 cest, teó jen pres 300, ale na vine bude spıs moje pohodlnost, a taky tenhle pla tek, z kterřho se stal nenasytny z rout casu. Lenka uz sice se mnou pa r let lřzt odmıta , ale moc dobre vı, co mi zarucene vz dycky zvedne na ladu, takz e obcas se stane, z e me do skal dokonce vyha nı.

Z.K.: Co rıkas jeskynarenı, canyoningu, prelanovanı, highline a podobny m adrenalinovy m disciplinam? J.Ch.: Popravde, nema m slovo áadrenalinovřŽ prılis v la sce, ale ty disciplıny mne prijdou k lezenı vcelku prıbuznř a ma m mezi jejich vyznavac i pa r kamara du, takz e jim rozumım. Z.K.: Jaky mas nazor na prekliz kuó J.Ch.: To bude asi podobnř. Mıt ale nejakou peknou stenu za bara kem, kdyz je venku opravdu hnusne, tak to bych bral. Z.K.: óa na bouldering? J.Ch.: Hele, tak to je jinř! Bouldering je nesmırne para dnı za lez itost, akora t jsem na to prisel dost pozde. Nebo to bylo tım, z e drıv se sice taky ruzne boulderovalo, ale tem problřmum chybela jmřna a klasifikace. Bez toho me to nebavı, podobne jako u lezenı. Vz dycky k tomu potrebuji zna t nejakou tu historii, autory, klasifikaci. A taky je na tom super, z e se c lovek nebojı, takz e se muz e soustredit opravdu jen na ten vlastnı technicky problřm a ostatnı jde stranou. Najednou zjistıs, z e technicky zvla da s kroky o nekolik stupnu tez sı, nez sis myslel. Na dhera!

P

CAO News 15

Z.K.: Az velmi casto se objevujes v zapisech ve vrcholovy ch knız kach jako sololezec. Muz es rıci, co tˇ na tom laka? J.Ch.: Sololezenı miluji. Nejak se to tak samo vyvinulo, zc a sti pro nedostatek spolulezcu, zc a sti vynucene z jinych duvodu, treba casovych, kdy lezenı nepla nujes a necekane se naskytne prılez itost. Nez nekoho sha net, je rychlejsı vyrazit sa m. Nebo na sluz ebka ch, rodinnych dovolenych apod. No a najednou zjisÁujes, z e te to vyloz ene bavı, doka z es si vyhovet, lezes, jak chces a kde chces. Samozrejme si vybıra m, pokud to jde, lehkř a bezpecnř cesty, ale obcas me posedne chuÁ i na tez sı a mora lovejsı kousky. To ale musı prijıt samo. Je to zvla stnı stav, ktery si zatım neumım bohuz el umele navodit, ale kdyz prijde, tak vım, z e bezpecne vylezu vsechno. Takhle jsem si vylezl treba Pravou Čdolnı cestu na Korena c , Starou cestu na Palca t nebo cestu Strachu zbaveny na Vez Jılovřho potoka. Z.K.: Jak jsi se dostal k malovanı a tve dalsı cıle? J.Ch.: Uz si presne nevzpomına m, ale nejspıs jsem dostal k va nocum soupravu olejovych barev a paletu, tak jsem se na to vrhnul. Do revoluce jsem maloval, jako divy, pak jsem toho nechal. Vetsinu tech obrazu jsem rozdal, neco se ztratilo. Teó jsem se s Ranpou rozhoupal k tomu, abych o malova nı zacal opet minima lne premyslet (smıch). Z.K.: Oznamil jsi, z e koncıs s vydavanım CAO News. Uz jsi od cervence 1999 vydal 124 cısel a za to ti jmenem horolezecke verejnosti dˇ kuji. Mas nˇ jakeho nasledovnıka? J.Ch.: Dıky moc! Na sledovnıka nema m. Ale dostal jsem nabıdku na spolupra ci od kluku z lezce.cz a rovnez Miki na Ecřcku (euroclimbing.com) pripravil jakřsi okřnko ze severu C ech, tak uvidıme. Z.K.: Take jsi oznamil řmysl prestat vest horolezecky klub CAO Dˇ cın. Je ti jasne, z e se bude jen velmi tˇ z ko hledat, kdo by po tobˇ tu praci prevzal? J.Ch.: Myslım, z e kaz dy je nahraditelny a u na s v klubu je hodne lidı, kterı by to mohli z fleku delat. Mnohona sobne vetsım z routem casu bylo ovsem CNs, takz e pokud to ve volba ch s mou rezignacı neprojde, nejakou dobu to jeste eventua lne vydrz ım (smıch). Z.K.: Takz e zavˇ rem bych ti chtˇ l jestˇ jednou podˇ kovat za tvou praci pro tvuj horolezecky klub, pro nas sport a take za cas, ktery jsi vˇ noval tomuto interview. J.Ch.: Ja dekuji tobe, z e jsem se mohl alespon na chvıli cıtit jako nejaka celebrita (smıch)! Dıky.

Foto ě archiv Jirıho Cha ry

JJee IIQQ vvyyhhooddaa nneebboo nneevvyyhhooddaa?? Mala uvaha pred nadcha zejıcı sezonou

Daniel Hasic Ho lzl CAO Decın

e d a v n o me v Reflexu zaujal jeden

c la nek, v jehoz Čvodu cituje Radek John: áChytrejsı voja ci meli mensı sanci prez ıt..Ž

Tedy hodne zkra tka. V letech 1942 az 1945 byl

boj vıce technicky. Obsluhou sloz itř bojovř techniky byli poverova ni o neco chytrejsı voja ci. Byli vıc v prednıch liniıch, tedy vıce umırali.

Dalsı skupinu tvorili voja ci v roli ávudcuŽ. Tak se vystavovali vetsımu riziku, z e to koupı.

Poslednı skupinou byli tzv. áposlednı chytrıŽ. Chytrejsı voja ci zrejme cıtili vetsı motivaci k boji a tım pa dem i vıc riskovali.

Vse je tvoreno statistikou 2. svetovř va lky a jsou v nı zahrnuti britstı (resp. skotstı) voja ci.

Ale statistika nuda je! Na m se nabızı jina ota zka k zamyslenı, a sice, jak je to v

nası horobranz i s udatnymi IQ muz i. Moz na zajımavř třma na semina rnı pra ci nebo na studentsky, dost sıleny, projekt.

A to tu jeste ma me korenı naseho sportu a to jsou IQ z eny! Ty se sice vetsinou drz ı zpa tky (toto třma o z ena ch uz tak trochu áolıznulŽ i Pit Schubert na str. 20 ve svř knize Bezpecnost a riziko na ska le.. 1. dıl - Muz i majı touhu zachranovat z eny. Zachranujı, zachranujı az vydechnou naposled a z ena prez ije..)*, ale v dnesnı dobe uz je hodne vyjimek i v rada ch udatnych z en, kterř potvrzujı pravidlo..

Tedy pr eji vsem hodn„ chytrosti a sıly v roce 2010!

* Muzu je na hora ch stejn„ jako sr...k. Pozna mka autora cla nku. Zdroj informacı: Reflex c . 19/2009 P. Schubert - Bezpecnost a riziko na ska le.. 1 dıl

Foto ě archiv CNs

N

Kdyz umı horolezec cıst

a psa t, je to obrovska vyhoda!!

CAO News 16

NNoovv–– cceessttyy OD NAS ICH DOPISOVATELU

OOssttrroovv

Poustevna ó Nebe v dome V 23.9.2009 Karel B„lina, Radka Krumplova Od velkych hodin v SV hran„ pr es kruh na velkou plosinu. Z tohoto mısta spa rou, vyse pak hranou na vrchol. Poustevna ó Vzpomınka na Stanislava Silha na VII 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Radka Krumplova Ze spicate ho bloku u paty ó dolnı st„ny trhlinou a st„nou k 1. kruhu. Spa rou az do velke dıry. Z nı st„nou pr es 2. kruh na vrchol. Poustevna ó Struny podzimu VII 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Radka Krumplova Vlevo v jihoza padnı st„n„ pr es dva sloupky ke kruhu. St„nou do spa ry a jı na vrchol. Poustevna ó Seda zona III 25.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Od velkych hodin v severovychodnı hran„ pr es kruh na velkou plosinu. Z tohoto mısta spa rou, vyse pak hranou na vrchol.

Poustevna ó Trnita ruze V 25.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Ze svahu v prave ca sti jihoza padnı st„ny sikmou spa rou na vrchol. Tova rnık ó Pepek Vyskoc V 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Od jihoza padu pr evislou koutovou spa rou, vyse hranou na balko n. Str edem vrcholove (jiznı) st„ny pr es kruh do siroke spa ry a jı na vrchol.

Tova rnık ó Vresova zahra dka III 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Severoza padnı st„nou pr es dıru do vhloubenı a jım na hlavnı (severnı) vrchol.

Tova rnık ó Ra zova vlna VI 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , RadkaKrumplova Vpravo v jiznı st„n„ hranou pr ilehle ho pilır e pr es kruh na velkou plosinu. Pr epadem k velke dır e a vlevo za hranu ke 2. kruhu. St„nou na vrchol.

Tova rnık ó Desetinny doplnek III 24.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Z prostoru mezi Zdenickou v prave ca sti za padnı st„ny dvojspa rou na plosinu mezi severnım a jiznım vrcholem. Komınem na vrchol.

