DP - Karl Jaspers

5/28/2018 DP - Karl Jaspers

1/79

Zpadoesk univerzita v Plzni

P 2012


2/79

Zpadoesk univerzita v Plzni

K

D. PD. N D, CS.

K

F Z P


3/79

P 2012

P, () () .


4/79

P

D D. PD. N D CS. .


5/79

1

1 vod ...................................................................................................... 3

2 ivot Karla Jasperse ............................................................................. 5

3 Karl Jaspers psychiatr ........................................................................ 9

3.1. Jaspers a psychoanalza ..................................................................................... 9

3.2. Veobecn psychopatologie a jej pnos psychiatrii ....................................... 10

3.3 Vnmn vlastnho tla a abnormality tohoto vnmn ...................................... 16

3.4 Myln pedstava a vnmn reality .................................................................... 18

3.5 Pocity a emoce v pojet psychopatologie .......................................................... 19

3.6 Experimentln vzkumy a prce v psychopatologii a jejich metodologie ....... 20

3.7 Sebereflexe ........................................................................................................ 22

4 Karl Jaspers - filosof ........................................................................... 26

4.1 Ideov pedchdci existencialismu .................................................................... 26

4.1.2 Existencialismus ............................................................................................. 31

4.1.3 Francouzsk existencialismus .................................................................... 33

4.1.4 Pozad filosofie Karla Jasperse ................................................................... 36

4.1.5 Vliv Kierkegaarda a Jaspersovy mezn situace ......................................... 39

4.1.6 Karl Jaspers a Martin Heidegger ................................................................ 40

4.2 Existence v pojet Karla Jasperse .................................................................... 44

4.2.1 lovk a existence ...................................................................................... 45

4.2.2 Filosofie existence ...................................................................................... 46

4.2.3 Veobemykajc .......................................................................................... 49

4.2.4 Transcendence ............................................................................................ 51

4.2.5 Otzka poznn v dle Karla Jasperse ....................................................... 52


6/79

2

5 Politick filosofie Karla Jasperse a Otzka viny ............................. 54

5.1 Vlen konflikty a revoluce............................................................................. 58

5.2 Otzka viny ....................................................................................................... 60

5.3 Pnos dla Karla Jasperse ................................................................................. 63

6 Zvr ................................................................................................... 67

7 Pouit literatura: ................................................................................ 69

8 Resum ................................................................................................. 71

9 Plohy ................................................................................................... 72


7/79

3

1

Pedmtem tto prce je pedstavit ivot a pedevm dlo psychiatra a filozofa

Karla Jasperse, kter je vznamnou osobnost svta humanitnch a filozofickch vddvactho stolet. Prv na pozad jeho profesnho ivota a dla chceme zdraznit

a zdvodnit postoje, nhled a pstup k problematikm, kter jej lemovaly. Intenc prce

je piblit a analyzovat jak filosofickou prci Karla Jasperse a jej pnos, tak tak jeho

innost psychiatrickou, kter je akcentovnm jeho filosofick innosti tm zcela

odsunuta z celkovho kontextu dla tohoto myslitele. Nejprve se seznmme s osobn

rovinou dtstv, ivota a kariry Karla Jasperse, nebose lze dvodndomnvat, e nm

synergick efekty vyplvajc z privtnho segmentu ivota umon jeho dloa mylenky pi na analze lpe uchopit. Vdyjeho existenciln filosofie je reakc na

provn vlastnch meznch situac v osobnm ivot, a u to byla ivot ohroujc

nemoc, nebo nap. systematick persekuce provdn nacistickm reimem, kterm

Jaspers soustavnelil.

Pot se v prci budeme komplexn zabvat jeho psychiatrickou innost, nsledn

jeho filosofickou koncepc a zvrem pak morln politickmi aspekty jeho dla

a koncipovnm Jaspersovy politick filosofie. Prce bude vychzet z informac

zskanch analyzovnm a rozborem autorovch text, a tmto hlubokm ucelenm

vhledem se pokusme interpretovat a pravdiv vykreslit mylenkovou podstatu jeho

dla.

Pi zkoumn a rozboru jeho psychiatrick innosti budeme vychzet z obshlho

dla Veobecn psychopatologie. V rmci pedstaven, piblen a charakteristiky

jeho rozshlho psychiatrickho vzkumu se seznmme se stejnmi tmaty tto

knihy, kter se tkaj psychopatologie lovka, jejho urovn i vymezovn jejch

projev. Prce se bude konkrtn zabvat tm, jak Jaspers koncipuje abnormalitu

v lidskm ivot a v lidskm vnmn (vnmn vlastnho tla, smyslov vnmn,

vnman emoc i sebe samho) neboli jak modus lidskho chovn u je abnormln

z hlediska psychopatologickho. Zamme se tak na charakter jeho metodologie

a systematickch postup.


8/79

4

Karl Jaspers coby vznamn filosof dvactho stolet vn do sv doby poadavek

morlnho, svobodnho a autentickho lovka, jeho ivot je hlednm sebe samho.

Pro pochopen souvislost a vchodisek filosofick innosti Karla Jaspese je nutn

seznmit se s existenciln filosofi jak obecn, tak na konkrtn rovni, a to nejprve

zmapovnm mylenek jejch pedchdc a nsledn i pozdjch vznamnch

pedstavitel tohoto filosofickho smru, a to nejen v Nmecku. Prce si tak klade za

cl definovat a na pozad Jaspersovy filosofie analyzovat zkladn filosofick pojmy

a termny s nimi pracuje a pokusit se o jejich vstinou charakteristiku.

Poslze se v prci pokusm zhodnotit pnos filosofickho i spoleenskopolitickho

dla, jemu Jaspers, na rozdl od psychiatrie, zasvtil pevnou st svho profesnho

ivota.

Obsah jeho dl, s ktermi budeme pracovat pi seznamovn se s jeho filosofi, se

mnohdy tematicky pekrv s dly a spisy tkajcch se politiky. Proto budeme vychzet

jak z jeho spoleenskopolitickho dla, tak i soubnz jeho knih filosofickch a z tch,

kter se primrn tkaj reflexe spolenosti a politiky, nebo ob se v jeho dle

neoddliteln proln a navzjem dopluje a korelace mezi jeho filosofickou tvorbou

a spoleenskopolitickmi komenti je evidentn. Karl Jaspers toti nediskutuje dn

tma partikulrn, vdy jej zasazuje do irho kontextu, co je pro jeho tvorbu typick

a charakterizujc.


9/79

5

2 1

Karl Jaspers se narodil 23. 2. 1883 v Oldenburgu v Nmecku na pobe Severnho

moe, v Dolnm Sasku. Pochzel z velmi blahobytnho a solidnho rodinnho zzem,

jeho otec byl bankovn editel. Karl byl nejstar ze t dt Karla Wilhelma Jasperse

a Henrietty Tantzen. Otce si Jaspers velmi vil a povaoval jej za moudrho, vztah

s jeho matkou byl tak velmi vel, zajmavost je, e rodokmen jeho matky doloiteln

sah a k roku 1300. Karl Jaspers byl nejstar ze t dt, sv dtstv proil spolense

sourozenci Ennem a Ernou. Svj rodn kraj ml Jaspers v oblib pro jeho produ,

zejmna moe, mentalitu mstnch lid oznaoval za blzkou spe Holananm neNmcm.2

Karl Jaspers studoval na gymnziu, na toto obdob ovem nevzpomnal rd, snad

pro konflikty s uitelskm sborem. Jaspers toti odmtal uznvat autority, kter si

zakldaly na systmu, jen povaoval za rigidn a zastaral. Studium na gymnziu pro

nj pedstavovalo spe trpn bezmylenkov podzen se zabhlm metodm

a nzorm, ne-li podntn formovn mladho mylen a ducha. 3 Snad i proto se

pozdji sm pednejc filosofii na universit, snail studenty vst k samostatnmu

mylen a zvrm, ne ke slepmu pijmn filosofickch pravd a vchodisek.

Pod vlivem otce se po ukonenm studiu na humanitnm gymnziu rozhodl pro

studium prv ve Freiburgu, kter nakonec nedostudoval, nebo po tech semestrech

studia peel na medicnu. Na zatku dvactho stolet se u Jasperse objevuj vn

zdravotn komplikace, nsledky astch onemocnn v dtskm vku, jen se pot

rozvinou v onemocnn plic a srdce, kter je diagnostikovno jako nel

iteln a tento

zdravotn handicap pozdji ovlivn jeho monosti participovat ve veejnm a politickm

ivot, ale i v pracovnch zleitostech v akademick sfe. Jaspers byl nucen dodrovat

1C . 1, K J .

2HAVELKA, M. K J. K J. . P: V, 2000. S

. 20

3VOJTK, J. F K J. P, 2010. D . Z

P. F . S. 11


10/79

6

psnou a pesnou ivotosprvu, lkaho upozornil, e je teba doivotnse vyvarovat

jakkoliv fyzick nmahy. Jaspers se rzem ocitl ve spoleensk izolaci, nebo bn

aktivita zdravho lovka se pro nj mohla stt osudov nebezpenou. Podle zpis,

kter si vedl v rmci svho denku je zejmm, e ho jeho zdravotn stav frustroval

a deprimoval, zrove vak byl sv nemoci skoro vdn, nebo se dky n piblil

mnohem hlubm mylenkm, ne jakmi by se zabval, pokud by byl zcela zdrv.

Studium medicny zapoal roku 1902 v Berln, pozdji pokraoval ve studiu

v Gttingenu a studium zakonil v Heidelbergu. Jako svoj lkaskou specializaci si

vybral psychiatrii. Promoce probhla v roce 1908 v ji zmnnm Heidelbergu, kde tak

pot Jaspers psobil v psychiatrick lebn na tamn universit. Jeho disertace mla

nzev Stesk po domov a zloin . V tto oblasti si zvolil vlastn cestu podle svhozjmu tak, aby jeho prce s vybranmi pacienty nepodlhala intervencm nadzench,

Jaspers si tak mohl pracovat po svm, ale zato bez nroku na plat jako voluntr4. Jeho

dlo Veobecn psychopatologie s podtitulem Rukov pro studujc, lkae

a psychology, je vylo v roce 1913, bylo ve sv dob diskutovanou knihou: Ve sv

prvn vznamn prci, Obecn psychopatologii, Jaspers kritizoval vdeckou domlivost

psychoterapie jako zavdjc a deterministickou.5 Kniha byla napsna de facto na

vydn znmho vydavatele Ferdinanda Springera, jen byl zaujat Jaspersovmivsledky v oblasti vzkumpsychopatologie, nebov tto oblasti mly vzkumy Karla

Jasperse ji v jeho osmadvaceti letech velmi slun renom. Svm rozsahem byla tato

kniha dostaujc pro habilitaci, ke kter ovem nedolo na zklad Jaspersova

osobnho rozhodnut a Karl Jaspers byl nakonec habilitovn v oboru psychologie v roce

1913 u novokantovce Wilhelma Windlebanda6 na filosofick fakultv Heildelbergu.

Do tto doby lze datovat i komplexn zmnu jeho ivotn drhy, nebo definitivn

opout oblast psychiatrie a nejprve skrze psychologii se pibliuje k oblasti filosofie,

4 VOJTK, J. F K J. P, 2010. D .

Z P. F . S. 21

5ROBBINS, B DK J[]. ... , 2008 [. 2. 11.

2011]. D ://./J.

6W W , 1903 F

. M W, E T H R.W

, , .

.


