Evoluční genetika II -...
Transcript of Evoluční genetika II -...
Evoluční genetika II
Radka Reifová
Literatura
• An Introduction to Population Genetics.
Rasmus Nielsen and Montgomery Slatkin. 2013. (v knihovně)
• Elements of Evolutionary Genetics (2010)
Brian Charlesworth and Deborah Charlesworth (v knihovně).
• Population Genetics and Microevolutionary Theory (2006)
Alan R. Templeton (v knihovně).
• Principles of Population Genetics (různá vydání)
Daniel L. Hartl, Andrew G. Clark (v knihovně)
• Genetics of Populations (různá vydání)
Philip W. Hedrick (v knihovně)
• Conservation and the genetics of populations.
Fred W. Allendorf, Gordon H. Luikart, Sally N. Aitken. 2012
http://site.ebrary.com/lib/cuni/docDetail.action?docID=10608188
• Evoluční biologie. Jaroslav Flegr. 2009
Neutrální teorie evoluce a molekulární hodiny
Genové genealogie a fylogeneze
Speciace
Teorie neutrální evoluce
• Ukazuje jaká bude genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost
evoluce v případě, že mutace jsou neutrální a na populaci působí
pouze genetický drift.
konec 60. a začátek 70. let 20. stol.
Mottoo Kimura
• frekvence nových mutací na generaci
• μ = 0.01 (1 mutace na 100 jedinců na 1 generaci)
Mutační rychlost (μ)
• Mutační rychlost v lidském genomu ~ 1.10 -8 (na bázi a na generaci)
• necelých 100 nových nukleotidových substitucí v celém genomu na jedince.
• Většina nukleotidových substitucí vzniká v samčí germinální linii (více
replikací DNA) (male-driven evolution).
• Počet nově vzniklých nukleotidových substitucí vzrůstá s věkem otce
(paternal age effect).
• Rozdíl v mutační rychlosti mezi autosomy a pohlavními chromosomy. Chr Y,
Z: vyšší mutační rychlost než autosomy. X, W nižší.
Campbell and Eicher, 2013
K většině mutací dochází při replikaci DNA
Je odlišná pro různé typy mutací
• Tranzice vznikají častěji než transverze; rozsáhlejší mutace obecně
méně časté; mutační „hotspots“ CpG u živočichů, mikrosatelity.
Je odlišná pro různé lokusy v rámci genomu
• Mutační rychlost cca 10 x větší na mt DNA než v jaderné DNA; velmi
varíruje také v rámci jaderné DNA; ovlivněna např. mírou transkripce
dané sekvence, blízkostí k replikačnímu počátku.
Mutační rychlost
Lynch et al. 2010
Liší se u různých organismů
• Ovlivněna celkovou velikostí
genomu, životními strategiemi
organismů (velikost těla,
intenzita bazálního
metabolismu, dlouhověkost…)
θ = 4Neμ
• Míra genetického polymorfismu v populaci závisí
přímoúměrně na mutační rychlosti a velikosti populace.
Pro neutrální mutace platí:
Genetická diverzita (genetický polymorfismus) (θ)
Polymorfní (segregující) místo
1. Proporce polymorfních míst (θ, θW, θS)
2. Nukleotidová diverzita (průměrná heterozygozita) (π)
Empirické odhady genetického polymorfismu (θ) v populaci
Polymorfní (segregující) místo
Odhad nukleotidové diverzity (π)
Odhad proporce polymorfních míst (θ, θW, θS)
θ = ps/k k … počet sekvencí
θ = 0.3/4 = 0.075
Za předpokladu neutrality by měli být oba odhady stejné.
Programy: DnaSP
Genetická diverzita organismů silně závisí
na životních strategiích organismů (r,K).
Ellegren and Galtier, 2016
2Ne
k = 2Neμ = μ
Evoluční/substituční/fixační rychlost
= počet nových mutací x pravděpodobnost jejich fixace
počet nových mutací v populaci
pravděpodobnost fixace nové mutace
Rychlost neutrální evoluce je ovlivněna pouze mutační
rychlostí. Nezávisí na efektivní velikosti populace. Za
předpokladu neměnné mutační rychlosti se je rychlost
neutrální evoluce konstantní. Molekulární hodiny.