Rebeka ó Poka nı VII 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , RadkaKrumplova Pravou ó dolnı (jihoza padnı) hranou pr es 2. kruhy na vrchol.

Obr ó Podzimnı varianta Severnı cesty VI 1.11.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Od druhe ho kruhu Severnı cesty hranou pr es kruh na vrchol. Pira t ó Prvnı vpravo III 7.11.2009 Karel B„lina, Toma s Vlcek Vpravo ve vychodnı st„n„ spa rou na vrchol. Pira t ó Klınek III 7.11.2009 Toma s Vlcek, Karel B„lina Str edem vychodnı st„ny ó zkou spa rou na vrchol. Pira t ó Sable V 7.11.2009 Karel B„lina, Toma s Vlcek Vpravo v jiznı st„n„ z kouta sirokou spa rou na balko n. Da le po hran„ na vrchol. Pira t ó Nechteny zert klasika V 7.11.2009 Karel B„lina, Toma s Vlcek Vlevo z jiznıho kouta ó zkou spa rou na balko n. Sikmo doprava ke hran„ a jı na vrchol.

RRaa jjeecc

Vetrus e ó Norma lnı cesta II 21.10.2009 Karel B„lina Z na hornı strany sikmou st„nkou na r ımsu. Po r ımse doprava a Starou cestou na vrchol. Vetrus e ó Udolnı cesta IV 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Petr Zeithammer, Radka Krumplova Levou ca stı ó dolnı st„ny na balko n. St„nou pr es kruh na r ımsu. Levou hranou na vrchol. Vetrus e ó Previsl– zebro V 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Radka Krumplova , Petr Zeithammer V ó zke severnı st„n„ pr evislou spa rou na konec. Vlevo po hran„ na r ımsu a levou ó dolnı hranou na vrchol. Vetrus e ó Vhloubenı II 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova V na hornı st„n„ ó pln„ vpravo vhloubenım na r ımsu. Starou cestou na vrchol. Vetrus e ó Na hornı cesta II 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Str edem na hornı st„ny na vrchol. Vetrus e ó Jihovy chodnı hrana IV 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Vpravo od Stare cesty spa rou na balko nek. Vlevo na hranu a po nı na vrchol. Bobr ó Vy chodnı cesta III 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Pr i leve hran„ trhlinou na r ımsu a vpravo komınem na vrchol.

CAO News 17

Bobr ó Skok do mys lenky VII 31.10.2009 Karel B„lina, S.Pavla tova , P.Zeithammer, R.Krumplova Str edem ó dolnı st„ny pr es 2 kruhy na vrchol. Bobr ó Ohlodana spa ra IV 31.10.2009 Karel B„lina, S.Pavla tova , P.Zeithammer, R.Krumplova Jihoza padnı klikatou spa rou na vrchol. Vc elın ó Chtelo by to medovinu VII 31.10.2009 Karel B„lina, S.Pavla tova , R.Krumplova , P.Zeithammer Jiznı st„nou ó dolnıho pr edskalı pr es kruh na pilır . Da le U dolnı cestou na vrchol. Zelina r ó Stara cesta I-II 13.5.2007 Uwe Rarisch Ze strze mezi masıvem a v„zı na velkou plosinu. Str edem severnı polozene st„ny na vrchol. Zelina r ó Varianta Star– cesty II 12.11.2009 Johannes Munde, Sabina Munde, Karel B„lina Ve vychodnı st„n„ kra tkou spa rkou na plosinu, da le Starou cestou na vrchol. Zelina r ó Vy chodnı cesta II 12.11.2009 Johannes Munde, Sabina Munde, Karel B„lina Ve vychodnı st„n„ spa rou a vyse pr i hran„ na vrchol. Zelina r ó Cenovka VI 12.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Sabina Munde Vpravo v jiznı st„n„ pr es kruh na vrchol. Zelina r ó Jiznı cesta III 12.11.2009 Karel B„lina, Sabina Munde, Johannes Munde Ze str edu jiznı st„ny doleva na hranu, tou na vrchol. Zelina r ó Udolnı cesta V 12.11.2009 Karel B„lina, Sabina Munde, Johannes Munde Z ó dolnı strany spa rkou, vyse hranou na vrchol. Podeprena ó Prosım, posaŘ te se VII 22.11.2009 Toma s Vlcek, Sv„tlana Pavla tova , Karel B„lina V severovychodnı ó dolnı st„n„ kra tce k 1. kruhu. St„nou na sikmou polici. Da le pr es dva pr evisy na r ımsu ke 2. kruhu. St„nou na vrchol. Podeprena ó Na hornı I 22.11.2009 Toma s Vlcek, Sv„tlana Pavla tova , Karel B„lina Z nejvyssıho bodu od jihu kra tkym vhloubenım na vrchol. Libus ina stena ó Hrdina jedn– noci VI 28.11.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Vpravo v jiznı st„n„ sikmou spa rou k velke mu hrotu (jist„nı). Z tohoto stanovist„ jemnou trhlinou doleva za hranu do st„ny a jı ke kruhu. St„nou az na velkou plosinu. Pr evislou st„nou n.v. Libus ina stena ó Hleda nı svetla IV 28.11.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , V nejzazsım kout„ severnı st„ny ó zkym komınem do vnitrnıho prostoru, z n„j vychodnı st„nou na vrchol.

TTiissaa -- ZZlloommiisskkaa

Vatika n ó Pontifika t V 20.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde Z velke plosiny na vychodnı stran„ jihovychodnı hranou n.v. Vatika n ó Pres lapy V 20.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde Vlevo v jiznı st„n„ st„nou do vhloubenı. Pode l trhlin st„nou sikmo doprava na balko n. St„nou a koutem na vrchol. Vatika n ó Klıc k za hade VII 20.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde Vpravo v jiznıst„n„ pr evislym koutem, vyse st„nou ke kruhu. Vpravo od kruhu pr evisem, nad nım koutem a spa rou n.v. Vatika n ó Fosılie V 20.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde Z nejvyssıho mısta v jihoza padnı st„n„ vyraznym hlubokym koutem a vyse v hornı ca sti pr evislou spa rou na vrchol. Vatika n ó Posun bojovy ch liniı IV 22.11.2009, Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Z nejvyssıho mısta v jihoza padnı st„n„ pode l trhlin sikmo doprava na polici. Pr es dva prahy na velkou r ımsu pod vrcholem. Pr es dalsı pra h na vrchol. Vatika n ó Jihoza padnı kout III 22.11.2009, Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Koutem v jihoza padnı hran„ na vrchol.

VVyyssookkaa LLııppaa

Beatrice (Soudek) ó Kudy kam V 28.10.2009 Pavel Henke, Karel B„lina Z ó dolnı strany sirokou, zpoca tku pr evislou, spa rou na vrchol.

SSkkaa llyy uu DDrraazz eejjoovvaa

Komisar ó Hranokomın II 21.11.2009 Pavel Henke, Petr Olsan, Karel B„lina, Martin Strnad Vpravo v ó dolnı st„n„ hranou a komınem na vrchol. Komisar ó Komisar Moula VI 21.11.2009, Petr Olsan, Karel B„lina, Pavel Henke Levou ó dolnı hranou na vrchol. Komisar ó Vetera ni studen– va lky IV 21.11.2009 Pavel Henke, Karel B„lina, Petr Olsan Levou na hornı hranou na vrchol. Vlevo od Stare cesty.

BBoorreenn

Kozı pilır levy ó Va noc nı IV 26.12.2009, Karel B„lina (jist„n) Vpravo od cesty Kapsa r hladkym koutem, vyse spa rou na plosinu cesty a). Tou da le na vrchol.

CAO News 18

LL EE ZZ EE CC KKŘŘ SS TT RR IIPP KK YY .. ..

11991100 ůů 22001100 SSttoolleettaa jjuubbiilleeaa vvyy zznnaammnnyy cchh vveezzıı

I v roce 2010 nas ceka nekolik zajımavych stoletych jubileı. Nevyzradıme vsechno, ale par vezı zmınıme:

L a b s k í öd o l ı Š p r a v y b r e h

Vojte ch - Stara cesta VI; 13.3.1910, Eduard Weinert, K.Rost, R.Noack, B.Herz

Krkavec - Stara cesta V; 17.4.1910, Eduard Weinert, K.Rost, W.Bohm, B.Herz

Stra zce Dolnıho Z lebu - Stara cesta IV; 15.5.1910, Max Matthßus, F.Gnaü, E.Kopprasch, A.Keppler

Hrebenovy kuzel - Stara cesta VI; 16.5.1910, Eduard Weinert, K.Rost, B.Herz

Ruzova ve z - Stara cesta VI; 16.10.1910, Wilhelm Hentzschel, E.Dittrich, O.Hensel, O.Gehmlich, E.Kulcke, O.Albrecht, O.Jňngling

De cınska ve z - Stara cesta III; 23.10.1910, Otto Albrecht, E.Dittrich, O.Gehmlich, O.Jňngling, O.Hensel

Dolnı jeskynnı ve z - Stara cesta VII; 23.10.1910, Otto Albrecht, E.Dittrich, O.Gehmlich, O.Jňngling, O.Hensel

O s t r o v

Ka ca - Stara cesta III; 28.7.1910, Fritz Vogler, R.Vogler Popravcı ka men - Stara cesta V; 27.7.1910, Rudolf Vogler, W.Walter,

F.Vogler

T i s a

Ja nusova hlava - Stara cesta VI; 10.4.1910, Karl Ullrich, K.Ullrich, K.Oehmichen s druhy

Trun - Stara cesta III; 10.4.1910, Karl Ullrich, K.Ullrich

O Ja nusovu hlavu Š uvıtacı vez hned pri vstupu do Tiskych sten, se

zrejme strhne bitva i kdyz jubilejnı Stara cesta nenı zrovna nejoblıbenejsım a nejbezpecnejsım smerem na jejı vrchol..