11/79

7

kde je jeho pnos tomuto oboru ze vech fenomn a pedmt, ktermi se zabval

nejmarkantnj. Velk vliv na Jaspersovo filosofick smlen mlo seznmen se

s mylenky myslitele Srena Kierkegaarda ...potky tohoto pesunu lze datovat

nejsp rokem 1913, kdy Jaspers objevil v Kierkegaardovi spznnho myslitele a kdy

si pi psan Psychologie svtonzor ujasnil, co je kolem filosofie.7 Kniha

Psychologie svtonzorz roku 1919 je potvrzenm tto domnnky o profesn konverzi

k filosofii. Ve dvactch letech se seznmil tak s Martinem Heideggerem, s kterm

navzal ptelstv. Roku 1922 byl jmenovn profesorem a akoliv je jasn, e je

rozhodnut pro filosofickou drhu jeho trojsvazkov dlo Filosofie vychz a roku

1931 a skld se z tchto svazk. Filosofick orientace ve svt, Projasnn

existence a Metafyzika, v tme roce vychz dal dlo Duchovn situace doby

doby v n Jaspers reflektuje soudob dn a spoleenskou situaci v Nmecku, jedn se

o dlo zaclen spe sociologicky ne filosoficky, kniha vznikla ji o rok dve, ale

Jaspers ji nechtl publikovat bez svho dla Filosofie. Nstup totalitnho reimu

v roce 1933 znamenal pro Jasperse, tak jako pro mnoho nmeckch intelektul jist

ivotn zlom. Prv v tomto roce se rozpadlo ptelstv Jasperse a Heideggera

a Jaspersovo psoben na sprvuniversity bylo znanomezeno.My sami jsme se od

r. 1933 zmnili. Mohli jsme, zbaveni dstojnosti, hledat smrt v r. 1933, kdy po zruen

stavy byla zdnliv leglnm postupem nastolena diktatura a kdy vichni, kdo kladli

odpor, byli smeteni, zatmco velk st naeho obyvatelstva byla tmito udlostmi

opojena.8 Zatmco Jaspers ve sv knize Duchovn situace byste pedjmal situaci

nadchzejcch dn, Heidegger, jak upozornil Ladislav Hejdnek v pedmluv knihy

Otzka viny nejene v dan dob vbec nepochopil v jak situaci se nmeck

spolenost nachz, ale pedevm, podle veho, do sv smrti nepochopil ani osobn

selhn svoje.9 Svmi nzory se Jaspers brzy dostal do marginlnch oblast tehdej

nedemokratick spolenosti. V roce 1937 mu byla odebrna profesura a o rok pozdji

piel zkaz publikan innosti. Karl Jaspers oste vystupoval proti faismu a i pes

neustl clen ntlak se odmtal rozvst se svoji enou Gertrudou, kter byla

7JASPERS, K. O . 2.. P: A, 2006. S. 141

8JASPERS, K. O .2.. P: A, 2006. S. 78

9HEJDNEK, L. JASPERS, K. O . 2.. P: A, 2006.

S. 10


12/79

8

idovskho pvodu a je se mu stala celoivotn drukou. Pokusy o emigraci, j

napomhali Thomas Mann a Albert Einstein, byly vdy nakonec zsahy oficilnch mst

zmaeny. Manel tak proili vlku ve stnu hrozby deportace do koncentranho tbora.

Tsniv situace je pivedla a k vahm o sebevrad.10 Bt spolu ve smrti znamen

naplnn lsky; monost zemt zrove to je dobrotiv dar osudu.11A Akoliv byla

deportace nakonec pece jen nazena na 14. dubna 1945, zamezil j, natst, konec

vlky.

Po druh svtov vlce m sice Jaspers monost znovu pednet, publikovat

a zapojit se do veejnho dn, ovem kvli svmu zdravotnmu stavu odmt pijmout

zvazky plynouc z akademick drhy, co ovem neznamen, e by nebyl nadle

aktivn a ji v roce 1946 vydv svoji knihu Otzka viny, v n reflektuje morlnaspekty vlenho konfliktu a lohu svho nroda v nm.

Jet v roce 1945 zakld Karl Jaspers spolu s nmckm novinem Adolfem

Sternbergrem asopis Promna, kter byl vydvn a do roku 1949. Publikovali

v nm napklad Thomas Mann, Martin Buber, Hannah Arendtov nebo Albert Camus.12asopis ml pedevm spoleenskou funkci, nebo clem zakladatel bylo vytvoit

prostor pro tolik potebn debaty o lidskch prvech, solidarita spoleensk situaci.

V roce 1948 Jaspers i Gertruda, jeho celoivotn druka, odchz do Basileje, tento

odchod z Nmecka je oznaovn za skandln, Jaspers neskrv sv zklamn

z povlenho vvoje Nmecka a v Nmecku je Jaspers naopak osoovn, e zradil

svoji zemi a vymnil odchodem tivou situac Nmecka za vcarsk blahobyt.

V Basileji se vak Jaspers ctil svobodna po letech tak astn, Jaspers je dl velmi

inn a publikuje jak svazky filosofick, napklad O pravd 1947, Filosofick

mylen , 1948 aj., tak i dla spoleenskopolitick Kam se ene Spolkov

republika?. Svoj kritikou nmeck spolenosti a jejch politickch pomr, ale

i kritikou postoje Nmc k hrzm, kterch se nacist v rmci jejich ideologie

10HEJDNEK, L. JASPERS, K. O . 2.. P: A,

2006. S. 11

11JASPERS, K. . P: V, 2000. S. 9

12VOJTK, J. F K J. P, 2010. D .

Z P. F . S. 18


13/79

9

dopoutli, si ve sv vlasti, Jaspers vyslouil ponkud chladn a rezervovan pijet

svho dla.

Jaspers se vedle filosofie, bhem svho ivota, zabv tak problematikou

totalitnch reim, totalitarismus a podobn tmata asto diskutuje s HannahArendtovou, s kterou ho pojilo dlouholet ptelstv.13 Sv pojet totalitarismu

prezentoval Jaspers v knize Atomov bomba a budoucnost lidstva, kter vyla na

zatku 60. Let, kdy tma ohroen lidstva atomovm vlenm konfliktem bylo velmi

aktuln.

Karl Jaspers zemel 26. 2. 1969 v Basileji, bhem svho ivota vydal 30 knih. Jeho

ena Gertruda jej peila o tyi roky.

3

Zatmco filosofick innost Karla Jasperse je pomrn dobe zmapovan

a veobecnznm, jeho psychiatrick innost stoj v pozad pnosu jeho existenciln

filosofie. Pesto je jeho psychiatrick prce sama o sobpnosn a podntn.

Po promoci nastoupil Jaspers na ron praxi na psychiatrickou kliniku, bhem tto

praxe pe svoji dizertan prci Stesk po domova zloin. Na tto klinice nakonec

Jaspers pracoval est let, roku 1913 vznik jeho prce Veobecn psychopatologie.

V roce 1919 pak dlo Psychologie svtonzor. Prv v tomto dle Jaspers pracuje

s pojmem mezn situace, kter je stejnm tmatem a termnem i jeho filosofick

innosti.

3.1. 1

Je veobecn znmo, e Karl Jaspers byl odprcem a kritikem psychoanalzy, kekter se vyjaduje takto: Freudova psychoanalza je v prvn ad matouc smchn

psychologickch teori. V druh ad je to filosofick hnut nebo krdo, kter se stalo

13HAVELKA, M. K J: K J. . P: V, 2000.

S. 12

14T S F, ,

, , ,

, .


14/79

10

soust ivota uritch lid.15Psychoanalza je pro nj populrn psychologi. Jaspers

vytk Freudovi a jeho pokraovatelm, to, e nepinesli psychiatrii a psychologii nic

novho, nebozkladn teze ji existovaly a psychoanalza je pouze pouila chybnm

a zavdjcm zpsobem, kter ml dopad na obor psychopatologii, nebo pro ni

zablokoval vliv kulturnch velikn jakmi byli nap. Kierkegaard a Nietzsche, tm

dolo k obecnmu snen kulturn rovn psychopatologie coby celku.

V psychoanalytickm pojet se tm ve stv symbolem neho jinho, symbolem

sexuality, au se jedn o zapomenut, zpsob ei, neurotick symptomy, gesta, chyby

nebo obsah sn. Psychoanalza stav na vnitn ivotn historii jedince, nebo

v psychoanalytickm pojet jsou lid to, co jsou kvli svm nejranjm zitkm.

Jaspers Freuda obviuje z vytven novodobch upravench mt, kter jsou mn

empirick, ne mty pvodn, co Jaspers pikld ostentativn ztrt vry.

Psychoanalzu kritizuje tak proto, e podle nj popr sv limity, kter jsou limity

kad psychologie, toti psychologick pochopen. Psychoanalza naproti tomu vdy

chtla a chce ve pochopit, co je podle Jasperse nemon.

3.2.

Jaspersovo obshl dlo Veobecn psychopatologie z roku 1913 bylo svm

obsahem naprosto dostaujc pro habilitaci, kterou tak profesor Nissl v souvislostis rukopisem Veobecn psychopatologie Jaspersovi navrhoval, jeliko vak profesor

Nissl ji sm habilitoval nkolik docent a univerzita dal nepipoutla, musel by

Jaspers habilitovat u nkterho z Nisslovch koleg, co Jaspers odmtl. Ji v tomto dle

se Jaspers mnohdy odkazuje na filosofick hel pohledu pi zpracovvn

psychiatrickch tmat. Samotn dlo po vydn vyvolalo bouliv a rozporupln ohlasy

nicmn faktem je, e toto dlo je monumentln, o to vce je psobiv, uvdomme-li

si, kolik bylo Jaspersovi let, kdy jej napsal. Je tak znmo, e pot, co byla Jaspersovizakzna publikan innost, vnoval se prv pepracovn tto knihy, tak, aby byla

platn v souvislosti s novmi objevy v oblasti psychiatrie. Sm Jaspers toto dlo

15JASPERS, K. G P. B L: T J H U ,

1997. S . 360


15/79

11

povaoval za cestu k pochopen lidsk pirozenosti.16 Podle nzoru Paula McHugha

z oddlen psychiatrie z Johns Hopkinks Medical Institutions je tato kniha pro

psychiatrii nezbytn, obdivuje se Jaspersovu relevantnmu a fundovanmu nhledu na

psychiatrick problmy, kter zstvaj aktulnmi dodnes, abyla kniha sepsna dvno

ped objevenm EEG a DNA. Jaspersv vjimen a obrovsk pnos v oblasti

psychiatrie spatuje v systematickm pochopen metod pozorovn a jejich interpretaci

a vznesen poadavku na psychiatrii penst a transformovat zjitn fakta ve znalost.

Obsahovnen v tto prci mon postihnout celou knihu se vemi jejmi zajmavmi

a odbornmi tmaty. Prce se proto sousted na Jaspersovo definovn patologie

v souvislosti s vnmnm lovka nap monmi zpsoby jeho vnmn a jeho

abnormalit, dle pak jeho metodologi v souvislosti s experimentln prac a vzkumy

a posledn st tohoto oddlu bude vnovna sebereflexi lovka a jeho osobnosti. Nejen

odprci psychoanalzy vyzdvihuj takt vznamnou lohu tohoto dla pi zakldn

tzv. duchovdnorientovanho smru v oblasti psychopatologie. 17

Samotn kniha je lenna do dvou dl, v prvnm z nich se Jaspers v pedmluv

sna vytyit hranice obecn psychopatologie, hovo o zkladnch konceptech, jako je

polarita: lovk a zve ve smyslu otzky, zda m fakt, e lovk nen zve vliv na

psychick a duevn choroby. To, zda zvata trp duevnmi chorobami je toti sporn,

vme, e mohou trpt nervovmi chorobami a nemocemi mozku. Napklad schizofrenie

se prokazateln vyskytuje u lovka, ovem u zvat nikdy nebo alespo nebyla

prokzna.

Dle je v knize pojednno o objektivn manifestaci psychickho ivota. Psychick

ivot toti nelze objektivizovat, meme se o to sice pokouet skrze symboly a analogie,

ovem je poteba vzt v potaz, e psych, psychika nen vc. Psychika je stvn se,

odhalovn a rozliovn, nen to nic konenho ani plnukonenho.18

16MHUGH, P. G , , K J. G P.

B L: T J H U , 1997. S ..

17THURNHER. R. F 19. 20. III, F . P: O,

2009. S.225.


1997. S .9.


16/79

12

Skrze termny vdom a nevdom se vymezuje sm lovk. Vdomm se rozum

uvdomovn si, uvdomovn si svch zitka zkuenost i sebeuvdomn. Naproti

tomu o existenci nevdom se vedou debaty. kolem psychologie a psychopatologie je

proniknout do oblast nepoznanho psychickho ivota a dky vdomostem a znalostem

jej uinit v ivotlovka oblast vdomou. Co tedy me bt tm nevdomm, kter m

evidentn dopad na vdom? Co k nm z nj vlastnpichz? Jaspers uvd, e se me

jednat o jednak o derivty vdom:

- Automatick chovn- Zapomenut zitky- Vzpomnky

ale tak se me jednat o jistou nepozornost k tomu co je pak nsledn:

- Nepovimnut- Nechtn- Nezapamatovan

nebo me bt nevdom tak pvodn zdroj:

- Tvoivch element- Prvn piny a konenho dsledku

zroveje nevdom tak pojmno jako byt je je:

- Psychickou realitou- Absolutnm bytm co je metafyzick koncept nevdom.Mezi zkladn koncepty ad Jaspers koncept vnjho a vnitnho svta, m chce

poukzat na to, e kad z ns m svj soukrom svt, vedle kterho existuje objektivn

svt, kter je spolen nm vem.19


1997. S. 13.


17/79

13

V pedmluv rovn pibliuje metody vzkum, a to jak po technick strnce,

jakou jsou statistiky, experimenty a ppadov studie, tak upozoruje na nevyhnuteln

chyby, kter musej bt v rmci sprvn metodologie pekonvny. Dle se

v pedmluvJaspers zabv vlastnm zmapovnm tohoto dla.