Rychlost molekulární evoluce a molekulární hodiny
1Ne … efektivní velikost populace
μ … mutační rychlost
Genetická divergence
= substituční rychlost x časD = 2μt
t
• Počet mutací, které vzniknou za určitý čas.
• Pro neutrální sekvence vzrůstá genetická divergence lineárně s časem.
Molekulární hodiny a odhad doby divergence dvou druhů
AGTGAGTCGTCAGTACTGCTG
ACTTAGCCGTGAGTACAGCTA
D = = 0,2857 (28,57%)
Odhad genetické divergence ze sekvenčních dat
6
21
Proporce nukleotidových míst, které se liší
mezi dvěma sekvencemi DNA.
• Po určité době divergence přestane stoupat. Je to kvůli
mnohočetným substitucím ve stejné pozici. Došlo k saturaci.
• Odhad divergence vzdálených sekvencí je podhodnocený. Nutno
korigovat pomocí nukleotidových substitučních modelů.
Saturace mutací
Kalibrace molekulárních hodin
• Tj. odhad substituční rychlosti
• Provádí se na základě známé doby divergence některých taxonů na
základě např. paleontologických dat.
• Substituční rychlost pro sekvenci genu cytochromu b (mt DNA)
u savců a ptáků cca 0,01. Tzn. 2% divergence ~ 1 mil let.D = 2μt
Substituční rychlost je velmi variabilní u různých druhů
Substituční rychlosti pro cytochrom b u ptáků.
Pravidlo 2% divergence ~ 1 mil let, neplatí!
Proč se substituční rychlost liší u různých druhů?
Velkou část variability v substituční rychlosti
vysvětlí variabilita ve velikosti těla.
Hypotéza generační doby
• Druhy s malou tělesnou velikostí mají obvykle kratší generační dobu. Za
určitý časový interval se víckrát rozmnoží, v germinální linii proběhne
celkově více buněčných dělení v přepočtu na jeden rok. Pokud většina
mutací vzniká při replikaci, je u nich zvýšená mutační a tím pádem i
substituční rychlost (na rok).
Proč je substituční rychlost vyšší u organismů s malou
tělesnou velikostí?
1 generace
25 let
25 generací
Metabolická hypotéza
• Mutační rychlost a tím pádem substituční rychlost je ovlivněná rychlostí
metabolismu. Při vyšší rychlosti metabolismu, vyšší oxidativní stres. Druhy
s malou velikostí mají rychlejší substituční rychlost.
• Vysvětlí proč teplokrevní mají vyšší substituční rychlost než studenokrevní.
Hypotéza dlouhověkosti
• Dlouhověké druhy si vyvinuly mechanismy, jak se bránit
mutačnímu stresu. Mají účinnější DNA reparační
mechanismy. Mohou se tak dožít vysokého věku.
vysoký metabolismus
dlouhověcí
nízký metabolismus
krátkověcí
Velryba grónská
Téměř neutrální teorie evoluce
(Téměř) neutrální mutace: |2s| < 1/2Ne
O jejich osudu rozhoduje více drift než selekce
Mírně škodlivé/výhodné mutace se v malých populacích chovají jako
neutrální, kdežto ve velkých jako škodlivé.
• neutrální mutace
působí na ně drift
• škodlivé / výhodné mutace
působí na ně selekce
• mírně škodlivé / výhodné mutace
působí na ně drift i selekce
Pokud |2s| = 1/2Ne, selekce a drift na osud alely stejný vliv.
Tomoko Ohta
• Většina mutací škodlivých.
• V malých populacích se fixuje více škodlivých mutací než ve velkých.
• Druhy s malými populacemi mají rychlejší substituční rychlost
než druhy s velkými populacemi.
Téměř neutrální teorie evoluce předpovídá
rychlejší evoluční rychlost v malých populacích
Rychlejší evoluce pohlavních
chromosomů ve srovnání s
autosomy.
Problémy molekulárních hodin.