Foto ě 2006 Sponge

DDeeiivviinnaa vvee SSlloovviinnsskkuu Zuzana Deivi S isovska z Horoklubu Chomutov (na snımku), znama horolezkyne, cestovatelka a autorka paradnıho clanku o Novím Zílandu v önorovím cısle CNs, se pred koncem roku vydala s prateli do vyhlasení lezeckí Mekky Ospu. Vyuzili jsme tí prılezitosti a polozili jı par vsetecnych otazek.

CNs: Jak se vydaril lezecky za jezd do Slovinska? Z.D.S .: Ve Slovinsku jsem za lezenım byla prvne a uprımne - nebyla jsem prave okouzlena, ale mozna za to malinko mohlo i mlhaví a vecne zamracení pocası nebo ma nepripravenost. Kamaradi me oslovili a ja proste narychlo odjela neznamo kam. Myslım, ze bych pozitivneji mluvila o jakímkoli jiním podniku tohoto roku.

CNs: Kde vsude jste lezli a co se podarilo vyl…zt? Z.D.S .: Lezli jsme v Ospu, v Misja Peci a Crnim Kalu, ale zadna velka cısla nepadala, neb jsem sebou mela lezce zacatecnıka a nechtela jsem jej cpat do zadnych obludnostı, i tak si myslım, ze hrdinne lezl na hranicıch svych sil. Nechci lezenı ani sobe ani jinym v zacatcıch zneprıjemnovat.

CNs: Jaky byl pro tebe ten letosnı rok? Padla ne jaka zajımava cısılka ci nadmorska vyska? Z.D.S .: Mozna jsi si Jirıku vybral na tyto otazky tohoto roku spatnou osobu, neb cely mu j rok nebyl ani tak lezecky, nybrz vodacky, par vıkendu padlo na svatby (nastestı ne mou ci moje) a kdyz lezecky, tak to byli vıkendy s detickami ci zacınajıcıma lezcema, tedy jsem se vetsinou potila na nejakí z vezı a dobırala lezce za lezcem, ci stala v chladu ve stıhu stromu , ale pro ösmev a dobry pocit z vylezní cesticky lezeckych novacku to stojı.

CNs: A jak… jsou pla ny na prıstı rok? Z.D.S .: Stravit par pohodovych tydnu ci vykendu s fajnymi lidmi aó uz jen ve skalach ci horach. Nemam predsevzetı, neb zivot je

DDvvee vvaacckkyy,, ttoo jjee

jjiissttoottaaúú

CAO News 19

krasne dlouhy, tak nenı kam spechat. Urcite bych rada za pohodovym lezenım do S panelska, v líte dat mnou oblıbení Dolomity a touzım po ledech, ale k tomu postradam vu dce ci skupinu.

CNs: Tva oblıbena hla ska nebo ťslovı? Z.D.S .: Vsude dobre, tak proc byt doma?!

MČ jte se vsichni ba jec nČ a vychutna vejte kra s lezenı. Deivi

Foto ě archiv Zuzany Sis ovsk–

NNoovvee lleezzeecckkee pprruuvvooddccee V zaveru roku 2009 vysly dva netrpelive ocekavaní lezeckí pru vodce. Prvnım z nich je Kletterfňhrer Bohmische Schweiz, ktery vydal Albrecht Kittler. Obsahuje masivy a veze v ödolı Labe a samozrejme popisuje i plno novinek. Celkem zde najdete pres 2400 cest. Ozdobou pru vodce jsou öplne noví mapky, obrazky a schímatka, se kterymi si dal Albi opravdu hodne prace. Druhym pru vodcem jsou Jizerskí hory. Kdysi jsme pru vodce na Jizerky oznacili za jeden z nejpovedenejsıch pru vodcu vu bec, proto jsme hodne napjate cekali, jak dopadne vydanı noví. Nezklamalo nas. I zde najdeme noví lezeckí objekty, vylepsenou a doplnenou historii lezenı v J.H., vylepsení mapky oblastı, praktickí zalozky a samozrejme kvalitnı kniharskí zpracovanı. Oba pru vodce se urcite stanou ozdobou vası lezeckí knihovny, ale hlavne vas bezpecne provedou danou lezeckou oblastı..

Vlevo horolezecky pru vodce na ödolı Labe od Albrechta Kittlera, vpravo na Jizerskí hory od trojice autoru Pavla Fajgla, Otokara

Simma a Milana Vrkoslava

Foto ě archiv CNs

LLyyzzoovvaannıı nnaa SSnnöö zznnııkkuu V celku dobrí snehoví podmınky v poslednıch letech, a takí snadna dostupnost, zpu sobily znacny naru st bezkovího lyzovanı v títo oblasti. Mnozı lyzari, zejmína ti rekreacnı, majı ale s orientacı ve slozití spleti cest stale znacní problímy. To privedlo Jaroslava Uhra a RosŘu Sedlisk…ho k myslence zpracovat pro tuto oblast prehlednou mapku. Pri zadostech o souhlas s umıstenım informacnıch tabulı v terínu, vsak znacne narazili. Lesnı sprava a takí CHKO majı na pohyb lyzaru v okolı Sneznıku zcela odlisny pohled. V provedenı map tak muselo dojıt, na jejich zadost, ke znacnym öpravam. Na poslednı chvıli pred zahajenım sezďny se ale konecne podarilo tento projekt alespon rozjet. Zasluhou HUDY sportu, ktery tuto prvnı fazi zafinancoval, byly uz ve snehovych podmınkach nainstalovany prvnı tri tabule.

O podpore tohoto projektu, to je o instalaci celkem deseti kusu map v terínu, bylo jednano s Magistratem mesta Decına, s mestem Jıloví a obcı Tisa. Financnı podpora byla sice prislıbena, ale kdyz doslo na lamanı chleba, penıze najednou nebyly. Doufejme, ze po prıpadním kladním ohlasu lyzarskí verejnosti, se na dokoncenı tohoto projektu najdou..

Vlastnı mapku v dostatecním rozlisenı si uz nynı mu zete stahnout na

adrese http://hudy.cz/ke-stazeni/mapy.html. Foto ě archiv CNs

Ten se s te mi novinami ne co

naotravuje. Kdyby si sel

rade ji zal…ztú

CAO News 20

PPıısskkoommiillnnaa sseezzŠŠnnaa 22000099 IIvvoo WWoonnddrraa cc eekk

Tak letos zacala pıskarska sezďna slibne. Duben byl skvely, pak se to

zvrtlo a jakz takz dopadl konec líta a podzim, ktery nakonec, jako kdyz

utne. Presto se Ceskym pıskomilu m docela darilo. Vlastne, proc ne, kdyz na splnenı v oblasti je potreba jeden

den, a par hezkych prece jen bylo. Celkovy pocet zaregistrovanych se

zvysil o petadvacet na petadevadesat. Ale, odhaduji, ze

40% budou jen internetovı brouzdaci. Pocet lezcu , kterı neco skutecne

vylezli je sedmnact. Letos o sest vıc. Krome cervna se lezlo od jara do podzimu. Splnit podmınky se podarilo trem lezcu m na Krizaku a v Tisí, dvema na Prachove, na Drabovne, na Zbirohu, v Ostrove, na Sneznıku a na Ostasi a jednomu na Hrubici (druhy se jeste nezaregistroval). No a te„ to nejdu lezitejsı, dva, Franta Cepelka a Mirek Novotny, splnili zakladnı podmınky pro udelenı titulu Cesky pıskomil, tj. 100 bodu za den, v peti oblastech, takze uz to majı cerní na pıskovím.

Letos se prihlasilo i par zvucnych jmen, ale zatım asi nebyl cas, tak na vysledky jeste musıme pockat. V kazdím prıpade "Pıskomil" probıha a par lidı uz se chytlo. U me je to mozna malicko z nouze ctnost, jelikoz se nedostanu do skal tak casto, jak bych chtel. Takze kdyz, tak si alespon zalezu. Nejak se mi ty sezďny zdajı kratsı a kratsı, musım tedy intenzivneji. TTaakk nnaa vviiddeennoouu vvee sskkaallaa cchh!!

Foto ě archiv Ivo Wondra c ka

PPöö kknnyy vvaannooccnnıı bbiillllbbooaarrdd....

Chudak Josef, jak mu to asi slo, kdyz Marie mela predtım Boha..