Hovo-li Jaspers o hranicch obecn psychopatologie, upozoruje na to, jak a m

je psychopatologie limitovna: Psychopatologie je limitovna v tom, e neexistuje

dn konen analza lovka a lidstva, nebo m vc je redukujeme na to, co je

typick a normativn, tm vce si uvdomujeme, e je v kadm lovku cosi skrytho, co

vzdoruje poznn.20 Jaspers upozoruje, e neexistuje jednotn koncept toho, co je

patologick, v tto souvislosti tak e hranice a vztah psychologie a psychopatologie,

vychz z toho, e obdisciplny se u jedna od druh a vzjemn ze sebe vychzej.Nelze toti trvat na pesn definici mentln choroby, nebo do diagnostiky vstupuje

pli mnoho faktor, kter mus bt posouzeny individuln. Vztah psychologie a

psychopatologie je podobn vztahu patologie a fyziologie a toti takov, e ob pat

k sob.

O metodologii Jaspers hovo v souvislosti s filosofi a jejm pnosem akcentovn

metodologie v disciplnch, kter se dotkaj lovka. Je pochopiteln, e kad, kdo se

zabv psychopatologi, uv sv vyzkouen metody a z tohoto dvodu je podle

Jasperse nutn diskuze k metodologii. Jsou to filosofick studie, kter ns mohou

ochrnit ped kladenm patnch otzek i ped zabednut do irelevantnch diskuz

a ped dopady naich vlastnch pedsudk. Vedlejm pnosem studia filosofie je pro

Jasperse i to, e zvyuje lidsk kvality psychopatologa samotnho a pomh vyjasovat

jeho motivy.

V prvn kapitole knihy Veobecn psychopatologie Jaspers diskutuje tma

abnormlnch psychickch jev spojen s vnmnm lovka, sebereflexe lovka, ale

tak stavu vdom a jevy s tm souvisejc jako je pozornost, sny, usnn, hypnza

i psychotick zmny vdom. Patologick situace jsou demonstrovny na pkladech

pacientz psychiatrick praxe a vzkum.


1997. S. 1.


18/79

14

K vdom objektu Jaspers uvd, e lid pojmenovvaj objektem ve, co je

konfrontuje a to je vlastncokoliv, na co se podvme. Objekt pro ns tedy existuje dky

vnmn nebo pedstavm. Objekt coby vnman jev nebo pedmt je ped nmi

zhmotnn, objekt coby pedstava je vymylen. Pokud je toto nae vnmn abnormln

setkvme se napklad s nsledujcmi anomliemi.

Anomlie vnmn

Pi anomlich ve vnmn se vyskytuj zmny intenzity vnmn, pacienti napklad

sly zvuky hlasitji, barvy se jev jasnji, v relnm ivotto pak pro nznamen, e

napklad vtr vnmaj jako boui, nebo ervenou barvu jako plameny. Rovn se mohou

objevit odchylky ve vnman bolesti, kdy je pacient bolest nect vbec nebo je jeho

pociovn a vnman bolesti znanredukovno, pvod tto abnormality me bt jako

neurologick, tak psychologick (napklad u hysterie).

Dalm vychlenm od normlu vnmn je zmna vlastnost pedmt, noviny se

bhem ten pro vnmn postienho lovka zmn na rud se zelenmi psmeny nebo

postien vid tve lid hnd, lut atd. Jin pacienti popisuj zmnn vnmn

znmch jev, vci nhle vypadaj jinak, zvltnnap. dvoj-dimenziln, vlastn hlas

jim zn jako ciz. V tchto p

padech je b

n, e pacienti si jsou v

domi toho, e se sv

t

nezmnil, ale oni se tak pouze ct. Tato abnormln percepce svta je mon v obou

extrmech, me bt vnmna jako nco cizho a mrtvho i jako nco nesmrn

krsnho a osvujcho. Pro patologick jevy je tak charakteristick, e se vyznauj

jak selhnm a nedostatkem empatie, tak naopak nepjemn obtujcm pocitem

zeslen empatie. 21

Podstatn je, e se ve uveden skupina abnormalit vztahuje ke skutenm vcem,

kter existuj, ale zdaj se pacientm jin a odlin. Existuje vak i vnmn objekt,kter ve skutenosti neexistuj, v tomto ppad hovome o nepravdiv percepci. Pi

tomto druhu vnmn se setkvme s iluzemi, kter jsou pesmykem relnho vnmn

a tak s halucinacemi. Podle Jasperse je nutn psnrozliovat iluze od dezinterpretace

nebo chybnho zvru. Pokud je zc kov zamnn za zlato nebo lka za alobce,


1997. S. 64.


19/79

15

neimplikuje to dnou chorobu v aktulnm smyslovm vnmn.22Zrove je poteba

odliit vnmn a jeho ppadn abnormality a abnormln vplody pedstavivosti, kter

se smyslovou percepc nemaj nic spolenho, jako jsou nap. tzv. pseudo halucinace

ale i halucinace a iluze. Jmenujme si nyn nkter charakteristick rozdly mezi

vnmnm a pedstavami:

Vnmn

Percepce se tk konkrtn reality a m charakter objektivity. Vnmn se objevuje

ve vnjm objektivnm prostoru, vnmn je nezvisl na na vli, neme bt tedy

libovolnpozmnno a je pasivnpijmno.

Pedstavy

Pedstavy jsou subjektivn a obrazov, typick pro vnitn prostor jedince, jsou

nekompletn, vdy se rozptl a je nutn je znovu vytvet. Pedstavy a vplody

pedstavivosti jsou odvisl od na vle, mohou bt pozmovny a jsou aktivn

vytveny.

Prostor a as

Pro vnmn je podstatn zitek a zkuenost prostoru a asu. O prostoru a asu se

Jaspers vyjaduje jako o universlnch jevech, kter nemohou nikdy zmizet. Sdlej tak

kvantitativn charakteristiky. Je sice mon doasn se oprostit od prostoru a zakusit

vnitn bezpedmtnou zkuenost, ale as vdy zstv.

Vnmn prostoru se v souvislosti s psychopatologi me vychlit tak, e pacienti

vnmaj objekty oproti skutenosti men, vt nebo zeikmen, toto vnmn se me

objevit pi deliriu, zchvatu epilepsie a pi akutnch schizofrennch psychzch.

Pacientm se prostor me zdt nekonen, rovn se me zdt jako nco, co

disponuje nm, co je psychickho charakteru, kdy je prostor nazvn prostor

s atmosfrou.


1997. S. 66.


20/79

16

as je v souvislosti s normalitou a psychopatologi obtnj uchopit, nebona as

lze nahlet trojm zpsobem23:

1. znalost asu posuzovn asovch interval

2. zkuenost asu

3. zvldnut asu

V rmci psychopatologie je klov momentln uvdomovn si asu.

V normlnm ppad vnmme plynut asu podle momentln situace, pokud se

napklad dje nco zajmavho, plyne as rychle, pokud chyb dostatek zitk

a udlost, as je pomalej, ovem stle v rmci pocitov normy. U duevnnemocnch

se vak vnmn asu vychl z normy a as je pak pociovn, jako by byl prudce

zrychlen (asto u schizofrenik) nebo naopak prudce zpomalen. Odlinm problm

s pojmnm asu je ztrta vdom o ase, respektive je toto vdom redukovno na

minimum. Nejen depresivn pacienti se potkaj se ztrtou reality v souvislosti s asem.

Tento stav je pak popisovn takto: Je to jako kdyby byl pod ten stejn moment., je to

jako bezas przdnota.24 Jejich schopnost vidt as v budoucch souvislostech je

omezen, nejsou s to ji vidt, jako by dn budoucnost neexistovala, co souvis se

ztrtou schopnosti ctit jakkoliv pocity. Pacienti vd, e vci, nap. budoucnost

existuj, ale nepociuj je. Jeden z pacientml dojem, e poslednch dvacet devt let

jeho ivota trvalo pouze ty roky.25Pi vnmn pohybu dochz k prolnn prostoru

s asem, pokud se vyskytnou anomlie pi vnmn lokomoce, zpravidla se jedn

o neurologick pote.

3.3

Vlastn tlo je spojeno s uvdomovnm si sv existence. Vdom existence

fyzickho tla nen vdy omezeno aktulnmi fyzickmi hranicemi tla, jako je tomu


1997. S. 82.


1997. S. 84.


1997. S. 87.


21/79

17

teba v ppadech, kdy se lovk ct bt v harmonii nap. s njakm strojem,

automobilem i kolem, kter pak pociuje jako prodlouen svho tla fyzickho. Tlo

samo a jeho uvdomn si, me lovka v prostoru jak omezovat, jako se tomu dje

nap. pi zvrati nebo ho ovlivovat pozitivn, jako je tomu bhem tance. Jak sami sv

tlo vnmme? Je nezpochybniteln, e vnmn fyzickho tla, je individuln

specifick v zvislosti na dren a pohybech tla, lehkosti s jakou se lovk pohybuje,

na na sle, kterou disponujeme. Tmito kategoriemi posuzujeme sv fyzick j.

V souvislosti s psychopatologi jsou choroby i poruchy pojc se s pokivenm

vnmnm svho tla typick pro hypochondrii a narcistn poruchu osobnosti.

Zvltnm ppadem mezi odchylkami vnmn vlastnho tla jsou ppady

amputovanch konetin. Akoliv byly konetiny amputovny, jsou pacientypociovny, jako by je stle mli, nebomysl zait tlesn schma amputaci do svho

konceptu jetnezapracovalo faktick stav. Jedn se o pocitov klam vnmn, kter je

podle Jasperse lokalizovno v mozkov ke. Pacienti v, e jsou po amputaci, pesto

amputovan konetiny pociuj, jako by dle byly soust jejich tla.26

Projevy abnormlnho vnmn tla jsou rzn, me se jednat o tzv. tepeln

halucinace, kdy se pacientm jev podlaha nesnesiteln hork, jinmi zpsoby

pociuj nesnesitelnou horkost a teplotu nebo naopak na sv pokoce pociuj

neexistujc ledov vtr, podobn poruchy vnmn lze pozorovat v souvislosti

s vnmnm vlhkosti. Je li porucha vnmn na rovni svalovch smysl pacienti,

mohou pociovat pohyby podlahy, kter se propad a zase zved, pacienti se ct jako by

padali, ltali, objekty v jejich rukou se jim zdaj pli tk nebo neobvykle lehk.

Dojde-li k halucinacm mluvcho apartu, mysl si pacienti, e mluv, akoliv jsou

zticha.

Zejmna pacienti trpc schizofreni popisovali rznorod stavy svho tla

v nevyerpateln mnohosti forem: sv tlo pociovali jako by se zmnilo v kmen,

vyschlo, bylo przdn, dut, zablokovan nebo, e jejich konetiny jsou ze skla.


1997. S. 89.


22/79

18

Jinmi stavy vyboujc z normy a spadajc do psychopatologie vnmn tla, jsou

pocity zmn proporc tla. Pacienti sv tla pociuj jako nepirozenzvten, zeslen

nebo ztkl, zajmav je, e u tchto halucinac se podle pacientmn v souvislosti

s tlesnmi zmnami i okol, napklad postel a poltse zvtuje, tak jak se zvtuje

pacientovo tlo.

3.

Myln pedstava vnmn reality je, podle Jasperse, transformac v naem celkovm

uvdomovn si reality. Pi myln pedstav v psychopatologickm smyslu je do on

falen pedstavy zapojeno i mylen pacienta a jeho mylenkov pochody a soudy.

Myln pedstavy jsou charakterizovny:

- Pacient je o nich nevyvratitelnpesvden- Vi jinm zitkm jsou nepropustn- Jejich obsah je nemon

Jaspers uvd ti pohledy na pvod mylnch pedstav27:

1. vechny myln pedstavy jsou pochopiteln myln pedstavy podle nj vychzej

z uvdomn si zmny vlastn osobnosti. Tak jako si paranoici mysl, e jejich zmna, je

vnmna i jejich okolm a e jsou za n pronsledovni. Tento koncept vzniku myln

pedstavy hraje jistou roli u paranoidnch pacienta u psychz.