1. Mutační a tím pádem i substituční rychlost není konstantní.
Liší se u různých taxonů.
2. Evoluční rychlost není zcela nezávislá na velikosti populace.
Genové genealogie
fylogeneze
Genové genealogie
Popisují vztahy mezi alelami v populaci napříč generacemi
Genové genealogie
Genové genealogie
Genové genealogie
Genové genealogie
Nejbližší společný předek vybraných linií „Most Recent Common Ancestor“ (MRCA)
Genové genealogie
Mitochondriální Eva
= MRCA pro
současnou lidskou
mt DNA
Adam pro
chromosom Y
= MRCA pro
současný lidský
chromosom Y
Genové genealogie
Obvykle neznáme, ale můžeme je rekonstruovat díky mutacím
T
T T T T A
A
G G G
C
C C
A
G
Proces koalescence je ovlivněn demografickými faktory
Proces koalescence je ovlivněn selekcí
Karmin et al. 2015
Změny ve velikosti lidské populace
genealogie versus fylogeneze
(genový strom versus druhový strom)
• Maximální parsimonie
Strom s minimálním počtem mutací.
• Distanční metody
Strom se vytvoří na základě odhadnutých genetických vzdálenosti
mezi všemi dvojicemi sekvencí.
• Metoda maximální věrohodnosti and Bayesiánské metody
Strom, který s největší pravděpodobností vysvětlí data.
Rekonstrukce fylogeneze
1 2 3 4 5 6 Sekvence
1 01000
2 01000
3 11000
4 00110
5 00110
6 00011
1 2 3 4 5 6
genealogie versus fylogeneze
(genový strom versus druhový strom)
druh 1 druh 2
polyfilie
parafilie
monofilie
Sortování linií
• Rychlost sortování linií závisí na Ne.
U velkých populací je proces
pomalejší než u malých.
• Pomocí molekulárních hodin
odhadujeme dobu divergence
sekvencí, ne druhů.
• U blízce příbuzných druhů s
velkými Ne může být odhad
divergence na základě
molekulárních hodin výrazně
nadhodnocen.
divergence sekvencí
divergence druhů
Průměrná doba fixace neutrální mutace
t = 4Ne generací pro chrX: t = 3Ne
pro chrY, mt DNA: t = 1Ne
• U druhů s velkou Ne může přetrvávat neutrální polymorfismus několik
milionů let. Vysvětluje proč je ve velkých populacích velké množství
polymorfismu.
• Příbuzné druhy mohou sdílet polymorfismus, který zdědily od
společného předka.
Ancestrální polymorfismus
Jarvis et al. Science 2014
• Fylogeneze ptáků
založená na
celogenomových
sekvencích 48 zástupců
všech ptačích řádů.
• Rychlá radiace na
přelomu druhohor a
třetihor po velkém
vymírání.
• Problém se stanovením
správného štěpení linií
kvůli nekompletnímu
sortování linií.
Speciace
RE
PR
OD
UK
ČN
Í B
AR
IÉR
A
Biologická koncepce druhu (Ernst Mayr, 1942)
• Druh je skupina jedinců, kteří se vzájemně plodně
kříží a jsou reprodukčně izolované od jiných takových
skupin.
Speciace
Typologická koncepce druhu
Druh je skupina jedinců, kteří se vzájemně podobají a odlišují se
určitými znaky od jedinců jiného druhu.
Čtyři kryptické druhy motýlů rodu Perichares
M F M F
dorsal ventral
Konipas luční, poddruhy
Kryptické druhy Polytypické druhy
Speciace
Alopatrická speciace
• Geografické oddělení populací.
• Rozrůznění vlivem mutací, driftu a selekce.
• Po opětovném kontaktu se jedinci mezi
populacemi už spolu nedokáží plodně
křížit.
aabb
AAbb aaBB
AaBb
A a B jsou nekompatibilní.
Nebyly spolu v evoluci testovány.
Dobzhansky-Muller model
Haldaneovo pravidloPokud je v mezidruhovém křížení jedno pohlaví sterilní či
neživotaschopné, pak je to pohlaví heterogametické (XY, ZW)
Coynovo pravidloNa vznik hybridní sterility má relativně velký vliv chromosom
X(Y) ve srovnání s autosomy.