Foto ě 2009 st matthew-in-the-city

BBiillaannccoovvaannıı aa ppllaannyy JJaannaa SSlleecchhttyy Pred koncem roku jsme pozadali Jana Cervena cka S lechtu (na snımku) o malí ohlídnutı za letosnı sezďnou a o prıpadní plany na rok 2010. Zde jsou: Hned na Novy rok chci vyhrat soutez o Berg heil na Pikovickí jehle. Jiz o vanocıch prechazım cesko-slovenskou hranici, jako prıpravu pro stanovenı zakladnıho rekordu v soutezi o Nejrychlejsı prechod Rohacu , na jare chci urcite konecne prvovystoupit na Ihlu v Sneznych jamach a koncem brezna planuji rozjet 10-ti dennı horo-prıpravku pro stredoskolaky. Protoze v líte nebude jeste nasetreno na Tibet, vydam se pridat si na svu j indiansky nahrdelnık dalsı jaguarı zub, i kdyz pro jistotu jen v podobe Alallinhornu. Mozna, ze kdyz to pu jde rychle, tak si k tomu prihodım ten matterhornovitej hrebınek smerem k Fee koppe a Alphubelu. No a v zarı se sejdeme v klubovne Alpinu, abych shrabnul nejakou tu cenu z v tomto roce vyhlasenych trvalych veteranskych soutezı.

Jan S lechta stoupa pod Ihlu v Sneznych jamach

Pripomınam, ze dne 18.9.2009, jsme v ramci oslav mych padesatin v klubovne Alpinu vyhlasili techto 5 soutezı: 1) o co nejvyssı pocet zdolanych alpskych ctyrtisıcovek 2) o co nejvetsı pocet vystupu jednım clovekem na jednu alpskou ctyrtisıcovku 3) o co nejrychlejsı prechod Rohacu od Tomanovskího sedla k Sivímu vrchu nebo vice versa 4) o osmitisıcovku vystoupenou clovekem nad 50 let 5) o Berg heil na Pikovickí jehle Konec roku 2010 urcite jistı jubilejnı 30. prechod hlavnıho hrebene Krkonos, ktery zacaly chodit uz i mlady holky, a tak se tam pred nimi zase vytahujeme. Sledovat pri tom vsechny ty znamí Snezenky a Machry po 30-ti letech, to je neskutecna junda... Va s C esky Messner

Foto ě archiv CNs

PPeetteerr HHaammmmiillll vv PPrraazzee Peter Hammill vystoupı 22.1.2010 ve Velkím sale Mestskí knihovny v Praze. Predstavı zde sví noví album Thin Air. Po koncertech s Van der Graaf Generator je to dalsı sance videt tohoto umelce zas z jiního öhlu. Jeho zaber je hodne siroky - lze ho nalízt na sďlovych albech, s jeho

domovskymi VdGG, Genesis nebo King Crimson..

CAO News 21

BBuuiillddeerriinngg ůů zzaass jjee ccoo lleezztt!! Nepatrny rozdıl v nazvu, velky v popisovaní cinnosti Š rec je o boulderingu a builderingu. Vyznavaci prvnıho lezou po nepatrnych kamenech, casto v tech nejzapadlejsıch oblastech, vyznavaci builderingu, o kterím budeme hovorit tentokrat, zase po vytvorech cloveka Š mostech, sloupech, sochach, ale hlavne po vyskovych budovach. Od pondelı 4. ledna 2010 stojı v Dubaji nejvyssı budova sveta s nazvem Burj Dubaj (Dubajska vez). Stavba dosahuje vysky 818 metru , ma 162 pater, jejı podlahova plocha cinı 334 000 metru ctverecnıch a v mrakodrapu je 57 vytahu a 8 eskalatoru .

Burj Dubaj - pycha Arabskych emiratu , nejvyssı stavba, jakou kdy

clovek vytvoril a zaroven obrovita vyzva Š kdo bude prvnım pokoritelem?!

Hlavnı rozdıl, mezi lezenım v ru znych formach po prırodnıch vytvorech a zdolavanım podobnych staveb, je v tom, ze buildering je tímer ve vsech prıpadech ilegalnı. V drtiví vetsine se proto tato cinnost provadı v noci, casto bez jistenı a ve velmi obtıznych podmınkach. Pofidírnı vyhodou je, ze mrakodrapu je po svete opravdu hodne a stale rostou dalsı, coz je pro klasickí lezce pochopitelne naprosto nepredstavitelní.

Burj Dubaj Š tezko posoudit, je-li öchvatnejsı pohled shora ci zdola. Kazdopadne je to cıl velevyznamny a lezci z celího sveta si uz te„

zcela urcite na nej “brousı zubyŘŽ

Mame tu tedy novy Everest mezi budovami. Kdo bude ale prvnı na jeho vrcholu? Adeptu je hned nekolik, poj„me si predstavit ty nejznamejsı, i kdyz prekvapit mu ze vlastne kdokoliv. Harry Gardiner to urcite nebude, ale zmınit ho musıme. Gardiner je prvnım oficialne znamym “urban climberemŘ. S lezenım po budovach zacal jiz v roce 1905 a zdolal vıce jak 700 nejru znejsıch budov v Evrope a Severnı Americe, obycejne obleceny do beznych civilnıch satu a zcela bez jakychkoliv umelych pomu cek.

Harry H. Gardiner, zvany Human Fly, a jeden z jeho mnoha

povedenych kousku (oznacen sipkou)..

Jasnym adeptem je jiste Alain Robert, dnes asi nejznamejsı “pavoucı muzŘ. Na svím konte ma napr. Empire State Building v New Yorku, Sears Tower v Chicagu, Petronas Towers v Kuala Lumpur a mnoho dalsıch.

Alain Robert je dıky mídiım uz natolik znamy, ze ho nenı treba nijak

extra predstavovat..

Dalsım muzem je Dan Goodwin. Ten vylezl treba znamí Sears Tower v Chicagu.

Dan Goodwin dvakrat v “akciŘ a jednou v “civiluŘŽ

Nikdo uz neprekona George Williga, ktery zdolal budovu World Trade Centra znicenou teroristy 11. zarı 2001.

Historickí snımky z vystupu George Williga na byvalou budovu WTC

v New Yourku

A ve hre jsou jiste i dalsı. Treba znamı aktivistí Harry a Simon Westawayov…, kterı se proslavili “ekoŘ akci na Big Benu v Londyne anebo dokonce nekdo od nas. Slozme se na letenku Jirkovi Petrınimu Petrıkovi a svet se jeste bude divit!!

Foto ě wikipedia a archiv CNs

CAO News 22

ZZrrııcceenniinnaa kkoosstteellnnıı vvöö zzee vv MMuukkaarroovvöö Vydate-li se za lezenım do Mukarova u Verneric, urcite vas pri pru jezdu obcı, ktera dala títo malí lezeckí oblasti jmíno, zaujme polozrıcena kostelnı vez na mıstnım hrbitove.

Poslednı zbytky kdysi slavního kostela, zanechavajı i dnes na

navstevnıkovi mohutny dojem..

Pu vodne goticky kostel, stojıcı v jední z nejvyssıch trvale obydlenych poloh Ceskího stredohorı, se pripomına poprví roku 1374, byl prestaven v letech 1751Š 54, podle projektu O. Krebse. V pozdejsıch dobach byl kostel zboren a zachovala se jen vez, ktera slouzila obci jako zvonice. Pred sedmi lety, dne 1.12.2002 v 10.50 hod, se zrıtila cela vychodnı polovina veze, vcetne pozu statku zapadnıho pru celı gotickího kostela..

Foto ě 2006 Sponge

KKnniihhaa AABBCC LLAAVVIINN Na kniznıch pultech se objevila ucelena a prakticka publikace o lavinach urcena sirokí verejnosti. Jejım autorem je profesionalnı pracovnık Strediska lavinoví prevence Horskí zachranní sluzby Milan Lizuch. Lyzari, turistí ci horolezci zde najdou prehledne zpracovaní poznatky o snehu, jednotlivych druzıch lavin, popis jejich vzniku a du sledku , naucı se, jak planovat töry, jakou si vzıt vystroj a vyzbroj, jak du lezita je kamaradska pomoc, ale i zajımaví tipy a triky, kterí se vam pri pohybu v horach budou urcite hodit.

Vydavatelem je Horsky internetovy klub, kniha ma 80 stran, brozovanou vazbu a psana je ve slovenstine.

Foto ě archiv CNs

SSppaaddllyy sskkaallnnıı bbllookk vvee HHrreennsskkuu Zrıceny kus skaly na silnici pred hranicnım prechodem ve Hrensku, stale blokuje cast cesty.

Vlevo zaber tesne po utrzenı bloku 14.10.2009, vpravo 28.12.2009

Foto ě 2009 Lenka Cha rova a archiv CNs

ZZeemmrreell AAnnttoonnıınn NNeeddvvaall V sobotu 21. listopadu 2009 zemrel v pecovatelskím östavu v Chabarovicıch Antonın Nedval, autor Starí cesty na Mravencı vez v Rajci. Mravencı vez byla jedina, ktera svou obtıznostı odolavala vsem pokusu m tehdejsı lezeckí elity az do konce druhí svetoví valky. Cestu vylezl v roce 1949 a v pru vodcıch u nı figuruje pouze jeho jmíno Š ani jisteni shora ji jeho spolulezci nedokazali prelízt..

Antonın Nedval a “jehoŘ vezŽ

Foto ě archiv CNs

ZZrroozzeennıı nnoovveehhoo SSlluunnccee V pondelı 21. prosince 2009 v 18:45, nastal zimnı slunovrat. Slunce vstoupilo do znamenı Kozoroha a zacalo se pomalu od jiznıho obratnıku vracet zpet k rovnıku.