2. pinou myln pedstavy je nedostatek inteligence myln pedstavy jsou

vysvtlovny jako chyba v logickm sudku a vytven nelogickch soud. K tomu

maj slouit statistiky prokazujc ni inteligenn kvocient u paranoidnch pacient.

S tmto Jaspers nesouhlas a poukazuje na fakt, e duevn choroby vech druh se

vyskytuj i u lid s nadprmrnou inteligenc.

3. myln pedstava je dsledkem jakhosi jevu v ivotjedince me to bt zkuenost

i zitek, porucha mylen nebo mentln vtvor.


1997. S. 96.


23/79

19

3.

Pi analze pocit a emoc se psychopatologie potk s rznmi aspekty tto

sloky, kter utv osobnost lovka. Pocity lze definovat jako strnku vdom

osobnosti lovka, kdy jsou pocity napklad aspektem, kter jej definuje. Jaspers to

pibliuje takto: mj smutek v kontrastu s pocitem ze smutn krajiny.28 Skrze tento

kontrast se lovk vlastn vymezuje, sebeuruje, by vi sv osobn momentln

spojitosti s nm, v tomto ppad s krajinou. Pocity mohou bt tak vymezovny

opozitnmi pocity, jako je tomu nap. pi rozliovn emoc poten a utrpen, napt

a uvolnn, vzruen a klid. Emoce lze dle klasifikovat podle jejich objektu, kterm je

v ppadskutench emoc, kter jsou v rmci psychopatologie v norm, subjekt sm

nebo nkdo jin. Velmi pouvan je klasifikace pocit je zaloena na posuzovn

intenzity emoc a dlky jejich trvn, piem dochz k rozlien pocit, afekta nlad.

Pocity jsou individuln, jedinen a rozruujc stavy na psychiky. Afekty jsou

momentln a komplexn procesy velk intenzity.29 Nlady jsou stavy mysli, kter

ovlivuj pocity a zabarven celho psychickho ivota. Pocity obecn lze definovat

jako stav sebe samho, lovk je smutn nebo vesel a tyto pocity jsou i jeho stavem.

Pi posuzovn abnormalit emonch a pocitovch stav pracuje Jaspers s tmito

aspekty: zmny tlesnch pocit, kter jsou typick pro onemocnn poruchy osobnosti,

psychz a schizofrenie a tak u depresivnch pacient. Pacienti napklad ct tlak

v aludku nebo na krk, nesnesiteln bolest na prsou, ppadn pacienti pociuj na sv

hrudi obrovsk trpen a smutek.

V nkterch ppadech psychickch onemocnn dochz v souvislosti s pocitovm

vnmnm a emocemi ke stavu apatie, co je termn pro absenci emoc a pocit. To je

charakteristick pro akutn psychzy, kdy se pacient dobe orientuje a je pln pi

vdom, ve si pamatuje, smyslov vnm, ovem jeho pocity jsou zcela indiferentn.

Tito lid jsou schopni ve ve svm ivotvnmat, ale nejsou s to cokoliv proctit, co na

skutkov rovni znamen, e nekonzumuj potravu, jsou neten ke svm zrannm

28 JASPERS, K. G P. B L: T J H U ,

1997. S. 109.


1997. S. 109.


24/79

20

v takovm rozsahu, e bez lkask oetujc pe by zemeli hlady. Tyto poruchy

pocitovho vnmn se objevuj u uritch poruch osobnost jako je nap. psychopatie

a dle u deprese. Pacienti si ztuj na naprostou ztrtu pocitvi svm blzkm, svtu

i vi sob samm. Jaspers se dle zabv tzv. nezvislmi pocity, kam ad zkost,

neklid abnormln pocit tst.

Sebepojmn v psychiatrickm bdn Karla Jasperse

Podle Jasperse jsou pro sebe pojmn neboli sebeuvdomn charakteristick tyto

obecn rysy:

- vdom toho, e jsem aktivn, zavm pocit aktivity- vdom jednoty jsem si vdom toho, e jsem jednota- vdom identity jsem si vdom toho, e jsem to vdy a stle j- vdom sebe samho coby rozlien a vymezen vi vnjmu svtuAbnormality v sebe-pojmn jsou vdy v rmci jednotlivch ve uvedench

charakteristik, kter se projevuj chybnm vnmnm tchto obecnch rys. V uritm

obdob ivota je bn, e jedinec pociuje zmnu vlastn osobnosti, je tomu tak

napklad bhem puberty, kdy to nen povaovno za abnormalitu v psychiatrickm

smyslu. Zmny v uvdomovn si sebe sama, kter nsledn psychiatrie e, se

dostavuj postupn, od mrnho pocitu odlinosti pes pocity nejistoty o sobsamm po

celkovou zmnu ve vnmn sebe sama. Nkte pacienti uvdj, e nyn pemlej

odlin, ct a vnmaj jinak, ne jak tomu bylo dve.30

3.

V oblasti psychiatrie se Jaspers zabv experimentln prac a vzkumy, kter jsou

zameny na psychologickou studii chovn a projevu individua. Pro vymezen


1997. S. 127.


25/79

21

psychologickho experimentu po metodologick strnce je podle Jasperse nezbytn,

dret se nsledujcch dvou zsad31:

- urit si cl a nplexperimentu, co jm chceme sledovat nap. zda pouijemeasocian test, pi kterm pacient k prvn slovo, kter mu pijde na mysl, nebozda pouijeme test pozornosti, test pracovn kapacity, test uen apod.

- zohlednit rozmanit povahy experimentlnho pozorovn,pozorovn memt nap. formu jednoduchho nahrvn chovn nebo se me jednat

o nhodn pozorovn, v experimentu me bt tak pouita nap. role

pozorovatele nebo sebe-pozorovatele, kad forma tchto experiment m

mnoho modifikac, kter musej bt brny v potaz.

Pi aplikaci experimentlnch test a pozorovn a nsledn analze zskanch

informac a dat je nutn vychzet tak z faktu, e kad chovn a vkon odhaluje

individuln rozdlnost. Toto je zejm nap. u druhu pedstavivosti i pamti, kter

u jedince pevld a kterou jedinec preferuje, zda pedstavivost vizuln nebo

akustickou. Do tto oblasti zahrnuje Jaspers i debatu k tmatu pravorukch

a levorukch jedinc. Pznan pro levky je, e jsou dle statistickch daj, vdy

v menin. Jaspers upozor

uje na neblah nsledky p

euovn levk

, kte

pak

prokazatelntrpli rznmi variantami vad ei, po peuen levkna pravky trplo

vadou ei 61% chlapc a dokonce 81% dvek, co podle Jasperse dokazuje,

e dominance jedn hemisfry je nutn pro vvoj vych center mozku, zejmna pro

vvoj centra ei.32

Pi vzkumu a men inteligence vychz psychiatrie vdy z aktulnho vkonu

a chovn. Nicmn celkov posuzovn inteligence jedince je spoluutveno

posouzenm osobn historie jedince, konverzac a testy. Posuzovn inteligence je velmisloit a komplikovan, nen dn exaktn metoda s pesn definovanmi vsledky,


1997. S. 166.


1997. S. 208.


26/79

22

kter by byla absolutn pouiteln a platn. Pi testu jistch vlastnost, jako je nap.

barvoslepost jsou vsledky testu absolutn platn, meme bezpen urit, kdo

barvoslep je a kdo nen, pokud se ale sname vybrat nejvhodnjho kandidta pro

pracovn pozici, je test, kde se analyzuj schopnosti a inteligence jedince, co se vsledk

te problematitj a ne tak jednoznan, napklad nejinteligentnj jedinec nemus

bt pro danou pracovn pozici nejvhodnjm kandidtem.

3.

Pro lovka je sebereflexe jednou z charakteristik, jen lovka uruje a vymezuje

z e ivoich. Sebereflexe je neoddliteln element v psychice lovka, kter lze

porozumt.33 Sebereflexe je spojena se vztahem mezi vdomm a nevdomm lovka.

Pro Jasperse je reflexe obecn osvtlen, kter se rod pi separaci toho, co je k sobnavzjem vzno i spojeno. Vsledkem reflexe je vdom sebe samho coby osoby.

Reflexe pin osvobozen od determinovan definitivnosti, lovk j zskv monost,

potencil. Na msto, aby byl lovk svzn symboly, zskv, dky reflexi a znalostem

z n plynouc svobodu k tomu symboly transformovat. N ivot je neustlm

propojenm toho co je zamlen a vdom a toho, co pochz z naeho nevdom,

jedno bez druhho neexistuje (vdom bez nevdomho a naopak) Jaspers upozoruje,

e sebereflexe je nco esenciln odlinho od znalost a vdomost. Vdt, e nkdov, nen to sam jako vdomost sama.34 Struktura sebereflexe je v Jaspersov pojet

hierarchick, neboizolovan sebereflexe neexistuje. Tato hierarchie je nsledujc:

1. sebepozorovn jedinec pozoruje sebe samho, je zde ptomna vzdlenost a odstup

mezi jedincem a tm, co pozoruje. Postoj jedince je ke vem datm neutrln

2. sebepochopen jedinec se sna vnst svtlo do svch motiv a pohnutek. Tato

innost je vdy relativn a nekonenrozmanit.


1997. S. 347.


1997. S. 349.


27/79

23

3. sebeodhalen to nen pstupn pouhm pozorovatelm, odhalen mmu j dochz

vnitn aktivitou, kter m pemuje. Toto odhalen pichz k byt sm sebou, nikdy

ne k byt coby objektu.

Psychologie nen schopna zodpovdt otzku Co je doopravdy individuum?Vechny role lovka jako osoby mohou bt od nj oddleny, lovk stoj vn onch

rol, tyto role nejsou on ve smyslu jeho j.35Z psychologickho hlediska je vdom sebe

samho spjato s uvdomovnm si vlastnho tla, tm se vymezuje problm vztahu tla a

ducha. Skrze sv tlo, respektive vzhledem k jeho uvdomn si svho tla, me lovk

prohlsit, e nco je a tlo je jeho nstroj.

Abnormln mechanismy a pojet osobnosti

V oblasti psychopatologie se pi zkoumn a urovn norem pracuje

s posuzovnm normlnho a abnormlnho vi osobnosti lovka. Jaspers v knize

Veobecn psychopatologie pojednv o normlnch a abnormlnch mechanismech,

jejich uren se aplikuje na lidskou mysl a jej pochody. Jak tedy vymezuje abnormln

mechanismy a jevy? Abnormlnm oznauje takov jev, jeho vskyt, stupe a trvn

jde za hranici toho, co je bn, jev posuzujeme z hlediska znmho prmru, k nmu

vztahujeme to, co ji bude oznaeno za patologii. Za abnormln je tak povaovno

spojen, kter se zmnilo ve fixaci a v mechanick zvyky, jako je tomu nap. i fetiismu,

nutkavch pedstav apod. Jakmile je naruen normln vztah mezi vdomm

a nevdomm, stv se v psychologickm pojet abnormlnm, to se tk mechanismu

pepnn, se kterm se setkvme pi hypnze, autohypnze a sugesci, kdy

nsledkem hypnzy, ve kter se eila nap. nespavost, dochz k nekontrolovatelnmu

usnn bhem dne.

Osobnost lovka je klovm pedmtem zjmu psychopatologie. Co tmtopojmem osobnost Jaspers vlastn rozum? Jedn se o individuln odlin

a charakteristick spojen v psychickm ivot danho lovka, kter je utveno


1997. S. 354.


28/79

24

komplexn jednotou obsahu kadho individua. 36 Osobnost psychicky zdravho

a normlnho lovka nelze vymezit pouze sprvnm piazenm reakc na podnty.

I lovk postien idioci me utci od dsivho objektu. To co vymezuje osobnost je

nutn pocit svho j a pociovn sebe samho jako individua. Rovn individuln

variace nap. v pamti, studijnch schopnost atd. nemohou bt zamovny s osobnost

lovka. A akoliv je velmi zk spojen mezi osobnost a inteligenc, nelze je

povaovat za to sam. Inteligence je toti nstroj, kter nm slou k prci, a kter

meme mit a porovnvat, naproti tomu je osobnost spojen v sob, kter si je sebe

samho vdomo. Osobnost je konstituovna z psychickch udlost a projev, kter

prov individuum, jen je si sebe samho vdomo.

V ppad posuzovn abnormality osobnosti neexistuje jednoduch odpov, kdya proje osobnost abnormln. Jaspers rozliuje dva typy abnormlnch osobnost:

1. abnormln osobnosti, kter jsou nositeli dispozic, jen se odchyluj od prmru

a jev se jako extrmn varianta lidsk pirozenosti.