„Dvě pravidla speciace“
Týkají se vnitřní postzygotické reprodukční bariéry
(hybriní sterilita a neživotaschopnost)
• Pokud na populaci působí disruptivní selekce.
• Problém s vytvořením reprodukční izolace za
přítomnosti genového toku.
• Pravděpodobná pokud zároveň dochází k
pozitivnímu asortativnímu páření mezi jedinci se
stejným fenotypem.
Sympatrická speciace
vrtule (Rhagoletis pomonella)
jablkahloh
• Přeskokem na nového hostitele.
• K páření a kladení vajíček dochází na hostitelské rostlině, na které
jedinci sami vyrostli. Zajistí pozitivní asortativní páření.
Sympatrická speciace častá u parazitického hmyzu
Kyjatka hrachová
(Acyrthosiphon pisum)
jetel luční vojtěška
Sympatrická speciace změnou ploidie
• Častá u rostlin.
• Duplikace genomu vytvoří okamžitou reprodukční izolaci.
Hybridní jedinci (3n) problém s meiózou. Sterilita.
2n 4n
Hybridní zónyCorvus corone
Corvus cornix
Luscinia megarhynchos
Luscinia luscinia
Bombina bombina
Bombina variegata
Mus musculus domesticus
Mus musculus musculus
Polopropustná reprodukční bariéra
Genový koncept druhu (Chung-I Wu, 2001)
• Druh je tvořen skupinou geneticky kompatibilních jedinců.
• Reprodukční bariéra se nemusí týkat celého genomu, ale může být
udržována celkem malým počtem genů.
Polopropustná reprodukční bariéra
Mezidruhová introgrese genů podmiňujících Mullerovské mimikry u motýlů rodu Heliconius
The Heliconius Genome Consorcium. Nature. 2012
Vznik adaptací pomocí mezidruhové hybridizace (adaptivní introgrese)
• Neafrická lidská populace zdědila 2-4% genomu od neandrtálců.
• V Tibetské populaci mutace v genu EPAS1 usnadňuje život ve vysokých
nadmořských výškách. Původem z neandrtálců.
• Adaptivní introgrese se také týká genů ovlivňujících kvalitu kůže a srsti.
• Některé alely získané od neandrtálců způsobují choroby (např. obezitu,
deprese).
Adaptivní introgrese u Homo sapiens
Speciace hybridizací
• Provázena duplikací genomu
hybridního druhu.
• Duplikace genomu
(1) odstraní případné poruchy v
meióze u hybridů, pokud se
rodičovské druhy liší ploidií.
(2) vytvoří reprodukční bariéru
mezi hybridy a rodičovskými
druhy.
• Častá u rostlin. ~ 15%
krytosemenných roslin vzniklo
polyploidní hybridní speciací.
Polyploidní hybridní speciace
Nový druh vzniká hybridizací mezi dvěma různými rodičovskými druhy.
Homoploidní hybridní speciace
• Nedochází ke změnám ploidie.
• Vzácná. Hybridi mívají problém s fertilitou.
Nejsou reprodukčně izolované od rodičovských
druhů.
• Reprodukční izolace se může vytvořit
ekologickou diferenciací a/nebo prostorovým
oddělením.
• Vznikl hybridizací mezi vrabcem domácím a
vrabcem pokřovním.
• Není F1 hybrid, ale jednotliví jedinci mají
různou část genomu jednoho či druhého
rodičovského druhu.
• Hybridní populace byla nějakou dobu v
geografické izolaci, tím postupně vznikla
reprodukční izolace vůči rodičovským druhům.
Případ italského vrabce
Homoploidní hybridní speciace u živočichů
Hybridogeneze
• Skokan zelený je F1 hybrid. Při gametogenezi F1 hybrida
zničen genom jednoho z rodičů. Křížením s rodičovským
druhem, jehož genom byl zničen, vzniká opět F1 hybrid.
skokan skřehotavý skokan krátkonohý
skokan zelený