21. prosince byla nejdelsı noc v roce a dny se opet zacnou prodluzovat. V davnych dobach se ten den uctıval svatek zrozenı novího Slunce. Podle starí pohanskí legendy jej porodila matka prıroda a lidi to znamenalo, ze se do zivota opet vratı harmonie, projevujıcı se jako zivot. Z e zima a smrt nezvıtezila a to, co zdanlive umrelo, se opet zacne probouzet. Co tento den znamena pro nas pıskare, asi netreba dodavat...

Obra zek ě Jindris ka Reha kov– a wikipedia

TThhee SSiimmssoonnss ůů jjssoouu ss nnaammii 2200 lleett Je to tak. Uz dvacet let vychazı animovany serial The Simsons. Za tu dobu rodinka Simsonu prozila nejedno dobrodruzstvı, a tak nenı divu, ze nechybelo ani lezenı..

Foto ě archiv The Simsons

CAO News 23

SSaacchhsseennssttiieeggee EExxttrr––mmnnıı KKlleetttteerrsstteeiigg nneeddaalleekkoo DDrraa zzŘŘ aann

Udajne nejtezsı klettersteig (neboli hezky “ceskyŘ ferata) v Nemecku, se nachazı v tesní blızkostı dalnice nedaleko Draz„an. Jmenuje se "Sachsenstiege" a vede jiznı hranou na Begerburg, kde najdete i nekolik peknych lezeckych cest.

Sachsenstiege zde instalovala na jare 2004 firma Alpin-Service

Lowinger GmbH z Draz„an. Jejı obtıznost je KS 6 (nejvyssı mozna) se slovnım oznacenım "extremer Sportklettersteig". Dílka cesty je 50 m,

vyska 45 m. Sestup 2x slanenım (1 x 20 m / 1 x 25 m).. Foto ě 2009 Sponge

SSllaavvoojj HHookkrr nnaa SSlloovveennsskkuu Znamy horolezec Slavoj

Hokr (na snımku), vyznamny prvovystupce a

autor mnoha prvopreskoku , zavıtal

v pru behu roku 2009 za lezenım k nasim

sousedu m na Slovensko. Spolecne s prateli navstıvil

hned nekolik tamnıch lezeckych oblastı Š Zadiel,

Turnisko u Kojsova, Tomasovsky vyhled nebo

Machnatí-Kostolce v Demßnovskí doline.

Prave poslednı jmenovana oblast, u nas zatım neprılis

znama, ho nadchla asi nejvıce:

“Jednode lkove cesty ve vıceme nČ kultivovane ska le v pČ kne m prostredı s vyhledem na Chopok..ů

Foto ě RAC

OO sskkaallyy nneettrreebbaa mmııttii ssttrraacchh ůů hhllııddaa jjee!!

Veze a masivy na levím brehu Labe nikdo neukradne. Dohlızı na ne hlıdac a kazdího navstevnıka rad upozornı, ze chodit v lese se nesmı ani po cestach a do skal uz vu bec ne. Ale hlavne Š nefotit!!

HHaammrr nnaa JJeezzeerree oodd PPaavvllaa BBeecchhyynnöö PPrruuvvooddccee,, jjaakk zz GGuuiinneessssoovvyy kknniihhyy rreekkoorrdduu ....

Novy pru vodce a jeho autor Pavel Kysa Bechyne

Pavel Kysa Bechyne si v poslednıch nekolika letech nasel veru bohulibího konıcka Š vrhl se na “vyrobuŘ horolezeckych pru vodcu . Ma jich jiz na svím konte celou radu a stale pracuje na jejich vylepsovanı. Pred koncem roku poslal do “íteruŘ tuto potesitelnou zpravu: “Va zenı kamara di, spolulezci. S Novym rokem vyjde novy fotograficky pr˚vodce Hamr na Jezere, ktery bude ke stazenı na stra nka ch Kysy a Bukyho..ů Jak rekl (napsal), tak i udelal:

N o v y p r u v o d c e H A M R N A J E Z ER E Oblast: Ralsko „ De vınsk… polesı

Material: pıskovec Pocet vezı: 27

Pocet masivu : 3 Celkem cest: 141

Pru vodce vydal a zpracoval: Pavel Bechyne (Kysa) Uvod: Radek Mikula s

Popis prıstupu k vezım zpracoval: Jakub Turek Fotografie: Pavel Bechyne , Jana Reznıkova , Jakub Turek, Radek

Mikula s, Alena Mikula sova Dale spolupracovali: Jana Reznıkova , Pavel Henke, Radek Mikula s

Spravce oblasti: Pavel Henke (Buky) Ke stazenı na: http://www.prvovystup.eu

A proc pru vodce, jak z Guinessovy knihy rekordu ? Na popsanı 27 vezı a trı masıvu potreboval Kysa presne 108 stran. Pri stejním pomeru byl mel naprıklad takovy pru vodce na Dubskí skaly, ktery popisuje 1221 vezı a masivu , neuveritelnych 4396 stran..

KKlloobboouukk ddoolluu aa ddııkkyy,, PPaavvllee!! Foto ě archiv CNs

SSiillvveessttrr nnaanneecciissttoo Pomalu se stava tradicı, ze se den pred Silvestrem vydavame do Dolnıho Z lebu. Nejinak tomu bylo i letos. Vyrazili jsme z Maxicek, dosli az na hranici a kolem Hranicnı jehly zpet do Dolnaku. Otevreno melo pouze Piccolo, tak jsme skoncili tam..

Foto ě archiv CNs

CAO News 24

SSttuuddnnaa nnaa VVrrıısskkuu JJiirrıı CChhaa rraa,, CCAAOO DDeecc ıınn

Na jare roku 1987 zıskal Jaromır Tore Panoch zakazku od Statnıch lesu na vycistenı stredovekí studny nedaleko zamecku Vrısek u Holan. Vybral si ctyri kamarady a vrhli se do nelehkí nekolikamesıcnı prace.

Vlevo pohled na Vrısek od JV, asi 1832 nebo 1833, vpravo historicka

mapa s pu vodnım oznacenım Sischkenberg

Udajne tímer 60 metru hluboka studna byla prekryta prohnilymi prazci a jinym materialem. Pri prvnım slanenı na jejı dno jsme zjistili, ze pru mer studny je konstantnı 2,5 metru, hloubka k nanosu je 38 metru , takze pod nohami nas melo cekat minimalne 20 metru nejru znejsıho materialu. Dıky velkímu pru meru studny nebyl na jejım dne problím se vzduchem. Na stene jsme objevili malou cedulku, s tımto textem:

“Poprve od dob stredovČ ku sestoupili do te to studny dne 28.3.1986 c lenove C eske speleologicke spolec nosti 1-07 Vladimır Dejmek, Jana

Maca kova , Va clav Zimerman, Hynek Fiala a Martin Pek.ů

V dubnu 1987 jsme zacali s vystrojovanım hrdla studny

V kvetnu 87 jsme zacali s cistenım dna. Dvojici spojenych sudu jsme tahali pomocı motorovího vratku PNP 122. Studna zacala vydavat sví poklady. Svrchnı vrstvu tvoril napadany material z mnoha prekrytı, hlavne prazce a ru zní tramy. Dal uz jsme museli material nakopavat. Bylo zde velkí mnozstvı nejru znejsıch zvırecıch kostı, mnoho parozı, zrezivelí starí nastroje, plno hlinenych nadob a dalsıch prekvapenı.

Cesta nahoru pomocı splhadel Gibs byla zpocatku radna drina, pak uz

jsme se tahali nekompromisne vratkem.

Po nekolika navstevach jsme se stali v Holanech stredem pozornosti

vsech obyvatel a brzy nas vsichni znali, nejvıc samozrejme z mıstnı

hospody. Tady jsme se takí potkali s obornıkem Jaroslavem Machatym

(na snımku), ktery nam pozdeji zprostredkoval vypovedi mıstnıch pametnıku (panı Fojtov…, Jirıho

S ukala, Frantiska Hladk…ho aj.). Jednotliví vypovedi se hodne rozchazely. Studna mela byt naprıklad spojena tajnym vchodem s nedalekym zameckem; nad hladinou vody mel byt vchod do malí jeskyne s pokladem; Nemci meli pred odsunem do studny nahazet veskerí vybavenı zamku a hodne dalsıch verzı. Veskerí vypovedi (a takí nalezení historickí dokumenty) se shodovaly v jediním Š studna mela byt hluboka 58 metru (32 sahu ) a po valce do nı spadnout jalovice. Pak uz se nepouzıvala. Jak se ukazalo, nic z toho nebyla pravda.

Pomahat nam ochotne chodila i devcata z Holan a my je za odmenu

brali do skal lízt. Blondynka v svetlím svetru je dcera Jardy Machat…ho Janicka.