2. osobnosti, kter jsou skuten nemocn, dsledkem procesu, kter se u zdravch

jedincnevyskytuje.

V prvnm ppad nehovome pmo o duevn nemoci, akoliv se jedn

o vychlen z normy v rmci druhov variability. Variace se ale vyskytuj i v zkladnch

osobnostnch dispozicch jako je temperament anebo sla vle. Je rozdl mezi reakc

osoby povahy sangvinika, kter reaguje iv a iveln a vyhledv extrmy nebo

flegmatika, jen se nenech vyvst z rovnovhy. lovk provajc abnormln radost

je v euforii, jej protipl je deprese. U jednotlivcje tak rozdl v sle vle. Ti, kte ji

maj slabou, jsou manipulovateln a nedsledn a disponuj malou energi, splvaj se

svm okolm, naproti tomu lid se silnou vl jednaj energicky ve vem, do eho sepust. Nejdleitj ale je dispozice tkajc se cit, existuj toti psychopatit jedinci,

kte nap. naprosto postrdaj smysl proto, co je sprvn, nevnmaj a nereflektuj city

a lsku k jejich osobsvch pbuznch a ptel, nemaj dn sociln impulsy, neradi

pracuj a pchn kriminlnch in je pro npotvrzovn toho, e jejich moc a sla je


1997. S. 428.


29/79

25

neotesiteln. Dalm abnormlnm typem jsou fanatici, kte zbot sv pesvden

tak extrmn a slep, e s nm riskuj celou svoji existenci. Mra agresivity

u fanatickch jedinc je variabiln a osciluje mezi vysokou agresivitou a po

umrnn fanatiky, jedn se asto o osoby sektsk a zastnce esoterickch doktrn.

Poslednm rozlienm, kter si uvedeme, v rmci psychopatologie osobnosti, je

neurasthenick a psychastenick syndrom. V prvnm ppad jsou lid trpc tmto

syndromem drdivslab37, pecitlivl a abnormlnreagujc na jakkoliv stimul,

tento syndrom pokrv vechny pznaky vyerpn a pepracovn. Psychastenick

syndrom je obtnj rozliit, lze jej obecnji charakterizovat jako snen psychick

energie a odolnosti. Typick je nerozhodnost, pochyby a fobie, kter znemouj

aktivitu a innost. Jedinec nezvld integraci rozmanitch zkuenost a zitk.

Pnos Karla Jasperse oboru psychiatrie

Rozborem Jaspersova zkladnho dla v jeho psychiatrick innosti jsme ukzali

jeho vdeckou a mylenkovou originalitu, vborn metodologick znalosti a schopnost

systematicky rozpracovat zskan poznatky. Jaspers k psychopatologii a jejm

problmm pistupoval na zkladporozumn, jm rozuml vdeckou metodu, jen je

implicitn hodnotn

j, ne metoda vysv

tlovac.

38

Svm komplexnm a ucelenmdlem uniktn koncipoval spektrum a rmec psychiatrickho tmatu a fenomnu

psychopatologie a pedmtu jejho zkoumn, jen je dodnes aplikovn pi bdn

a vzkumnch pracch, stejn tak, jako jeho definice terminologick, ktermi umonil

psychopatologick problmy klasifikovat a dle dslednji analyzovat. Jeho zaazen

specifickch projevdle jejich obsahu i formy mezi projevy patologick, je pouvno

a aplikovno o desetilet pozdji.39


1997. S. 441.

38RDL, E. D II. P: V, 1999. S. 488.

39

RICHTEROVA, L., TRNKA, V., HOLUB, V., ME, J. P. P: SPN, 1969. S. 16.


30/79

26

4

.1

Vzhledem k tomu, e je filosofie Karla Jasperse existencionln, je pro pochopen

jeho filosofickch vchodisek potebn zasadit jak mylenky samotnho Jasperse, tak

i dalch pedstavitel existencialismu do irho filosofickho kontextu, na kter

existencialist navzali, proto se seznmme s filosofi myslitel, kte

existencialistickou filosofii ovlivnili a inspirovali.

Sren Kierkegaard

SREN Kierkegaard se narodil v Kodani roku 1813, kde tak studoval teologii.

Roku 1841 vycestoval do Berlna, kde se stal posluchaem Schellinga, po nvratu do

Kodan se ivil jako samostatn spisovatel.

Tento filozof ovlivnil pozdj existencialistick filozofy svoj naukou o zkosti

a tez o osamlosti lovka. Podle Gabriela Marcela byl Kierkegaardv vliv na filosofii

dvactho stolet odpovd na hlub potebu na doby.40Stejnmi mylenkami tohoto

dnskho filosofa byly otzky vle, svobody a volby lovka. Pro nho se toti

filosofie stv uenm o lidsk existenci, pokusem odpovdt na otzku, pro vlastn

lovk je, co je smyslem jeho ivota, piem tento smysl ivota nen vzn strukturou

vnjho svta.41 Podle Kierkegaarda je nutn, k tomu aby lovk poznal sm sebe

a mohl na sebe filosoficky nahlet, aby se lovk uzavel do sebe a oprostil se od

vnjho svta. Jde mu pedevm o pochopen sebe samho, tm se vymezuje proti

Hegelovi a jeho svtu coby rozumn uspodanmu systmu. Rozum je podle

Kierkegaarda nedostaujc pi snaze poznat sm sebe, naopak poznn svta, kter nm

rozum me zprostedkovat, ns sice me obohatit, ovem tak odvst od pravho

poznn, od vztahu lovka a Boha. Kierkegaard nesouhlas s tm, e lze poznat sm

sebe na zkladmylenkov analzy svho vnitnho j. To co o mhovo a vypovd,

40STRIG, H J. M . K V: K , 2007. S.

445.

41

STARK, S. F 18.20.: . P: ZU, 2001. S. 13.


31/79

27

je innost, stvn se a zmna. Existence v jeho pojet je dynamick, promnn, iv

proud, kter ns nepetritvytv.

Nov filosofie existence, kterou Kierkegaard reprezentuje, pracuje s novmi

filosofickmi kategoriemi a pojmy jako jsou smrt a strach z n, zkost, osamlost, smyslivota, lidsk existence. Odvrat od svta je podle Kierkegaarda nutn nebo svt nm

o sob samm nic neekne. Chce pochopit lovka, porozumt mu a nalzt o nm

pravdu skrze sebereflexi lidskho ivota. Kierkegaarda nezajm rozumov poznn

svta, ke ktermu lovk dospv, zajm ho spe, jak lovk svt prov. Povil

subjekt na pravdu, kolik je osobnost, tolik existuje pravd.42

lovk se mus rozhodovat, mus volit. To je jeho svoboda, kter ovem nen

bezbeh a nedefinovan, naopak je jakmsi kolem a povinnost. Kierkegaard

polemizoval nad tm, jak je podivn, e pesto, e ve sv existenci nememe nic

rozvaovat, v existenci volme krok vped. Cokoliv uinme m nejist

a nepedvdateln dsledky a dopady, nikdo nev, co jej ek v ptm okamiku jeho

ivota. Akoliv nic nevme a kolem ns se tak rozprostr przdnota budoucnosti,

jednme. V kadm okamiku naeho ivota jednme, rozhodujeme se toti, vybrme

z monch variant a inme volbu. To Kierkegaard vysvtloval pedrozumovou dvrou

v existenci prostoru, do nho v okamiku kadho rozhodnut vstupujeme, akoliv

o nm vbec nic nevme. Pokud bychom v nj dvru nemli, existence by pak nebyla

mon. Podle Kierkegaarda potvrzujeme touto dvrou existenci a ptomnost Boha,

k jeho poznn nebo uzen podle tohoto filosofa nepotebujeme dn crkevn

instituce, dogmata ani jin prostednky, Kierkegaardova filosofie smuje k Bohu.

Vztah lovka k Bohu je pro nj intimnm zitkem, k nmu lovk dochz sm

v sob skrze vypjat, existenciln okamiky a situace v ivot lovka. Samo

nboenstv je pro nj synonymem hlubokho provn vry, kterou posuzujebezvhradnm odevzdnm se Bohu. Vra je vniv pekroen rozumu. Kierkegaard

deklaruje svoji vru v absurdnosti, protoe prv vra me zachrnit smysl patnho

svta, bez vry lovka pohlt strach a rozechvn. Kierkegaard logicky kritizuje

nboenstv, a u katolick nebo protestantsk, nebo podle nj jsou tyto oficiln

42KOSSAK, J. E . P: N S, 1978. S. 71.


32/79

28

nboenstv pouhm vtzstvm formy nad obsahem. Jeho nitern pojet vry bez

poteby jakkoliv obadnosti je v rozporu s tmvemi funkcemi crkve.

Kierkegaard v souvislosti se svobodou kritizuje etiku a jej obecn platn normy,

kter psob proti individualit, jedinci i svobod rozhodovn. Podle Kierkegaarda

druhm neptelem autentickho byt lovka je tedy ateisticky etick postoj, pikazujc

hledat tst v realizaci morlnch hodnot.43Lid ijc v tomto duchu, nemaj ve svm

poestnm ivotvy cle a toto jednn postrd hlub vnitn smysl. V dodrovn

tchto norem nespatuje Kierkegaard zaruen mravnosti a odpovdnosti, nbr jen

pouhou a obyejnou poslunost, zohleduje individualitu a rozlinost lidskch ivot

a stav se proto odmtavk zobecovn, kterm pro nj jsou i etick normy. Prv

mravnost a odpovdnost se nabz lovku v hlubok osobn ve, co Kierkegaarduvd do souvislosti s pbhem z Bible o obtovn syna Izka Abrahmem. Eticky se

jedn o in odsouzenhodn a absurdn, pokud jej, ale nahlme optikou vry, pak se

jev jako modus toho, jak se m lovk rozhodovat a jak m konat. Obtovn syna

Izka se pak dky ve a vztahu s Bohem nestv vradou, ale aktem lsky. Kierkegaard

kritizuje nevary modern spolenosti: odcizen, masovost spolenosti se sklonem

nechat se manipulovat, vyhbn se aktivnmu ivotu a participace na nm a namsto

toho radji nez

astn

n p

evat. Proti tomu ale stoj cesta k Bohu a tedy k pln

existenci. Je to vak cesta pln zkosti skrze ti stdia:

Estetick stdium rizikem tohoto stdia je mon podlehnut smyslovmzitkm, kterm podlehneme a nae uspokojen se tak stane povrchnm.

Etick stdium - to sice nabz pochopen poteby obti, ale nee problm nakonenosti a smysl tto konenosti. Pedstavuje snahu o naplnn mravnho idelu

v nm ale lid ztrcej svoji individualitu, jen ustoupila obecnm principm.

lovk tak stav morlku nade ve.

Nboensk stdium teprve skrze toto stdium se plnoddme Bohu, zde hledajlid smysl ivota a zeknutm se svta a svho vlastnho tst se pibliuj Bohu.

43KOSSAK, J. E . P: N S, 1978. S. 69.


33/79

29

lovk je pi hledn Boha sm a toto osamocen je pak vykoupeno nebo spe

vyveno pochopenm, e vra stoj nad vm, nad rozumem, nad citem i vl.

Kiergekaard se svoji filosofi sna nalzt Boha, k nmu smuje lovk i lidsk

existence a jemu je lovk podzen. Jeho filosofie je filosofi teologickou a jeneoddliteln spojena s vrou v nejvy bytost. Hledn Boha se dje prostednictvm

lovka, proto k nmu nen zapoteb vnj svt, jeho se tedy meme zci a kter

nm asto pin konflikty a osamlost, co sm Kierkegaard svm ivotem

potvrzoval. Ale prvduchovn lovk je schopen snst ono osamocen.

Friedrich Nietzsche

Friedrich Nietzsche se narodil v Rckenu u Ltzenu roku 1844, studoval filosofiia stal se profesorem v Basileji. Trpl vak duevn chorobou, kvli kter nemohl pozdji

vyuovat. Jeho dlo je oznaovno za neuspodan a chaotick, pesto mla jeho

filosofie ivota dalekoshl dopad na mylen dvactho stolet. Svoji filosofi

navzal na Schopenhauera a jeho motiv tragdie lidskho osudu.