Nejriskantnejsım okamzikem bylo vzdy vytahovanı naplnenych sudu a jejich preprahanı nad studnou. Po par dnech jsme proto zacali sekat do steny studny vzdy po par metrech vyklenky, kam se mohli schovat ti, co dole kutali. Vyplatilo se nam to 7. cervna 1987. Byl jsem prave dole s Pavlem Votickym, kterího jsem znal z potapenı a ktery nam prijel pomoct. Nalozili jsme oba sudy vrchovate nakopanym materialem, vylezli po zebrıku do vyklenku a dali pokyn k vytazenı. Sudy vyjely az nahoru nad podlahu bednenı, kde ovsem oceloví lanko nevydrzelo a prasklo. Sudy se rıtily dolu , strhaly vystrojenı lampami, rozdrtily nas zebrık a s rachotem dopadly na dno. Nekolik vterin nikdo nepromluvil. Nahore v tu chvıli asi kluci prozıvali peklo.. (Obra zek z me ho canca ku..) Prace pak probıhaly kazdy vıkend az do zacatku srpna 1987. Dole se vystrıdalo plno lidı, hlavne nasi kamaradi, ale i nahodnı znamı. Kazdy se chtel dolu podıvat. Prılezitost si nenechal ujıt ani Jarda Machaty. Cım jsme se dostavali hloubeji, tım se menily i predmety, kterí jsme nachazeli i jejich cetnost Š bylo jich stale míne. Nalezy patrily vzdy tomu, kdo si je zrovna vykutal, ceho bylo vıc, to jsme vystavovali vedle studny a nabızeli kamaradu m ci znamym. Poklad se sice stale nekonal, ale stejne pu sobil podvedome jako znacna motivace. Dole to byla opravdu drina, presto jsme radeji chodili tam, nezli makali nahore na preprahanı sudu na kladku a jejich vyvazenı na urcenou skladku.

CAO News 25

Zvrat nastal 28. srpna 1987. Prijel jsem na Vrısek po tydennı dovolení a nic netusil. Kluci me spustili dolu , jakoby se nechumelilo. Dole si clovek musel preci jenom chvıli privyknout seru, nez se rozkoukal. Vzal jsem krumpac a kopl. Malem mi vyletel z ruky. Bylo tam dno studny..

Vlevo dalsı list z tehdejsıho cancaku, vpravo Julius Ande l, prezdıvany

Cert, s poslednı lopatou na pu vodnım dnu studny

Vsechno tedy bylo nakonec jinak. Nekonaly se tajní

chodby, nenalezli jsme zadny poklad a nebyla tam ani kostra

ödajní spadlí jalovice. Nejvetsım prekvapenım ale bylo dno studny, kterí bylo v ani ne padesati metrech,

mısto v padesati osmi, jak bylo uvadeno v mnoha historickych dokumentech a publikacıch..

Dno vrıseckí studny. Historie dokonalí stredovekí stavby byla

prepsana..

S t u d n a V r ıs e k Prace zahajeny na jare 1987

Dna dosazeno v noci ze 14. na 15. srpna 1987 Vsechny prace ukonceny v pru behu zarı 1987

Pru mer studny 2,5 m Hloubka k nanosu 38 m

Hloubka predpokladana na zaklade dobovych zaznamu 58 m (32 sahu ) Skutecna zjistena hloubka necelych 50 metru

Pouzıvan navijak PNP 122 Nejvetsı cast pracı provadeli: Julius Ande l, Jirı Cha ra, Jaromır Tore

Panoch, Va clav Ryba r a Ladislav Slavıcek.

Foto ě archiv Jirı Cha ra

AAddaamm OOnnddrraa Adam Ondra (na dnes jiz dost historicke m snımku) je soucasna lezecka jednicka, a tak to proste je. Nekdo mu ze neco namıtat, dalsı se z toho radovat. Smırit se s tım ale musı vsichni.. Rok 2009 byl pro Adama hodne öspesny a hlavne ukazal, ze to s lezenım myslım vazne. Prokazal svou vsestrannost, pıli, neuveritelny ru st vykonnosti, a co je obzvlasó sympatickí, i velikou pokoru, cestnost a skromnost. Uz to samo o sobe je ve svete spickovych sportovcu nevıdany jev. Na zacatku roku 2010 se pohodlne usıdlil na prvnıch mıstech respektovaního zebrıcku nejlepsıch lezcu i boulderistu 8a.nu. Pravem.

Ranking 8a.nu, leden 2010. Adam Ondra jako jednicka..

Foto ě 2007 Sponge

NNaarroozzeenniinnyy VVöö rryy DDoosskkoovvee V sobotu 9. ledna 2010 probehla v restauraci U Bocmana oslava kulatího jubilea Ve ry Doskov…. K tanci a poslechu öcastnıku m zahrala skupina slozena ze samych horolezcu . Pekn– to bylo..

Ve ra Doskova a öcastnıci narozeninovího jezdu v rest. U Bocmana

(predtım U Tomase a jeste vıc pred tım opet U Bocmana)..

Kapela “The Horolezeckí legendyŘ zleva: Vla ýa Dosek, La ýa Tuma a Mıra Cach.

TTaakk jjee ss ttee jjeeddnnoouu,, ddııkkyy aa vv ss eecchhnnoo nneejjlleepp ss ıı,, VVeerroo!! Foto ě 2010 Sponge

TToo ssuu jjaa !!

CAO News 26

OOssmmddeessaattkkaa DDrraahhoossee MMaacchhaannöö Nekolik fotografiı z oslav 80tin Drahose Machane nam poslal Zdene k Konra d. Mezi hosty, co jmíno, to lezecka legenda..

Foto ě archiv Zdenka Konra da

CC eerrssttvvyy ffuullgguurriitt nnaa VVoojjttöö cchhoovvii Fulgurit, neboli stopu po zasahu bleskem, na Vojtechovi, na pravím brehu Labe, objevil nahodou Petr Lastovicka, znamy prvovystupce a lezec z Dolnıho Z lebu. Pri ceste na kole do prace si vsiml nejakího “lezceŘ na Vojtechovi. Dalsı den tam nekdo lezl opet a pak zase a zas. Uz bylo jasní, ze to clovek asi nebude, ale ze tam musı byt “necoŘ novího, divního.

Ru zne starí fulgurity z vrcholu vezı v Labskych pıskovcıch

Rekl o svím objevu Pavoukovi a domluvili si spolecny vystup na vez, za öcelem vyresenı zahady. Nahore tímer neverili svym ocım. Ve stene, zhruba nad dolezem cesty Kocourova varianta, objevili rozsahlou stopu po öderu blesku, tzv. fulgurit. Tady jsou fotografie “z mısta cinuŘ:

Takhle jasny a cerstvy fulgurit je opravdova vzacnost. Navıc prekvapuje

i jeho tvar a stopa. Na nejhornejsım mıste je stopa po öderu blesku (vyrazny du lek), nasleduje jasna bıla stopa smerem dolu , pak blesk

kousek skaly “preskocilŘ a opet kratce pokracoval po povrchu az zmizel v telesu veze (dalsı vyrazny a hluboky du lek). Okolı drahy blesku je jasne oranzovo-bılí. Skvrna je jasne patrna i z druhí strany brehu..

Foto ě Jirı Cha ra a Petr Las tovic ka

VVrraazzddyy zz LLaabbaakkuu Soucastı budovaního horolezeckího archivu budou i starí stabilnı smycky, posbıraní z ru znych cest v Labskím ödolı. Cast jich bude takí podrobena testu na trhacce. Zrejme se mame na co tesit Š vysledky budou asi hodne zajımaví..

Mala cast krasavic, kterym nezrıdka sverujeme sví zivotyŽ

Foto ě archiv CNs

BBeerrkkoovvee nnaa RRaauusscchheennsstteeiinnuu Berkov… z Dub… byli stary cesky slechticky rod, ktery se vyclenil z rodu panu z Dubí a jsou tak jednou z liniı Ronovcu . Ve sví dobe patrili k nejbohatsım rodu m. Drzeli majetky zejmína v severnıch a vychodnıch Cechach, ale i na Morave a v Kladsku. V roce 1637 byl rod povysen na rısska hrabata. Rod Berku z Dubí vymrel v 18. stoletı. V roce 1410 postavili na vrcholu Rauschensteinu prvnı malou skalnı pevnu stku, v tí dobe s vyhledem na ödolı Labe. S “lezenımŘ tedy zacali uz pred rovnymi 600 lety..

Vlevo Rauschenstein a vpravo erb Berku z Dub…

Foto ě wiipedia

IIttaallsskkee pprroobblleemmyy pprreedd 2200ttii lleettyy V roce 1990 venoval Domus, casopis rımskokatolickí cırkve, obsahly clanek ozehavímu problímu stale castejsıch odhalenych nader horolezkyn. Zastıtil se dokonce tvrzenım jednoho líkare, ze “splhanı nahore bezŘ je pro lezkyne ze zdravotnıho hlediska velmi nebezpecní a nekolik knezı v pobreznı oblasti jiznı Italie rovnou zakazalo svym dıvcım oveckam navstevovat mısta, kde se provozuje “necudní lezenı po skalachŘ. Lezkyn se v tí dobe zastal pouze casopis Casabella, ktery uverejnil fotografie nekolika lezkyn a napsal “pohled na estetickí lezkyne pri estetickím sportu normalnıho cloveka potesı a jen divního pohorsı..Ř

Fotografie zcela vpravo pochazı z casopisu Casabella 1990.

Nevybrali spatne.. Foto ě Casabella a iNet

CAO News 27

BB oo jj ee oo HH OO RR AA MM ZZ DD AA RR 22 00 11 00 !! Za kulisı letosnıch boj˚ o novoroc nı vrcholy.

Dıky posunu uzaverky prosincovího cısla az do prvnıch dnu roku 2010, mu zeme priníst i kratkí novorocnı nahlídnutı do vrcholovych knızek. Mnoho toho ale nebude, protoze pocası se tentokrat chovalo tak, jak v zime ma.

Takze, co uz vıme o prvnıch dnech roku 2010: Pravy breh Labe: Zatım zadní zpravy, a to presto, ze v roce 2010 ceka jednu z nejvyznamnejsıch a nejoblıbenejsıch vezı století jubileum.

Levy breh Labe: Divoka banda Jılovska (Jaulau Wild Pack) to vzala pekne zostra Š kdyz rano na Novy rok vylezl na Janosıka Pıtrs Lastovicka nezbylo mu, nezli zavyt na celí ödolı jedno hodne neslusní slovo.. Alespon Pavel Ranpa Randa k s druhy “svouŘ vez uhajil.

Rajec: Do Rajce se hodne tesil Karel Be lina. Jeho spolulezkyne ho ale nepekne vypekla, tak zu stalo jen u tesenı.

Ostrov, Tisa: Padla Dedova vyhlıdka, jinak zadní zpravy.

Sporny potok: Vez i Stenu Sporního potoka si pohlıdali Jirı Cha ra a Vladimır Dosek (viz foto).

Dubskí skaly: Hlavnıho kosice ze Skalky rozptyluje zahadní neznamí devce, nikdo jiny se zatım nepochlubil.

Studeny masiv: Frantisek Z id jen potvrdil nas predpoklad: “Studeny masıv, HZ v 00:20 hod, 1.1.2010..ů

Mala Velenska vez a jiní kwaky: Straznı vez u Merboltic, Havranı vez u Velkí Javorskí a okolnı kvaky jeste cekajı (hodne pravdepodobne) pod bohatymi perinami prasanu. Zalednenou MVV si “majitelŘ uhlıdal.

Cima a Bandstein: Pozorovatel z Vanova hlasil cervenou bundu vysoko ve svahu nad korunami buku . To mu ze znamenat ledacos, ale takí, ze Bandstein je odloveny. A je-li Bandstein, bude i Cima.

Vrabinec: Ranpa na EC: “9.1.2010, 22:40, Hlavnı vČ z, St.c., MarS-ranpa. HZ pro radost, trochu pofukovalo, trochu snČ zilo. Bez Martina bych knihu nenasel, je to uz let od poslednıho otevrenı.. 10.1.2010, 0:40, Strednı jehla, Kout, Mars-ranpa. HZ za odmČ nu, boj o kazdy centimetr. Oproti le tu to pustilo (muselo) prımo koutem, pohorky do "siroc iny" idea lnı. Mezitım vsım pripravil Ka ja fojr, afterparty u burtu a pıva, kra snej mejdan..ů

Zatım se moc nevı: Jetrichovice, Vysoka Lıpa, Boren, Tasov, Mlynaru v kamen..

Foto ě 2010 jednotlivı akt–ri

NNaapprrsstteekk vvss.. NNaapprrsstteekk Nedostupna, svetoznama vez The Thimble, neboli Naprstek, kterou proslavil svym odvaznym prvovystupem John Gill, stale pritahuje mnoho lezcu , kterı se pokousejı o jejı zdolanı, casto nad hlavami nic netusıcıch navstevnıku .

The Thimble v oblasti Needles nedava mnoha lezcu m dodnes spat..

Malokdo ovsem vı, ze i my mame svu j “NaprstekŘ. Tak se totiz jmenuje vyrazna vezicka v Jizerskych horach, kterou najdeme v oblasti Srazy Š Polednık, v pokracovanı hrebene Konskí hlavy u sedílka asi 400 m zapadne od vrcholovího skaliska Konskí hlavy.Na jejı vrchol vede zatım jedina cesta klasifikace IV. Kdo trochu Jizerskí hory zna, vı, ze podobní krasní miniaturnı vezky nejsou ani zdaleka zadarmo. Ostatne, prije„te si je vyzkouset..

Foto ě iNet a pruvodce JH

SSttöö ddrrooddooppoolleeddnnıı PPttaaccıı ssttöö nnyy Itinerar tíhle akce je uz par let stejny: dopoledne kolem desatí auty k vysılaci na Bukoví hore, pesky nebo na lyzıch ke skalam Ptacıch sten, v bivaku zalozit ohen, trochu si zalízt (nebo tezce vybojovat alespon nejaky vrchol Š to podle podmınek), ozdobit stromecek pro zvıratka (Frantisek Z id nosı pytel vonavího sena Š toho z nas majı nejradeji), trochu horkího

punce ci svaraku a pak zase pomalu domu .

A tak tomu bylo i tentokra tŽ

S tedrodopolednı Ptacı s teny 2009

Antonın, Da ja, Mısa a Pavel Randa kovi, Martin S vec, Frantisek Z id a Jirı Cha ra

Foto ě 2010 Martin Svec

CAO News 28

VVaannooccnnıı BBoorreenn 22000099 RRaaddkkaa KKrruummpplloovvaa ,, CCAAOO DDeecc ıınn

Jiz 20. vyrocnı “Vanocnı lezenı na BorniŘ, poradaní CAO Decın, jsem si nechtela nechat ujıt, vzdy to byl povedeny den. Kazdy rok zacına özasnou vlakovou parbickou, ale tentokrat nikde nikdo. Na nadrazı v Povrlech jsem potkala Karla B., ktery me ujisóoval, ze skupinka lezcu sedı vzdy v poslednım vagďnu. Vlak prijel, ale zadna hlava horolezce nas z okínka nevıtala. Nevadı, mozna pry nastoupı vsichni v UL nebo TP, asi jeli rychlıkem. Hmmm. V UL nastupuje pouze Dan H. V Bıline Kyselce vystupujeme pouze tri. Dan H. zvolil sví tempo a ja jsem stıhala krok Karla B. Treba skupina lezcu z DC ceka na chate pod Bornı, ale tam byla jen hrstka Chomutovaku . Cekame nez dorazı paróak Dana H. a Petr Z. a pak vsichni spolecne i s Karlem B. vyrazıme na jih. Pocası nebylo vu bec vanocnı, celkem teploucko, modra obloha, nadherní vyhledy, proste özasní podmınky pro lezenı.

Dorazili jsme na jih, Karel B. se necekane trhnul, se zaminkou, podıvat se za roh a uz jsme ho cely den nevideli. Nastestı me kluci vzali na sví lano a vylezli jsme nadherní cesty za nadherního pocası. Vse pak bylo korunovano piveckem a vıneckem v hospu dce.

Sice v malí skupince, ale kralovsky jsme oslavili 20. vanocnı lezenı na Borni...

Foto ě archiv Radky Krumplov–

BBrraattrrii NNeehhaassiilloovvee vvyyhhrraallii OOBBPPHH!!!! David a Vla ýa Nehasilovi dokazali vyhrat v ojedinelí akci Š v 54. rocnıku Orientacnıho behu prazskych horolezcu na Ostasi ve dnech 13. az 14.11.2009. Zavod dokoncilo 54 dvojic. David s Vla„ou se o vıtezstvı pokouseli uz po ctvrtí, ale teprve tentokrat to vyslo a prıstı rok tak beh poradajı oni.

54. OBPH Š Ostas, 13. -14.11.2009 1. Nehasil David, Nehasil Vla„a 2. S plıchal Jirı, Marek Vladimır

3. Urban Hynek, S ebanek Martin Poradateli byli: Jan S tykar, Toma s Horsky a Libor Krız.

Vla ýa a David Nehasilovi - tretı a ctvrty z leva. GRATULUJEME!!!

Foto ě archiv KOB Dec ın

AA ccoo bbuuddee ddaall?? CAO News je minulostı. Prvnı cıslo vyslo v cervenci 1999 a pak uz vychazelo pravidelne kazdy mesıc (plus dva specialy). Celkem 125 cısel! Byla to prace krasna, ale tım, jak se obsah rozsiroval, takí cım dal narocnejsı. Soude podle mnoha ohlasu , se vam tento casopis lıbil. Za tech deset let vznikl takí ale rozsahly archiv ru znych materialu , fotografiı, kterych by byla skoda nevyuzıt, stejne tak, jako navazanych spojenı na mnohí autory a lezce. S resenım prisli kamaradi z EuroClimbingu a kluci z Lezce. Clanky a zpravy se postupne presunou tam.

LLeezzeecc && EEuurrooCClliimmbbiinngg

Kdo tedy bude mıt zajem, mu ze se dal s kratkymi i delsımi zpravami z denı v severoceskím regionu setkavat prave zde.

TTaakk aahhoojj,, HHoorraa mm zzddaarr aa ...... nnaasshhlleeddaannoouu!! Jirı Houba Cha ra

Foto ě archiv CNs

CAO News 29

PPOOZZOORR,, PPOOZZOORR!! PPrroo vvss eecchhnnyy cc lleennyy aa pprrıızznniivvccee kklluubbuu CCAAOO DDeecc ıınn::

Dusan Kostejn, CAO Decın

Jelikoz s poslednım CAO News prestane vychazet i poslednı stranka, kde jste byli zvyklı hledat prehled planovanych oddılovych akcı, rozhodli jsme se prejıt na novy zpu sob komunikace a zalozili jsme emailovou konferenci. (Nebojte se, nenı to nic tak slozitího, jako treba Facebook.)