Nietzsche upozoruje, e dosud se v ohnisku zjmu filosofie objevovalo ve, co

obklopuje lovka, jen ne on sm a jeho ivot. Pedmtem zkoumn filosofie se tak

stv struktura ivota a jednn lovka, hled se to, co je jeho urenm. Touto urenost

lovka je podle Nietzscheho vle k moci, kter je jeho podstatou, jako i podstatou

svta. Je podstatou svta, kter je promnliv a stle se opakujc. Nietzche hovo o

principu vnho nvratu, stle se opakujcho vzniku a zniku, stejn tak jako ivot

lovk smujc od zrozen ke smrti. Vn nvrat vak vtz nad smrt, nebo in

lovk obdaenho vl k moci nesmrtelnm. lovk je poznnm o moci nad vlastnm

osudem, o vdom o tom, e jej utv, otesen, neboje zvykl nechat si vldnout. Toto

vdom unese pouze nov lovk, zbaven slabostv, vvojov vy druh lovka:nadlovk. Nadlovk, kter uskuten svoji vli k moci a bude ovldat svt. Podle

Nietzscheho je pak teba pehodnotit vechny hodnoty a jejich hierarchii. To co je

opravdu mravn je toti to, co je mono podrobit volb, to co prostor pro volbu

poskytuje. Mtkem hodnot se stv vle, kter je neomezovan a dobr je to, co chce,

co lovku prospv. Zpadn hodnoty, plynouc pedevm z tradice kesanstv jdou

svoj povahou proti tto vli. Mravn idel poslunosti je iluze, kterou je teba odhalit.

Stejn tak je iluz nboenstv pro Nietzscheho symbolizovan kesanstvm


34/79

30

s pedstavou, e Bh vldne lovku. Pro Nietzscheho je bh mrtev, protoe nem moc

urovat ivot lovka, vldu Boha std vlda nadlovka. Smrt boha v Nietzscheho

podn toti znamen nastolen principu sly, individuality odmtajc soucit, spoluprci.

Nietzsche in nadlovka absolutn svobodnou bytost, bytost, kter odmt vechny

pedstavy vnucovan lidstvu nboenstvm.44

Hodnoty je teba znovu posoudit a podrobit morlce pansk. Vle je vak energi,

kter m sebe samu neustle pekonvat, lovk se mus zci veho, co ho omezuje

a brzd, je nutn odhodit slabostv a stt se nadlovkem. Nadlovk bude vldnout,

bude absolutn svobodn a bude vldnout i tm lidem, kte nejsou s to stt se

nadlovkem a stanou se tedy otroky. Tyto Nietzscheho mylenky byly pozdji zneuity

nmeckm faistickm reimem pi demonstraci dajn nadazenosti jedn rasy nadostatnmi, akoliv Nietzscheho vize nadlovka nejen, e nebyla spojena s germnskou

rasou, ale nebyla spojena s dnou rasou vbec. Jednalo se toti spe o pedstavu sly

lovka a jeho hrdinstv v antickm pojet opvovn fyzick krsy, sly a zdatnosti

lovka.

V neposledn ad se Nietzsche stv kritikem rozumu a rozumovosti lovka,

kritice podrobuje vdu obecn, pedevm vdy o lovku a jejich strnulosti a nabd

k vytvoen novch vd nebo spe novho zpsobu uvaovn, kter povede

k pochopen ivota lovka. Prostedkem tohoto pochopen se me stt i umn, nebo

zachycuje neustlou dynamiku lidskho ivota. Obrat k lovku, lidskmu ivotu, vzva

k odmtnut strnulosti a popisnosti star vdy a s n spojenho lidskho mylen,

konstatovn krize lidskho rozumu, krize hodnot, krize morlky, to jsou jen nkter

nejdleitj podnty, ktermi Nietzschova filosofie inspirovala dal filosofick

vvoj.45

44STARK, S. F 18.20.: . P: ZU, 2001. S. 21.

45

STARK, S. F 18.20.: . P: ZU, 2001. S. 21.


35/79

31

.1.2

Filosofii Karla Jasperse adme k filosofii existencialismu46, tato filosofie se

etablovala pedevm na zem Francie a Nmecka, tyto zem jsou povaovny za

centra tohoto filosofickho smru, p

iblin

ve dvactch letech dvactho stolet.

Sprvn se te Jerzy Kossak ve sv knize Existencialismus ve filosofii a literatue

zda se jedn o jeden smr nebo vce proud, kter jsou spolu voln spojeny?47 Jak

pozdji konstatuje, byl existencialismus mnoha svmi spolutvrci oputn,

problematika jeho jasnho vymezen a definovn je podle nj pedevm, e tento smr

nikdy nepijal podobu uzaven doktrny.

Tento filosofick smr akcentuje pozornost na lovka a jeho byt ve svt,

hlavnmi aspekty, jimi se tato filosofie zabv je msto lovka ve svta co ivot projedince obn a jak jej lovk jako individuum prov. Z ohniska zjmu tedy miz

otzka Co je svt? Filosofie v existencialistickm pojet lze definovat i takto: Stv

se jednoznan filosofi provn svta, filosofi proitku. Prosazuje se tak dle

antropologick princip ve filosofii, ale souasnse uskuteuje dal rozvjen podnt

modernho subjektivismu.....Existencialismus je zroveuenm, kter se star o lidsk

existovn. Stav do centra pozornosti otzku, prolovk je, jak je, co m dlat se svm

ivotem, jak se k nmu stavt.48

Tedy tak co je smyslem existence a byt lovka? Tonm Jaspers pibliuje ve svch pednkch sebranch v knize Filosofick vra

takto: Dnen lohou je nov zaloit autentick rozum v existenci sam. To je

nejnalhavj poadavek v duchovn situaci, jak ji urili Kierkegaard a Nietzsche,

Pascal a Dostojevsk.49Jaspers byl prvnm pedstavitelem existencialismu a na rozdl

od Heideggera, Sartra i Camuse, se k tomuto oznaen sv filosofie hlsil.

46

EXISTENCIALISMUS . T , ,

( F . J.P. S, A C),

,

. D .: T, B,

B, H. E

B .

47KOSSAK, J. E . P: N S, 1978. S. 21.

48STARK, S. F 18.20.: . P: ZU, 2001. S. 57.

49JASPERS, K. F . P: OIKOYMENH, 1994. S. 96.


36/79

32

Existencialismus reflektoval vzrstajc zkost lovka z okolnho svta, jeho

vykoennost i chaotinost ivota a svta, se ktermi byli lid konfrontovn vzhledem

ke zhroucen tradinch hodnot i hrznch zitkz vlky. Vichni existencialist byli

vedle filosofzabvajcch se bytm, tak filosofy politickmi.

Obecn jsou pro filosofy existencialismu spolen urit ne uveden

charakteristiky jejich vchodisek50:

- Existenciln filosofie stav do stedu lovka, existenc je vdy myleno existencelovka

- Vdy pracuje s existenc jednotlivce coby individua a existenciln filosofie jev tomto ohledu subjektivn

- lovka nen mon pochopit a vykldat vcnmi kategoriemi, lovk se teprvemus stt, tm m je

- Svoji snahou o bezprostedn uchopen jsoucna jsou filosofov existence podobnifenomenologm

- Existence nen pojmna jako statick danost, nebo je zasazena do asu a situacea je povaovna za promnnou a dynamickou

- V poped zjmu filosofie existence je lovk jako individuum, ovem nikolivlovk izolovan. Lidsk byt je vdy spojeno s okolnm svtem a ostatnmi lidmi

- Filosofov existence mli osobn zkuenosti se silnm existencilnm proitkemnap. ztroskotnm lovka, zhnusen spolenost nebo nboensk proitek

Krom pedstavitel francouzskho a nmeckho existencialismu, o kterch bude

podrobnji pojednno ne, se k filosofii existence ad tak nmeck myslitel Hans

Lipps (1889 1941), kter se zabval hlavn studiem jazyka a logiky, kter zkoumal

v konkrtnch situacch lovka promlouvajcho a myslcho. Pi sv prci vymezoval

sv vchodiska ze samostatnho zpracovvn podntod Husserla a Heideggera.

50STRIG, H J. M . K V: K , 2007. S .

445 446.


37/79

33

Marxista Ernst Bloch (1885-1977) z Nmecka emigroval do Spojench stt. Po

nvratu do Nmecka pednel v Lipsku, ale poslze NDR opustil. Ve svm hlavnm

dle Princip nadje se zabv existencilnm principem jetne, kter se zobrazuje

ve snn a oekvn.

Italsk pedstavitel existencialismu je Nicola Abbagnano (1901 1990), je svoji

filosofii sm popisuje jako strukturln neboli substanciln existencialismus51

..

Ve stejn dob, kdy se rozvjel nmeck existencialismus, vznik tak

existencialismus francouzsk. V prbhu druh svtov vlky a po n je francouzskexistenciln filosofie a literatura v rozmachu, jej pedstavitel Sartre, Camus i Marcel

dominuj na francouzsk kulturn a spoleensk scn a zskvaj si uznn pevn

v umleckch kruzch. Vrcholu dosahuje francouzsk existencialismus hlavn v 50.

a 60. letech dvactho stolet.

Jean Paul Sartre

Litert, spisovatel a dramatik francouzskho existencialismu, pvodnm povolnmuitel filosofie na gymnziu, kter byl vynikajcm teoretikem tohoto filosofickho

smru. Sv filosofick nzory zapracovval do svch literrnch a divadelnch her, ve

kterch se tzal pedevm po mst lovka ve svt. Pvodn se piklnl

k filosofickm tezm Martina Heideggera, nicmn jeho vlastn vchodiska jsou

rozdln. ... lovka oznauje jako bytost, u n existence pedchz esenci, kter tedy

existuje jet dv, ne je ji mono definovat njakm pojmem, kter namsto toho

definuje samu sebe a svou esenci teprve tvo.52 Jeho filosofie je znan

subjektivistick, nepopr samozejm na lovku nezvislou existenci svta, ale

lovka vid apatickho a mrtvho vi tomuto svtu. Byt sice existuje, ale nen

51STRIG, H J. M . K V: K , 2007. S .

451.

52

BALLESTREM K. OTTMANN H. P 20. . P: OIKOYMENH, 1993. S. 205.


38/79

34

mon podrobit jej njakmu zkoumn, byt je v jeho pojen o niem nevypovdajc. 53

Sartre odmt existenci boha a tm pdem i pevnvymezenou pirozenost lovka, kter

by byla vymezena bohem. lovku pisuzuje iniciativu pi sebe utven a formovn

sebe i svho ivota, tak jak se lovku zlb. lovk je zkrtka tm, m se sm udl.

Existence je podle Sartra individuln volba, volba lovka, tm pdem je lovk

vystaven svobod, ale na druh stran je zodpovdn sm za sebe, za to, co ze sebe

uinil nebo uin. Kad lovk se tak sna utvet podle svho pohledu, podle toho, co

si mysl, e je nejlep nebo jak by mlo byt lovka vypadat. To je ovem velmi

subjektivn a kad jedinec na toto nahl jinak, kad lovk posuzuje sv volby

i volby druhho jinak. Lidsk vzjemn interakce je tak podle Sartra problematickou

zleitost. Spolulidstv se u Sartra utv zcela originln jako vztah ovldn

a ovldanosti. 54lovk se vak potk zkost ze svch voleb a z monosti volby.

lovk toti ct, e svoji individuln volbou zavazuji cel lidstvo, bez jakkoliv

zruky, e inm dobe nebo bez toho, aby byly k dispozici platn pravidla, ktermi

bych se pi svm rozhodovn mohl dit. Podle Sartra je lovk ke svobod vlastn

odsouzen, stejn tak jako k odpovdnosti, co lovka v podstat ds. Sartre

zdrazuje, e volb je nemon se vyhnout a lovk si tento fakt, tedy e vol vdy,

mus uvdomovat a nst za nj zodpovdnost. Z tohoto hlu pohledu se pak i dobr vle

jev jako rozhodnut, dobrou vl Sartre chpe rozhodnut lovka se zmnn volb

a nsledn odpovdnosti nevyhbat, patnou vli naopak rozum vyhbn se tto

nutnosti volit. Lze tedy u nj hovoit o radikln filosofii inu, kter m konsekvence

v politickch postojch a pedstavch tohoto filosofa. Je poteba zlikvidovat ve, co

svobodnou volbu omezuje, tm, co tuto svobodnou volbu v djinch obnovuje i oivuje

je revoluce. Pro dosaen svobody pro co nejvt skupinu lid je v jistch situacch

ospravedlniteln i doasn pouit nsil, nemohou-li nesvobodn lid doshnout

svobody jinak, ne jeho pouitm. Takovto iny nebo revoluce vak musej znamenat

vt mru svobody pro cel tdy. Tuto roli, podle Sartra sehrla dlnick tda svm

bojem proti nadvld buroazie. Jejm kolem bylo zpstupnit novou vt svobodu

masm, Sartre pitom nevyluuje, e i tato svoboda bude pozdji vytlaena poadavkem

na svobodu jinou skrze dal revoluci. V tto souvislosti se tedy hovo o Sartrovo

53STARK, S. F 18.20. : . P: ZU, 2001. S. 63.