Jak konference funguje? Konference nenı nic jiního, nez emailova adresa cao@pandora.cz, kam poslete e-mail a ten se rozesle na emailoví adresy vsech, kdo se do konference prihlasili. Konference je urcena pro zasılanı zprav, kterí by mohly zajımat ostatnı cleny nebo prıznivce naseho klubu (pro jistotu zdu razneme, ze jde o CAO Decın). Do konference se neposıla to, co ostatnı cleny konference nejspıs vu bec nezajıma Š komercnı inzerce, politicka propaganda, jina propaganda, veci urcení do soukromí emailoví schranky (domlouvat si rande je povoleno, to vetsinu clenu urcite zajıma), atd. Naopak do konference patrı vsechno, co by mohlo ostatnı cleny zajımat Š info o akcıch, nabıdky na sobotnı lezbu, informace o volnych mıstech ve voze jedoucım na zajımavou akci, atd.

Abyste mohli dostavat a posılat emaily z a do konference, musıte se prihlasit dle nasledujıcıho postupu (na za kladČ vyslovne za dosti doplnujeme pro Ranpu nČ ktere podrobnosti a tipy & triky):

1. Na adrese http://pandora.idnes.cz/user/registration.php si zaregistrujte svuj emailovy ťcet.

Podrobne jsı navod (pro Ranpu) : - vyplnte polıcka Jmíno a Prıjmenı (mu zete si tam dat prezdıvku, pokud jı jeste nepouzıva nikdo jiny) - vyplnte Heslo a pro jistotu jeste jednou heslo (tam si dejte co chcete) - do jednoho ze 4 polıcek urcenych pro emailovou adresu zadejte svu j email, kam chcete dostavat zpravy z konference. Mu zete dat i dva emaily, treba jeden do prace a jeden domu , ale pak to budete dostavat mailıky do prace i domu :) - Kliknete na tlacıtko Registrovat

2. Na vası emailovou adresu prijde potvrzovacı email, ktery musıte potvrdit. V emailu je odkaz, na ktery stacı kliknout a potvrdit. Kdyby to nahodou nefungovalo, je v potvrzovacım emailu, jeste i popis postupu, jak potvrdit registraci pomocı emailu. (Pro Ranpu: klikni na odkaz, je to jednodussı. Potvrzovanı emailem vyzaduje pokrocilí uzivatelskí funkce Kopırovat a Vlozit).

3. Jde te na adresu http://pandora.cz Zde se prihlaste pod jmínem a heslem, kterí jste prave zadali. Kdo pouzil potvrzenı registrace pomocı odkazu, uz by mel byt prihlasen automaticky, pokud mezitım nezavrel internetovy prohlızec. (Pro Ranpu: Uplne vlevo je sloupecek a pod napisem Hlavnı menu je napsano vase prihlasovacı jmíno. Pokud nejste prihlaseni, je tam napsano Neprihlasen. V tom prıpade kliknete na polozku Login a prihlaste se.)

4. V lev… ca sti obrazovky si povsimne te menu a zvolte Hlavnı menu. Vpravo se objevı sloupec Kategorie, ve kterím postupne klikejte Rekreace & Sporty -> Ve volní prırode -> CAO Decın. Kdo se proklika az sem, tomu se v levím menu nenapadne objevı polozka Prihlasenı konference. Na nı kliknete a jste skoro u konce.

5. Ove rte si, ze va m to funguje spra vne . Jdete do svího emailu a poslete na adresu cao@pandora.cz nejaky hezky vzkaz kamaradu m. Pokud jste öspesne zvladli registraci do konference, tak vam prijde vas email zpatky a to znamena, ze ho dostali i vsichni ostatnı v konferenci. Pokud jste proces registrace nezvladli, prijde vam mail, ze nemu zete do konference nic posılat, protoze nejste prihlasenı.

(Ranpo, to das. Zvladl jsi Facebook, das i tohle!)

DDrrzzıımmee ppaallccee!! Foto ě archiv CNs

NNuu,, aa jjeessttöö nnaappoosslleeddyy nnöö ccoo pprroo JJoonnaassee....

Vybrali a vhodnost posoudili kamara di z klubu

TTaakk aahhoojj,, ttrreebbaa nnee kkddee vvee sskkaallaa cchh!!

CAO News 30

CCAAOO NNeewwss Š Horolezecky casopis severoceskího regionu Š Vydava HK CAO De cın Š Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu Š Sıdlo redakce: CAO News, Velka Velen 68, Decın XXX, 405 02, Czech republic, sífredaktor Jirı Chara, tel.: 604 759 484, E-mail: chara.jiri@gmail.com, weboví

stranky: http://cs.euroclimbing.com/ - Sazba: OpenOffice 2.01 - Sponzorskí dary: 151510921/0600 - De kuji!

V Y R O C I

P R O S I N E C 2 0 0 9

4.12. Libor Rebel Hroza, Mamut Praha 4.12. Michal Mares , CAO DČ c ın

7.12. Milan Sa fa Safarık, CAO DČ c ın 10.12. Lenka Cestrova , CAO DČ c ın 11.12. Vlastimil Domes, CAO DČ c ın 13.12. Jirina Mis tıkova , CAO DČ c ın

14.12. Ladislav Ryska, c estny c len C HS 17.12. Michal Karel Zelezny , CAO DČ c ın 19.12. Jindrich Svihnos, Benesov n/Pl

23.12. Ta na Hraba nova , CAO DČ c ın 25.12. Diana Pavla tova , CAO DČ c ın 26.12. Petr Pıchin Jıcha, CAO DČ c ın

VVss eemm oossllaavveennccuumm bbllaahhoopprreejjeemmee aa pprreejjeemmee vvss ee nneejjlleeppss ıı...... -is-

C E K A N A S. KA L E N DAR H O R O L E Z E C KYC H A S P O R T O V NIC H A K CI

Nenı dulezite vyhrat ale zčcastnit se...

leden Boje o ”Hora m zdar !ň

16.1. Schuze OVK LP. Schu ze Oblastnı vrcholoví komise Labskí pıskovce v Dolnım Z lebu, v rest. U Kosti.

6.2. Zlaty cepın. 56. rocnık zavodu horolezeckych stafet 3x10km klasicky v Bedrichove v Jizerskych horach.

19.2. The Plastic People of The Universe. Koncert PPU v KD Crystal v Ceskí Lıpe.

27.2. Jizersky clove k 2010. VIII.rocnık drsního dvojboje v hloubi Jizerskych hor. Akce poradana HO LOKO Liberec, je urcena jen a pouze pro maximalne odolní muze a zeny Š prezije jen Jizersky clovek...

A prıste uz jen pres Pandoru..

CCAAOO NNeewwss HH oo rr oo ll ee zz ee cc kk yy cc aa ss oo pp ii ss ss ee vv ee rr oo cc ee ss kk ee hh oo rr ee gg ii oo nn uu

TT ee ll ee gg rr aa ff ii cc kk yy :: - Od Zdenka Konra da prisly nejenom pekní fotografie,

ofocení starí vrcholoví knızky z Hruboskalska, ale i paradnı starí horolezeckí filmy, vcetne jednoho od Jana S pa ty. Dıky moc!.

- O letosnım rocnıku OBPH jsme uz kratce psali. Vyhrali ho bratri Nehasilov…. Prekvapila vsak i “naseŘ devcata Petra Straussova a Zuzka Nehasilova , ktera skoncila v zenach na tretım mıste..

- Zda se vam, ze se nezvykle odmlcel Martin Cerma k? Inu, jak rıkajı starı Francouzi, Cherchez la femme!

- Na schu zi VK Hruboskalsko a Spravcu oblastı 24.10.2009 byl zvolen novy predseda VK. Stal se jım Radek Meier. Za odstupujıcıho Miroslava Bojsu De dka, byl do komise jeste doplnen Toma s Hordler.

- HK Uherskí Hradiste Š hodne slusny oddıl! Rok 2009: Michal Rozek 10/10+, Zdene k Hosa 10-, Marek Zavrel 9+/10-, Radmil Schneider 9+, Vladimır Wolf 9+, Kuba Nova k 9/9+, Petr Urba nek 9, Jara Blatny 9-.. Pane jo!

- Za CAO Decın stojı tentokrat za zmınku jen Pavel Pavouk Cerny (ten nezklame!): Cest 397, pısek Xb, vapno 7c, na kole 9620 kilometru !

HHeesslloo nnaa tteennttoo mmee ssııcc:: CCAAOO NNeewwss „„ zzmmiizznnii!!

S �astne na vraty preje za celou redakci CCAAOO NNeewwss JJiirrıı HHoouubbaa CChhaa rraa

U P O Z O R N E N I P R O C L E N Y C A O D E C IN

UNOROVA CLENSKA SCHĚZE PROBEHNE VE STREDU 3. UNORA 2010 V RESTAURACI NA KOCANDE.

NA PROGRAMU BUDE:

VOLBA PREDSEDY A VYBORU KLUBU, VYHODNOCENI ROKU 2009, LEZENI A DALS I..

TES IM SE NA SETKANI S VAMI!