54

BALLESTREM K. OTTMANN H. P 20. . P: OIKOYMENH, 1993. S. 206


39/79

35

principu permanentn revoluce. Sartre tak pedstavuje debatra s marxistickm

reimem. Jeho sympatie s komunistickm reimem byly pznan pro zem, kde se

tento reim moci jet nechopil. Jeho postoj k tomuto reimu v zemch vchodn

Evropy, kde byl ji u moci byl komplikovanj. Obecnsoudil, e reprezentuje aktivn

prvek politickho ivota, kter tak zprostedkovv masm, kter toho bez nj nejsou

schopny, ale kategoricky nesouhlasil s vojenskm postupem a eenm situace

v Maarsku roku 1956 a v eskoslovenku roku 1968. Na marxismu si Sartre vil

dialektiky coby nstroje revolunho mylen. Dokud lze pitom chpat materialismus

jako vdeckou analzu spoleenskch a politickch podmnek utlaovn a svobody, lze

s nm pracovat jako s pomocnm nstrojem revolun filosofie svobody.55Po roce 1968

se Sartre k marxismu stav odmtav a sv vznamn dlo z roku 1960 Kritika

dialektickho rozumu oznauje za ztroskotn.

Albert Camus

Tento dramatik a esejista pvodem z Alru sv piazen k existencialismu drazn

odmtal a pl si bt oznaovn za moralistu.56 Pesto se svm dlem ad k filosofii

existence, podobn jako Sartre toti vnm svt jako absurdn msto. lovk se svtu

neme vyhnout, je mu vnucovn a samotnho lovka ohraniuje, lovk se sna ve

svt zorientovat, co se ukazuje bt nemon a lovk pouze nar na lhostejnost

svta a jeho chaotinost. Tm lovk zakou sv vlastn omezen, sv limity a hranice.

Absurdn na tom je, e lovk je se svtem svzn, akoliv ho nikdy neme postihnout.

Doshnout dstojnosti lidsk existence je pak podle Camuse mon pokud lovk

vydr napt absurdity, pokud ji sice pijme jako nevyhnuteln fakt patc k svtu, ale

zroveproti n revoltuje, akoliv nen vyhldka na to, e by j lovk unikl. Tak jak to

Camus vyjdil Revoltuji, tedy jsem.

Sv politick postoje, kter vychzeli z jeho pojmn svta, zattil Camus slovem

zdrenlivost. Jej pednost toti je, e m v ct rzn a rozlin nzory a smry,

a tak lze doshnout spravedlnosti a smru. Camus sm byl ovlivnn alrskou vlkou

55BALLESTREM K. OTTMANN H. P 20.. P: OIKOYMENH, 1993. S. 208.

56BALLESTREM K. OTTMANN H. P 20.. P: OIKOYMENH, 1993. S. 212.


40/79

36

a vydal k tomuto konfliktu veejnou vzvu v roce 1956. Camus si uvdomuje, e

v politice bylo vdy ptomno nsil a pravdpodobn i ptomno dl bude, ale podle

jeho nzoru je teba, aby bylo kontrolovno a spoutno diskuz zastnnch stran. Je to

prv dialog, kter podle Camuse zajiuje a str svobodu, pibliuje spravedlnost

a obsahuje solidrnost. Ve svch politickch nzorech Camus deklaroval, e pro

existenci a efektivitu svobodnho a spravedlivho zzen v lidsk spolenosti je teba

omezit stennrodn suverenitu ve prospch mezinrodnho du. Na rovni nrodn

byl zastncem poslen pozice a pravomoc obcm na kor sttu, kter byl podle n j

pli abstraktn, hjil tedy na svou dobu ve Francii nekonvenn ideu federace. Camus

tak odmt jak veker totalitn reimy, tak i nsiln revoluce, za co ho oste kritizoval

Jean- Paul Sartre i levicov intelektulov, ze kterm pvodn Camus intelektuln

a nzorovvychzel. Camus a Jaspers si byli svmi politickmi zvry nzorovblzc,

byla to prvona stedn umrnn demokratick vize politickho svta, kter je pojila.

..

Jaspersova cesta k filosofii byla okrajov naznaena v jeho ivotopisu. Je obecn

znm, e Jaspers sm neabsolvoval dn oficiln filosofick vzdln, sv znalosti

filosofie zskal pelivm samostudiem, snad i proto, se pozdji liil v pstupu k vuce

filosofie. Podle Jasperse mli studenti filosofie pedevm usilovat o dosaen poznn,

mli o filosofickch problmech samostatnpemlet, neli uchopovat filosofie skrze

pevzat zaruen pravdy vdn.

Nyn se budeme zabvat konkrtnmi mysliteli, jen utveli Jaspersovo pojman

svta, kte ho inspirovali a s jejich mylenkami se Jaspers ztotonil. Ktermi filosofy

byl pi svm sm

ovn k existenciln filosofii Karl Jaspers konkrtn

ovlivn

n?

Z ve uvedenho je to zejm. V em mu ale byli vybran myslitel blzc?

K jeho inspirtorm lze ci to, e ve sv monografii Ti zakladatel filosofovn

jmenuje Jaspers ti myslitele, kter povauje za zakladatelsk postavy filosofie. Jsou to

Platn, svat Augustin a Imanuel Kant. Augustinem se Jaspers jist inspiroval pi sv

koncepci neuspokojen.57Toto neuspokojen nen projevem rezignace lovka, kter si

57SOBOTKA, M. J 1931 JASPERS, K. D . P: A, 2008. S.

8.


41/79

37

prv uvdomil sv limity vztaen k monosti dosaitelnosti poznn, nbr je to

neuspokojen, kter lovka pohn k vvoji, je to neuspokojen, jeho dvody nelze

objektivn pojmenovat ani uchopit, ale kter pesto existuje. Jaspersovo pojet

neuspokojenosti nem prvoplnovou souvislost s Bohem coby vchodiskem z tto

nespokojenosti, nbr neuspokojenost vztahuje Jaspers k sob sammu, ke sv

existenci, kterou lovk nedisponuje a priory, ale je jeho ivotnm kolem se touto

existenc stt. Toto je lidsk posln. Lidsk existence a ivot lovka je spjat

s tajemstvm, kter m prvfilosofie zkoumat. Existenci je teba rozkrvat a odhalit.

Imanuel Kant

Otzkou existence se zabval tak Imanuel Kant. Kant tvrdil, e se existence

projevuje svobodnm rozhodnutm. Svobodu podle nj nen mon samu o sob

objektivizovat, prokazateln je pouze v jednn. Z toho do jist mry vychzel i Jaspers:

Existence je trvalou monost, stoj v neustl volb, zda bt i nebt. Me se zskat i

ztratit, mus sama o sobrozhodovat.58

Podle Jasperse dolo a u Kanta k metodickmu propracovn mylenky

filosofickho projasovn. Je to mylenka jevov povahy naeho pobvn

v roztpen na subjekt a objekt, vzanho na prostor a

as jakoto formy nazrn, na

kategorie jakoto formy mylen.59 Jaspers na pozad Kantova pnosu deklaruje, e

byt nen ani objekt ani subjekt. Tot vztahuje na vru, kter pokud nen ani aktem

subjektu, ale ani pouze obsah, pak me bt zptomnna pouze jako oboj v jednom.

Kant toti obrtil mylenku, e k poznn svta dochzme skrze pedmty mimo ns

a e je nae poznn utveno samostatnmi pedmty, na kterch je zvisl, ktermi je

dno. Byl to Imanuel Kant, kter svoj filosofi uskutenil obrat k lovku a jeho

poznvac innosti.

Imanuel Kant zpochybnil dosavadn filosofick pravdy a systmy, tm, e odmtl

vit v existenci svta jako takovho, uznat ho za objektivn na zkladnaeho poznn

skrze smysly a rozum. Kant oddlil svt vc o sob, kter jsou mimo nae poznn,

od svta jev(fenomn). Proto je pro lovka nemon poznat jsoucno, kter je vc

58BLECHA, I. F. .3. O: 1998. S. 176.

59

JASPERS, K. F . P: OIKOYMENH, 1994. S. 13.


42/79

38

o sob. Podobn jako Jaspers s transcendenc, kter ns pesahuje, pracuje Kant

s termnem transcendentln, co jsou monosti lidskho poznn a schopnosti tohoto

poznn doshnout, kter jsou lovku vsazeny a existuj apriorn.

Poznn je nm v Kantov filosofii zprostedkovno soudy, kter jsou dvoj.Analytick, kter shrnuj ji znm poznn, oproti tomu syntetick soudy jsou soudy

rozvjejc, pinej do poznn nov poznatky a informace. Analytick i syntetick

soudy jsou dny jak aposteriorn, to jest, e se opraj o njakou prostedkujc

zkuenost a jedn se tedy o poznn vznikl zkuenost, tak apriorn, to jest

pedzkuenostn nebo tak nezvisl na zkuenosti. To ale vybz k otzce, jak to, e

mohou existovat syntetick apriorn soudy nebo vty, kter jsou nm novm a pitom

nevychzej ze zkuenosti. Kant to vysvtluje tm, e tyto vty jsou naemu rozumudny. Jako pklad se uvd zklady matematiky, kter jsou obecn platn, jsou to

vtvory lidskho rozumu. Kant se zamuje na zkoumn cesty a zpsobu poznn jev

svta. Zkladem poznvn jsou nae smysly a smyslovost, pro kter plat, e je pro n

platn apriorn existence asu a prostoru, co umouje existenci nauk o prostoru

a asu, matematiky a geometrie. Kant se dle zamuje na rozumov poznn, co je

rozvaovn a ist rozum. Kant uruje zkladn kategorie, kter jsou formami urujc

obsah naeho rozumu.

60

Vznamnou st Kantovy filosofick prce je jeho etika, pi n vychz z kritiky

star metafyziky. Mravn normy jsou samostatn jevy odvozen z lidskho rozumu,

smujc k rozvoji lidskosti. lovk si jimi sm naizuje, co m init, aby byl

lovkem. Kantv princip kategorickho imperativu stav jeho etiku na rove mravn

povinnosti. Kategorick imperativ znamen poadavek, aby lovk vdy jednal podle

obecn platnho a pijatelnho mravnho zkonu. lovk, kter je svobodn, se tak

podizuje du, kter sm vytvoil. Pvod morlky je Kantem pisuzovn Bohu, jehoexistence se odvozuje z mravnosti.

60STARK, S. F 18.20.: . P: ZU, 2001. S. 5.


43/79

39

..

Nejvt vliv na Jasperse ml ovem ji zmnn dnsk filosof Sren Kierkegaard.

Jeho vliv je patrn z Jaspersovch hraninch situacch nebo tak meznch situaccho nich plat: Mezn stavy maj tu slu, e nechaj rozevt cosi skrytho a zrove

nevyslovitelnho pod povrchem navyklch zpsob existence.61 Tento termn Jaspers

etabloval ve svm dle Filosofie coby opozici vi situacm bnm v ivotlovka.

Hranin situace jsou toti oproti bnm situacm na lovku nezvisl. Prost

existuj a ani lovk nen schopen je svm psobenm zmnit nebo se z nich vymanit

navzdory vem svm schopnostem a monostem.62Mezn situace jsou toti vztaen ke

konenosti lovka, k limitm jeho byt. Zitek takovto mezn situace asto lovkavede k uvdomn si toho, e je neme zmnit, a tak tyto situace mn naopak lovka.

Podle Jasperse jsou mezn situace pi jejich pochopen, pro lovka monost doshnout

svho opravdovho byt. Co tedy Jaspers povauje za ony hranin nebo mezn situace?

Jednou z nejpochopitelnj mezn situac je pro Jasperse smrt. Snad i proto, e Jaspers

proil, v dsledku sv choroby, vtinu svho ivota s vdomm mon smrti vlastn,

vdl, e lovk vdy v, e smrt je nakonec nevyhnuteln. To pro nj ovem znamenalo

cestu k vyrovnanosti nebo je to jedna z cest k sob sammu, ke svmu autentickmu

byt. Smrt chpal jednak jako konec existence a jednak jako konec smyslovho byt.

Dalmi meznmi situacemi pro Jasperse jsou utrpen, boj,vina, situanost a djinnost

a nahodilost ivota.

S Kierkegaardem tak oba obdobnchpali filosofii a jej lohu v ivotlovka.

I tato filosofie vychz z toho, e existence se ji tv v tv nejistot vech jistot a

samozejmost neme spolhat na njakou celkovou pravdu. Byt samo o sobse stalo

problematickm63

Filosofie m bt jakmsi prostedkem sil jedince dospt k sobsammu. V druhm svazku svho dla Filosofie odkazuje k npisu na delfskm

chrmu Poznej sm sebe, kter jak vysvtluje, pirozennechpe jako impulz k tomu

61T.

62JASPERS K. P I., . A. B: S V, 2009. S. 203.

63BALLESTREM K. OTTMANN H. P 20. . P: OIKOYMENH, 1993. S. 213.


44/79

40

zkoumat sv fyziognomick rysy, ale je to nabdn k niternmu poznn sebe samho.

Dal paralela Kierkegaarda a Jasperse se nabz v chpan dosaen sama sebe. Zatmco

pro Kierkegaarda byl okamik, kdy lovk nachz sm sebe spjat se setknm

s kesanskm Zjevenm, u Jasperse je tento okamik poznamenn transcendenc

v Jaspersov terminologii obemykajc nebo tak veobemykajc Jaspers chpal

pojmem veobemykajc tak ve, co je kolem ns vetn toho, co je skryto, tedy to

co je transcendentn. Jaspersov kategorii veobemykajcho se budeme vnovat

podrobnji dle v oddlu Filosofie a poznn v pojet Karla Jasperse.

Friedrich Nietzche

Nietzsche pak Jasperse oslovil kritickou sebereflex, svmi pochybnostmi i svoj

snahou osvtlit klamy i sebeklamy lovka. Nietzsche podobn jako nslednJaspers

aplikoval psychologick pstup na rzn filosofick tmata: Jaspers od Nietzscheho

pevzal psychologick pstup k filosofick perspektiv a stejn jako Nietzsche thnul

k nahlen filosofickch vrok nikoli jako na formln platn postulty, ale jako na

vyjden skrytch duevnch dispozic64. U Kierkegaarda i u Nietzscheho vyzdvihuje

Japers schopnost pedvdat krizi spolenosti: Na to, jakm zpsobem oba zvstuj

nicotu, na to se po vlce sly jako nikdy pedtm.65

..

Ptelstv s Martinem Heideggerem vysvtluje spolen filosofick naladn.

Vzjemn vztah Jasperse a Heideggera byl specifick, oba se navzjem inspirovali,

zrovevak pro n, podle Jasperse byla typick jist odcizenost.

Martin Heidegger byl k Edmunda Husserla, tento katolk, kter pvodn

uvaoval o teologick drze, je znm, krom sv filosofie, tak ve spojitosti

s nacistickm reim v Nmecku, se kterm sympatizoval. Psobil na univerzit

64THORNHILL, C. K J []. .... L, 2011 [.24.11.2011].D ://..///

65

JASPERS, K. D . P: A, 2008. S. 33.


45/79

41

v Marburgu a nsledn na univerzit ve Freiburgu. Heidegger je spolu s Jaspersem

azen k nmeck vtvi existencialismu a to zejmna dky svmu dlu Byt a as,

akoliv on sm to odmtal. Heidegger je jednm z nejdiskutovanjch filozof

dvactho stolet, pznivci a odprci pedkldaj rzn vysvtlen jeho filosofie

a postoje66. Pochzel z chudch pomr a studia na gymnziu mu zajistila katolick

crkev. Dky stipendiu katolick crkve mohl dle studovat nejprve teologii, ze kter

odeel na matematicko-prodovdeckou fakultu a pozdji na filosofii. Po studich

psobil jako mimodn profesor v Marburgu, jeho studentkou byla nap. politoloka

Hannah Arendtov a jeho ran pednky se setkali s obrovskm ohlasem. V roce 1933

vstupuje do NSDAP a stv se rektorem. V tomto obdob kon ptelstv s Karlem

Jaspersem. Pozdji ale odstupuje z rektorskho postu a vyhb se politickmu ivotu.

V roce 1945 pichz zkaz vuky, ale od roku 1952 opt vyuuje, akoliv stigmatu

z pklonu k faistickmu reimu v Nmecku se ji nikdy nezbavil.

Podobnost Jaspersovy filosofie s filosofi Heideggera je pedevm v Jasperosovch

filosofickch potcch. Heidegger, kter byl o est let mlad ne Jaspers, napsal

detailn recenzi Jaspersovy knihy Psychologie svtovch nzor, na kter bylo jejich

ptelstv zapoato. Tak jako si byl Jaspers nzorovv oblasti politiky bli s Albertem

Camusem. Heidegger byl svm politickm pravicovm extremismem spzn

n spe

s Jean-Paul Sartrem, kter inklinoval k marxismu tedy levicovmu extremismu

a pozdji k anarchismu.

Jaspers a Heidegger se ve svm filosofickm pohledu shodnou v tom, e odmtaj

filosofii jako objektivn vdu, kter lovku garantuje jistotu vdn.67Zrove se ale

Heidegger do jist mry vymezuje vi otzce Co je filosofie? nebota implikuje cosi

nad filosofi a mimo ni, jinak eeno kad odpovna tuto otzku mus zstat mimo

sfru filosofie.68

Jaspers chpe vztah lovka k sobsammu jako klov, nebocharakterizuje jeho

ivot. Heideggerovi zle pedevm na bytm samotnm, kdeto Jaspersovo byt

66POPKIN,R STROLL A. F . 2.. P: I , 2005. S. 390.

67LANDGREBE, L. F . P: A

, 1968. S. 48.

68

HEJDNEK, L. F . P: OIKOYMENH, 1999. S.91.


46/79

42

pojednv spe o vztahu lovka k sob sammu a tm se lze piblit svobod, tato

svoboda je ovem nepedmtn a je pro lovka oprnm bodem pro odpoutn se od

svtskho ivota. lovk si podle nj vybr, zda se v ivot ope o vci konen

nebo nekonen, jim rozum transcendenci. Podle vznamu jak Jaspers kladl na vztah

lovka k sobsammu ve smyslu, e lovk m dospt v poznn sama sebe a bt sm

sebou, nen divu, e tento myslitel odmtal organizovan ivot davu, jen si sm sebe

ani neuvdomuje, nato, aby byli lid z davu sami v sobzakotven. Tmto se detailnji

zabv v knize Duchovn situace doby. Jaspers vid problmy uniformity vech

aspekt ivota lovka coby jedince. Toto odosobnn vlastnho ivota v lidech

vyvolv zkost a ene je tak ke snadno dosaitelnm proitkm, kdy ty opravdov

proitky, myleno proitky vnitn a hlubok jsou potlaen, nebopro individuum nen

v tuto dobu ve spolenosti msto. Jaspers tak vid v mase velikou hrozbu ztrty identity

a vnitn integrity jedince. Tlakem masy se lovk, ani by si to vdy uvdomoval,

vzdaluje sm sob, a m vce vychz vstc poadavkm kolektivu, tm vce se ztrc.

V masovm pobvn se lovk pli identifikuje se spoleenskou funkc, kterou

zastv, opr se tedy o nco, co je nejene konen, ale tak naprosto nic

nevypovdajc o hodnotlovka. lovk je vykoenn. Vykoenn z tradic, vlastnho

vnitnho proitku, z hloubky vlastnho ivota, tak jak to v pedmluv k Jaspersov

knize Duchovn situace doby pojmenovv profesor Milan Sobotka. Ozv se tu,

mon pod Heideggerovm vlivem, tma bezdomov modernho lovka. S konzumnm

zpsobem ivota konzumnm v tom smyslu, e lid povauj prci za objektivn vkon,

do nho vnitnnevchzej- se lovk zbavuje vlastnho svta. 69Sm Jaspers popisuje

masu napklad takto: Jsou to ti bezejmenn druz, ti dnm zpsobem se nesetkvajc

mnoz, kte rozhoduj svm mnnm. Toto mnn se nazv veejnm mnnm. 70

Heidegger, jak ji bylo naznaeno, stavl svoji filosofii na poznvn byt, lze ci,

e se jedn pmo o nauku o byt ve smyslu ontologickm. Tak jako Jaspers vychzel

z pedpokladu, e jedin byt, kter si svoji existenci uvdomuje, je lovk. Lidsk

existence je prostedkem, jeho analzou je mon poznat byt. Heideggerovi jde v prv

ado poznvn a pochopen byt, nikoliv jsoucna. Podobnjako u Jasperse nachzme

69JASPERS, K. D . P: A, 2008. S. 17.

70

JASPERS, K. D . P: A, 2008. S. 51.


47/79

43

u Heideggera byt jako stenskrytou entitu a to skrytou za jsoucnem nebo pedmty,

zrove je, ale byt pstupn monmu uchopen vlastnho byt. Heidegger svoji

filosofii koncipuje pedevm jako filosofii lidskho pobytu, jejm prostednictvm se

blme k odkryt byt.71 Heidegger navazuje na Husserlv odkaz a pracuje na

pekonn filosofickho problmu objektivity versus subjektivity. To, kde, se toto

subjektivn a objektivn proln nebo spe setkv, je lidsk byt. V tomto filosofickm

kontextu koncipuje Heidegger lohu filosofie, kter je ve vkladu lidskho byt.

Filosofie se m zabvat interpretac naeho byt a jeho smyslu. Lidsk byt Heidegger

nepovauje za cosi statickho a danho, v jeho pojet je byt promnliv v zvislosti na

zkuenostech, zitcch a provn, kter jsou konfrontovny s vnjm svtem. lovk

je bytost, kter usiluje o peit, o zachovn svho byt, to jej vede k innosti a aktivit.

Tato innost vychz z toho, e lovk se vdy a vude sna svoji existenci zachovat,

lovk se sna pet, akoliv je sama lidsk existence limitovna smrt, kter ji pevn

ohraniuje a vymezuje. lovk je tak konfrontovn s nevyhnutelnost smrti, se kterou se

podle Heideggera mus nauit t. Pokud lovk smrt a jej nevyhnutelnost odmtne

akceptovat a pokus se pedstrat, e se smrti lze vyhnout, brn tak skutenmu poznn

svho byt. Smrt ns nabd k autentickmu byt, k ivotu ve svoboda k odpovdnosti

za sebe sama. Ovem i sama filosofie se mus smit s danost smrti. Heidegger pmo

nevyluuje, e by se lovk mohl stt nesmrtelnm skrze vru v Boha, zrove, ale ani

nerozhoduje o tom, zda by to podle nj, bylo mon. Heidegger dle rozvj tma

zkosti pejat od Srena Kierkegaarda, v jeho pojet spjat se smrt. Zkladn lidskou

zkuenost je zkost. V zkosti nejde o jin jsoucno, je to zkost o byt na svt jako

takov, pesnji: jde o monost vlastnho nebyt.72V zkosti se lovk setkv se smrt.

Protoe je podle Heideggera byt dynamick je nevyhnutelnspjat s asem a s tm

co as utv, tedy s minulost, ptomnost a budoucnost a Heidegger hovo

o asovosti byt. Poznvn byt, jeho uchopovn se nedje skrze lidsk rozum a na

zkladempirickch zkuenost, nbr v zachycen byt, kter se odkrylo. To je ji ale

odvisl na monostech a schopnostech kadho lovka, zda je lovk schopen pochopit

71STARK,

S. F 18.20. : . P: ZU, 2001. S. 60.

72STRIG, H J: M . K V: K , 2007. S.

457.


48/79

44

a porozumt odhalenmu byt, i nikoliv, zda je vbec schopen ho uzt. Toto je

filosofick poznn, pochopen a porozumn odhalenmu byt. Pochopen byt je podle

Heideggera spojen s jazykem, nebo skrze nj k onomu pochopen dochzme.

Jazykov vyjden se pro nj klov a sna se jej pesn uchopit, nikoliv, ale ve

smyslu novopozitivistickm, tak, e by hledal jeden universln jazyk vdy, ale sna se

nalzt jazyk popisujc lidsk zkuenosti a proitky, tedy spe jazyk bsnick

a poetick ne-li precizn jazyk vdy. Svt a byt podle Heideggera nepochopme dky

vda vdeck jazyk, ale pes umn a filosofii a proitky, ke kterm ns vedou.

S bytm je tak spjata svoboda. V Heideggerovpojet se ovem nejedn o svobodu

tkajc se vol

DP - Karl Jaspers

Documents

Transcript of DP - Karl Jaspers